Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Právě dnes oficiálně začínají Letní olympijské hry 2024. Přesně po sto letech se vrací do Paříže, kde se konaly již v letech 1900 a právě 1924. Sportovní fanoušky samozřejmě zajímá hlavně to, v jakých disciplínách mají jejich oblíbenci šanci na zisk medailí a kolik by jich reprezentanti dohromady mohli vybojovat. Ve hře jich rozhodně není málo – soutěžit se bude o 329 sad medailí v celkem 32 sportech. Jak úspěšní čeští sportovci budou, to je otázka, kterou se zabývali i experti poradenské společnosti Deloitte. Co zjistili? Nejen na to se v Ranním brífinku ptáme hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka.

Kamýk nad Vltavou leží na okraji Středočeského kraje a sám starosta Petr Halada označuje jeho polohu za periferii. Přesto se obci daří získávat nové obyvatele, v posledních dekádách investovala do svého rozvoje stovky milionů korun a získala také ocenění pro sídla do 1000 obyvatel v soutěži Zelená obec roku, kterou pořádá ČSOB ve spolupráci s Hospodářskými novinami. „Obec vlastní kolem 140 bytů, můžeme tak mladé lidi nalákat i na periferii kraje na dostupné bydlení. A neprodáme ani jeden,“ říká starosta v podcastu HN. Co se týká zelených projektů, tak snem Petra Halady je zřídit na místním potoku malou vodní elektrárnu. „Jinak jsem ale posedlý tříděním odpadu,“ dodává. A nemá tím na mysli pouze barevné popelnice na plast, sklo nebo papír. Obec například zřídila reuse centrum, místními přezdívané bazárek, kam mohou občané přinést nepotřebné věci a někdo jiný si je zase vyzvedne. „Najdete tam prakticky všechno. Kočárky, lyže, brusle, nádobí, nábytek. Třeba někdo přinese sedačku a ona tam vydrží hodinu,“ popisuje Halada fungování bazárku. Obec nabízí svým lidem také potravinovou a oděvní banku nebo služby sociální pracovnice, která místním poradí třeba s vyplněním formulářů pro získání různých příspěvků a dotací. Myslí ale i na ty, kteří do obce v údolí Vltavy odešli z metropole a pracují na dálku. „Zřídili jsme sdílené pracoviště, cowork s veškerým zázemím, a navíc krásným výhledem do přírody,“ dodává úspěšný starosta, který je ve funkci už od roku 1998.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Od prvního července platí nový stavební zákon, který přinesl řadu významných změn, které by měly zjednodušit a zefektivnit stavební řízení.Součástí je i digitalizace stavebního řízení, na kterou se snáší kritika ze všech stran. Co přesně je na návrzích NERVu špatně, tak o tom víc v Ranním brífinku HN s Robertem Špalkem, předsedou ČKAIT.

Investiční podcast MoneyPenny přináší opravdu podrobný rozhovor, jak využít novinku v zajištění na stáří v podobě dlouhodobého investičního produktu. Jana Brodani z Asociace pro kapitálový trh vysvětluje, jak funguje, jakou zvolit strategii při zakládání, proč si myslí, že ho čeká zářná budoucnost. Podcastem provází David Busta a Nicole Gawlasová.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Prezidentskou kandidátkou amerických demokratů bude Kamala Harrisová, která už má jistou podporu víc než poloviny stranických volitelů. Demokraté ji formálně zvolí příští měsíc, ale souboj s republikánem Donaldem Trumpem už začal. Jaké má Harrisová šance proti muži, který v průzkumech vede?

Ranní brífink Jaroslava Maška: Vrátíme se k velkému IT výpadku, který minulý pátek postihl prakticky celý svět, když vyřadil osm milionů počítačů. Vysvětlit a okomentovat událost přišel technologický expert Hospodářek Ota Schön.

Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to ODS se v EU dopracovala do unikátní pozice, v které není, s jedinou výjimkou, žádná jiná evropská strana. O co jde? Jak je to s tak zvaným Českým Green Dealem a jak ve skutečnosti zasáhne naše peněženky? A bylo by pro nás lepší, aby byl americkým prezidentem Donald Trump, nebo Kamala Harrisová? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Ranní brífink Martina Ehla: Joe Biden odstoupil ze souboje o Bílý dům. Co to znamená? Vysvětluje amerikanista Kryštof Kozák. A v Británii začíná tradiční letecká show ve Farnborough. S kolegou Petrem Zenknerem probíráme, jaké české firmy se tam chystají a v jakém stavu je český letecký průmysl.

Ranní brífink Jana Beránka: První třetina prázdnin jde do finiše, ale to nejzajímavější na 19. červenci se počítá spíš na poločasy. Fotbal. Večer otvírá svoje brány další ročník české ligy. Letos slibuje mimořádnou zápletku – půjde v něm o tolik peněz, jako zřejmě nikdy před tím. Jak se to vlastně stalo, že se soutěž, která byla spíš bezednou studnou na peníze mecenášů, proměnila ve slušně ekonomicky fungující podnik? A proč je fotbalový klub najednou tak zajímavá investice?

Generace Z není zdaleka tak "prolitá" jako generace boomerů. Proč mladí pijí méně, jak se na tom podílí sociální sítě a čím si alkohol nahrazují? S psycholožkou Helenou Horálek z kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty UK probíráme mezigenerační rozdíly v konzumaci různých typů drog. Nabízejí ještě politici novinářkám alkohol? Jak se pěstovala v devadesátkách marihuana v kukuřici? A co teď gumoví medvídci s HHC? Nechybí kvíz o názvech koktejlů za socialismu. Víte třeba, co to je lední medvěd, nebo semafor?

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Už dlouho se nečekalo na vládní tiskovku s takovým napětím jako včera. Kabinet Petra Fialy totiž oznámil výsledky supertendru na stavbu nových jaderných bloků. Postavit je má jihokorejská společnost KHNP, která tak se svou nabídkou porazila francouzský státní gigant EDF. Co rozhodlo a jak se to projeví v praxi, to v dnešním Ranním brífinku rozebírá energetický expert Hospodářských novin Jan Brož.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se mrkneme na to, proč se tak vleče výběr českého eurokomisaře, řekneme jak moc si váháním ubližujeme a zmíníme jedno překvapivé jméno, které se zatím mezi kandidáty neobjevovalo. Já jsem Petr Honzejk a s expertkou na unijní problematiku Kateřinou Šafaříkovou vysvětlíme všechno důležité hned po několika ekonomických zprávách!

Ranní brífink Jaroslava Maška: Jak se teď promění volební kampaň? Střelba na americké prezidenty či kandidáty není zase tak úplně ojedinělá. Dá se vypozorovat, co se po takové události děje, jak se mění politika či kampaň? Co by teď měli či mohli udělat demokraté, pokud nechtějí ještě úplně hodit ručník do ringu?

Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to České národní zájmy jsou nám vším, tvrdí Andrej Babiš a Tomio Okamura. V Evropě se ale spojili s těmi vůbec nejvíc protičeskými politiky. Co tito lidé vůči Česku prosazují? A proč s nimi Babiš a Okamura uzavřeli spojenectví? Vysvětlujeme taky, proč by Ukrajina v dohledné době rozhodně neměla vstoupit do NATO a co udělá atentát na Donalda Trumpa s výsledkem amerických voleb. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Tip na článek: Marry Sarotte, A Better Path for Ukraine and NATO: https://www.foreignaffairs.com/ukraine/better-path-ukraine-and-nato

Ranní brífink Julie Hrstkové: Inflace překvapila, meziroční růst cen podle posledních údajů Českého statistického úřadu zpomalil v červnu na dvě procenta. Podle člena bankovní rady ČNB Jana Procházky se dá předpokládat, že se inflace bude okolo dvou procent pohybovat i příští rok. Přesto řekl, že sazby bude centrální banka srážet opatrněji, jeho slovy centrální bankéři přecházejí do módu jemného ladění. Jaký bude mít dopad rozhodnutí centrální banky držet úrokové sazby nahoře, komu to v ekonomice ublíží a kdo vyhraje a jak jsme na tom s přijetím eura? Nejen o tom v Ranním brífinku s poradcem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

V soutěži Zelená obec roku neuspěla pouze menší sídla, která se můžou pochlubit řadou ekologických opatření. Cenu za Sociální počin roku získala také padesátitisícová Karviná, a to za projekt Radibudky. V něm poskytuje obyvatelům materiál a návod pro výrobu ptačích budek. Do aktivity se kromě jednotlivců zapojují třeba školky, školy nebo firmy v rámci teambuildingů. Karviná se ale podle náměstka primátora Radima Slívy klidně může měřit s ostatními soutěžícími obcemi i v „zelených“ aktivitách. „Přál bych si, aby lidé přestali vnímat Karvinou jako tmavé, špinavé město, ale aby věděli, že Karviná je zelené město, máme tam spoustu kulturních památek, sportovišť i možností volnočasových aktivit,“ popisuje Slíva. Zároveň ale přiznává, že pohled zvenčí zůstává stále podobný. „Image se mění velice špatně, je to historicky dané,“ říká. Jaké plány má Karviná ve využití ploch po těžbě uhlí? Čím chce přesvědčit obyvatele, aby neodcházeli do větších sídel? A kolik ptačích budek už místní vyrobili? Také to uslyšíte v podcastu věnovaném soutěži Zelená obec roku, kterou pořádá ČSOB ve spolupráci s Hospodářskými novinami.

Na digitalizaci stále více sází i tak tradiční obor, jakým je zemědělství. „Už dnes existují dostupné technologie, které zemědělcům dokáží velmi usnadnit život,“ říká ředitel pro Industry 4.0 ve společnosti T-Mobile Jakub Kopecký. Například díky využití dronů mohou zemědělci ušetřit podstatné množství hnojiv, která v poslední době výrazně zdražila, upozorňuje hlavní architekt Agripu ve společnosti JumpTech Filip Bednárik. Díky monitorování stavu půdy za pomoci dronů navíc farmáři nemusí tak často používat těžkou techniku. „Digitalizace zemědělských firem si žádá náklady, ale třeba u dronů je výše investice v řádu několika tisíc korun a její návratnost je třeba dva až tři kvartály.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Britští konzervativci ve volbách utrpěli nejhorší porážku ve svých dějinách – a ty jsou pořádně dlouhé. Jedním z důvodů je fakt, že přes 14 procent hlasů získala strana, kterou vede Nigel Farage, dlouholetý tvrdý euroskeptik. Podaří se mu to, co hlásá, tedy zničit konzervativní stranu?

Přestože bezobalovým obchodům fandí, nohama zůstává pevně na zemi. Podle Mirka Lizce ze společnosti Miwa tři čtvrtiny zákazníků vědí, že současný systém plýtvání jednorázovými obaly je neudržitelný. Pustil se proto do byznysu s opakovaně použitelnými obaly, ty jsou podle něj pro zákazníka, který je zvyklý mít vše na dosah ruky, schůdnější alternativou. Nejen na to, jak se k nim zákazníci staví, se ho v podcastu Green Deal ptali Tereza Beránková a Martin Ehl.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Červnová inflace překvapila analytiky i Českou národní banku. Meziročně ceny rostly o rovná dvě procenta, zatímco očekávání se zpravidla pohybovala zhruba o půl procentního bodu níž. Cenovou hladinu dolů táhly hlavně potraviny – celkově zlevnily o více než čtyři procenta. Ve vývoji jejich cen ale existují výrazné rozdíly: od čtvrtinového zlevnění až po více než 50procentní zdražení. Jak a proč se změnily ceny různých druhů potravin, právě na to jsme se v Ranním brífinku zeptali šéfa našich datařů Aleše Vojíře.

Vláda zanedlouho ohlásí, kdo z dvojice finalistů postaví nové jaderné bloky v Dukovanech. Ve hře jsou francouzská EDF a korejská KHNP. Podle českých firem je nejvyšší čas, aby ministři současně začali dohadovat i závazný podíl zapojení domácího průmyslu do výstavby. Shodli se na tom zástupci českého průmyslu a stavebnictví v debatě Ekonomu. Je podle nich také důležité, aby tuzemským firmám nepřipadla jen okrajová role.

Ranní brífink Martina Ehla: S Janem Ludvíkem, expertem na mezinárodní bezpečnost z Univerzity Karlovy, probíráme témata summitu NATO, třeba jak donutit Evropany, aby na obranu dávali víc peněz nebo jestli Viktor Orbán může prozradit tajné dohody aliance Rusku.

Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to Není to ten nejpravděpodobnější scénář, ale stát se to může: co když Francie spadne do dluhové krize, podobně jako Řecko? Už má Andrej Babiš mobil na Marine Le Penovou? A proč se Petr Fiala vložil do vyjednávání o tom, kam v Evropě zamíří Filip Turek? Vysvětlujeme ale i to, proč zatím vláda doslova zpackala výběr českého eurokomisaře a jaké to může mít následky. Nebo z jakého důvodu je na britských silnicích víc děr, než na cestách ve Středočeském kraji. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Ranní brífink Jana Beránka: První prázdninový týden je za námi. A s ním i první prázdninové pobyty ve vyhlášených turistických destinacích. Zní to banálně, ale je důvod nad tím přemýšlet: turistický ruch každým rokem od covidu roste víc a víc. Tak jaká je v tomhle ta letošní sezona? A proč vybírat turistické cíle podle instagramu – ale ne jako inspiraci, kam jet, ale spíš kam nejet?

Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to Není to ten nejpravděpodobnější scénář, ale stát se to může: co když Francie spadne do dluhové krize, podobně jako Řecko? Už má Andrej Babiš mobil na Marine Le Penovou? A proč se Petr Fiala vložil do vyjednávání o tom, kam v Evropě zamíří Filip Turek? Vysvětlujeme ale i to, proč zatím vláda doslova zpackala výběr českého eurokomisaře a jaké to může mít následky. Nebo z jakého důvodu je na britských silnicích víc děr, než na cestách ve Středočeském kraji. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Co dnes chtějí talentovaní lidé od svého zaměstnavatele? Především stojí o osobní rozvoj, říká Marian Jelínek, bývalý hokejový trenér a nyní kouč a pedagog. V podcastu Hospodářských novin, který vznikl ve spolupráci s firmou Randstad v cyklu Nejlepší zaměstnavatelé, Jelínek radí, jak přilákat do firmy talenty. „Přednáším na vysokých školách a plno lidí se tam ptá: A věnují se v této firmě osobnímu rozvoji? Mají tam nějaká školení, interní televizi, časopis a tak dále?“ Podle Jelínka česká společnost došla do stupně blahobytu, kdy finanční odměna už nemusí být hlavní motivací. Důležitý je rozvoj talentu a také nabídnout lidem práci, která jim dává smysl. Stejně tak chtějí mladí pracovat ve firmách, kde jsou hezké mezilidské vztahy a jejíž byznys je etický, a to nikoli jen navenek. „Zažil jsem, že mladí lidé odmítli pracovat ve farmacii, protože neměli jistotu etičnosti,“ zmiňuje Jelínek. Český pracovní trh už se prý dostal do bodu zlomu, kdy zvyšování ekonomických parametrů spokojenost zaměstnanců nezvýší a je třeba ji hledat v jiných atributech. „Je důležité pracovat i na emoční hodnotě práce, ne jen na ekonomické a finanční,“ podotýká Jelínek.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Druhé kolo parlamentních voleb ve Francii podle prvních výsledků nečekaně vyhrál levicový blok Nová lidová fronta, na druhém místě je centristický vládní tábor prezidenta Emmanuela Macrona a až třetí nakonec podle prvotních výsledků skončila favorizované krajně pravicové Národní sdružení. Co to znamená v praxi, jak výsledky číst a co od nich čekat, to v Ranním brífinku analyzuje zahraniční zpravodajka HN Kateřina Šafaříková.

Seniorům se v Česku pomáhá mnohem víc, než mladým lidem. Politické strany jsou hlavně pro staré. Mladí nevidí perspektivu. Politoložka Petra Guasti varuje před vyostřením generačního konfliktu. Jaké vidí řešení? Co s drahým bydlením? A jak by se mělo proměnit volební právo? Co aby volily děti třeba už od dvanácti let, aby se vyrovnala stále větší početní převaha důchodců? Jako bonus samozřejmě generační slovníky: Víte třeba co to je "skibidi"?

Ranní brífink Jaroslava Maška: Dozvíme se výsledky maloobchodu za květen, které opět napoví, jestli se daří oživení české ekonomiky a ode dneška také platí výrazně vyšší cla na dovoz elektromobilů z Číny do Evropské unie. Levných elektroaut se prostě jen tak nedočkáme. Spojené státy slaví Den nezávislosti, festival ve Varech se chystá na závěrečný víkend.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Státní rozpočet skončil v prvním pololetí ve schodku 178,6 miliardy korun. Podle resortu financí je výsledek hospodaření nejlepší v posledních pěti letech. Zároveň je ale schodek pátý nejhlubší v dějinách Česka.Analytik a komentátor Hospodáských novin v Luděk Vainert v Ranním brífinku zodpoví, jestli jde rozpočet správným směrem, jaká čísla nás mohou překvapit do konce roku a jestli ten příští bude opět plný předvolebních dárečků ze státní kasy.

Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ Andreji Babišovi nelze upřít, že udělal krok, ke kterému by se asi neodvážil žádný jiný politik v Česku – vzdal se vlivu, který mohla jeho strana v Evropě v pohodě mít, a místo toho se spojil s, dámy prominou, pošuky. Je za tím jasný kalkul, stát se napřesrok opět českým premiérem. Jenže co když jde o granát, který Babiš odjistil, ale vybuchne mu ve tváři? V Bruselském diktátu uslyšíte taky o bizarním výběru nového českého eurokomisaře. Nebo o tom, jestli by měl Joe Biden vzdát kandidaturu na amerického prezidenta. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Začátkem července se významně změnily podmínky pro penzijní připojištění. Důchodci a tí, kteří si spoří na státní příspěvek méně než 500 korun měsíčně, nedostanou nic. Ti, kteří budouu spořit méně než 1200 za měsíc jsou na tom nyní podstatně hůř a nejvíc vydělají ti co si spoří nejvíc. Jak se změny promíltly do reality penzijních fondů a jak by měli postupovat ti, kterých se změny dotkly nejvíc, o tom více v Ranním brífinku Hospodářských novin s Janem Sedláčkem z Asociace penzijních společností.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Někteří členové ODS vytvořili platformu, která chce stranu posunout víc doprava, a zároveň na proevropštější pozice. O co jim jde? Uslyšíte v dnešním RB HN.

Většina Čechů vnímá evropský Green Deal jen jako zákaz spalovacích motorů. Otázka spalovacích motorů přitom představuje jen zlomek obsahu této dohody. Ta se týká především obnovitelných zdrojů, energetické soběstačnosti a bezpečnosti nebo dekarbonizace průmyslu. Diskutující v debatě Hospodářských novin mluvili o tom, jakou má Green Deal v Česku podporu a zda je těchto cílů u nás možné dosáhnout.

Jak se vyznat v tom, co je podstatné a co je jen pěna dní? V záplavě informací je to stále těžší, a tak vám na léto nabízíme tipy na 16 knih a jeden podcast, které považujeme za důležité a zajímavé. Ondřej Houska a Michal Půr se skoro vůbec neshodnou Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Podpořit nás můžete na HeroHero nebo na Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to Citovaná doporučení: All-in Podcast, In conversation with President Trump Peter Baker-Susan Glasser, The Divider: Trump in the White House Daniel Brössler, Olaf Scholz: Ein deutscher Kanzler Eric Cline, 1177 př. Kr.: Zhroucení civilizace a invaze mořských národů Niall Ferguson, Colossus: Vzestup a pád amerického impéria Niall Ferguson, Britské impérium

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Když Gavrilo Princip vystřelil 28. června 2014 v Sarajevu na následníka rakousko-uherského trůnu Ferdinanda d’Este, asi ani netušil, jaký řetězec událostí vlastně spustil. Co vlastně bylo v pozadí tehdejšího dění a v čem více než sto let stará mezinárodní situace byla – nebo naopak nebyla – podobná dnešní rozkymácené Evropě?

Fotbalové Euro je v plném proudu. A to jen několik týdnů poté, co Česko hostilo mistrovství světa v hokeji. V Paříži zase organizátoři dotahují poslední detaily před vypuknutím letních olympijských her. Právě sportovní akce jsou přitom pro planetu extrémně náročné. Jak organizátoři přistupují k udržitelnosti? Nejen o tom byla řeč v novém díle podcastu Green Deal. Martin Ehl a Tereza Beránková si tentokrát do studia pozvali experta na měření uhlíkové stopy Karla Kotouna ze společnosti Green0meter. „Největší zátěž způsobují samozřejmě nové stavby a doprava všech fanoušků na místo,“ počítá Kotoun. I proto organizátoři Mistrovství Evropy ve fotbale vytvořili speciální klimatický fond, který by měl pořadatelům vynést sedm milionů eur. Peníze by se poté mohly použít na energeticky úsporná řešení, jako je instalace solárních panelů nebo tepelných čerpadel. „Tyhle akce fungují i jako místo, kde se sjednávají kontakty, lidi se inspirují novými technologiemi, vidí u stadionu soláry a řeknou si „aha, proč ne,“ říká Kotoun.

Ranní brífink Martina Ehla: Nový slovenský prezident Peter Pellegrini byl v Česku a reprezentuje Slovensko na summitech Evropské unie místo uzdravujícího se premiéra Roberta Fica. Bratislava tak Evropě nastavuje lidskou tvář režimu, který se jinak snaží omezit média a dostat pod kontrolu policii, prokuraturu a soudy. Jaký vztah si chce Ficova vláda vybudovat k Evropě a kde skončí nově zvolení slovenští europoslanci probíráme s Tomášem Strážayem, ředitelem Slovenské společnosti pro zahraniční politiku.

Snaží se úsporně hospodařit s vodou, mají plán obnovy lesů na příštích 150 let a chystají se na nástup komunitní energetiky – to je jen několik bodů, které přispěly k tomu, že Černovice letos získaly ocenění Zelená obec roku v kategorii nad 1000 obyvatel. V jejich čele stojí už 14 let starosta Jan Brožek (KDU-ČSL). Přestože mají Černovice statut města (s necelými 1800 obyvateli), jejich správa má spíše „vesnický“ charakter – skládají se z desítky místních částí rozprostřených na podobně velkém katastru, jako má sedmdesátitisícové Kladno. Tato roztříštěnost, typická pro Vysočinu a jižní Čechy, na jejichž pomezí se město nachází, ale také výrazně zvyšuje některé náklady, například na údržbu vodovodní sítě. „Je úplně běžné, že se vám dvacet i třicet procent vody v síti ztratí, než doteče k odběrateli,“ upozorňuje v podcastu HN starosta. Podle něj by hodně pomohlo, kdyby stát zafinancoval právě opravy vodovodů. Zároveň si ale uvědomuje, že náklady takového programu by byly extrémně velké – nejméně ve stovkách miliard korun. Proto by přivítal alespoň možnost lépe regulovat spotřebu – třeba prostřednictvím zvýšení ceny, když nastane sucho.

Technologie založené na umělé inteligenci se ve výrobě a průmyslu používají už dlouho, v poslední době se ale rychle rozšiřují generativní modely, které usnadňují práci s velkým množstvím textu nebo audiovizuálních dat. To zrychluje a zefektivňuje procesy ve všech odvětvích a přináší nové příležitosti hrozby také do oblasti řízení firem.

Ranní brífink Jana Beránka: Obří pražské autobusy mají problémy – to byly titulky konce letošního března. Ale situace se vyvíjí – a my se na linku vedoucí na pražské letiště podívali s tříměsíčním odstupem znova. A je to zajímavá podívaná: slušně fungující spojení, na kterém se problémy postupně odstraňují.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes ztratíme prá slov o dění v evropském parlamentu, konkrétně o tom že nejsilnější česká politická formace odešla od evropských liberálů. Tím se samozřejmě poněkud odkopala. Já jsem Petr Honzejk a souvislosti nabídnu v poznámce hned po několika ekonomických zprávách.

Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to Žádný vynucený odchod, hnutí ANO mohlo v Evropě v liberální frakci zůstat, ale Andrej Babiš řekl ne. Důvody jasně ukazují, co bude pro příští měsíce jeho prioritou. Z Babišova pohledu je vlastně vše dokonale logické. A proč se komplikuje česká ambice získat v nové Evropské komisi vlivné portfolio? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Hlavním hostem je dnes byznysový reportér Petr Zenkner, který přišel komentovat výběr nového šéfa Orlen Unipetrolu. Tím by se podle informací HN měl tento týden stát Marius Wnuk, jenž nahradí již dříve odchozího Tomasze Wiatraka. Vše souvisí s polskými parlamentními volbami v loňském roce.

V Česku už je dnes kolem 360 franšízingových konceptů, ze kterých si mohou podnikatelé vybírat. Mezi největší franšízy přitom patří  RE/MAX Česká republika. Účastníci debaty HN mluvili o tom, jak se prakticky stát nejen realitním franšízantem, co to obnáší, kolik peněz si připravit a co je důležité, aby byznys dobře fungoval a investice se vrátila v rozumném horizontu.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Zlevňování potravin v Česku pokračuje, byť ceny v obchodech klesají pomaleji než od zemědělců. U některých komodit – jako je například pšenice – se už ceny dostaly na úroveň před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Na pultech obchodů se to ale zatím projevilo jen částečně. A žádné další výrazné zlevňování nelze očekávat, říká Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity. Proč tomu tak je a jak výrazný podíl mají na konečné ceně potravin vstupní suroviny, také o tom uslyšíte v Ranním brífinku.

V evropských volbách jsme odvolili, teď přichází souboj o vliv a o moc. Přičemž se dost zásadně změní i hlavní priorita Evropské unie – už to nebude boj se změnou klimatu. O co teď jednotlivým hráčům jde, nebo jak bude vznikat nová Evropská komise i s českým zástupcem, vysvětlujeme v další Abecedě Bruselského diktátu. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Podpořit nás můžete na HeroHero nebo na Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to

Ranní brífink Julie Hrstkové: Nejhodnotnější firmou světa se stal výrobce čipů pro umělou inteligenci iVidiaa. Její tržní hodnota se vyšplhala na zhruba 3,3 bilionu dolarů. Firma v růstu hodnoty akcií před dvěma týdny překonala společnost Apple a nyní i dosud nejhodnotnější společnost Microsoft. Od začátku roku rostly akcie firmy o 150 procent, za posledních pět let přes 3000 procent. Do jaké míry se vyplatí do nVidie i nadále investovat a co vlastně znamená, že se právě tato firma stala nehodnotnější na světě, jsme se v Ranním brífinku bavili s analytikem a komentátorem Hospodářských novin Luďkem Vainertem.

Čemu se z boomerských vtipů lidé z mladší generace ještě zasmějí a čemu už ne? Chce generace Z vymýtit nekorektní humor? V tomto dílu Generačního konfliktu si vyjasňujeme, co je a co není pro koho vtipné a proč. Boomer Petr, který se pokouší vyprávět fóry o blondýnách naráží na kamennou tvář spoluautorky Veroniky, jakož i na ironické repliky tvůrkyně slam poetry Natálie Schejbalové, která o sobě píše, že je "druhá nejvtipnější žena na českém internetu po Aleně Schillerové". Hlavní otázka je jasná: Existuje vůbec humor, který nikoho neuráží?

Ranní brífink Ondřeje Housky: Evropská komise rozhodla o zavedení docela vysokých cel na dovoz čínských elektromobilů do Evropské unie. Je to dobře? A měly by členské země unie toto rozhodnutí zvrátit? Odpoví Ranní brífink HN.

Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to Když Spolu nedokázalo porazit Andreje Babiše ani v eurovolbách, může nad ním vůbec nějaké volby vyhrát? Nebo už je skoro jasné, že šéf hnutí ANO bude opět premiérem? Rozebírá to Marek Hanč, špičkový expert na komunikaci a PR, který dlouho byl Babišovým klíčovým spolupracovníkem. Vysvětluje, co musí strany vládní koalice udělat, pokud chtějí Babiše porazit. A mluví i o tom, jakou šanci mají ve volbách do sněmovny Filip Turek a Kateřina Konečná a jestli začíná pád Tomia Okamury. A dozvíte se taky, kdo je teď velkým oblíbencem Michala Půra. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na to, jakou naději mají záměry na omezení konzumace alkoholu v Česku se kterými nově přichází protidrogový koordinátor. A rovnou řekněme, že asi nic moc. Já jsem Petr Honzejk a podrobnosti nabídnu  v poznámce, hned po několika byznysových zprávách.

Ranní brífink Martina Ehla: Proč byl víkendový mírový summit o Ukrajině úspěchem Kyjeva, v jakém stavu jsou ukrajinské úvahy o vítězství a proč je potřeba se pořád mít na pozoru před ruskou salámovou metodou a nemůže fungovat prinicp výměny území za mír vysvětluje ukrajinistika Lenka Víchová.

Ranní brífink Jana Beránka: Už jenom dva týdny chybí do konce tohoto školního roku. Cestovní ruch už pomalu zesiluje a pravá letní sezona se blíží. Nejtypičtějším dopravním prostředkem na dovolenou je ve střední Evropě auto. A tak jsme se zeptali automobilového publicisty a taky odborníka na úspornou jízdu Petra Vomáčky – kdy, kudy a taky za kolik. Některé postřehy možná překvapí – třeba to, že nabíječky v postkomunistických zemích bývají volnější, ale rozhodně ne levnější. Naopak. Poslechněte si dnešní Ranní brífink.

Ursula von der Leyenová chce opět být předsedkyní Evropské komise. Koalice, která za ní stojí, má i po volbách do Evropského parlamentu nadále většinu hlasů. Von der Leyenová se na ni ale nemůže spolehnout. Proč? A jak vypadá cesta, která k jejímu zvolení do funkce vede? Vysvětlujeme v další Abecedě Bruselského diktátu. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Podpořit nás můžete na HeroHero nebo na Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to

Provozovatelé solárních elektráren stojí před další komplikací. Ti, kteří nechali pořízení většího bateriového úložiště až na dobu, kdy si svou elektrárnu pořádně vyzkouší, mají zřejmě smůlu. Tedy minimálně v případě, že svou původní baterii kupovali před více než rokem. Kvůli rychlému vývoji technologií se starší typy baterií neumí s těmi novými domluvit. Jak se to dá řešit, radí Zdeněk Müller z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Podrobnosti v novém díle podcastu Green Deal zjišťovali Martin Ehl a Tereza Beránková.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Populace stárne a kromě důchodového systému to může v praxi znamenat i kolaps financování sociální a zdravotní péče. Náklady na ni u devadesátníků jsou totiž o dost vyšší než třeba v případě šedesátníků. A právě těch nejstarších bude razantně přibývat, což v Ranním brífinku rozebírá v souvislostech redaktorka Hospodářských novin Jitka Vlková.

Už ve čtvrtek 13. června bude jasné, které obce uspěly ve druhém ročníku soutěže Zelená obec roku, jejímž partnerem jsou i Hospodářské noviny. O vítězích rozhodovala osmičlenná porota, ve které zasedala také Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svaz měst a obcí ČR. „Důvodem, proč jsme podpořili tuto soutěž, je, abychom změnili vnímání slova zelená, které má mnohdy negativní podtext. Chceme ukázat, že je to hlavně ku prospěchu občanů, kteří v té obci bydlí,“ říká v podcastu HN.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Proběhne druhý ročník konference Česko na křižovatce, kde premiér Petr Fiala zhodnotí vývoj dosavadních strategických investic a připomene svou vizi na příštích 30 let. Uvidíme, zda si ji přijde poslechnout také někdo z opozice, aby aspoň pár let vydržela. Zároveň se dnes dozvíme detaily o současném a budoucím zabezpečení české železnice, což se jeví jako stále zásadnější téma.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Hnutí ANO první, koalice Spolu o necelé čtyři procentní body druhá. Pořadí na prvních dvou místech v evropských volbách koresponduje s předvolebními průzkumy a očekáváními analytiků. Hodně zajímavé to ovšem začíná být na dalších pozicích. Dohromady pětinu hlasů získala dvě mimoparlamentní uskupení – Motoristé s Přísahou a Stačilo. Naopak pohořeli Piráti, kteří přišli o téměř 150 tisíc voličů a spadli na méně než polovinu procentního zisku z předchozích eurovoleb. Hodně překvapivých výsledků, ideální čas pozvat do studia Ranního brífinku politického komentátora Hospodářských novin Petra Honzejka a probrat s ním, co se to v Česku děje.

Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to Proč se Spolu musí bát, proč razantně uspěl Filip Turek a zkolabovali Piráti? A je to konec Danuše Nerudové v české politice a kdo bude eurokomisařem? Jak se změní vliv Česka v EU a jak se promění samotná unie? A proč je celoevropský výsledek mnohem menším šokem, než ten v Česku? Vše vysvětlujeme v Bruselském diktátu. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Nejtragičtější nehoda na české železnici od roku 2008 – to je srážka mezinárodního expresu s nákladním vlakem, ke které došlo minulou středu před 23. hodinou u Pardubic. Vyšetřování mimořádné události potrvá minimálně měsíce, některé slabiny české železnice ale nehoda připomněla okamžitě. Podrobněji se na ně v Ranním brífinku podíváme s Janem Beránkem, reportérem Hospodářek, který se specializuje na dopravu.

Naše rostoucí závislost na informačních a komunikačních technologiích nutně vede k tomu, že se kybernetická bezpečnost stává významnou záležitostí geopolitiky. Stále více kybernetických útoků, narušujících provoz klíčových informačních systémů, totiž přichází ze zahraničí.

Jak se na Česku podepsalo 20 let členství v Evropské unii a co tuzemsko vyhlíží do budoucna? Na konferenci Proměny Česka, kterou uspořádal mediální dům Economia, o tom diskutovali zástupci vlády a regionální i ekonomické sféry.

Jak se na Česku podepsalo 20 let členství v Evropské unii a co tuzemsko vyhlíží do budoucna? Na konferenci Proměny Česka, kterou uspořádal mediální dům Economia, o tom diskutovali zástupci vlády a regionální i ekonomické sféry.

Ranní brífink Petra Honzejka: Začínají volby do evropského parlamentu a tak probereme jak si kdo stojí, kdo může vyhrát, kdo může překvapit a s kým to zase vypadá bledě. Já jsem Petr Honzejk a půjdeme na to s mým hostem Radkem Bartoníčkem z aktualne.cz hned po několika byznysových zprávách!

Občas se to v médiích objeví – prezident Evropské unie. Je to nesmyslné označení, kterým se myslí předseda Evropské rady, tedy politik, který řídí summity lídrů států unie. Zatím v této funkci byli tři lidé – jak je hodnotit, kdo zazářil a kdo propadl? A proč premiéři jednotlivých zemí EU nechtěli dopustit, aby jim „šéfoval“ nějaký opravdu výrazný politik? Vysvětlujeme v další Abecedě Bruselského diktátu.Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Tip na dokument: Inside Europe-Ten Years of Turmoil, Going for Broke: https://www.dailymotion.com/video/x71uzph Tip na knihu: Donald Tusk-Szczerze (Upřímně): https://lubimyczytac.pl/ksiazka/4904564/szczerzePodpořit nás můžete na HeroHero nebo na Gazetistohttps://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to

Tenhle díl Generačního konfliktu je o politice. Marketér Jakub Horák, který "zařídil" úspěch Pirátské strany, vysvětluje, kde se bere radikalismus mladé generace, v čem vidí podobnost současného Česka s Německem dvacátých let minulého století nebo k čemu je hnutí ANO prezentace na sociálních sítích pro velmi mladé lidi. A samozřejmě jsme nevynechali nový fenomén, kterým je úspěch politického motoristy Filipa Turka u části mladé generace. Jo a víte, že v politickém marketingu stejně nakonec všechno funguje úplně stejně jako nejhloupější reklamy na prací prášek?

Ranní brífink Ondřeje Housky: Firmy a živnostníci mohou žádat o dotaci na nákup elektromobilu, celkově toto opatření z ceny elektroauta sleví velmi slušnou částku, jenže jaký význam to pro rozšíření elektromobility v Česku nakonec bude mít?

Už ve čtvrtek 13. června se dozvíme, které obce a města zvítězí ve druhém ročníku soutěže Zelená obec roku. Tu pořádá ČSOB a jejím partnerem jsou i Hospodářské noviny. Oproti loňsku se přihlásil více než dvojnásobek zájemců, ze kterých vybírala osmičlenná porota vítěze ve třech kategoriích. „Zaujalo mě, kolik obcí už uvažuje komplexně – jak pracovat s odpadní vodou, jak pracovat s odpadním teplem, přemýšlí nad cirkulární ekonomikou,“ hodnotí přihlášené projekty vrchní ředitel a člen představenstva ČSOB Ján Lučan, který byl také jedním z porotců. Samotnému vyhlášení bude v Kampusu ČSOB předcházet konference Udržitelná budoucnost obcí. „Pozvali jsme zástupce z různých oblastí, které se dotýkají rozvoje regionů. Chceme, aby byla akce atraktivní jak pro odbornou, tak pro širší veřejnost,“ říká Lučan. Inspiraci budou moct účastníci načerpat i ze zahraničí – projekty a život v obci představí také starosta rakouské obce Ollersdorf im Burgenland Bernd Strobl. Stále častěji se v Česku řeší také otázka, zda nejsou obce při investicích – nejen zelených – příliš opatrné a nenechávají zbytečně ležet peníze na účtech. Podle Lučana je ale naopak potřeba ocenit, jak odpovědně se chovají. „Obce si často pečlivě připravují své peníze, aby mohly kofinancovat nějaký dotační program, a také si někdy musí našetřit, než se pustí do nějakého projektu. Možná jsou někdy opatrné, ale to, že mají nějaké zůstatky na účtu, neznamená, že nemají plány,“ míní Lučan.

Ranní brífink Martina Ehla: Neziskovky a někteří čeští filantropové i si včera připomněly dvacet let členství v EU. A debatovali o tom, jak zlepšit vztah donorů a nevládních organizací, které mění Česko k lepšímu. Pohled zevnitř jedné takové organizace nabízí Petr Lebeda, který vybudoval nevládku Glopolis a po dvaceti letech ji předává mladší generaci.

Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ V eurovolbách jsou jen dva kroužky a my vám poradíme, komu je dát. Z každé kandidátky, která má podle průzkumů šanci, vybíráme dva lidi, kteří si váš hlas zaslouží nejvíc. A taky tipujeme, kolik mandátů jednotlivé strany dostanou, jaká bude volební účast a kdo získá vůbec nejvíc preferenčních hlasů. A vyhlašujeme soutěž! Pošlete nám vaše tipy v těchto třech kategoriích – tři z vás, kteří budou nejblíž, vyhrají roční předplatné našeho podcastu. Pište na [email protected]. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Ranní brífink Jana Beránka: Je to věc, na kterou si můžete vsadit. Kdykoli začne veřejná debata o tom, jestli nějaké nádraží opravit, nebo zbourat a nahradit vydatnou porcí betonu a skla, bude ta debata výživná. A najdete skalní zastánce obou pólů: zachovat všechno a za každou cenu – nebo všechno staré a zpátečnické zbořit a nahradit tím, co se teď zdá pokrokové. Před pár dny jsme se na to podívali ve speciální příloze Budoucnost železnice. Šéf Správy železnic Jiří Svoboda v ní zřejmě vůbec poprvé vytyčil jasná kritéria pro to, co zachovat a co ne.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Mistrovství světa v hokeji trhalo divácké rekordy, pro Česko cinklo zlato a vše je tak sluncem zalité. Jenže je tu ještě jedna okolnost, vyúčtování. A tam je háček, kromě štědrých sponzorů a samotných návštěvníků, kteří kupovali vstupenky jak o život, totiž na šampionát přispěl i stát. A to více než dvěma sty miliony korun. Mají pořadatelé dostávat tučné subvence, i když byl celý podnik značně ziskový? A co se bude teď s penězi ze státní kasy dít? Téma rozebírá reportér Hospodářských novin Ondřej Leinert.

Tenhle díl podcastu Generační konflikt je opravdu ostrý. Zástupci Generace boomerů a Generace Z si v něm vyříkávají postoj ke klimatickým změnám. Co si kdo o kom myslí? Jaké prostředky se dají použít k upozornění na problém a jaké už jsou přes čáru? Co vadí boomerovi Petrovi na polévání Mony Lisy polévkou a na představě, že je lepší kvůli klimatu nemít děti? A jak se k tomu staví mladí lidé - vysokoškolačka z Universit za klima Tereza Martinovská a středoškolák z iniciativy Fridays for Future Tadeáš Pospíšil? Poslali by za "klimatické zličiny" někoho do vězení a všechny boomery na hanbu, nebo je to složitější?

Ranní bírfink Jaroslava Maška: Jak vidí v polovině letoška vývoj českého strojírenství Ladislav Brázdil, zakladatel strojírenské společnosti ZLKL, která loni získala titul Rodinná firma roku Hospodářských novin a letos míří na obrat 1,2 miliardy korun?

Proč EU tak dlouho trvá, než se dohodne na postoji k zásadnímu dění ve světě? Jak společná zahraniční politika funguje? A jak hodnotit dvě ženy a jednoho muže, kteří zatím v čele této společné politiky stáli? Vysvětlujeme v další Abecedě Bruselského diktátu. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Podpořit nás můžete na HeroHero nebo na Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Akcie americké automobilky Tesla ztratily od začátku roku více téměř 30 procent, prodejní čísla za první kvartál zůstala výrazně za očekáváními, firma navíc zažívá personální otřesy v nejvyšších patrech. K tomu výrazně zpomalil razantní růst zájmu o elektromobily z předchozích let. Co se v Tesle a vůbec na celém trhu s bateriovými vozy děje a jestli má aktuální situace pro výrobce nějaké řešení, na to v Ranním brífinku odpoví byznysový redaktor Ondřej Charvát.

