Před dvěma lety vydala velký historický román Bílá Voda. Vznikal celých deset let a vzbudil obrovskou pozornost: nejen že zpracovává další bolestné trauma československých dějin, ale také vyšel v nevídaně vysokém nákladu 125 tisíc výtisků. Poslední den Colours rozzářila po strop nabitou stage Reflexu KATEŘINA TUČKOVÁ, jedna z nejoblíbenějších tuzemských spisovatelek, autorka Vyhnání Gerty Schnirch či Žítkovských bohyň.

Multižánrovou americkou zpěvačku, která žije už pomalu třicet let v České republice, pamětníci zaznamenali v kapele Liquid Harmony, šestnáct let s formací Monkey Business ji ovšem trvale zapsalo do srdcí nás všech. TONYA GRAVES přinesla lásku, fóry o Chantal Poullain i Tereze Černochové i své oblíbené téma menopauzy na stage Reflexu na Colours of Ostrava, kde posléze zavírala třetí den tři hodiny po půlnoci v nádherném šapitó New York stage. Podívejte se na diskusi s „paní Pusučau" v našem videu.

Americká politika v posledních týdnech zažívá nebývalé turbulence. Rozjetou prezidentskou kampaň nejdříve rozhodil pokus o atentát na Donalda Trumpa. Nyní pořádně zamíchal kartami jeho rival Joe Biden, který odstoupil z kampaně za znovuzvolení. Proč se k tomu nakonec rozhodl a kdo ho přesvědčil? Kdo ho v boji o Bílý dům nahradí? A má už Trump vyhráno?

Na Reflex stage na Colours of Ostrava vystoupil Jiří Krhut - strhující a nezaměnitelný hudebník a bavič. V besedě o své kariéře, údělu komika, korektnosti i Ostravě si podmanil publikum svým nezaměnitelným humorem. “Nechci aby mi někdo dával v humoru hranice,” řekl na Reflex stage.

Aneta Langerová je na scéně právě dvě dekády. Do světa popmusic ji katapultoval jediný moment: v roce 2004 vyhrála první řadu hudební talentové soutěže Česko hledá SuperStar. Patnáctého března vydala dvojalbum – kompilaci Zázračná písně krajina 20 LET. Musela hodně přemýšlet, jaké písničky na tu desku dát? Kdy se cítila nejvýš a kdy naopak nejníž? A byli v SuperStar skutečně tak dobrá parta, jak to bylo divákům prezentováno? O tom všem hovořila na úplně nacpané stagi Reflexu druhý den festivalu Colours of Ostrava a po hodinové debatě se trpělivě podepisovala a vyfotografovala s každou ze špalíru zhruba dvacítky čekajících příznivkyň. 

Jedním z prvních programů letošních Colours of Ostrava byla včerejší odpolední debata se šéfredaktorem Reflexu Martinem Bartkovským. Někdejší redaktor České televize i TV Nova je od listopadu 2016 všestranným členem redakce reflex.cz, již v roce 2021 vedl, než se stal zástupcem šéfredaktora Reflexu a posléze, v prosinci 2023, šéfredaktorem.

Americké prezidentské volby se jeví čím dál jednoznačněji. Atentát na Donalda Trumpa někteří komentátoři vykládají tak, že mu vyhrál volby. Naopak Bidenova čím dál více zjevná pomatenost mu šance na znovuzvolení silně snižuje. Co rozhodne americké prezidentské volby? O čem bude předvolební kampaň? A kdo je lepší – senilní Biden nebo nepředvídatelný Trump?

V posledních týdnech proběhly parlamentní volby ve Francii a Velké Británii. V obou zemích uspěly levicové strany, tím však podobnost jejich politické situace zdánlivě končí. Jak se Velká Británie a Francie po volbách změní? Co to bude znamenat pro Evropu? A jaká témata se ukazují jako důležitá?

Šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský si sedá s publicistou Janem Studničkou, aby probrali, jak nakonec dopadl 58. ročník filmového festivalu v Karlových Varech. Není úplně jisté, kdo vede rozhovor s kým, ale zato je nad slunce jasnější, že na obou devět dní festivalu zanechalo stopy.

Martin Bartkovský a Jan Studnička zhodnotili první tři dny Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Zatímco začátek festivalového víkendu ozdobily teploty přesahující 30 stupňů, jeho závěr patřil silným bouřkám. Což je klasické carské festivalové počasí. Kdo ovládl červený koberec? Co říkal Viggo Mortensen? Na jaký film zašel Petr Pavel? A co dělá ve Varech letos Geoffrey Rush? Nejen to zjistíte ve videu v úvodu článku.

Na pražském Comic-Conu 2024 vedl Martin Bartkovský rozhovor s pilotem nadzvukového letadla Gripenu a členem záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury majorem Alešem Svobodou. Ten bude i v USA vést výcvik českých pilotů na nové stíhačky F-35. V rozhovoru přirovnává letecké cvičení NATO k hokeji, popisuje výběrový proces astronautů a odpovídá na otázku, zda by dokázal řídit formuli 1.

Ve švýcarském Bürgenstocku se konala mírová konference k válce na Ukrajině. Takové konference se pořádají často, tentokrát se ale účastnily i státy mimo okruh tradičních podporovatelů Ukrajiny. Co mírová konference přinesla? Jsou mírové plány realistické? A co nyní Ukrajina nejvíc potřebuje? I na tyto otázky odpovídá válečný reportér Tomáš Vlach.

V rámci speciální debaty Reflexe Bruselu: Co nám dalo a vzalo 20 let Česka v EU zpovídal šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN). Kromě vzpomínání a bilancování došlo i na nedávné volby do Evropského parlamentu, na to, jak je vláda spokojená, kdo bude novým českým eurokomisařem a jaké bude mít portfolio. Podívejte se na záznam debaty ve videu v úvodu článku.

Plánované zvýšení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní média rozbíhá čilou diskusi o legitimitě jejich fungování. Co je meritem veřejné služby, za co televize a rozhlas utrácí a za co by utrácet měly, probíráme s komentátorkou Lenkou Zlámalovou.

Výsledek voleb do Evropského parlamentu částečně změní směřování Unie v následujících letech. Poměr sil se přelil z levé na pravou stranu politického spektra. Jaká byla hlavní témata voleb a kdo je jejich největší vítěz? I na tyto otázky odpovídá politolog Petr Sokol.

Volby do Evropského parlamentu se v České republice dlouhodobě vyznačují nižší volební účastí. Proč si většina Čechů stále myslí, že se nás problémy Evropské unie netýkají? Jaké postavení si Česká republika vybudovala za dvacet let v Evropské unii? A proč se nám nedaří posílat do Bruselu silné zástupce? I na tyto otázky spojené s volbou europoslanců odpovídá Viliam Buchert, který se domácí i zahraniční politické scéně podrobně věnuje.

Bývalý a možná i budoucí americký prezident Donald Trump byl newyorským soudem shledán vinným ve všech 34 bodech obžaloby. Měl uplácet mlčenlivost pornoherečky Stormy Daniels z rozpočtu své volební kampaně, což je v tomto americkém státě nelegální. Jak se bude soud vyvíjet dál a jak ovlivní jeho případné další prezidentství?

Na polsko-litevském pomezí panuje klid a mír. Přesto je tato oblast podle řady bezpečnostních analytiků místem, kde by případně mohlo dojít k rozpoutání ozbrojeného konfliktu s Ruskem. K této teorii spěje řada faktorů, podrobně si je rozebereme s válečným reportérem Tomášem Vlachem, který oblast Suwalský koridor navštívil.

Při letecké havárii zemřel íránský prezident Ebráhím Raísí. Uvažovalo se o tom, že by mohl v budoucnu nahradit dosavadního náboženského i faktického vůdce země Ájatolláha Chameneího. Jak funguje íránská politika a společnost? Proč Írán záměrně vrhá okolní země do chaosu? A jak se bude tamní politika vyvíjet dál? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

16. května je ukrajinský svátek Den Vyšyvanky. Toto datum se ale pojí i s dalšími událostmi nedávné minulosti. Před dvěma lety se v tento den vzdali obránci Azovstalu ve městě Mariupol. Před deseti lety pak na Den Vyšyvanky začaly ruské jednotky pronikat do oblasti Donbasu. Co vyšyvanka znamená pro Ukrajinky žijící v Česku, si probereme s Martinem Bartkovským.

Slovenský premiér Robert Fico zůstává po atentátu v nemocnici. Byl operován a jeho stav je prý stabilizovaný, ale stále vážný. Ihned po atentátu vystoupili někteří slovenští vládní politici s projevy proti opozici a médiím, které z atentátu obvinili. Proč je slovenská společnost rozdělená? Kdo je atentátník a co ho k činu nejspíš vedlo? A má něco takového vůbec v Evropě obdoby? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Pražské metro slaví padesát let provozu. Reportér Reflexu Martin Bryś při této příležitosti projel všechny jeho linky a prozkoumal každou stanici. Z těchto zkušeností vzešlo několik zjištěných fenoménů, které pražským metrem prostupují a dohromady tvoří obrázek, který si o něm cestující udělají.

Hanu Trojánkovou Biriczovou můžete znát z textů v Reflexu, Šimona Holého pak jako režiséra několika celovečerních filmů či jako autora filmové hudby. Oba pak skoro deset let moderovali podcast Kompot na Radiu Wave. Ten ale na konci letošního dubna skončil. Posluchači však nemusí smutnit. Pod hlavičkou Reflexu rozjíždějí nový projekt, který se jmenuje Poprask. Jde o popkulturní podcast, ve kterém se potkává Marek Eben s Kim Kardashianovou, Britney Spearsová se dělí o stejné pódium jako Iveta Bartošová a výkony soutěžících ze StarDance jsou konfrontovány s finalisty Ru Paul’s Drag Race.

Manželé Babišovi oznámili, že se rozcházejí. Zpráva proletěla českými médii, ale žádná zvláštní událost to není. V polistopadové historii naopak rozvody a avantýry patří k vysoké politice a premiérům osobně možná víc než klidná rodinná selanka. S Viliamem Buchertem jsme si připomněli ty případy, kdy měl osobní život premiérů zásadní vliv na českou politiku.

Seriál stanice Disney+ Šogun dospěl do svého finále. To byla ideální záminka pro to, aby se Martin Bartkovský opět potkal s odborníky na historické Japonsko - Romanem Kodetem a Jakubem Zemanem. Společně probrali nejen ikonické scény druhé poloviny seriálu, ale především je srovnali s historickými reáliemi a zasadili do dobového kontextu. Pokračování má opět přes půl hodiny a navazuje ve stejném duchu tam, kde skončil první informačně velmi nabitý podcast. Pusťte si video v úvodu článku, ve kterém zjistíte, jak to kolem roku 1600 bylo v Japonsku doopravdy.

Sýrie je od roku 2011 sužována občanskou válkou, která uvrhla zemi do absolutního rozvratu. Dříve prosperující a turisticky zajímavý stát je dnes zcela zapomenutou destinací. Spolupracovnice Reflexu Michaela Nováčková se tam přesto vydala. Jak se dá do Sýrie dostat a jak se tam žije obyčejným lidem? A jak to vypadá v bunkrech Islámského státu?

Ve speciální debatě na festivalu Comic-Con Prague 2024 před živým publikem debatoval šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský s „českým samurajem“ Jakubem Zemanem. Téma debaty bylo předem jasné. Hodnotila se hra pro Playstation 5 s názvem Rise of the Ronin, která se odehrává v druhé polovině 19. století v Japonsku. Videoherní svět byl ale jako obvykle spíše záminkou a téměř hodinové povídání je spíše záminkou pro historickou přednášku, která je doslova nabita zajímavými fakty o životě samurajů a roninů na samém konci jejich nejslavnější éry. Podívejte se na video v úvodu článku.

Problém tří těles je literární fenomén, který se dočkal i filmové adaptace. Stejnojmenný seriál se na streamovací platformě Netflix pohybuje mezi nejsledovanějšími pořady již několik týdnů. A jak to tak bývá, najde si své fanoušky i kritiky. S kulturním publicistou Janem Škodou jsme se podívali na to, co se nám na něm líbí a co se nepovedlo.

Aktuální politické přestřelky mezi českou a slovenskou vládou vybízí k zamyšlení, jaké jsou vlastně vztahy našich dvou národů. Se Slováky toho máme mnoho společného, ale v současné debatě je kladen důraz především na rozdíly. Jak se vyvíjel náš vztah? Kdy bylo jasné, že projekt Československo nebude fungovat? A v čem si spolu nerozumíme? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert, který má ke Slovensku silný osobní vztah.

Po delší přestávce se opět vracíme k naší speciální podcastové sérii o historickém Japonsku s názvem „Český samuraj“. Známého japanologa, překladatele a vyznavače bojových umění Jakuba Zemana doplnil pedagog a spisovatel Roman Kodet. Spolu s Martinem Bartkovským rozebrali aktuální seriálový hit stanice Disney+ s názvem Šógun. Jak moc odpovídá dobovým reáliím a jak věrný je knižní předloze? Nejen to se dozvíte ve videu v úvodu výše.

Podle nedávného průzkumu Kantaru stouply hnutí ANO voličské preference. Ačkoliv se dříve myslelo, že Andrej Babiš dosáhl svého maxima, což se potvrdilo například při prezidentské volbě, podle posledních čísel oslovil až 39 % voličů. Kdo jsou noví voliči Andreje Babiše? V čem spočívá jeho taktika, jak oslovit další lidi? A co nejvíce odrazuje voliče současné vlády? I na tyto otázky odpovídá ekonomická analytička Lenka Zlámalová.

Poslední dny se nesly ve znamení zvýšeného kulturního provozu. O víkendu se předávaly ceny Český lev i Oscar. Už to samotné přináší řadu témat k debatě, protože otázky vzbuzují nejen oceněné filmy a tvůrci, ale v případě Českých lvů i průběh slavnostního večera. K tomu mají premiéry nové filmy a seriály, zkrátka témat bylo mnoho a všechna jsme se je pokusili probrat s filmovým publicistou Vojtěchem Ryndou.

Je to rok od inaugurace Petra Pavla do prezidentského úřadu. Za tu dobu už se dá nějak hodnotit a je to celkem takový prezident, jakého jsme si představovali. Jeho výkon funkce není ničím výjimečný, a tak nevzbuzuje příliš otázek. Na co se veřejnost začíná ptát, je okolí prezidenta. Proč došlo na Hradě k personální rošádě? Jakou roli hraje přítel po boku Petr Kolář? I o tom si povídáme s Viliamem Buchertem, který s Kolářem pořídil pro Reflex velký rozhovor.

ODS je neodmyslitelně spjatá s českou porevoluční politikou. Provedla zemi ekonomickou a společenskou transformací devadesátých let, dosahovala úžasných volebních výsledků, měla premiéry i prezidenta. Jaká je její pozice dnes? Jak se strana vyvinula a jak to s ní bude do budoucna? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Od ruské invaze na Ukrajinu uplynuly dva roky. Za tu dobu se proměnila nejen podoba konfliktu, ale i jeho vnímání jak u ukrajinské veřejnosti, tak na Západě. Jaké byly nejdůležitější momenty války? Jak se proměnila pozice Volodymira Zelenského? A co dává Ukrajincům sílu dál bojovat? I na tyto otázky odpovídá válečný reportér Tomáš Vlach.

V zemích Evropské unie se množí protesty zemědělců. Jeden se příští týden koná i v Praze. Příčiny jsou různorodé. Zemědělci se především snaží vymezit proti byrokratické zátěži, ale i dovozu levnějších potravin ze mimoevropských zemí. Proč Evropská unie zemědělství tak silně reguluje? Jakou roli v tom hraje Green deal? A jsou požadavky zemědělců realistické? I na tyto otázky odpovídá agrární analytik Petr Havel.

Kauza Vlasty Parkanové se táhla téměř deset let. Po několika zprošťujících rozsudcích odchází jako nevinná, leč s trvale zničeným zdravím, zničenou kariérou a mizerným odškodným. Jak je možné, že stát zničil kdysi velmi populární političku? Kdo za to nese zodpovědnost? A jaké má kauza politické souvislosti? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Televize Nova slaví třicet let existence. Za tu dobu se stala neodmyslitelnou součástí zdejší mediální scény. V roce 1994 přišla jako zjevení a do jisté míry definovala kulturní obraz devadesátých let. Jaká byla Nova ve svých začátcích? Proč byla tak úspěšná? A v čem změnila český mediální prostor? I na tyto otázky odpovídá autorka knihy Devadesátky Johana Fundová.

Na Tchaj-wanu se odehrály prezidentské volby. V nich zvítězil Laj Čching-tea, což je pro pevninskou komunistickou Čínu nepříznivá zpráva. Ta totiž Tchaj-wan považuje za svou vzpurnou provincii a jednoznačně za součást svého území. Bude válka s Čínou? Jakou zahraniční politiku čínský komunistický režim uplatňuje? A jak na jejich mocenské choutky reaguje svět? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Je bezpochyby jedním z nejúspěšnějších českých podnikatelů. Pavel Tykač na sebe v poslední době upozornil nákupem fotbalového klubu SK Slavia Praha, ale jeho přítomnost a vliv na český byznys je tu mnohem déle. Jaké byly jeho začátky? Proč patří mezi nejdémonizovanější české miliardáře? A jaký má vliv na politiku a školství? I na tyto otázky odpovídá ekonomický komentátor Pavel Páral.

