Vědci popsali zatím nejmenšího známého hominida, resp. lidoopa v Evropě. Žil před víc než 11 600 lety v období miocénu na území dnešního Bavorska. Zdatně šplhal a zvolil si měkčí stravu, pravděpodobně listí. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Smíšené emoce nejsou pouhá fantazie, ale realita. Doložili to neurovědci z Univerzity v Jižní Karolíně. Poprvé se jim podařilo prokázat, že při nich mozek vyvíjí samostatnou nervovou aktivitu.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Původem africká, dnes také známá akvarijní rybka, halančík Furzerův, našla způsob, jak v přírodě přežít dlouhá období sucha. V raném embryonální stadiu se rozpadá na jednotlivé buňky. Když později opět zaprší, vrátí se do původního stavu.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tým vedený badateli z Přírodovědného muzea na Floridě vytvořil unikátní fylogenetický strom života motýlů. Z něj je patrné, že první denní druhy na světě žily před 100 miliony lety na americkém kontinentě. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když původní jihoameričtí mravenci dostávali cukr s přídavkem kofeinu, byli úspěšnější v cestě za odměnou. Víc než ti, kterým podobný „doping“ chyběl. Dokázali najít přímější a tedy i rychlejší cestu k vytoužené potravě.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Badatelé z Německa, Rakouska a Spojených států zjistili, že některé typy RNA v mozku myší dlouho vydrží. Doufají, že objev přispěje k lepšímu pochopení stárnutí lidského mozku a jeho nemocí.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když ptáci usnou, jejich mozek vysílá elektrické signály podobné jako v bdělé fázi. Unikátní studie Univerzity v Buenos Aires ze Střední a Jižní Ameriky to dokládá na přepisu aktivity ptačích svalů do zvukového záznamu.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vědci v přírodě objevili dosud neznámý způsob syntézy mastných kyselin a jejich ukládání do zásobních tuků. Postup „okopírovali“ od americké brukvovité rostliny podobné řepce. Inovace může znamenat průlom ve výrobě speciálních rostlinných olejů. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Japonský vědec Hiroto Nagai, který se zabývá geologií a otázkami životního prostředí, složil smyčcový kvartet. Využil k tomu satelitní data o klimatu Arktidy a Antarktidy z posledních 30 let.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tkáně rostlin spolu komunikují pomocí chemických látek. Zachycení signálů, kterými reagují na stres, by mohlo farmářům pomoci s předstihem zjistit, zda není ohrožená úroda.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Migrace pakoňů je velká podívaná, která láká každý rok do Afriky stovky tisíc turistů. Vědci zjistili, že různé překážky na migrační trase způsobují, že pakoně jsou jako druh ohroženější.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velký průzkum mezi obyvateli regionů v okolí delty řeky Odry v polsko-německém pohraničí ukázal, že většina veřejnosti podporuje návrat velkých zvířat do přírody, zvláště pak býložravců. Mnohým by nevadil ani vlk nebo rys.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čmeláci zemní zvládli vyřešit složitější úkol, který vyžadoval dva kroky. Cílem bylo otevřít nejen jednu, ale i druhou krabici a dostat se tak k potravě. Jednotlivě to ale nedokázali.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na ostatcích obyvatel Québecu ze 17. a 18. století vědci studovali, jak moc tamní obyvatelé trpěli chudokrevností neboli anémií. Porovnávali to s kostrami dnešních lidí. Výzkum by mohl mít užitek i pro současnou medicínu.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Syntetičtí biologové z Berkeley připravili náhražku masa z hub nebo plísní. Konzumentům, včetně vegetariánů nebo veganů, tak chtěli dát příležitost ochutnat širší spektrum chutí a vůní, proteinů nebo tuků, zaměřili se také na antioxidanty.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ne všechny geny jsou v nás zapnuté. Rakouští a izraelští badatelé spolu s českou vědkyní při pokusech na červech-háďátkách v přírodě objevili učebnicový příklad, jak toho využívají tzv. sobecké geny. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Částečné nahrazení živočišných proteinů ve stravě rostlinnými zvyšuje délku života, a zároveň by mohlo přispět ke snížení emisí skleníkových plynů. Vědci to vyvodili z dlouholetého výzkumu stravování Kanaďanů. Některým jeho respondentům, kteří omezili mléčné výrobky, ale chyběl vápník.