Podpořit nás můžete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ Dožijeme se přijetí eura a je to vůbec důležité? A jak by se měla Evropa chovat vůči Číně? Bruselský diktát vystoupil živě na Univerzitě Karlově, a tentokrát s sebou měl hned tři hosty. A padali třeba odhady toho, kdo z nich skončí jako svatý Vojtěch mezi Prusy - tedy mučednickou smrtí. Poslechněte si zkrácený záznam debaty v Karolinu. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Green Deal jako jedno ze zásadních témat blížících se voleb do Evropského parlamentu. Nebo alespoň tak jej kandidující strany prodávají. „Je to téma nabité emocemi. Každý z nás ví, že dřív nebo později nějakým způsobem Green Deal zasáhne naše peněženky, a politici toho strachu zneužívají,“ říká Viktor Daněk z Institutu pro evropskou politiku Europeum. Nejen na to, proč podle něj nelze čekat konec Green Dealu a kde naopak mají země možnost ještě vyjednávat o plánovaných zelených změnách, se ptali Martin Ehl a Tereza Beránková.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Vláda v pondělí představila konkrétní parametry podpory výstavby cenově dostupného najemního bydlení v České republice. V první fázi stát nabízí podporu ve výši 8 miliard korun ve formě zvýhodněných úvěrů na výstavbu bytů s nájmem nižším, než je tržní průměr. Projekt stojí na spolupráci státu, krajů, obcí a soukromého kapitálu. Mezi další kroky podpory bydlení patří digitalizace stavebního řízení a zákon o podpoře v bydlení. Jeho projednávání se ale na vládě v polovině května zadrhlo. Jakou má šanci a jaké změny přináší, tak o tom se v Ranním Brífinku bavíme s místopředsedou vlády pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem.

Nedostupnost bydlení trápí v Česku velká i malá města, způsobuje absenci potřebných profesí, demografický pokles a další související problémy. Vláda proto chystá řadu podpůrných opatření. Nově ukotvila v zákoně takzvané dostupné bydlení, které má zajistit vybraným skupinám nájemní smlouvu až na dva roky s možností prodloužení na dobu určitou a zvýhodněné nájemné. Česko navíc dostalo souhlas Evropské komise k využití veřejných zdrojů pro financování dostupného bydlení. Obce tak mohou získat finance, ale i odbornou podporu ke zpracování projektové dokumentace pro výstavbu nebo rekonstrukci obecních bytů. O dalších opatřeních ve spolupráci se soukromým sektorem diskutoval v debatě HN hlavní ekonomický poradce ministra pro místní rozvoj Otakar Cejnar, ředitel Státního fondu podpory investic Daniel Ryšávka, starosta Žďáru nad Sázavou Martin Mrkos a manažer veřejného a neziskového sektoru České spořitelny Pavel Kváš.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Europoslankyně Kateřina Konečná, šéfka českých komunistů, dala pro volby do Evropského parlamentu dohromady radikální koalici Stačilo! Jak ale Konečná vystupuje v evropském zákulisí a co by na to řekli její voliči, kdyby to věděli?

Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ Hodnotíme jednotlivé české premiéry, čeho v Bruselu dosáhli, jak působili, co udělali dobře a v čem selhali. A dojde i na spoustu historek ze zákulisí. Který premiér držel hladovku a který chtěl emigrovat? O Petru Fialovi se povídá, že by se mohl přímo do Bruselu brzy přestěhovat. Jak je to reálné a co mu chybí? Řekneme vám taky, kteří čeští europoslanci mají vliv v Evropě a kteří doma v Česku. A co je vlhkým snem všech českých konzervativců? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Dnes nemůže být ranní brífink Hospodářek o ničem jiném než o hokeji. Český tým vyhrál mistrovství světa a slaví celá země. Důvody nečekaného úspěchu a jeho finanční souvislosti rozebereme s naším hokejovým expertem Michaelem Marešem.

Ranní brífink Martina Ehla: Necelý půlrok před americkými prezidentskými volbami ještě nezačala horká fáze americké volební kampaně, ale oba favorité mají řadu potíží. Co budou hlavní témata, podle kterých se Američané budou rozhodovat, probíráme s amerikanistou Jiřím Pondělíčkem.

Podpořit nás můžete na HeroHero nebo na Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ EU hrozně moc přerozděluje, slýcháme často s tím, že jde o záplavu dotací. To je jeden z největších nesmyslů, které o Evropské unii fungují. Jak je to se společným evropským rozpočtem doopravdy? A proč je potřeba ho navýšit, jenže se to nejspíš nestane? Dozvíte se v další Abecedě Bruselského diktátu. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Tenhle díl Generačního konfliktu jsme vzali opravu od podlahy. Našimi hosty jsou šestiletí frekventanti třetí třídy mateřské školky Péťa a Vojta. Jak se žije ve světě, kde se chodí domů buď "po O", nebo "po spa"? Veronika Capáková při vyptávání několikrát nevěřila vlastním uším a to nejen v momentu, kdy zjistila, že "hodnoty" generace alfa jsou podezřele blízké hodnotám generace boomerské. Co se děje když vám ve školce omylem pustí film o upírech a musí se tam ještě dojídat? Je lepší být policistou nebo hasičem, kdo je vlastně starý a co se dá koupit za "sto tisíc milionů korun"? Poslechněte si, co kluci sdělili, než se jednomu z nich začalo chtít čůrat.

Ranní brífink Jana Beránka: Kdyby nebylo hokeje, asi bychom daleko víc řešili spíš blížící se evropské volby. Dneska mimochodem začíná rozesílání voličských průkazů, takže pokud máte zažádáno, můžete ho asi během pár dnů čekat. No a večer se potkají lídři kandidátek v debatě na veřejnoprávní ČT. Škoda, že jsem zatím nikde neviděl sázkovou kancelář, která by sázela na sledovanost ve srovnání s hokejem – tohle by byla tutovka. No ale my se za chvíli podíváme ještě na jedno téma, které rádi Češi řeší – a o kterém si přečtete v dnešních Hospodářkách i na webu HN.cz – povolení 150kilometrové rychlosti na dálnicích.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Jak vidí současné dění dětské oči? Co si myslí zástupce nejmladší generace Alfa o spravedlnosti, politice, zemědělství nebo třeba elektromobilitě? „Volit se chodí, aby se vybrala ta správná vláda. A volit by se mělo podle spravedlnosti,“ přibližuje v Ranním brífinku šestiletý Vojta.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Dozvuky byznysového summitu reVize Česka, který včera hledal další strategii pro tuzemskou ekonomiku, zhodnotila signatářka 2. ekonomické transformace a majitelka společnosti USSPA Kateřina Kadlecová spolu s šéfredaktorem Hospodářských novin Jaroslavem Maškem.

Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to Co se to na Slovensku děje? Jsme extrémní případ, ale podobný problém mají skoro všechny země Západu, tedy i vy, Češi, říká Martin Poliačik. To je slovenský politik a analytik, kterého v českých médiích neuvidíte, ale jeho pohled na Slovensko a na svět vůbec, je extrémně zajímavý. Proč to u Slováků zašlo tak daleko a jak se z toho marasmu dostat? Co udělá Robert Fico, pokud se vrátí do funkce? A proč je jeho případný nástupce mužem, pro kterého opozice není nepřítelem, kterého je nutné vymýtit?Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Jak dostat českou ekonomiku z evropského průměru na špici? Nejen to budou v pondělí řešit špičky tuzemského byznysu na setkání reVize Česka, které pořádají Hospodářské noviny a Druhá ekonomická transformace. „Základním faktorem pro úspěch české ekonomiky je budování českých značek, českého kapitálu, které budou mít globální ambice,“ připomíná hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil, který je součástí týmu, jenž připravuje Index prosperity a finančního zdraví. Také díky jeho datům vznikají recepty, jak vytáhnout Česko na špici. „Společnost musí být otevřená vůči tomu, aby se lidé mohli díky vzdělávání dostat na vyšší pozice a probudit svoje talenty, také je ale potřeba lákat talenty ze zahraničí,“ dodává Navrátil v Ranním brífinku.

Ministr v Bruselu často vyjde na tiskovku a slavně oznámí nějakou dohodu. Velkou část z ní už přitom dávno předtím dohodli diplomati, jejichž jména nikdo nezná, ale ve skutečnosti mají větší vliv, než leckterý ministr. Zasedají ve dvou tělesech, která se obě jmenují Coreper. O co v nich jde a jaký vliv tam mají Češi? Vysvětlujeme v další Abecedě Bruselského diktátu. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Podpořit nás můžete na HeroHero nebo na Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to

Ranní brífink Julie Hrstkové: Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica otřásl Slovenskem. Fico byl ve středu v Handlové tři krát postřelen a ve vážném stavu byl vrtulníkem transportován do nemocnice. Atentátníkem má být jednasedmdesátiletý spisovatel a básník Juraj Cintula. Co všechno bude atentát znamenat pro slovenskou politiků? Rozpadne se tamní koalice, pokud bude Robert Fico dlouhodobě v nemocnici? Jaký může mít vliv atentát na česko slovenské vztahy? A máme se bát rostoucího počtu vlků samotářů, kteří se rozhodnou vzít změnu politiky do vlastních rukou? O tom všem jsme se bavili s politologem Michalem Malým z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Jak zacházejí s penězi různé generace? V čem se liší jejich investice? Platí klišé o odvážných mileniálech a generaci Z? V dalším dílu generačního konfliktu vystupují dvě investorky Dana Bérová z generace boomerů a Lenka Kosmatová, která patří do generace Z. Jak se na sebe vzájemně dívají, a co doporučují, pokud jde o peníze lidem ze svých generací? Je lepší syslit na důchod nebo investovat do sebe, do zážitků a zkušeností? A samozřejmě nechybí bonus: Autoři Veronika Capáková a Petr Honzejk nabídnou generační slovníky s vzájemně nesrozumitelnými výrazy, které se týkají nejen peněz.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Slovensko se probudilo do nové politické reality. Po atentátu na premiéra Roberta Fica mluví představitelé vládního Směru o vyhlášení války demokratické opozici i liberálním médiím. Co se to děje na Slovensku? A co to hlavně znamená pro jeho budoucí vývoj? V Ranním brífinku o tom mluví hlavní analytik Hospodářských novin a expert na oblast střední Evropy Martin Ehl.

Počet hackerských útoků prudce roste. Jejich terčem ale nejsou jen velké firmy a instituce, podveden může být každý, kdo vlastní chytrý mobilní telefon. „Je to brána do vašeho soukromí, data z něj kopírují váš denní rytmus, tedy to kolik utrácíte peněz, co nakupujete, kam chodíte nebo s kým se setkáváte. A jsou kriminálníci, kteří se k nim snaží dostat,” říká ředitel korporátní bezpečnosti společnosti T-Mobile Jakub Ludvík. Podle statistik vzrostl loni počet útoků na klienty českých bank na více než čtyřnásobek. Průměrná škoda činila 161 500 korun na každého podvedeného. Ludvík spolu se Zdeňkem Grmelou, ředitelem pro oblast kyberbezpečnosti divize pro firemní zákazníky společnosti T-Mobile, v rozhovoru pro HN popisují, na co by si lidé měli dát pozor, aby se obětí podvodu nestali. Obezřetné by měly být také firmy, protože škody po hackerském útoku se v jejich případě pohybují v řádu desítek i stovek milionů korun. „Jejich ochota investovat do kybernetické ochrany je přitom stále poměrně nízká. Dokud se nestanou terčem útoku, rizika mnohdy tak trochu ignorují,” míní Grmela.

„Není to problém jenom u nás, zaměstnavatelé bojují s hledáním a udržením kvalitních lidí všude v Evropě. Vloni většina zaměstnavatelů mzdy zvedala a stejný trend očekáváme i letos. Zaměstnanci mají také zájem o investice ze strany zaměstnavatele. Zajímají je školení a další vzdělávání, třeba v oborech umělé inteligence,“ říká Martin Jánský, generální ředitel české pobočky společnosti Randstad.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na zdánlivou marginálii. Chystaný vyhazov starosty Prahy Řeporyje Pavla Novotného z ODS. Záležitost má totiž docela přesah. Nejenže testuje hranice přípustného vyjadřování v politice, ale nasvěcuje i roli stranických vlčáků, které si pěstuje nebo pěstovala nejen ODS, ale vlastně všechny relevantní strany. Já jsem Petr Honzejk a poznámku na téma nabídnu hned po několika ekonomických zprávách.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Doba štědrých úrokových sazeb na spořicích účtech je už pryč, stále ale existuje řada alternativ, kam je možné přesunout peníze a dosáhnout na solidní zhodnocení. Jejich podrobný přehled přináší aktuální vydání speciálu HN Rentiér, které vychází v úterý 14. května. Důkladně se zabývá také srovnáním spoření na penzi, poradí, komu se vyplatí předčasně splatit hypotéku, a nejen o penězích mluví ve velkých rozhovorech Michal Šnobr a David Marek. Více o hlavních tématech a investičních tipech prozradí v Ranním brífinku byznysový redaktor Hospodářek David Busta.

Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to Český amatérismus: tak se dají shrnout zákulisní informace, kteréjsme získali. Týkají se energetiky. Taky hodnotíme antikampaň Spolu, kterázobrazuje Andreje Babiše jako ruského agenta. Zabere na voliče? VolodymyraZelenského nemůžeme jen donekonečna adorovat, jako každý politik dělá chyby. Aněkteré jsou zásadní. A víte, kdo je podle Michala Půra nejhorší politikEvropy? Odpověď asi hodně překvapí.Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy mámnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodněnení nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteříznají bruselské i české zákulisí. Doporučujeme: Harold James – Ten Weimar Lessons: https://www.project-syndicate.org/commentary/weimar-republic-lessons-for-today-by-harold-james-2018-05 World in 30 minutes (ECFR podcast): https://ecfr.eu/podcasts/episode/from-crisis-to-crisis-evaluating-bidens-foreign-policy/

Tři velké problémy podvazují schopnost Česka dohnat nejúspěšnější evropské země a naopak propast prohlubují. Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a jeden ze signatářů iniciativy Druhá ekonomická transformace, v novém díle podcastu Revize Česka popsal, jaké to jsou.

Ranní brífink Jana Beránka: Premiér Petr Fiala startuje týden poledním odletem do Itálie, kde by měl jednat s premiérkou Giorgiou Meloniovou, statistický úřad dneska zase zveřejní dubnové údaje o obchodní bilanci a taky o inflaci. A můžete si vsadit, že si vás během dne najdou i nějaké zprávy o hokeji – národní tým večer na domácím šampionátu odehraje třetí zápas základní skupiny se Švýcarskem.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Uhelné elektrárny prostě vypneme a Česko nebude mít dost elektřiny, hrozí minimálně někteří provozovatelé. Bude je stát muset dotovat? A pokud ano, tak které? Odpovíme v dnešním Ranním brífinku HN.

Často se mluví o tom, že EU ovládá německo-francouzský motor nebo tandem. A že ostatní státy mají jen mizivý vliv. Proč je situace, kdy se Němci a Francouzi dohodnou, naopak symbolem toho, že mohou být spokojené i ostatní země? A jak taková dohoda vzniká? Vysvětlujeme v další Abecedě Bruselského diktátu. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Podpořit nás můžete na HeroHero nebo na Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to

Nástup telemedicíny výrazně urychlila covidová pandemie. Ukázalo se, že mnohé zdravotní problémy lze vyřešit online nebo po telefonu. Lékaři také začali vystavovat eRecept a psát eNeschopenku. Přesto stát za soukromým sektorem zaostává. Aplikace, které vznikají, jsou již na zcela jiné úrovni. Ulehčují urgentnímu příjmu, lékařům pomáhají s administrativou a pomocí chytrých technologií dokážou vyhodnotit zdravotní stav pacienta.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Výměna ministryně Langšádlové nebyla nutná, jen prokázala špatný odhad šéfky strany Markéty Pekarové Adamové. Cílem bylo dát straně nějaký impils a drajv před evropskými volbami, nakonec došlo k pravému opaku a stal se z toho propadák roku. Nakolik je strana personálně vyprázdněná a jaký má odhad vedení této politické strany? Nejen o tom se v Ranním brífinku bavíme s politickým komentátorem Hospodářských novin Petrem Honzejkem.

Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ Ve světě klesá ochota ke kompromisům a z toho musí vyvodit ponaučení jak Češi, tak Němci, říká německý velvyslanec v Praze Andreas Künne. Neustálé české poučování Německa ohledně energetiky nebo Ukrajiny mu prý nevadí, štve ho něco úplně jiného. Kdy Německo konečně nakopne svoji ekonomiku a začne se mu zase dařit? Dožijeme se doby, kdy budou Němci s Ruskem zase kamarádi? A proč Künne nemá elektromobil a kupovat si ho nehodlá? Tohle je hodně upřímný a otevřený rozhovor – nediplomatický. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Ranní brífink Jana Beránka: Zakázek je méně než v předchozích letech na jaře, zeslábla i kontejnerová doprava z přístavů. A první české dopravní firmy opravdu redukují vozový park nebo končí nadobro. A tak nás zajímalo: je to jen sezónní výkyv?

Ranní brífink Jaroslava Maška: Česká národní banka zveřejnění plnění státního rozpočtu k poslednímu dubnu, zahájí se stavby dvou dálničních úseků Ostrov – Vysoké Mýto a pražské metro tento týden oslaví padesát let provozu. Dnes budeme hovořit hlavně o kondici českých firem.

Realitní trh upírá svůj zrak k šestému červnu letošního roku, neboť právě v ten den by měl začít proces snižování úrokových sazeb v eurozóně. Nemovitostní fondy se nejčastěji financují v eurech, a tak pokles úroků by měl pomoci otočit trend v minulých čtvrtletích, kdy výkonnost fondů klesala. Vysoké sazby prodražovaly fondům financování a tlačily na přecenění hodnoty nemovitostí v jejich portfoliích směrem dolů. To se má změnit.

Nástup telemedicíny výrazně urychlila covidová pandemie. Ukázalo se, že většinu neduhů jde vyřešit i online nebo po telefonu. Lékaři také začali vystavovat eRecept a psát eNeschopenku. Přesto stát za soukromým sektorem zaostává. Aplikace, které vznikají, totiž jsou již na zcela jiné úrovni. Ulehčují urgentnímu příjmu, lékařům pomáhají s administrativou a pomocí chytrých technologií dokážou vyhodnotit zdravotní stav pacienta. „Pomáháme také sledovat chronické pacienty s diabetem, kardiologickými problémy, alergiky a nyní chystáme také projekt s porodnicí v Podolí, kdy budeme sledovat budoucí maminky,“ říká zakladatel úspěšné telemedicínské aplikace Meddi a majitel firmy Meddi hub Jiří Pecina.

Jak se v posledních letech proměnilo navazování kontaktů, prožívání vztahů, potřeba a pojetí sexu. O tom vše mluvíme v dalším dílu Generačního konfliktu se vztahovou terapeutkou Eliškou Remešovou. Stěhuje se láska do on-line světa? Nevymřeme na to nakonec? A mimochodem, věděli jste že i v takzvaném volném vztahu je možná nevěra? Boomer Petr na tohle tvrzení hleděl nevěřícně, zato Veronika z Generace Z to bere jako samozřejmost. Plus generační slovníčky tentokrát hlavně na téma vztahy a erotika.

V Bruselu opravdu působí hned pět českých velvyslanců. Je to vyhazování peněz? Nebo tam tito lidé dělají jasně danou práci, které navíc rozhodně není málo? A jak jsou dobří? Vysvětlujeme v další Abecedě Bruselského diktátu. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Podpořit nás můžete na HeroHero nebo na Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to

Ranní brífink Ondřeje Housky: Jak se vůbec stalo, že Česko vstoupilo do Evropské unie? Kromě politického rozhodnutí potvrzeného v referendu musela proběhnout dlouhá vyjednávání. V čem spočívala a jak se chovali tehdejší politici? V RBHN o tom uslyšíte od lidí, kteří byli při tom.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes je ten slavný den, kdy česká národní banka pohne se sazbami. O kolik a co se stane následkem toho, si zaprognózujeme  s naším analytikem Luďkem Vainertem hned po několika ekonomických zprávách. A podíváme se i na novou prognózu vývoje české ekonomiky.

„Výsledky Česka napovídají, že je nejvyšší čas s naší ekonomikou něco udělat,“ říká hlavní postava a spolumajitel skupiny Kofola Jannis Samaras, který je také signatářem platformy 2. ekonomické transformace, v podcastu reVize Česka. Podle něj je popsaných několik zřejmých bodů, na kterých by se měla budoucnost stavět. „Pak je vždy ovšem nejdůležitější ta exekuce. Ten finální přístup, jak se jednotlivé věci do reality implementují. Chceme napomoct tomu, aby se šlo správným směrem,“ vysvětluje Samaras. Co si myslí o české značce, pracovní migraci, dani z cukru, růstu DPH na nápoje, zálohování PET lahví nebo cirkulární ekonomice? Plus byznysový pohled na Kofolu, nákup pivovarů Zubr, Holba a Litovel a na další firemní investice.

Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to Zkazky o tom, jak země EU zaostávají za Spojenými státy, jsou hodně přifouknuté, takové drama to není. S Evropou ale rozhodně není vše v pořádku. Co je největší slabinou její ekonomiky a v čem je na tom naopak lépe než Američané? A co by nás z hlediska hospodářství mělo ve skutečnosti znepokojovat mnohem víc, a to jak v Evropě, tak v USA? Vysvětlujeme taky jednu věc, která se sice týká hnutí STAN, ale může zásadně ovlivnit celkový výsledek voleb do Evropského parlamentu. Přinášíme dosud neznámá fakta o návštěvě premiéra Petra Fialy v Bílém domě. A víte, že se v Česku šíří nová konspirační teorie? Týká se, jak jinak, Německa. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Ranní brífink Martina Ehla: Firmy potřebují získat motivaci vodíkovou ekonomiku rozvíjet, říká Veronika Vohlídková. V tuto chvíli je nejdůležitější nastavení zákonů, aby vodík podporovaly. Některé firmy mají řešení, která potřebují i podporu vývozu. První cíl je doprava, i když v Česku bude méně zeleného vodíku a víc toho šedivého a bude ho muset dovážet - jako jeden z hlavní zdrojů se jeví třeba Ukrajina.

Každá koruna investovaná do jádra může tuzemské ekonomice přinést na multiplikačních efektech až 3,27 koruny. Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) to při stavbě čtyř bloků to znamená celkem 2 124 miliardy korun a dodatečných 731 miliard ve formě daní. Jenže tyto peníze do ekonomiky nepřitečou automaticky. Autoři analýzy identifikovali řadu rizik, při jejíchž naplnění by byl přínos jaderné výstavby pro Česko výrazně nižší. ”Je to třeba nedostatek stavebních materiálů, kdy za posledních 30 let nebyl otevřen žádný nový lom,” říká ekonom Aleš Rod, výkonný ředitel CETA a spoluautor studie. Hrozí proto, že nejen kamenivo, ale i štěrk, písek a další stavební materiály se budou muset do Dukovan a Temelína ze zahraničí a část peněz zůstane tam. Nejde však zdaleka jen o kamenolomy. Firmy se obávají třeba nedostatku kvalifikovaného personálu a růstu mzdových nákladů, v regionu jaderného Třebíčska zase hrozí prudký růst cen nemovitostí. “Je potřeba, aby se trh práce v regionu nevysával, a aby pracovníci, kteří budou stavět jadernou elektrárnu, měli dostatečné zázemí. Tedy aby jich tam co nejvíce zůstávalo, přistěhovali se s celou rodinou a chtěli tam žít dál,” popisuje Rod úkoly státu, o kterých se v souvislosti s chystanou stavbou nových bloků příliš nemluví. Podcast vznikl ve spolupráci se společností EDF.

Ranní brífink Martina Ehla: Co se děje a bude dít se slovenskými médii pod novou vládou Roberta Fica, proč jsou Slováci jiní než Češi a proč bude Fico lokálním vládcem podřízeným Viktoru Orbánovi, vysvětluje novinář Arpád Soltesz, který se loni přestěhoval kvůli obavám o bezpečnost z Bratislavy do Prahy.

Ve vládě končí ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová z TOP 09. A teď schválně, kolik lidí o jejím vládním angažmá vůbec vědělo? Skoro nikdo? A to je právě ten důvod, proč už se jí to jaksi „nechce dělat“. Jak přesně to bylo s jejím koncem v kabinetu, ale hlavně co to znamená pro její mateřskou stranu i pro celou vládu, to nám v Ranním brífinku vysvětluje zástupkyně šéfredaktora HN Michaela Ryšavá.

Média často píšou o tom, co všechno schválil Evropský parlament. Jenže mnohdy jde o případ, že europoslanci přijali nějakou rezoluci – a ty nejsou závazné. K čemu jsou tedy dobré? A proč není náhoda, že Evropský parlament nemá právo předkládat návrhy nových společných evropských norem? Vysvětlujeme v Abecedě Bruselského diktátu. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Podpořit nás můžete na HeroHero nebo na Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to

Ranní brífink Jaroslava Maška: Proč automobilce Tesla klesl za první čtvrtletí o 55 procent čistý zisk?Tržby se snížily poprvé za čtyři roky spolu s prodanými kusy. Jak se Tesle daří či nedaří na jednotlivých světových trzích?

Kolem vztahu jednotlivých generací k práci se vytvořila celá rozvětvená mytologie. A většinou jsou to úplné nesmysly. I když někdy vlastně .... Do dalšího dílu podcastu Generační konflikt jsme si pozvali expertku Kateřinu Legnerovou, která pomáhá firmám s takzvaným age managementem, tedy způsobem řízení lidí s ohledem na jejich věk. Co je klišé a co ne? Jak generačně namixované týmy ve firmách fungují nejlépe? Co se mají učit starší do mladších a naopak? Jak přežít mladšího šéfa či šéfovou? A jde to vůbec? Plus samozřejmě jako bonus generační slovníčky, na kterých tentokrát boomer Petr Honzejk úplně vyhořel.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Proč automobilce Tesla klesl za první čtvrtletí o 55 procent čistý zisk? Tržby se snížily poprvé za čtyři roky spolu s prodanými kusy. Jak se Tesle daří či nedaří na jednotlivých světových trzích?

Ranní brífink Julie Hrstkové: Penze, důchodová reforma i nový zákoník práce, který mimo jiné navrhuje zjednodušení propouštění i nabírání či úpravu rodičovské dovolené. Ministerstvo práce a sociálních věcí je aktuálně nejviditelnějším resortem. Jeho návrhy vzbuzují emoce, jejich prosazení do praxe je ale podle ekonomů nezbyté. O tom, jaké dopady mohou mít navrhované změny, jsme hovořili s ekonomem společnosti Datarun Petrem Bartoněm.

Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to Jak je to doopravdy s povinnými kvótami na přijímání uprchlíků, nebo s údajnou výjimkou, kterou Česko z nového migračního paktu má? Vysvětlujeme, aby v tom už konečně bylo jasno. Máme taky informace o zákulisních jednáních o budoucnosti hnutí ANO v Evropě. Co rozhodne o tom, s kým se Andrej Babiš po eurovolbách spojí? Dozvíte se taky, kdy Česko dostane z Bruselu souhlas se stavbou dalšího jaderného bloku a jak válku na Ukrajině ovlivní nově schválená masivní americká vojenská pomoc Kyjevu. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Doporučená kniha: Hein de Haas, How Migration Really Works. A Factful Guide to the Most Divisive Issue in Politics

Ranní brífink Julie Hrstkové: Státní dluh rekordně roste, co to znamená a má nás to znepokojovat?

Ranní brífink Ondřeje Housky: V Evropě přibývá politiků, kteří vyzývají k zahájení jednání o ukončení bojů na Ukrajině. Jak je to pravděpodobné a jaké předpoklady jsou pro to nutné?

Ranní brífink Martina Ehla: V Ranním brífínku se podíváme na příběh strojírenské firmy Karsit z východních Čech, kolem níž se točí pozoruhodný spor dědiců i zájemců o její koupi. Padají tam velká jména českého byznysu i klišé o právních bitvách mezi dětmi z prvního a druhého manželství zakladatele. Klíčem je zřejmě pravost poslední vůle.

Západ potřebuje získat na svou stranu co nejvíc zemí, soutěž o to je v plném proudu. Tradiční globalizace končí a kvůli tomu budeme chudší. Ale to rozhodně neznamená, že je vše špatně, říká Elisabeth Braw, autorka velmi úspěšné knihy Sbohem, globalizace. A vysvětluje, proč. Evropská unie má podle ní řadu problémů, ale stále jde o mimořádně úspěšný projekt. Rozhovor, který nabízíme místo pravidelné Abecedy Bruselského diktátu, můžete poslouchat v českém překladu, nebo se podívat na video v anglickém originále. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Podpořit nás můžete na HeroHero nebo na Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ Odkaz na knihu: https://shop.datarun.cz/evropa/271-sbohem-globalizace.html

A je tady generační hádka o umělou inteligenci. Boomer Petr vidí temnou budoucnost, včetně zblbnutí populace, za kterou bude AI myslet, Veronika z Generace “Z” s nadějí vyhlíží nekonečné horizonty využití. A jejich host influencer zabývající se umělou inteligencí Svatopluk Barek (26) vysvětluje, co všechno AI změní, co má cenu ještě studovat, jak budou vypadat vztahy a proč je střední a starší generace v hrubé nevýhodě. A nechybí samozřejmě generační slovníčky: Víte třeba (vy starší) co to je “trash talk”, nebo co se děje, když vám někdo pošle emoji lebky? A (vy mladší) jakému koktejlu se říkalo “cikán v trávě”?

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Litr naturalu stojí u českých pump v průměru přes 40 korun. Nad tuto hranici se cena podle statistik společnosti CCS vrátila po půl roce. V posledních týdnech také výrazně rychleji zdražuje benzin než nafta a tento vývoj bude podle analytika Borise Tomčiaka ze společnosti Finlord i dál pokračovat. Může se stát, že stejně jako loni bude natural oproti naftě až o pět korun na litr dražší? A jaký je cenový výhled na léto? Ptáme se v Ranním brífinku.

Ranní brífink Jana Beránka: Klubový fotbal v Česku má za sebou výjimečnou sezonu. Díky souhře dobrých výsledků Sparty, Slavie i Plzně v evropských pohárech si zajistil přímý postup do Ligy mistrů. Týkat se to bude vítěze následující sezony domácí ligy – evropské poháry mu automaticky zajistí minimálně půl miliardy, ale spíš výrazně víc. Dobrý důvod zpozornět, i když vás zrovna vrcholový fotbal moc nezajímá. V tom českém se totiž cosi děje. To, co bylo ještě nedávno pohledem zvenčí jen chudou ligou v malé postkomunistické zemi, teď tuhle škatulku překračuje.

Nová regulace o kyberbezpečnosti z dílny Evropské unie se v Česku dotkne až devíti tisíc firem. Ty budou muset sledovat míru připravenosti i u svých dodavatelů. Kdo poruší pravidla, vystavuje se riziku vysokých pokut.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: V noci na neděli celý svět s napětím sledoval prolomení dalšího geopolitického tabu. To když íránský režim zaútočil z vlastního území na Izrael. A i když Teherán podle všeho o ostrou válku s židovským státem nestojí, Západ dělal vše pro to, aby se situace nezvrtla. Tedy aby se skutečně nerozhořel nebezpečný střet mezi dvěma státy, které mají jadernou zbraň nebo o ni usilují. Zda se to povedlo, zatím nevíme, ostatně ještě večer jednal izraelský válečný kabinet o tom, zda provede odvetnou akci, či zda vyhoví přání USA, aby už situaci dál neeskaloval. Co ale víme daleko lépe, jsou okolnosti, které k tomu celému vedly. A také to, co tedy vlastně Írán chtěl a proč. V Ranním brífinku to vysvětluje expert HN na oblast Blízkého východu Pavel Pawluscha Novotný.

Do Evropského parlamentu se podle průzkumů mohou dostat strany jako Přísaha s Motoristy, Stačilo!, a samozřejmě SPD. Jací lidé za ně kandidují, jak je hodnotit? A Česko rozjelo snahu získat v příští Evropské komisi důležitý post a spojilo síly s velkou a vlivnou zemí. S jakou a o jaké místo jde? A u příležitosti návštěvy Petra Fialy v Bílém domě mluvíme o tom, jak naživo působí Biden, Trump a Obama – se všemi jsme se osobně potkali. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Průměrná úroková sazba u nových hypoték dál klesá – v březnu se dostala na 5,19 procenta, vyplývá ze srovnání Hypomonitoru, které zveřejňuje Česká bankovní asociace. Samozřejmě je to ještě hodně daleko od levných časů, kdy banky úročily hypotéky pod dvě procenta, na druhou stranu je to nejméně od léta 2022, navíc s výhledem na další pokles. Jak to vypadá na straně nabídky nemovitostí a hlavně jejich cen – na to v Ranním brífinku odpoví Aleš Vojíř, který má ve vydavatelství Economia na starosti datovou žurnalistiku a vizualizaci dat.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Začíná veletrh nákupu nemovitostí v zahraničí s názvem International Real Estate Expo, odbory budou jednat s ministrem Marianem Jurečkou o tom, jak rozvolnit či spíše nerozvolnit trh práce v Česku a Hospodářské noviny udělují ocenění Inovátoři roku 2024. O těch dnes bude řeč.

Když se Čech stane úředníkem v Evropské komisi nebo v jiné instituci EU, nesmí hájit zájmy Česka. Takže jsou nám takoví lidé k něčemu? Jasně, že ano a často jsou pro Česko důležitější, než kdyby zůstali někde v Praze na ministerstvu. Vše vysvětlujeme v Abecedě Bruselského diktátu. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Podpořit nás můžete na HeroHero nebo na Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to

V dalším díle Generačního konfliktu jsme si opět pozvali hosty. Jsou dva, patří mezi nejznámější tiktokové dvojice a věkový rozdíl mezi nimi je zhruba 60 let. Je to energická babička Víša Kokošková (89) se svým vnukem Honzou (28). Společně natáčí vtipná videa na sociální sítě, kde Víša například ochutnává "chutě mladých", a to třeba Bubble tea, kyblík smažených kuřat nebo wakame. Společně jsou pozitivním příkladem, jak si mohou generace rozumět a vzájemně si podporovat. Co Víša říká svým devadesátiletým vrstevnicím, když nadávají na mladé lidi? A co by naopak Honza vzkázal mladé generaci, která o starších říká, že už je na odpis? Ptát se bude boomer Petr Honzejk a "vločka" Veronika Capáková. A nechybí ani generační slovníčky.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na inflaci a jako lákadlo musím říci, že peklo patrně zmrzne. Náš analytik Luděk Vainert, který přehledně vysvětlí všechny aspekty, totiž za chvíli pochválí centrální banku!  Ale počkejte si na to. Já jsem Petr Honzejk a nejdřív nabídku pár ekonomických zpráv.

Po velkém boomu firemních fotovoltaik nyní zájem ochabuje. Nemálo firem je nicméně pod tlakem svých odběratelů, akcionářů či bank. Ti po nich požadují, aby byly co „nejzelenější“. To by mohlo zájem znovu oživit, protože jinak hrozí, že podniky o své odběratele, často ze západní Evropy, přijdou. Další impulz přinese také sdílení elektřiny a komunitní energetika. Dává smysl pro firmy s více pobočkami, či pro obce, které vlastní několik budov. V debatě týdeníku Ekonom zaznělo, na by stát neměl v tomto směru zapomenout.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Česká eurokomisařka Věra Jourová teď objíždí jednotlivé země Evropské unie s tím, že by měly zajistit, aby nadcházející evropské volby neovlivnily dezinformace. Podle kritiků se ale chová jako vrchní cenzorka. Jak to je, na to se zaměříme v dnešním RBHN.

Zatímco v Berlíně bojují sami se sebou, v Paříži pochopili, že Putin nás chce zničit. Francie je teď proto klíčovým partnerem Česka a rodí se nová osa, která spoluurčuje dění v EU, říká Štěpán Černý. Jeho jméno jste možná nikdy neslyšeli, ale pro českou evropskou politiku je to naprosto klíčový muž. Řešíme s ním i lidi, které chce Česko dostat na nejdůležitější posty v Bruselu. Jde o seznam víc než 40 jmen a my ho máme exkluzivně k dispozici. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to

Ranní brífink Petra Honzejka: Začala kampaň před volbami do europarlamentu a my se podíváme jak si v ní vede hlavní vládní formace,tedy koalice Spolu. Mezi  jednotlivými stranami, hlavně mezi ODS a TOP 09 jsou totiž v evropské politice obrovské rozdíly což samozřejmě dělá nejen v kampani problémy. Téma rozebereme s dlouholetou unijní zpravodajskou Kateřinou Šafaříkovou hned po několika byznysových zprávách.

Ranní brífink Martina Ehla: Se slovenským opozičním poslancem Tomášem Valáškem hodnotíme výsledek prezidentských voleb. Bývalá kolegyně Helena Truchlá popisuje, proč je těžké najít v Berlíně bydlení a proč je to v Praze snazší.

Výrobní firmy v Česku se v posledních letech potýkaly s následky pandemie koronaviru nebo zdražení energií. Jejich ochotu investovat do digitalizace a automatizace to ale výrazně neovlivnilo. Podle dat Svazu průmyslu z konce předloňského roku vzrostl od roku 2019 podíl firem, které na digitální investice vynaloží 5 až 20 procent ročního investičního rozpočtu, ze 27 na 44 procent. Nové technologie ve výrobě se snaží rozvíjet i závod Continental v Brandýse nad Labem, který patří mezi pět největších dodavatelů pro automobilový průmysl. V rámci nadnárodního koncernu byla továrna vybrána pro testování nejmodernějších technologií Průmyslu 4.0. Jakub Hamerník, manažer pro chytrou výrobu ve společnosti Continental, říká, že k větší digitalizaci dotlačili firmu její klienti. “Dříve jsme vyráběli jeden produkt deset let, dnes to jsou maximálně čtyři roky. Po té době uvádí naši zákazníci nový model auta a my pro něj musíme začít vyrábět nový produkt, což je enormní práce,” uvádí Hamerník v rozhovoru pro HN. Urychlit práci pomáhá Continentalu například využití 5G sítí od T-Mobilu nebo virtuální realita. “Díky takzvanému digitálnímu dvojčeti jsme byli schopni popsat budoucí chování reálné výrobní linky tak, že bylo identické s fyzickou linkou, která byla instalována několik měsíců poté. Mohli jsme tak linku připravit a otestovat ještě dřív, než na ní byla reálně zahájena výroba,” uvádí Hamerník.

Ranní brífink Jana Beránka: Česká národní banka zveřejní svou bilanci ke konci března – a taky údaje o pokladním plnění státního rozpočtu. A k tomu se během dne dočkáme výsledků maloobchodu za únor od statistického úřadu a od Svazu dovozců automobilů o registracích aut za první čtvrtletí – což nám zase řekne hodně o spotřebitelské náladě v zemi.

Italové mají malé penisy, a tak se Řím snažil přesvědčit Brusel, aby upravil normu o velikosti kondomů. Celé to je lež, ale ve veřejném mínění se uchytila. Stejně jako zákaz příliš hlučných sekaček, klasických žárovek nebo třeba údajná norma zakazující kadeřnicím nosit v práci podpatky. Jak je to s těmito mýty ve skutečnosti a jak vůbec vznikají? A jaký má společná evropská regulace smysl? Vysvětlujeme v další Abecedě Bruselského diktátu. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Podpořit nás můžete na HeroHero nebo na Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to Doporučený článek: How Boris Johnson’s Brussels-bashing stories shaped British politics: https://www.theguardian.com/politics/2019/jul/14/boris-johnson-brussels-bashing-stories-shaped-politics

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Karibský ostrovní stát Portoriko má bohatou historii pod nadvládou Španělska, teď už je ale více než 100 let americké. Co to tomuto ostrovu dalo a co mu to vzalo? Jak se v době bezprecedentního rozkladu státu v nedalekém Haiti na Portoriku žije? A proč bychom se o dění a poměry v Karibiku měli zajímat? V Ranním brífinku to vysvětlí reportér Hospodářských novin Jan Brož.

Tentokrát jdeme na problém generačního konfliktu vědecky. Pozvání Veroniky Capákové a Petra Honzejka přijal šéf agentury STEM Martin Buchtík. A říká, že představy starší generace o generaci Z jsou často úplně mimo realitu. Čím je mladá generace skutečně specifická? Je nejvzdělanější v historii, nebo je její důraz na "kompetence" až příliš na úkor faktických znalostí? Co zdědila od generace Z od boomerů, aniž by to tušila? A co je její největší problém? Odpovědi sociologa jsou víc než překvapivé. A jako bonus samozřejmě další várka generačních slovníků. Čemu z výrazů generace Z Boomeři nerozumí a naopak?

Investiční podcast MoneyPenny se tentokrát zaměřil na investování do firemních úvěrů, které stále nabízí dvojciferné úroky. Šimon a David si proto pozvali ředitele společnosti Fingood Víta Endlera a vyzpovídali ho, jak je to s rizikovostí takových investic nebo jak velkou jistotu ve skutečnosti znamená zástava.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Narozeniny dnes slaví miliardář a známý investor Karel Pražák, majitel Spolchemie i hokejové Sparty Praha, který se nedávno zařadil také mezi mediální magnáty, když koupil od Andreje Babiše společnost Mafra. Za jeho podnikatelskou dráhou se ohlédne byznysový reportér Pavel Novotný.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Letos se v Česku otevře rekordních 118 kilometrů nových dálnic. Výrazně se prodlouží například D3 na jihu Čech, D4 za Příbramí nebo D55 na Slovácku. K mohutné výstavbě přispívají i desítky miliard korun z Evropské unie. Tento penězovod ale v příštích letech zeslábne a možná i zcela vyschne. Jak nahradit výpadek peněz z EU? A dává vůbec smysl stavět vše, co je nyní naplánováno? Také o tom uslyšíte v Ranním brífinku.

Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to V Evropském parlamentu končí hned sedm Čechů, už nekandidují. Byly mezi nimi hvězdy, propadáky i politici, kteří měli v zákulisí velký vliv, byť o nich nebylo slyšet. Všechny končící české europoslance hodnotíme a pak přinášíme rozhovor s jedním z nich, s Jiřím Pospíšilem (TOP 09). Říká toto: „Ženy v politice to nemají jednoduché a my muži s nimi taky ne.“ Proč? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Automobilové značky z Číny a Ameriky tlačí svými elektromobily a jejich cenami na tradiční evropské výrobce. Těm se nedaří přijít na trh s levným elektroautem a bojí se, že zákazníci upřednostní Teslu nebo čínské firmy. Experti z oboru se ale v Debatě HN shodují, že Evropa má čas a sílu nepříznivou situaci zvrátit.

Proč vůbec na úrovni EU existuje soud, který je vlastně nejvyšším soudem v celé unii? Kvůli čemu u něj Česko může čelit žalobě? A jak vlastně na něco takového může dojít? Vysvětlujeme v další Abecedě Bruselského diktátu. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Podpořit nás můžete na HeroHero nebo na Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to

Ve Velikonoční době se v Česku tradičně odehrává kulturní válka o pomlázku. Pro jedny, především starší, je pomlázka docela milá tradice. Pro druhé, především mladší, symbol genderově podmíněného násilí ba zotročování žen. Veronika (čerstvě 26) a Petr (54) se ve speciálním dílu podcastu Generační konflikt zhádali taky, ale na rozdíl od neproduktivních hejtů na sociálních sítích, přeci jen k něčemu pozitivnímu došli. Poslechněte si!

Ranní brífink Julie Hrstkové: Co nám dnes říkají Velikonoce, jaké poselství si z nich odnášíme a jestli je nutné se držet tradic, tak o tom se v Ranním brífinku bavíme s psycholožkou Hanou Mezerovou.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Vyřídit stavbu je rychlejší v Hondurasu nebo v Burundi než v Česku, říkali jsme si mnoho let. Šlo ale o data, která byla zfalšovaná. Jak jsme na tom s povolováním staveb ve skutečnosti, kde to jde rychle a v čem bychom měli přidat?

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na euro. Pořádáme fórum, na kterém se do sebe pustí největší ekonomické kapacity z řad příznivců i odpůrců přijetí společné měny. Já jsem Petr Honzejk a na jejich argumenty jakož i na perspektivu zavedení eura v Česku se podíváme společně s kolegou Luďkem Vainertem hned po několika převážně byznysových zprávách.

Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to Pro Česko je rozhodně dobře, že ho v Evropě reprezentuje Petr Fiala místo Andreje Babiše. To ale neznamená, že Fiala dělá v Bruselu všechno dobře. Co je doslova nepochopitelné? A kdy se Fiala sebral a šel si raději dát negroni? Uslyšíte ale i zákulisní informace o české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu. Kdy vznikla a kolik kusů munice už díky ní Ukrajinci získali? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Největší zájem o komunitní energetiku zatím projevují obce. Již se kvůli tomu obrací na Asociaci komunitní energetiky ČR či dodavatelské a poradenské firmy, s nimiž se na legislativní novinku připravují. V praxi se komunitní energetika spustí v červenci letošního roku. Efektivnímu sdílení elektřiny pomohou i zařízení inteligentního řízení spotřeby, která některé firmy nabízí.

Ranní brífink Martina Ehla: Orlen Unipetrol chystá stavbu největší české solární elektrárny. S kolegou Viktorem Votrubou rekapitulujeme dosavadní vývoj solární energetiky v Česku a díváme se do budoucna.

Jan Školník, šéf a majitel broumovské společnosti Hobra Školník, muž, který řídí firmu od svých 24 let, otec tří dětí a také filantrop a podporovatel rozvoje Broumovska a platformy 2. ekonomické transformace. „Snažím se aplikovat lokální zkušenost na tom, co se odehrává na národní úrovni. My jsem v Broumově před dvaceti lety založili podnikatelský klub, který si vetkl za svůj cíl rozvoj našeho regionu,“ říká Jan Školník v dalším díle podcastu reVize Česka, který Hospodářské noviny připravují s 2. ekonomickou transformací. Podcast navazuje na úspěšnou loňskou konferenci, uspořádanou v partnerství s podnikatelskou iniciativou Druhá ekonomická transformace, která sdružuje významné tuzemské byznysmeny a chce pomoci změnit republiku v dalších třech dekádách v otevřenou a úspěšnou zemi. Letos proběhne konference opět, zatím má pracovní datum 20. května.

Spousta českých zákonů má původ v EU – schválili je členské země unie a europoslanci. Co je směrnice, co nařízení a proč je dobré vědět, jaký je v tom rozdíl? A proč Češi vynikají v „lidové tvořivosti“ a vše si ještě sami komplikují? Vysvětlíme v dalším díle Abecedy Bruselského diktátu. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Podpořit nás můžete na HeroHero nebo na Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to

Ranní brífink Jaroslava Maška: Dobré ráno z Hospodářek, čeká nás první jarní pátek, začíná veletrh cyklistiky For Bikes, v roce 1968 se rozjelo Pražské jaro a narozeniny dnes slaví Dagmar Havlová Veškrnová. O ženách budeme v dnešním ranním brífinku hovořit nejvíce, od jeho mikrofonu vás zdraví Jaroslav Mašek.

Všichni mluví o mladých lidech, ale skoro nikdo nemluví s nimi. To my tedy zase ano! Do dalšího dílu Generačního konfliktu jsme pozvali dva patnáctileté gymnazisty, Veroniku a Bohdana. Co si oni a jejich vrstevníci skutečně myslí o tématech jako klimatická krize, duševní zdraví, homosexualita? Co vyčítají starším? Nechají se od nich v něčem inspirovat? Jak se dávají na politiku a koho v ní nejvíc nesnášejí? A jako bonus samozřejmě generační slovníčky - tentokrát se nechytalo celé autorské duo: Nejen boomer Petr Honzejk, ale občas ani "vločka" Veronika Capáková.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Byznys seberozvoje žen po světě zažívá boom už několik let. Spirituální influencerky „vyrostly“ zejména v době covidu. Obracejí se na ně většinou ženy, které jsou zklamané tuzemským zdravotnictvím. Samozvaným mentorkám nebo „bohyním z instagramu“, které rozdávají rady, jak má v sobě žena probudit „vnitřní sílu“ či oslavovat ženství, se velmi daří i na sociálních sítích. A jde o vskutku výnosný byznys. Tuzemskou scénu spirituálních kouček detailně zmapovala redaktorka Hospodářských novin Veronika Capáková. „Překvapilo mě, kolik lidí u nás věří té alternativní spiritualitě,“ říká v Ranním brífinku novinářka.

Debaty o směrnici NIS2 se zúčastnili (zleva): zakladatelka Legitas advokátní kanceláře Petra Stupková, poradce pro kybernetickou bezpečnost ve společnosti ANECT Ivan Svoboda, partner společnosti BDO Czech Republic zodpovědný za oblast technologického poradenství a kyberbezpečnosti Tomáš Kubíček a senior specialista kybernetické bezpečnosti ATS‑TELCOM PRAHA Vladimír Kaděra. Debatu moderoval šéfredaktor Ekonomu Petr Kain.

Ranní brífink Jana Beránka: Jak zatím funguje nová linka zhodnotí Ondřej Matěj Hrubeš – dlouholetý dopravní publicista se zaměřením na MHD, dneska taky radní Prahy 6 pro dopravu – za ODS.

Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ Zpívat v našem podcastu ještě nikdo nezkusil. Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová je první – a rovnou vystřihla song o drogách. Zpívá skvěle a hodně se posunula i jako osobnost. Proč je hlavním soupeřem Pirátů v nadcházejících volbách STAN, ale podle Gregorové na to ve skutečnosti nemá? A je horší být komunista, nebo sedět s Andrejem Babišem? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Dotace na nákup elektroaut v Česku odstartovaly. Celkem by měla podpora, určená pro firmy a živnostníky, vystačit až na pět tisíc vozů. To je zhruba stejně, jako se jich loni prodalo za tři čtvrtě roku. Prodejci tak čekají, že dotační program mohutně nakopne tuzemský trh s elektromobily. Česko totiž náleží v evropském srovnání k zemím, kde patří podíl aut na baterky k těm nejnižším. Na co by si měli dát žadatelé pozor, aby jejich cesta za dotací skončila úspěchem, jsme v Ranním brífinku probrali s byznysovým redaktorem Hospodářských novin Ondřejem Charvátem.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Obce a kraje loni hospodařily s přebytkem ve výši 72,2 miliardy korun. Meziročně přebytek narostl na dvojnásobek. Podle ministerstva financí jde o nejlepší výsledek v historii. Dává ale smysl, aby stát bojoval s vysokými schodky a půjčoval si peníze na investice, zatímco peníze obcí se v uvozovkách válejí ladem? Jak jsou na tom investice státu a jestli je dobře, že obce mají přebytky peněz, nejen o tom v Ranním brífinku s Petrem Musilem, ekonomem a členem Národní rozpočtové rady.

Ve volbách do Evropského parlamentu volíme europoslance, ale je tu i nápad, že bychom volili taky předsedu Evropské komise, což je opravdu klíčová funkce. Jde o koncept tak zvaných spitzenkandidátů, který prosazuje velká část europoslanců. Jak má fungovat? Vysvětlujeme v další Abecedě. A schválně, o kterých z těchto kandidátů už jste někdy slyšeli?Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Podpořit nás můžete na HeroHero nebo na Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/

Ranní brífink Ondřeje Housky: V Evropě se o slovo hlásí nová důležitá mocnost, nebo lépe řečeno staronová. Polsko až dosud boxovalo výrazně pod své možnosti a byla to jeho vlastní vina. To se ale nyní zásadně mění a co to přinese do česko-polských vztahů, Budou ještě ČEši ve Varšavě někoho zajímat? Odpovíme v Ranním brífinku HN. Já jsem OH a přeju vám příjemný poslech.

Města a obce v Česku začínají sledovat takzvaná big data, neboli anonymizovaná data o pohybu obyvatel. Díky nim získají radnice lepší přehled o tom, kolik lidí a kam z města odjíždí nebo naopak přijíždí. To jim pomůže zejména v podpoře cestovního ruchu a při plánování rozvoje obce, ale třeba i při rozhodování o tom, kde postavit školy či zařízení lékařské péče. Obchodní ředitel pro státní správu ve společnosti T-Mobile Štěpán Čekal říká, že údaje mohou obcím a městům pomoci také například při řízení dopravy. “To bude téma na další třeba tři roky. Tato data stále neumíme využívat v takovém rozsahu, jak bychom mohli,” říká Čekal v podcastu HN.

Proč TOP 09 „zazdila“ Miroslava Kalouska i Jiřího Pospíšila a vyslala do evropských voleb mnohem méně známé kandidáty? V našem speciálu z Evropského parlamentu ve Štrasburku o tom mluví europoslanec Luděk Niedermayer, který je z topky nejvýš na kandidátce Spolu. Jak mu tam je třeba po boku Alexandra Vondry? A nepřehnala to EU se zelenými cíli, které sám Niedermayer jasně podporoval? Podle něj to tak není a spíš mu vadí to, jak se rozhoduje český stát – bez čísel, jak ukazuje i chystaná energetická koncepce. Podpořit nás můžete na HeroHero nebo na Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to

Ranní brífink Petra Honzejka: Dobrý den z Hospodářek. Dnes se podíváme na následky politický kauzy, kdy Andrej Babiš nazýval ministra zahraničí Jana Lipavského zmr..m a chtěl na něj útočit přes děti. Je to jistě odpudivé, ale koalice kvůli tomu rovnou svolala mimořádnou schůzi sněmovny. Takže se poptám předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové, jestli to přeci jen není příliš silný kalibr. Já jsem Petr Honzejk a rozhovor následuje hned po několika byznysových zprávách

Ranní brífink Martina Ehla: Praha má novou atrakci: Cestující na letiště vozí na nové lince 59 pětadvacet metrů dlouhý trolejbus, který navíc část cesty jede na baterii. Jak se takový kolos se 180 lidmi řídí? Dá se s ním couvat? A jak se vytočí z konečné na hlavní silnici? A co je to natrolejování? To vše vysvětluje Martin Košek z Dopravního podniku Hlavního města Prahy, který má projekt na starosti a zároveň umí ten stroj řídit.

Přední čeští finančníci debatovali o využívání umělé inteligence v bankovnictví, jak konec EET přispěl k přesunu části tuzemských podnikatelů do šedé ekonomiky a jaké výzvy čekají na bankovní domy v letošním roce.

Ranní brífink Jana Beránka: Statistický úřad zveřejní výsledky maloobchodu za leden – a to bude po meziročních poklesech z loňska velmi zajímavý údaj, který bude mít hodně souvislostí i s inflací – ukazuje se, že klesá rychleji, než se čekalo i v makroekonomických prognózách. A tak si klademe i trochu provokativní otázku: může se dostat i pod současné dva procentní body?

Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ STAN má čele kandidátky nejsilnější dvojici ze všech stran – Danuši Nerudovou a Jana Farského. Jeden interní průzkum ukázal, že Nerudová má oproti konkurenci zásadní výhodu. O co jde? A co naopak STAN pokazil? Dozvíte se ale taky o doslova trapném výkonu Česka při snaze získat souhlas se stavbou dalších jaderných bloků. Za tuhle komplikaci můžou jedině sami Češi – a my známe důvody. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Tip na knihu: Juraj Buzalka-Postsedliaci. Slovenský ľudový protest

Ranní brífink Jaroslava Maška: Společnost Liberta Ostrava britsko-indického miliardáře Sanjeeva Gupty se stále potácí mezi životem a smrtí. Naposledy se Gupta pokusil vyřadit z preventivní restrukturalizace svého největšího věřitele, dodavatele energií firmu Tameh. Té dluží 1,6 miliardy korun.

Proč je nesmysl chtít po českých europoslancích, aby společně hájili národní zájmy? V Evropském parlamentu jsou některé frakce s velkým vlivem a jiné bez vlivu: kam patří čeští zástupci? A jak europoslanci vůbec ovlivňují dění v EU? Vysvětlujeme v další Abecedě. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Podpořit nás můžete na HeroHero nebo na Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Je to touto dobou stejné každý rok. Zoufalí rodiče se snaží pro své děti vybrat k zápisu tu nejlepší školu. Sbírají informace, drby, porovnávají. A u té vyvolené školy shánějí trvalé bydliště. Právě to je totiž klíč, který jako jediný dokáže její dveře otevřít. Jenže čím dál tím víc obcí se spádové turistice začíná aktivně bránit. Jak a proč, to popisuje expertka Hospodářských novin na školství Markéta Hronová.

Tématem dalšího dílu "Generačního konfliktu" je duševní zdraví. Je pravda, že mladší generace řeší psychické problémy otevřeně, zatímco starší se za ně stydí a překrývá je alkoholem? V dalším dílu „Generačního konfliktu“ si Veronika Capáková a Petr Honzejk pozvali experta - psychologa a influencera Tomáše Kvapilíka. Ten zajímavě vysvětluje odkud generační rozdíly pramení, kdo by měl komu "otevřít dveře" a jak by se generační propast dala zasypat. Samozřejmě jako bonus generační slovníčky. Starší se třeba dozví, co to je Red Flag a mladší, co znamená "spustit řepu":)

Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ Je tu druhý díl štrasburského speciálu Bruselského diktátu: ze sídla Evropského parlamentu ve Štrasburku. V Evropě vzniká úzká spolupráce po lince Paříž-Berlín-Varšava – a kde je Česko? Ptá se Dita Charanzová, zdaleka nejvlivnější česká europoslankyně. Česko podle ní musí přestat s naivním zdůrazňováním střední Evropy nebo Visegrádu a konečně se rozhlédnout mnohem dál. Už proto, že Charanzová, za kterou chodí pro radu kapitáni z velkého byznysu, upozorňuje – světové firmy se kvůli ruské agresi začínají ptát, jestli je v Česku ještě bezpečno. A jak Charanzová docílila toho, že pro český byznys v Bruselu zařídila spoustu věcí, které by jinak neměl? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Cena elektřiny na burze se v posledních týdnech dostala až k hranici 70 eur za megawatthodinu, nyní je lehce nad 80 eury. Setrvale klesá od loňského října a je zhruba na polovině toho, co stála před rokem. Vývoj na trzích se pozvolna promítá také do nabídek dodavatelů energií. „Boj o zákazníky se vrátil téměř v plné výši, většina dodavatelů má neveřejné a standardní produkty,“ popisuje v Ranním brífinku energetický analytik společnosti Kalkulátor.cz Jan Béreš.

Od poloviny února platí upravené podmínky pro čerpání dotací z programu Nová zelená úsporám. Zvedl se bonus za komplexní renovaci rodinných domů a zároveň u fotovoltaiky začal platit limit pro rezervaci výkonu v síti. Jde o reakci na zlevňování solárních panelů a také o snahu motivovat domácnosti, aby fungovaly co nejúsporněji. Ministr životního prostředí Petr Hladík v debatě vysvětluje, co stát s pomocí dotací sleduje a jak by se do budoucna ještě mohly měnit. S dalšími diskutujícími probírá i výhledy na trhu s fotovoltaikou a tepelnými čerpadly. Debaty týdeníku Ekonom o fotovoltaice a tepelných čerpadlech se zúčastnili: Jaroslav Šuvarský, zakladatel a jednatel S‑Power Energies, ministr životního prostředí Petr Hladík a programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. Debatu moderoval zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom Martin Petříček.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka minulý týden představil návrh zákona o reformě penzí. Upravuje růst důchodového věku podle doby dožití, výši minimálního důchodu či dřívější penzi pro náročné profese. Exministryně financí Alena Schillerová návrh zkritizovala, premiér Petr Fiala ale uvedl, že je ochotný jej prosadit přes odpor opozice. Jestli aktuální návrh MPSV zaručí důstojné důchody, vyrovnaný rozpočet a co vzkázat mladým, kteří nevěří, že dostanou alespoň nějakou penzi, o tom jsme v Ranním brífinku mluvili s europoslancem TOP 09 a ekonomem Luďkem Niedermayerem.

Babiš v ohrožení a jeden velký skokan: získali jsme důvěrný průzkum, který boří předvolební odhady. Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ Do voleb zbývá méně než 100 dní a nám se dostal do rukou interní průzkum jedné politické strany. Ukazuje, že volby do Evropského parlamentu by mohly dopadnout úplně jinak, než asi všichni očekávají. Kromě nejistoty ohledně vítěze se rýsuje jeden nečekaně dobrý výsledek jedné politické strany a jedna skokanka, na kterou by si moc lidí nevsadilo. Hodnotíme taky kandidátku Pirátů pro eurovolby – kdo udělal obrovský progres a kdo je největší radikál? A proč je v zájmu všech Čechů, aby se Emmanuel Macron při cestě do Prahy potkal s Andrejem Babišem?

Ranní brífink Ondřeje Housky: V řadě zemí Evropy protestují zemědělci – a vadí jim, mimo jiné, některé části Green Dealu. Bouřili se i proti Zákonu o obnově přírody, který před pár dny odhlasoval Evropský parlament. Většina europoslanců ODS, kteří jsou přitom obvykle ke Green Dealu velmi kritičtí, hlasovali pro. Z jakého důvodu? Uslyšíte v dnešním Ranním brífinku.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme do kryptoměnového světa. Vypadá to, že bitcoin vstal z mrtvých a dere se k novým maximům. proč se to děje a kam až může “digitální zlato” vystoupat, to probereme s kryptoměnovým expertem Petrem Lukáčem. Já jsem Petr Honzejk a půjdeme na to hned po několika byznysových zprávách.

Z Evropské komise pochází mnoho návrhů, o kterých se pak hádáme doma, jako třeba zákaz prodeje nových aut na benzín a naftu. Co si Evropská komise může dovolit, jaké úkoly plní a jaké vlastní zájmy má? A jaký vliv v ní mají Češi? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Podpořit nás můžete na HeroHero nebo na Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/

Ranní brífink Martina Ehla: Unie společně nakupuje plyn. Nabídka při posledním kole tento týden trojnásobně převýšila poptávku. S kolegou Honzou Brožem rozebíráme, jestli to něco udělá s cenami plynu v Evropě a zda to má při jejich současné nízké úrovni ještě smysl.

Investiční podcast MoneyPenny se tentokrát zaměřil na aktivní správu a ptal se Alexandra Sarnavského z fondu Triatleta, proč jsou v Česku u fondů tak vysoké poplatky a proč by měla aktivní správa vůbec dávat smysl. David a Šimon také zjistili, jak fond vybírá akcie, kde hledá příležitosti a které cenné papíry naposledy koupil.

Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ Je tu štrasburský speciál Bruselského diktátu: ze sídla Evropského parlamentu ve Štrasburku. Alexandr Vondra chce na čele kandidátky Spolu porazit hnutí ANO a zvítězit v evropských volbách. Pokud se mu to podaří, řekne si po příštích českých volbách o post šéfa ODS, půjde proti Petru Fialovi? A proč si myslí, že se situace Evropy začíná obracet k lepšímu a jakou roli v tom hraje francouzský prezident Emmanuel Macron? Chvála Macrona přitom z úst Vondry, kovaného atlantisty, rozhodně není samozřejmou záležitostí. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Ranní brífink Jana Beránka: Dvouleté výročí začátku největší války v Evropě posledních dekád je za námi. A ukazuje se, že česká armáda sice i díky tomu dostává víc peněz na zbraně, ale početně zesílila jen minimálně. Navíc jí slábnou zálohy. Kdyby bylo potřeba, může mobilizovat leda čtyřicátníky a padesátníky – o těch mladších, kteří neprošli odvodem, ví jen pramálo.Co nás v tomto směru může naučit příklad Ukrajiny, která se stále zvládá bránit? A jak reálné jsou vlastně ruské jaderné hrozby? V Ranním brífinku se k nám přidá i hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl, který na Ukrajině na začátku roku pobýval.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Nejsilnější vládní strana stále váhá, jak se postavit k otázce možného přijetí eura. Tu ve svém novoročním projevu nastolil prezident Petr Pavel a vedení ODS od té doby tak trochu lavíruje. Jakékoliv rozhodnutí odkládá na příští volební období, nicméně uvnitř partaje sílí hlasy, aby se k tématu postavila čelem. Co si tedy vlastně myslí špičky ODS a jaká je jejich strategie? „Upozaďování eura je součástí taktiky, jak si strana myslí, že by mohla být úspěšnější u voličů,“ říká politický reportér Hospodářských novin Ondřej Leinert.

Ve „městech krátkých vzdáleností“ si obyvatelé vyřídí většinu svých záležitostí pěšky. V docházkové vzdálenosti mají základní vybavenost jako obchody, lékařské ordinace, školy či školky. Díky tomu nemusí příliš cestovat, a sníží se tím tedy i uhlíková stopa města i jeho obyvatel.

Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ Pokud chcete do Evropského parlamentu volit Spolu, tady je návod koho kroužkovat. A komu se raději vyhnout. Došlo i na tipovačku: porazí Spolu pod vedením Alexandra Vondry hnutí ANO? Dozvíte se taky o klíčové větě, která může zkomplikovat českou snahu postavit jaderný blok. A když Andrej Babiš tvrdí, že jménem Česka nikdy nepodpořil Green Deal, tak a) lže, b) je nekompetentní, c) oboje? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Nová hygienická vyhláška z pera ministerstva zdravotnictví je ve finále. Ovlivní budoucí podobu mateřských, základních a středních škol a má také ekonomické dopady. Její detaily přišla popsat reportérka Hospodářských novin Jitka Vlková.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Už jen necelý měsíc zbývá do prvního kola slovenských prezidentských voleb. To se uskuteční v sobotu 23. března. Pokud žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů, půjdou Slováci k volbám o dva týdny později znovu. Ve druhém kole by proti sobě s největší pravděpodobností stáli Peter Pellegrini, předseda parlamentu a vládní strany Hlas, a Ivan Korčok, zkušený diplomat a bývalý ministr zahraničí. Proč je dobré prezidentskou volbu na Slovensku sledovat a čím vším je zajímavá, o tom v Ranním brífinku mluví hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl.

Jsou válka na Ukrajině, útoky Hamásu v Izraeli a ostřelování lodí v Rudém moři koordinované z Kremlu? Proč bude válka proti Rusku na Ukrajině ještě dlouhá a proč mohou boje v Gaze skončit za několik týdnů? Redaktoři HN Martin Ehl a Pavel „Pawluscha“ Novotný debatovali se čtenáři HN při příležitosti druhého výročí ruské invaze na Ukrajinu o dvou probíhajících konfliktech, které ovlivňují současnost a budoucnost Evropy i Česka. Uslyšíte první hodinu diskuse, kde se hodně mluvilo o tom, jak chápat Rusko a ruský národ, nebo o tom, že potřebujeme dohnat dluh v poznání Ukrajiny a Ukrajinců. Redaktoři v debatě se čtenáři načrtávají možnosti dalšího vývoje obou válek a řeč přišla i na skutečný počet ukrajinských válečných obětí, který je dosud pečlivě střeženým tajemstvím.

Co si to ti šílení úředníci v Bruselu zase vymysleli, říkáme často v Česku. Jak tedy evropské normy vznikají, kdo je schvaluje a jakou možnost ovlivnit je Česko má? A jak efektivně to dělá? A kdo má v tomhle ohledu v Česku větší slovo, politici nebo úředníci? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Podpořit nás můžete na HeroHero nebo na Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to

Ranní brífink Julie Hrstkové: Podpora nájemního bydlení je v Česku spíš rétorická než reálná. Podle poslední zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu stát vynakládá na podporu bydlení miliardy, na trh s bydlením to má ale jen okrajový vliv. Zákon o sociálním, dostupném či podporovaném bydlení zatím politici neschválili, poslední pokus o podporu výstavby sociálního bydlení ze Státního fondu podpory investic dopadl tragicky: Dotačně-úvěrový program  Výstavba pro obce, zaměřený na výstavbu sociálních a dostupných bytů, měl zajistit a zlepšit bydlení nejméně 2375 domácnostem. Na konci roku 2022 se dokončila necelá desetina.Co chystá ministerstvo teď a proč by se situace konečně měla změnit, tak o tom se v Ranním brífinku bavíme s  Vítem Lesákem, vedoucím oddělení koncepce dostupného bydlení na ministerstvu pro místní rozvoj. Podmínkou změn je dohoda s Evropskou komisí, která by měla přijít na jaře, na podzim pak přinese peníze.

V druhém dílu "Generačního konfliktu" Petr a Veronika rozeberou rozdílný přístup generací k informacím. Chodili opravdu boomeři do trafiky pro noviny a  může generace Z zvládnou dělat na mobilu padesát věcí najednou a nezbláznit se? Samozřejmě jako bonus generační slovníčky a navrch velká vysvětlovna smajlíků čili emojis, které každá generace používá až děsivě jinak.

Ranní brífink Ondřeje Housky: V Česku tradičně podceňujeme význam našeho členství v Evropské unii, takže podceňujeme i to, koho vláda vyšle do Bruselu jako českého eurokomisaře. Jde přitom o hodně důležitou funkci – a tomu, jak ji obsadit, se bude věnovat dnešní RB HN. Já jsem OH a přeju vám příjemný poslech.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na to jak firmy využívají nebo nevyužívají umělou inteligenci, nebo jak s ní někdy bojují. Máme o tom v dnešním vydání Hospodářských novin hezký materiál, takže ochutnávku z něj dostanete od autora Michaela Mareše hned několika byznysových zprávách!

Celý díl najdete na Herohero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ Hnutí ANO v červnových evropských volbách nejspíš získá spoustu mandátů a vyšle tak do Evropského parlamentu řadu svých lidí. Kdo z nich je schopný a kdo naopak v Bruselu a ve Štrasburku dost možná udělá ostudu? Známkujeme nejen kandidáty za ANO, ale i Ursulu von der Leyenovou, která chce znovu být předsedkyní Evropské komise. V čem je na propadnutí a v čem triumfovala? A co Češi stále nechápou ohledně toho, jak se bránit Rusku? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Ranní brífink Martina Ehla: Smrt Alexeje Navalného přitáhla opět po čase pozornost k tomu, kdo může být v Rusku lídr opozice a jestli vůbec může něco jako politická opozice v Rusku nyní fungovat. Analytik Jan Šír z Univerzity Karlovy tvrdí, že současný režim Vladimira Putina opravdu tvrdě postihne každého, kdo by se o nějakou opoziční činnost doma pokusil - a nadějí na změnu může být jen válečná porážka Ruska na Ukrajině.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dobrý den z Hospodářek je pondělí 19. února. Dnes se podíváme na to, do jaké míry může překvapivě rychlý pokles inflace pomoci vládě Petra Fialy ve volebním roce a hlavně, ve sněmovních volbách napřesrok na podzim. Že by to ještě koalice neměla prohrané a Babiš vyhrané? Já jsem Petr Honzejk a pokusím se odpovědět v poznámce hned po několika byznysových zprávách!

V Evropě rozhodují námi volení politici, nikoliv nějací bezejmenní úředníci. To největší slovo mají premiéři a prezidenti, kteří zasedají na summitu, nebo-li na Evropské radě. O čem jedná, jaké má pravomoci a proč se vyplatí sledovat, jestli právě tam je český politik schopen „ukázat koule“? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Doporučená kniha: Luuk van Middelaar, Alarums & Excursions. Improvising Politics on the European Stage.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Po opětovném nástupu vlády Roberta Fica se Slovensko ponořilo do blbé nálady. Čistky v bezpečnostních složkách, zásahy do justice, lísání se k Rusku, nostalgie po normalizačních časech, to všechno je pod Tatrami realitou. Část lidí proti tomu protestuje, čím dál tím víc Slováků se ale spíše noří do jakési frustrace a apatie. Naopak v sousedním Maďarsku se stojaté vody autoritářského režimu Viktora Orbána rozhýbaly, když kvůli skandálu spojeném s kontroverzní milostí rezignovala tamní prezidentka Katalin Nováková. Co se to děje v regionu střední Evropy a co to může znamenat pro nás? V Ranním brífinku odpovídá hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl.

Veronice je 25 let. Petrovi 54. Jejich generace si moc nerozumí. A tak si řekli, že to zkusí prokopnout. V prvním dílu podcastu "Generační konflikt" si vysvětlují  co si jedna generace myslí o druhé a v jaké kdo je krizi. Co Veronika řekne na to, že Generace Z je přecitlivělá a nemaká? A co Petr na to, že boomerům jde jen o prachy? A jako bonus generační slovníky. Jak dopadne znalostní souboj "Rizz" versus "SSM"?

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Dnešní Ranní brífink je trochu netradiční. Více než o byznysu tentokrát bude řeč o tom, jak spolu vycházejí „boomeři“ a „vločky“ – neboli generace plus minus padesátníků s lidmi o tři desetiletí mladšími. Říká se o nich, že si příliš nerozumějí. Petr Honzejk a Veronika Capáková se rozhodli, že to zkusí „prokopnout“, a spouštějí nový podcast Generační konflikt. V prvním díle řeší třeba to, že v krizi jsou oba. V jaké konkrétně? A co dalšího spolu budou řešit? Uslyšíte přímo od autorů v Ranním brífinku.

Ranní brífink Jana Beránka: Dnes o budoucnosti pražského Smíchova. Nádraží se má proměnit za 12 miliard – ano, z velké části z dotací – na supermoderní terminál. Jenže zároveň stát prodal za dvě miliardy pozemky, bez kterých to nádraží bude rozlohou dost skromné. A protože se tam až do loňska hodně odstavovaly vlaky, aby nepřekážely na přetíženém hlavním nádraží, najednou chybí v metropoli koleje. A tak se řeší, co s tím. Zeptali jsme se přímo ředitele Správy železnic.

Jako Evropané patříme k nejbohatším lidem na planetě, a přesto jsme starost o naši bezpečnost svěřili jiným. To je absurdní situace, která končí, ať už bude příštím americkým prezidentem kdokoliv. Evropa je mnohem silnější než Rusko a má na to, aby mu čelila. Co přesně musíme udělat? A dozvíte se taky nové informace o české snaze postavit nové jaderné bloky nebo o tom, proč výroba aut se spalovacím motorem v roce 2035 dost možná neskončí. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Doporučená kniha: John Bolton, The Room Where it Happened. A White House Memoir

Ranní brífink Jaroslava Maška: Mezinárodní měnový fond je přesvědčen, že světová ekonomika směřuje k takzvanému měkkému přistání. Tedy že se jí podaří vrátit se k nižší inflaci, aniž by se objevila recese včetně negativních dopadů na podniky a spotřebitele.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Jak se ty časy mění. Před minulými volbami do Evropského parlamentu byly v Evropě hlavním tématem změny klimatu a nutnost s nimi něco velmi razantně udělat. Teď ne že by toto téma zmizelo, ale dostalo se do stínu jiných. A to Česku z hlediska jeho fungování v Evropě velmi vyhovuje. Víc uslyšíte v Ranním brífinku HN.

Není složité si založit DIP? Co do něj dát? Jak je to s poplatky? S příchodem každé novinky se vyrojí množství praktických otázek. Hospodářské noviny si proto pozvaly experty, kteří zodpověděli nejčastější otázky čtenářů týkající se nového způsobu, jak si spořit na stáří s daňovou výhodou.

Ranní brífink Julie Hrstkové: V přímém rozporu s doporučením asociace adiktologů i národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila se vláda shodla na zařazení HHC i některých jiných substancí na seznam zakázaných látek. Zákaz společně prosazovali lidovecký ministr zemědělství Marek Výborný a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek za TOP 09. Podle nich by měl být zákaz dočasný do přijetí novely s regulací prodeje. Důvodem pro urychlené zařazení na seznam zakázaných látek měl být prudký nárůst počtu dětí, které se HHC otrávily.O tom, zda tento zákaz zamezí cestu nebezpečným preparátům na trh, v jaké fázi je novela zákona o psychomodulačních látkách a proč Česko zaostalo v léčbě konopím jsme hovořili právě s protidrogovým koordinátorem Jindřichem Vobořilem.

Ranní brífink Martina Ehla:  Největší polská firma, energetický koncern Orlen, má podle očekávání nové vedení. Ale vypadá to, že je jen dočasné. Sedli jsme si s kolegou Petrem Zenknerem, abychom se pobavili o tom, jak změna v Polsku probíhá a kdy její dopady uvidíme v Česku.

Robotizace, automatizace, digitalizace. Tři slova, která definují velké úkoly, před nimiž stojí celý český byznys. Přelomové inovace byly v uplynulých letech vidět hlavně ve velkých firmách, přizpůsobit se nové době ale potřebují i ty malé a střední. Přelom pro podnikání může představovat hlavně rozvoj 5G sítí, díky nimž budou moci společnosti výrazně zvýšit efektivitu a produktivitu práce. Zároveň na nich lze ušetřit.

Ranní brífink Jana Beránka: V těchto dnech má Správa železnic vytipovat ty nejnebezpečnější přejezdy, které je potřeba přeměřit a upravit. Připomeňme, že právě případy uvízlých náklaďáků na hrbatých přejezdech ukazují problémy české státní správy v plné nahotě: bylo potřeba proinvestovat evropské peníze, tak se opravily tratě, jenže při tom se taky víc naklopily koleje, takže na vnější straně oblouků vznikly velké hrby – a ty už nikdo moc nedorovnával, protože silnice má jiného vlastníka. Tenhle problém tu bobtnal posledních deset let a trpělivost s tím došla až současnému ministrovi Martinu Kupkovi.

Česko v Evropě hlasitě bojuje za jadernou energii. Ale když dojde na činy, tedy na stavbu nových jaderných bloků, má s tím obrovský problém. Přinášíme detaily a vysvětlujeme, proč je v podstatě jisté, že budeme velmi brzy elektřinu dovážet – na čemž samo o sobě není nic špatně. A pamatujete si, co je to Világoš? Jeden pořádný Világoš schytal v Bruselu Viktor Orbán. Dozvíte se, kdo se o to nejvíc zasloužil a proč je nesmysl útočit na Petra Fialu, že u toho nebyl. A o co jde protestujícím zemědělcům a proč někteří zelení přišli o poslední zbytky soudnosti? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Známe to asi všichni. Kamion v pravém pruhu jede osmdesátkou a kamion v levém jede osmdesát dva. A když se pak ještě přidá nehoda, může být dálnice neprůjezdná dlouhé hodiny. Naposledy se to stalo ve sněhové kalamitě těsně před vánoci. Silničáři už loni zakázali předjíždění na prvních částech D1, větší změna má ale přijít až letos na jaře. Kde všude tedy bude zákaz platit a co na to říkají sami dopravci, to v Ranním brífinku vysvětluje expert HN na dopravu Jan Beránek.

Ranní brífink Jaroslava Maška:  Sovy nejsou tím, čím se zdají být. Slavná hlášky ze seriálu Twin Peaks, kterou lze napasovat prakticky na cokoliv, nám dnes poslouží jako odrazový můstek do tématu nákupu sítě Robin Oilu ze strany státní akciovky Čepro. Než sovy probudíme, několik zpráv z byznysu. Úspěšné pondělí přeje od mikrofonu Ranního brífinku Hospodářských novin Jaroslav Mašek.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Téměř dvě třetiny tržeb za potraviny a drogerii už pocházejí ze zboží v akci. Česko si tak podle dat výzkumné společnosti NIQ dál upevnilo své evropské prvenství. Roste také obliba výrobků prodávaných pod privátními značkami – tuto strategii na rozdíl od výrazných slev častěji uplatňují prodejci na západ od našich hranic. V Česku ale vznikl unikátní mix, kdy prodejci dávají do akcí i své cenové bojovníky, tedy právě privátní značky, upozorňuje v Ranní brífinku Lucie Zajícová, které vede v NIQ analytický tým zaměřený právě na řetězce. „U některých druhů výrobků už zákazník vnímá akční cenu jako tu běžnou a za jinou cenu si v podstatě to zboží ani nekoupí,“ říká Zajícová.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Domácnosti letos začnou utrácet, otevřenou otázkou je zahraniční poptávka. Přesto se dá očekávat, že ve druhém čtvrtletí nastartuje export, což by mělo pomoci i síle koruny. A pomůže i centrální banka, která podle všeho spěje k názoru, je je třeba sazby snižovat rychleji.

Investiční podcast MoneyPenny se tentokrát zaměřil na nemovitostní trh ve třetím největším českém městě. Jakub Vysocký stojí v čele společnosti SIAN, která spravuje přes 700 bytů na Ostravsku. David a Šimon se ho ptali, v čem je Ostrava investičně zajímavá nebo jak si spočítat výnosové procento.

Ranní brífink Martina Ehla: Aby mohli Ukrajinci pokud možno normálně žít i během války, potřebují dlouhodobou pomoc. Vidí totiž, že válka bude dlouhá, říká Veronika Černíková, šéfka regionálního centra humanitární organizace Care v ukrajinském Dnipru. A vysvětluje také, jak se pomoc na Ukrajině nyní organizuje a jak ona sama, léta působící de facto jako manažerka ve válečné oblasti, bojuje s únavou a brání se vyhoření.

Vypadá to, že Viktor Orbán není jen naivní „chcimír“ jako třeba Alena Schillerová, ale že si ve skutečnosti přeje vítězství Ruska. Pokud nepřestane blokovat evropskou pomoc Ukrajině, je na čase, abychom proti němu v EU tvrdě zasáhli – možnosti k tomu máme. Bruselský diktát vysvětluje nejen je, ale i to, kdo by měl být novým šéfem NATO a kdo by se neměl stát českým eurokomisařem. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na to, jestli může přežít nejstarší politická strana, kterou ještě máme v poslanecké sněmovně - ano mluvím o lidovcích. Jsou na dvou či třech procentech voličské podpory a bojí se bojí, že je čeká osud podobný ČSSD, další tradiční síle, která vypadla z velké politiky. Já jsem Petr Honzejk a o  tom, co se s lidovci děje a kam je to zřejmě dovede, pohovořím hned po několika byznysových zprávách.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Umělá inteligence se zabydluje v pracovních procesech českých firem celkem rychle a jistě, co ale zatím tak trochu visí ve vzduchu, jsou právní aspekty jejího využívání. Třeba prompty neboli příkazy. Ty jsou pro výsledek klíčové, ostatně jejich tvorba je často náročná a může zabrat mnoho času. Výsledek ale přesto nemůže být uměleckým dílem. Nedávno o tom v přelomovém rozsudku rozhodl soud. Co to znamená v praxi a co dalšího bychom měli vědět, pokud pracujeme s AI nebo se k tomu chystáme, to v Ranním brífinku vysvětluje šéfka domácího oddělení Hospodářek Michaela Ryšavá.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Politice v Evropě minulá léta vládla zelená agenda, teď se ale vrací ekonomika, byznys konkurenceschopnost. Jak konkrétně?

Ranní brífink Jaroslava Maška: Česká ekonomika letos vzroste o 1,1 procenta po loňském propadu o 0,6 procenta. Průměrná celoroční inflace se sníží na 2,7 procenta z loňských téměř jedenácti procentech. Růst nominálních mezd tak po dvou letech inflaci překoná a mzdy vzrostou i reálně.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Až do pondělního večera stávkují v Německu strojvedoucí. Při cestování vlakem je potřeba počítat s výraznými omezeními, většina spojů pravděpodobně vůbec nevyjede. „Protesty se neustále stupňují, je to poprvé, co zastaví provoz také během páteční a nedělní dopravní špičky,“ upozorňuje v Ranním brífinku reportér Hospodářských novin Jan Brož. Jak se Němci vypořádávají s přibývajícími protesty a mají strojvedoucí šanci, že se jim podaří dosáhnout splnění jejich požadavků? Také na to odpovíme v dnešním podcastu.