Tragický případ střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy znovu otevřel debatu, nakolik je Česko bezpečná země. Po něčem takovém logicky nastává ve společnosti atmosféra strachu a obavy o naše bezpečí. Máme se ale čeho bát? Změnila se Česká republika z hlediska bezpečnosti? A jak jsme na tom v mezinárodním srovnání? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Restaurační byznys se v posledních letech proměnil. Pandemie koronaviru, vysoká inflace i nedostatek pracovních sil zásadně komplikovaly podnikání v pohostinství. To spěje k zavírání restaurací i velkému zdražování. Jaké je dnes nejoblíbenější hospodské jídlo? Čím je jedinečné české pivo? A jak se mění česká pivní kultura? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Češi milují pohádky. Tu štědrovečerní každoročně sledují miliony diváků a patří tradičně k nejsledovanějším pořadům roku. Česká televize drží tradici štědrovečerních pohádek již třicet let a ani letošní rok nebude výjimkou. Proč tolik milujeme pohádky? A existuje osvědčený recept, jak natočit divácký hit? I na tyto otázky odpovídá kulturní redaktor Reflexu Vojtěch Rynda.

Chystáte se v červenci na Colours? Pak věnujte pozornost našemu videorozhovoru. Zlata Holušová, ředitelka a zakladatelka (nejen) hudebního festivalu Colours of Ostrava, a DJ a ostravský organizátor kulturního života Filip Košťálek navštívili studio Reflexu, aby nám jakožto spoludramaturgové Colours prozradili novinky o programu následujícího ročníku.

V Praze se staví málo, pomalu a jinak, než by bylo záhodno. Vzniká velmi málo nových pozoruhodných staveb a pokulhává i běžná provozní zástavba. Pohled na data, která ukazují ceny bydlení, tempo výstavby a strukturu města, je v evropském kontextu tristní. Proč se v tomto stavu nacházíme a jak z něho ven? I na tyto otázky odpovídá Martin Bryś.

Možná už jsme si na to zvykli a ani nám to nepřijde, ale Česká republika je ve světovém kontextu velmoc porna. Naše produkce i vliv na světové trendy je srovnatelný s mnohem většími zeměmi a trhy. A navíc tu sídlí některé z největších společností pornoprůmyslu, které mají světový význam. Jak se z Česka stala pornovelmoc a jakou má tento byznys budoucnost? I na tyto otázky odpovídá Jan Studnička.

Česká armáda se během téměř dvacetiletého nasazení v Afghánistánu neobešla bez místních tlumočníků, kteří jí po celou dobu účasti na mezinárodní operaci pomáhali plnit její úkoly. Po kvapném stažení západních armád z Afghánistánu v roce 2021 ale v zemi někteří z těchto lidí zůstali, ačkoliv měli přislíbenu evakuaci. Česká republika bere tuto kapitolu za uzavřenou záležitost. V jaké situaci jsou afghánští tlumočníci nyní? A jak důležitá byla jejich role při bojovém nasazení naší armády? I o tom si povídáme s reportérem Tomášem Vlachem.

V rybníčku antisystémových hnutí a dezinformačních skupin se začala čeřit voda. Policie dopadla Tomáše Čermáka, který se skrýval před nástupem trestu za podporu terorismu. Jindřichu Rajchlovi se začíná rozpadat jeho strana PRO a na scéně se objevila další štika, a sice Jiří Paroubek. Co se mezi těmito lidmi děje a kam to spěje, o tom jsme si povídali s Martinem Bartkovským.

V sobotu 11. listopadu zemřel Karel Schwarzenberg. Zapsal se velmi silně do moderních dějin České republiky. S humorem sobě vlastním říkal, že se zabývá politikou, protože se politika zabývala jím. Jaký ale byl politik a jaký to byl člověk? I na tyto otázky odpovídáme s šéfredaktorem Reflexu Viliamem Buchertem, který se s Karlem Schwarzenbergem v uplynulých třiceti letech nesčetněkrát setkal.

Blíží se jedenáctý listopad, den, na který připadá Mezinárodní den válečných veteránů. Den, který ve společnosti nikterak neprožíváme. Může to být tím, že o tématu příliš nevíme? Kdo jsou čeští vojáci? Čím si prošli a co pro obranu vlasti museli obětovat? I o tom si povídáme s bývalým leteckým návodčím štábním praporčíkem Danielem Dvořákem. Rozhovor vznikl i ve spolupráci s iniciativou Civilisté děkují.

Politici a sociální sítě, to je téma, které se nikdy nevyčerpá. Neschopnost správného úsudku a nedostatek zkušeností s novými médii často pomáhají vytvářet nebývalý bizár. Posledním případem tohoto druhu je přihlouplé německé nakupování Petra Fialy. Kdo udává tón na sociálních sítích? A co je na komunikaci vlády špatně? I tato témata rozebereme s Martinem Bartkovským.

Čerstvě eskalovaný konflikt mezi Izraelem a Palestinci z Pásma Gazy odklonil pozornost veřejnosti od Ukrajiny a východní Evropy. Tam se ale nadále válčí a v poslední době dochází k obnovování dříve zamrzlých konfliktů v dalších zemích. Nadále platí, že ruská agrese na Ukrajině znamená pro Evropu bezpečnostní riziko číslo jedna. V jakém stavu tamní válka je? Co se děje v Bělorusku? A jak mění poměr sil v regionu konflikt o Náhorní Karabach? I na tyto otázky odpovídáme s válečným reportérem Tomášem Vlachem.

Prezident Petr Pavel letos poprvé bude předávat státní vyznamenání. Každý prezident v minulosti tuto událost pojímal po svém. Někdy byly večírky divoké, jindy střídmější. Jaké bylo předávání státních vyznamenání za minulých prezidentů a jaké bude letos? I na tyto otázky odpovídáme s šéfredaktorem Reflexu Viliamem Buchertem.

Aktuální dění na Blízkém východě i teroristické útoky v Evropě nám připomínají problémy, které nějakou dobu byly mimo hlavní pozornost. Nejsou to jen konflikty v zahraničí, ale i bezprostřední hrozby v Evropě, kterým musíme čelit a o kterých bude slyšet čím dál víc. Kde se bere islámský radikalismus? Jak se na Evropě podepisuje ilegální migrace? A jak bude náš kontinent vypadat za dvacet let? I o tom jsme si povídali s šéfredaktorem Reflexu Viliamem Buchertem.

Od nepaměti je součástí všech vojenských konfliktů i informační válka, kterou v dobách internetu pociťujeme víc než kdy dřív. Výměny názorů neprobíhají jen ve virtuálním prostoru, ale i na veřejnosti. Ani Česku se nevyhnuly propalestinské demonstrace. Jak tyto protesty probíhají? Kdo v informační válce vede? A jak to bylo s bombardováním nemocnice v Gaze? I na tyto otázky odpovídá Martin Bartkovský.

Nebývale rozsáhlý a brutální útok, který provedli palestinští radikálové minulý víkend na Izrael, zaskočil svět i Izraelce samotné. Řádění teroristů bylo zatím učiněno zadost, ale blízká budoucnost bude dozajista bohatá na události. Izrael mobilizuje armádu a chystá se k odvetné akci. Jak bude vypadat a jaké výzvy a ponaučení z nastalé situace plynou pro svět i Českou republiku? Téma probíráme s poradcem vlády pro národní bezpečnost a bývalým velvyslancem v Izraeli Tomášem Pojarem.

V sobotu proběhl nebývale násilný útok palestinských radikálů proti Státu Izrael. Při něm zahynulo minimálně sedm set lidí a teroristé unesli desítky rukojmí. Počty obětí dále rostou, izraelská vláda mluví o válce a chystá se k mohutné odvetné akci. Povolává do zbraně statisíce vojáků a do oblasti míří americké námořnictvo. Proč k útoku došlo a jaké bude mít dlouhodobé dopady? Hrozí v oblasti široký konflikt? Všechny související otázky jsme probrali s šéfredaktorem Reflexu Viliamem Buchertem.

V sobotu se na Slovensku konají parlamentní volby. Do poslední chvíle je, jak už to u voleb bývá, velmi nejasný výsledek. Co ale jasné je, že bude jen stěží pozitivní. Politická scéna na Slovensku je velmi roztříštěná a kromě hádavých politiků se o slovo hlásí i řada extremistů. O tom, jaké jsou scénáře voleb a následného vývoje, jsme si povídali s politologem Petrem Sokolem.

Historie pamatuje mnoho samovládců a diktátorů. Jejich odkaz je většinou vnímán výhradně negativně. Tomuto se vymyká chilský diktátor generál Augusto Pinochet. Od jeho převzetí moci počítáme padesát let. Jaký byl jeho režim a proč k němu byli někteří světoví politici i přes jeho zločiny shovívaví? Dozvíte se v podcastu.

Podzim je pro české televizní diváky ve znamení nových seriálů. První díly letošních novinek jsme již mohli zhlédnout a jak už to tak bývá, některé se povedly lépe než jiné. Co v televizi určitě nevynechat a čemu se raději obloukem vyhnout? A proč jsou Češi blázni do kriminálek? Dozvíte se v podcastu.

Sociální sítě se čím dál víc stávají součástí politiky. Nefungují už jen jako marketingový nástroj k popularizaci politiků či stran, ale i jako prostor, kde se rodí politické kauzy. Jak nakládají politici se sociálními sítěmi? Kdo je na nich závislý a kdo se bez nich obejde? I na tyto otázky jsme hledali odpověď s Martinem Bartkovským.

Co by kdyby? To je otázka, kterou historie nerada připouští. Přesto jsme se pustili do mírného fantazírování a s komentátorem Bohumilem Pečinkou jsme probrali možná alternativní východiska k srpnové invazi roku 1968. Muselo k ní dojít? A v čem udělala československá politická reprezentace chybu? Dozvíte se ve videu.

Sex k politice patří stejně jako k životu. A podobně jako má velký vliv na soukromé životy lidí, když se týká politiků, často zasahuje i do věcí veřejných. Své o tom ví nemálo českých politiků a sexuální aféry se nevyhnuly ani nejvyšším představitelům státu.

Nešlo tomu uniknout. Nový film Barbie na vás poslední týdny vykoukne opravdu na každém kroku, a tak jsme se mu neubránili ani v Reflexu. Není divu, že se takto exponovaný film, který navíc dostal do vínku i ambice promlouvat ke společenským otázkám, dočkal často i protichůdných reakcí. I proto jsme jej probrali poněkud netradičně ve třech.

Nezvladatelný požár, hořící hotely a překotná evakuace turistů. Tak vypadá situace v některých částech řeckého ostrova Rhodos. O tom, proč se i přesto na ostrov stále létá a co si mají počít turisté, kterým přírodní katastrofa zkazila dovolenou, si povídáme s redaktorem Reflexu Jiřím Štefkem.

Chorvatsko již delší dobu pro české turisty platí za dovolenkovou destinaci číslo jedna. Jak moc se za posledních let změnilo a skutečně došlo k masivnímu zdražování, o kterém se všude tolik píše? Jak se do situace promítlo zavedení eura či vstup země do Schengenského prostoru? I na tyto otázky odpoví politolog Petr Sokol v podcastu Reflexu.

Dnes začíná padesátý sedmý ročník Karlovarského filmového festivalu. Na jaké zahraniční hvězdy se můžete těšit a jaké filmy určitě nesmíte vynechat, jsme si řekli s vedoucí kulturní rubriky Reflexu Veronikou Bednářovou.

O víkendu proběhl pokus o puč organizovaný oligarchou a majitelem žoldnéřské skupiny Wagner Jevgenijem Prigožinem. Potvrzených skutečností o dění v Rusku máme málo, přesto lze z dílčích informací odhadovat stav, v jakém se tamní společnost a mocenské struktury nacházejí. Tamní situaci jsme probrali s publicistou Jefimem Fištejnem.

Mezi středoevropskými zeměmi lze pozorovat jisté politické rozdíly, které se v nejbližší době mohou ještě prohloubit. Čekají nás parlamentní volby na Slovensku a v Polsku a poslední žhavou novinkou je, že slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se již nehodlá ucházet o další funkční období. Kudy kráčí politika ve střední Evropě? V čem se lišíme a v čem jsme si podobní? I na tyto otázky odpovídá politolog Petr Sokol.

Petr Pavel v těchto dnech počítá svých sto dní v úřadu prezidenta. Vzhledem k našemu ústavnímu pořádku není rozjezd výkonu mandátu prezidenta až tak zásadní, přesto Petr Pavel sám dal tomuto období velkou váhu, a to i řadou slibů, co během těchto dní plánuje vykonat. Proto jsme jeho dosavadní počínání v úřadu probrali s šéfredaktorem Reflexu Viliamem Buchertem. Splnil Petr Pavel své sliby? Co se mu zatím podařilo a v čem tápe? Dozvíte se v podcastu.

Zdá se, že poslední dobou se na Ukrajině dějí zlomové okamžiky. Výpady na ruské území, zničená Kachovská přehrada, ale i dlouho očekávaná ukrajinská ofenzíva. Jsou tyto události opravdu zásadní? Jaké jsou jejich příčiny a důsledky? Spěje konflikt k akceleraci, nebo bude dále zamrzlý? Dozvíte se v podcastu.

Urbex je fenomén poslední doby, který dává nahlédnout do míst, která jsou běžným smrtelníkům skryta. Lenka Matoušková ve své sérii pro Reflex taková místa hledá a rozebírá jejich dosavadní osud i možnou budoucnost.

„Z diskuse na sociálních sítích jsem zjistil, že i spousta našich posluchačů si myslí, že připomínkovým místem vládního úsporného balíčku je opozice. Vůbec ne,“ zahájil dnešní pravidelný pořad Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše bývalý ministr financí. „Předkladatelem je ministerstvo financí a připomínkovým místem jsou všechny resorty i účastníci tripartity, tedy podnikatelské svazy a odbory,“ vysvětluje. „A když rozešlete materiál do připomínkového řízení a řeknete – máte na to pět dní, tak je to stejné, jako kdybyste všem řekl, že o jejich připomínky nestojíte,“ myslí si Kalousek a považuje to za zbytečnou aroganci vlády. „Snaha o věrohodnou diskusi by měla být aspoň předstírána,“ říká v nadsázce.

Tento týden Rada České televize zúžila počet uchazečů o post generálního ředitele. Do finále postupuje pět kandidátů a zatím těžko predikovat, kdo má jaké šance. Jak si doposud vedl stávající ředitel ČT Petr Dvořák? A jaká je role veřejnoprávní televize v české kultuře? I to probíráme s kulturním redaktorem Vojtěchem Ryndou.

Kritickými reakcemi veřejnosti na vládní úsporný balíček a jeho zjevnými i skrytými nedostatky se zabýval dnešní pravidelný pořad Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. V druhé polovině pořadu Miroslav Kalousek odpověděl na dotazy diváků, které se plánu vlády týkaly.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) tento týden poprvé promluvil o svých prioritách. Představil ambiciózní plány na prodloužení povinné školní docházky, posílení všeobecného vzdělání na středních školách i celkovou změnu v oborech a stupních vzdělávacího systému. Jak hodnotí letošní vypjatou situaci a přetlak žáků u přijímacích zkoušek? Podle Beka nemá smysl hledat viníka, ale cestu, jak napravit chyby. Vedle digitalizace přijímacího řízení je podle něj nutné už pro příští rok změnit strukturu nabízených studijních oborů.

Minulý týden představila vláda základní obrysy takzvaného konsolidačního balíčku, který má za cíl stabilizovat státní rozpočet. Kde se bude ubírat a kde přidávat stálo jistě vzrušenou politickou debatu. Dopady a východiska úsporného balíčku probíráme s ekonomickým komentátorem Pavlem Páralem.

Kdo může za stále nízké kapacity škol v Praze? Bývalý pirátský radní Vít Šimral i jeho nástupce Antonín Klecanda za Starosty odmítají, že by Praha nedělala dost. Demograficky byl podle nich kraj na nápor nejsilnějšího ročníků deváťáků za posledních 30 let připraven. Přetlaku na školách ale nedokáže předejít bez digitalizace přijímacího řízení a peněz od státu, tvrdí bývalý i současný radní pro pražské školství.

Včera začalo mistrovství světa v hokeji, které se koná ve finském Tampere a lotyšské Rize. Jaké jsou po loňském bronzovém úspěchu letošní šance českého národního týmu? A v jakém stavu se nachází český hokej? I toto probíráme s redaktorem Reflexu Jakubem Švejkovským.

Válka na Ukrajině zbytku Evropy jednoznačně připomněla, že riziko ozbrojeného konfliktu není nijak vzdálené. Evropské státy i členové aliance NATO v této souvislosti upírají stále větší pozornost na své armády a jejich připravenost. Jak si vede ta česká, probereme s reportérem Tomášem Vlachem, který se této tematice dlouhodobě věnuje.

Mimořádná tisková konference o balíčku úsporných opatření a změně v důchodech byla tématem dnešního pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. „Osmnáct měsíců se nedělo nic a všichni jsme s napětím čekali, co dnes vláda předloží. Musím říct, že jsem to čekal o něco horší, protože se dohadovalo pět koaličních stran různých programových priorit,“ říká Kalousek a bere to, co vláda prezentovala, jako maximum možného.