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V rybích chovech nebo potravinářských provozech zůstává jako odpad velké množství rybích šupin. Vědci ze Singapuru zkoumali jejich vlastnosti a hledali způsob, jak je druhotně využít. S pomocí tohoto materiálu dokázali čistit vodu nebo vytvořit tajné písmo.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V indickém státě Tamil Nadu se uskutečnil výzkum, který má přispět k lepší informovanosti o možnostech prevence před uštknutím hady. Studie se zúčastnilo 535 lidí z vesnických komunit. Většina z nich hledá způsob, jak se útokům hadů bránit, ale jako prevenci používají neúčinné, někdy i pochybné postupy.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tak trochu „náš“ anatomicky moderní člověk doputoval do střední Evropy přinejmenším před 47–45 tisíci lety. Potvrdily to výzkumy ze známé archeologické lokality v Durynsku. Geneticky byla tamní populace blízce příbuzná ženě, jejíž lebka z téže doby byla nalezena v jeskyni Zlatý kůň u Koněprus.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Španělským vědcům se podařilo zjistit, jak se v lidských buňkách tvoří takzvané mikrotubuly. Po jejich povrchu se dopravují látky na delší vzdálenosti, a to je důležité zvláště pro činnost mozku. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Britští vědci vyčíslili, jaký vliv má na přírodu obchod s rybami a dalšími mořskými živočichy pro akvária. Roční výtěžek z prodejů činí 2,15 miliard dolarů. Údaje badatelé sbírali ve snaze přispět k větší udržitelnosti obchodu s mořskými druhy. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vědci z Lausanne a Würzburgu popsali, jak jeden druh mravenců z Afriky dokáže léčit záněty s pomocí hojivých látek ze žlázy na hrudi. Ke zranění dochází při lovu termitů.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ptáci se nerodí s tím, zda budou mít experimentátorskou nebo víc „zápecnickou“ povahu. Na jespácích rezavých u pobřeží Německa vědci ověřili, že více či méně odvážný přístup se formuje postupně.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bakterie z biologického odpadu mikrobiologové naučili produkovat celulózu. Z ní nechali vyrobit oblečení, třeba bundy nebo kabelky. Na širší uplatnění ve výrobě textilu to ale zatím nevypadá. Postup od vývoje k výrobě ve velkém by se protáhl třeba na 15 let.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Samci a samice řady živočichů reagují mnohdy odlišně na klimatickou změnu. V severských oblastech například taje věčně zmrzlá půda, a když se ochladí, polární sobi nemůžou k potravě. Samice pak migrují na sever, kde je ale víc predátorů.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když naši pravěcí předci a příbuzní začali konzumovat kvasící stravu, zejména ovoce, přispělo to zřejmě ke zmenšování jejich střev a zvětšování mozků. Lidská trávicí soustava je dnes o 60 procent menší než trávicí soustavy ostatních primátů, mikrobiom máme méně bohatý než lidoopi, zato mozek třikrát větší.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Někteří plazi nebo obojživelníci nestárnou tak rychle jako lidé, myši nebo žirafy. Vědci zkoumali, jak k tomu mohla přispět éra, kdy prapředky savců ohrožovali dinosauři.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Voskový obal rostlin, takzvaná kutikula, chrání rostliny před vyschnutím. Badatelé z Toronta zjistili, že navíc vysílá dosud neznámé signály. Doufají, že jako postřik na polích by mohly mást škůdce.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Studie u osmiletých a starších dětí s nedávno zachyceným diabetem vychází z testů protilátky proti jednomu typu bílých krvinek, které tělu pacientů škodí. Její dětští účastníci si dokázali udržet vlastní inzulín ještě další dva roky od zahájení studie. Zprávu o tom zveřejnil prestižní časopis The New England Journal of Medicine.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejmenší částice vzduchu o velikosti do 100 až 200 nanometrů dlouho vydrží v podobě aerosolů a můžou tak přispět k částečnému zmírnění klimatické změny. Materiáloví chemici z Vídně v nové studii upozorňují, že lepší znalost vzniku a chování aerosolů by mohla pomoci zpřesnit klimatické modely.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rašeliniště v australských horách mnohem hůře uchovávají uhlík, pokud po nich běhají divocí koně. I když rašeliniště pokrývají jen tři procenta zemského povrchu, je v nich uloženo kolem 30 procent světových zásob uhlíku, mnohem víc než v lesích.