Řekněme si to úplně narovinu – potřebujeme silné Německo, a to nejen ekonomicky. Musí být v Evropě lídrem, řeči o jeho nebezpečné dominanci jsou nesmysly. Jenže Němcům jakoby se teď hroutil svět, na kterém založili své bohatství. Co se v Německu děje a jak z toho ven? Dozvíte se ale i to, proč má prezident Petr Pavel ohledně Izraele mnohem větší smysl pro realitu než vláda. A co je špatně s Green Dealem a jak ho dělat jinak? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Lékovou legislativu v Česku čeká zásadní reforma, která má zamezit výpadkům léčiv. Ta mimo jiné ukládá dodavatelům povinnost zajistit léky pacientům ještě měsíc nebo dva po nahlášení přerušení nebo ukončení dodávek. Ministerstvu zdravotnictví, ale i lékařům a pacientům zpřístupní informace o tom, jaké množství léčivých přípravků je aktuálně k dispozici u distributorů a v lékárnách. V případě ohrožení dostupnosti určitého léku pak bude mít ministerstvo více pravomocí dodávky léků regulovat. Pomůže novela zákona výpadkům léků předcházet? V debatě HN o tom diskutuje výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář, náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Kamil Nejezchleb a ředitel lékárenského velkoobchodu Phoenix Petr Doležal.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Podle dat Rent Indexu poradenské společnosti Deloitte nájemné v průměru koncem roku stagnovalo, teď se má navyšovat. O kolik letos v průměru zdraží, kde se očekává největší nárůst a jaké změny se čekají na trhu nájemního bydlení? V Ranním briefingu nejen na tyto otázky odpovídá Jakub Vysocký, viceprezident Asociace nájemního bydlení a také majitel společnosti Správa investic a nemovitostí v Ostravě.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Vytrvá Západ v podpoře Ukrajiny, nebo bude tato podpora slábnout, jak naznačují události posledních týdnů? A podaří se nám vyrábět dost zbraní a munice na to, aby Ukrajina vůbec měla proti Rusku šanci?

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na důvody, proč se to začalo mlít v jedné z vládních stran - KDU ČSL. Otázky na kterou budeme hledat odpovedi  jsou prosté: Je předseda lidovců Marian Jurečka úplně odepsaný? Kdo by ho mohl nahradit?  A pomohla by vůbec skomírající partaji výměna šéfa? Já jsem Petr Honzejk a půjdeme na to hned po několika byznysových zprávách.

Ranní brífink Martina Ehla: Největší a neznámější česká farmaceutická firma Zentiva je na prodej. S kolegou Vladanem Gallistlem probíráme, proč je nyní investice do farmaceutických firem zajímavá a za kolik asi by mohl současný majitel společnost prodat.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Použité petky a plechovky se mají brzy přesunout ze žlutých odpadních kontejnerů do automatů na vratné lahve. Obce tak přijdou o zdroj příjmů, podle ministra životního prostředí se ale „zahojí“ jinde. Jak přesně resort radnice uklidňuje a jak by měl vlastně celý systém fungovat, to v dnešním Ranním brífinku vysvětluje reportérka Hospodářských novin Jitka Vlková.

se Mirek Topolánek málem popral s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. V Bruselském diktátu vůbec poprvé promluvil o tom, jak to tehdy bylo. Především ale platí, že žádný Čech neměl příležitost pozorovat fungování eurozóny z takové blízkosti a tak dlouhou dobu jako Mora, který je dnes náměstkem ministra financí. Když zuřila dluhová krize eurozóny, působil v nejvyšších funkcích v Bruselu. Absolutně nebere argumenty, že přijetí eura by Čechy posunulo do nějakého lepšího klubu v rámci EU. Naopak se obává, že eurozónu může potkat ještě horší krize, než když se hroutilo Řecko a další státy. Mora ale mluví i o nesporných výhodách společné evropské měny. Celkově vzato ale podle něj pro Česko euro nedává smysl – a vysvětluje proč. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Ranní brífink Jaroslava Maška:  je úterý 16. ledna, pokračuje Davos, své projevy přednese šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen i Volodymyr Zelenský, v Jizerských horách sněží, takže bude i na běžky. Jak si stojí Alza? Poslechněte si rozhovor s expertem HN Michaelem Marešem.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Dvě stě tisíc korun na nákup osobního elektromobilu. Tak vysoká bude nová dotace pro firmy a živnostníky, která se chystá v Česku. Celkový balík peněz je solidní - 1,65 miliardy korun - na český trh by tak mohly přijet tisíce dotovaných elektromobilů. Kdy se dotační program spustí? Existují nějaká omezení? A na kolik vyjde nejlevnější auto na elektřinu? Také na to odpovídá v Ranním brífinku Ondřej Charvát, reportér Hospodářských novin, který se specializuje na automobilový průmysl.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Jedno z nejdůležitějších čísel za loňský rok je venku.Meziroční míra inflace dosáhla v prosinci 2023 hodnoty 6,9 % , byla tak mírně níž než původní odhady. Oproti předchozímu měsíci ceny klesly o výrazných 0,4 %. Za celý rok 2023 průměrná inflace dosáhla hodnoty 10,7 %, Prosincové příjemné překvapení bylo výsledkem příznivého vývoje v kategorii potravin, kde namísto předpokládaného mírného zdražení ceny meziměsíčně poměrně výrazně poklesly.Bude nás vysoká inflace strašit i letos, nebo je prosincový údaj skutečně tečkou za inflací? A Kdy se dočkáme levných peněz? Nejen o tom jsme v Ranním briefingu hovořili s hlavním ekonomem BH Securities a poradcem premiéra Štěpánem Křečkem

Srabe! Proč chcete tak zradit? I taková slova padala v našem rozhovoru s ministrem pro evropské záležitosti Martinem Dvořákem. On sám je na ně zvyklý, sám sebe označuje za eurohujera. Chce, aby Česko přijalo euro, ale dobře ví, že společná evropská měna je tu velmi nepopulární. Přesto si v Bruselském diktátu tipnul, že do příštích voleb bude pro euro skoro polovina Čechů. A mluví o tom, jak je hodlá přesvědčit. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Chtěli byste, aby vaši fotku sdílel na sítích Jaromír Jágr? Mému kolegovi z Hospodářských novin Michaelu Marešovi se to poštěstilo. Ovšem bylo to v souvislosti se sporem o to, jestli má za Jágrovo hokejové Kladno chytat brankář Julius Hudáček, který předtím v době ruské invaze na Ukrajinu působil v ruské KHL. Co stálo za tím, že Jágr Hudáčka angažoval? A jak tento fantastický hokejista reaguje pod tlakem nebo jak vnímá věci mimo hokejový stadion? Uslyšíte v dnešním Ranním brífinku HN, u kterého vás vítá OH.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na to jak funguje politická vrtule Andreje Babiše. Tedy jak populisté mění názory na zásadní věci a ttváří se jako by si to, co si myslí nyní, mysleli vždycky. A pokud by vám připadalo, že si zrovna o tomhle můžeme povídat kdykoli, přesvědčím vás, že na to je zrovna dnes dobrý moment. Já jsem Petr Honzejk a jako závdavek nabídnu pár bytostně aktuálních zpráv.

V Česku propukla debata o přijetí eura, ale zastánci i odpůrci v ní dost často používají argumenty, které prostě nejsou fér. Bruselský diktát rozebírá, na jaká tvrzení z obou táborů si dát pozor. A které argumenty jsou ty skutečné. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Ranní brífink Martina Ehla: Co udělají jedny upadlé dveře od letadla s globální firmou Boeing probíráme s kolegou Luďkem Vainertem. Podle některých názorů má totiž výrobní proces Boeingu k dokonalosti hodně daleko. Relativně časté nehody způsobené výrobou vedou k tomu, že Boeing ztrácí na svého evropského konkurenta. Boeing postupně přichází o svoji výbornou pověst.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Gymnázia platí dlouhodobě za výběrové školy pro nadanější žáky. V Praze a dalších velkých městech to podle všeho stále je, v některých regionech se na ně ale už teď dostávají trojkaři, nebo dokonce čtyřkaři. A podle ministerstva školství se má jejich kapacita v příštích letech ještě zdvojnásobit. Jestli je to správná cesta, co si od toho stát slibuje a jak by to mělo v praxi vypadat, o tom v dnešním Ranním brífinku mluví expertka HN na školství Markéta Hronová.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Státní rozpočet za loňský rok skončil schodkem ve výši 288,5 miliardy korun. Za jedním velkým číslem se ale skrývá nespočet drobnějších příběhů. Podívali jsme se na některé z nich s ekonomem České spořitelny Michalem Skořepou. V Ranním brífinku tak probereme například to, co stojí za razantním propadem výběru spotřební daně z tabákových výrobků nebo jak je možné, že firmy loni zaplatily na dani z příjmů meziročně o třetinu víc.

Válka mezi centrální a decentrální energetikou je dávno passé. Alespoň tak hodnotí současné změny na energetickém trhu Kamil Čermák, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ ESCO. Jak dobře je Česko připravené na přechod k zelené, podle něj ukážou nejbližší dva až tři roky. Nejen o tom, proč se Češi naučili vnímat obnovitelné zdroje jako součást bezpečnostního kapitálu státu, byla řeč v nejnovějším díle podcastu Green Deal. Ptali se Martin Ehl a Tereza Beránková.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Německo loni poprvé v historii vyrobilo více než polovinu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Bylo to přesně 55 procent, předloni jeho obnovitelné zdroje daly 48 procent. Do šesti let se chce dostat nad osmdesát. To je dobrý základ pro naše hlavní téma – česká energetika v roce 2024.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Politology v novoročním projevu prezidenta Petra Pavla asi nejvíce překvapil důraz na téma zavedení eura, prezident se vyslovil pro přijetí konkrétních kroků k přijetí společné evropské měny. Zda je právě teď vhodná chvíle pro přijetí eura, tak o tom se budeme bavit s viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radkem Špicarem.

Víte, která banka v Česku nejvíc financuje zbrojní výrobu, ze které pak těží Ukrajina? Odpověď vás určitě překvapí. Souvisí s často kladenou otázkou, kdo může za to, že jsme v Evropě schopni vyrobit mnohem méně zbraní a munice než Ukrajina potřebuje. Ne, opravdu za to nemohou nějaká šílená pravidla EU. Zásadní navýšení produkce je možné – co je pro to potřeba udělat? A proč se za určitých okolností může stát nepředstavitelné, tedy že Německo začne vyvíjet jaderné zbraně? To vše probereme v rámci předpovědi toho, co Evropu nejvíc ovlivní v roce 2024 a jak dopadnou volby do Evropského parlamentu i prezidentské volby v USA. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Greta Thunbergová už není nejviditelnější klimatickou aktivistkou. Dá se říct, že ji zastínili bezejmenné mladé ženy a mladí muži, kteří v zájmu upozornění na klimatickou krizi narušovali provoz ve městech, polévali obrazy a dělali další podobné akce. Ale prospěli tím své věci nebo ne?

Ranní brífink Petra Honzejka: Dobrý den z Hospodářek, je pátek 29. prosince. Tohle je poslední ranní brífink v tomto roce a tak Vás asi nepřekvapí, že si trochu zavěštíme, co nás čeká v roce příštím. Vývoj ekonomiky, platů, cen všeho možného včetně bytů rozebereme s kolegy Luďkem Vainertem a Julií Hrstkovou. Má pravdu premiér Petr Fiala, že nejhorší máme za sebou a že bude líp? Odpovíme hned po několika byznysových zprávách!

Ranní brífink Martina Ehla: Čechům uniká, že společná Evropa, na kterou jsme po roce 1989 vsadili, je především souborem hodnot, není to jen peněženka, která by se při rozpadu těch hodnot stejně zavřela, říká bruselská zpravodajka Kateřina Šafaříková při hodnocení stavu, v jakém se nyní Evropská unie nachází.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Může to vypadat jako velmi smutná ironie osudu. Zatímco Česko zažilo nejhorší útok masového vraha ve svojí novodobé historii, poslanci by měli už příští měsíc finálně schvalovat vládní novelu zákona o zbraních, která má ambici podobným tragickým případům zabránit. Přináší totiž zpřísnění v několika zásadních bodech, o nichž se mluví i v souvislosti se střelbou na Filozofické fakultě. Ostatně když ministr vnitra Vít Rakušan těsně před vánoci hlavní principy novely vyjmenovával, působilo to, jako by byla psána právě v prvních hodinách po útoku. Co tedy přináší, to v povánočním Ranním brífinku vysvětluje politický reportér HN Ondřej Leinert.

Na německé a rakouské hranici začíná velký les a za ním jsou nějaká města, jako třeba Praha. A co to je, ten Lotyš? Tak zhruba vnímali Čechy a další uchazeče o vstup do EU tehdejší členské státy unie. Vzpomíná na to Karel Barták, nejlepší český novinář, jaký kdy působil v Bruselu. Jako zpravodaj ČTK tam strávil víc než 10 let, ještě déle pak působil ve vysokých funkcích v Evropské komisi. Zažil neuvěřitelné historiky s Václavem Klausem nebo Milošem Zemanem, a taky radí, jak by měla současná vláda vybrat nového českého eurokomisaře – bude to muset udělat už v roce 2024. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Jedna z hojně diskutovaných neznámých roku 2024 je cena elektřiny. Podle vlády se nijak dramaticky zvyšovat nebude, podle kritiků kabinetu ale mnohé domácnosti a hlavně firmy čeká cenový náraz do zdi. Jak se opravdu změní ceny energií v příštím roce? A podcenila vláda situaci, nebo dělala, co mohla? Podporou pro energeticky náročné provozy podle hlavní ekonomické analytičky Českého rozhlasu Jany Klímové na poslední chvíli napravila nespravedlnost, kterou předtím sama způsobila. „Je třeba sledovat i konkurenceschopnost těch firem, které nepůsobí jen na českém trhu,“ říká v Ranním brífinku Klímová.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Počet registrací nových automobilů v Evropské unii se v listopadu zvýšil o téměř sedm procent na 885 tisíc vozů, což je šestnáctý měsíc růstu v řadě. Dál se přitom zvyšuje prodej elektrických aut, jejich podíl na nově zaregistrovaných vozech byl už šestnáctiprocentní. Včera to uvedlo evropské sdružení výrobců automobilů. Pojďme se proto podívat na celý trh a hlavně jeho budoucnost, více zblízka.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Je středa 20. prosince a zítra nás čeká poslední měnové jednání bankovní rady České národní banky. Co se od něj dá očekávat? Tak o tom se nyní budeme bavit s kolegou Luďkem Veinertem.

Putin má na Viktora Orbána kompro, proto mu maďarský premiér tak nadbíhá – to je spekulace, která se v zákulisí šíří po Evropě stále víc. V čem je Orbán zranitelný? Bruselský diktát vysvětlí i to, že německému kancléři Olafu Scholzovi bychom teď měli být vděční, i když je jinak velmi nepopulární. Prokázal v politice to nejcennější, leadership. Vysvětlujeme i to, proč Evropa skřípla Elona Muska a proč si za to majitel sítě X může sám – a jaký podíl na tom mají Češi. Díkybohu za novou polskou vládu, ale zároveň platí, že Varšavu teď skoro přestáváme zajímat. Proč a proč v tom velkou roli hrají ega? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.

V českých rodinných firmách dochází ke generační obměně. Ti, kteří během bouřlivých devadesátek firmy budovali, teď předávají otěže svým dětem. Právě tyto menší a středně velké firmy přitom tvoří páteř české ekonomiky – 90 procent soukromých podniků jsou právě ty rodinné. Nejen o tom, jak se daří dosazovat děti do ředitelských křesel rodičů, byla řeč v předvánoční debatě Hospodářských novin.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Povrchní pozorovatelé mezinárodní politiky v Česku pořád vyčítají Emmanuelu Macronovi jeho dřívější telefonáty s Vladimirem Putinem. Podrobnější pohled na politiku Paříže ale ukazuje, že Francouzi udělali ohledně Ruska a Ukrajiny velký obrat. A jsou dnes klíčovým spojencem Kyjeva. Víc o tom uslyšíte v Ranním brífinku HN. Já sem OH a přeju vám příjemný poslech.

Investiční podcast MoneyPenny navštívil zakladatel tuzemské kryptoměnové burzy Coinmate Roman Valihrach. David a Šimon s ním mluvili o jeho prvních investicích, vývoji prostředí pro krypto byznys nebo o nástupu nové regulace

„Většina politiků kouká na neziskovky skrz prsty,“ říká Barbora Urbanová, členka hnutí STAN a poslankyně za Středočeský kraj. „Říkají si: ježiš, nějaká neziskovka a my to tady financujeme ze státního rozpočtu. Jenže ty organizace většinou suplují aktivity, které by měl dělat stát,“ připomíná Urbanová v podcastu Hospodářských novin, který vznikl na konferenci Good Company Circle. Konala se v listopadu na pražském Výstavišti v režii společnosti JTI. Jedním z příkladů takových aktivit, kde neziskový sektor supluje roli státu, je pomoc obětem domácího násilí. „Je to geniální ukázka toho, kde stát naprosto selhává při trestním řízení a nahrazuje to nezisková organizace, která oběti nebo přeživšímu pomáhá,“ popisuje Urbanová. Jenže taková neziskovka má financování z dotačních titulů od státu, z různých ministerstev a z norských fondů, peníze jim přijdou, oni z nich zaplatí zaměstnance a nezbyde jim nic. „Když ale chtějí podporu i od firmy, tak firma většinou řekne: My za tím ale nevidíme konkrétního člověka, kterému pomůžeme začít nový život,“ poukazuje Urbanová. Podle jejího názoru je právě s tímto problémem třeba neziskovým organizacím pomoci. Měla by podle ní fungovat větší transparentnost v tom, co vlastně ta která organizace dělá, co poskytuje, kolik má klientů a kde všude funguje. „Protože právě tohle většina firem vůbec neví,“ zmiňuje Urbanová.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na to co se děje v českém fotbale. A je to opravdu zajímavé, protože hned několik ligových klubů je na prodej. Fakt několik, nejen pořád ještě čínská Slavia! Do byznysového zákulisí nejpopulárnějšího sportu nahlédneme hned po několika byznysových zprávách.

Pomalu ale jistě se v Česku zabydlují vodíkové technologie. Uplynulý rok byl pro ně zatím tím nejlepším. Vysoké ceny elektřiny, vstřícné investiční dotace a nutnost dekarbonizovat způsobili, že se do vodíku pouští stále více firem a lidí. O tom, jak se v Česku rozvíjí obnovitelné zdroje energie a výroba zeleného vodíku, debatovali experti v rámci Kulatého stolu HN s názvem „Financování a podpora zelené energetiky“.

Jeden z nejznámějších českých investorů a ambasador 2. ekonomické transformace Ondřej Tomek mluví o tom, proč je pro rozvoj ekonomiky i celého Česka důležitý funkční kapitálový trh a proč v jeho rozvoji ztrácí celá Evropa na Spojené státy. Dozvíte se také o tom, že kvalitní školky mohou zásadně prospět HDP, že potřebujeme více lidí pracujících ve start-upech a proč investoval své peníze do Volkswagenu, který přitom významnou část zisků vyplácí na dividendy, místo aby je dával na rozvoj. „Když se dívám na fungování dnešní vlády optikou mých dětí, to znamená, jak to tady bude vypadat za 15 za 20 let, až oni půjdou do práce, tak je potřeba si říct, že ten obrázek bude nehezký. Protože bez toho, aby Česká republika dokázala přitahovat a udržet tady kapitál, se nemůže posunout,“ říká jeden z nejbohatších Čechů.

Ranní brífink Martina Ehla:  Bankovka s Masarykem dneska slaví třícáté výročí. Česká národní banka nedávno vydala její novou verzi, zároveň říká, že je to nejméně využívané papírové platidlo, ale třetí nejčastěji padělané. O tom, k čemu je dneska pětitisícovka a co může vyvolat za asociace, jsem se bavil s ekonomickým komentátorem Luďkem Vainertem. A kolega Jan Brož vysvětlí, proč se potraviny nezdražují, i když to tak vypadá.

Škoda Auto má vlastní nadační fond, který podporuje stovky nejrůznějších projektů a rozdělil přes dvě stě milionů korun. Ovšem než se fond do podpory pustil, udělal si pro každý region, kde Škoda Auto působí, velkou strategickou studii, která pracovala například s dojezdovými daty. Díky těmto studiím bylo jasné, odkud dojíždějí zaměstnanci nebo obyvatelé regionu. „Pracovali jsme i s kapacitou a infrastrukturou sociálních a veřejných služeb. Na základě toho jsme si nastavili různé dílčí pilíře, které jsme dále v dialogu s partnery z veřejné správy a z neziskového sektoru rozvíjeli. Společně jsme hledali, kde by měla být naše role,“ říká Ladislav Kučera, ředitel Nadačního fondu Škoda Auto. Byl jedním z účastníků konference Good Company Circle, která se konala v listopadu na pražském Výstavišti v režii společnosti JTI. Problém, se kterým se setkává už delší dobu, podle něj je, že se vytváří něco jako neziskové organizace. „Z mého pohledu je to prostě organizace jako každá jiná. Má jen jiný styl fungování. Odpovědností manažera by měla být i odpovědnost a starost o lidi uvnitř týmu, aby nevyhořeli,“ myslí si Kučera. Dodává, že neziskovky často vznikají z nadšení. „Ale máme mnoho příkladů takových organizací, které zapomněly na své vnitřní řízení, a pakliže přerostou určitou udržitelnou mez, tak se organizace pohltí sama do sebe a zanikne. Nebo případně ti lidé, kteří chtěli pomáhat, vyhoří,“ upozorňuje Kučera.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Jako historický krok popisují světové zpravodajské agentury závěry letošní klimatické konference COP28 v Dubaji. Zúčastněné země se totiž dohodly na postupném omezování globální spotřeby fosilních paliv s cílem odvrácení klimatických změn. Právě důraz na fosilní paliva představuje výrazný posun oproti předchozím ročníkům. Jestli tyto cíle zůstanou jen na papíře, nebo skutečně mohou znamenat výrazný posun v úsilí za nižší emise, na to v Ranním brífinku odpovídá hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Inflace v Česku příští rok významně klesne, ale zůstane nad dvouprocentním cílem České národní banky. Za celý rok bude průměrně 2,9 procenta po letošních téměř jedenácti. Ekonomika se také dočká oživení, po letošním celoročním poklesu by měl HDP růst kolem 1,4 procenta.

Nastává možná nejdůležitější doba od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Jak v USA, tak v Evropě se začíná drolit dosavadní podpora Kyjeva. Na jejím pokračování se zatím nedokázaly domluvit jak hlavní americké politické strany, tak státy EU. A české veřejné mínění se začíná od Ukrajiny zásadně odvracet. Jak to s Ukrajinou dopadne? Klíčový týden ale nastal i pro českou politiku, mělo by být jasno o tom, jestli Miroslav Kalousek uspěje se svou snahou rozvrátit vedení TOP 09, a tím i koalici Spolu. Proč to zdaleka není jen Kalouskova chyba? Dozvíte se v Bruselském diktátu. Uslyšíte v něm i o tom, co si myslet o regulaci umělé inteligence, na které se dohodly země EU a Evropský parlament.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Růst cen dál zpomaluje – pokud by loni neexistoval úsporný tarif u energií, dostala by se listopadová meziroční inflace pod pět procent. V meziměsíčním vyjádření pak ceny nerostou skoro vůbec. Které z uveřejňovaných čísel nám poskytne nejvěrnější obraz o aktuálním vývoji? Jací jsou šampioni ve zdražování i zlevňování? A vyjdou nás suroviny na pečení vánočního cukroví dráž nebo levněji než před rokem? Na všechny tyto otázky odpoví v Ranním brífinku vedoucí datové žurnalistiky Hospodářských novin Aleš Vojíř.

Péče o seniory je mezi ostatními neziskovými aktivitami tak trochu ve stínu, říká Jaroslav Lorman, ředitel organizace Život 90. Neziskovku pomáhající seniorům převzal před dvěma lety do svého otce Jana Lormana. Stalo se tak po dlouhých třiceti letech, během kterých se Život 90 vyvíjel a zlepšoval a dnes pomáhá 1500 seniorům a seniorkám v Česku. „Je to možná proto, že se stáří podvědomě všichni tak trochu bojíme a nechceme o něm příliš přemýšlet,“ říká Lorman v podcastu Hospodářských novin. Vznikl při příležitosti konference Good Company Circle, která se konala na konci listopadu v Praze na Výstavišti v režii společnosti JTI, jež organizaci Život 90 dlouhodobě podporuje. „Někdy to dokonce slyšíme i na plná ústa – názor, že staří lidé jsou ti, kteří nám tu nechávají ekonomiku v takovém stavu, oni za to mohou. Takže sehnat pro seniory podporu nejde tak snadno jako jinde,“ dodává Lorman.

V Česku se neustále snižuje finanční podpora aplikovaného výzkumu. Tedy těch inovací, které skutečně mají potenciál uplatnit se v praxi, například v průmyslu. Ve studiu Hospodářských novin na toto téma debatovali Libor Kraus, prezident, Asociace výzkumných organizací, Martin Mata, ředitel, Inovační centrum Ústeckého kraje a Radek Kobza, ředitel, Odbor publicity a evaluací fondů EU.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Ekonomická data posledních dní naznačují, že na tom ekonomika nemusí být tak špatně, jak někteří předpovídají. Koruna lehce posílila, pokles mezd výrazně zpomalil a v při srovnání posledních dvou kvartálů odměny zaměstnancům dokonce reálně rostly, byť jsou stále na pět let staré úrovni a česká průmyslová produkce překvapila silným meziročním růstem. V říjnu se navíc dařilo i českému stavebnictví. Minulý týden pak uzavírala zpráva z trhu práce, o které se za chvilku budeme bavit s ekonomickým analytikem společnosti Cyrrus Vítem Hradilem.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Demokraté a republikáni se ve Spojených státech neshodnou skoro na ničem. Jednou z mála výjimek je velmi ostrý postoj vůči Číně. Může jít o jeden z určujících vztahů roku 2024. Je v zájmu nás Evropanů, abychom v tom Američany podporovali za všech okolností? Zeptáme se v dnešním Ranním brífinku HN. Příjemný poslech vám přeje OH.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dobrý den z Hospodářek, je čtvrtek 7.prosince. Dnes se mrkneme na ceny potravin se kterými je to stejně cimrmanovské jako skoro všechno v Česku. DPH jde dolů a ceny nekompromisně nahoru. Čím to je, kdo za to může a jak to řešit, to se pokusíme rozlousknout s naší analytičkou Julií Hrstkovou.

Ranní brífink Martina Ehla: Druhá válečná zima může být pro Ukrajinu složitější než ta první. Česká humanitární pracovnice Veronika Černíková z organizace Care popisuje, jak se Ukrajinci připravili na zimu, vysvětluje, co teď bojující země potřebuje ze všeho nejvíc a názorně předvádí, co se děje, když natáčení podcastu přeruší letecký poplach.

Ivana Hodáče zařadily Financial Times mezi nejvlivnější lidi v Bruselu. Jako jediného Čecha. Víc než 10 let tam zastupoval zájmy celého evropského automobilového průmyslu, takže neexistoval člověk, který by mu nezvedl telefon. Hodáč dobře ví, co to je mít vliv a jak ho získat. A v Bruselském diktátu proto vysvětluje, co by mělo Česko dělat pro to, aby toho v Evropě dokázalo ovlivnit víc. Hodáč dobře rozumí tomu, proč evropské automobilky tak zaspaly a ve výrobě elektromobilů dnes ztrácejí nejen na americkou Teslu, ale i na Čínu. Dokážou ještě ztracené pozice dobít zpět?

V Česku je aktuálně přes milion lidí, kterým hrozí, že ztratí bydlení. Za poslední rok se počet lidí v bytové nouzi nebo touto nouzí ohrožených zvedl skoro o třetinu. A demografie napovídá, že situace se bude ještě zhoršovat. I proto nyní ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo pro místní rozvoj připravují zákon o podpoře v bydlení. Uplatnit ho sice přijde na 1,6 miliardy korun, pořád však státní pokladna 1,4 miliardy ročně ušetří oproti tomu, kdyby se nic nezměnilo. Zákon by měl například motivovat obce, aby rozšiřovaly svůj bytový fond a zpřístupnily byty i lidem sociálně nejslabším. Tomáš Spurný, generální ředitel Moneta Money Bank, v diskusi HN řekl, že banky by měly vydávat lidem v nouzi kauce na bydlení a proti portfoliu těchto kaucí by dostaly záruku od státu, měst nebo obcí.

Ve slovníku profesionálních vyjednavačů se tomu říká taktická empatie - když se s někým bavíme, zavřeme na chvíli ústa, aktivně nasloucháme, nesoudíme jeho názory a respektujeme, co protějšek říká. “Také nedáváme nevyžádané rady a hlavně se těm lidem nesnažíme prodat svoji pravdu. Důležité je poslechnout si a pochopit, co ten druhý řeší, co je pro něj důležité a jak si můžeme být nápomocni,” říká Adam Dolejš, expert na vyjednávání a výkonný ředitel Asociace vyjednavačů. Umění vyjednávat podle modelu FBI studoval mimo jiné i na Harvardu. Adam Dolejš byl jedním z účastníků konference Good Company Circle, která se konala na konci listopadu v Praze na Výstavišti v režii společnosti JTI.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Je to téměř přesně rok, co veřejnost na celém světě dostala do rukou nový nástroj. Na první pohled jednoduché okénko na webové stránce podobné třeba tomu ve vyhledávači. Jenže ChatGPT je jiný. Ovládá ho umělá inteligence, která si s uživatelem povídá, dokáže mu odpovědět na otázky a také za něj vyřešit některé problémy. Co nám první rok s umělou inteligencí přinesl a co nám naopak vzal? A jak se bude přelomová technologie a s ní i celý svět měnit dál? „Umělá inteligence je možná naše jediná šance do budoucna. Ale zároveň jde s tím i Pandořina skříňka. Minimálně stejně, kolik se investuje do vývoje AI, by se mělo investovat i do přípravy společnosti na tu novou realitu. A to se neděje,“ říká v Ranním brífinku expert na oblast umělé inteligence a nezávislý konzultant Jan Romportl.

Největším problémem České ekonomiky je to, že nenabízí přidanou hodnotu, tvrdí místopředsedkyně asociace průmyslového designu a majitelka firmy USSPA Kateřina Kadlecová. Není to podle ní jenom dědictvím devadesátých let, kdy jsme jako země vydělávali na levné pracovní síle. Ale i celkovým nastavením společnosti, která chce levné produkty, slevy a spokojí se s nižší kvalitou. Pak odpouští nekvalitu i sama sobě a nemá ambici nabízet světu nejlepší. Jak to změnit? Co by pro to měly dělat firmy a co vláda? Jak se daří českému průmyslovému designu? A co by mělo být “brandem” naší země?

V problematice šedé ekonomiky je Česko na evropském průměru, nezdaněný obchod u nás tvoří asi čtrnáct procent hrubého domácího produktu. Digitalizace plateb má potenciál tento podíl dál snižovat, pomohl by také jednodušší daňový systém a silnější přesvědčení, že šedá ekonomika nám škodí, shodují se účastníci debaty Hospodářských novin. Češi se přitom bezhotovostních plateb nebojí, v Evropě patří k těm, kdo mince a bankovky opouštějí nejrychleji. Podle odborníků tento trend nezbrzdilo ani zrušení povinné elektronické evidence tržeb. V diskuzi experti představují konkrétní opatření, která mohou boj proti šedé ekonomice zefektivnit.

Ranní brífink Maška: Dobré jitro z Hospodářek, je pondělí 4. prosince, čekají nás divoké tři týdny do štědrého dne a sluší se připomenout, že 4. Prosince roku 1989 byly zrušeny takzvané výjezdní doložky, což znamenalo, že lidé mohli vyjet přes hranice jen s cestovním pasem a nemuseli čekat na posvěcení soudruhů a další šikanu. Svobodný a úspěšný týden přeje od mikrofonu Ranního brífinku Jaroslav Mašek.

Podcast Bruselský diktát dostal pozvání k výjezdu mezi lidi – k vystoupení v hospodě U Krobiána v Berouně-Hostimi. Přišlo asi 70 občanů, které zajímalo vše, co souvisí s Evropou a českým místem v ní. Poslechněte si zkrácený záznam z víc než dvouhodinové debaty.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: V osmi velkých lyžařských střediscích v Česku zahájí provoz už první prosincový víkend. Na rozdíl od předchozích let totiž spolu se začátkem zimy dorazilo na hory i zimní počasí. Hlavní sezona ale pro skiareály začíná klasicky po Vánocích, říká v Ranním brífinku ředitel Asociace horských středisek ČR Libor Knot. Brzký start lyžování má podle něj za cíl hlavně lidem připomenout, že už přišla zima a nemusí s návštěvou skiareálů čekat až na úplný konec roku.

Velké firmy v Česku budou muset od příštího roku připravovat ESG reporty. Většina z nich se nyní zaměřuje především na aspekt E, tedy na svou environmentální stopu. Ne ovšem JTI, japonská tabáková společnost. Ta se jako jedna z mála v Česku zaměřuje na pilíř S, tedy sociální aspekt svého působení. A právě sociální působení firem bylo také hlavním tématem konference Good Company Circle, jejíž první ročník se konal na konci listopadu na pražském Výstavišti. „Chtěli jsme touto konferencí vytvořit platformu, kde se bude moci potkat neziskový a komerční sektor. Společně budou moci rozjet projekty a propojit různé náhledy na ESG ještě před tím, než povinnost reportingu vejde v platnost,“ říká Eva Prokešová, manažerka JT International pro komunikaci a CSR pro Česko, Slovensko a Maďarsko.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Dobrý den u ranního briefingu Hospodářských novin. Poslanci celý včerejší den věnovali rozpočtu České republiky na příští rok. Připomeňme, že má mít schodek 252 miliard korun, meziročně o 43 miliard korun nižším. Příjmová a výdajová stránka pak započítává opatření uvedená v konsolidačním balíčku, vůči kterým se v posledních dnech protestovali učitelé i lékaři. Rozpočet ale děsí i firmy. Ani ne tak kvůli zvýšení daně z příjmu právnických osob, jako kvůli tomu, že stát od příštího roku přestane dotovat ceny energií a tzv. podpora obnovitelných zdrojů se vrátí na účty klientu. Spolu s prudkým růstem ceny regulované složky energie se obávají prudkého zvýšení cen.O tom, jestli se v rozpočtu dájí ještě najít nějaké peníze právě na energie se budeme nyní bavit s ekonomickým analytikem Národní rozpočtové rady Danielem Bártou.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: V roce 1947 připadal 29. listopad na sobotu. A právě v ten den přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci, podle které se měla rozdělit britská Palestina na dva státy – židovský a arabský. Ambiciózní plán v praxi vyšel ale jen napůl. Židé sice vyhlásili v květnu 1948 nezávislý stát Izrael, jenže tomu zároveň vyhlásili Palestinci válku. A následný konflikt trvá dodnes. Co v tomto kontextu představuje brutální útok hnutí Hamás ze 7. října a odveta Izraele? „Mohl by to být nový impulz, který by mohl dostat aktéry konfliktu, ale třeba i mezinárodní společenství pod tlak, že je už potřeba s tím něco dělat a oživit mírový proces,“ říká v Ranním brífinku bývalý novinář, blízkovýchodní zpravodaj a dnes vedoucí centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity v Praze Břetislav Tureček.

Miroslav Kalousek vytáhl proti Markétě Pekarové Adamové a chce kandidovat do Evropského parlamentu. Úplně nejvíc tím ale může poškodit ODS – pokud se to stane, je v ohrožení Petr Fiala jako šéf strany i další existence koalice Spolu. Proč to Kalousek dělá a jakou má šanci uspět? A byl by dobrým europoslancem? V Bruselském diktátu ale uslyšíte taky o absurdním dramatu v Německu, kterému se takoví Řekové musí hlasitě smát. A které dopadá i na nás. A probereme taky jak je na tom svět se snižováním emisí v době, kdy každou chvíli začne velká konference o klimatu.

Ranní brífink Petra Honzejka: Česko zažilo jeden z největších sociálních protestů od roku 1989, stávkovaly statisíce zaměstnanců v soukromých firmách i ve státní správě, zavřené byly tři čtvrtiny škol, všichni protestovali proti vládním úsporám. Člověk by řekl, že to s Českem jde od deseti k pěti. No jo, jenže opravdu? Taková agentura Moodys to vidí přesně obráceně, a dala to najevo tím zvýšila ratingový výhled země. Takže jak s naší perspektivou je? Zkusíme to společně a naším analytikem Luďkem Vainertem rozklíčovat hned po několika ekonomických zprávách.

Dříve se ekonomové učili, že motorem lidstva je správně zapřažená sobeckost. Teď se ale spíše ukazuje, že motorem pokroku a tím, co člověka odděluje od živočišné říše, je naopak jeho laskavost. "Tedy, že nám není osud našich blízkých lhostejný, byť z něho nemáme žádný prospěch. Je to věta Adama Smithe, zakladatele ekonomie. Spojení etiky a ekonomie má podle mě ještě hlubší smysl, než tušil i Adam Smith," říká Tomáš Sedláček, ekonom, filozof a renesanční člověk. Vystoupil jako jeden z řečníků na konferenci Good Company Circle na konci listopadu v Praze.

Kybernetických útoků na firmy přibývá. Podniky přesto v mnohých případech začínají dbát na svoji ochranu až ve chvíli, kdy je pozdě. Takový přístup může nejen poničit reputaci firem na trhu, ale negativně se projeví také v jejich hospodaření, skrze náklady na nápravu škod. Ty závisí na velikosti útoku i množství lidí, kteří se musejí věnovat řešení problémů. „Společnost musí například zaplatit svým dodavatelům technologií, kteří uvedou věci do původního stavu. Stojí jí to platby za přesčasy vlastních zaměstnanců, kteří musejí leckdy pracovat i o víkendu. Existuje velké množství nepřímých nákladů, které ani nelze spočítat,“ konstatuje v podcastu HN Zdeněk Grmela, šéf kyberbezpečnosti ve společnosti T-Mobile, konkrétně její divizi T-Business, která radí firemním zákazníků.

Ranní brífink Martina Ehla:  Robert Fico navštívil Prahu. Ale stejně, jako si lámou hlavu čeští a další evropští politici nad tím, jakou bude dělat politiku, tak čekají Slováci, jaký typ Fica nyní dostali. Jaké je čtvrtá podoba Fica premiéra nám vysvětluje Zuzana Kepplová, komentátorka slovenského deníku Sme.

Válka na Ukrajině a skutečnost, že v ní Rusko teď má navrch. Klimatičtí aktivisté a jejich snaha, aby skončil kapitalismus, jak ho známe. Britští konzervativci, idol české pravice, se řítí směrem k většímu extrému – a zároveň zpět do vysoké funkce vytáhli někdejšího premiéra Davida Camerona. A objevil se přístup, který může podle jeho zastánců pomoci vyřešit nelegální migraci. Jak se v tom všem vyznat? Podcast Bruselský diktát v posledním vydání probral některá klíčová témata dneška, teď vám jeho autoři nabízejí bonusový díl – s tipy, co si přečíst, pokud to vše chcete pochopit ještě víc.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Nepřeháníme to s podporou Izraele? Otázku, která v Česku zní skoro kacířsky, ale běžně debatují ti, kteří na zahraniční politiku nepohlížejí jen vyhraněně ideologicky. A jaká je odpověď? Uslyšíte v dnešním RBHN. Já jsem OH a přeju vám příjemný poslech.

Dobré ráno z Hospodářských novin, je čtvrtek 23. listopadu, ve Spojených státech slaví Den díkůvzdání a rozjíždí se tak prodloužený víkend, jehož součástí bude slevový Black Friday, který už se stal svátkem celosvětovým. Tak si něco hezkého kupte a podpořte ekonomiku, bez růstu to nepůjde, i když někdo tvrdí opak. Dnešním tématem je působení českých investorů v americkém slevovém portálu Groupon, které analyzoval a komentuje byznysový reportér Hospodářek Michael Mareš. Probereme také další významné investice a akvizice tuzemského kapitálu v zahraničí.

Dobré ráno z Hospodářských novin, je čtvrtek 23. listopadu, ve Spojených státech slaví Den díkůvzdání a rozjíždí se tak prodloužený víkend, jehož součástí bude slevový Black Friday, který už se stal svátkem celosvětovým. Tak si něco hezkého kupte a podpořte ekonomiku, bez růstu to nepůjde, i když někdo tvrdí opak.Dnešním tématem je působení českých investorů v americkém slevovém portálu Groupon, které analyzoval a komentuje byznysový reportér Hospodářek Michael Mareš. Probereme také další významné investice a akvizice tuzemského kapitálu v zahraničí.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Dobré ráno z Hospodářských novin, je středa 22. listopadu, na pražském hradě proběhne summit prezidentů visegrádské skupiny, Marian Jurečka dá svůj nový pohled na financování dětských skupin včetně těch sousedských a škodovácké odbory představí svůj plán stávky na příští pondělí. My se podíváme na zdravotnictví a důvody, proč přijít zítra na naši velkou byznysovou konferenci.

Zvykli jsme si posuzovat situaci podle toho, co bychom si přáli, nikoliv podle toho, co se reálně děje. A je prostě faktem, že Rusko teď má nad Ukrajinou jasnou výhodu. Je v silách Evropanů a Američanů změnit to? Co by se muselo stát a co bude v tomto ohledu v roce 2024 rozhodující? O zákulisí evropské pomoci Ukrajině uslyšíte v novém Bruselském diktátu. Je i o novém přístupu, jehož cílem je výrazně omezit ilegální migraci do Evropy, nebo o tom, kam se řítí britská Konzervativní strana, tradiční idol české pravice. A jsou radikální klimatičtí aktivisté jen nebezpeční, nebo pro nás mají nějaký užitek?