Spor premiéra Fialy a guvernéra České národní banky Aleše Michla, kdo je hlavním viníkem současné míry inflace, byl hlavním tématem pravidelného pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. „Premiér Fiala má jistě pravdu, že z ústavy má za cenovou stabilitu odpovědnost centrální banka, a také je pravda, že od srpna, kdy byl jmenován guvernérem Aleš Michl, s ní bojovat bohužel přestala. Na druhou stranu je nesmysl si myslet, že finanční politika vlády nemá na inflaci žádný vliv,“ komentuje Kalousek a upozorňuje, že obří a nestoudné deficity, které vláda předkládá a předkládat ještě bude, vytvářejí obrovský proinflační tlak. „Nepotřebujeme, aby se ti dva lidi hádali, potřebujeme odvážnou koordinovanou hospodářskou politiku, kde s inflací bojují Česká národní banka a vláda společně.“

Kritika vlády kvůli rostoucímu schodku letošního rozpočtu, který byl schválen ve výši 295 miliard korun, a odpovědi na divácké dotazy byly tématem dnešního pravidelného pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. Na otázku, zda je nutné, aby vláda kvůli rostoucímu deficitu novelizovala schválený zákon o rozpočtu, Miroslav Kalousek odpovídá: „Část kritiky opozice je oprávněná, ale vláda se do schváleného rozpočtu může vejít, přestože má za první kvartál letošního roku rekordní deficit ve výši přes sto šedesát miliard korun.“ Bývalý ministr financí Kalousek vysvětlil, že vláda dosud utratila pouze 25 % schválených výdajů a do konce roku je schopna výdaje udržet. „To znamená, že nemusí nutně přijatý zákon o státním rozpočtu novelizovat. To potřebujete jen v případě nutnosti vyšších výdajů, než jsou schváleny zákonem.“ Miroslav Kalousek ovšem nevěří, že vláda je schopna dodržet schválený deficit rozpočtu, protože v plánovaných příjmech chybí zhruba 120 miliard korun. „Jde o šedesát miliard z takzvané windfall tax, padesát miliard, které si tam vláda napsala jako příjem z emisních povolenek, jež nemůže dostat, a navíc jsem přesvědčen, že jí bude chybět část výběru z DPH, protože spotřeba klesá,“ říká Kalousek. Oba diskutující se shodují, že jedinou možností, jak udržet plánovaný deficit, jsou tedy okamžité plošné škrty na výdajové stránce rozpočtu. „Vláda musí škrtat, škrtat a škrtat,“ vyzývá Fialův kabinet Miroslav Kalousek. „Co se týče například zaměstnanců, kteří jsou placeni ze státního rozpočtu, nemůžeme snižovat počty učitelů, protože máme hodně dětí. Také nelze škrtat vojáky, ale všechno ostatní ano,“ uzavírá Kalousek.

Vláda v březnu schválila nový akční plán politiky v oblasti závislostí, podle kterého by se mělo v následujících dvou letech v této oblasti postupovat. Ačkoliv řada bodů, které jsou v plánu uvedeny, nepřekvapí, protože mají řešit pro naš společnost notorické problémy, najdou se i novinky. O tom, jak se stát hodlá v oblasti závislostí v následujících letech chovat, jsme se bavili s šéfredaktorem reflexu Viliamem Buchertem.

Důvody dramatického propadu důvěry veřejnosti k vládě Petra Fialy a nově také reakce Miroslava Kalouska na dotazy čtenářů Reflexu byly obsahem dnešní, inovované podoby pravidelného pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. Pochopil bych, kdyby vláda předložila velmi nepopulární opatření, jež stejně bude muset předložit, která by se lidem nelíbila a důvěra by klesla. K propadu ovšem došlo ještě před tím, než vláda cokoliv navrhla. „Je vidět velký rozdíl v kompetenci, kterou kabinet projevil v zahraniční krizi v souvislosti s válkou, a tím, jak se projevuje v řešení zadlužených veřejných rozpočtů,“ říká Miroslav Kalousek na adresu pětikoaliční vlády, jež podle něj s nutnými reformami veřejných financí nepochopitelně váhá. „Pokud váhá kvůli strachu ze ztráty popularity veřejnosti, tak by jí chytří lidé kolem ní mohli říci, že je to jedno, bude nepopulární, ať reformy bude dělat, nebo ne,“ říká Stoniš. „Vláda kolem sebe tyto lidi má a taky jí to říkají,“ oponuje Kalousek a jmenuje například ekonomický poradní orgán vlády NERV, který jí pravidelně předkládá jasná doporučení a kroky, jež mají vést k zastavení tempa zvyšování deficitu veřejných financí. „V tomto ohledu je ale váhavost vlády obrovská. Na rozdíl od zahraničněpolitických postojů, kde postupovala zcela razantně a své kroky dokázala srozumitelně komunikovat,“ říká Kalousek.

Česká pošta je před krachem. Po letitých neúspěšných pokusech o její reformu došla situace tak daleko, že jednomu z největších zaměstnavatelů v Česku hrozí insolvence. Co je příčinou tohoto neutěšeného stavu a jak by bylo možné poštu zachránit? Dozvíte se v podcastu. 

Předčasně uniklé vládní plány na ozdravení veřejných financí, včetně daňových změn, byly hlavním tématem dnešního pořadu Reflexe Marka Stoniše a Miroslava Kalouska. „Dva současní největší ekonomičtí nepřátelé České republiky jsou inflace a dramatické zadlužování,“ varoval bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Vláda se snad bude snažit krotit onen obrovský strukturální deficit, ale při tom by měla mít na vědomí, že vysoká inflace je větším nebezpečím než recese,“ vysvětluje. „Sama vláda svými deficity inflaci výrazně přiživuje, a pokud by ještě zvedla daň z přidané hodnoty, tak je to administrativní příspěvek ke zvýšení cen. Každé zvýšení DPH má inflační efekt, zvláště u přirozených monopolů, jako je vodné, stočné a teplo, kde se zvýšení promítne do ceny téměř automaticky,“ vysvětluje Kalousek. „Jsem fanda sjednocování sazeb DPH, současné tři sazby jsou opravdu omyl. Ale pokud je nutnou podmínkou sjednocení tlak na zvýšení cen, tak se sjednocením sazeb raději počkejme.“

Na jaře tohoto roku se konají volby v mnoha evropských zemích. Už se volilo v Nizozemsku, Bulharsku, Černé hoře, Finsku, Andoře a ještě nás čekají prezidentské volby v Turecku. Některé z těchto voleb jsou v evropském kontextu významnější než jiné, nicméně všechny si zaslouží pozornost, a to hlavně kvůli politickým trendům, které jsou často nadnárodní. Na to, kudy se evropská politika v nejbližších letech bude ubírat, jsme se podívali s politologem Petrem Sokolem.

„Ruští čtenáři naše knížky milovali a vydali jsme jich tam hodně, ale od 24. února loňského roku nenabízíme licence ani nenakupujeme práva na ruské knihy,“ říká Tomáš Jodas, vedoucí oddělení exportu Albatros Media. To každoročně vyveze do zahraničí kolem padesáti knížek pro děti; překládají se do více než čtyř desítek jazyků a prodávají se po celém světě. Více se dozvíte v podcastu.

Protivládní demonstrace, na níž vystoupil ve středu také šéf hnutí ANO Andrej Babiš a předsedkyně komunistů Kateřina Konečná, a další sliby vlády na podporu vybraných sociálních skupin byly dvěma hlavními tématy dnešního pravidelného pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše.

„V zahraničí se asi větších poct nikde nedočká.“ Tak komentuje šéfredaktor Reflexu Viliam Buchert návštěvu předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové na Tchaj-wanu. A skutečně, vedoucí české delegace se na ostrově, který má omezené diplomatické styky, dočkala opravdu vřelého přijetí. Co tato státní návštěva znamená pro Česko a pro Tchaj-wan? A co na to pevninská Čína? Dozvíte se v podcastu.

Po rekordně dlouhé době, která uplynula od voleb a kdy Praha neměla nové vedení, se věci daly do pohybu. Byla dohodnuta koalice a v nejbližší době by měla představit svoje programové prohlášení. Kdo povede v následujících letech Prahu? Vydrží stávající koalice? A jak se hlavní město změní do budoucna? Dozvíte novém díle podcastu Reflex.

Opět se začaly množit hlasy, že by bylo dobré, aby Česká republika přijala společnou evropskou měnu euro. A dokonce i nálada českých občanů se směrem k euru zlepšuje, pro jeho zavedení by nyní bylo 44 % populace. Polepšili bychom si s eurem? Dařilo by se naší ekonomice jinak? 

Rozhodnutí prezidenta podepsat kontroverzní zákon o nižší valorizaci důchodů a tristní situace českých veřejných financí byly tématem dnešního vydání pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. Miroslav Kalousek verdikt prezidenta ocenil: „Jeho rozhodnutí je moudré, vyvážené a odpovídá pozici hlavy státu v parlamentní demokracii a našem ústavním systému,“ říká. „Prezident nebyl v lehké situaci, protože bylo jasné, že ať řekne, co řekne, někoho naštve. Navíc rozpočtová legislativa nepatří do jeho kompetence. Co ho ale zajímat musí, je čistota ústavního procesu,“ upozorňuje. Podle něj měl prezident Pavel o zákonu důvodné pochybnosti a mohl jej vetovat, ale rozhodl se, že si nebude hrát na absolutního arbitra ústavnosti, a přenechal tuto roli kompetentnímu Ústavnímu soudu. „Navíc bylo jasné, že kdyby jej vetoval, bylo by to definitivní, a i kdyby jej sněmovna přehlasovala, ve zbývajícím čase by se už novela nestačila znovu projednat a schválit. Přístup prezidenta, který si dobrovolně omezuje svoji pravomoc, mě těší možná ještě víc než to, že zákon vyjde ve sbírce zákonů a začne platit,“ říká proto Kalousek. Výhrady k zákonu chápe jako legitimní, ale opozice podle něj nemohla čekat, že jej prezident zamítne a postaví se po její politický bok. „Jen mohu litovat, že budeme několik měsíců žít v nejistotě, jestli Ústavní soud zákon vrátí. Je to zbytečné, protože vláda se problému měla věnovat už v polovině minulého roku. Všichni experti na ni naléhali, ať se tomu věnuje, včetně rozpočtové rady vlády, ale vláda se na to vykašlala a vystavila obrovské blamáži nejen sebe, ale nás všechny. O tom, že k valorizaci důchodů bude muset dojít, prostě věděla dlouho dopředu.“

Petr Pavel složil prezidentský slib a formálně se ujal funkce. Kolem inaugurace se odehrál velkolepý rituál. Až to místy připomínalo korunovaci nového krále. Je to tak správně? Jak samotná inaugurace probíhala? Jakým bude Petr Pavel prezidentem? Dozvíte se ve videu.

Politická kariéra odcházejícího prezidenta Miloše Zemana a předpověď, co můžeme čekat od nastupující hlavy státu Petra Pavla, byly tématem dnešního pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. Ten se postavil proti převládající atmosféře „kopání do prezidenta Zemana“ a prohlásil, že jeho politická kariéra nebyla jen černočerná. „Je na místě připomenout jeho zásluhu na tom, že od poloviny devadesátých let tady probíhal standardní souboj idejí mezi levicí a pravicí, a to díky tomu, že pozvedl jako předseda Českou stranu sociálně demokratickou,“ řekl. Miroslav Kalousek dodává, že kdyby Miloš Zeman nebyl zvolen prezidentem, za mnohé by si jej mohl vážit. Dokonce v nadsázce lituje, že současná vláda není aspoň z poloviny tak rozpočtově odpovědná jako někdejší vláda Miloše Zemana. „Sice vládla díky opoziční smlouvě, ale řadu kroků, které učinila, bych podpořil,“ vysvětluje.

Téměř stodvaceti miliardový deficit rozpočtu za první dva měsíce roku, který oznámilo ministerstvo financí, a probíhající parlamentní diskuse o snížení koeficientu pro výpočet starobních penzí byly hlavním tématem dnešního pravidelného pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. První z diskutujících považuje situaci za alarmující: „Vláda v podstatě ztratila kontrolu nad vývojem státního rozpočtu a jen přihlíží jeho volnému pádu,“ varuje Kalousek a dodává: „Žádné zvýšení daní ani sedmdesátimiliardový úsporný balíček, který v novoročním projevu sliboval premiér Fiala, to nemohou zachránit. Pokud opravdu chceme veřejné rozpočty zachránit, tak musí přijít mnohem razantnější rozpočtové kroky, k nimž však nevidím odvahu.“

Je to rok, co Rusové vpadli na Ukrajinu. Od 24. února 2022 proběhla ve válce řada zvratů a nyní se zdá, že je konflikt na mrtvém bodě. Jaká jsou možná východiska války, jak probíhá běžný život na Ukrajině a jak to celé dopadne, jsme probrali s reportérem Tomášem Vlachem, který válku mapuje od jejího prvního dne.

„Vláda po prezidentských volbách konečně nalezla odvahu si přiznat, že její rozpočtová politika není udržitelná,“ komentoval legislativní návrh vlády v režimu legislativní nouze zmrazit valorizaci důchodů. Problém podle obou diskutujících ovšem spočívá v tom, že se pětikoalice rozhodla pozdě, protože o problému valorizace důchodů, která je navázána na inflaci, věděla minimálně už rok.

Je to časté i neobvyklé zároveň. Olympijských bojkotů už v historii byla řada, nicméně tentokrát hrozí, že na hry pořádané demokratickou zemí odmítnou jet další demokratické, spojenecké země. Řeč je o olympiádě v Paříži, jejíž standardní průběh ohrožuje možný bojkot kvůli účasti ruských sportovců.

Případná neúčast ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách, které se budou konat příští rok ve Francii, byla tématem aktuálního vydání Reflexí Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. „Jsem obecně proti zatahování politiky do sportu a naopak,“ říká Stoniš a upozorňuje na to, že kdybychom byli důslední, museli bychom vyloučit z účasti na olympiádě daleko více zemí než jen Rusko a Bělorusko. „Velká část zemí, které jsou členy Mezinárodního olympijského výboru, má k demokracii velmi daleko, některé z nich dokonce páchají genocidu na vlastním obyvatelstvu,“ tvrdí Stoniš. „To je sice dobrý argument, ale já naopak tvrdím, že politika do sportu patří,“ oponuje Kalousek a dodává: „Tam, kde se jedná o státní reprezentaci, kde svoji vlast reprezentují národní olympijské výbory, tak jde o součást politiky. Země to využívají ke své propagaci. Jednoznačně stojím za názory Dominika Haška a neumím si představit, že by ruští a běloruští sportovci v době, kdy Rusko vede proti Ukrajině útočnou válku a dopouští se válečných zločinů, na olympijských hrách startovali, byť pod neutrální vlajkou,“ dodává Kalousek.

Penzijní systém naší země je v havarijním stavu. A to není názor jen médií a veřejnosti, ale i politiků, kteří se nyní odhodlávají s ním něco udělat. Na to, jaké jsou příčiny současného stavu a jaká jsou možná východiska směrem k udržitelnému důchodovému systému, jsme se podívali s ekonomickým komentátorem Reflexu Pavlem Páralem.

Po více než dvou letech dospělo vyšetřování otravy řeky Bečvy před soud. Vleklé vyšetřování plné pochybností a pochybení však dospělo k rozporuplnému závěru. I proto je nynější soud velice důležitý. S reportérkou Reflexu Adélou Knapovou, která kauzu od začátku sleduje, jsme si povídali o příčinách ekologické havárie, možných vinících i o neslavné roli, kterou v případu sehrály odpovědné úřady.

Prezidentská kampaň skončila a před námi je mimořádných osmnáct měsíců bez jakýchkoliv voleb, což by měla být příležitost pro vládu konečně začít konsolidovat veřejné finance. Na tom se shodli oba diskutující pravidelného pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. „Vláda by si měla konečně splnit dosud nesplněné domácí úkoly, ať už je to stabilizace veřejných rozpočtů, daňová a penzijní reforma, koneckonců i reforma zdravotního pojištění,“ říká Kalousek. „Kabinet Petra Fialy se sice obdivuhodně vypořádal s výzvami v souvislosti s válkou na Ukrajině, ale výsledky jeho hospodářské politiky jsou žalostné. Jsme nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie, máme jednu z nejvyšších inflací a jsme jednou z mála zemí, která je v technické recesi. To jsou strašlivé výsledky,“ říká Kalousek. Vláda se podle něj ani nemůže vymlouvat, že to není její vina, protože i ostatní země se musely vyrovnat s válkou na Ukrajině a vysokými cenami energií. „Je třeba udělat hluboké strukturální změny,“ vyzývá Kalousek. „Od vlády, kterou vede ODS, bych očekával ekonomickou kompetenci, ale žádná tam není,“ kritizuje dosavadní hospodářskou politiku Petra Fialy Kalousek. Marek Stoniš si myslí, že kabinet by měl revidovat své programové prohlášení a mělo by dojít k rekonstrukci vlády, protože zvláště dosavadní ekonomičtí ministři selhali a nelze věřit, že by u nich došlo k zázračnému obratu. „To si nemyslím, mohou to dělat stejní ministři, jen by měli poslouchat nebo číst doporučení odborných orgánů vlády, například Národní ekonomické rady vlády,“ myslí si Kalousek.