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fotbaloví brankáři se musí umět rozhodnout ve zlomku sekundy. Vědci z Dublin City University doložili, že hlavně proto sportovci tohoto zaměření vnímají a zpracovávají smyslové podněty jinak než ostatní populace, i než jejich spoluhráči z pole.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mořské řasy a chaluhy jsou čím dál populárnější svou výživnou hodnotou i zdravotními účinky. Vědci z Glasgow a Yorku na vzorcích zubního kamene z 28 evropských archeologických nalezišť potvrdili, že těsně před nástupem zemědělství, asi před 8 tisíci lety, se vodní rostliny ve světě, včetně Evropy, konzumovaly běžně. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lidé, kteří jsou nositeli tří variant jednoho konkrétního genu zděděného od neandrtálců, jsou citlivější na bolest. Přišel na to mezinárodní tým vedený badateli z University College London. Tento gen je základem neuronů, které zachycují signál z poškozené tkáně.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Myši potřebují k přežití dobrý sluch. Nový výzkum pod vedením vědců z Univerzity Johnse Hopkinse dokládá, že když jsou tato zvířata vystavena různým zvukům najednou, mají dobře propojenou pravou a levou hemisféru. U hluchých myší takové propojení nenašli.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Umělá inteligence začíná být užitečným nástrojem při studiu ekologie, chování a vztahů v ptačích společenstvech. Například americká Cornellova univerzita s pomocí AI zpracovává údaje od více než 900 tisíc pozorovatelů ptáků, chtěla by tak lépe zacílit ochranu ptáků.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tichomořský klan kosatek z oblasti kolem Vancouveru a Seattlu patří k ohroženým populacím. Zbývá už jen 75 jedinců ve třech rodinných skupinách. Nová studie uvažuje o tom, proč a jak trápí mláďata jiného druhu kytovce, sviňuchy. Vědci to považují za kulturní fenomén.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Botanici a matematici z Oxfordu spojili síly, aby prozkoumali, jak láčkovky, masožravé rostliny původem z jihovýchodní Asie, přizpůsobují svůj vzhled hmyzu, který konzumují. Ze studie plyne, že na úpravách svého zažívacího ústrojí nešetří.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Až 95 procent mikroplastů, které se dostávají do řek a potoků s dešťovou vodou, vzniká otěrem pneumatik. Důvodem je obsah kolem 2500 různých chemikálií z jejich výroby. Dokládá to čerstvý výzkum australských expertů.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Houby spojené s kořeny stromů dokážou vázat až třetinu emisí vzniklých spalováním fosilních paliv na světě za rok. Spočítal to mezinárodní tým vědců v čele s univerzitou v britském Sheffieldu. Sítí houbových vláken za rok projde kolem 13 gigatun uhlíku.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na ostrově uprostřed Panamského průplavu pokrytém tropickým lesem vědci měřili vzdálenost mezi stromy téhož druhu. Zjistili, že je obvykle větší, než kam běžně doputují jejich semena. Výsledkem je zdravější les s větší druhovou pestrostí.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Losos kisuč, běžný v Pacifiku, patří k ohroženým druhům ryb. Badatelé z univerzity v americkém státě Washington přišli na to, že když biologicky přečistí srážkovou vodu, která ve městě nabírá jedovaté látky, přispějí tím výrazně k přežití lososího potěru, ryby jen byly menší.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Badatelé z Toulouse a Minnesoty testovali na primátech úroveň párové spolupráce mezi lovci a sběrači. Ta mohla v pravěku přispět k úspěchu lidského druhu. Muži chránili ženy při sběru výživnější potravy, o kterou se pak navzájem dělili.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Taurin, látka kterou si přirozeně vyrábí naše tělo a patří k oblíbeným potravinovým doplňkům, prokazatelně zpomalila stárnutí u pokusných háďátek, myší i makaků. „Efekt byl překvapivě významný,“ potvrzuje biochemička Klára Hlouchová.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve střevech dvou druhů buřňáků se našly mikroplasty, plastové částice kratší než pět milimetrů. Podle zjištění vědců z několika institucí, včetně McGillovy univerzity v Kanadě, se jejich vlivem u ptáků změnily vlastnosti mikrobiomu ve střevě.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vědci ze dvou prestižních amerických univerzit několik let shromažďovali data o velikosti a biomase každého typu organismu na planetě. Vyšlo jim, že příroda preferuje největší nebo nejmenší velikost živých organismů.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