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Slovní spojení Black Friday začali v Česku mnozí obchodníci používat jako heslo pro výprodej bez ohledu na období v roce. Ten pravý černý pátek ale přichází v tomto týdnu – 24. listopadu. A reklamní kampaně s akčními nabídkami jsou intenzivnější a často také delší než v předchozích letech. Obchodníci, hlavně ti internetoví, totiž zažívají složité období – jejich tržby klesají v meziročním srovnání už téměř dva roky v řadě a na skladech se jim hromadí těžko prodejné zboží. Kdo musí před Vánocemi zabrat nejvíc? A jsou masivní slevy pouze českým specifikem? Také na to odpoví v Ranním brífinku reportér Hospodářských novin Jan Prokeš.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Můžeme si dokola říkat, jak máme kvalitní třeba literaturu a kolik skvělých spisovatelů se v Česku narodilo. Ale když se podíváme do světa, zjistíme, že lidé vesměs znají maximálně Milana Kunderu. Proč tomu tak je? Odpoví dnešní Ranní brífink HN. Já jsem OH a přeju vám příjemný poslech.

Než se v připraví a postaví  čistírna odpadních vod či kanalizace, stojí to dost času a peněz. Ovšem legislativa se mezitím může i několikrát změnit, postěžovali si diskutující v debatě HN. Vadí jim překotně se měnící zákony a z jejich pohledu až příliš přísné normy pro znečištění. Situaci s odpadní vodou komplikují i samotní Češi. Třeba tím, že do WC vhazují vlhčené ubrousky, které se ale v kanalizaci nerozloží a ucpávají čerpadla v čistírnách. Nebo že vypouštějí dešťovou vodu do kanalizace, což snižuje efektivitu čištění.

Ranní brífink Jakuba troníčka: Narodili se už do svobodného světa, vyrůstali doslova online, smartphone je u nich samozřejmost, sociální sítě přirozené prostředí. Říká se jim generace Z – dnes jsou to dvacátníci, kteří opouštějí školy a vstupují na pracovní trh. A jsou prý o dost jiní, než byli příslušníci předchozích generací. A to dokonce tak, že to firmám a jejich manažerům motá hlavy. Do tří let přitom budou tvořit až čtvrtinu pracovního trhu. A ten se s nimi změní. „Ukazuje se, že dlouhodobý trend generace z je opuštění modelu celoživotní kariéry v jedné profesi,“ říká v Ranním brífinku konzultant Jan Císař. Firmy se podle něj musí mladým přizpůsobit a respektovat je.

Ranní brífink Martina Ehla: Co udělá s Moldavskem zahájení rozhovoru o vstoupu v EU, co trápí běžné Moldavany a proč by měli mít čeští fotbalisté před těmi moldavskými respekt. To vše probíráme s českým velvyslancem v Moldavsku Stanislavem Kázeckým.

Karel Schwarzenberg rozhodně nebyl jen vzorem morálky v politice, ale chápal, že bez pořádné dávky pragmatismu ničeho nedosáhnete. Jeho nástupci naopak nemají žádná témata, a tak se zaklínají jen hodnotami. V Bruselském diktátu uslyšíte příklady toho, s čím by Schwarzenberg rozhodně nesouhlasil. A probereme taky možnosti, které Česko má, aby zlevnilo elektřinu. Její cena je jedním z největších problémů současné Evropy, přičemž některé nápady, které z Česka zaznívají, můžou být dost nebezpečné.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Blíží se výročí 17. listopadu a dnešní Ranní brífink se věnuje svobodě a demokracii a jejich reflexi v umění. Součástí oficiálního programu oslav výročí 17. listopadu s mottem Díky, že můžeme, jsou i divadelní představení, která se těmto tématům z různých úhlů věnují. Jsou mezi nimi i inscenace pražského divadla D21, které nabízejí nové pohledy na naše moderní dějiny. Konkrétně na Edvarda Beneše nebo Emila Háchu. „Jsme zatížení předsudky, ale skutečnost byla složitější,“ říká v Ranním brífínku ředitelka divadla D21 Hana Mathauserová.

Martin Vohánka, zakladatel a majitel platební společnosti W.A.G. payment solutions, která pod značkou Eurowag nabízí mobilní řešení dopravcům po celé Evropě, byl dalším hostem podcastové série HN s názvem reVize Česka.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Dobrý den,vítejte u Ranního briefingu Hospodářských novin. Je pondělí 13 listopadu a před námi je zkrácený čtyřdenní pracovní týden.Číslem týdne byla bezpochyby inflace, která se po osmi měsících poklesu vyšplhala na 8,5 procenta, což je víc, než čekali analytici i česká národní banka. Výsledek je ovšem kouzlem statistiky, jak vysvětlil Český statistický úřad. před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace letos v říjnu byla pod šesti procenty. V podcastu vítám na lince svého kolegu Luďka Veinerta, který vysvětlí, jak to s inflací doopravdy je.

Demografický trend napovídá, že v Česku bude stále více nesoběstačných lidí odkázaných na pomoc svých rodin. A to proto, že domovy důchodců nebo sociálních služeb jednoduše nebudou stačit. Pojišťovny se již několik let zabývají otázkou, co s tím. Chtějí přijít s novým typem pojištění pro lidi nad 45 let věku. Pokud by se měli starat o svého blízkého, dostali by na to od pojišťovny peníze. Podle průzkumů České asociace pojišťoven mají Češi o takový typ pojištění velký zájem.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Jak dlouhá je cesta od počátečních úvah o vlastní solární elektrárně k první vyrobené kilowatthodině? Na co si dát pozor, proč je potřeba důkladně počítat a jaké komplikace se v celém procesu můžou vyskytnout? Nejen o tom píše technologický specialista Hospodářských novin Otakar Schön ve své nové knize Zápisky začínajícího solárníka. „Z cizích chyb se člověk poučí nejlíp, nezatajoval jsem nic, co se nám nepovedlo,“ popisuje autor oblíbeného solárního seriálu Schön v Ranním brífinku.

Dobré ráno s Ranním briefingem Hospodářských novin Dnes je čtvrtek 9. listopadu a my se budeme věnovat akciovým trhům, na které doléhá slábnoucí ekonomika I vysoké úrokové sazby. Neznámou novinkou pak bude zavedení reportingu ESG, který má investorům napovědět, jak je na tom daná společnost v oblasti péče o životní prostředí, sociálních věcí, správy a řízení. O tom všem se budeme bavit na konferenci Good Company Circle, summit udržitelného rozvoje 2023, která se kona v Křižíkových pavilonech v Holešovicích a kterou pořádají Hospodářské noviny ve spolupráci se společností JTI. Jednou z hlavních panelistek je Andrea Ferancová Bartoňová, zakládající partnerka a předsedkyně představenstva investiční společnosti ESPIRA Investments.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Spoléhat se na to, že Ukrajina válku s Ruskem rozhodne na bojišti, se ukazuje jako příliš optimistické. Ve skutečnosti je patrné, že Kyjev nezvládne svá území dobýt zpět – a je na čase, abychom se podle toho začali chovat. Pro Ranní brífink to tvrdí profesor Charles Kupchan, přední odborník na mezinárodní dění z americké Georgetownské univerzity.

Marek Hanč byl dlouho klíčovým mužem marketingu Andreje Babiše. Navzdory Babišově nevoli ale odešel a v Bruselském diktátu vysvětluje, proč už pro lídra hnutí ANO nechce nikdy pracovat. Poslední měsíce Hanč strávil na Slovensku, kde dělal předvolební kampaň Peteru Pellegrinimu a jeho straně Hlas. V podcastu vysvětluje, jak se liší kampaně a politický marketing v Česku a na Slovensku, nebo to, kdo je nejschopnějším politikem v obou zemích.

Fitness centra v Česku se už oklepala z covidové krize, konkrétně například Form Factory s 17 pobočkami v Praze, Brně a dalších městech hlásí nárůst návštěvnosti oproti době před covidem o 40 %. Přibývají především mladí lidé do 30 let. „Cvičit chodí často ve skupinách. Místo, aby zašli do hospody, investují raději energii do fitness. Souvisí to i se sociálními sítěmi a se vzory. V tomhle věku se chtějí hlavně líbit,“ říká Štefan Blahovec, výkonný ředitel Form Factory v Česku a na Slovensku. Nejedná se ale zdaleka jen o mladé. I lidé ve středním věku by se měli zaměřit na pohyb. „Je to investice. Stejně jako ukládáme peníze do banky, měli bychom investovat do našeho těla. O tom, jestli prožijeme stáří aktivně, bez bolesti a užijeme si naplno vnoučata, nebo jestli budeme nemocní a nepohybliví, se rozhoduje zhruba do věku 45 let. Výzkumy dokládají, že kdo si pohyb a zdravý životní styl neosvojí do této věkové hranice, později už s tím většinou nezačne,“ upozorňuje Blahovec. Ale ani s pohybem by to se to podle něj nemělo přehánět do extrému, ideální frekvence cvičení je dva až třikrát týdně. A pokud někdo má pocit, že se mu v některých dnech jít cvičit nechce, měl by vědět, že nadšení je jedna věc, ale když vyprchá, musí nastoupit pevná vůle a disciplína.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dobrý den z Hospodářek je úterý 7.listopadu. A to je nejen den, na který připadá výročí jedné z největších katastrof v historii lidstva, tedy takzvané Velké říjnové socialistické revoluce, skrze kterou se v Rusku dostali k moci bolševici aby posléze dlouhá desetiletí terorizovali velkou část Evropy i světa. Ale i den, na který připadá desáté výročí zahájení intervencí České národní banky. Což tedy katastrofa nebyla, ale hodnocení akce jsou přinejmenším rozporuplná. Zavzpomínáme na ni s kolegou Luďkem Vainertem a povíme si jaké poučení vyplývá z intervencí pro dnešek. Chybět samozřejmě nebudou ani zprávy z byznysu.

Ranní brífink Martina Ehla: Premiér Petr Fiala je na velké cestě po subsaharské Africe. Při dojednávání byznysu v Africe je potřeba, aby dveře otevíral premiér a aby podnikatelé jednali i s těmi, kteří stojí v pozadí formálních institucí, říká Jan Prouza, afrikanista a děkan Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové. Uspět v Africe při byznysu vyžaduje velkou spolupráci mezi různými aktéry, což se podle něj v Česku neděje a nepomůže ani to, že Česko nebylo koloniální zemí, což je v očích Afričanů výhoda.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Dobré ráno z Hospodářských novin. Je pátek 3. listopadu, Česká národní banka vydá zprávu o měnové politice, která hodně napoví o jejím uvažování do budoucna a statistický úřad naopak ukáže nezaměstnanost za měsíc září. Automobilka BMW zveřejní hospodářské výsledky za třetí kvartál a jen připomenu, že nejlepší bankou roku v soutěži Hospodářských novin se stala pro letošek Raiffeisenbank, na druhém místě skončila Moneta Money Bank a třetí je Airbank. Od mikrofonu ranního brífinku vás zdraví Jaroslav Mašek.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Pokud by se teď konaly volby do Poslanecké sněmovny, vyhrálo by hnutí ANO. To je výsledek mnoha průzkumů z poslední doby. Ten aktuální od agentury Median je zajímavý tím, jak moc by Andrej Babiš ostatní porazil. A odpověď je jednoduchá: drtivě. Nůžky mezi ANO a vládními stranami se rozevírají. Konkrétní zmapování nálad ve společnosti ale nabízí mnohem víc. Odhaluje totiž prostor pro vznik nové politické strany. Podle komentátora Petra Honzejka by měla prosazovat inovace i euro. „Hodně by záleželo na názvu. Kdyby tady vzniklo po vzoru Slovenska něco jako Progresivní Česko, tak by to mohlo fungovat,“ říká v Ranním brífinku Honzejk.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Zájem o stavbu nového bloku jaderné elektrárny v Dukovanech mají tři uchazeči. Finální nabídku podaly americký Westinghouse, korejská KHNP i francouzská EDF a potvrdily tak svůj dříve avizovaný zájem o obří energetickou zakázku. Kolik peněz ale bude dostavba jaderné elektrárny stát, jak se bude financovat a zda je opravdu reálné vše stihnout do roku 2036, to jsou otázky, na které zatím neexistuje jasná odpověď, říká v Ranním brífinku reportér Hospodářských novin Jan Brož.

Prosadili jsme právo Izraele na obranu, chlubí se premiér. Jak je to ve skutečnosti? A proč se Fiala na svých billboardech stydí za to, že je z ODS? V Bruselském diktátu uslyšíte i o tom, přes kolik hranic v rámci Schengenu se už nedá volně projet. A jestli stále častější hraniční kontroly znamenají, že se blíží konec volného pohybu. Podíváme se i na Slovensko, kde mají novou vládu. A tvoří ji některé opravdu speciální kádry.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Od 5. prosince nebude možné do Česka dovážet benzin ani naftu vyrobené z ruské ropy. Končí totiž jedna z výjimek ze sankcí proti Rusku. Ve výrobě nafty přitom Česko není soběstačné a její část dováží ze Slovenska, kde ji ale tamní rafinerie vyrábí právě z ruské ropy. Co to bude znamenat pro český trh a hrozí růst cen pohonných hmot? Také na to v Ranním brífinku odpovídá analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Aby byly firmy úspěšné a obstály ve světě, musí digitalizovat. Víru v přínos moderních technologií mají politici i šéfové podnikatelských svazů. Díky digitalizaci je možné zvyšovat produktivitu práce i efektivněji nakládat se zdroji, které jsou k podnikání potřeba. Trend se postupně začíná prosazovat ve stále větším počtu firem. A sílit bude s nadcházející generační obměnou v čele tradičních podniků. „Záleží asi na každém, jak k tomu chce přistoupit. Může začít v malém, může začít ve větším rozsahu. Není to ale jen o tom, do čeho budete investovat. Je nutné změnit myšlení, vytvořit prostředí, aby lidé inovovali, aby přicházeli s novými nápady a mohli digitalizaci maximálně využít,“ říká Luboš Lukasík, ředitel divize pro firemní zákazníky společnosti T-Mobile.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Skoro všichni politici dnes mluví o nutnosti zbavit se závislosti na Číně a dalších dodavatelích. V citlivých oblastech, jako jsou třeba čipy nebo léčiva, bychom podle nich měli být samostatnější. Historie ukazuje, že tak to prostě je – když nastane krize, přirozenou reakcí bývá snaha obrnit se hradbou, třeba celní. A to bez ohledu na to, jestli se to ekonomicky vyplatí.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dobrý den z hospodářek, je pátek 27. října. Dnes si dáme krátkou ale výstižnou rekapitulaci hádky premiéra a prezidenta o konsolidační balíček. Prezientovi se balíček nelíbí, protože je prý moc měkký, premiér ho hájí. Je to aktuální proto, že balíček brzy dostane Petr Pavel k podpisu a jak víme, měl problém už s vládní důchodovou reformou, takže to může být hodně zajímavé. Půjdeme na to hned po několika byznysových zprávách.

Má stát dostatek IT zaměstnanců a dokáže je zaplatit? Jak přinutit ministerstva myslet jinak? Jak se zbavit „nezbavitelných“ dodavatelů, co na úřadech přežívají desítky let?

Ranní brífink Martina Ehla:  Fotovoltaické elektrárny by měly být strategická věc, která by měla pomoci zajistit energetickou bezpečnost Evropy, takže by podle Martina Bursíka. prezidenta Evropské federace obnovitelných zdrojů, měly připadat v úvahu vládní pobídky na výrobu nebo i kvóty na dovoz z Číny či odjinud podobně jako se uvažuje o elektromobilech. “Není důvod, abychom to vyráběli s výrazně vyššími náklady, ale vyšší budou. Musí tomu pomoci vláda i Evropská unie,” tvrdí Bursík.

Struktura klientů privátního bankovnictví se v poslední době mění. Průměrný věk zákazníků klesá díky mladým startupistům, kteří dokázali v několika málo letech pohádkově zbohatnout. O služby osobních bankéřů mají čím dál častěji zájem i ženy‑podnikatelky. Banky poskytující tyto služby se na jedné straně se musí vyrovnat s představami nových zákazníků, často odlišnými od toho, co žádají tradiční klienti. Na straně druhé musí pečlivě sledovat dění na finančních trzích, aby mohly nadále poskytovat komplexní a precizní služby. O nových výzvách a proměnách privátního bankovnictví diskutovali v debatě týdeníku Ekonom zástupci bank, ale i poradenských společností a investorů.

Izrael vpadne do Gazy, ale jestli se mu podaří Hamás úplně zničit není zdaleka jisté. V celé krizi bude klíčové, co udělá Írán, ale Američané mu naštěstí vzkázali, že by ho čekala tvrdá odveta. V Bruselském diktátu to říká Tomáš Pojar, muž, který má asi největší podíl na tom, jak vypadá česká bezpečnostní a evropská politika. Nikdo v tomto smyslu nemá k premiéru Fialovi blíž než on. "Penězi se nedá koupit respekt," zdůrazňuje Pojar ve vztahu k evropským zemím, které nemají na krizi prakticky žádný vliv. Podle Pojara je ale dobře, že nám v posledních letech Putin i Okamura otevřeli oči ohledně toho, jak jsme zranitelní.

Ranní brífink Petra Honzejka: Blíží se státní svátek vzniku československé republiky a s ním i první projev, který při této příležitosti pronese prezident Petr Pavel. No a tak jsem trochu popátral, o čem bude v ekonomické oblasti mluvit. A něco jsem zjistil. Já jsem Petr Honzejk a co vím, to prozradím hned po několika byznysových zprávách.

Slabá kupní síla, stavební projekty odložené kvůli covidu nebo válce na Ukrajině, nedostatek materiálu a lidí, zdlouhavé administrativní procesy. To vše se podepisuje na stagnující stavební produkci v Česku. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu z letošního srpna počet vydaných stavebních povolení meziročně klesl o 8,4 %. Zástupci velkých stavebních firem, kteří o situaci diskutovali v debatě Hospodářských novin, se shodli na tom, že je potřeba zjednodušit vydávání stavebních povolení, zefektivnit výrobu, zaměřit se na renovaci stávajících budov a především na jejich životnost.

Investiční podcast MoneyPenny tentokrát navštívil ambasador společnosti OpenAI Abran Maldonado. Šimon a David se ho ptali, jaký svět tvůrce jazykových modelů ChatGPT chystá pro lidstvo. Snažili se zjistit, jak se na revoluci připravit a jak na ně nachystat děti. Maldonado mluví o nástupu digitálního člověka, replik ale třeba i etických otázkách.

Bez revize fungování státu nevyřešíme ani deficit financí, ani nenastartujeme opravdu silný růst, tvrdí hlavní ekonomka Reiffeisen Bank a členka národní ekonomické rady vlády Helena Horská. Musíme podle ní zrušit zbytečné agendy státu, zmenšit extrémní počet samostatných obcí, pomáhat jen těm firmám, které jsou perspektivní a přinesou budoucí prosperitu. A nejen to, jak si můžete poslechnout v rozhovoru, který s Helenou Horskou vede Petr Honzejk. Rozhovor je součástí nové podcastové sérii Hospodářských novin s názvem reVize Česka. Ta navazuje na úspěšnou jarní konferenci uspořádanou v partnerství s podnikatelskou iniciativou Druhá ekonomická transformace, která sdružuje významné tuzemské byznysmeny a chce pomoci změnit republiku v dalších třech dekádách v otevřenou a úspěšnou zemi.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Zprávy z Berlína, jednoho z turisticky nejoblíbenějších evropských měst, aktuálně připomínají zprávy z bojiště. Zápalné lahve, hořící auta, i to zjevně patří k tamnímu koloritu. Jaké je to žít v Berlíně, městě, kde žije pohromadě mnoho kultur?

Policie letos registruje rekordní počet kyberútoků na klienty bank: v první polovině letošního roku jich bylo více než deset tisíc. Nejslabším článkem jsou koncoví uživatelé, kteří často podvodníkům poskytnou citlivé údaje sami, shodují se experti na kyberbezpečnost v debatě HN o bezpečném nakupování online. Strategie útočníků jsou přitom velmi sofistikované a s nástupem umělé inteligence se dá očekávat, že bude stále obtížnější podvodníky rozeznat. Nejohroženější skupiny obyvatel jsou mladí lidé, kteří nebezpečí podceňují, a senioři, kteří nejsou zvyklí se v digitálním světě pohybovat. Jak se před praktikami kyberútočníků účinně bránit a na co si dát v online prostředí pozor?

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Nevěřil tomu skoro nikdo, ale přece se to podle všeho stane. Koalice Spolu má jít příští rok do eurovoleb se společnou kandidátkou stejně jako v případě vnitrostátních sněmovních voleb. A to i přes značné programové, ale i osobní neshody mezi europoslanci ODS, TOP 09 a lidovců. Co se to děje? A může to v Evropě fungovat? Téma pro bruselskou zpravodajku Hospodářek Kateřinu Šafaříkovou.

K transformaci ČEZu má a musí dojít, tvrdí v podcastu Hospodářských novin Revize premiér Petr Fiala. Snaží se v této souvislosti mírnit obavy minoritních akcionářů ze ztráty hodnoty jejich akcií. “Určitě se nemusí nikdo bát, že bychom ho poškodili. Na druhou stranu ti, kteří kalkulují s tím, že na záměrech státu nějak masivně vydělají, tak s tím se také nedá počítat,” říká předseda vlády. Odmítá také kritiku Daniela Křetínského ohledně státního nákupu plynové infrastruktury a slibuje investiční miliardové pobídky firmám, které by u nás mohly stavět obří čipové továrny. S premiérem hovoří šéfredaktor HN Jaroslav Mašek a komentátor Petr Honzejk také o nedostatku zaměstnanců v ekonomice, nepopulární vládě, útěku voličů od ODS, kritice úsporného balíku, možnosti přijetí eura, či vyhlídce na další volby.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Jaká je pravděpodobnost snížení úroků, jak se bude vyvíjet inflace a kam až spadne koruna? O tom se budeme bavit s hlavním ekonomem a vedoucím odboru ekonomického a strategického výzkumu komerční banky Janem Vejmělkem.

Ranní brífink Jakuba Troníčká: Úterní zásah nemocnice v Gaze vyvolává velké pochybnosti, ale také velké emoce. Na všech stranách. A to bez ohledu na to, že to podle všeho bylo ve skutečnosti trochu jinak, než jak se v prvních hodinách mohlo zdát. Jenže mezitím už se v arabském světě zvedla vlna hněvu. Co to může znamenat? Stojíme na prahu globálního konfliktu? „Může to být jeden z bodů, který může vyústit ve větší krizi, velkou globální válku ale nečekám,“ říká v Ranním brífinku zahraniční reportér HN a znalec Blízkého východu Pavel Pawluscha Novotný.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Digitalizace, slovo, které slyšíme z úst mnoha politiků, ovšem když jdeme na úřad, máme často pocit, že jsme se ocitli v minulém století tužky a papíru. Podle výsledků Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI), který každoročně zpracovává Evropská komise, má Česko v oblasti digitalizace stále na čem pracovat. Ve výsledcích měření se Česko umístilo až na 20. místě z 27 členských zemí EU. O tom, jak situaci zlepšit, se budeme bavit s JakubemHolubem, viceprezidentem pro veřejný sektor NCEE IBM Consulting.

Digitalizace je pro moderní firmy naprostou nezbytností. Nelze však dělat bez IT specialistů, kterých je na trhu nedostatek. Schopného pracovníka trvá najít klidně i rok. Ještě složitější je takového člověka ve firmě udržet. Podnikatelé proto hledají alternativy. Jednou z možností jsou takzvané managované služby. „Je to taková služba, která přebírá na stranu dodavatele starost o zákazníkův byznys. Musí mu rozumět a musí mu dodávat takové služby, které mají na prvním místě rozvoj, rychlost nebo schopnost věci dynamicky měnit podle potřeb zákazníka,“ uvádí v podcastu HN Pavel Srnka, technologický ředitel společnosti Anect.

Digitalizace je pro moderní firmy naprostou nezbytností. Nelze však dělat bez IT specialistů, kterých je na trhu nedostatek. Schopného pracovníka trvá najít klidně i rok. Ještě složitější je takového člověka ve firmě udržet. Podnikatelé proto hledají alternativy. Jednou z možností jsou takzvané managované služby. „Je to taková služba, která přebírá na stranu dodavatele starost o zákazníkův byznys. Musí mu rozumět a musí mu dodávat takové služby, které mají na prvním místě rozvoj, rychlost nebo schopnost věci dynamicky měnit podle potřeb zákazníka,“ uvádí v podcastu HN Pavel Srnka, technologický ředitel společnosti Anect.

Společnost Green Power Investment (GPI) má v Česku rozjeté dva velké projekty investic do zeleného vodíku. Jeden je navržen tak, aby se splácel z úspor energií, druhým je velká FVE elektrárna s elektrolyzérem a bateriovým úložištěm. „Je to typický představitel komerčního projektu, výnosy z prodejů mají splácet investice,“ říká Daniel Pacík, finanční ředitel GPI. Zdůrazňuje, že pokud Česko má naplnit svůj cíl vůči EU ve snižování emisí, jen pomocí malých domácích FVE elektráren toho nedosáhne. Pro masivní využití vodíku bude však třeba vybudovat lepší infrastrukturu. Společně s Janem Trojákem, ředitelem projektového financování v ČSOB, se shodují, že výrobu zeleného vodíku brzdí hlavně dlouhá finanční návratnost projektů, která může činit i dvacet let. „A kdo ví, kde budou ceny energií za dvacet let? Investice do zeleného vodíku by podpořilo, kdyby stát zřídil cenovou soutěž nabídky a poptávky, z níž by bylo jasné, za kolik se bude energie pro výrobu zeleného vodíku a zelený vodík vykupovat,“ navrhuje Jan Troják.

Společnost Green Power Investment (GPI) má v Česku rozjeté dva velké projekty investic do zeleného vodíku. Jeden je navržen tak, aby se splácel z úspor energií, druhým je velká FVE elektrárna s elektrolyzérem a bateriovým úložištěm. „Je to typický představitel komerčního projektu, výnosy z prodejů mají splácet investice,“ říká Daniel Pacík, finanční ředitel GPI. Zdůrazňuje, že pokud Česko má naplnit svůj cíl vůči EU ve snižování emisí, jen pomocí malých domácích FVE elektráren toho nedosáhne. Pro masivní využití vodíku bude však třeba vybudovat lepší infrastrukturu. Společně s Janem Trojákem, ředitelem projektového financování v ČSOB, se shodují, že výrobu zeleného vodíku brzdí hlavně dlouhá finanční návratnost projektů, která může činit i dvacet let. „A kdo ví, kde budou ceny energií za dvacet let? Investice do zeleného vodíku by podpořilo, kdyby stát zřídil cenovou soutěž nabídky a poptávky, z níž by bylo jasné, za kolik se bude energie pro výrobu zeleného vodíku a zelený vodík vykupovat,“ navrhuje Jan Trojá

Měl by Izrael zkusit úplně zlikvidovat Hamás, nebo by to byla chyba, na kterou doplatíme i my v Evropě? A co udělá ODS, pokud se její kamarád Jaroslaw Kaczyński pokusí v Polsku udržet moc? Kaczyński žije sám s kočkou a takoví lidé jsou schopni lecčeho - padouch Blofeld z filmů s Jamesem Bondem by mohl vyprávět.

Ranní brífink Martina Ehla: Nejprve tři lekce z polských voleb pro Čechy. A potom, co všechno musí český stát udělat, aby se připravil na úspěšnou obranu v případě napadení? Co čeká domácí průmysl? A co potřebujeme udělat pro spojence? Vysvětluje hlavní autor nové vládní obranné strategie Jan Jireš z Ministerstva obrany.

Ranní brífink Jaroslava Maška:  Dobré ráno z Hospodářských novin, je pondělí 16. října, šedesáté třetí narozeniny slaví Jiří Rusnok a čeká nás první opravdu podzimní týden. Včera byly uděleny ceny Neuron českým vědcům a to je také téma dnešního ranního brífinku. Od jeho mikrofonu vás zdraví Jaroslav Mašek.

Soňa Klepek Jonášová, zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky, je dalším hostitelem v nové podcastové sérii Hospodářských novin s názvem reVize Česka. Ta navazuje na úspěšnou jarní konferenci, uspořádanou v partnerství s podnikatelskou iniciativou Druhá ekonomická transformace, která sdružuje významné tuzemské byznysmeny a chce pomoci změnit republiku v dalších třech dekádách v otevřené a úspěšné zemi.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Rodinné kombi na elektřinu s dojezdem přes 300 kilometrů a cenovkou pod 900 tisíc korun – také to bylo k vidění na letošním Fóru elektromobilita. A nejedná se o vůz žádného z tradičních evropských výrobců, ale o čínský model MG5, který míří také na český trh. „Určitě to manažeři evropských automobilek musí brát v potaz, marže u elektrických vozů jsou nejvyšší ze všech prodávaných aut,“ naznačuje v Ranním brífinku možnou cenovou válku reportér Hospodářských novin Ondřej Charvát.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Rozšíření Evropské unie o Ukrajinu a další státy se neobejde bez rozsáhlých změn v samotné unii, ale právě i na straně země bránící se ruské agresi. Důležitá přitom bude legislativa a taky její dodržování. A jedním z hlavních úkolů bude boj se všudypřítomnou korupcí. Právě s tím Ukrajině a jejím expertům už od roku 2014 intenzivně pomáhá mezinárodní nevládní organizace CEELI institut. Jak konkrétně, na to v dnešním Ranním brífinku odpovídá její programový ředitel Marek Svoboda.

Prezident udělal to, na co se ostatní politici zatím vykašlali - řekl Čechům, že vstup Ukrajiny do EU nebude zadarmo. Češi se ale navzdory tomu stále drží myšlenky na právo veta v unii, i když to je přelud. Hádejte, kolikrát někdy zbytek EU Česko přehlasoval? A kdo nějaké hlasování prohrál víckrát, Češi, nebo Němci? Výsledky vás asi překvapí!

Ranní brífink Jaroslava Maška: Začíná naše velké fórum věnované Elektromobilitě a také Česko-uzbecké podnikatelské fórum. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck dnes představí aktualizovaný výhled ekonomického vývoje Německa a očekává se, že oznámí pokles o 0,4 procenta. Poslední výhled byl přitom ještě plusový. A co Čechy poslední dobou táhne do Japonska?

Ranní brífink Petra Honzejka: Svět žije brutálním útokem teroristů Hamásu na Izrael a my se podíváme na to, jaké ohlasy má v Česku. Pobavíme se s ministrem vnitra Vítem Rakušanem o tom, zda by měla být trestná podpora teroru i o tom, jestli by měla natrvalo skončit podpora palestinské autonomie od EU. Půjdeme na to hned po několika byznysových zprávách.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Ranní brífink Julie Hrstkové: Koruna je bezesporu hlavním námětem posledních týdnů. Dovolené sice skončily, kurz české měny se ale promítá i do každodenních cen v Česku nákupem potravin počínaje a pohonnými hmotami konče. Minulý měsíc se česká koruna dostala vůči euru nejníže za poslední rok, nyní lehce posiluje, ale podle analytiků zůstane česká koruna pod tlakem i v následujících měsících.

Po letech hojnosti se realitní fondy potýkají s výrazně složitějším prostředím. V době vysokých úrokových sazeb těžko hledají investiční příležitosti a zároveň musí řešit dražší financování. I přesto zůstávají optimističtí. „Spíše čekám, že je to příprava na další krize za pět nebo deset let, které budou hlubší, protože věřím, že realitní trh bude v tu dobu rozvinutější,“ tvrdí v debatě HN Jaromír Sladkovský, generální ředitel, Raiffeisen Investiční společnosti.

Starší, ale stále vysoce funkční – alespoň tak experti na obnovitelné zdroje popisují takzvané fototermické panely. Ty dokážou využít energii ze slunce k ohřevu teplé vody nebo k vytápění. Pro řadu domácností je proto ideální nakombinovat takový systém na střeše společně s fotovoltaickou elektrárnou. Výhodou je nejen výrazně nižší cena této technologie, ale taky menší rozměry. Nejen o tom, jak se dá i díky starší technologie ušetřit, si v podcastu Green Deal povídali s Jiřím Kalinou z firmy Regulus Martin Ehl a Tereza Beránková.

Zatím máme šanci na celkovou reformu rozpočtu a začínat musí od výdajů. Protože když to neuděláme nyní, tak se nám s rostoucím dluhem může stát, že nás k tomu dotlačí někdo jiný a teprve potom přijdou tupé škrty, které jako stát nebudeme schopni ovlivnit.

Ranní brífink Martina Ehla: Major Aleš Svoboda, český pilot i kandidát na astronauta, vysvětluje, jak velký je rozdíl mezi tím pilotovat Gripen a F-35. A šéf české softwarové firmy Dušan Kožušník ukazuje, jak v mobilním telefonu odhalit pravdu - a k čemu je to dobré třeba na Ukrajině, které jeho firma věnovala licence speciálního softwaru.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Čínský prezident Si Ťin-pching často opakuje tezi, že „Východ je na vzestupu, zatímco Západ upadá“. Má pravdu? Rozebereme v dnešním Ranním brífinku HN. Já jsem OH a přeju vám příjemný poslech.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Jednou z nejdůležitějších zpráv posledních dní je hospodaření státního rozpočtu. Nová čísla ke konci září ukazují, že roste pravděpodobnost, že schodek skončí tak, jak jej naplánovala vláda, tedy pod třemi sty miliardami dolarů.

Andreji Babišovi je ideologie jedno. Za Roberta Fica se před slovenskými volbami postavil kvůli jednomu vlastnímu zájmu, a my vám řekneme, jaký to je. Fico bude moci Babišův problém vyřešit jediným telefonátem. A proč si Petr Fiala minulý týden při jednom ze svých projevů asi spletl místo, kde zrovna řečnil?

Ranní brífink Ondřeje Housky: Kdo chce rozumět tomu, co se děje kolem něj, měl by se mnohem víc zajímat o Evropu, než o Česko. Tuhle pravdu v Česku chápe opravdu málokdo a my to chceme změnit – a to v novém podcastu Bruselský diktát. Jak, to uslyšíte v dnešním Ranním brífinku.

Zatímco česká veřejnost se v průzkumech staví k elektromobilům stále spíše skepticky – zejména se obává toho, jestli dojedou dostatečně daleko a kde bude možné je na cestách nabíjet –, automobilky, výrobci komponentů, energetické, a dokonce i petrolejářské společnosti už s elektromobilitou dávno počítají. „Pokud chceme průmysl dekarbonizovat a být méně závislí na fosilních zdrojích, vidíme v elektromobilitě příležitost,“ řekl v zářijové debatě Hospodářských novin o elektromobilitě Milan Šlachta, reprezentant skupiny společností Bosch v ČR a SR. Spolu s ním o elektromobilitě debatovali Martin Růžička, ředitel úseku pro dekarbonizaci v Orlen Unipetrol, Branislav Schvarc, projektový koordinátor eMobility pro český trh ve Škodě Auto a Tomáš Dzurilla, ředitel útvaru elektromobilita společnosti ČEZ. Debatu moderovala redaktorka Hospodářských novin a online deníku Aktuálně.cz Eva Srpová.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dobrý den z Hospodářek je pondělí 2.října. Dnes se podíváme na záhadu proč na Slovensku nefungovaly exit polly. Tamní volby vyhrál Směr Roberta Fica, i když obě agentury které se dotazovaly lidí odcházejících z volebních místností ohlašovaly, že jednoznačně vyhraje liberální formace Progresívne Slovensko. Co se stalo, to probereme s šéfem agentury Median Přemyslem Čechem.

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny, je dalším hostem v nové podcastové sérii Hospodářských novin s názvem reVize Česka. Co si myslí o chudnutí střední třídy, proč máme na to, abychom rostli o 6 procent ročně a v čem se ČNB ještě více zahrabává do bláta.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Dobré ráno z Hospodářek, je pátek 29. září, tedy v podstatě prodloužený víkend, takže hodně morálky všem, kteří opravdu pracují. Nejprve kulturní okénko, Před 140 lety se otevřelo divadlo F.X. Šaldy v Liberce, před 85 lety byla uzavřena Mnichovská dohoda a na Slovensku proběhnou o víkendu volby. Zároveň se své funkce ujme nový generální ředitel České televize Jan Souček, o němž dnes ještě uslyšíte.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dobrý den z Hospodářek, je středa 27.září! Dnes se mrkneme na to jak se vyvíjí možnost společné kandidatury vládních partají do evropského parlamentu a poptáme se, co měli klimatičtí aktivisté proti Greendeal summitu, který jsme jako Hospodářky uspořádali. Já jsem Petr Honzejk a půjdeme na to hned po několika byznysových zprávách!

Mezigenerační předání majetku je i nadále „hnacím motorem“ vzniku svěřenských fondů. Těch je v Česku už bezmála pět tisíc a jejich počet každoročně stoupá. Stále častěji jich ale také využívajípodnikatelé, kteří v nich „objevují“ prostředek, jak ochránit majetek při realizaci nových podnikatelských záměrů.„Zakladatel start-upu majetek rozdělí, část vloží do svěřenského fondu a druhou část zakladatel vlastní, čímž dojde k oddělení vlastnictví. Pokud by vznikla později podnikateli odpovědnost z titulu podnikání, tak se to majetku, který byl vložen do svěřenského fondu, nedotkne,“ říká v podcastu Hospodářských novin Markéta Flanderková, seniorní konzultantka ve firmě CCS Premium Trust.

Mezigenerační předání majetku je i nadále „hnacím motorem“ vzniku svěřenských fondů. Těch je v Česku už bezmála pět tisíc a jejich počet každoročně stoupá. Stále častěji jich ale také využívají podnikatelé, kteří v nich „objevují“ prostředek, jak ochránit majetek při realizaci nových podnikatelských záměrů. „Zakladatel start-upu majetek rozdělí, část vloží do svěřenského fondu a druhou část zakladatel vlastní, čímž dojde k oddělení vlastnictví. Pokud by vznikla později podnikateli odpovědnost z titulu podnikání, tak se to majetku, který byl vložen do svěřenského fondu, nedotkne,“ říká v podcastu Hospodářských novin Markéta Flanderková, seniorní konzultantka ve firmě CCS Premium Trust.

Ranní brífink Martina Ehla: Na dnešní Green Deal Summit Hospodářek dorazí i Ursula von der Leyenová. Podíváme se, jak si Česko stojí na cestě k zelené ekonomice. V Košicích je téměř dvakrát víc ajťáků než zaměstnanců železáren. Rozvíjí se tu obory budoucnosti. Mnoho mladých Slováků má velká očekávání ohledně voleb o víkendu. Košické IT Valley a názory jeho obyvatel popisuje Miriama Hučková, výkonná ředitelka stejnojmenného sdružení.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Na zahrádce restaurace v jedné z letenských uliček ho zdraví dobrá polovina kolemjdoucích. Znají ho tu ale všichni. Vladimír Mišík je s pražskou Letnou spjatý desítky let. V typickém klobouku upíjí ve stínu malé pivo, mluví potichu a vyrovnaně. V šestasedmdesáti letech a s vlekoucími se zdravotními problémy chce mít hlavně klid. Z toho ho vyvede jen zmínka o výrocích, podle kterých je v Česku nová totalita. „To jsou prachobyčejné kecy,“ zvyšuje hlas zpěvák, který sám v osmdesátých letech zažil nucený zákaz koncertování. Dnes už si ho ze zdravotních důvodů naordinoval sám, v plánu má ale ještě natočení další desky. Za ty dvě poslední sklidil řadu ocenění.

Pokud by v Česku existoval nějaký žebříček známosti vesnic se dvěma stovkami obyvatel, východomoravský Hostětín by se určitě umístil na jedné z předních příček. Proslul svými aktivitami v oblasti udržitelnosti a ekologie, před 13 lety jej dokonce navštívil princ Charles, dnes král Karel III. Letos aktivity Hostětína ocenila i odborná porota soutěže Zelená obec roku, kterou pořádá ČSOB ve spolupráci s Hospodářskými novinami, když vesnici v podhůří Bílých Karpat vyhlásila vítězem v kategorii obcí do 1000 obyvatel.

Pokud by v Česku existoval nějaký žebříček známosti vesnic se dvěma stovkami obyvatel, východomoravský Hostětín by se určitě umístil na jedné z předních příček. Proslul svými aktivitami v oblasti udržitelnosti a ekologie, před 13 lety jej dokonce navštívil princ Charles, dnes král Karel III. Letos aktivity Hostětína ocenila i odborná porota soutěže Zelená obec roku, kterou pořádá ČSOB ve spolupráci s Hospodářskými novinami, když vesnici v podhůří Bílých Karpat vyhlásila vítězem v kategorii obcí do 1000 obyvatel.