Česko si zvolilo nového prezidenta. Po pětiletém pyžámkovém mandátu Miloše Zemana přijde na Hrad generál ve výslužbě Petr Pavel. Jeho soupeř, Andrej Babiš, utrpěl výsledkový debakl a prohrál téměř o milion hlasů. Zároveň má prezident Pavel jeden z nejsilnějších mandátů v historii, protože ho volilo více než 3,3 milionu voličů. Jakou hlavou státu bude?

Z hlediska kampaně je dobojováno, ale to nejzásadnější nás v prezidentské volbě teprve čeká. Česko si v sobotu zvolí novou hlavu státu. Jaké šance mají Andrej Babiš a Petr Pavel? Co v kampani hrálo významnou roli a co vyšumělo do ztracena? A kdo je bájný Yetti ze Sudet a jak by mohl rozhodnout volby? Nejen o tom se Martin Bartkovský baví s politologem Petrem Sokolem a politickým komentátorem Bohumilem Pečinkou.

První kolo prezidentských voleb bylo hlavním tématem dnešního pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. Někdejší předseda TOP 09 a ministr financí Kalousek v něm otevřeně podpořil profesorku Danuši Nerudovou. „Přál bych si prezidentku, která má vizi, jak modernizovat tuto zemi, a energie, jak toho dosáhnout, z paní profesorky jde. Bez ohledu na to, že s některými jejími názory nesouhlasím,“ říká Kalousek. Marek Stoniš oponoval, že Danuše Nerudová dostala už šanci vést brněnskou Mendelovu univerzitu a neskončilo to nijak slavně. „Nevím, proč by to na Hradě mělo být jinak, Danuše Nerudová mě nijak nepřesvědčila,“ říká a přiznává, že pro něj jako pravicového konzervativního voliče je pro něj letošní nabídka kandidátů úplně zoufalá. „Čím více o kandidátech vím, tím méně se mi chce jít volit,“ vysvětluje.

Do boje o Pražský hrad se vrací podnikatel a bývalý sportovní komentátor Karel Diviš. Ačkoli působil v České televizi, nemyslí si, že je teď potřeba zvyšovat televizní poplatky. „Nejprve je třeba najít úspory, pak se můžeme bavit o zvýšení poplatku,“ říká Diviš v rozhovoru Prezident X. Proč je přesvědčen že má šanci vyhrát a jak chce modernizovat českou armádu?

Jeden ze tří favoritů prezidentské volby generál Petr Pavel je přesvědčený, že podpora Ukrajiny se Česku stále vyplácí. „Kdyby Rusko uspělo, náklady by byly mnohem větší,“ říká Pavel v rozhovoru ze série Prezident X. Zároveň si však myslí, že západní státy Rusko přecenily, což potvrzuje válka na Ukrajině a ruské neúspěchy.

O Pražský hrad letos podruhé zabojuje také senátor a bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer. Jako prezident by chtěl mimo jiné otevřít diskuzi o zdanění investičních bytů: „Vyšší daň může být od páté nemovitosti, nebo třeba čtvrté či sedmé, to už je věc společenské diskuze, kterou ale teď nevidím,“ říká Fischer v rozhovoru ze série Prezident X.

Setkání premiérů České republiky od roku 1992, které ve Strakově akademii uspořádal současný předseda vlády Petr Fiala, inspirovalo aktéry pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše k diskusi, jak na tom vlastně samostatná Česká republika dnes je a jak k tomu jednotlivé vlády přispěly. „Když se na tu fotku podívám, tak některé pány rád mám, některé ne a oni to asi mezi sebou mají podobně. Ale dokázali společně oslavit třicet let České republiky, které každý z nich nějakým způsobem sloužil, a to je velmi významný příspěvek k naší politické kultuře,“ myslí si Miroslav Kalousek, jejž mrzí kritika, která se na adresu tohoto setkání snesla. Marka Stoniše překvapuje, že i po třiceti letech se ozývají hlasy, že vlastně rozdělení Československa a vznik samostatné České republiky byly chyba. „Rozdělení Československa bylo nevyhnutelné, Slováci prostě chtěli mít svou samostatnou židli v rámci Evropské unie a slouží ke cti tehdejšímu premiéru Klausovi, že rozdělení bylo kultivované a tak říkajíc bez výstřelu,“ říká Kalousek.

Zpoplatnění vysokých škol by podle Tomáše Zimy způsobilo vyřazení až dvou třetin talentů z univerzit. Prezidentský kandidát Zima, který je zároveň vysokoškolský učitel a bývalý rektor, říká, že rozpočtům univerzit by školné stejně nepomohlo. V rozhovoru vzpomíná na loňský podzim, kdy jako šéf lékařského konzilia posuzoval zdravotní stav prezidenta Zemana. „Politický tlak jsem necítil, bral jsem to jako lékař,“ říká v rozhovoru pro Prezident X.

Marek Hilšer letos opět kandiduje na prezidenta. Jak vnímá výzvy k odstoupení a proč je přesvědčen, že napodruhé může vyhrát? A proč je dle něj v pořádku, že si kvůli státním příspěvkům za mandát v senátu založil vlastní politickou stranu? „Je to férové, jiným senátorům jejich strany například platí kampaně právě z těchto peněz,“ říká Hilšer v rozhovoru v rámci série Prezident X.

Absurdita, která spočívá v tom, že dřívější odchod do penze dnes znamená vyšší penzi, než když člověk pracuje déle, byla hlavním tématem dnešního vydání pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. „Ona absurdita je průvodním jevem způsobu, jak k penzijnímu systému vláda přistupuje,“ říká Kalousek. „Rád bych věřil, že se pracuje na penzijní reformě, ale je třeba říci, že i kdyby vláda předložila příští rok perfektní penzijní reformu, tak nás ta reforma neochrání před nárazem demografické vlny, kdy po roce 2030 budou do penze odcházet silné ročníky,“ dodává. „Nedělám si velké iluze, jak ona reforma bude vypadat, ani vládě nevyčítám, že ji nepředložila. Ale nechápu, proč ten dosavadní, už teď neudržitelný systém ještě více destabilizovala,“ říká Miroslav Kalousek. Řada odborníků vládu už na jaře varovala, že kaskáda mimořádných valorizací přinese řadu absurdních důsledků, především tedy to, že kdo déle pracuje, bude brát nižší penzi než ten, kdo odejde do předčasného důchodu.

Úterní ztroskotání jednání o sestavení pražské vládní koalice na vládním půdorysu bylo hlavním tématem dnešního dílu Reflexí Miroslava Kalouska a Marka Stoniše.

Rozpočet se schodkem téměř tří set miliard korun, který včera schválila vládní většina ve Sněmovně, je populistický. Na tom se shodli oba diskutujícího aktuálního vydání pořadu Reflexe. „Vláda se ovšem kritice brání argumentem, že vyšší hodnota, než úsporný rozpočet, pro ni znamená zachování sociálního smíru a solidarity,“ upozorňuje Marek Stoniš. S tím Miroslav Kalousek nesouhlasí: „To je pojmové nedorozumění. Solidarita spočívá v přerozdělování. Tedy, že ti, kteří peníze mají, se o ně rozdělí s těmi, co nemají,“ vysvětluje. „Ale solidaritu nezaručíte zadlužováním, a zadlužení solidární není, to v důsledku ubližuje paradoxně těm nejchudším,“ varuje. „Zadlužováním si politici populisticky nakupují hlasy těch, kterým nedochází, že jsou nakupováni za své vlastní peníze,“ říká Kalousek. „A takové činnosti se neříká solidarita, ale politická korupce,“ dodává.

Jen 116 platných podpisů chybělo k tomu, aby byl podnikatel Karel Diviš potvrzeným prezidentským kandidátem. Místo toho teď bude muset o svou kandidaturu usilovat znovu a proti zamítnutí kandidatury se bude odvolávat. Proč je Diviš přesvědčený, že má podpisy v pořádku?

„V České republice je 6248 obcí a v drtivé většině z nich jsou ustavena zastupitelstva, zvoleni starostové nebo primátoři. To, že ani dva měsíce po skončení komunálních voleb nemá primátora hlavní město Praha, která je výkladní skříní země, je chyba,“ říká v aktuálním vydání pořadu Reflexe Miroslav Kalousek.

Devátého listopadu vydala společnost Santa Monica Studio pokračování videoherního klenotu God of War s podtitulem Ragnarok. Právě severský konec světa, kolem kterého se celý příběh točí, jsme rozebrali s odborníkem skutečně na slovo vzatým. S kovářem, mečířem a odborníkem na severskou materiální kulturu Petrem Floriánkem. Jak moc sedí zbraně a zbroje oproti historickým předlohám? Jak se podle dochovaných zdrojů chovali a jak vypadali bohové? A je Ragnarok konec, nebo začátek všeho? Nejen to se dozvíte ve videu.

Oznámení ministra financí Zbyňka Stanjury, že vláda chce od roku 2024 snižovat strukturální dluh veřejných rozpočtů o 70 miliard ročně, bylo hlavním tématem dnešního vydání Reflexí. „Konkrétní scénář neznáme, zatím jde o pouhý slib ministra financí, ale i ten je hoden politické i společenské podpory,“ říká Kalousek. V této souvislosti vláda mluví i o tom, že bude revidovat své programové prohlášení. „Myslel jsem si, že to udělá hned poté, co v únoru Rusko napadlo Ukrajinu. Vláda tehdy měla říci: Máme dva nepřátele – Rusa a inflaci – a porazíme oba,“ říká Kalousek. Oba diskutující se shodují na nutnosti snížit deficity veřejných financí, obávají se ovšem, aby snaha ministra financí nenarazila na politickou realitu, tedy hlavně na ty, kteří chtějí rozdávat, a ne šetřit.

Prezidentská kandidatura Andreje Babiše, pozice vlády a šance jeho protikandidátů byly hlavním tématem dnešního dílu pořadu Reflexe. „On se podle mého rozhodl kandidovat, protože v prezidentské kampani nemá co ztratit,“ myslí si Miroslav Kalousek. „Nebude útočit na žádného svého protikandidáta, ale výlučně na vládu,“ dodává. „A ať ta volba dopadne jakkoliv, vláda z tříměsíční kampaně vyjde oslabena a doplatí na ni, což je škoda,“ varuje Kalousek.

Rozhodnutí lídrů koalice SPOLU, že nebudou nominovat svého kandidáta na prezidenta, a pražský ustavující summit Evropského politického společenství byla dvě hlavní témata aktuálních Reflexí.

„Naše země směřuje do dluhové pasti,“ řekl v dnešním díle Reflexí Miroslav Kalousek k návrhu rozpočtu na příští tři roky, který tento týden schválila vláda. „Kdyby takto hospodařila rodina, do roka k ní přijde exekutor, kdyby firma, zkrachuje do pěti let. U státu to trvá déle, ale ten náraz je pak o to tvrdší,“ komentuje deficity, které naplánovalo ministerstvo financí a v pondělí jednomyslně schválil kabinet.

Jsou volby do Senátu a obecních zastupitelstev referendem o vládě, jak tvrdí opozice? Do jaké míry se v jejich výsledcích odrazí ceny energií? Tyto otázky byly hlavním tématem dnešního pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše.

Protivládní víkendová demonstrace na Václavském náměstí, špatná komunikace vlády a hledání kandidáta na prezidenta – to byla tři hlavní témata aktuálního vydání Reflexí Miroslava Kalouska a Marka Stoniše.

Tisíce slavných filmových zbrojí a zbraní se vyráběly nedaleko severočeského Mostu. Ve své kovárně je zhotovil zbrojíř Petr Furka. Nenápadný mistr svého oboru, který za sebe nechává mluvit svou kovadlinu. Jak vznikaly tzv. titulové zbraně pro film Jan Žižka režiséra Petra Jákla nebo meče pro seriálový hit Netflixu Zaklínač? Nejen to se dozvíte ve videu v úvodu článku.

Probíhající schůzi Sněmovny, na které se má hlasovat o důvěře vládě, považuje Miroslav Kalousek za zbytečnou a vzhledem k tomu, že předsedáme Evropské unii, dokonce nemístnou. „Ale bohužel na ní z úst opozice padnou některé reálné argumenty, které plynou ze zbytečných chyb vlády,“ říká Miroslav Kalousek.

Plošné zvýšení platů zaměstnanců státu o deset procentních bodů je opatřením, které by mělo doprovázet oznámení o zeštíhlení státního aparátu, k němuž ovšem nedošlo. Tvrdí to oba účastníci dnešního vydání pravidelných Reflexí: Miroslav Kalousek a šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš. „Máme mít menší a levnější stát. Není možné donekonečna si každý rok kvůli jeho provozu půjčovat více než dvě stě miliard korun,“ upozorňuje Miroslav Kalousek a dodává, že zeštíhlování státu je dokonce ukotveno v programovém prohlášení vlády. „Je pochopitelné, že kabinet Petra Fialy chce prostřednictvím zvýšení platů aspoň částečně kompenzovat svým zaměstnancům vysoké ceny energií, ale těžko může zasypat penězi všechny, kterým to hrozí. Ten problém by se měl řešit systémově,“ dodává Stoniš.

„Hlavním rizikem jmenování Petra Mlejnka novým šéfem Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) je jeho vydíratelnost,“ říká v novém vydání Reflexí Miroslav Kalousek. Člověk, který dvanáct let sháněl pro svou soukromou firmu zakázky nejen v podnikatelském polosvětě, ale dokonce i ve světě zločineckém, je bezpečnostním rizikem.

Rozhovor jsme natáčeli na začátku června, ale jeho publikace se zdržela kvůli autorizaci. Jedna z nejlepších českých fotbalistek Kateřina Svitková byla tehdy ještě hráčkou West Hamu United. Bylo jasné, že v klubu skončí, ale o dalším působišti nechtěla říct ani slovo, byť náznaky byly. Spekulace se nakonec potvrdily 7. července a bývalá hráčka Slávie a reprezentační záložnice je nyní hrdou členkou londýnské Chelsea. V rozhovoru se ale bavíme velmi otevřeně hlavně o českém fotbale. Podívejte se na něj ve videu v úvodu článku.

Rozdílně hodnotili středeční mimořádné vystoupení Petra Fialy k národu oba aktéři pravidelných Reflexí: „My dva, kteří politiku pravidelně sledujeme, jsme se sice nedozvěděli nic nového,“ řekl Miroslav Kalousek. „Ale projev byl určen lidem, kteří jsou plni obav, že v zimě budeme mrznout, a trápí je sociální nejistota. A když v takové situaci vystoupí předseda vlády s drtivou odpovědností a takto znejistělé lidi uklidní a férově jim sice řekne, že situace nebude snadná, že nebude líp a že má telefon na někoho, kdo to zařídí, ale slíbí, že nikdo nebude hladovět a nezmrzne, tak ten projev splnil svůj účel,“ dodává Kalousek.

Úterní rozhodnutí bratislavského krajského soudu, který zamítl žalobu expremiéra Andreje Babiše, že je neoprávněně veden v archívních svazcích StB jako agent, bylo hlavním tématem dnešního pravidelného pořadu někdejšího vysoce postaveného politika Miroslava Kalouska a šéfredaktora Reflexu Marka Stoniše. Oba diskutující se shodli, že případ Andreje Babiše svědčí hlavně o tom, že česká společnost se nebyla po listopadu 1989 schopna vyrovnat s komunistickou minulostí. „V Německu by například nebylo možné, aby byl předsedou vlády člověk, který byl aktivním agentem gestapa,“ uvedl Kalousek.

Pětikoaliční vláda minulý týden schválila rozpočtový plán do roku 2025, který počítá s každoročními rozpočtovými deficity kolem 300 miliard korun, což oba diskutující aktuálního vydání Reflexí považují za neodpovědné. „Pevně doufám, že to vláda ještě přehodnotí,“ řekl Miroslav Kalousek. „Fialova současná vláda samozřejmě zdědila problematické Babišovo rozpočtové dědictví, které zároveň snižovalo daně a zvyšovalo výdaje. Současný rozpočtový problém proto příliš nesouvisí ani s covidem nebo válkou,“ dodává. „Mám pochopení pro rozpočtový deficit pro rok 2023, protože k tomu, abychom mohli strukturálně snížit výdaje, je třeba změnit příslušné rozpočtové zákony, legislativu, což trvá přibližně rok,“ vysvětluje bývalý ministr financí. „Proto musí začít pracovat na změně zákonů vláda už dnes, za rok bude pozdě.“ Zveřejněný rozpočtový výhled ovšem svědčí o tom, že vláda neví, co s veřejným dluhem dělat, případně jej řešit nechce, shodují se oba diskutující. O velikosti celého problému svědčí to, že zatímco Babišova vláda zadlužila tuto zemi o 813 miliard korun, Fialův kabinet ji hodlá zadlužit na 1,2 miliardy korun. „A nezapomeňme, že zatímco dřívější vlády si mohly půjčovat relativně levně, dluh, který plánuje Fialova vláda, by stál jen na samotných úrocích 80 miliard ročně,“ varuje Kalousek.