I když se lodní motor ozývá na podobných frekvencích jako vítr, keporkakové to do vzájemné domluvy nepromítnou. „Jsou adaptovaní na to, aby rozuměli akustickému prostředí,“ říká zoolog a etolog Marek Špinka.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Samotářské včely zvané hedvábnice svým larvám dávají kapalnou stravu bohatou na laktobacily. Jak si vedou tyto včelí mistryně ve fermentaci a proč bychom jim měli věnovat víc pozornosti, popsal časopis Frontiers in Microbiology.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mezinárodnímu týmu vědců se poprvé podařilo nejenom genetický kód pravěkého člověka vyluštit z předmětu místo kostry, ale také ho přiřadit konkrétní osobě. Provrtaný jelení zub, možná původně přívěsek, objevili v denisovské jeskyni na jihu Sibiře. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hmyz je pro člověka klíčový, opyluje plodiny k obživě. To se týká tří čtvrtin světové úrody. Zároveň ale hmyzu ubývá – důvodem jsou hlavně pesticidy, ničení stanovišť, invazní konkurenti a klimatická změna. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Délka střev se u různých lidí liší, může jít přitom o statisticky významné rozdíly. Jak plyne ze studie Dukeovy univerzity, například ženy mají tenká střeva delší než muži, což jim usnadňuje trávení.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Badatelé z Americké akademie věd na základě nálezů z usazenin z posledních 18 tisíc let zkoumali šíření stromů po poslední době ledové. I rostliny se snaží chránit před dopady klimatické změny, podobně jako lidé nebo zvířata.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Věčně zmrzlá půda neboli permafrost taje v polárních oblastech pod vlivem změny klimatu rychleji, než vědci předpokládali. Navíc se kvůli tomu ztrácí povrchová voda. Děje se to například na Aljašce.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sýkora černohlavá, známá z amerického kontinentu, si v zimě ukládá do různých spíží až 5000 kousků semen denně. V zájmu přežití přitom musí vědět, kam je dala. Badatelé z Kolumbijské univerzity upozorňují, že mozek ptáků, kteří si takto ukládají rostlinné zásoby, bývá dočasně větší než u ptáků podobné velikosti s jiným potravním chováním.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odborníci na biodiverzitu z Bonnu varují před konzumací žabích stehýnek. Spočítali, že počet stehýnek vyvezených do Evropské unie v letech 2010 až 2019 odpovídá zhruba dvěma miliardám usmrcených žab.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Více než polovina afrických nosorožců žije na soukromých pozemcích, nikoli ve státem spravovaných národních parcích. Rostoucí náklady na ochranu těchto zvířat před pytláky vedly vědce k doporučení, aby vlády farmáře v ochranářském úsilí podpořily. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vědci zkoumali, jaká frekvence, míra a intenzita požárů je pro lesy vhodná, aby přírodě prospívala. Došli k tomu, že k přirozené obnově lesních ekosystémů přispívají požáry, které mají střední intenzitu a opakují se po několika letech.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vědci zdokumentovali méně známé potravní chování velryb. S tlamou otevřenou do pravého úhlu velryby čekají, až jim hejna rybek samy vplují do úst. Podobné scény přitom obsahují už středověké spisy.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na pařátech dinosaurů si evoluce vyhrála. Ne vždy ale sloužily jako nebezpečná zbraň. Někteří s jejich pomocí například vyhrabávali termity, jiným pomohly srpovité drápy o velikosti samurajského meče sbírat listí ze stromů.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Papoušek kakadu Goffinův prokázal velkou šikovnost při používání nástrojů. Uměl si poradit velmi dobře v situaci, kdy se měl dostat ke kešu ořechům. Většina papoušků pochopila, že aby to zvládli, budou potřebovat víc nástrojů, které musí použít ve správném pořadí. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na přelomu prvohor a druhohor, před 250 miliony lety, vyhynulo přes 80 procent všech druhů organismů na planetě. Čekalo se, že dalších 5 až 10 milionů let se tu rozvíjely pouze jednodušší formy života. V Číně se ale teď našly fosilie z pravěkého moře s otisky rostlin, ryb, krabů, krevet, humrů a měkkýšů, které takovou hypotézu vyvracejí.