O úsporná energetická řešení bydlení je mezi Čechy čím dál větší zájem. Komplexní projekt, kdy by stavba nebyla napojená na žádné sítě, elektřinu si vyráběla sama ze slunce a dešťovou vodu využívala i ve sprše, ale zatím existuje málokde. Pavel Podruh, zakladatel projektu Soběstačný dům, ale dokázal takovou nemovitost na jihu Čech sám postavit. O tom, jak se v takovém domě žije, na kolik ho celé řešení vyšlo i proč dům lidem zdarma nabízí k vyzkoušení, si s ním v nejnovějším díle podcastu Green Deal povídali Tereza Beránková a Martin Ehl

Ranní brífink Jaroslava Maška:  Dobré ráno z Hospodářek, je pátek 22. Září, o víkendu začíná Lednicko-valtický hudební festival, který umí propojovat skvělou hudbu a víno a ještě před tím se sejde schůze sněmovny k vládnímu konsolidačnímu balíčku. Dnes je mezinárodní den bez aut, v Česku probíhá dvoutýdenní akce Do práce na kole, tak zvažte, jak dnes vyrazíte. Od mikrofonu ranního brífinku vás zdraví Jaroslav Mašek.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Do důchodu ve čtyřiceti – i tak by se dal zjednodušeně formulovat jeden z cílů příznivců hnutí FIRE. Nejen tomu, jak se stát mladým rentiérem, se bude věnovat velký investiční event Hospodářských novin, který se uskuteční 7. listopadu. Jaká jsou základní pravidla, která je nutné splnit, a na co dalšího si při cestě za finanční nezávislostí dát pozor, vysvětlí v Ranním brífinku David Busta, který se v Hospodářských novinách specializuje na investiční témata.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Už jen deset dnů zbývá na Slovensku do parlamentních voleb. Poslední průzkumy ukazují, že největší šanci na vítězství má stále Robert Fico a jeho SMER. Závěr kampaně je ale hodně dramatický nejen v předvolebních průzkumech, ale také v ulicích slovenských měst, kde už došlo k několika fyzickým střetům, ať už se jedná o bitky mezi samotnými politiky nebo útoky jejich odpůrců. Jak moc bouřlivá je atmosféra u našich východních sousedů, to teď přímo na místě sleduje náš zvláštní zpravodaj Martin Ehl, který je i hostem Ranního brífinku.

Libor Winkler, jeden z nejbohatších Čechů a filantropů, dlouho věřil, že u veřejných zakázek se soutěž, tedy trh, postará o nejlepší výsledek. Sám ale zažil několik případů, u kterých zjistil, že systém v tomto směru nefunguje. Soutěží se pouze nejnižší cena a výsledek bývá často tristní. „Sice byla cena nízká, ale produkt nekvalitní. Dogmaticky používaný koncept nejnižší ceny prostě nefunguje,“ říká Winkler, spolumajitel a šéf finanční skupiny RSJ Investments, v nové podcastové sérii Hospodářských novin nazvané reVize Česka.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Tento podzim rozhodne, jak bude v dalších letech vypadat automobilový průmysl v Evropě. Do finále jedou jednání o podobě emisní normy Euro 7, ve kterých mají viditelnou roli i zástupci Česka. Podle vyjádření ministra dopravy Martina Kupky návrh v současné kompromisní podobě zřejmě nebude znamenat zpřísnění emisních limitů pro osobní ani nákladní auta. Na další podrobnosti se v Ranním brífinku ptáme Petra Knapa, odborníka společnosti EY na automobilový průmysl.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dobrý den z Hospodářek, je pondělí osmnáctého září. Prezidenta Petra Pavla čeká premiéra na opravdu velkém mezinárodním fóru, vystoupí před Valným shromážděním OSN a tak se podíváme společně s hlavním analytikem hospodářek martinem Ehlem na to, co od jeho vystoupení čekat a jakou má vlastně valné shromáždění váhu, například při pokusech o rešení situace na Ukrajině.  Chybět nebudou ani ekonomické zprávy.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Jak jsou Číňané daleko v elektromobilitě? A co je na tom nebezpečného pro evropský a český autoland? Poslechněte si expertku HN Julii Hrstkovou.

Ranní brífink Ondřeje Housky:  Ruského zemního plynu jsme se takřka zbavili. Ale nebudujeme si tu při snaze o přechod na zelenou ekonomiku jiné potenciálně velmi nebezpečné závislosti, a to hlavně na Číně? Podle odborníka, kterého uslyšíte v dnešním Ranním brífinku HN, to je jiný příběh. Já jsem OH a přeju vám příjemný poslech.

Ranní brífink Martina Ehla: Slováci prožívali modernizaci jinak než Češi, socialismus byl pro ně zlaté období, ale nikoli kvůli ideologii, tvrdí antropolog Juraj Buzalka. Teď před parlamentními volbami vychází jeho kniha Postsedláci, z níž se dá pochopit, že Slovákům socialismus umožnil materiální vzestup a větší nezávislost. “Lidé byli tehdy svobodnější než jsou dnes,” tvrdí Buzalka. Tuhle nostalgii dnes podle Buzalky umí mnohem lépe využít populisté, fašisté a ruská propaganda než reformní a prozápadní, demokratické strany.

Zkrácený pracovní týden a flexibilní úvazky si nachází cestu i mezi manuální pracovníky. Ušetří jim čas spojený s dojížděním a umožní lépe rozprostřít volný čas. Pro firmy je pak pružná pracovní doba konkurenční výhodou na vyprázdněném trhu práce, a to jak z hlediska zaujmutí kandidátů, tak i udržení stávajících zaměstnanců. Čtyřdenní pracovní týden a důležitost částečných úvazků byly tématem debaty s názvem Flexibilita práce, kterou pořádaly začátkem září Hospodářské noviny. Diskuse se zúčastnili manažerka klientského servisu výzkumné společnosti STEM/MARK Jana Špolcová, generální manažer Amazon ČR Michal Šmíd, ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal a šéfka společnosti Soulmio Simona Zábržová, která se specializuje na programy duševního zdraví pro firmy.

Investiční podcast MoneyPenny tentokrát navštívil Petr Šrámek, zakladatel Longevitytech.fund. Jeho fondy investují do start-upů, které se zaměřují na dlouhověkost. Šrámek stojí také za omlazovacími klinikami v USA nebo v Česku. David a Šimon se také ptali, jak si prodloužit život ve zdraví.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Meziroční růst cen se definitivně usadil na jednociferných hodnotách, výraznější pokles inflace směrem k cíli centrální banky ale nastane nejdřív v lednu. Alespoň to očekává prognóza ČNB. Jak to bude ve skutečnosti, je ale podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka velmi těžké odhadovat. „Až v lednu se ukáže, jak moc si lidé zvykli na to, že je normální zdražovat o pět šest procent – to znamená, jestli při tom velkém přeceňování budou obchodníci zvyšovat ceny výrazněji, než tomu bylo v dobách normální inflace,“ říká Marek v Ranním brífinku.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Nezaměstnanost v Česku poslední dva měsíce mírně stoupá. Podle údajů z Úřadu práce, v Česku v srpnu vzrostla oproti předchozímu měsíci o desetinu procentního bodu na 3,6 procenta. Počet lidí bez práce meziměsíčně stoupl o 1870 na 260.803. Pracovních míst naopak ubylo - ke konci letních prázdnin jich zaměstnavatelé nabízeli zhruba o zhruba 4400 méně. Stále sice trvá situace, kdy nabídka volných míst převyšuje počet nezaměstnaných, oproti loňskému srpnu se ale tyto nůžky výrazně uzavírají.

Ranní brífink Ondřeje Housky:  V českém parlamentu leží návrh na zavedení manželství pro stejnopohlavní páry. Jako první postkomunistická země něco takového umožnilo Slovinsko. Následně se, jako vůbec první země bývalého Sovětského svazu, přidalo Estonsko, kde tento zákon začne platit 1. ledna. Byl na tom v estonské společnosti konsensus a budí sňatky homosexuálů vášně? Uslyšíte v dnešním Ranním brífinku HN. Já jsem OH a přeju vám příjemný poslech.

Vsoutěži Zelená obec roku, kterou pořádá ČSOB spolu s Hospodářskými novinami, zvítězil v kategorii nad 1000 obyvatel Slavičín. Město v podhůří Bílých Karpat se snaží být zelené a udržitelné v řadě různých oblastí – počínaje obnovou starých polních cest přes využívání elektromobilů, výstavbu cyklostezek až po ekologické vytápění svých sídlišť. „Chci, aby lidé byli na město hrdí a cítili, že se zde dobře žije,“ shrnuje své priority starosta Tomáš Chmela (STAN).

Vsoutěži Zelená obec roku, kterou pořádá ČSOB spolu s Hospodářskými novinami, zvítězil v kategorii nad 1000 obyvatel Slavičín. Město v podhůří Bílých Karpat se snaží být zelené a udržitelné v řadě různých oblastí – počínaje obnovou starých polních cest přes využívání elektromobilů, výstavbu cyklostezek až po ekologické vytápění svých sídlišť. „Chci, aby lidé byli na město hrdí a cítili, že se zde dobře žije,“ shrnuje své priority starosta Tomáš Chmela (STAN).

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Nejvýraznější propad za rok a čtvrt – takový výsledek hlásí nejnovější data o vývoji českého průmyslu. Přestože celkové číslo hodně ovlivnilo dění v energetice a těžebním průmyslu, meziročně se propadla i výroba, tedy zpracovatelský průmysl. Svůj podíl na tom má i dění v Německu, z jehož továren také nepřicházejí právě povzbudivé zprávy. Podrobněji téma v Ranním brífinku rozebereme s reportérem Hospodářských novin Janem Brožem, který se zaměřuje také na německou ekonomiku.

Dotační program Oprav dům po babičce začne během září přijímat první žádosti. Zájemci o renovaci domu díky němu mohou předem získat až milion korun na opravu vlastní nemovitosti. Ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman ale během prvních měsíců nečeká extrémní nápor, zájem podle něj bude nabíhat postupně. Důvodem je nutnost mít zpracovanou projektovou dokumentaci i energetické posouzení domu. Obojí přitom stojí čas i desítky tisíc korun, které domácnost musí investovat předem. Nejen na to, co od nové dotace čekat a na co si dát pozor, se v podcastu Green Deal ptali Tereza Beránková a Martin Ehl.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Statistický úřad zveřejní výsledky průmyslu a stavebnictví za červenec a poslanci budou dál projednávat konsolidační balíček. V ranním brífinku se podíváme na zelené hypotéky a také ženy v byznysu.

Klasická solární elektrárna je natočená na jih, aby vyráběla co nejvíc energie. Jelikož je takových elektráren hodně, během špičky v síti vyrábějí energie moc a dodávají ji do sítě za záporné ceny. To znamená ztrátu pro investora. „Jak bude FVE instalací přibývat, bude se to stávat stále častěji,“ říká Jozef Lištiak, obchodní ředitel společnosti Green Power Investment, která se zaměřuje na investice do obnovitelných zdrojů. Proto je mezi velkými investory stále větší zájem o takzvané trackerové aplikace, kdy se celá elektrárna otáčí během dne z východu na západ podle polohy Slunce. „Díky tomu elektrárna vyrábí více v časech mimo špičku, mimo dobu záporných výkupních cen elektřiny,“ říká Lištiak. Stejně tak je mezi velkými investory stále větší zájem o takzvanou agrivoltaiku, kdy se FVE elektrárna staví na pole. Tím se půda využije dvakrát – zemědělsky a zároveň pro výrobu elektřiny. „Například na něm mohou růst jahody nebo ovocné sady. Na pole se nainstaluje lehká konstrukce, která pomáhá růstu plodin, třeba tím, že poskytuje stín a zmírňuje odpařování,“ vysvětluje Lištiak. Agrivoltaika je populární v Rakousku a Německu, v Česku nyní Green Power Investment chystá dvě první větší realizace.

Klasická solární elektrárna je natočená na jih, aby vyráběla co nejvíc energie. Jelikož je takových elektráren hodně, během špičky v síti vyrábějí energie moc a dodávají ji do sítě za záporné ceny. To znamená ztrátu pro investora. „Jak bude FVE instalací přibývat, bude se to stávat stále častěji,“ říká Jozef Lištiak, obchodní ředitel společnosti Green Power Investment, která se zaměřuje na investice do obnovitelných zdrojů. Proto je mezi velkými investory stále větší zájem o takzvané trackerové aplikace, kdy se celá elektrárna otáčí během dne z východu na západ podle polohy Slunce. „Díky tomu elektrárna vyrábí více v časech mimo špičku, mimo dobu záporných výkupních cen elektřiny,“ říká Lištiak. Stejně tak je mezi velkými investory stále větší zájem o takzvanou agrivoltaiku, kdy se FVE elektrárna staví na pole. Tím se půda využije dvakrát – zemědělsky a zároveň pro výrobu elektřiny. „Například na něm mohou růst jahody nebo ovocné sady. Na pole se nainstaluje lehká konstrukce, která pomáhá růstu plodin, třeba tím, že poskytuje stín a zmírňuje odpařování,“ vysvětluje Lištiak. Agrivoltaika je populární v Rakousku a Německu, v Česku nyní Green Power Investment chystá dvě první větší realizace.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Více než 11 miliard korun. Právě o tolik by měl v příštím roce klesnout rozpočet resortu školství. A to v praxi znamená především razantní škrty. O práci tak může přijít až 20 tisíc nepedagogických pracovníků. Samotných učitelů se propouštění sice týkat nemá, ale pokud by vláda měla dodržet slib, že budou brát 130 procent průměrné mzdy, musela by naopak najít v prázdné státní kase dalších 30 miliard. Jak to jde dohromady s proklamacemi politiků, podle kterých je vzdělání klíčová priorita? A kde by se dalo v českém školství ušetřit tak, aby to nemělo fatální důsledky?

V bouřlivé debatě kolem vládního konsolidačního balíčků stojí multimiliardová oblast hazardu poněkud stranou pozornosti širší veřejnosti. A to i přesto, že na herny, kasina a sázkové kanceláře se valí zřejmě největší změny za poslední roky. Vládní balíček totiž nemění jen oblast daní, ale také hazardní zákon upravující celou robustní regulaci odvětví.

Ranní brífink Martina Ehla: Robert Fico chce nyní světu dokázat, že na něm byla spáchaná křivda. Neumí už oslovit levicového voliče, od roku 2018, kdy musel odejít, se tedy zásadně změnil, říká Peter Bárdy, šéfredaktor serveru Aktuality.sk a autor právě vycházející knihy o Ficovi. “Už to není přítel EU a Ameriky, stal se užitečným idiotem ruské propagandy,” tvrdí Bárdy.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Nutnost rozšíření Evropské unie o další členské státy se tu opakuje jako mantra, aniž se často ptáme, jak to vlastně v praxi udělat. Takže co to pro nás bude znamenat a je to vůbec výhodné? Uslyšíte v dnešním Ranním brífinku.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Je čtvrtek 31. srpna. Před námi je poslední prázdninový víkend. Jak by jej měli strávit rodiče dětí školou povinné a na co se připravit, o tom si budeme povídat s psychoterapeutkou Hanou Mazurovou.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Dnes je středa třicátého srpna a vládní politici se domlouvají na finální podobě konsolidačního balícčku. Jeho součástí jsou i úspory, podle ministra financí Zbynka Stanjury chce kabinet v příštích dvou letech snížit národní dotace o 54 miliard korun. nakolik je to reálné akde se dá šetřit, tak o tom se nyní budeme bavit s Danielem Bártou, Ekonomickým analytikem Národní rozpočtové rady

Češi si každým měsícem lépe zvykají na život s elektromobilitou. Nabít vůz poháněný elektřinou podobně rychle jako natankovat auto se spalovacím motorem je ale podle Miroslava Vejmana, technického ředitele Olife Energy, výrobce českých nabíječek pro elektromobily, i do budoucna nereálné. Češi by podle něj měli víc vsadit na plánování pomocí aplikací. Nejen o tom, jestli časté nabíjení aut z rychlonabíječek může ubrat baterii na životnosti nebo zda se vyplatí používat elektromobil jako záložní zdroj energie pro rodinný dům, si s Vejmanem v dnešním díle podcastu Green Deal povídali Martin Ehl a Tereza Beránková.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Drahé energie zhoršily situaci domácností, od nejhoršího je odvrátila plošná pomoc. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečnky zdražování nejvíc dopadlo na rodiny důchodců. Energie je letos v červnu stály o 73 procent víc než před dvěma lety. Neúplné rodiny hradí o 66 procent víc než před dvěma lety. Pomoc státu má podle šéfa resortu pokračovat, jen nebude plošná. Vedle výplaty sociálních dávek stát podpoří zateplení domů či instalaci fotovoltaiky.

Ranní brífink Martina Ehla: Donald Trump bude svoji kampaň v primárkách stavět na tom, že se proti němu všichni spikli a že musí čelit žalobám, říká Daniel Anýž. Joe Biden bude mít zase problémy kvůli věku a zdraví. Čeká nás tedy kampaň, jakou jsme v historii ještě neviděli.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Dobré ráno z Hospodářských novin, je pátek 25. srpna, končí termín pro podávání pozměňovacích návrhů ke konsolidačnímu balíčku u rozpočtového výboru, agrární komora se pochlubí letošní sklizní a v americkém Jackson Hole pokračuje každoroční setkání centrálních bankéřů. Trochu nepochopitelně v Brně začne roadshow plzeňského pivovaru se speciálním kamionem plným piva s názvem Hladinka, ale my dnes zůstaneme u vína.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Sedm korun na účtu. To je realita okresního soudu v Příbrami. Neplatí tak znalcům, neplatí advokátům ex-offo. Nemá vlastně ani na běžný provoz. A v podobné situaci je i řada dalších soudů v celé republice. Peníze, které měly na celý rok, se kvůli rostoucím nákladům většinou rozpustily už v pololetí. Jak moc to už pociťují advokáti? Podle člena prezidia Unie obhájců Lukáše Trojana dluží soudy obhájcům zřejmě až nižší stovky milionů korun. „Náklady na obhajobu ex-offo představují ročně částku řádově půl miliardy korun. A domnívám se, že dominantní část této částky není vyplácena řádně ve lhůtě,“ říká v Ranním brífinku Trojan.

Ranní brífink Martina Ehla: Válka na Ukrajině může být ještě dlouhá a Západ by se měl připravovat na dlouhou válku, říká politolog Jan Ludvík z Univerzity Karlovy. “Jde o to, jak se chceme kvůli podpoře Ukrajiny a ruské agresi uskromnit, tím se bude měřit další ochota Západu podporovat Kyjev,” zdůrazňuje Ludvík, který se zabývá armádami a strategií.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Proti plánu na výrazné zpřísnění emisních norem u aut nejdřív Česko vytáhlo tak, jako bylo jeho špatným zvykem – tedy s hlasitou kritikou, že vše je nepřijatelné a vše je potřeba rovnou hodit do koše. Po tomto politickém lomozu se věci chopili úředníci a diplomaté a i politici se uklidnili. A tak to nyní vypadá, že by se Česku mohlo podařit dosáhnout výrazného zmírnění návrhu – prostě proto, že předkládá argumenty a dokáže získat spojence. Víc uslyšíte v dnešním Ranním brífinku HN.

Ranní brífink Martina Ehla: Aktuální policejní válka na Slovensku je odrazem toho, že Slováci se budou ve volbách 30. září rozhodovat hlavně podle Fica. Jeho přiznivci se bojí ohrožení slovenské identity, jeho odůrci se bojí zase ohrožení demokracie, tvrdí Beata Balogová, šéfredaktorka slovenského deníku Sme. Volby tedy budou o Ficovi i o tom, zda se Viktoru Orbánovi podaří rozšířit sféru autoritářských vládců v EU, tvrdí Balogová.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes máme v novinách a na webu hn.cz exkluzivní rozhovor s Danuší Nerudovou, která se rozhodla kandidovat za STAN do europarlamentu. Takže v brífinku nabídneme audio ochutnávku. Já jsem Petr Honzejk a ochutnávat se začne hned po několika byznysových zprávách.

Ranní brífink Martina Ehla: Evropská unie i Česko se v energetické bezpečnosti poučily. Evropané si nyní víc třeba hlídají zásoby plynu a sjednotil se jejich pohled na energetickou bezpečnost, říká Martin Jirušek z Masarykovy univerzity, který je spoluautorem knihy “Na vlnách změny - Česká energetika a geopolitický zlom”. Jirušek varuje, že Evropa se už od minulé zimy uklidnila a přestala tlačit na energetickou změnu, což by se mohlo vymstít.

Publicistka ČT a šéfka pořadu 168 hodin Nora Fridrichová je od rány. Tvrdí, že ženy někdy zbytečně fňukají a měly by se místo toho o svá práva a pozice hlásit mnohem silněji než dosud. Trvá na tom, že informace o obtěžování redaktorek ze strany bývalého šéfa pořadu Reportéři ČT Marka Wollnera, které popsala v mailu pro vedení ČT, se zakládají na realitě. „Nikdy nebylo ve hře to, že by mělo jít o trestný čin. Když něco není trestné, neznamená to, že je to O. K.,“ komentuje policejní závěr, že se Wollner ničeho protizákonného nedopustil. V posledním dílu podcastu Boomer a Danuše Nora Fridrichová říká, že se někdy stydí před mladšími kolegyněmi, že je z generace novinářek, které obtěžování tiše akceptovaly a považovaly ho jen za nepříjemný standard profese.

Jako jediná získala Záměl na Rychnovsku v soutěži Zelená obec roku hned dvě ocenění – obsadila třetí místo mezi obcemi do tisíce obyvatel a dostala také speciální cenu za sociální počin roku. „Začali jsme se udržitelnosti věnovat už před lety z přesvědčení, než že bychom viděli ekonomickou výhodnost,“ říká starosta Záměle Josef Novotný. Dodává ale, že bez dotací by nejen v jeho obci vznikla jen malá část projektů. „Naprostá většina starostů je zeleným řešením nakloněná, když je na ně dotační titul,“ dodává.

Jako jediná získala Záměl na Rychnovsku v soutěži Zelená obec roku hned dvě ocenění – obsadila třetí místo mezi obcemi do tisíce obyvatel a dostala také speciální cenu za sociální počin roku. „Začali jsme se udržitelnosti věnovat už před lety z přesvědčení, než že bychom viděli ekonomickou výhodnost,“ říká starosta Záměle Josef Novotný. Dodává ale, že bez dotací by nejen v jeho obci vznikla jen malá část projektů. „Naprostá většina starostů je zeleným řešením nakloněná, když je na ně dotační titul,“ dodává.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Tahle země není pro chudý. Češi jezdí kvůli vysokým cenám čím dál více nakupovat do sousedních zemí. Zejména do Polska, ale i do všech ostatních. A to včetně Německa. Potraviny, benzín, ale i nábytek nebo stavebniny tam vyjdou často o desítky procent levněji než u nás. A rostoucí nákupy v zahraničí dokazují i data z českých platebních karet. Co to vypovídá o našem trhu? A souvisí to nějak s celkovým stavem tuzemské ekonomiky? „Jeden z nástrojů, který by mohl spotřebitelům pomoci, je nejen srovnávač cen mezi českými řetězci, ala také mezi řetězci v zahraničí, především v Polsku. Překvapuje mě, že to ještě nikdo neudělal,“ říká v Ranním brífinku hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Česká vláda je zpět z dovolené a začíná tak naplno porcování konsolidačního balíčku, Slováci ukáží vývoj HDP za druhé čtvrtletí a Německo zase oznámí index důvěry v ekonomiku. Dnešním ranním brífinkem a ekonomickými událostmi vás provede Jaroslav Mašek.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na to, jak si vede první dáma Eva Pavlová. Zatím byla tichá jako myška, ale to se začíná měnit. Takže jaké témata si vybrala, jak kvalitní má spolupracovníky a jak se vůbec s funkcí sžívá? Já jsem Petr Honzejk a pokusím se to zhodnotit hned po několika převážně byznysových zprávách.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Dobrou zprávou je pokles inflace. V červenci v meziročním srovnání stouply ceny jen o 8,8 procenta. Zdá s, že dvouciferné zdražování je definitivně za námi. Co se dá očekávat nejen od cenového vývoje, ale také od ekonomiky, o tom si budeme povídat s hlavním ekonomem České bankovní asociace, Jakubem Seidlerem.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na turbulence na realitním trhu. Kam až se můžou vyšpltat rostoucí ceny? Kolik se bude platit v Praze na nájemním? Kdy konečně pořádně zlevní hypotéky? Mrkneme se na to s naší analytičkou Julií hrstkovou hned po několika ekonomických zprávách.

Města a obce čím dál častěji investují do alternativních forem dopravy. Kromě nákupů elektrických autobusů se pouští také do zavádění systému sdílených kol. Ukazují to data společnosti Nextbike Czech Republic, která od roku 2018 kola dodává do 35 měst v Česku. Nejen o tom, jak výdělečný takový byznysový model může být, si s šéfem české pobočky Nextbike Lukášem Luňákem v podcastu Green Deal povídali Tereza Beránková a Martin Ehl.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Je možné propadnout extrému a stejně být extrémně v pohodě? Dnes uslyšíte o lidech, kteří tvrdí, že ano.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus dnes zveřejňuje data za červenec. A oficiálně tak potvrzuje, že uplynulý měsíc byl nejteplejší v historii měření. A to na celé zeměkouli. Jednadvacet dní z celkových třiceti historicky nejteplejších bylo zaznamenáno právě v letošním červenci. Důsledky neobvyklé vlny veder byly letos ostatně vidět téměř okamžitě. Požáry, sucha, extrémní teploty. Co přesně výsledky měření znamenají a co bychom měli dělat? „Rozhodně nám nepomůže něco tak bláznivého a nebezpečného, jako je teorie nerůstu,“ říká v Ranním brífinku klimatolog Aleš Farda. Například konec výroby klasických aut by podle něj vedl kvůli ztrátě životní úrovně k přesnému opaku – pálilo by se akorát více uhlí.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Více než rok v Česku zlevňovaly nemovitosti. V poslední době ale přibývá zpráv, které ukazují, že se tento trend na řadě míst zastavil. Znamená to, že už se pokles cen bytů a domů zastavil? Čeká nás teď období stagnace, nebo začne bydlení opět podražovat? A jak moc trh rozhýbe uvolnění pravidel pro hypotéky ze strany ČNB? Nejen na to v Ranním brífinku odpoví reportér Hospodářských novin Adam Kotrbatý, který se specializuje právě na realitní trh.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Dobré jitro z Hospodářských novin, je pátek 4. srpna, narozeniny slaví Barack Obama a včera je měl byznysmen Pavel Bouška, majitel skupiny Vafo na psí granule Brit, jenž nově získal tradiční řetězec bio potravin Country Life. O všem se dočtete v Hospodářkách, stejně jako o vývoji maloobchodu za červen, který dnes oznámí statistický úřad. Buďte s námi, od mikrofonu Ranního brífinku vás zdraví Jaroslav Mašek.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Je už energetická krize za námi? Zatímco před rokem stál plyn na burze okolo 150 eur za megawatthodinu a elektřina přes 400, dnes jsou ceny jen na zlomcích loňských maxim. Je to jen klid před další drahou zimou, nebo už jsme z nejhoršího venku a energetická krize pominula? Vyplatí se teď zafixovat ceny plynu a elektřiny, nebo s těmi výhodnějšími nabídkami dodavatelé teprve přijdou? Na to v Ranním brífinku odpovídá reportér Hospodářských novin Jan Brož, který se specializuje právě na energetiku.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Dřív, než se dočkáme levných hypoték, mohou někteří z nás využít státní program jménem Oprav dům po babičce. Program vyvolal velké kontroverze. Hostem Ranního briefingu Hospodářských novin je proto ministr životního prostředí Petr Hladík.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Možnost rychle a aspoň částečně nahradit třeba poškozený náhradní díl obrněného transportéru nebo tanku je něčím, co k 3D tisku přitahuje stále víc armád. Nejdál jsou Američané, kteří mají pro tyto účely několik tisíc 3D tiskáren. A jak jsou na tom Češi?

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na hit politické okurkové sezóny, tedy na nápad europoslance Jana Zahradila, že by ODS mohla jít po příštích volbách do koalice s babišovým hnutím ANO. Půjdeme na to hned po několika ekonomických zprávách.

Ranní brífink Tomáše Troníčka: Stačilo pár týdnů působení nového ministra zemědělství a hnuly se ledy. Zatímco předchozí šéf tradičního lidoveckého resortu a jihomoravský rodák Zdeněk Nekula uvalení spotřební daně na víno vytrvale odmítal, nový šéf, kterým je někdejší východočeský učitel Marek Výborný, už debatu připouští. A to s tím, že daň samotná vlastně ani problém není, to prý spíše administrativa a povinnosti kolem. Jak se na to dívají sami vinaři? „Pokud by mělo nižší sazbu spotřební daně třeba Japonsko, Kanada a mnoho dalších

Ranní brífink Martina Ehla: V roce 2026 má vypuknout obrovský boom stratosférických strojů, tedy balonů, vzducholodí či letadel létajících na hranici vesmíru. A český startup Hikade Technologies bude u toho. Co pro tyto stroje vyvíjí, jaké mají a budou mít použití a jak české firmě pomůže v rozvoji Tchaj-wan vysvětluje její zakladatel Tomáš Hikade.

Ranní brífink Jaroslava Maška: je to přesně týden, co ministerstvo životního prostředí představilo program Oprav dům po babičce, který vyvolat u části lidí nadšení a u části nevoli. Ozvali se hlavně ti, kteří už zateplení a rekonstrukce svých domů udělali a teď mají pocit, že je nespravedlivé, že jim na to nikdo nepřispěl. Co na kritiku říká ministr? A jaké jsou podmínky?

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Dříve to byl jeden z mála zdrojů o fungování byznysu PPF a také se zde pravidelně objevovaly fotografie nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, který se jinak médiím vyhýbal. Řeč je o výroční zprávě společnosti PPF. V jejím aktuálním vydání, které se ohlíží za rokem 2022, ale najdeme i zmínky o tom, jak by mohla vypadat budoucnost skupiny. Výroční zprávu si důkladně prostudoval a ta nejdůležitější zjištění z ní shrnuje v Ranním brífinku reportér Hospodářských novin Marek Miler.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Dobré ráno z Hospodářek, je pondělí 24. července, prázdniny se blíží ke své první polovině a byznys a ekonomika jedou v klasickém letním módu – dovolená, mírná práce a zase dovolená. Srpnová panika, co všechno je nutné stihnout v září, je ještě před námi. Přesto několik událostí dnes čekejte, ministr životního prostředí Petr Hladík představí poslední data z měření funkčnosti podzemní těsnící bariéry v dole Turów, Ryanair zveřejní výsledky za první čtvrtletí finančního roku 2024 a statistický úřad ukáže výsledky konjunkturálního průzkumu za červenec. Od mikrofonu ranního brífinku vás zdraví Matyáš Fára a Jaroslav Mašek.

Když padne otázka na nejrazantnější a nejchytřejší feministickou novinářku, tak většině lidí v Česku naskočí jméno Silvie Lauder. Autorka z týdeníku Respekt nyní vydala Knihu v pasti pohlaví a přijala poznání do dalšího dílu podcastu Boomer a Danuše. Řeč jde o nerovnostech a hrozbách, kterým ženy v Česku stále čelí od poznámkách o vzhledu, věčné sexualizace, násilí až po nerovné odměňování. A protože si Silvie je skutečně průrazná a s Danuší Nerudovou si výborně rozuměla, boomer Petr Honzejk byl tentokrát celý díl v hluboké defenzivě, ba se spíše svíjel v provazech.

Ranní brífink Martina Ehla: Medvědi jako emoční téma mohou pomoci zakrýt skutečné kauzy, říká o průběhu slovenské předvolební kampaně uprostřed léta sociolog Václav Hřích z agentury AKO. Hlavním tématem, které 30. září rozhodne volby, ale podle něj budou sliby jako jsou levnější potraviny či energie. Kromě vlivu medvědů na politiku v rozhovoru rozebíráme aktuální šance nejsilnějších slovenských politických stran a motivace jejich voličů.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dobrý den z Hospodářek, je čtvrtek 20. června. Dnes proženeme řádnou oponenturou záměr ministra životního prostředí Petra Hladíka rozdat lidem čtyřicet miliard korun na zateplení domů. Program “Oprav dům po babičce” okomentuje Miroslav Kalousek a předpokládám, že to bude jízda. půjdeme na to hned po několika ekonomických zprávách.

Do Prahy dnes přilétá první přímý let nové linky z Tchaj-wanu. Ta bude létat dvakrát týdně. “Nejsou to jen turisté, ale také obchodní náklad. Potřebujeme, aby byla byznysové úspěšná,” říká Alice Rezková, výkonná ředitelka Česko-tchajwanské obchodní komory.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Oprav dům po babičce. To je název i hlavní motto nového dotačního programu ministerstva životního prostředí, který svou štědrostí spolehlivě překonává veškeré dosavadní kotlíkové i zateplovací dotace. Stát ještě nikdy v historii Česka nerozdělil mezi lidi na opravy jejich domů tolik peněz. Na zateplení tak žadatelé mohou z evropských peněz získat až milion korun, a to dopředu. A na další statisíce si mohou sáhnout kombinací se stávajícím programem Nová zelená úsporám. Podle výkonného ředitele portálu Nejřemeslníci.cz Martina Ekrta to nevyhnutelně povede ke zdražování materiálů.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Inflace poprvé od začátku loňského roku klesla v červnu pod deset procent. Zásluhy za to si připisuje nejen centrální banka, ale také vláda Petra Fialy. Jak se budou ceny vyvíjet dál a kdy se můžeme těšit na snížení úroků a třeba i zlevnění hypoték, o tom se budeme bavit s hlavním ekonomem JaT banky Petrem Sklenářem.

Češi začínají přicházet na chuť repasované elektronice. Alespoň to tvrdí Simona Sedlárová, country manažerka start-upu Swappie. Ten nabízí repasované telefony společnosti Apple, oproti novým kusům ale o 40 procent levněji. Co stojí za úspěchem firmy, která se chlubí snížením uhlíkové stopy o 70 procent, se v podcastu Green Deal ptali Tereza Beránková a Martin Ehl.

Češi začínají přicházet na chuť repasované elektronice. Alespoň to tvrdí Simona Sedlárová, country manažerka start-upu Swappie. Ten nabízí repasované telefony společnosti Apple, oproti novým kusům ale o 40 procent levněji. Co stojí za úspěchem firmy, která se chlubí snížením uhlíkové stopy o 70 procent, se v podcastu Green Deal ptali Tereza Beránková a Martin Ehl.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Meziroční inflace se v červnu dostala pod deset procent a zásluhy na tom si připisuje i vláda. „Více než rok jednáme, tlačíme na producenty, prodejce potravin, dodavatele a prodejce nafty, benzinu a dalších komodit, aby za ně občané neplatili více než v okolních zemích. Tento tlak se vyplácí,“ uvedl premiér Petr Fiala. Jeho výrok samozřejmě zkritizovala opozice, příliš pochopení pro něj v podcastu Ranní brífink nemá ani hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Ranní brífink Petra Honzejka: Venku zuří léto a s některými lidmi dělá divy. Třeba takový Andrej Babiš začal poskakovat na sociální síti tiktok, jako rozjuchaný teenager. Je to dobrý důvod podívat se v brífinku na to, jak se proměńuje mýtický politický marketing hnutí ANO. Půjdeme na to hned po několika komentovaných byznysových zprávách.

Jindřich Štreit je nejslavnějším žijícím českým fotografem. Má za sebou 1500 výstav, vychoval stovky reportážních i uměleckých fotografů, bylo o něm natočeno několik filmů. Má z sebou ale i komunistické vězení za tvorbu, která se soudruhům nepoznávala - ukazovala socialismus, jaký byl. Dnes Štreit se věnuje problémům, které česká společnost nedokáže řešit, nebo je řeší pomalu. Na letním festivalu v Trojanovicích ho ve speciálním podcastovém studiu zapůjčeném firmou Shopa Redesingn zpovídali Petr Honzejk a Jiří Žďárský. Řeč jde o venkově, pravdě, válce, životě, smrti i současné mladé generaci.

Zajdeme na kafe říká člověk běžně. Zaletět si na kafe, nebo třeba na hudební festival, na to už je zapotřebí létající auto, neboli vírník. Co všechno se dá s vírníkem dělat, kolik stojí, jak je těžké ho řídit a co se stane, když vírník začne "padat"? Nejen o tom mluvili s propagátorem létání ve vírníku, dobrodruhem a podnikatelem Pavlem Březinou na letním festivalu v Trojanovicích ve speciálním podcastovém studiu zapůjčeném firmou Shopa Redesing Jiří Žďárský a Julie Hrstková.

Trojanovice, Čeladná, Pustevny,..místa, k jejichž věhlasu přispěla velkým dílem moderní architektura. Prosklené stěny, rovné střechy, to vše bylo donedávna v horách nepředstavitelné. Změna materiálů i nové vnímání architektury se však postupně prosazuje i tady. "Lidé k nám chodí s představou, že chtěji, postavit něco útulného. A myslí tím klasickou roubenku. Když se s nimi ale bavíme o tom, kde a jak žijí, zjistí, že se v místnostech s nízkými stropy a malými okny nijak příjemně necítí", říká v podcastu Romana Mališ Bilková, designerka a architektka, která si za nový interiér Kovárny v Čeladné odnesla v roce 2020 cenu za Design retailového prostoru. Jak je těžká spolupráce s památkáři a představiteli CHKO a co říkají na novinky v architektuře starousedlíci, nejen o tom se na letním festivalu v Trojanovicích ve speciálním podcastovém studiu zapůjčeném firmou Shopa Redesing povídala Romana Mališ Bílková s Jiřím Žďárským a Julií Hrstkovou.

Kam nyní investovat, když máte volné peníze? Pořád platí - dejte všechno do burzovního indexu? Nyní už ne tak úplně, vysvětluje investor a bývalý šéf Komerční banky Radovan Vávra. Částečně rehabilituje dluhopisy a - podržte se - i termínované vklady. V podcastu který vznikl ve speciálním studiu zapůjčeném firmou Shopa Redesign na letním festivalu v Trojanovicích ho vyzpovídali Petr Honzejk a Jiří Žďárský. Hlavním tématem byla ale budoucnost civilizace, na kterou se vrhá umělá inteligence. Perspektiva, kterou Vávra nastiňuje, je opravdu chmurná. Poslechněte, i když možná po poslechu neusnete!

Ranní brífink Ondřeje Housky: Dovolené jsou v plném proudu a s nimi nevyhnutelně přijdou i spory, tedy stížnosti lidí třeba na ubytování a další služby. Šlo by spotřebitelské spory, jako je například taky nespokojenost s dodaným zbožím nebo se zpožděným letem řešit lépe, než dnes? Zeptáme se v Ranním brífinku HN. Dnes ho pro vás připravil OH.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Poslední týdny ovšem nejsou pouze ve znamení státního rozpočtu. Po čtyřech kvartálech poklesu cen nemovitostí se zdá, že dochází k obratu. Volných bytů je v nabídkách měně, prodejci už nejsou ochotni akceptovat velké slevy. Jak to vypadá na trhu rezidenčních nemovitostí se budeme bavit s Danem Vaškem, spoluzakladatelem a výkonným ředitelem investičniho fondu Silverline Real Estate

Spuštění chatbotu GPT vloni zpřístupnilo široké veřejnosti nástroje využívající umělou inteligenci a do mnoha oborů přineslo nečekané možnosti. Nadšení z těchto aplikací ale doprovází i obavy: Nahradí umělá inteligence lidskou práci? Dokážeme si poradit s novými formami dezinformací? Měli bychom umělou inteligenci regulovat? Podobné otázky si lidé pokládali i při nástupu jiných technologických inovací, připomněli odborníci na debatě HN o příležitostech a hrozbách umělé inteligence. Práci nám podle nich roboti nevezmou, promění se ale její náplň. Náskok získají ti, kdo se budou s možnostmi nových aplikací rychle seznamovat a naučí se je využívat v praxi.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Malý ten, kdo zná jen malý cíl, říkal si možná Friedrich Merz, když se chtěl stát nástupcem Angely Merkelové na čele konzervativní CDU. Tehdy prohlásil, že když bude zvolen, postará se o to, aby se podpora krajně pravicové Alternativy pro Německo snížila o polovinu. Realita? AfD by dnes volila pětina Němců a je druhou nejsilnější stranou v zemi. Jak k tomu došlo a co to znamená?

Cíl snižovat emise uhlíku je zakotven v takzvané Pařížské dohodě z roku 2016, sjednané OSN, a jasně o něm hovoří i Zelená dohoda pro Evropu. Snaha dosáhnout ho zásadním způsobem mění fungování trhu a ovlivňuje chování všech, kdo se na světovém pohybu výrobků, zboží a služeb podílejí. V debatě Cesta k uhlíkové neutralitě, kterou uspořádal týdeník Ekonom ve spolupráci s poradenskou společností PwC, diskutovali odborníci z veřejného i soukromého sektoru také o tom, že udržitelnost v každodenním podnikání je formulována poměrně abstraktně a takzvaná zelená politika naráží na limity toho, čeho jsou zejména největší znečišťovatelé životního prostředí (energetika, těžký průmysl, doprava či zemědělství) fakticky schopni. Upozornili i na nepřehlédnutelnou skepsi mnoha Evropanů k tomu, že tento systém výroby a spotřeby je schopen být uhlíkově neutrální. A také nastínili, jak přesvědčit a motivovat podnikatele, koncové zákazníky a zaměstnance, aby se s pravidly a záměry vnitřně ztotožnili.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Když přijde na otázku, kam s milionem korun, padají nejčastěji termíny jako americké akcie, nemovitosti, dluhopisy, spořící účty, kryptoměny nebo veteránská auta, archivní vína, případně obrazy. Existuje ale i další investice, která má spolehlivé výnosy porážející akciové indexy. A navíc se na ní dá hrát: staré oprýskané kytary. Třicet čtyři tisíc euro, tedy zhruba 800 tisíc korun. To je například prodejní cena kytary Fender Stratocaster z roku 1963, kterou prodává tuzemský obchod s vintage kytarami J&L Guitars. „Ten nástroj už nejde vyrobit tak, jak se dělal v té době. Jedná se vždy o unikát a i když se někdo dneska strašně snaží ten nástroj napodobit, tak toho nelze docílit,“ říká v Ranním brífinku spolumajitel obchodu Lukáš Martinek.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Stavební spoření čeká změny, konsolidační balíček schválený vládou snižuje státní podporu stavebního spoření na polovinu. Spořitelny se budou moci ale víc podílet na státní politice dotací do energetických úspor. Jak to má fungovat, nám přiblíží následující rozhovor.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Od začátku prázdnin se vrátily expresní a mezinárodní vlaky na trať z Prahy do Brna přes Pardubice a skončila tak pomalejší jízda přes Vysočinu. Rekonstrukce několika úseků na prvním koridoru trvala přes dva roky. Přesto ani třicet let po začátku oprav hlavních tratí v Česku stále není hotovo. Na jaká zdržení se musí cestující v příštích letech připravit a kdy bychom se mohli dočkat stavby první vysokorychlostní tratě v Česku? Také na to v Ranním brífinku odpovídá redaktor oborového webu Zdopravy.cz Jan Sůra.