Dvě výrazná politická rozhodnutí byla předmětem aktuálního vydání Reflexí Miroslava Kalouska a Marka Stoniše: Středeční rozhodnutí sněmovny o úpravě institucionální pomoci státu uprchlíkům z Ukrajiny oba aktéři podpořili jako správné. „Na začátku válečného konfliktu byla pro českou vládu důležitá především rychlost v pomoci uprchlíkům. A zkušenosti z tříměsíční praxe podmínky logicky zpřesňují,“ říká Kalousek. Jde především o nárok na pětitisícový příspěvek, který už nebude automatický, a doba, po niž bude stát uprchlíkům platit zdravotní pojištění. „Všechny změny mají motivovat ukrajinské uprchlíky, aby si našli práci, a mají také zamezit takzvané příspěvkové turistice,“ dodal Kalousek. Jako člen správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny také uvedl, že se nenaplnily katastrofické scénáře, které strašily kolapsem českého zdravotnictví kvůli zneužívání české lékařské péče Ukrajinci.

Současná míra inflace a znehodnocování české koruny znovu otevřely politickou i veřejnou diskusi o vstupu České republiky do eurozóny. „Debata o přijetí eura trvá od samotného vstupu Česka do Evropské unie v roce 2004, měli jsme několik příležitostí euro přijmout, ale nevyužili jsme ji,“ říká Miroslav Kalousek, který zároveň varuje před zjednodušenou argumentací, že přijetím eura se automaticky zbavíme inflace.

Dvěma pozitivním zprávám posledních dnů se věnovali v aktuálním vydání pravidelných Reflexí šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš a bývalý ministr financí a vrcholný politik Miroslav Kalousek a obě se shodou okolností týkají Skandinávie: Vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance a vítěznému architektonickému návrhu Vltavské filharmonie, který vzešel z dílny dánského studia Bjarke Ingels Group.

V den, kdy se v Japonsku slaví svátek Tango no Sekku, při jehož příležitosti oprašují rodiny samurajské zbroje, tedy 5. května, vyšla nová samurajská videohra Trek to Yomi. Ta se odehrává na počátku 17. století v období Edo a vypráví příběh pomsty jednoho samuraje, který se vydává do světa mrtvých a zpět, aby naplnil svůj osud. Za projektem stojí vydavatel Devolver Digital, pro který hru vytvořilo studio Flying Wild Hog. Vývojáři se netají, že je velmi inspirovali Kurosawovy filmy pověstné svou autentičností. Hru jsme proto nechali ohodnotit i „českým samurajem“Jakubem Zemanem.

Za nešťastné rozhodnutí považují oba aktéři pravidelných Reflexí prezidentem Zemanem nově jmenovaného guvernéra centrální banky Aleše Michla. „Za znepokojující považuji jeho včerejší vyjádření krátce po svém jmenování, tedy že bude na srpnovém zasedání bankovní rady prosazovat po určitou dobu stabilitu úrokových sazeb. To přece jako ekonom nemůže vědět, jaká bude za tři měsíce situace na trzích a jak si bude stát koruna,“ prohlásil Miroslav Kalousek. „Na druhou stranu také řekl, že chce s vládou spolupracovat na boji s vysokou inflací. A to také není málo, že máme guvernéra, který nechce v této turbulentní době válčit s kabinetem,“ řekl Marek Stoniš. Oba diskutující se shodují na tom, že hlavním úkolem, který před novým guvernérem stojí, je zkrocení inflace. „Pamatuji si ovšem loňské vyjádření Aleše Michla, který prudké zadlužování veřejných rozpočtů ze strany tehdejšího premiéra Babiše bagatelizoval a prohlašoval, že nezpůsobí vysokou inflaci,“ připomíná Miroslav Kalousek.

Pravý důvod dvoudenních obstrukcí opozice na půdě sněmovny byla připravená novela zákona o střetu zájmů, která by měla mimo jiné zabránit Andreji Babišovi ve vlastnictví médií. „Voliči Andreje Babiše si neuvědomují, že všechny obstrukce programu sněmovní schůze měly tento jediný důvod: Obhajoba osobních zájmů Andreje Babiše. Je teď sice v opozici, ale jistě se bude chtít vrátit do exekutivní funkce a ten obří konflikt zájmů znovu nastal,“ říká Miroslav Kalousek. Marek Stoniš je naopak vůči tomu, že politici vlastní média, o něco tolerantnější. „Za první republiky bylo zcela běžné, že politické strany vlastnily své noviny, tuto praxi známe dokonce z ještě nedávné doby, vždyť i lidová strana měla začátkem devadesátých let svůj deník Lidová demokracie. Česká mediální scéna je pluralitní, a komu vadí média vlastněná Andrejem Babišem, může číst nebo se dívat na jiná,“ říká šéfredaktor Reflexu.

Vládní balíček „rodinné pomoci na pomoc střední třídě“, který kabinet Petra Fialy schválil ve středu večer, podrobili tvrdé kritice oba aktéři pravidelného pořadu Reflexe. „Mrzí mě to zvláště u vlády, kterou podporuji a považuji ji za svoji,“ řekl Miroslav Kalousek.

Tlak odborů a opozice na vládu, aby kompenzovala rostoucí ceny energií a základních životních potřeb zavedením plošných opatření, byl hlavním tématem aktuálního vydání pořadu Reflexe Miroslava Kalouska. „Vláda těmto tlakům podlehnout nesmí, v důsledku by případné slevy na daních na děti, snížení DPH na potraviny nebo energie zaplatila střední třída. A to i s úroky,“ varuje Miroslav Kalousek. „Ten tlak, který vyvrcholí na mimořádné schůzi sněmovny, svolanou opozicí kvůli rostoucím cenám na začátek května, bude ale mimořádný.“ „A máme tady precedens, kdy Fialův kabinet už jednou rozhodl v rozporu s tím, co sliboval a hájil – to když od června snížil daň z pohonných hmot zhruba o 1,50 Kč,“ upozornil Marek Stoniš.

Rozhodnutí kabinetu na několik měsíců snížit spotřební daň na naftu a benzín o 1,5 koruny na litr podrobili tvrdé kritice oba aktéři pravidelného podcastu Reflexe – bývalý ministr financí Miroslav Kalousek a šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš. „Vláda pravděpodobně podlehla tlaku populistů, celý měsíc tvrdě a správně čelila tlaku na zavedení plošného opatření kvůli cenám pohonných hmot, a nakonec je sama zavedla,“ nechápe Miroslav Kalousek. „Já si nechci vybírat mezi jedním a druhým populismem,“ dodává. „Na programovém prohlášení vlády jsem si velmi cenil přihlášení k rozpočtové odpovědnosti, snížení spotřební daně ovšem je v přímém rozporu s tímto předsevzetím,“ dodává.

„Prezidentská milost nesmí být nikdy používána jako poslední instance soudního rozhodnutí, něco jako odvolací místo,“ reagoval Miroslav Kalousek na aktuální kauzu prezidentem omilostněného šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka. Oba diskutující aktuálního dílu Reflexí se shodli, že milost je feudální přežitek a nemá mít v parlamentní demokracii, kterou představuje Česká republika, svoje místo.

„Včera nás zasáhla velmi smutná zpráva, zemřela Madeleine Albrightová, jedna z nejvýraznějších osobností světové politiky konce minulého století, americká ministryně zahraničí, která mluvila plynně česky a na svou zemi nikdy nezapomněla,“ uvedl aktuální díl Reflexí Miroslav Kalousek. Podle obou diskutujících měla osobnost Madeleine Albrightové zásadní vliv na vstup České republiky do Severoatlantické aliance. „Bez ní by to bylo o hodně těžší,“ dodává Kalousek.

To, že premiér Fiala odjel podpořit spolu s premiéry Polska a Slovinska ukrajinského prezidenta Zelenského přímo na Ukrajinu, je výrazný politický akt, který je sice především gestem, jež nezvrátí válku, ale přesto má svůj smysl. „Mimo jiné jsem hrdý na to, že se o českém premiérovi píše ve světě jako o politikovi, který má odvahu, a ne jako o někom, kdo zneužívá evropské peníze pro svůj byznys,“ říká Miroslav Kalousek.

Je reakce Západu na ruskou agresi proti Ukrajině dostatečná? Zvládneme uprchlickou vlnu a jaký bude mít válka dopad na českou ekonomiku a politiku? To byly tři hlavní otázky, na které hledali odpověď aktéři dnešního dílu pravidelných Reflexí.

Ruský prezident Putin evidentně počítal se slabostí Západu, ale zmýlil se, shodli se v dnešních Reflexích Marek Stoniš i Miroslav Kalousek. „Když si vzpomeneme na zasedání Evropské rady přesně před týdnem, vypadalo to, že počítal oprávněně, protože první sankce byly k smíchu,“ řekl Kalousek. „Teprve trvající odpor na Ukrajině a půlmiliónové demonstrace v Berlíně přesvědčily evropské lídry, aby přehodnotili svůj postoj k Ukrajině, sankce jsou pro Rusko opravdu devastující,“ dodal Kalousek.

Komunisté vždy zdůrazňovali, že 25. února 1948 získali v Československu moc demokratickou cestou. Historik Prokop Tomek, jenž se obdobím nesvobody dlouhodobě zabývá, s tím nesouhlasí a vysvětluje, jak to tehdy bylo. Hrozilo ale také, že sovětské jednotky v únoru 1948 obsadí Československo, nebo Klement Gottwald jenom blufoval, když tím prezidentu Benešovi vyhrožoval?

Dnešní Reflexe byly natáčeny ráno ještě před tím, než pronesl svůj projev prezident Zeman. „Ať řekne cokoliv, je jasné, že Miloš Zeman dnešním útokem Putina na Ukrajinu prohrál,“ prohlásil Kalousek. Prezident byl totiž dlouhá léta zástupcem ruských zájmů v Česku,“ dodává.

Zdánlivě nesourodá dvojice hostů se sešla ve vinohradské vinotéce Dvě deci, aby před kamerou odpovídala na otázky moderátora Marka Stoniše i samotných návštěvníků v rámci znovuobnovených besed projektu Hvězdy Reflexu: Generální ředitel české pobočky zásilkové služby DPD Miloš Malanik a herec a zároveň vítěz poslední řady StarDance herec Jan Cina. Najít spojovací téma nebylo tak těžké: Vítězství, úspěch a odpovědnost s ním spojená.

„My dva na pandemický zákon nemáme stejný názor, ale zvláštní je, že na něj nemají stejný názor ani jednotlivé frakce vládních stran. Senát přece není jedenaosmdesát samostatných jednotek, ale lidé, kteří kandidovali za nějakou stranu a sdružují se do politických frakcí. A je zvláštní, když politická frakce v Senátu má úplně jiný názor než frakce stejné strany v Poslanecké sněmovně,“ říká Miroslav Kalousek ke způsobu, jakým vládní koalice prosazovala vlastní novelu pandemického zákona. Je přesvědčen, že celý proces a jeho neprofesionalita ukazují na to, že daná politická strana nemá takovou sílu, jakou deklaruje. „Klub STAN se chlubí tím, že je v Senátu nejsilnější, ale pak hlasuje proti vlastním ministrům ve vládě?“ ptá se řečnicky Kalousek.

„Vláda udělala maximum možného, protože v tak krátkém časovém a zákonném rámci nemohla zasáhnout do povinných výdajů, které jsou pro strukturu rozpočtu dominantní,“ okomentoval návrh rozpočtu, jenž počítá s deficitem o sto miliard nižším, než jak jej plánovala předchozí vláda Andreje Babiše, v dnešních Reflexích Miroslav Kalousek. „Kabinet nemohl hledat úspory ve dvoubiliónových výdajích, ale zhruba ve čtyřech stech miliardách korun nepovinných výdajů. A v těch najít takřka osmdesát miliard není nic jednoduchého,“ řekl. „Finální návrh nového rozpočtu není žádný velký makroekonomický zásah, koneckonců, Fialova vláda pošle do ekonomiky jen o necelá dvě procenta méně, než plánovala vláda Babišova, ale jde hlavně o signál, že končí neodpovědné hospodaření,“ dodává.

„Dva dny a téměř dvě noci trvala parlamentní bitva o pandemický zákon, zejména opoziční poslanci SPD se snažili za každou cenu oddálit jeho přijetí. Ale šlo opravdu jen o pandemický zákon a jeho věcný obsah, nebo spíše o poměřování sil mezi vládou a opozicí?“ zeptal se řečnicky v úvodu aktuálních Reflexí  Miroslav Kalousek.

Mijamoto Musaši patří bezesporu k nejslavnějším samurajům japonských dějin. Svého prvního protivníka porazil ve svých teprve třinácti letech. Brutálně ho ubil dřevěnou tyčí. Během dalších šestnácti let absolvoval na šedesát soubojů a ani jediný neprohrál. Uměl bojovat dvěma meči, neštítil se po protivníkovi vrhnout dýku nebo si na souboj přinést zbraň vyřezanou z pádla. Jaký byl jeho skutečný život? Nejen o tom jsme si povídali s dvěma významnými odborníky na japonské dějiny v podcastu Reflexu. 

Když videohra God of War vyšla v roce 2018 na Playstation 4, způsobila pozdvižení. Severský restart původně antické série se spartským válečníkem a polobohem Kratem zabodoval u hráčů i kritiků. Celkem oprávněně si tehdy na Game Awards odnesl titul cenu Hra roku. Letos v lednu vyšel titul znovu, tentokrát na pro počítače, čímž se vlna zájmu opět zvedla. Rozhodli jsme se proto děj hry i její zbraně zhodnotit s odborníkem Petrem Floriánkem. 

„Kvůli Ukrajině jsme svědky globální krize, která je zatím diplomatická a jež se nás jako členů Severoatlantické aliance úzce týká. Otázka je, zda konflikt přeroste do otevřeného ozbrojeného střetnutí,“ zahájil dnešní Reflexe šéfredaktor Reflexu  Marek Stoniš.

„Před týdnem jsme se v Reflexích loučili s přesvědčením, že dnes už budeme mít vládu s důvěrou. Místo toho jsme svědky historicky nejdelší parlamentní debaty před hlasováním o důvěře a kvůli opozičním obstrukcím pořád čekáme,“ zahájil dnešní vydání Reflexí Miroslav Kalousek. „Mně obstrukce opozice nevadí, jsou jejím svatým právem,“ reaguje Marek Stoniš. „To sice ano, i já jsem je v dobách parlamentní opozice využil, ale obstrukce musí mít cíl, něčeho jejich prostřednictvím musíte dosáhnout, třeba zabránit přijetí konkrétního zákona,“ reaguje Kalousek. „Ale to, co předvádí v současné chvíli opozice ve sněmovně, smysl nedává,“ dodává.

„Kabinet Petra Fialy se ujímá vlády v situaci, která je z mnoha ohledů složitá. Přebírá po vládě Andreje Babiše obří dluh, musí řešit pandemii covidu a čelí strmě rostoucím cenám energií, které může ovlivnit jen velmi málo, pokud vůbec,“ zahájil první Reflexe roku 2022, nově ve čtvrtečním termínu, šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš. „Ten dluh není obří, my jsme v rámci Evropské unie zadlužení ještě relativně málo,“ reagoval Miroslav Kalousek. Problém je v jeho nastavení a v takzvaných mandatorních výdajích do budoucna, což jsou parametry, jež se bývalé vládě zcela vymkly z rukou. „Na český dluh tak lze aplikovat starý vtip ze Sedmi statečných, kdy padá chlapík z desátého patra a v každém z nich volá, že zatím je to ještě pořád dobré,“ říká bývalý ministr financí. A dodává, že bývalá vláda o dluhu lže, když tvrdí, že jeho výše ovlivnily hlavně výdaje spojené s covidem. „Jediná cesta, jak nyní ozdravit veřejné finance, je zkrotit ony povinné výdaje. Což ovšem znamená, že se to nemůže nedotknout lidí,“ vysvětluje Kalousek.

Najít varhany v pražské katedrále svatého Víta není snadné. Musíte se za nimi vydat až do poloviny chrámu a pak se podívat vlevo nahoru. V prvním patře Wohlmutovy kruchty vypadají vedle protilehlé vitráže posledního soudu poměrně nenápadně. Tu správnou majestátnost z nich vymámí až svými prsty Josef Kšica (69). Dómský varhaník a regenschori (či sbormistr) tu rozeznívá více než čtyři tisíce píšťal už dvaadvacet let. Pan Kšica, varhaník od Svatého Víta, působí od pohledu skromně. Většinou mluví spíš tiše, ale když se stočí řeč na katedrálu či hudbu, rozezní se jeho hlas jako varhany. Jeho odpovědi nezřídka končí na konci otázkou „víte?“, což dává větám charakteristickou melodii. Rozhovor pro Reflex jsme vedli přímo na kůru za varhanní klaviaturou.

To nejdůležitější na začátek: sova Rozárka není Rozárka a Juráška nahradil Balder, menší, silnější a krémovější Popelčin bělouš. Také anonymní pes hraje v novém norském remaku Tři přání pro Popelku mnohem menší roli než „náš“ Tajtrlík. Zůstávají holoubci, kteří za norskou Popelku, aby mohla na ples, roztřídí podivné třpytky. A dost zásadně jí nakonec helfne nová čtyřnohá postava, roztomilá krysa. Vítejte ve vánočním podcastu Reflexu, který se podrobně věnuje staré české (1973) i nové norské (2021) Popelce. Veronika Bednářová s Martinem Bartkovským pak rozebírají i důvody, proč jsou všechny motivy, které do klasiky Tři oříšky pro Popelku z roku 1973 vetkl scenárista František Pavlíček, v nové norské Popelce tak detailně „domyšlené“, dořečené, dovysvětlené a dotažené. A proč to v mnoha případech ani nebylo nutné.   