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vědci doložili, že zvuková komunikace u hmyzu funguje už nejméně 150 až 200 milionů let. Hmyz ji tedy používá o něco déle než obojživelníci, ptáci nebo savci. Nejstarší známý zvukový aparát, lidově nazývaný housličky, patřil druhohorním kobylkám.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ohrožený králík japonský má zásluhu na tom, že se v pralese šíří semena nepříliš hojné rostliny Balanophora yuwanensis česky zvané hlívenec. Ta je známá z asijského lidového léčitelství. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z kosterních pozůstatků více než 2 300 raných evropských zemědělců a pastevců plyne, že násilí bylo v mladší době kamenné na denním pořádku. Každá desátá nalezená lebka z té doby ze 180 různých evropských lokalit má zranění. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Biologové z univerzity v Pensylvánii se snažili najít nervové dráhy, které motivují k pohybu. Vědci nechali myši běhat v kolečku a tyto dráhy zkoumali. Ukázalo se, že k radosti z pohybu výrazně přispěly bakterie v myším střevě. U zvířat, která se střevní mikroflóry zbavily, mozek nevyprodukoval signál odměny.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kolem 150 druhů žab na světě je průhledných. Nová studie to vysvětluje ukládáním červených krvinek do jater. Děje se to ve zvláštním klidovém režimu během spánku. Kromě netradičního vzhledu vědce zaujalo, že se při takové akci žabám nesráží krev.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Češi sami sebe řadí mezi největší spáče na světě. Plyne to z velké britsko-francouzské studie, do které se zapojilo více než 700 tisíc dobrovolníků ze 63 zemí světa. Subjektivní údaje o délce spánku vědcům posílali sami účastníci pokusu.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bipední chůze v evoluci člověka zřejmě nevznikla při chůzi na zemi, ale v situacích, kdy se naši dávní předkové věšeli na stromy a potřebovali někam přelézt po větvích. Vědci to doložili pozorováním šimpanzů, našich nejbližších příbuzných.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Antropologové po letech opět přezkoumali čelist starého rybáře nalezenou v katalánské části Španělska starou 45 až 66 tisíc let. Původně si mysleli, že je neandertálská. Nová analýza napovídá, že může jít buď o jednu z nejstarších fosilií archaického Homo sapiens, nebo kost patří druhu, který rysy archaických Homo sapiens a neandrtálců kombinoval.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Takzvaná environmentální DNA pomohla lidstvu odhalit, jak před dvěma miliony let vypadala příroda v severním Grónsku. Nejvíc vědce překvapilo, že tam tenkrát žili mastodonti. Krajinou se proháněli sobi karibu, zajíci a další zvířata, rostla tam řada bylin i stromů, u pobřeží plavali krabi a korály. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Univerzitě Jana Keplera v Linci vědci úspěšně vyzkoušeli známou houbu asijského původu reishi jako součástku v elektronice. Doteď se využívala zejména jako doplněk stravy. Nejnověji autoři studie zjišťují, zda by se z reishi daly vyrábět biologicky rozložitelné součástky do počítačových čipů nebo baterií.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mezinárodní konsorcium vědců se snaží přečíst genetický kód krásnooček. Důvodem zájmu je možnost využití těchto organismů k výrobě biopaliv, ve výživě, robotice nebo při léčbě nádorů.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Běžná mikroskopická houba dokáže odstraňovat toxickou formu rtuti z půdy v okolí kořenů zemědělských plodin. Rostliny, v tomto případě kukuřice, díky ní přežily. V pokusu vědců z Marylandu houba dokonce zvládla vytáhnout škodlivou formu rtuti i ze slané a sladké vody.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výzkumníci z Austrálie nahráli na video záběry, na nichž chobotnice kolem sebe, ale i jedna na druhou, házely bláto, schránky plžů či další odpady. Podobné chování bylo zatím popsáno jen u mála živočichů, většinou u primátů, včetně člověka.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ačkoliv je hmyz klíčový pro lidskou výživu i pro zdraví ekosystémů, bývá v ochraně přírody, zvláště pak mezi politiky, podceňovaný, píše v nové souhrnné studii mezinárodní tým vědců z Hong Kongu, Británie a z Česka. Poukazují na to, že už 30 let odborné studie upozorňují na význam ochrany hmyzu, ale v praxi se to zatím moc neprojevilo.