Pokud chce být dnes zaměstnavatel úspěšný, musí dbát na témata udržitelnosti, diverzity a inkluze. „Škoda Transportation při náboru kvůli tomu představuje potenciálním zaměstnancům svou strategii, v níž se všemi těmito tématy pracujeme,“ vysvětluje viceprezidentka pro lidské zdroje ze společnosti Škoda Transportation, Šárka Moučková. Firma s náborem nových lidí nemá problém, mimo jiné právě proto, že se zaměřuje se i na udržitelná řešení pro veřejnou dopravu. Tím, že je Škoda společností s českými kořeny rozšiřující se do dalších zemí, řeší i téma diverzity. Díky všem těmto faktorům letos Škoda Transportation získala druhé místo v kategorii Top zaměstnavatel v rámci nezávislého žebříčku Nejlepší zaměstnavatelé společnosti Randstad, který proběhl ve třiceti zemích.

Pokud chce být dnes zaměstnavatel úspěšný, musí dbát na témata udržitelnosti, diverzity a inkluze. „Škoda Transportation při náboru kvůli tomu představuje potenciálním zaměstnancům svou strategii, v níž se všemi těmito tématy pracujeme,“ vysvětluje viceprezidentka pro lidské zdroje ze společnosti Škoda Transportation, Šárka Moučková. Firma s náborem nových lidí nemá problém, mimo jiné právě proto, že se zaměřuje se i na udržitelná řešení pro veřejnou dopravu. Tím, že je Škoda společností s českými kořeny rozšiřující se do dalších zemí, řeší i téma diverzity. Díky všem těmto faktorům letos Škoda Transportation získala druhé místo v kategorii Top zaměstnavatel v rámci nezávislého žebříčku Nejlepší zaměstnavatelé společnosti Randstad, který proběhl ve třiceti zemích.

Nejdůležitější pro zaměstnance firmy IKEA je péče o lidi a planetu. To alespoň vyplývá z firemního průzkumu z IKEA Česká republika. Právě Péče o lidi a planetu je jednou z osmi základních hodnot globální firmy. V praxi se tato péče projevuje například užíváním recyklovaných materiálů. Péče o lidi zase tím, že IKEA podporuje v rámci projektu Za bezpečný domov oběti domácího násilí. „Pokud za námi některý ze zaměstnanců přijde s takovým problémem, snažíme se mu pomoci například poskytnutím dovolené navíc, finanční pomocí či pomůžeme oběti sehnat psychologickou pomoc, zajistíme bezpečný příchod a odchod z práce či výměnu telefonního čísla,“ vysvětluje Onderka.

Nejdůležitější pro zaměstnance firmy IKEA je péče o lidi a planetu. To alespoň vyplývá z firemního průzkumu z IKEA Česká republika. Právě Péče o lidi a planetu je jednou z osmi základních hodnot globální firmy. V praxi se tato péče projevuje například užíváním recyklovaných materiálů. Péče o lidi zase tím, že IKEA podporuje v rámci projektu Za bezpečný domov oběti domácího násilí. „Pokud za námi některý ze zaměstnanců přijde s takovým problémem, snažíme se mu pomoci například poskytnutím dovolené navíc, finanční pomocí či pomůžeme oběti sehnat psychologickou pomoc, zajistíme bezpečný příchod a odchod z práce či výměnu telefonního čísla,“ vysvětluje Onderka.

Nejvíc ze všeho senátorka za Pirátskou stranu Adéla Šípová nesnáší otázku, jak stíhá politiku a pět dětí. I ta padne, ale narazí na jízlivou protiotázku. Jak asi stíhají její několikrát rozvedení kolegové tři rodiny se stále mladšími manželkami? A dál je to v tomto dílu podcastu Boomer a Danuše podobné. Je to drsná výměna mezi boomerem Petrem Honzejkem a Adélou Šípovou, glosovaná povětšinou smířlivou Danuší Nerudovou. Nebudete se nudit, protože vlastně ani ona Danuše Nerudová tak smířlivá není.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Začínají prázdniny a také Karlovarský filmový festival. Statistici dnes zveřejní nezaměstnanost za květen a poslanci by měli schválit zvýšení spotřební daně u nafty. Z eurostatu se dozvíme také rychlý odhad červnové inflace v eurozóně a hlavním hostem Ranního brífinku je šéf Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa a budeme mluvit o novele energetického zákona, takzvaném Lex OZE 2.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Volný obchod nám přinesl nejen bohatství, ale stali jsme kvůli němu závislí na jiných. A z toho plynou bezpečnostní rizika, která jsme dlouhá léta ignorovali. A teď za to budeme muset zaplatit. Ale jaký bude nový svět? Vůbec nemusí být nějak výrazně horší, pokud to nepokazíme. Víc vám řekneme v dnešním Ranním brífinku HN, u kterého vás vítá OH.

Zelený biometan vyváží do západní Evropy, takzvaná záruka původu pro Čechy zatím není dostatečně atraktivní. S rostoucím tlakem na snižování emisí se ale situace bude měnit, říká šéf skupiny EFG Tomáš Voltr. Jeho firma jako první v zemi vyrábí biometan z odpadu, ojedinělá je i sběrná síť Třídím gastro, díky které shromažďují pro bioplynovou stanici odpad taky z restaurací. Nejen to, jaká je v Česku budoucnost bioplynek, v podcastu Green Deal zjišťovali Martin Ehl a Tereza Beránková.

Systém školního stravování funguje v Česku již přes šedesát let a podle odborníků potřebuje výrazné změny. Zaměstnanci jídelen by se měli nově vzdělávat, aby vařili zdravěji a kvalitněji, úpravou by mohl projít i spotřební koš, který je podle odborníků přežitek. Zároveň upozorňují, že je třeba myslet na ty děti, jejichž rodiče nemají na obědy finance. Kvůli inflaci totiž jejich počty stále rostou.

Ranní brífink Petra Honzejka: Začíná doba festivalů – a my Vás dnes pozveme na jeden, který je protipólem festivalu Karlovarského. Nejen proto, že se koná na opačném konci Česka, ale i proto, že o co méně je naleštěný, o to víc je obsahově pestrý a kontaktnější. Petr Honzejk vás pozve na Kontakt fest, na kterém se podílejí i Hospodářky hned po několika byznysových zprávách!

Karlínský start-up SpaceKnow dokáže ze satelitních snímků zjistit neuvěřitelné věci. Pomocí umělé inteligence, konkrétně technologie strojového učení a rozpoznávání obrazu, spočítá, kolik bylo včera aut před všemi supermarkety v Mnichově, jak se daří ekonomice v Gabonu nebo kolik aut za poslední týden odjelo ze všech továren Tesly.„V průzkumu Země v posledních pěti letech proběhla obrovská revoluce. A vznikla v soukromém sektoru,“ říká zakladatel a výkonný ředitel SpaceKnow Jerry Javornický. „Všechny věci, které děláme, byly historicky v gesci vojenských a špionážních služeb. Tohle paradigma se ale díky pokroku v umělé inteligenci změnilo – firmy mají často stejné nebo lepší možnosti. Jak to tak bývá, největší inovace jsou hnané soukromými firmami, státní aparát je následuje.“

Karlínský start-up SpaceKnow dokáže ze satelitních snímků zjistit neuvěřitelné věci. Pomocí umělé inteligence, konkrétně technologie strojového učení a rozpoznávání obrazu, spočítá, kolik bylo včera aut před všemi supermarkety v Mnichově, jak se daří ekonomice v Gabonu nebo kolik aut za poslední týden odjelo ze všech továren Tesly. „V průzkumu Země v posledních pěti letech proběhla obrovská revoluce. A vznikla v soukromém sektoru,“ říká zakladatel a výkonný ředitel SpaceKnow Jerry Javornický. „Všechny věci, které děláme, byly historicky v gesci vojenských a špionážních služeb. Tohle paradigma se ale díky pokroku v umělé inteligenci změnilo – firmy mají často stejné nebo lepší možnosti. Jak to tak bývá, největší inovace jsou hnané soukromými firmami, státní aparát je následuje.“

Budoucnost bankovních poboček v Česku: bude jich ještě méně, ty stávající se nadále promění a práci některých zaměstnanců bude stále více ovlivňovat umělá inteligence.

Ranní brífink Martina Ehla: Ruská propaganda uměle vyvolává pomocí dezinformací krize na Slovensku a může ovlivnit zářijové volby, říká expert na boj v informačním prostoru Tomáš Kriššák, manažer firmy Gerulata Technologies a odborník na informační bezpečnost. Sám se rozhodl v boji proti dezinformacím přispět vytvořením komiksu, kde na příběhu ukrajinské dívky vysvětluje ruskou agresi.

Letecká doprava patří k odvětvím, která vůbec nejvíc zasáhly restrikce spojené s pandemií covidu. Kvůli ní si musel dát přestávku i pařížský aerosalon. Výrobci letadel a další techniky tak ukázali své novinky potenciálním zákazníkům i veřejnosti až po čtyřleté přestávce. Aerosalonu se účastnil i reportér Hospodářských novin Petr Zenkner. Jak dopadlo tradiční soupeření v počtu zakázek mezi Airbusem a Boeingem? Co předvedli čeští výrobci? A zotavil se už obor z covidových propadů? Nejen to uslyšíte v dnešním Ranním brífinku.

Letecká doprava patří k odvětvím, která vůbec nejvíc zasáhly restrikce spojené s pandemií covidu. Kvůli ní si musel dát přestávku i pařížský aerosalon. Výrobci letadel a další techniky tak ukázali své novinky potenciálním zákazníkům i veřejnosti až po čtyřleté přestávce. Aerosalonu se účastnil i reportér Hospodářských novin Petr Zenkner. Jak dopadlo tradiční soupeření v počtu zakázek mezi Airbusem a Boeingem? Co předvedli čeští výrobci? A zotavil se už obor z covidových propadů? Nejen to uslyšíte v dnešním Ranním brífinku.

Speciální díl podcastu Proč šéfové nespí jsme natočili na začátku hudebního festivalu Metronome Prague 2023 s producenty a zakladateli Metronomu Davidem Gaydečkou a Martinem Voňkou. Třetím hostem byl šéf festivalu Beats For Love Kamil Rudolf, který každoročně do Ostravy přivede kolem padesáti tisíc lidí.Jak funguje byznys kolem hudebních festivalů, jaká jsou největší rizika pro majitele, kde jsou specifika festivalu v Praze a jak říct kamarádům, že si mají koupit lístky ze svého? O tom všem a také o inflaci a o cenách lístků a kapel hovořil s producenty Jaroslav Mašek.

Speciální díl podcastu Proč šéfové nespí jsme natočili na začátku hudebního festivalu Metronome Prague 2023 s producenty a zakladateli Metronomu Davidem Gaydečkou a Martinem Voňkou. Třetím hostem byl šéf festivalu Beats For Love Kamil Rudolf, který každoročně do Ostravy přivede kolem padesáti tisíc lidí.

Herečka Chantal Poullain je skutečná dáma. Jak vidí pozici žen v Česku ve srovnání s Francií? Co nám chybí? V dalším dílu podcastu Boomer a Danuše ji Danuše Nerudová a Petr Honzejk vyzpovídají i na téma sexuálního obtěžování ve filmovém průmyslu, popovídají si s ní o její roli mrchy v seriálu Ordinace v růžové zahradě nebo o tom, kdo jí zabránil jet Rallye Paříž-Dakar. V tomto podcastu Petr Honzejk a Danuše Nerudová hledají odpověď na otázky, proč to mají ženy v Česku často těžší, než je zdrávo, co chlapi stále nechápou a jak to změnit.

Přesně před čtyřmi lety se na pražské Letné sešlo přes 200 tisíc lidí, aby demonstrovali proti politickému bahnu kabinetu Andreje Babiše. Tak masivní protivládní protest Česko předtím ani potom nezažilo. Dnes se budeme s politologem Milošem Gregorem bavit o tom, co se od té doby u ANO změnilo a zda se do bahna budeme bořit i v budoucnu. „Například zpochybňování potřeby obranné politiky v rámci NATO nebo výroky představitelů ANO proti válečným uprchlíkům z Ukrajiny, kdy je dlouhodobě staví proti českým občanům a dávají do kontrastu s tím, kolik to stojí peněz, tak to nenasvědčuje, že by ANO mělo v plánu se vrátit na umírněnější pozice. Naopak dále eskaluje tu radikálnost ve své rétorice,“ říká v Ranním Brífinku Gregor. Tak si vezměte dobré holínky a jdeme do toho.

Přesně před čtyřmi lety se na pražské Letné sešlo přes 200 tisíc lidí, aby demonstrovali proti politickému bahnu kabinetu Andreje Babiše. Tak masivní protivládní protest Česko předtím ani potom nezažilo. Dnes se budeme s politologem Milošem Gregorem bavit o tom, co se od té doby u ANO změnilo a zda se do bahna budeme bořit i v budoucnu. „Například zpochybňování potřeby obranné politiky v rámci NATO nebo výroky představitelů ANO proti válečným uprchlíkům z Ukrajiny, kdy je dlouhodobě staví proti českým občanům a dávají do kontrastu s tím, kolik to stojí peněz, tak to nenasvědčuje, že by ANO mělo v plánu se vrátit na umírněnější pozice. Naopak dále eskaluje tu radikálnost ve své rétorice,“ říká v Ranním Brífinku Gregor. Tak si vezměte dobré holínky a jdeme do toho.

Zdražování a vysoká inflace se na chuti Čechů utrácet za letní dovolenou v zahraničí vůbec neprojevují, uvádí obchodní ředitelka CK Blue Style Lenka Pátek. Letošní sezóna bude podle ní nejméně tak rekordní jako ta předchozí. Lidem, kteří si stále ještě nezakoupili letní pobyty, radí neváhat. Většinu zájezdů totiž mají v cestovní kanceláři již vyprodanou. Pokud někteří Češi chtějí přece jenom za své letní cestování ušetřit, nedělají to většinou podle obchodní ředitelky na úkor kvality hotelu, ale spíše délky pobytu. „Takže nepojedou třeba na 12 dní, ale jen na osm až devět dní. Ale dovolenou si zkrátka dopřejí,“ komentuje v podcastu. Oblíbené destinace podle ní zůstávají stejné - Češi nejraději cestují do Turecka, Egyptu, Tuniska, Itálie nebo na řecké ostrovy. Pátek také upozorňuje na to, že v letošní sezóně se nevyplatí čekat na last minute pobyty. Ty dříve bývaly synonymem pro velmi levnou dovolenou - to už dnes ale neplatí. „Dokonce se může stát, že v last minute budou ceny vyšší než first minute. Takže pokud máte daný termín dovolené, tak se vyplatí plánovat. Pak se nemusím podřizovat tomu, co zbylo na trhu,“ dodává.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Dobré jitro, je čtvrtek 22. Června, Hospodářky dnes mají výjimečný event ve funkcionalistické čelákovické vile, kterou v roce 1939 dostavěl za přesně jeden milion československých korun továrník Josef Volman a po její loni dokončené rekonstrukci se jí přezdívá pražský Thugendhat. Večer bude jednat také národní ekonomická rada vlády, takzvaný NERV, o budoucnosti české dopravy. Čeká nás bouřlivé počasí, nechytejte nerva, od mikronu ranního brífinku vás zdraví Jaroslav Mašek.

Proces vytváření informačního modelu budovy, známého především pod anglickou zkratkou BIM (Building Information Modeling) představuje významnou novinku ve stavebnictví, díky které jsou vytvářena, užívána a spravována data o stavbě během celého jejího životního cyklu. Při vytvoření informačního modelu v zásadě vznikne digitální dvojče budovy obsahující veškeré informace o stavebním projektu napomáhající jeho realizaci, ale i následnému užívání. Metoda BIM se začíná rozšiřovat i v České republice, i když nárůst jejího využívání je spíše pozvolný. O důvodech, které brzdí využívání metody BIM, ale i o hlavních výhodách vytváření informačních modelů budov a změnách, které tato metoda přinese do českého stavebnictví debatovali odborníci v rámci kulatého stolu pořádaného týdeníkem Ekonom.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Dnes startuje šestý ročník mezinárodního hudebního festivalu Metronome. Jestli se nálada vrátila do doby před pandemií, nakolik návštěvnost ovlivňuje vysoká inflace a jestli se dá přežít bez dotací s podpory státu či města, tak o tom se v následujících minutách budeme bavit s organizátorem festivalu Davidem Gaydečkou.

Ranní brífink Ondřeje Housky: O normě Euro 7 se v Česku mluví tak často, že o ní slyšíme a čteme téměř denně. Prodraží auta natolik, že skončí výroba menších vozů jako je Fabia? Nebo nic takového nehrozí a naopak dojde k výraznému zlepšení ovzduší?

Nejen velké průmyslové firmy v posledním roce musely začít řešit, jak ušetřit za energie. Řada z nich proto nechala do provozů nainstalovat měřidla, pomocí kterých zjistily, kudy jim unikají peníze. „Velmi často se stává, že se v jednu chvíli topí i chladí a nikdo o tom nemá ani potuchy,“ popisuje častý problém šéf společnosti Flowbox Tomáš Rendla, host podcastu Inovátoři roku. Právě Flowbox se letos z pohledu Hospodářských novin zařadil mezi desítku nejinovativnějších podniků.

Nejen velké průmyslové firmy v posledním roce musely začít řešit, jak ušetřit za energie. Řada z nich proto nechala do provozů nainstalovat měřidla, pomocí kterých zjistily, kudy jim unikají peníze. „Velmi často se stává, že se v jednu chvíli topí i chladí a nikdo o tom nemá ani potuchy,“ popisuje častý problém šéf společnosti Flowbox Tomáš Rendla, host podcastu Inovátoři roku. Právě Flowbox se letos z pohledu Hospodářských novin zařadil mezi desítku nejinovativnějších podniků.

Ranní brífink Petra Honzejka: Sto dní prezidenta Petra Pavla ve funkci vyvolalo řadu otázek a rozdílných hodnocení. Není až moc aktivní? Nemluví vládě do rozhodování příliš, jako třeba včera, když kritizoval rozhodování o rozpočtu? Dovolím si v brífinku nabídnout svůj pohled, vycházeje přitom z glosy pro Český rozhlas. Hned po několika komentovaných ekonomických zprávách.

Evropa odstartovala novou společnou zemědělskou politiku, která slibuje udržitelnější hospodaření v rostlinné i živočišné výrobě. Pro české farmáře však bylo její zahájení náročné. Na přípravu před spuštěním dotačního programu měli málo času a museli se popasovat se složitou administrativou i častými změnami podmínek. „Bylo to o fous,“ komentoval situaci šéf Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek, který v debatě HN o podpoře zemědělství uvedl, že někteří farmáři letos museli kvůli podávání jednotné žádosti o dotace odložit potřebné jarní práce na poli. Zástupci zemědělců, vlády i dodavatelů agrární techniky se v diskuzi shodli, že celý sektor bude v budoucnu potřebovat jednodušší systém podpory, předvídatelnost investičních dotací a především dostatek kvalifikovaných lidí pro modernizaci a nástup precizního zemědělství.

Ranní brífink Martina Ehla: Na konci září čekají Slovensko parlamentní volby, které mnozí označují za osudové - země se vydá do náruče Ruska nebo zůstane v rodině demokratických států. Michal Šimečka, lídr strany Progresívní Slovensko, která je v průzkumech třetí, vysvětluje, jak povede kampaň, čím chce porazit expremiéra Roberta Fica a jak ruská propaganda ovlivňuje slovenskou politiku.

Investiční podcast MoneyPenny tentokrát navštívil Libor Váka, jenž vlastnil 150 bytů v celkové hodnotě 200 milionů korun. Letos třetinu prodal a chystá velkou investici financovanou v eurech. David a Šimon se Libora ptali, proč s tím nemá banka problém a kde nyní vidí investiční příležitosti.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Prezident Petr Pavel bude mít koncem týdne za sebou prvních 100 dní ve funkci. Jeho úvodní čtvrtletí může na první pohled vypadat jako impozantní série úspěchů, ale hodnocení ovlivňuje mimo jiné i velmi nízko nastavená laťka od Miloše Zemana, který měl zejména poslední rok spíše „pyžámkový“. V čem tedy Pavel zaslouží pochvalu a kde je naopak slabší? „Na Hradě by měli velmi zapracovat na veřejné prezentaci a projevech,“ hodnotí komentátor HN Petr Honzejk. Naopak silná je podle něj hlava státu v neformální komunikaci: „Je to divadlo, ale uvěřitelné. Má talent na to, sednout si do turistické třídy letadla a nevypadat tam jako Mr. Bean, který se ošívá a těší se, až to přistane.“

Po celém světě se doposud prodalo zhruba 50 tisíc vozů poháněných vodíkem. Boj o budoucnost automobilové dopravy tak s přehledem vyhrávají elektromobily, kterých už z výrobních linek sjelo přes tři miliony kusů. Podle Martina Tenglera ze společnosti BloombergNEF by vodík mohl být řešením spíš pro lodní nebo leteckou dopravu. Hlavní uplatnění ale bude mít v těžkém průmyslu. Nejen o zeleném vodíku si s ním v novém díle podcastu Green Deal povídali Martin Ehl a Tereza Beránková.

Ranní brífink Jaroslava Maška: čeká nás schůze vlády nad rozpočtem a dalšími tématy jako je například optimalizace fungování stálého zastoupení Česka při EU. Hekatlon nad tím, jak rychleji stavět obnovitelné zdroje, zase proběhne na ministerstvu životního prostředí a společnost Broker Consulting pořádá konferenci k celorepublikovému průzkumu o důchodové reformě. O ní uslyšíte také v Ranním brífinku.

Ranní brífink Martina Ehla: Ukrajinské děti, které utekli před válkou, končí první celý školní rok v Česku. Podnikatelka Oksana Breslavska popisuje, jak je čím dál těžší shánět podporu pro děti, které se nedostali do českých škol a s čím se děti setkávají v české společnosti.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Rozpočet za prvních pět měsíců skončil s deficitem přes 270 miliard korun. Schválený schodek za celý rok by přitom neměl přesáhnout 295 miliard. Je možné ještě tento limit dodržet a za jakých podmínek?

Jan Vlachynský je král brněnské barové scény. Tvůrce konceptů, jako „Bar, který neexistuje“, které Brnu závidí nejen Praha, probourává mnohé skleněné stropy. Třeba tvrzení, že za barem má stát chlap, protože jen muž dokáže umíchat pořádný drink. Nebo představu, že existují mužské a ženské koktejly. V dalším dílu podcastu Boomer a Danuše, který byl natočen se skvělým publikem v brněnské Fait Gallery ho Danuše Nerudová a Petr Honzejk vyzpovídají na téma jak je to s muži a ženami v barovém světě a poprají se třeba i na to, jak se vyhazují otrapové, kteří obtěžují barmanky.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Podle Václava Klause jsou politici v Česku i jinde na Západě váleční štváči, protože posílají Ukrajině zbraně, místo aby se zasadili o mír. Je to vskutku pozoruhodná úvaha, o které si víc řekneme v Ranním brífinku HN.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dobrý den z hospodářek, že čtvrtek 8. června! Dnes se podíváme na to, kdo může za inflaci. Nejen u nás, ale i ve světě. A odpověď to bude dost překvapivá. Petr Honzejk vyzpovídá ekonomického analytika Luďka Vainerta, který pročetl nejnovější studie, hned po několika byznysových zprávách.

Trh se solárními elektrárnami zažívá od loňského roku boom. K jeho letošnímu pokračování přispívá i to, že se k instalacím na rodinných domech přidávají panely na budovách firem a začínají se opět budovat samostatné sluneční elektrárny. Po skokovém zvýšení cen energií má ekonomický tlak větší sílu než nedůvěra k novinkám. Odborníci na fotovoltaiku se však při besedě týdeníku Ekonom shodli, že je nutné odstranit úzká místa, tedy pochybnosti spotřebitelů vyvolané nerealistickými přísliby instalačních firem, a upravit legislativu. Hlavně tak, aby bylo možné bez problémů připojovat k síti velká bateriová úložiště.

Moderní síťová infrastruktura je nezbytným základem pro všechny podnikové aplikace, stejně jako pro připojení ke cloudovým službám. Zároveň je ale pro firemní uživatele prakticky neviditelná – tedy až do chvíle, kdy je nějaká aplikace nebo služba nedostupná.

Už ve čtvrtek 15. června se dozvíme, která města a vesnice zvítězily v prvním ročníku soutěže Zelená obec roku. Do ní se mohly hlásit obce se zajímavými projekty v oblasti životního prostředí, nakládání s odpady nebo třeba úspor energie. O vítězích pak rozhodovala odborná porota. Jejím členem byl i Milan Kazda, starosta obce Kněžice, která se už před lety rozhodla, že se stane energeticky soběstačnou. „Nechtěli jsme být závislí ani na uhlí, ani na plynu, a když jsme si to všechno dali dohromady, vycházel nám z toho nejlépe biomasový zdroj a bioplynová stanice, která bude umět zpracovávat odpady,“ popisuje starosta Kazda. Zpočátku museli obyvatele o této myšlence přesvědčovat, nakonec se ale zájem ukázal větší, než původně plánovali.Se svými plány se navíc trefili do vhodného období. „Tehdy byla provozní podpora na výrobu elektrické energie. V roce 2013 se ale tato podpora překlopila do provozní podpory tepla. Takže pokud bychom chtěli udělat to, co před 20 lety, tak už nám to ekonomicky nevyjde,“ vysvětluje starosta.

Už ve čtvrtek 15. června se dozvíme, která města a vesnice zvítězily v prvním ročníku soutěže Zelená obec roku. Do ní se mohly hlásit obce se zajímavými projekty v oblasti životního prostředí, nakládání s odpady nebo třeba úspor energie. O vítězích pak rozhodovala odborná porota. Jejím členem byl i Milan Kazda, starosta obce Kněžice, která se už před lety rozhodla, že se stane energeticky soběstačnou. „Nechtěli jsme být závislí ani na uhlí, ani na plynu, a když jsme si to všechno dali dohromady, vycházel nám z toho nejlépe biomasový zdroj a bioplynová stanice, která bude umět zpracovávat odpady,“ popisuje starosta Kazda. Zpočátku museli obyvatele o této myšlence přesvědčovat, nakonec se ale zájem ukázal větší, než původně plánovali. Se svými plány se navíc trefili do vhodného období. „Tehdy byla provozní podpora na výrobu elektrické energie. V roce 2013 se ale tato podpora překlopila do provozní podpory tepla. Takže pokud bychom chtěli udělat to, co před 20 lety, tak už nám to ekonomicky nevyjde,“ vysvětluje starosta.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: V Česku výrazně klesl počet nově zahájených staveb bytových i rodinných domů, v meziročním srovnání až o třetinu. Vyplývá to z údajů za duben, které zveřejnil Český statistický úřad. Stavebnictví jako celek pak klesá už třetí měsíc v řadě. Proč tomu tak je a jakým způsobem se může dění na trhu promítnout do cen nemovitostí? Na to v Ranním brífinku odpoví byznysový redaktor Hospodářských novin Adam Kotrbatý.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Vládní úsporný balíček ještě není schválen a ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS už připravuje balíček číslo 2. A to i přesto že v rozhovoru pro HN před časem avizoval, že žádný balíček II. nebude. To by prý totiž znamenalo, že jedničku udělala vláda špatně. Jenže další navržené škrty jdou sice v mnohém ještě dál než ty původní, ale výsledný schodek rozpočtu má být po nich ještě vyšší. „Ty kroky nejsou transparentní a nejsou srozumitelné. Možná půjdou vysvětlit, ale já jim nerozumím,“ komentuje to v Ranním brífinku politický matador Miroslav Kalousek.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Dobré jitro z Hospodářek, je pondělí pátého června, začíná jedna z nejprestižnějších ekonomických konferencí letoška s názvem reVize Česka, o které si můžete přečíst už teď v papírových Hospodářkách, nebo ji celý den sledovat u nás na webu. Čekají nás panely s premiérem Petrem Fialou, ministry Jozefem Síkelou nebo Ivanem Bartošem a to vše za účasti majitelů a manažerů významných českých firem, kteří se sdružili ve výzvě k 2. Ekonomické transformaci. Statistický úřad zase zveřejní vývoj mezd za první čtvrtletí a to je v zásadě vše důležité, co nás dnes v ekonomice čeká. Od mikrofonu Ranního brífinku vás zdraví Jaroslav Mašek.

Ministryně obrany Jana Černochová nejde pro ránu daleko. Když si z ní sexisticky utahovali novináři z Echa 24, nazvala je partou vylitejch impotentů. Na ministerstvu obrany si počíná tak razantně, že odešel šéf Vojenské policie Otakar Foltýn, rezignaci zvažoval náčelník generálního štábu Karel Řehka. O hranicích vyjadřování, dominanci, řešení sporů, o tom, jestli a jak se z posledních afér kolem své osoby poučila, jakož i o pozici žen v armádě a v politice si s Janou Černochovou povídají Danuše Nerudová a Petr Honzejk v dalším dílu podcastu „Boomer a Danuše“.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Jak se daří české ekonomice, co ji v současnosti nejvíc trápí a kam ji v dalších letech nasměrovat, aby neztrácela konkurenceschopnost? Nejen to budou řešit velká jména tuzemského byznysu a průmyslu spolu s vrcholnými politiky na ekonomické konferenci reVize Česka. Tu pořádají Hospodářské noviny spolu s iniciativou Druhá ekonomická transformace v pondělí 5. června. Výchozím materiálem, který podrobně mapuje situaci České republiky, a to nejen po ekonomické stránce, je Index prosperity a finančního zdraví. Připravuje ho analytický tým České spořitelny a Evropy v datech, který spolupracuje se Sociologickým ústavem Akademie věd. A základní body, jak na tom jsme, probereme v Ranním brífinku s členem uvedeného týmu a hlavním ekonomem České spořitelny Davidem Navrátilem.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Cena od začátku roku klesla o dvě třetiny. Minulý týden se velkoobchodní cena plynu s kontraktem na dodání v červnu dostala dokonce pod hranici 25 eur za megawatthodinu. Což je, jak upozornila agentura Bloomberg, nejnižší hodnota od května roku 2021.Prč k tomu došlo a jak s touto informací naložit, o tom si budeme v následujícím rozhovoru povídat hlavním analytikem společnosti XTB online trading Jiřím Tylečkem.

Ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců pomohla ČEZu paradoxně energetická krize. „Museli jsme řešit věci, které jsme si v minulosti nedovedli ani představit, to je vždycky výzva“ říká člen představenstva ČEZ a ředitel divize Nová energetika, Tomáš Pleskač. Byl to právě ČEZ, kdo zvítězil v nezávislém průzkumu „Nejlepší zaměstnavatelé“ od společnosti Randstad. Společně s ČEZem soutěžily v různých kategoriích společnosti z třiceti zemí světa. Kromě personalistických témat se pro Hospodářské noviny rozpovídal i o tom, v jaké fázi je tendr na výstavbu nového reaktoru v Dukovanech či jak se bude muset změnit energetická mapa České republiky. „Chceme energetické zdroje rozmístit na všechna dostupná místa. V Dukovanech i Temelíně chceme stavět nové energetické bloky,“ popisuje budoucnost energetiky muž, který je zodpovědný za tendr nového reaktoru v Dukovanech.Sérií podcastů „Nejlepší zaměstnavatelé“ chtějí Hospodářské noviny ve spolupráci se společností Randstad zvýšit povědomí o posledních trendech v oblasti personalistiky skrze rozhovory s špičkami byznysu a průmyslu působících nejen v Česku, nýbrž i po celém světě. Rozhovory z této série jsou podloženy mimo jiné daty z výše zmíněného nezávislého průzkumu od Randstadu.

Ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců pomohla ČEZu paradoxně energetická krize. „Museli jsme řešit věci, které jsme si v minulosti nedovedli ani představit, to je vždycky výzva“ říká člen představenstva ČEZ a ředitel divize Nová energetika, Tomáš Pleskač. Byl to právě ČEZ, kdo zvítězil v nezávislém průzkumu „Nejlepší zaměstnavatelé“ od společnosti Randstad. Společně s ČEZem soutěžily v různých kategoriích společnosti z třiceti zemí světa. Kromě personalistických témat se pro Hospodářské noviny rozpovídal i o tom, v jaké fázi je tendr na výstavbu nového reaktoru v Dukovanech či jak se bude muset změnit energetická mapa České republiky. „Chceme energetické zdroje rozmístit na všechna dostupná místa. V Dukovanech i Temelíně chceme stavět nové energetické bloky,“ popisuje budoucnost energetiky muž, který je zodpovědný za tendr nového reaktoru v Dukovanech. Sérií podcastů „Nejlepší zaměstnavatelé“ chtějí Hospodářské noviny ve spolupráci se společností Randstad zvýšit povědomí o posledních trendech v oblasti personalistiky skrze rozhovory s špičkami byznysu a průmyslu působících nejen v Česku, nýbrž i po celém světě. Rozhovory z této série jsou podloženy mimo jiné daty z výše zmíněného nezávislého průzkumu od Randstadu.

Namísto vody z kohoutku přistavená cisterna. I takový scénář už za pár týdnů čeká řadu obcí v Česku. Ty se dlouhodobě potýkají s nedostatkem pitné vody, nejhorší tradičně bývají letní měsíce. Vědec František Mach ze Západočeské univerzity vidí řešení ve sběru velkých dat a následné automatizaci. V projektech, na kterých společně s kolegy pracoval, dokázal klientům ušetřit i polovinu spotřeby. Teď míří tato parta akademiků se svou startupovou firmou Nextdrop na trh. Zájem je tak velký, že si mohou nové projekty vybírat. Nejen o přístupu Čechů k pitné vodě si s Františkem Machem povídali Tereza Beránková a Martin Ehl.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Češi mají kotlinářský pohled – myslí si, že je nic mimo jejich kotlinu příliš nemusí zajímat. Jak se k tomu postaví prezident Petr Pavel? V Ranním brífinku o tom mluví Jaroslav Zajíček, diplomat a Pavlův muž přes zahraniční politiku.

Za největší výzvu oboru IT pokládá ředitel technologické společnosti ANECT, Jan Zinek nedostatek kompetentních zaměstnanců na pracovním trhu. Lidí už je teď nedostatek a soukromé firmy i stát musí aktivně pracovat na tom, aby odborníků v oblasti informačních technologií přibývalo. Nejkrizovější je nedostatek kompetentních zaměstnanců v segmentu kybernetické bezpečnosti, což je oblast, na niž se ANECT mimo jiné zaměřuje.Společnost na trhu působí již třicet let, přičemž více než polovinu z toho času v ní strávil právě pan Zinek, přičemž CEO brněnské IT firmy se stal v roce 2016. Ve vedení firmy tak vystřídal zakladatele ANECTu, Miroslava Řiháka. Kromě kybernetické bezpečnosti či historie firmy promluvil pro Hospodářské noviny například i o umělé inteligenci a její pozici na pracovní trh.

Za největší výzvu oboru IT pokládá ředitel technologické společnosti ANECT, Jan Zinek nedostatek kompetentních zaměstnanců na pracovním trhu. Lidí už je teď nedostatek a soukromé firmy i stát musí aktivně pracovat na tom, aby odborníků v oblasti informačních technologií přibývalo. Nejkrizovější je nedostatek kompetentních zaměstnanců v segmentu kybernetické bezpečnosti, což je oblast, na niž se ANECT mimo jiné zaměřuje. Společnost na trhu působí již třicet let, přičemž více než polovinu z toho času v ní strávil právě pan Zinek, přičemž CEO brněnské IT firmy se stal v roce 2016. Ve vedení firmy tak vystřídal zakladatele ANECTu, Miroslava Řiháka. Kromě kybernetické bezpečnosti či historie firmy promluvil pro Hospodářské noviny například i o umělé inteligenci a její pozici na pracovní trh.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na podivné hry, které vytvářejí senátoři kolem složení ústavního soudu. Proč odmítají prezidntem nominované experty jako je Josef Baxa či Daniela Zemanová? Co je za tím za hru? Auto brífinku Petr Honzejk nabídne poznámku na tohle téma hned  po několika byznysových zprávách!

Ranní brífink Martina Ehla: Zvláštní čínský vyslanec v minulých dnech navštívil Evropu včetně Kyjeva i Moskvy. Čína se prezentuje jako někdo, kdo by mohl dojednt mír na Ukrajině. Kara Němečková, analytička Asociace pro mezinárodní otázky, vysvětluje, jakého přijetí se vyslanci dostalo v Evropě, proč Peking nemůže mír dojednat a pro koho čínští diplomaté hru na mírová jednání hrají.

Do Česka míří trend hledání dlouhověkosti. V USA se naplno investuje do longevity a Alexandra Kala chce být mezi prvními byznysmeny, kteří hledání prodloužení života na tuzemský trh přinesou. „Byznys je za tím obrovský, ale nejde jen o něj, opravdu přicházejí první pozitivní výsledky z vědy,“ říká zakladatelka společnosti Profimed, která se dosud věnuje především péči o zuby. Poslechněte si nejnovější trendy, jak žít déle a hlavně lépe. Nejde jen o prodloužení věku, ale o zachování kvality života. Alexandra Kala na tuzemský trh uvede například nový doplněk stravy s poetickým názvem Spermidine. Co to je? A budou žít déle jen bohatí lidé?

Ranní brífink Jaroslava Maška: Dobré jitro, je pátek 26. května a ministr pro digitalizaci Ivan Bartoš se vyjádří k možnému ukončení používání rodných čísel, což je zamýšlený a drahý krok, na nějž se snesla tuna kritiky. Poslanci zemědělského výboru jsou na návštěvě Vietnamu, poslanci rozpočtového výboru jsou zase v Itálii, tak si v klidu rozmyslete, kam pojedete vy, protože nás čeká krásný víkend s ideálním počasím. Od mikrofonu ranního brífinku vás zdraví Jaroslav Mašek.

Investiční podcast MoneyPenny si tentokrát pozval do studia Michala Semotana z J&T Investiční společnosti. Bavili se s ním o investicích do automobilek nebo realitních investičních fondů. David a Šimon se například ptají, jak si Semotan vysvětluje, že jsou realitní fondy zdecimované, zatímco nemovitostním se pořád daří.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Takzvaná spádová turistika hýbe českým základním školstvím. Nedostatečnou kvalitu nebo dostupnost spádových škol totiž čím dál častěji řeší rodiče účelovým přepisováním trvalých adres svých dětí do míst s preferovanými školami. Některé z nich se ale začaly obcházení systému bránit. A ministerstvo školství uvažuje o tom, že tuto praxi plošně omezí. Například podle experta na základní vzdělávání Marka Adlera by ale taková snaha byla nelegální. Řešením je podle něj spíše hloubková proměna celého systému. „Potřebujeme od píky změnit systém řízení českého školství. Posledních dvacet let ukázalo, že to řízení, rozpadlé do velkého množství zřizovatelů bez středního článku mezi nimi a ministerstvem školství, nefunguje,“ říká v Ranním brífinku Adler.

Ceny stavebních materiálů vzrostly za poslední rok a půl i o více než dvacet procent. A práce na stavbách se zdražila zhruba o desetinu. Vyšší ceny rodinných domů se tak propisují i do požadavků lidí, kteří se rozhodnou stavět.

Ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců pomohla ČEZu paradoxně energetická krize. „Museli jsme řešit věci, které jsme si v minulosti nedovedli ani představit, to je vždycky výzva“ říká člen představenstva ČEZ a ředitel divize Nová energetika, Tomáš Pleskač. Byl to právě ČEZ, kdo zvítězil v nezávislém průzkumu „Nejlepší zaměstnavatelé“ od společnosti Randstad. Společně s ČEZem soutěžily v různých kategoriích společnosti z třiceti zemí světa. Kromě personalistických témat se pro Hospodářské noviny rozpovídal i o tom, v jaké fázi je tendr na výstavbu nového reaktoru v Dukovanech či jak se bude muset změnit energetická mapa České republiky. „Chceme energetické zdroje rozmístit na všechna dostupná místa. V Dukovanech i Temelíně chceme stavět nové energetické bloky,“ popisuje budoucnost energetiky muž, který je zodpovědný za tendr nového reaktoru v Dukovanech.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Více než 5400 korun – takový byl loni v Česku rozdíl mezi mediánovou mzdou mužů a žen. Oproti předchozím letům se zvýšil jak nominálně, tak v procentech. Nastal tedy obrat trendu, kdy se příjmy podle pohlaví sbližovaly. Zároveň platí, že u specializovaných a vedoucích pozic jsou rozdíly největší. Například abyste se dostali mezi desetinu nejlépe odměňovaných šéfů, musíte brát jako muž alespoň 188 tisíc, u žen leží hranice na 125 tisících korunách. Co se na trhu práce změnilo, na to v Ranním brífinku odpovídá analytik trhu práce Tomáš Dombrovský ze společnosti LMC.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se mrkneme na hokej. Česko postoupilo na mistrovství světa do čtvrtfinále. Takže s komentátorkou české televize Darinou Vymětalíkovou rozebereme, jak si národní tým vede, proč si vede tak jak si vede a kam až se může letos dostat. Chybět nebude ani tip, kdo celé mistrovství světa vyhraje. To všechno hned po komentovaných ekonomických zprávách.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Ukrajina má podle všeho omezený čas na to, aby ve válce proti Rusku vojensky uspěla. Pokud se jí nezdaří její nadcházející ofenzíva, může o značnou část podpory ze strany Západu přijít. Proč a co dělat, aby se to nestalo? Uslyšíte v Ranním brífinku.