„Tomu, že Miloš Zeman nakonec jmenuje celou vládu, včetně ministra zahraničí Lipavského, jsem po jeho silném pátečním vyjádření nevěřil,“ řekl v dnešních Reflexích Miroslav Kalousek. „Spekulací, co se v Lánech mezi prezidentem Zemanem a Petrem Fialou vlastně stalo, je mnoho, slyšel jsem například, že předseda ODS pohrozil zkrácením rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky,“ reagoval šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš. „To by ale měl udělat každý kandidát na premiéra,“ odpověděl se smíchem Miroslav Kalousek. Vážně ovšem nabízí svou vlastní teorii, k čemu vlastně mezi Zemanem a Fialou došlo: „To, čím to Fiala ustál a za což mu patří velký potlesk, je, že udržel jednotu stoosmičkové koaliční převahy,“ říká. Na to, aby podle něj mohl prezident „cvičit“ s vládou podobně, jak byl zvyklý cvičit s vládou Andreje Babiše, potřebuje mít vládu slabou, která nemá přesvědčivou většinu v Poslanecké sněmovně. „A od prvního okamžiku po volbách se snažil Miloš Zeman tu jednotu rozdrobit a sloužily k tomu i ony ministerské audience před vitrínou,“ tvrdí Kalousek. „Ale když zjistil, že za Petrem Fialou těch sto osm poslanců skutečně stojí, tak ustoupil.“ Podle něj je třeba ocenit Petra Fialu jako dobrého vyjednavače nikoli jen ve vztahu k prezidentovi, ale hlavně dovnitř koalice.

„Hrozící rusko-ukrajinský konflikt není zdaleka jen o tom, jaký bude další vývoj na samotné Ukrajině, ale co se dále bude dít ve střední a východní Evropě,“ komentuje probíhající summit Spojených států a Ruska kvůli přesunu ruských vojsk k východním hranicím Ukrajiny Miroslav Kalousek. Ruský prezident Vladimír Putin podle něj hraje velmi nebezpečnou hru s celým světem. „Zcela jistě chce posílit vliv Ruska v bývalých sovětských satelitech,“ varuje Kalousek.

„Česká republika je v nouzovém stavu, zdravotní systém je přetížený, umírají lidé a prezident republiky místo toho, aby jmenoval rychle vládu, pořádá absurdní divadlo před vitrínou, kdy vyslýchá budoucí ministry Fialovy vlády,“ zahájil dnešní Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše první z nich. „Kvůli tomu nám stále vládne Babišova vláda bez mandátu,“ dodává Kalousek. „Co udělá prezident po tom, co promluví s posledním kandidátem Fialovy vlády, což bude budoucí ministr zdravotnictví Válek? Jmenuje vládu? Nebo řekne, že se rozhodl vetovat, přestože k tomu nemá právo? To, že je prezidentův krok nepředvídatelný, je obrovská chyba a proviňuje se tím na vlastní zemi. On je nepředvídatelný schválně,“ komentuje Kalousek.

My se s covidem opravdu budeme muset naučit žít, reagovali pozitivně Miroslav Kalousek a Marek Stoniš na jeden ze závěrů společné tiskové konference zástupců budoucí, Fialovy vlády k řešení pandemie covidu. Šéfredaktor Reflexu ocenil nový přístup koalice, která odmítá povinné očkování a chce při posuzování vážnosti epidemie přihlížet především k zaplněnosti nemocnic, ne pouze k mechanickým počtům pozitivně testovaných lidí.

„S jistým pochopením, ale také znepokojením pozoruji mladší generaci, které dnešní svátek 17. listopadu příliš neříká,“ zahájil Reflexe,věnované dnešním oslavám svobody a demokracie Miroslav Kalousek. „Zajímají je spíše problémy s bydlením, se zdražováním, a tento den, který je symbolem boje proti komunismu a nacismu, jako by se jich příliš netýkal,“ dodává. Podle něj ovšem generaci, jež nezažila komunismus ani nacismus a nebude tyto ideologie chápat jako nebezpečí, hrozí, že je v budoucnu prožije.

„Prezident Zeman pověřil sestavením vlády předsedu ODS Petra Fialu, předpokládejme tedy, že v dohledné době vznikne pětikoaliční kabinet. Protichůdných zájmů a programových priorit se v tak široké koalici ovšem sejde mnoho. Může se vláda Petra Fialy shodnout na řešení zásadních a vážných ekonomických problémů této země?“ ptá se v aktuálních Reflexích Marek Stoniš. „Jakkoliv propracovaná koaliční smlouva nikoho příliš zajímat nebude,“ dodává.

„Přestože neznáme personální obsazení budoucí většinové vlády Petra Fialy, vše směřuje k tomu, že v pondělí 8. listopadu bude podepsána koaliční dohoda. A pak bude na tahu prezident Zeman,“ řekl Miroslav Kalousek v úvodu dnešních Reflexí.

„Vláda to nezvládla, čísla o tom svědčí, kvůli jejímu populismu zemřelo desetitisíce lidí, ale souhlasím s tezí, že to, co teď prožíváme, je pandemie neočkovaných. Nechci být rukojmím dvou až tří milionů neodpovědných lidí, kteří se odmítají očkovat. Tím mi mohou omezit například přístup ke zdravotní péči. Jejich neodpovědnost nejsem schopen pochopit,“ říká Miroslav Kalousek.

„Opravdu musely věci zajít tak daleko, že vedoucího kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře a jeho okolí vyšetřuje policie z páchání trestných činů proti republice a že vláda České republiky jim v těchto činech byla dlouhou dobu nápomocna?,“ ptá se řečnicky v aktuálním vydání Reflexí Miroslav Kalousek.

Fakt, že se Andrej Babiš dostal do exkluzívní společnosti světových miliardářů, kteří „odklonili“ své milióny do Panamy, byl tématem dnešních vydání Reflexí. „Mít účet v daňovém ráji není nic trestného, problém je, když to někdo tají i za cenu, že poruší zákon, což Andrej Babiš učinil. Ony příjmy neuvedl do svého majetkového přiznání a v roce 2015 lhal veřejně před Poslaneckou sněmovnou, když tvrdil, že žádné offshorové společnosti nemá,“ říká Kalousek. „Vyvstává tak otázka, co všechno ještě tají a jaké další lumpárny na něj kdo ví, a jak moc je tedy vydíratelný. A já nechci mít vydíratelného premiéra,“ dodává Miroslav Kalousek. Podle něj jde o bezpečnostní riziko pro celý stát.

Takzvaná Babišova drahota byla hlavním tématem aktuálního vydání Reflexí. „Vláda samozřejmě inflaci nevyvolala, na druhou stranu proti ní nijak nebojuje. Naopak, svou neodpovědnou finanční politikou inflaci místo toho přitápí pod kotel,“ řekl Miroslav Kalousek. Zároveň vysvětlil, že Babišův holding Agrofert splácí u bank desítky miliard korun úvěrů, což znamená, že i mírné zvýšení úrokových sazeb byť jen o půl procentního bodu, což je očekávaný nástroj centrální banky v boji proti inflaci, Babišovy úvěry dramaticky zdraží. A proto vláda zcela skandálně tlačí na Českou národní banku, aby nezvyšovala úrokové sazby, protože se to jeho firmám předsedy vlády nevyplatí. „Aspoň lidé vidí v praxi, co to znamená, když mají premiéra v takovém konfliktu zájmů – jeho zájmem totiž není, aby se nezdražovalo, ale naopak,“ dodává Kalousek.

Jako průvodce po novodobých českých politických dějinách pojali oba aktéři aktuální výjimečné vydání pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše.

„Budeme mít co nejvíce státních zaměstnanců, dáme jim co nejvíce peněz a vybudujeme si z nich svoji jasnou voličskou základnu,“ reagoval Miroslav Kalousek v dnešních Reflexích na návrh ministryně sociálních věcí Maláčové plošně zvýšit mzdy státních zaměstnanců o tři tisíce korun. Jde o rozpočtové šílenství, shodli se v dnešním díle Reflexí oba diskutující. „My jsme před osmi lety v Nečasově vládě plánovali, že snížíme počet státních zaměstnanců pod 400 tisíc. Andrej Babiš nás v předvolební kampani za přebujelou státní správu tvrdě kritizoval a slíbil její redukci. Výsledek? Jeho dnešní ministryně financí Schillerová rozpočtuje na příští rok téměř půl miliónu státních zaměstnanců,“ upozorňuje Miroslav Kalousek. „Výdaje státního rozpočtu na zaměstnance státu tím vzrostou na dvojnásobek. V roce 2013 jsme na ně vynakládali zhruba sto třicet miliard, v tom příštím to má být 243 miliard,“ varuje Kalousek.

Oba diskutující se v dnešním díle Reflexí shodli, že úvodní mítink Andreje Babiše v Ústí nad Labem minulý týden odstartoval takzvanou horkou volební kampaň. „Do voleb zbývá ještě třicet dnů a dá se čekat, že během nich dojde k dalším podpásovým útokům ANO na politickou konkurenci,“ předpovídá Miroslav Kalousek. „Co ovšem mohou čekat samotní voliči od Andreje Babiše, když on sám dokáže zneužívat své děti, křivě přísahat na jejich zdraví, lhát o nich a zveřejňovat jejich diagnózy?“ ptá se řečnicky Miroslav Kalousek v reakci na fakt, že v Ústí nad Labem slovně napadl předsedu ANO jeho syn Andrej Babiš mladší. Diskuse o tom, jestli je syn premiéra zneužíván režisérem Klusákem, nebo kýmkoliv jiným, jsou podle něj bezpředmětné, protože Andrej Babiš mladší je pětatřicetiletý svéprávný člověk a jako k takovému je k němu třeba přistupovat.

Kauza Čapí hnízdo, kterou státní zástupce Šaroch před volbami znovu vrátil vyšetřovatelům k doplnění, je důkazem, že česká spravedlnost není slepá. Shodli se na tom v dnešních Reflexích Miroslav Kalousek i Marek Stoniš.

„Jsme asi jediná země na světě, jejíž prezident nepoužívá telefon a premiér počítač, což jim ovšem nebrání v dohadování, zda byl prezident odposloucháván a zda tomu měl, nebo mohl premiér zabránit,“ uvedl téma dnešních Reflexí Miroslav Kalousek. Šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš Miroslava Kalouska mírně opravil v tvrzení, že prezident nepoužívá telefon. „On si občas zavolá, ale jak sám potvrdil, použije k tomu telefony svých poradců. A problém je v tom, že oni nereprezentují prezidentskou kancelář, ale spíš zločineckou galerku. Pak se nemůžeme divit, že se tu a tam objeví v odposleších tajných služeb,“ dodal Stoniš.

„Historie té země je velmi komplikovaná a složitá a jsem dalek stát se ze dne na den expertem na Afghánistán,“ uvedl dnešní aktuální Reflexe šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš. „Ale to, co se stalo, se mě dotýká jako občana České republiky, jehož vojáci v něm dvacet let sloužili v rámci mise NATO. Jak překotný odchod z Kábulu dnes vnímat? Jako porážku, ponížení?“ dodává.

Soudy na ochranu osobnosti byly hlavním tématem dnešního dílu Reflexí. Impulsem byly dva aktuální verdikty soudu: Odvolací soud totiž minulý týden rozhodl, že premiér Babiš se nemusí omlouvat za výrok, že Miroslav Kalousek „zabil lidi cez ty padáky“, a týdeník Reflex se musel omluvit předsedovi SPD Tomio Okamurovi za to, že jej před osmi lety na obálce nazval „Pitomiem“.

V reakci na pražskou návštěvu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která „přivezla“ České republice sto osmdesát miliard korun na národní plán obnovy, říká Miroslav Kalousek: „Je to sice velké zjednodušení, ale musíme si vybrat: Buď Babiš, nebo 180 miliard. Český premiér je v trvalém konfliktu zájmů, a pokud v něm bude setrvávat, tak nám ty peníze nikdo nedá.“ Na jaké konkrétní projekty by měly být peníze použity? Co si myslí o dalším velkém evropském projektu New Green Deal? Budeme za deset let jezdit v autě na benzínový pohon? To vše si můžete poslechnout v aktuálním vydání pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. 

„V úterý došlo ve sněmovně k bezprecedentnímu rozhodnutí: Poslanci většinou 104 hlasů přehlasovali téměř jednomyslné senátní veto novely stavebního zákona a rozhodli tak nejen proti vůli Senátu, ale i odborné veřejnosti a opozice. Je to sice legitimní, ale zároveň tím Babišův kabinet vyslal signál, že svá rozhodnutí bude prosazovat silově, bez konsensu,“ řekl Miroslav Kalousek v aktuálních Reflexích.

Pro samuraje nebyl meč nikdy jen kusem kovu, kterým velmi umně bodali a sekali do nepřátel. Zbraň měla duši a podle toho se s ní také zacházelo. Mezi středověkým japonským válečníkem a jeho mečem bylo silné pouto a podle toho se k němu jeho držitel také choval. Jak správně držet japonský meč? Co nedělat a na co rozhodně nesahat? Nejen to se dozvíte v našem podcastu

Moderování či reportérské práci se věnuje už dvacet let. Helena Šulcová patří ke stálicím českého rozhlasového éteru a pravidelně zpovídá nejen politiky, ale i celebrity či vědce. Jaký byl její první rozhovor? Jaký je její vysněný host? A proč se nyní pustila do podcastu Mezi čtyřma očima, kde zpovídala třeba Jiřího Ovčáčka, Helenu Vondráčkovou nebo Pavla Béma? Nejen o tom je náš rozhovor v úvodu článku.

Vysvětlení vlády, že původní záměr snížit státní pomoc pro postižené po tornádech o charitativní příspěvek byla chyba úředníků, důrazně odmítl v aktuálních Reflexích Miroslav Kalousek. „Proboha, snad každý ministr umí číst a ví, jaký materiál na vládě předkládá,“ říká. „A velice dobře to věděla i ministryně pro místní rozvoj Dostálová,“ dodává.

Aktuální vydání Reflexí se tentokrát týkalo politiky jen zdánlivě: Je normální, aby Němci během fotbalového utkání pískali při hymně na maďarské fotbalisty? Šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš říká: „Těšil jsem se, že po pádu komunismu nebudu muset fandit podle politické orientace jako za bolševika, třeba proti Rusům.“

„Na zásahu policistů na Úřadu vlády ČR, kvůli kterému padla Nečasova vláda, je bezprecedentní fakt, že policisté pronikli a odnesli si otevřené spisy Vojenského zpravodajství. Je skandální, že policistům někdo tento rozkaz vydal, ale stejně skandální je fakt, že je tam někdo pustil,“ říká Miroslav Kalousek, jenž byl v tehdejší Nečasově vládě ministrem financí. „Kdyby byl tehdy blahé paměti ve funkci vojenský zpravodajec generál Procházka, bývalý vězeň svědomí, tak by ty policisty raději postřílel, než by jim vydal živé spisy,“ říká v nadsázce Miroslav Kalousek a dodává: „Stále si myslím, že by někdo měl nést za ten bezprecedentní zásah odpovědnost.“

„Kdyby sociální demokraté byli červotoči a zdi tohoto studia rozpočet, teď bychom slyšeli velmi hlasité chroustání,“ zahájil dnešní díl Reflexí šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš narážkou na návrh ministryně Jany Maláčové na skokové zvýšení minimální mzdy. „Ten návrh neohrožuje primárně státní rozpočet, ale hlavně drobné a střední podnikatele, na které nejvíce dopadly vládní restrikce v posledních čtrnácti měsících,“ doplnil Miroslav Kalousek. „Šéf odborářů Středula tento návrh samozřejmě podpořil, a to slovy, že žaludky máme všichni stejně velké. Dodávám, že nápady, které prosazuje sociální demokracie prostřednictvím Jany Maláčové, povedou k tomu, že ty žaludky budeme mít všechny stejně prázdné,“ říká.

„Naprosto nepřijatelný,“ komentoval Miroslav Kalousek v aktuálních Reflexích návrh rozpočtu na příští rok od ministryně financí Aleny Schillerové, jenž počítá s deficitem 390 miliard korun. „To je absurdní návrh z mnoha důvodů, mimo jiné proto, že už dnes si Česká republika půjčuje peníze nejdráž v Evropě. Tento dluh, který navíc nijak nesouvisí s pandemií covidu, budou muset splácet budoucí generace,“ řekl. „Já to beru jako start předvolební kampaně,“ reagoval šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš. „Andrej Babiš s Alenou Schillerovou objíždějí domovy seniorů a slibují dědečkům a babičkám zvýšení důchodů o tři stovky nad valorizační rámec. Mají ovšem štěstí, kdyby přišli za mým dvaaosmdesátiletým otcem, hnal by je holí, kdyby nějakou měl.“

„Tak dlouho jsme v našem pořadu vyzývali k rezignaci Andreje Babiše a jeho vládu, až rezignoval Dominik Feri,“ zahájil aktuální díl Reflexí šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš. To, že poslanec TOP 09 Dominik Feri rezignoval kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování na poslanecký mandát i z místa na pražské kandidátce koalice Spolu, považuje za negativní signál směrem k budoucím politickým poměrům i společenské atmosféře v zemi. Miroslav Kalousek se ovšem domnívá, že Dominik Feri se zachoval odpovědně a kultivovaně. „V zemi, kde je premiérem trestně stíhaný estébák, který dal několikrát najevo, že nikdy neodstoupí, je Feriho rozhodnutí odpovědným krokem politika hlásícího se k západní demokratické kultuře. Kdyby neodstoupil, vtáhl by do své kauzy svoji stranu a poškodil by ji ve volební kampani,“ řekl Kalousek.