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krása může být pro ptáky přítěž. Pěvcům, kteří mají výrazné nebo unikátní zbarvení, častěji hrozí vyhynutí než ostatním. A častěji se s nimi obchoduje. Plyne to ze studie na téměř 500 ptačích, převážně tropických druhů.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nová studie vědců z Vídně a St Andrews dokládá, že když jdou šimpanzi vedle sebe, dokážou sladit krok, podobně jako lidé. Umění dělat věci společně se stalo jedním z důvodů úspěchu člověka jako druhu.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Inovátoři ze státní univerzity v Severní Karolíně se rozhodli vyzkoušet, zda a jak spolu budou komunikovat rostlinné buňky, pokud projdou 3D tiskárnou. Metoda by se mohla hodit ke studiu regenerace rostlin z buněk, a to i u zemědělských plodin. Článek vyšel v časopise Science Advances.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Badatelé z Dallasu prostudovali satelitní snímky více než 85 tisíc jezer na planetě. Odhadují, že pokud globální teploty narostou o další 3 stupně Celsia, kolem 3800 jezer na světě by mohlo ztratit modrou barvu. Článek o tom vyšel v časopise Geophysical Research Letters.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výkyvy klimatu v Africe souvisejí s klíčovými fázemi evoluce člověka. Došel k tomu mezinárodní tým vědců při výzkumu usazenin ze zaniklých jezer v jižní Etiopii. Článek vyšel v časopise Nature.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Účinek emisí skleníkových plynů je globální. O aerosolech, částicích, které vznikají spalováním, dlouho panovalo přesvědčení, že škodí jen v poměrně blízkém okolí zdroje, odkud unikly do ovzduší. Z nové studie však plyne, že aerosoly ke klimatické změně přidávají další negativní efekt – dokonce i za hranicemi oblastí, ze kterých unikly, píše se časopise ScienceAdvances.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Královny u sociálního hmyzu jsou matkami veškerého potomstva kolonie. Žijí proto mnohem déle než dělnice. Vědci na konkrétním druhu mravence doložili, že jejich délka dožití souvisí s hladinou inzulínu. Studie o tom vyšla v prestižním časopise Science.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mezinárodní tým vědců popsal, jak naše tělo v interiérech budov nejen vytváří, ale také odbourává chemické látky. Pomáhá mu s tím ozón. Článek o tom vyšel v odborném časopise Science.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vědci popsali zatím nejstaršího známého dinosaura z Afriky. Žil před 230 miliony let v druhohorách, v období pozdního triasu. Měl dlouhý krk a byl poměrně malý. Vážil něco mezi 9-30 kg. Studie o něm vyšla v prestižním časopise Nature.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejen nám lidem, ale i myším se zdají sny. Děje se to během takzvané REM fáze spánku. Pohyby očí při něm podle nové studie kalifornských vědců korespondují s děním ve snu. Myš, a zřejmě i člověk, si do něj promítá, co přinesl den.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Badatelé z Queen Mary University v Londýně popsali dosud neznámý způsob vzniku mravenčích superkolonií. Je výsledkem křížení mezi blízce příbuznými druhy. Výzkum probíhal na invazním druhu z tropů, na takzvaných ohnivých mravencích rodu Solenopsis. Studie vyšla v časopise Nature Communications.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izraelští neurovědci uspořádali soutěž mezi rybami v tom, jak rychle dokážou doplavat za odměnou. Pokus dělaly s karasem zlatým, oranžovou rybou známou z akvarijních podmínek. Článek o jejich pokusu vyšel v časopise Behavioral Brain Research.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moderní člověk, Homo sapiens, přišel do severní Číny asi před 40 tisíci lety. Mezinárodní tým antropologů dokázal, že tam lidé pomalovávali kamenné nástroje dvěma druhy okru. Studie o tom vyšla v časopisu Nature.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tým výzkumníků z Ugandy a Británie zjistil, že pro potravu k lidským sídlům vyrážejí šimpanzí samice méně často než samci. Tím se vysvětlilo, proč šimpanzí skupiny, které pozorovali mimo prales, byly méně početné. Studie vyšla v časopise Animal Behaviour. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bakterie v našem střevě vyrábějí řadu chemikálií. O jedné z nich, zvané colibactin, vědci zjistili, že probouzí "spící" viry, které napadají sousední bakteriální buňky. Poznání toho procesu může přispět k výzkumu nádorů tlustého střeva. Studie vyšla v časopise Nature.