Jsme plebejské národy, tak nám některé věci docházejí pomaleji, říká o postavení žen ve veřejném životě v Česku i na Slovensku Magda Vašáryová. "Když máte za vzor Jánošíka, tak je to prostě těžké." Herečka, diplomatka a politička má s českou a slovenskou společností bohaté zkušenosti. Jaká část bývalé federace je podle ní machističtější? Jak se možné, že některé ženy na Slovensku dokáží volt Borise Kollára, který si pořídil třináct dětí s jedenácti ženami? Proč jsou někdy největšími nepřáteli žen ve veřejném životě ženy? A jaké má doporučení pro ženy v politice? To všechno, včetně odlhehčené debaty o češtině na Slovensku a slovenštině v Čechách v dalším dílu podcastu Boomer a Danuše

Minulý rok změnil myšlení řady majitelů rodinných domů. Kdo měl úspory a střechu, ten investoval do solárních panelů. Jak se teď ale ukazuje, solární boom s sebou přinesl nejen finanční úspory, ale v řadě případů i komplikace. Třeba majitelé fotovoltaik v okolí Brna teď mají problém s připojením do sítě – její kapacita nestíhá. Problémy by ale měly být jen dočasné, vysvětluje v podcastu Green Deal expert na solární elektrárny Pavel Hrzina z katedry elektrotechnologie ČVUT. Nejen o tom, jestli stejnou nesnáz budou muset brzy řešit i další provozovatelé solárních elektráren, si s ním povídali Tereza Beránková a Martin Ehl.

Ranní brífink Julie Hrstkové: vítám vás u ranního briefingu hospodářských novin. Je pátek 19. května, a meteorologové slibují slunečný víkend. A mnoha lidem slunce do duše přinesla i dohoda vlády na tom, že se i nadále budou moc prodávat produkty, které obsahují psychoaktivní výtažek z konopí CBD. Připoměňme, že koncem dubna ministerstvo zemědělství oznámilo, že státní zemědělská a potravinářská inspekce připravuje opatření, které kanabidiol CBD a další látky získané z konopí zakáže uvádět na trh. Zdůvodnilo to tím, že podle nařízení EU se produkty obsahující CBD považují za takzvané nové potraviny, protože nebyly v členských státech konzumovány ve významné míře před květnem 1997. Proto se nesmějí uvádět na trh, dokud jejich bezpečnost neprověří Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Vláda teď otočila, nejde ale o dlouhodobé řešení.

Marek Mičienka na vzdělávací platformě Seduo vybírá lektory, koncipuje videokurzy a připravuje je tak, aby studenty bavily a odnesli si z nich maximum. Říká ale, že pokud sám student neudělá tři důležité věci, moc si z kurzu neodnese. "Měli byste si udělat na kurz čas a neřešit při něm nic jiného. A také si poznamenat užitečné informace," radí Mičienka, obsahový manažer Sedua. Stejně tak je podle něj důležité si naučené dovednosti co nejdříve vyzkoušet v praxi. „Aktuálním trendem je mikrolearning, tedy kurz podávaný v malých porcích, které trvají třeba jen pět až sedm minut. Člověk udrží koncentraci, obsah lépe stráví a víc se naučí,“ říká Mičienka. V budoucnu podle něj budou online kurzy stále více standardní součástí vzdělávání, budou více personalizované a budou se kombinovat s dalšími formami vzdělávání.

Marek Mičienka na vzdělávací platformě Seduo vybírá lektory, koncipuje videokurzy a připravuje je tak, aby studenty bavily a odnesli si z nich maximum. Říká ale, že pokud sám student neudělá tři důležité věci, moc si z kurzu neodnese. "Měli byste si udělat na kurz čas a neřešit při něm nic jiného. A také si poznamenat užitečné informace," radí Mičienka, obsahový manažer Sedua. Stejně tak je podle něj důležité si naučené dovednosti co nejdříve vyzkoušet v praxi. „Aktuálním trendem je mikrolearning, tedy kurz podávaný v malých porcích, které trvají třeba jen pět až sedm minut. Člověk udrží koncentraci, obsah lépe stráví a víc se naučí,“ říká Mičienka. V budoucnu podle něj budou online kurzy stále více standardní součástí vzdělávání, budou více personalizované a budou se kombinovat s dalšími formami vzdělávání.

Ranní brífink Martina Ehla: O zdravotním stavu běloruského diktátora Alexandra Lukašenka se už pár dní spekuluje. Jeho režim je s ním osobně svázaný. Pokud Lukašenko odejde, o další vládě rozhodne kompromis mezi běloruskými elitami a ruskou vládou, nikoli občané nebo opozice v exilu, tvrdí Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Tento týden agentura Bloomberg upozornila na studii Institutu pro energetickou ekonomiku a finanční analýzu, podle něhož se kapacity pro dovoz zkapalněného plynu LNG ještě v tomto desetiletí zvýší o polovinu a podle některých scénářů je možné, že poptávka bude naopak klesat. Budeme mít jednou příliš velké kapacity LNG?

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle zatím neúplných výsledků voleb nedokázal zvítězit v prvním kole a země je rozdělená napůl. Před druhým kolem tak klíčového hráče Blízkého východu čekají dva týdny napětí a ostrého politického boje. Výsledek přitom neovlivní jen Turecko, ale vzhledem k jeho mezinárodnímu významu i okolní svět. Co konkrétně se na hranicích mezi Evropou a Asií děje a jaké to může mít důsledky? V dnešním Ranním brífinku to rozebere zahraniční reportér Hospodářských novin Pavel „Pawluscha“ Novotný.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Na rozdíl od výrobců lihovin (vyšší spotřební daň) a pivovarů (vyšší DPH na čepované pivo) nakonec výrazně nezasáhly vládní daňové změny vinaře. „Je krásně vidět, jak politici podlehli vinařské lobby. A nebyli zdaleka první,“ hodnotí výsledek jednání Maier. „Nejhorší na tom je, že vinařství je privilegovaný sektor, jako by na něm stálo celé české zemědělství, ale opak je pravdou. Tuzemsko je u vína soběstačné jen zhruba z jedné čtvrtiny, takže 75 procent vína, které tady vypijeme, je z dovozu,“ popisuje situaci na trhu.

Válka na Ukrajině mu změnila život možná nejvíc ze všech českých byznysmenů. Zaprvé má Petr Krogman na Ukrajině významné majetky ve formě zemědělských farem, které se po 24. únoru 2022 ocitly pod palbou, zadruhé ho ruská agrese vyprovokovala k tomu, aby začal veřejně o svém podnikání a zážitcích na Ukrajině hovořit. V novém podcastu HN ho představíme trochu jinak. Nad snídaní v karlínském bistru Spojka s ním rozebíráme nejen to, jak a proč poslední dobou spí či nespí, ale také výchovu dětí v rodině, která si může dovolit prakticky cokoli, jeho pracovní rytmus a styl, stav českého i evropského zemědělství a pochopitelně také pohled na válku na Ukrajině a další scénáře vývoje.

Válka na Ukrajině mu změnila život možná nejvíc ze všech českých byznysmenů. Zaprvé má Petr Krogman na Ukrajině významné majetky ve formě zemědělských farem, které se po 24. únoru 2022 ocitly pod palbou, zadruhé ho ruská agrese vyprovokovala k tomu, aby začal veřejně o svém podnikání a zážitcích na Ukrajině hovořit.V novém podcastu HN ho představíme trochu jinak. Nad snídaní v karlínském bistru Spojka s ním rozebíráme nejen to, jak a proč poslední dobou spí či nespí, ale také výchovu dětí v rodině, která si může dovolit prakticky cokoli, jeho pracovní rytmus a styl, stav českého i evropského zemědělství a pochopitelně také pohled na válku na Ukrajině a další scénáře vývoje.

Mladá žena v české politice musí být obalená teflonem. Hejty vyhrožující znásilněním nebo útoky „A jak to, že nemáte děti?“ jsou na denním pořádku. Nezvykle otevřeně o tom v dalším dílu podcastu „Boomer a Danuše“ mluví předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Řeč je i o tom, kdo z politiků nejvíce útočí na ženy, kdo je naopak gentleman, o zákeřnosti Jaroslava Faltýnka či o temném případu Dominika Feriho. To všechno a mnohem víc v podcastu, ve kterém Petr Honzejk a Danuše Nerudová hledají odpověď na otázky, proč to mají ženy v Česku těžší, co chlapi stále nechápou a jak to změnit.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Dnes se nemůžeme věnovat ničemu jinému, než vládním návrhům, jak skonsolidovat rozpočet a zajistit všem důstojné stáří. Zdá se, že nás čeká pot a slzy, neboli hodně škrtů a někdo si připlatí na daních o něco víc než dnes. Podrobnosti rozebereme v následujícím rozhovoru. V dnešním RB vítám hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška.

Ranní brífink Martina Ehla: Slovensko má čtyři měsíce před volbami úřednickou vládu, roztříštěnou demokratickou scénu a silné populisty a nacionalisty. Jak může v této situaci vypadat předvolební kampaň a jak se zvýšila šance, že se expremiér Robert Fico vrátí do čela země, jsem probral se sociologem Michalem Vašečkou.

Investiční podcast MoneyPenny tentokrát navštívil analytik Ján Hladký z Patria Finance. V rozhovoru se ho David a Šimon ptají především na potenciál vodíku jako paliva budoucnosti. Hladký je k němu na rozdíl od řady českých investorů poměrně skeptický.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se mrkneme na fotbalový byznys. Vypadá to, že se v něm schyluje k novým rekordům. Jednak v přestupech a také v tom, kolik se dá sportem vydělat. V hlavních rolích Lionel Messi, Saúdská Arábie a v přepočtu pět miliard korun ročně. Chybět nebudou ani komentované byznysové zprávy.

Ranní brífink Ondřeje Housky: V Rakousku-Uhersku zkrachovala zhruba polovina akciových společností, ekonomika stagnovala dalších 20 let. To byl dopad první globální krize kapitalismu, která začala na den přesně před 150 lety. O jejích příčinách i dopadech uslyšíte v Ranním brífinku.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: V prostředí českého byznysu se schyluje k obchodu roku. Na prodej je totiž klíčový dodavatel služeb v českém e-commerce, tedy Zásilkovna. Po třinácti letech od jejího založení se totiž podle zjištění HN bude měnit vlastnická struktura její mateřské společnosti Packeta. Cena se očekává v řádu několika miliard a mezi zájemci by neměl chybět například největší český internetový obchod. „Alza by byla hloupá, kdyby se nesnažila Zásilkovnu koupit,“ řekl v Ranním brífinku ekonomický reportér Hospodářek Michael Mareš.

Jaké benefity přináší lidem existence chráněných území a národních parků? A v jaké podobě vlastně máme přírodu chránit? Také to uslyšíte v novém díle podcastu Starosta, jehož hostem je ředitel CHKO Beskydy František Jaskula. „Zásadní je, aby ochranu přírody vzali za svou místní a řekli, že to chtějí. Nic nemá smysl prosazovat proti jejich vůli, pak to nebude fungovat,“ říká. Nejen Beskydy v posledních letech hlásí stále větší zájem návštěvníků. „Třeba na Lysé hoře můžete vybrat kterýkoliv den v roce a kteroukoliv hodinu – vždycky tam někdo projde, třeba i ve tři ráno,“ popisuje Jaskula. Množství návštěvníků ale znamená komplikovanější život pro zvířata. „Ta už často nemají kam utéct, problém je, že v horách není nikdy klid,“ dodává.

Rád buduje firmy věnující se finančním technologiím, prošel si řídícími a marketingovými pozicemi v předních tuzemských bankách mBank, Citibank nebo J&T Bank, ale i ve fintech projektech. Nyní je Jan Horák výkonným ředitelem crowdfundingové investiční platformy Fingood, která podle průzkumu Hospodářských novin vyšla jako třetí nejpoužívanější z českých platforem tohoto typu.Crowdfundingové platformy jsou společnosti, které propojují zpravidla fyzické osoby nebo firmy, jež potřebují financování, s lidmi, kteří se na tyto půjčky skládají. Platformy pak vydělávají například na poplatcích za zprostředkování. Výnosy závisí na dané platformě a rizikovosti, mohou se standardně pohybovat od čtyř do patnácti procent. Fingood v tomto ohledu vychází s průměrným ročním výnosem 7,1 % nejlépe ze všech investičních platforem. To na něm investoři vidí také jako nejzajímavější. Další specifikum je, že skrze něj investor vkládá peníze do českých firem.„Ve Fingoodu se potkává svět start-upů, financí a lidského kapitálu, to mi na práci přijde nejzajímavější,“ popisuje Horák, který se v podcastu HN také rozpovídal o investičních výhodách crowdfundingových platforem, rizikovosti investic i budoucím směřování společnosti.

Rád buduje firmy věnující se finančním technologiím, prošel si řídícími a marketingovými pozicemi v předních tuzemských bankách mBank, Citibank nebo J&T Bank, ale i ve fintech projektech. Nyní je Jan Horák výkonným ředitelem crowdfundingové investiční platformy Fingood, která podle průzkumu Hospodářských novin vyšla jako třetí nejpoužívanější z českých platforem tohoto typu. Crowdfundingové platformy jsou společnosti, které propojují zpravidla fyzické osoby nebo firmy, jež potřebují financování, s lidmi, kteří se na tyto půjčky skládají. Platformy pak vydělávají například na poplatcích za zprostředkování. Výnosy závisí na dané platformě a rizikovosti, mohou se standardně pohybovat od čtyř do patnácti procent. Fingood v tomto ohledu vychází s průměrným ročním výnosem 7,1 % nejlépe ze všech investičních platforem. To na něm investoři vidí také jako nejzajímavější. Další specifikum je, že skrze něj investor vkládá peníze do českých firem. „Ve Fingoodu se potkává svět start-upů, financí a lidského kapitálu, to mi na práci přijde nejzajímavější,“ popisuje Horák, který se v podcastu HN také rozpovídal o investičních výhodách crowdfundingových platforem, rizikovosti investic i budoucím směřování společnosti.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Jak podpořit porodnost přes daňovou slevu na děti, nad tím si teď lámou hlavu lidovci v čele s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. Pro ty z vás, kteří máte děti, přináší dobré zprávy šéfka domácího oddělení Hospodářek Michaela Ryšavá.

V Česku za poslední rok přibylo zhruba 60 tisíc tepelných čerpadel. Celkem tak tímto způsobem vytápí své domy až čtvrt milionu domácností, alespoň to ukazují data Asociace pro využití tepelných čerpadel. Její předseda Radek Červín odhaduje, že na rozdíl od turbulentního loňského roku jich bude letos na trhu dostatek, chybí ale instalační firmy. Na co by si měli dát noví zájemci při výběru takové společnosti pozor nebo kolik peněz vše letos bude stát – nejen na to se ptali Martin Ehl s Terezou Beránkovou.

Ranní brífink Martina Ehla: Čím dál větší počet domácích výrobců elektřiny ze solárních elektráren dumá, co s přebytečnou energií. Ministerstvo průmyslu a obchodu mělo novelou energetického zákona zavést komunitní energetiku, nyní ale od svého prvotního návrhu couvá.

Na poli s kukuřicí dokáží chytré zemědělské technologie ušetřit až čtvrtinu hnojiva. Jak? Jednoduše tím, že se neaplikuje plošně, ale jen tam, kde je skutečně potřeba. „Při zakládání porostu kukuřice se dnes dává hnojivo do řádků, kde se bude kukuřice vysévat. Slouží ke startu rostliny, aby se dobře uchytila. S moderními technologiemi už hnojivo neukládáme souvisle do řádku, ale přímo vedle každého jednotlivého zrníčka. Máme zjištěno, že s touto technologií ušetříme 25 procent hnojiva, aniž by to ovlivnilo růstový start rostliny a následně její výnos,“ říká Jiří Zelenka, výkonný ředitel společnosti Kverneland, která se specializuje mimo jiné na zemědělské stroje spadající do takzvaného precizního zemědělství. Přesto však chytrou agrotechniku v Česku používá zhruba jen desetina zemědělců. „Je to proto, že chybí specialisté,“ říká Zelenka ve podcastu Hospodářských novin.

Na poli s kukuřicí dokáží chytré zemědělské technologie ušetřit až čtvrtinu hnojiva. Jak?Jednoduše tím, že se neaplikuje plošně, ale jen tam, kde je skutečně potřeba. „Přizakládání porostu kukuřice se dnes dává hnojivo do řádků, kde se bude kukuřice vysévat.Slouží ke startu rostliny, aby se dobře uchytila. S moderními technologiemi už hnojivoneukládáme souvisle do řádku, ale přímo vedle každého jednotlivého zrníčka. Mámezjištěno, že s touto technologií ušetříme 25 procent hnojiva, aniž by to ovlivnilo růstovýstart rostliny a následně její výnos,“ říká Jiří Zelenka, výkonný ředitel společnostiKverneland, která se specializuje mimo jiné na zemědělské stroje spadající do takzvanéhoprecizního zemědělství. Přesto však chytrou agrotechniku v Česku používá zhruba jendesetina zemědělců. „Je to proto, že chybí specialisté,“ říká Zelenka ve podcastuHospodářských novin.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Trh nemovitostí je zmrazený, obchody se nehýbou, ceny ale příliš neklesají. Realitní kanceláře odhadují aktuální pokles kolem deseti procent, fakticky jde ale o zreálnění přestřelených cen z let postkovidového růstu. Vlastnické bydlení i nadále zůstává pro velké množství lidí nedostupné. Co by pomohlo situaci změnit?

Darině Vymětalíkové se povedlo něco v Česku dosud nevídaného. Prorazila v mužském sportovním prostředí a začala v České televizi komentovat hokej. "Užívá" si přitom samozřejmě hejtů nejrůznějších macho chytráků, kteří se se ženou za mikrofonem jaksi nedokážou smířit. Jak se s nimi vyrovnává? O kolik musí být lepší než mužští kolegové aby se prosadila? Dívá se na ženy skrz prsty víc hokejové nebo fotbalové prostředí? A jak vyběhla v Petrohradě s nafoukanými ruskými bafuňáři? To všechno a mnohem víc v dalším dílu podcastu „Boomer a Danuše“, ve kterém Petr Honzejk a Danuše Nerudová hledají odpověď na otázky proč to mají ženy v Česku těžší, co chlapi stále nechápou a jak to změnit.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Burzovní cena elektřiny se v posledních týdnech pohybuje okolo 140 eur za MWh, což je výrazně méně, než činí vládní strop. Dodavatelé postupně na zlevňování reagují, byť většinou ne tak výrazně. Má smysl čekat na další snížení cen, nebo už nastala vhodná doba pro vyjednání výhodnější nabídky? „Minimálně v následujících měsících ta cena již výrazně neklesne,“ říká v Ranním brífinku HN Jan Béreš, energetický analytik společnosti Ušetřeno.cz. Podle něj se ale už na trhu rozbíhá konkurenční boj o nové zákazníky a lze získat cenu klidně i třetinu pod stropem.

Kybernetických útoků na firmy i veřejné instituce přibývá. Letos v březnu bylo jen těch nahlášených 28, tedy takřka jeden denně. V besedě týdeníku Ekonom odborníci na kybernetickou bezpečnost debatovali o možnostech, jak ochranu před hackery co nejrychleji a nejsnadněji zvýšit, jak dosáhnout toho, aby digitální systémy byly odolné, a na co by si všemožné organizace měly dávat pozor. Zavládla shoda v tom, že mnohde se nebezpečí plynoucí z ataků na počítačové sítě stále ještě podceňuje.

Ranní brífink Petra Honzejka: Zatímco vláda se včera celý den handrkovala, jak konsolidovat veřejné finance, ve kterých se šklebí obrovská díra, recepty expertů jsou už hotové. Renomovaný Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu při Cerge EI vydal výzkumnou zprávu s až spasitelským názvem "Jak zachránit státní rozpočet." Její závěry jsou jasné, i když se asi nebudou všem líbit. Takže si je projdeme hned po komentovaných ekonomických zprávách.

Jako jedna z mála žen se dostala do světa, kterému dominují muži. Michaela Bauer působí jako členka představenstva ČSOB, zároveň ale jako šéfka přes inovace a data se svým týmem vytváří virtuální asistentku. Ta má postupně nahradit práci bankéřů, profese samotná ale podle Bauer jen tak nezmizí. „Stále tady bude část klientů, kteří upřednostňují osobní kontakt,“ tvrdí manažerka a dodává, že pro pracovníka za přepážkou bude AI znamenat zjednodušení v podobě nástrojů, které bude mít k ruce. Důležité je podle ní naučit technologie a umělou inteligenci používat především děti a mladou generaci tak, aby podpořila jejich tvůrčí schopnosti.

Jako jedna z mála žen se dostala do světa, kterému dominují muži. Michaela Bauer působí jako členka představenstva ČSOB, zároveň ale jako šéfka přes inovace a data se svým týmem vytváří virtuální asistentku. Ta má postupně nahradit práci bankéřů, profese samotná ale podle Bauer jen tak nezmizí. „Stále tady bude část klientů, kteří upřednostňují osobní kontakt,“ tvrdí manažerka a dodává, že pro pracovníka za přepážkou bude AI znamenat zjednodušení v podobě nástrojů, které bude mít k ruce. Důležité je podle ní naučit technologie a umělou inteligenci používat především děti a mladou generaci tak, aby podpořila jejich tvůrčí schopnosti.

Ranní brífink Ondřeje Housky: V Česku je potřeba to připomínat neustále – klimatická krize je reálná a skutečně je potřeba snížit emise prakticky na nulu, jak se na tom dohodly země Evropské unie včetně Česka. Ale otázkou je, jak to udělat. Blouznění o nerůstu ekonomiky nám k tomu rozhodně nepomůže, jak uslyšíme v dnešním Ranním brífinku HN. Já jsem OH a přeju vám příjemný poslech.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Standa Pekárek jezdí jako řidič v Československé televizi a má sny. Řídit volhu, vozit Goťáka a mít se dobře. A svým cílům neváhá obětovat cokoliv a hlavně kohokoliv. Příběh práskače s krycím jménem Volha z produkce České televize ukazuje společnost 70. a 80. let bez příkras, jako dobu plnou zmaru, drobných či větších ústupků, morálních selhání, vulgarity a zrady. „Je to taková uvěřitelná sonda do života člověka, který se snaží tím režimem nejen proplout, ale i z něj něco získat. I za cenu toho, že obětuje jakoukoliv naději na to, že by mohl mít třeba charakter,“ říká o hlavním antihrdinovi Volhy publicista a spoluautor podcastu Přepište dějiny Martin Groman. Jak se podle něj proměňuje vnímání normalizace? A jsme dnes smířlivější ke Standům Pekárkům?

eště dva týdny se mohou zástupci měst a vesnic hlásit do nové soutěže Zelená obec roku. „Pro obce to může být zviditelnění a ocenění jejich dobré práce. Vítězové k tomu dostanou i finanční odměnu a možnost inspirovat ostatní,“ říká Ján Lučan, člen představenstva ČSOB, která je organizátorem soutěže. V podcastu o ní hovoří s Jaroslavem Maškem, šéfredaktorem Hospodářských novin, které událost spoluorganizují a jsou jejím hlavním mediálním partnerem.

Ještě dva týdny se mohou zástupci měst a vesnic hlásit do nové soutěže Zelená obec roku. „Pro obce to může být zviditelnění a ocenění jejich dobré práce. Vítězové k tomu dostanou i finanční odměnu a možnost inspirovat ostatní,“ říká Ján Lučan, člen představenstva ČSOB, která je organizátorem soutěže. V podcastu o ní hovoří s Jaroslavem Maškem, šéfredaktorem Hospodářských novin, které událost spoluorganizují a jsou jejím hlavním mediálním partnerem.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Dobré jitro z Hospodářek, je pondělí 24. dubna, hospodářská komora pořádá sezení na téma dopady emisního Eura7 na český průmysl a zaměstnanost, Karel Komárek spouští ve Spojených státech továrnu na výrobu metanolu a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoše ukáže podrobnosti k programu Nájemní bydlení. ODS pátrá po tom, kdo vynesl na veřejnost zamýšlené zvyšování daní z dílny ministra financí Zbyňka Stanjury. Jde především o úpravy sazeb DPH, ale také o úspory. Uniklý vládní balíček přišla do ranního brífinku komentovat šéfka domácího oddělení Hospodářek Michaela Ryšavá. Celkem nabité pondělí, na našem webu HN.cz nalezte vše podstaté, od mikrofonu ranního brífinku vás zdraví Jaroslav Mašek.

Vodík je dnes sexy téma. Má pomoci v dekarbonizaci Evropy a jejím přechodu na nový typ ekonomiky bez fosilních paliv způsobujících globální oteplování. Jeho zavádění do praxe ale není snadné ani levné a probíhá pomalu. V Česku jsou zatím jen dvě veřejné čerpací vodíkové stanice a pár aut, která je využívají.

Komentátor Hospodářek Petr Honzejk si dělal v prezidentské kampani z Danuše Nerudové legraci, že chodí v županu. Vůbec mu nedošlo, že přesně kvůli takovým mikroagresím se ženám v Česku do veřejného života příliš nechce. Řada lidí kolem Danuše Nerudové mu to také dala na sociálních sítích po zásluze pořádně „sežrat“. Nakonec ale s Danuší Nerudovou nejenže uzavřeli mír, ale domluvili se, že budou připravovat společný podcast. Jmenuje se „Boomer a Danuše“ a je o tom, proč to mají ženy v Česku těžší, co chlapi nechápou a jak to změnit. Toto je první díl, doufáme, že si ho užijete!

Historii si někdy až příliš idealizujeme, říká v novém díle podcastu Starosta HN Jindřich Ondruš, ředitel Národního muzea v přírodě. To sdružuje čtveřici muzeí – v Příkazích, v Hlinsku, Zubrnicích a v Rožnově pod Radhoštěm, kde působí právě Ondruš. „Jeden z našich úkolů je ukazovat i to, jak těžký dřív život byl, že to, co bereme jako zlatý věk, tak to vůbec neplatilo,“ vysvětluje Ondruš.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Kde vzít potřebné peníze na zalepení děr ve veřejných financích – to je téma pátečního Ranního brífinku. Ekonom České spořitelny Michal Skořepa souhlasí s návrhem na vyšší odvody pro OSVČ, zaměřil by se ale také na spotřební a majetkové daně. „A taky by daňový systém měl ustoupit od snížených sazeb DPH, protože ta se týká všech z nás, včetně těch, kteří žádnou tuto podporu nepotřebují,“ říká.

Dva ze tří Čechů podporují větší rozvoj obnovitelných zdrojů, zateplování budov nebo výměnu kotlů. Podle Tomáše Jungwirtha Březovského, prvního hosta nové řady podcastu Green Deal a taky vedoucího klimatýmu think-tanku Asociace pro mezinárodní otázky, bude možná nadcházející zima pro peněženky Čechů ještě náročnější než ta předchozí. Největší proměnnou je podle něj délka a případně výsledek války na Ukrajině. Nejen nad tím, co se během uplynulého roku pro Čechy změnilo, s ním bilancovali Martin Ehl a Tereza Beránková.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Vláda koncem března schválila novelu zákoníku práce. Nově se stanoví pravidla pro home office, dohodáři získají nárok na dovolenou a smlouvy bude možné uzavírat elektronicky. O dalších změnách se budeme bavit s náměstkyní ministra práce a sociálních věcí Šárkou Jelínkovou.

Stavební spoření slaví letos třicáté narozeniny. Jen loni ho uzavřelo skoro půl milionu lidí, přičemž aktivní smlouvu mají více než tři miliony klientů stavebních spořitelen. Budoucnost tohoto produktu je ale nejistá, vládní strany se při hledání úspor předběžně dohodly na tom, že státní podporu stavebního spoření výrazně přiškrtí. U nových smluv už nebude, u těch dosavadních se má snížit o polovinu. Co by to znamenalo pro spořitelny a pro celou českou ekonomiku?

Připravovaná novela zákoníku práce by měla významným způsobem změnit fungování dohod o provedení práce a pracovní činnosti a zároveň zavést závazná pravidla pro práci z domova. Tyto legislativní změny se dotknou takřka všech podnikatelů, přičemž většina z nich nemá jasno v tom, jak se nová úprava projeví v praxi. V besedě časopisu Ekonom se tématu věnovaly expertky na pracovní právo ze státní správy, advokacie i byznysu.

Investiční podcast MoneyPenny tentokrát navštívil Mikuláš Splítek, portfolio manažer fondu Small Stocks Caps v české Erste Asset Management. Zaměřuje se na investice do menších amerických a evropských firem a spravuje ve fondu přes 12 miliard korun. Splítek mluví například o tom, proč nyní sází víc na Evropu a které konkrétní akcie si k tomu vybral.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Řecku jsme se smáli, ale co bychom nyní dali za to, abychom měli takové výsledky státního rozpočtu, jako Řekové. Co to znamená a změní se to? Poslechněte si Ranní brífink.

Po letech přešlapování na místě se v loňském roce naplno rozjel tendr na dostavbu pátého bloku v Dukovanech a mluví se do budoucna až o čtyřech blocích. Pro Česko je přitom zásadní jasně deklarovat, že chce budovat celou flotilu. Jde o klíčový impulz pro dodavatelský řetězec, aby zajistil potřebné zázemí včetně servisu a komponent lokálního původu. V opačném případě hrozí, že se v roce 2032 z exportéra elektřiny staneme importérem, zaznělo mimo jiné v dubnové debatě Hospodářských novin o budoucnosti českého jaderného průmyslu.

Ranní brífink Petra Honzejka: Vypadá to, že byty v Česku začínají zlevňovat. Nabídkové ceny starších bytů v prvním čtvrtletí roku klesly průměrně asi o 11 procent. Jenže průměr je průměr, takže zlevňování není všude stejné. Dnes se proto podíváme jak to kde vypadá a jestli je už dobrý čas na nákup. Chybět nebudou samozřejmě ani ekonomických zprávy.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Masivní únik informací, který ukázal americkou armádu v nedbalkách, odkryl i zajímavé detaily a souvislosti na mezinárodní scéně. Co přísně utajované, ale neuchráněné dokumenty prozradily o postoji států Blízkého východu a co to může znamenat pro samotný konflikt na Ukrajině? Odpovídá zahraniční reportér Hospodářských novin Pavel Pawsluscha Novotný.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Splaskla v Česku bublina na trhu fotovoltaických elektráren, nebo jsou problémy některých firem pouze okrajové a ostatní konkurenti stále hlásí vysokou poptávku? Také na to odpoví aktuální Ranní brífink, kde se budeme věnovat právě situaci v solárním byznysu. Jak dlouho se teď čeká na dodávku technologií a existují nějaké zásady, podle kterých se řídit při výběru dodavatele? Odpoví redaktor HN Viktor Votruba, který se specializuje právě na obnovitelné zdroje energie.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Hospodářské noviny byly první, kdo si všimnul zprvu nenápadné insolvence společnosti Mammoth, která vlastní nenápadný eshop Mamut a zároveň patří do skupiny Unicorn. Postupem času se z informací začala rýsovat kauza, v níž jde o více než dvě miliardy korun a která nepříjemně zasahuje i samotný Unicorn miliardáře Vladimíra Kováře.

Ranní brífink Martina Ehla: Válka na Ukrajině přitáhla pozornost k vývoji a výrobě bezpilotních letadel. Je jich potřeba hodně a neměli by být z Číny. V Česku jsou firmy, které jsou stále úspěšnější nejen ve výrobě dronů, ale i jejich součástí nebo softwaru, který je řídí. V čem může český dronový průmysl zamířit až na úplný vrchol, vysvětluje Jakub Karas, prezident Aliance pro bezpilotní letecký průmysl.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Minulý týden se měli finanční správě ohlásit všichni provozovatelé digitálních platforem a sdělit podrobné údaje o prodejích. Tuto povinnost platformám uložila novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Jaký bude mít nová legislativa dopad na uživatele platforem a jestli zaplatí víc, nebo naopak o svoji oblíbenou službu přijdou?

Zmapovali tisíce míst, kde se na území Česka vařilo pivo, zachraňují staré technologie, mají na čtyři sta tisíc fotek pivovarů a do roka by chtěli otevřít unikátní expozici s největší varnou na přímý otop dřevem na světě. Hostem dalšího dílu podcastu Starosta HN je spolumajitel Černokosteleckého pivovaru a Národního muzea pivovarnictví Milan Starec. „Lidé se nás vždycky ptají, kdy už tady začneme opravdu vařit pivo, teď už můžeme říct, že do konce dubna 2024 zprovozníme velkou, 160hektolitrovou varnu,“ říká Starec. Věří, že celý proces půjde rychleji než registrace názvu tmavé třináctky Černá svině. Proč byl tento název problematický, jak se bude v Česku dál vyvíjet trh minipivovarů a proč není možné vařit pivo stejně jako ve středověku – také na to se Starce zeptá moderátor a starosta Trojanovic Jiří Novotný.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Ruská armáda na Ukrajině útočí, ale bez velkého efektu. Cíle, s nimiž prezident Vladimir Putin loni invazi podnikl, se mu nesplnily tehdy a nic nenasvědčuje tomu, že by jich byl schopen dosáhnout nyní. Může to znamenat, že ho Rusové přestanou podporovat? Zeptáme se v Ranním brífinku HN. Příjemný poslech vám přeje OH.

Dobrý den z Hospodářek, je středa 5. dubna. Dnes se podíváme na to jak bude fungovat poradní tým prezidenta Petra Pavla. Zavoláme Davidu Markovi, který se stal poradcem pro ekonomiku a poptáme se, jak to bude chodit, co už prezidentovi poradil, co mu bude radit dál a  jestli bude prezident k něčemu - třeba v oblasti daní čí škrtů - tlačit Fialovu vládu. Chybět nebudou samozřejmě ani komentované byznysové zprávy

V debatě Hospodářských novin se dodavatelé technologií shodli na tom, že investice pro firmy v současné době představují příležitost k budoucímu růstu. Krizový scénář se už poněkolikáté opakuje. Dobré firmy využívají příležitostí, aby obsadily trhy nebo vyráběly produkty s vyšší přidanou hodnotou. Menší firmy se přirozeně stahují, a uvolňují tak místo dalším. Automatizace a digitalizace je v Česku hlavně ve velkých firmách nastartována dobře, rezervy ale jsou ve využívání dat.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Dvacet let zpátky. To byla doba, kdy se ještě dalo něco pozitivně měnit na tuzemském důchodovém systému. Nestalo se. A dnes už se realisticky skutečná reforma podle expertů dělat nedá, spíše jen změny parametrů. Přesto, má to smysl? A co by se mělo změnit jako první? O budoucnosti důchodu dnes jedná koalice s opozicí, například podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila to ale valný efekt mít zřejmě nebude. Proč, na to odpovídá dnešní Ranní brífink.

Ranní brífink Martina Ehla: Až v Tchaj-peji si člověk uvědomí, jak je Česko pro Tchaj-wan důležitý partner, říká Alice Rezková, výkonná ředitelka Česko-taiwanské obchodní komory na konci nabitého týdne, kdy na ostrově pobývaly desítky českých podnikatelů včetně zástupců malých a středních firem. Ukázalo se, že každý, kdo chce na Tchaj-wanu uspět, tak si cestu najde, ať jde o dodavatele kožených výrobků nebo technologický startup, řekla Rezková.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Kdo jezdí rád lyžovat do špidlerova mlýna, tak si jistě všimnul, že letos od ledna začala být zavřená červená sjezdovka Hromovka. Nejde přitom o nic technického, sněhu na ní bylo dost, jde o velký byznysový spor, který přišel do ranního brífinku popsat byznysový reportér Hospodářek Pavel Novotný.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Ani na šestém zasedání bankovní rady pod vedením guvernéra Aleše Michla nepřistoupili její členové na zvýšení úroků. Základní sazba tak zůstává na sedmi procentech. „I symbolické zvýšení by bylo dobré. Stálo by za to pokusit se ovlivnit inflaci, která tu bude v průběhu příštího roku,“ říká v podcastu Ranní brífink hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Podle něj hrozí, že se během roku 2024 nepodaří stlačit růst cen až k dvouprocentnímu cíli centrální banky, ale inflace zůstane na hodnotách okolo čtyř pěti procent.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Hypotéky jsou extrémně drahé, ceny bytů jen velmi váhavě klesají z nedávných nedosažitelných vrcholů. Loni výrazně poskočily také ceny nájemního bydlení. Přes veškeré slovní proklamace politiků, kterak zajistí dostupné bydlení pro všechny, reálně nemá česko ani zákon o sociálním bydlení.

Investiční podcast MoneyPenny se tentokrát zaměřil na umělou inteligenci, o které se v posledních měsících baví snad úplně všichni. Investoři přemýšlí, jak na ní vydělat. Kapitáni českého byznysu ji implementují do svého podnikání. David a Šimon si proto pozvali Saru Polak, která se výzkumu AI věnuje, aby jim vysvětlila, jak je moc je současné nadšení z ChatGPT opodstatněné.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Němci chystají radikální zvětšení své armády. Jde jim to sice pomalu, ale co z toho plyne pro Česko? A mohlo by Německo Ukrajině pomáhat mnohem víc, než dosud? Uslyšíte v Ranním brífinku.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Minulý týden se dostal do hledáčku ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka kvůli tomu, jakým způsobem se chtěl rozloučit se šéfem pracovních úřadů Viktorem Najmonem. Tomu nabízel rezignaci výměnou za mimořádnou odměnu. My v Hospodářkám máme nové podrobnosti.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dobrý den z Hospodářek, je pátek 24. března. Dnes se podíváme na hodně kontroverzní téma, na možnost zavedení maximální třicetikilometrové rychlosti ve městech. Po Praze nyní týden co týden pochodují zpomalovací aktivisté, řidiči jim nadávají, takže se poptáme o co jim vlastně jde. Já jsem Petr Honzejk a půjdeme na to hned po několika komentovaných byznysových zprávách.

Ranní brífink Jakub Troníček: Dlouhé stoly, dlouhé koberce, dlouhá jednání. V Kremlu skončilo třídenní setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho čínského protějšku Si Ťin-pchinga. Přineslo hodně frází, ale jinak spíše nic než moc. Stane se tedy z Moskvy pouhý vazal Pekingu, jak se už delší dobu spekuluje? Co kdo získal nebo naopak ztratil a jaký to bude mít význam do budoucna? „Je nepochybné, že Rusko chtělo větší podporu, a zdá se, že ji nedostalo,“ komentuje to v Ranním brífinku politický geograf Michael Romancov.

Ranní brífink Martina Ehla: Profesor Josef Hynek z Univerzity Hradec Králové založil v Česku nový vědecký obor - vědu o neúspěchu. Nyní o tom vydává první knihu a v Ranním brífinku vysvětluje, proč je omyl a selhání i v byznysu cestou kupředu a ne důvodem svoji snahu zabalit.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Cílem projektu TOP ženy Česka je zviditelnit úspěšné ženy ze soukromé i veřejné sféry. Příběhy úspěšných žen mají inspirovat jejich následovnice a také upozorňovat na témata, jako jsou rovné pracovní příležitosti a působení žen na postech s rozhodovacími pravomocemi. Poslechněte si, jak anketa dopadla.

Ranní brífink Julie Hrstkové: V únoru vzrostl objem poskytnutých půjček o dvacet procent oproti prvnímu měsíci roku. Objem i počet poskytnutých hypoték se tak dostal na nejvyšší úroveň za posledního půl roku. Současně došlo k mírnému snížení úrokové sazby. Jestli jde o dlouhodobý trend a zda se máme těšit na to, že trh hypoték a s ním i trh nemovitostí opět ožije, o tom se budeme bavit s hlavním ekonomem České bankovní asociace Jakubem Seidlerem.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Turisté sice do Prahy jezdí, ale utrácejí v ní mnohem méně, než v řadě jiných evropských měst. Praha to proto chce změnit. Jak konkrétně a jak jí v tom má pomoci věda? Uslyšíte v Ranním brífinku.

Jak sama říká, celý její pracovní život se točí kolem komunikace a producentství. Působila jako vedoucí tiskového odboru ODS, vedla vlastní PR agenturu, založila a deset let organizovala soutěž krásy Česká Miss. Dnes se s manželem Zdeňkem Bakalou, byznysmenem a jedním z nejbohatších Čechů, věnuje hlavně dětem, filantropii a dobročinným aktivitám, které se týkají především vzdělávání talentovaných studentů, svobody médií, duševního zdraví nebo zachování hodnot Václava Havla. Ročně na své projekty v Česku, Americe a Jižní Africe věnují kolem 100 milionů korun, za posledních patnáct let rozdali kolem 1,5 miliardy korun. O penězích se ale v této souvislosti baví nerada. „Vždy můžete dát víc. Zkrátka se snažíme pomáhat tam, kde nám to přijde důležité. A reflektujeme změny, jimiž naše společnost prochází,“ říká v podcastu Michaela Bakala, která je i patronkou žebříčku Top ženy Česka. Ten oceňuje úspěšné ženy z byznysu a veřejného života a letos v březnu se vyhlašuje už po osmnácté. Je podle ní diskuse o postavení mužů a žen ve společnosti stále potřebná? Jak hodnotí prezidentskou kandidaturu Danuše Nerudové? Lákala by i ji samotnou? Jak prožívá slovní útoky politiků na svého manžela? Proč se po padesátce pouští do magisterského studia psychologie? A jak vychovává své čtyři děti, aby se uplatnily ve stále se měnícím světě?