Když hrála československá hokejová reprezentace se Sovětským svazem, tak pro ránu či ostřejší hit nešel zrovna daleko. Jiří Hrdina se za svou tehdejší nevraživost vůči Rusům nestydí. Na druhou stranu jako skaut NHL jich pár do zámořské soutěže přivedl a s pár dávnými „nepřáteli“ se dnes kamarádí. Udělali jsme proto pokus a nechali ho ve stylu „elektronické tužky“ rozebrat výkon ruského prezidenta Vladimira Putina. Jak to dopadlo? Nejen to zjistíte v našem podcastu.

„Poslouchal jsem dnešní debatu v Evropském parlamentu o střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše a musím říct, že jsem se styděl za svůj český pas,“ reagoval v aktuálních Reflexích Miroslav Kalousek. „České republice hrozí, že Evropská unie zastaví nejen dotace Agrofertu, ale i firmám, které nic neprovedly a proti pravidlům EU se nijak neprovinily. Šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš na evropskou debatu o konfliktu zájmů českého předsedy vlády připomněl rozhovor prezidenta republiky Miloše Zemana, který v neděli na Frekvenci1 řekl, že příštím prezidentem České republiky by měl být právě Andrej Babiš, protože pro naši zemi toho hodně udělal.

Jak se dabovaly milostné scény Jindřicha a Terezy ve stodole? Kdo zlákal pro dabing taková jména, jako jsou Jan Přeučil, Petr Gelnar, Karel Zima nebo Pavel Vítek? A kdy to bude všechno hotové? Nejen na to odpovídá náš podcast s režisérem projektu Markem Pilgerem a dabérem hlavní postavy Richardem Wágnerem. 

„Mám rád film Lepší pozdě nežli později,“ komentoval v aktuálních Reflexích Miroslav Kalousek dnešní společné vystoupení dvou opozičních koaličních bloků Piráti/STAN a Spolu, které sebraly podpisy pro sněmovní hlasování o vyslovení nedůvěře vládě, jež chtějí vyvolat začátkem června. Nejen o tom se ale baví s Markem Stonišem v aktuálním podcastu.

„Místopředseda vlády Jan Hamáček musí skončit a s ním i celá vláda,“ reagoval Miroslav Kalousek na novou vládní aféru, kdy podle serveru Seznam.cz měl jet do ruské metropole „vyměnit“ kauzu Vrbětice za milion vakcín Sputnik. Nezáleží na tom, co chtěl nebo nechtěl Hamáček v Moskvě obchodovat, on tam vůbec jezdit neměl,“ řekl. Je opatrný v nadužívání termínu „velezrada“, ale podle něj Jan Hamáček ohrozil české národní zájmy. Na argument Marka Stoniše, že tato vláda neměla vládnout už několik týdnů už jen proto, že nemá ve sněmovně většinu, ve zkratce reagoval: „V nadsázce řečeno, naše země by se měla lépe, kdyby tato vláda nikdy vládnout ani nezačala,“ řekl bývalý ministr Kalousek. Celý rozhovor, který jsme natáčeli ještě předtím, než Hamáček na tiskové konferenci oznámil, že bude Seznam žalovat o 10 milionů, najdete ve videu v úvodu článku.

Co se týče tématu jaderné bezpečnosti, ale i historické katastrofy v ukrajinském Černobylu, patří Dana Drábová mezi ty absolutně nejpovolanější. Jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost se černobylskou havárií zabývá celý svůj profesní život. Samotný výbuch nastal v době, kdy byla pouhých pár měsíců po škole a začínala v oboru pracovat. Ona sama následně vyzdvihuje seriál z produkce HBO Černobyl, který má podle ní vysoké historické kvality. Dojde ale i na pár nepřesností, které vysvětlujeme v našem podcastu.

V nových Reflexích se řeší Miloš Zeman. Podle Miroslava Kalouska se prezident svým vystoupením ke kauze Vrbětice jasně přidal v probíhající hybridní válce na stranu nepřítele. „Zpochybnil závěry našich tajných služeb v kauze Vrbětice, co o kauze řekli premiér nebo ministr vnitra, ať už byli přinuceni jakýmikoliv okolnostmi. A tím nás samozřejmě oslabil u našich spojenců a posílil ruskou propagandu,“ říká Kalousek na úvod. 

Způsob, jakým premiér Andrej Babiš a Jan Hamáček veřejně oznámili bezprecedentní útok agentů ruských tajných služeb v muničním skladu ve Vrběticích, zničil po léta budovanou zahraničněpolitickou pověst České republiky. „Nesouhlasím s těmi, kteří tvrdí, že v dané situaci nemá smysl jednat o vyslovení nedůvěře vládě. Naopak, je o jeden vážný důvod více,“ řekl v pravidelném pořadu Reflexu Miroslav Kalousek. Šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš se v této souvislosti podivil, že vůči Rusku nepostupuje společně Evropská unie, Miroslav Kalousek řekl: „No protože jsme ji o to z české strany nikdo nepožádal!“

Jako úplný politický „bizár“ hodnotí Miroslav Kalousek výměnu ministra zahraničí Tomáše Petříčka za Jakuba Kulhánka. V době sílícího mezinárodního napětí a hrozícího konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, tlaku na dostavbu české jaderné elektrárny, potenciálního přijetí nebo odmítnutí ruské vakcíny Sputnik to považuje ze strany sociální demokracie za nezodpovědnost a hazard se zájmy České republiky. Poté, co komunisté v úterý večer vypověděli vládě Andreje Babiše svou podporu, proto považuje za jediné správné řešení vyslovení nedůvěry vládě, rozpuštění sněmovny a vypsání předčasných voleb, které by se mohly konat začátkem letošního července.

Není to ještě ani měsíc, co manželé Ondřej a Katarína Vlčkovi oznámili, že vkládají ze svých prostředků 1,5 miliardy korun do své nadace, kterou chtějí pomáhat těžce nemocným a umírajícím dětem a jejich rodinám. V pátek 9. dubna pak učinili další velký krok. Od soukromé firmy koupili chátrající usedlost Cibulka, historický skvost v pražských Košířích, který sahá až do doby Karla IV. Nový dětský hospic má vyrůst právě tam. Podívejte se na velký rozhovor s manželi Vlčkovými ve videu v úvodu článku, ve kterém řešíme nejen dětskou paliativní péči a budoucnost jejich nadace.

Výměnou ministra zdravotnictví Pavla Blatného za Petra Arenbergra se reálně nestane vůbec nic. „Slovy odstupujícího ministra zdravotnictví – situace bude stejná, horší nebo lepší,“ zažertoval si v novém vydání pořadu Reflexe bývalý ministr financí Miroslav Kalousek na téma aktuální rekonstrukce vlády. Zarážející je pouze způsob, jakým ji premiér provedl – že o odvolání nebyl schopen informovat osobně ministra přímo.

„V rámci duševního zdraví nic neočekávejte, můžete být jedině příjemně překvapeni,“ poradil Miroslav Kalousek těm divákům Reflexí, kteří očekávají, že v pátek vláda narazí s další žádostí o prodloužení nouzového stavu. Proč jí vlastně nestačí nouzový stav? „Pouze ke dvěma věcem,“ tvrdí bývalý ministr financí: „Aby se nemohlo cestovat mezi okresy a k tomu, aby vláda mohla dále zadávat neprůhledné obchody z volné ruky.“

„Je to lež,“ reagoval Miroslav Kalousek na vysvětlení ministryně financí Aleny Schillerové, že rozdala statisícové odměny svým náměstkům a úředníkům, protože díky nim ušetřil za loňský rok stát miliardy korun. „Nezpochybňuji, že jde o odborníky, mnohé z nich ještě znám z doby, kdy jsem na ministerstvu působil, ale odměny i výdaje státu musí odrážet ekonomickou realitu,“ řekl v diskusi s šéfredaktorem Reflexu o hospodaření státu Miroslav Kalousek. A podle něj je soukromý sektor, z jehož příjmů stát žije, kvůli covidu ve velkých problémech.

Na konci února se na Netflixu objevil velmi zajímavě vypadající seriál s názvem Age of Samurai: Battle for Japan. Dokumentární série lákala na zmapovaní japonského období tzv. válčících států ve stylu Hry o trůny. Ke spolupráci byli přizváni i špičkoví historici z USA a Japonska, kteří se tomuto období věnují. Nechali jsme proto seriál zhlédnout i Jakuba Zemana, českého odborníka na středověké Japonsko. A hned trailer mu napověděl, že tady něco hodně nehraje.

Nápad premiéra české vlády zavést letos takzvanou úřední maturitu byl rozcupován v aktuálním vydání podcastu Reflexe Marka Stoniše a Miroslava Kalouska. „To je úplný nesmysl, maturita je certifikát o dosaženém vzdělání,“ odmítl úvahy premiéra Babiše Miroslav Kalousek.

„Je to možná naivní nápad, ale zkusit se měl, do voleb zbývá ještě osm měsíců a na covid umírá tisíc lidí týdně,“ řekl bývalý poslanec a zakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek Reflexu o variantě, že opozice měla tváří tvář neschopnosti vlády Andreje Babiše řešit pandemii koronaviru návrhem na sestavení nové „vlády národní spásy“ bez Andreje Babiše. Jeho další názory najdete v podcastu Reflexy Miroslava Kalouska a Marka Stoniše, kde komentuje aktuální politická témata a kauzy.

V nenápadné budově energetické společnosti v Praze je jedna velmi nápadná kancelář. Podle vybavení byste rozhodně nečekali, že tu sedí vysoce postavený manažer firmy. Na dveřích vás totiž přivítá symbol vlka ze Zaklínače, uvnitř visí na stěnách plakáty ze známých videoher a skřínky zdobí sběratelské edice z her Doom, God of War či Ghost of Tsushima. To je království Lukáše Křítka, který je velmi známý na platformě Twitch. Pod přezdívkou LastGameBlitz na ní podporuje české herní streamery vysokými finanční částkami. V našem podcastu Lukáš mimo jiné popisuje, proč posílá své peníze právě tam, co se mu na sledování videoher libí i jak se vyvíjel jeho vztah s největším českým herním streamerem – Agraelem.

Seznamte se. Jmenuje se Ludvík, měří zhruba metr a půl, váží nějakých třicet kilo, a aby vznikl, muselo se spojit cca 40 tisíc dílků stavebnice Lego. Řeč je o humanoidním robotovi, kterého postavili studenti elektrotechnické fakulty ČVUT. Právě s nimi jsme se bavili o jeho konstrukci, funkcích, ale i jeho využití a plánech do budoucna. Podívejte se na video v úvodu článku.

První nemocnice, kde se nemocní starají o ty zdravé. To o sobě prohlašuje Franz Kafka špitál, ubytovací zařízení v centru Brna, v němž pracují hendikepovaní pracovníci, a které v pandemicky příznivější situaci nabízí ubytování turistům. V budově bývalé pojišťovny a později nemocnice můžete skutečně spát na nemocničním lůžku a snídat na bývalém operačním sále. O pár set metrů dál můžete zase strávit noc v bývalém krytu 10-z, kde vás provede třeba nevidomý průvodce. To všechno provozuje spolek AMERFO s jehož ředitelem Pavlem Palečkem jsme si povídali v našem podcastu. 

Za normálních okolností byste tento unikát našli na výstavě Kouzlo sběratelství v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. To je ale kvůli covidu zavřené, a tak jsme získali unikátní příležitost vidět japonský císařský meč na vlastní oči. K nám do redakce ho s laskavým svolením muzea přivezl odborník na Japonsko a kurátor výstavy Jakub Zeman, se kterým jsme k této zbrani natočili půlhodinové povídání. 

Doma v kuchyni si pověsil zelené plátno, natočil se před ním na kameru a pak to týden v obýváku editoval. To je začátek Martina Mikysky alias Mikýře, který si svým pořadem Mikýřova úžasná pouť internetem maže na chleba české hvězdy on-line světa s velmi osobitým humorem. V pořadu internetové televize Mall.tv se věnuje nejen známým youtuberům a tiktokerům, ale i hercům, zpěvákům nebo politikům a jejich působení na sociálních sítích. Podívejte se na velký rozhovor ve videu v úvodu článku, který mapuje Mikýřovy začátky i současnou tvorbu a naznačuje budoucnost pořadu.

Filip Ženíšek patří mezi velmi známé persony českého videoherního prostředí. Od roku 2008 překládá počítačové hry. Za tu dobu přeložil kolem 100 titulů a mezi nimi i opravdové giganty, jako třeba dva předposlední díly série Assassins Creed, třetí díl Zaklínače či nejčerstvější přírůstek Cyberpunk 2077. Jak se mu překládala jedna z nejočekávanějších a momentálně velmi kritizovaných her? Nejen to zjistíte v našem rozhovoru.

Ve čtvrtek 10. prosince vyšla dlouho očekávaná videohra Cyberpunk 2077. Jedním z hlavních rysů projektu od polského studia CD Projekt RED jsou silné tělesné modifikace – a to biologické i mechanické. Tzv. human enhancement, tedy jakési lidské vylepšování, vám ve hře pomohou k lepšímu fyzickému i mentálnímu výkonu, vzduchový filtr v nose vás učiní imunní vůči otravě plynem a díky robotickým rukám můžete bez větší námahy šplhat po stěnách. Jak jsme od takové reality daleko? Musí takové vylepšování vždycky dopadnout špatně, jak nás učí filmy a videohry? A jak budeme v budoucno využívat sexuální roboty a kybernetické vojáky? Nejen o tom jsme se bavili s vědeckými pracovníky Akademie věd ČR – Davidem Černým a Tomášem Hříbkem. Rozhovor najdete ve videu v úvodu článku.

Přestože věkově se řadí Petr Žalud alias CzechCloud (32) k těm starším tuzemským streamerům, na platformě Twitch patří mezi ty aktuálně nejsledovanější. Živým vysíláním hraní videoher si vydělává od prosince roku 2017. Podívejte se na rozhovor ve videu v úvodu článku, kde se bavíme nejen o začátcích, současnosti či budoucnosti streamování, ale i o jeho soukromí, příjmech či plánech do budoucna.

V hlavní videoherní sérii Assassin's Creed od společnosti Ubisoft vyšlo už více než 10 titulů. Fiktivní bratrstvo Assassínů v nich většinu času bojuje s Templáři. V roce 2017 se ale série dočkala jakéhosi restartu a my v posledních třech dílech sledujeme zrod bratrstva zabijáků. Nejprve v prastarém Egyptě, pak antickém Řecku a nyní se v titulu s názvem Valhalla vydáváme na sever do země Vikingů a sledujeme jejich výpady do Anglie v 9. století. Hru jsme nechali ohodnotit expertem na severskou historii a mytologii Petrem Floriánkem, který se zabývá výrobou zbraní a zbroje ze stejné doby. Co na hru říkal?

Česká verze kultovního pánského časopisu Maxim zanikla téměř přesně před 4 lety. Nyní se na trhu objevil znovu. Je slovensko-český, na obálce má vyretušovanou modelku Andreu Verešovou a obsahuje více reklamních textů než redakčního obsahu. „Je to prostě sračka,“ shrnul obnovený měsíčník jeho tuzemský otec zakladatel a šéfredaktor Pavel Vondráček. Nejen o novém Maximu, ale hlavně o tom starém i o nekorektním humoru, sebekritice či fekálních reportážích jsme si povídali v rozhovoru

Na konci října vyšla videohra Watch Dogs Legion, ve které se hráč vžije do členů hackerské organizace DedSec, jež se snaží vymanit futuristický Londýn ze spárů soukromé bezpečnostní organizace Albion. Jedná se v podstatě už o třetí díl této série, ve které má naprosto klíčovou roli hackování všeho možného. Oslovili jsme proto Michala Saláta, experta na kybernetickou bezpečnost a ředitele pro výzkum hrozeb společnosti Avast, aby se s námi na hru podíval a zhodnotil, na kolik jsou mechaniky i hrozby v ní ukázané reálné.

Molekulární genetička a viroložka Soňa Peková měsíce s médii nemluvila. Zájem, který její slova o epidemii koronaviru vyvolala, ji úplně netěší. Teď přišla na besedu Hovory X s hvězdami Časopisu Reflex a řadu svých kontroverzních výroků zopakovala a podložila je novými argumenty.