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Britští badatelé popsali, co pomohlo před 500 miliony let rostlinám přejít z vody na souš. Zjistili, že díky mutaci ve 218 genech se rostliny naučily regulovat vnitřní tok vody a výměnu plynů. Kdyby se jim to nepovedlo, život na planetě by se odvíjel jinak.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ryby se ani zdaleka nedají označit za němé, jak se traduje. Schopnost zvukové komunikace je pro ně tak důležitá, že ji různé skupiny v evoluci nezávisle na sobě objevily nejméně 33krát. Studii Cornellovy univerzity o tom zveřejnil odborný časopis Ichtyology and Herpetology.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výběr stravy výrazně působí na náš metabolismus. Může na něj působit dokonce víc než léky. To uvádí studie australských vědců v časopisu Cell Metabolism. U myší například doložili, že strava s výrazným přebytkem proteinů snižuje přesnost přepisu dědičné informace, a tím i kvalitu výroby enzymů v játrech.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fyzická aktivita chrání mozek i ve stáří. Neurovědci z univerzit v USA, Kanadě a Španělsku našli v mozcích fyzicky aktivních seniorů více proteinů, které udržují spojení mezi neurony. Studie o tom vyšla v časopise americké Alzheimerovské asociace.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Časopis Science zveřejnil studii, podle níž teplejší oceán může přispět k větší aktivitě konzumentů ryb. V souvislosti s klimatickou změnou můžou predátoři, kteří se živí jinými živočichy, konzumovat více potravy. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O tom, zda mravenčí královna vyprodukuje samičí, nebo samčí kolonii, rozhoduje spíš dědičnost než prostředí, kde žije. Kalifornští vědci zjistili, že tento proces řídí soubory genů, takzvané supergeny. „Korespondují s tím, jak se která kolonie množí,“ vysvětluje entomolog Petr Klimeš.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Umírněná konzumace vajec prospívá zdraví, ba dokonce snižuje riziko kardiovaskulárních nemocí. Souvisí to i s vyšší hladinou konkrétního typu bílkovin, apolipoproteinů. Ty totiž pomáhají čistit cévy od cholesterolu. „V těle máme obrovské množství různých variant cholesterolu a většina z nich má velmi pozitivní účinek,“ říká biochemik Marek Cebecauer.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vědci z McGillovy univerzity v Montrealu zjistili, že samečci myší, zvláště ti, kteří se ještě nespářeli, pociťují stres v blízkosti březí nebo kojící samičky. Od kontaktu je odrazuje vůně feromonu, který samičky vypouštějí. Článek vyšel v časopise Science Advances.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rýžové rostlinky se sázejí do vody. Vadí jim ale sucho i záplavy. Nejnovější studie univerzity v Riverside v Kalifornii detailně popisuje, jak jejím kořenům při nedostatku nebo nadbytku vody pomáhá látka zvaná suberin.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdyby na kávovníkových plantážích nespolupracovali včely a ptáci, pěstitelé by měli o čtvrtinu horší úrodu. To plyne ze studie na třiceti pokusných farmách v Kostarice a USA. Práce vyšla v odborném časopise PNAS.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V různých částech světa vědci objevili 5500 nových druhů RNA virů. Zařadili je do pěti nových kmenů. Studie o nich vyšla v populárně-naučném časopise Science. Na počátku objevu nových virů byla plachetnice s názvem Tara. Ta několik let objížděla svět a sbírala vzorky vody, v níž pak výzkumníci hledali nové organismy. Od expedice uplynulo už deset let, nedávno ale vědce napadlo cenné vzorky z ní znovu prohlédnout. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ze studie univerzity z Bonnu plyne, že pokud má planeta uživit lidstvo, měly by bohaté země proti dnešku snížit konzumaci masa alespoň o tři čtvrtiny. Obyvatelům bohatších částí světa vědci radí držet spotřebu masa na 20 kilogramech na osobu a rok.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lesy ve městech nebo jejich okolí bereme jako místa k rekreaci. Řada vědeckých prací upozorňuje na prospěšnost zeleně pro zdraví nebo pro rozmanitost městské přírody. Studie vědců z Bostonské univerzity navíc ukazuje, že stromy a půda ve městech dokážou vstřebat víc uhlíku z atmosféry, než jsme si dřív mysleli.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.