Pokud hledáte v Česku odborníka na život samurajů, s mistrem Jakubem Zemanem nesáhnete vedle. Vyzná se totiž nejen v historii japonských válečníků, jejich životní cestu praktikuje i ve svém civilním životě. Povídat si s ním proto o těchto bojovnících a historickém období pro nás vzdálené asijské civilizace je tak nesmírně obohacující. Přesvědčte se o tom sami v našem téměř dvouhodinovém podcastu. Stručně by se to dalo shrnout jako „všechno, co jste kdy chtěli vědět o samurajích, a nevěděli jste, koho se na to zeptat“.

Nejprve stvořila prémiovou sadu erotických pomůcek (vibrátoru a Venušiných kuliček), poté překvapila designem vyhlídkové tramvaje T3 Coupé. Nyní designérka Anna Marešová chce do světa vypustit menstruační kalíšek. V dnešní době stále ne úplně mainstreamovou hygienickou pomůckou se zřejmě trefila opět do černého. Přesněji do červeného. Na malý rudý silikonový předmět vybrala na portále Hithit více než milion korun. Jak ji napadlo vyrábět zrovna menstruační kalíšky a co za designem stojí? Nejen to se dozvíte v našem rozhovoru.

Je velice křehká a cenná, přesto je jednou z nejvyhledávanějších turistických atrakcí v Česku. Je to kombinace, která nemá minimálně v Evropě obdoby, protože žádný z ostatních nejvyšších vrcholů našeho kontinentu není v první zóně národního parku a v pásmu nejvyšší ochrany. Ve spojení s pokoronavirovou turistikou dochází na jejím vrcholu ke kumulaci lidí. A protože se neustále zvyšuje i procento návštěvníků, kteří se v národním parku neumí chovat, sáhla jeho správa k radikálnímu řešení. Instalovala proti neukázněným turistům sítě. Nejen o nich jsme si v našem podcastu povídali s tiskovým mluvčím Správy Krkonošského národního parku Radkem Drahným. Pusťte si podcast, který jsme natáčeli přímo na vrcholu Sněžky.

Unikátní velký rozhovor s trenérem fotbalového týmu SK Slavia Praha Jindřichem Trpišovským probíhal na prvním rakouském soustředění v Aigenu. Bavíme se o začátcích trénování, taktice či o tom, co je ve fotbale nejdůležitější. Řeč se stočí i na to, jak si Jindřich Trpišovský vybírá posily nebo kdy zjistil, že do týmu potřebuje Nica Stancia. A jak velký příběh ještě napíše Tomáš Souček. Poslechněte si celý Reflex podcast.

Je tou, která do Česka přivedla před řadou let cvičení Les Mills. Kromě toho profesionální fitness trenérka Ria Hrušovská závodí v crossfitu na vrcholné úrovni. A její vyrýsovaná a osvalená postava tomu odpovídá. Je společnost připravena na silné ženy? Je těžké si najít partnera, když zvednete těžší závaží než většina mužů? A jak důležitý je pro fitness holky vzhled jejich obličeje? Nejen na to odpovídá v podcastu Reflexu. Podívejte se!

Je první Češkou a šestým Čechem, kteří vylezli na horu K2; každý pátý horolezec se z vrcholu této hory nevrátil. Stalo se tak na třetí pokus: první smetla lavina, druhý fyzické vyčerpání. Ten třetí, úspěšný výstup prožijete s KLÁROU KOLOUCHOVOU v tomto podcastu a také v celovečerním dokumentu K2 VLASTNÍ CESTOU režisérky Jany Počtové, který vstupuje do českých kin 30. července.

V pátek 17. července vychází dlouho očekávaná hra pro Playstation 4 Ghost of Tsushima. Studio Sucker Punch, které za videohrou stojí, se pyšní tím, že jde o dokonalé převedení samurajských filmů do herní podoby. Rozhodli jsme se proto oslovit Jakuba Zemana, českého specialistu na japonskou kulturu i život samurajů, aby nám záběry z této hry ohodnotil. Na výsledek se podívejte na videu v úvodu článku.

Jedná se o nejrychleji prodávanou hru na Playstation v dějinách této konzole. Last of Us 2 prodalo za 3 dny přes 4 miliony kopií. Recenzenti hru vychvalují, ale tisíce lidí po celém světě ji hodnotí špatně. Kde je ale ona pravda? Jedná se o hru roku, nebo o levičáckou agitku? Nejen tomu se věnujeme v našem podcastu. Pokud patříte k instantním haterům, ušetříme vám čas a hned na úvod vám nabídneme 10 důvodů, proč si druhý díl Last of Us rozhodně nezahrát. Pokud jste ale samostatně myslící bytosti, poslechněte si celé povídání a udělejte si o hře ucelený obrázek.

Všichni známe prvního československého (a z hlediska národností třetího) člověka ve vesmíru Vladimíra Remka. Někdo zná dokonce i jméno jeho náhradníka a kosmonauta – čekatele Oldřicha Pelčáka. A skoro každý asi sledoval plyšového krtečka, jak letí do vesmíru s americkým astronautem Andrewem Feustelem. To ale zdaleka nejsou jediné momenty, kdy Češi do vesmíru něco vyslali. Aktuální míra zapojení našeho státu do výzkumu vesmíru vás určitě překvapí. Nejen o tom jsme si povídali s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu Akademie věd. Podívejte se na video v úvodu článku.

Pokud si chcete udělat obrázek o Matyáši Šandovi pouze z prvních pár informací, které vám vyplivne Google, dojdete k závěru, že je to blázen. Tak schválně: nejprve v pražském Radotíně, později v lomu Jesenný u Železného Brodu sestrojil stanici Hydronaut, stálo ho to několik milionů a spoustu let práce, ve stanici se chce na týden potopit 12 metrů pod vodu a tam setrvat týden, Hydronaut slouží k simulaci kosmických misí, ale do vesmíru se nikdy nepodívá. Když ale Matyáše a celý projekt poznáte blíž, zjistíte, že to rozhodně žádný blázen není a že je to celé mnohem zajímavější. Podívejte se na rozhovor v úvodu článku, ve kterém stanici důkladně rozebíráme.

Vojtěch Kostiha bývá častován titulem „dvorní překladatel společnosti Disney“. Překládá a tvoří české verze filmových titulků a podkladů pro český dabing. Na svém kontě má zatím zhruba 2400 audiovizuálních děl, mezi které patří filmové blockbustery, jako jsou Hvězdné války, marvelovky včetně Avengers, animované filmy jako Ledové království, Úžasňákovi nebo Příběh hraček, ale i seriály, jako je Zaklínač a od 21. řady dokonce seriál Simpsonovi.

Kvůli výhružkám Ruska má pražský primátor Hřib přidělenou policejní ochranu už zhruba od Velikonoc. Nejen to jsme s ním ale řešili v podcastu Reflexu. Kromě výhrůžek od světové velmoci dojde i na Prahu zasaženou koronavirem či uzavřenou část Smetanova nábřeží. Řeč byla i o holešovickém nevěstinci, ze kterého chtěl Hřib udělat „lazaret“ v době nouzového stavu, nebo nočním starostovi, který v hlavním městě bez nájezdů opilých turistů pozbývá svůj smysl.

Startupový technologický podnikatel David Miklas vytvořil během koronavirové krize spolu s kolegy 30 000 kusů ochranných masek COVMASK. Vznikly ze šnorchlovaček; 22 000 z nich se okamžitě dostalo k českým zdravotníkům. Ale co teď bude dál? Jak se využije know-how, které během posledních týdnů získali mladí čeští vynálezci za pochodu? Jak se začnou české koronavirové nápady přetavovat pro profesionálního, komerčního prostředí? Poslechněte si nový podcast Veroniky Bednářové. 

Internetové televize i streamovací služby mají žně a chrlí na nás jednu seriálovou novinku za druhou. V redakci reflex.cz jsme se rozhodli dát dohromady seznam toho, co jsme viděli během prvních měsíců světové pandemie, a sestavit vám přehledné doporučení. Protože se situace kolem nouzového stavu mění jen mírně, bude určitě spousta času na bingewatching (hltání seriálů po celých řadách najednou) a v našem podcastu najdete tipy na to nejlepší, co je aktuálně z novinek k vidění na Netflixu, HBO GO a dalších platformách.

Mrzí ho, že práce lidí, kteří letošní festival připravovali, přijde nazmar. Je naopak rád, že už je na příští rok „do foroty“ hotový plakát k 55. ročníku od Aleše Najbrta. Náš národ je podle něj koronavirovou krizí někdy až zbytečně strašen, oceňuje ale zároveň jeho disciplinovanost. O sebe se nebojí, rád se teď v karanténě dívá na historické fotbalové zápasy a směje se cyklistům, kteří jezdí závody doma v garáži. Jiří Bartoška, prezident MFF KV.

Kryt KO 17 byl pod pražskou Thomayerovou nemocnicí vybudován mezi lety 1952–1962. Využít se měl v případě jaderné katastrofy. I když k tomuto účelu naštěstí nikdy využit nebyl, stále se udržuje v provozu. Lůžka jsou čistě povlečena, funguje ventilační systém vzduchu i dieselagregát. Aktualizují se také zásoby léků a nejnutnějších materiálů a přímo v nemocnici jsou dva týmy lékařů, které jsou pravidelně cvičeny pro případ pohotovosti. Podívejte se na náš rozhovor se správcem objektu Pavlem Floriánem.

Proč se v peruánské Limě nikdy nesmíte ptát, kolik je třeba lístků koky k výrobě kokainu? Proč nevozit otci ekologovi vodu z ledovce ve skleněné láhvi? Proč nemá cenu tahat s sebou na pouť do Santiaga de Compostela pohorky? Tohle všechno a hafo dalších rad se dozvíte v cestopisné prvotině DobroDruhům; napsala ji cestovatelka a herečka nominovaná na letošního Českého lva, Tereza Ramba.

Oldřich Pelčák (76) je tím „druhým“ kosmonautem, který spolu s Vladimírem Remkem absolvoval ve Hvězdném městečku u Moskvy kompletní výcvik na let do vesmíru. Není ale kvůli tomu ani po těch letech zahořklý; žádný vzpomínající starý zbrojnoš, žádný nečinný důchodce. Na výstavu Cosmos Discovery, která se koná až do 30. dubna na pražském Výstavišti, dokonce zapůjčil tři důležité vesmírné suvenýry: panenku v kroji, rukavice Vladimíra Remka a svou úžasnou bundu z pracovní kombinézy.

S produkcí i oblíbeností podcastů v Česku se roztrhl digitální pytel. Tyto zvukové pořady, které může tvořit kdokoliv s mikrofonem a připojením k internetu, nabízejí vítané zpomalení rytmu konzumace obsahu oproti kulometné smršti notifikací z Facebooku, TikToku a Instagramu. Více zjistíte ve videu výše.

Marie Potužníková se pod přezdívkou Germia cosplayi věnuje pátým rokem a během svého působení na této scéně dosáhla nemalých úspěchů jak v Česku, tak po celém světě. Za jeden z největších úspěchů, na který je náležitě hrdá, považuje umístění na prvním místě v soutěži Euro Cosplay 2016, jednom z největších evropských šampionátů. Na kostýmech někdy pracuje i několik měsíců, a přesto jich vyrobila již desítky.

Filmařka MARIKA PECHÁČKOVÁ (39) se od autorských dokumentárních filmů a spolupráce na kuchařkách své sestry Dity P. posunula ke knižnímu zpracování noční můry všech rodičů – zneužívání dětí a teenagerů na sociálních sítích. Publikace Kdo chytá v síti doprovází dokumentární snímek V síti Víta Klusáka a Barbory Chalupové (obojí bude uvedeno 27. února) a snaží se ještě důsledněji popsat roviny a podstatu vztahu predátora a jeho oběti. 

Nová trilogie Hvězdných válek byla přijata rozporuplně. Závěrečný film hodnotí studio Disney jako propadák, i když vydělal celosvětově miliardu dolarů. Jeho druhé dítko Marvel zisky z kin za poslední film s Avengers téměř ztrojnásobil. Neznamená to ale konec Star Wars. Spíš naopak. Přelom roku 2019 a 2020 byl pro tuto hvězdnou ságu nejnabitější v historii. Dočkali jsme se hry, seriálu a právě zmíněného filmu. A pokračovat se bude, jen ne v tak zběsilém tempu, s rozvahou.

Zatímco povánoční knižní trh se nachází v hlubokém limbu, kinematografie i díky termínům vyhlašování nominací a vítězů Zlatých glóbů a Oscarů v lednu sklízí své nejlepší ovoce. Týká se to samozřejmě také seriálů. Těm nejnovějším zahraničním, dostupným na Netflixu, HBO i jinde se věnujeme v našem podcastu. 

Tanečnice, choreografka, divadelní režisérka a spisovatelka Miřenka Čechová (37) na přelomu milénia vystudovala klasický balet na státní Taneční konzervatoři Praha. Její autobiografický experimentální román BALETKY, který brzy vydá nakladatelství Paseka, obnažuje a ironizuje tuzemskou výuku baletu i poměry v tomto náročném umění. Více si poslechněte v našem podcastu.

Tomáš Vondráček napsal na sociální síť Linkedin status o tom, že není možné, aby stát zaplatil za e-shop na dálniční známky 400 milionů korun. Navíc vyzval programátory z celého Česka, aby mu podobné řešení pomohli za víkend naprogramovat zdarma. Akce s názvem Hackathon ZNAMKAMARADA (což může znamenat „Znám kamaráda“ ale i „známka má ráda“) startuje tento víkend. A Vondráček nám hned mezi dveřmi říká, že má pro nás exkluzivní novinu – vláda jejich řešení vezme a použije při výrobě konečného produktu pro prodej dálničních známek.

Na veřejné debatě s hvězdami Reflexu jsme přivítali dva české basketbalisty, kteří se famózním výkonem a týmovým pojetím na zářijovém šampionátu v Číně postarali o dosud historicky nejlepší umístění České republiky na mistrovství světa, o nečekané šesté místo. Pozvání k Hovorům X přijali Jaromír Bohačík a Vojtěch Hruban, dva charismatičtí hráči šestnáctinásobného mistra republiky ERA Basketball Nymburk, dlouhodobě jedni z nejužitečnějších mužů a nejlepších střelců v NBL. I oni můžou za nedávné vzedmutí popularity tuzemského basketbalu, jež podrobněji popíšeme v našem podcastu.

Na první prosincové veřejné debatě s hvězdami Reflexu jsme přivítali Šárku Maixnerovou, dokumentaristku (a taky spisovatelku a scenáristku), které se podařilo detekovat zdraví škodlivé šmejdy z dnes již neexistujícího pražského institutu AKTIP. Vzpomínáte na „psycholožky“ s falešnými diplomy, grafology a různé šarlatány, kteří tahali z lidí desetitisíce korun a na revanš jim tvrdili, že rakovinu lze s odpuštěním vykadit? Hodinový dokumentární snímek z cyklu Infiltrace, Obchod se zdravím velmi ovlivnil věci veřejné, podobně jako před ním třeba Šmejdi Silvie Dymákové, což podrobněji popíšeme v našem podcastu, který jsme natáčeli na besedě časopisu Reflex s názvem Hovory X.

Michal Nesveda již od dětství věděl, že se stane kouzelníkem. Absolvoval desítky kouzelnických představení a zkušenosti získával nejen po Evropě, ale i v dalekém Japonsku a Las Vegas v USA, kde se učil od těch největších světových kouzelníků. Jeho vzorem je David Copperfield. Nyní se chystá navázat na jiného slavného iluzionistu – Harryho Houdiniho. Po vzoru jeho nejslavnějšího triku se jako první Čech nechá spoutaný zavřít do vodní nádrže. Proč?

Jak se nám žije a hlavně bude žít s umělou inteligencí? Jak bude za deset let vypadat náš den? Ovlivňují stroje už teď uspořádání světa? V podcastu Reflexu na tyto otázky odpovídá profesor Michal Pěchouček (47), kybernetik a přední odborník na umělou inteligenci, který působil na univerzitách v Edinburghu, Kalifornii, New Yorku a Calgary. Dozvíte se, jaká povolání už brzy nebudou existovat, nebo jaký typ lidské práce je naopak nenahraditelný. 

Vojtěch Fišar hraje hry na počítači i konzolích a u toho se natáčí na kameru. Svůj průběh jednotlivými levely komentuje, čímž baví svoje diváky. A jde mu to zatraceně dobře. Tak dobře, že v tom je v Česku nejlepší.  Fanoušky jeho projev baví natolik, že mu během jeho streamů posílají částky, které v součtu mohou dosáhnout až na půl milionu korun za měsíc. „Většinu z těch peněz ani neutratím. Šetřím a investuji,“ říká třiadvacetiletý Vojta alias streamer Agraelus. Podívejte se na celý rozhovor, který poskytl exkluzivně webu reflex.cz. S médii totiž téměř nemluví.

Měl to být vůbec nejdražší český film, takový náš moderní Nekonečný příběh, odpověď na Letopisy Narnie a Cameronova Avatara, pocta Karlu Zemanovi a matce Přírodě. Neskonale ambiciózní, ovšem nikdy nedokončený režiséra Tomáše Krejčího Poslední z Aporveru, jemuž Reflex před dvěma lety věnoval obsáhlou reportáž, se kvůli dluhům octl v insolvenčním řízení a konečně míří do dražby. A to je snad poprvé, co se to nějakému filmu stalo. Vyvolávací cena? Neuvěřitelných 18 a půl milionu korun. Poslechněte si první kulturní podcast ve videu v úvodu článku.