Je to tak – tohle je opravdu poslední díl Checkpointu. Já se teď budu zase trochu víc soustředit na psaní. Tak si texty moje i mých kolegů ze Seznam Zpráv přečtěte.Checkpoint vycházel skoro každý čtvrtek víc než dva roky. I s tímhle rozlučkovým dílem jsme pro vás připravili celkem 106 epizod věnovaných nejen aktuálnímu dění za hranicemi, ale taky fenoménům, které hranice přesahují, jako jsou třeba duševní zdraví, femicidy, práva menšin či <a href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-checkpoint-v-otroctvi-ziji-miliony-lidi-deje-se-to-vsem-na-ocich-

Svět čelí pandemii i válkám, začal se ale i bavit. „Lidi se už úzkostlivě chtěli vrátit k normálu – tedy k tomu, co za normál považujeme. Tam, kde jsme byli předtím, se ale už nevrátíme,“ říká sociolog Michael Schudson.Touhu po návratu k normálu najdeme podle kulturního sociologa z americké Kolumbijské univerzity i v historii. „První světová válka a španělská chřipka byly devastující. Myslím, že slovo normálnost, tedy anglicky normalcy, vymyslel americký prezident Warren Harding. Do funkce nastoupil v roce 1921 a ve své kampani volal po návratu k normálnosti. To se ale tehdy zcela nepodařilo,“ podotýká Schudson. Podobně tomu bude podle něj i nyní.Čím dál více v médiích i mezi odborníky rezonuje připodobňování současnosti k dvacátým létům minulého století, přezdívaným roaring twenties – bouřlivé dvacítky, které v mnohém představovaly pro evropské země i Spojené státy období rozpuku.„Po válce a pandemii přišlo i jakési

Právo na potrat mají všechny Američanky skoro půlstoletí. Kulatého výročí se ale možná nedočkají, naznačuje únik návrhu stanoviska Nejvyššího soudu. Publicista Matěj Schneider rozebírá, jak by verdikt Spojené státy proměnil.Na veřejnost se dostal – zatím ne definitivní – návrh stanoviska konzervativní většiny Nejvyššího soudu. Týká se zrušení rozhodnutí, které v celých Spojených státech legalizovalo potraty, tedy verdiktu stejné instituce známého jako Roe vs. Wade z roku 1973.Bezprecedentní únik informací rozvířil americkou veřejnou debatu i přesto, že se takové rozhodnutí Nejvyššího soudu vlastně očekávalo. A v kulturních válkách, které se v USA vedou, zasadil liberálům tvrdou ránu.„Z krátkodobého hlediska jistě půjde o předmět divokých kulturních válek. Otázkou je, co to udělá s americkou politikou dlouhodobě, protože pro konzervativní voliče bylo případné zvrácení rozsudku Roe vs. Wade jakýmsi určujícím svatým grálem, po němž toužili

Dlouholeté konflikty zmítají státy napříč světem, pozornost světové veřejnosti však postupně upadá. „U nás na Ukrajinu určitě nezapomeneme, ale na západě Evropy už teď pozornost přesouvají jinam,“ říká bezpečnostní analytik Ondřej Ditrych.Konflikt v súdánském Dárfúru propukl už skoro před dvěma dekádami. Střety mezi chartúmským režimem a ozbrojenými povstalci stály život více než 300 tisíc lidí, což jsou odhady Organizace spojených národů. Miliony lidí přišly o domov. Boje přitom neustávají – jen v posledních dnech v nich zemřelo přes 200 osob.Dárfúr, byť specifický svou brutalitou, je ale jen jedním z mnoha konfliktů, které už dlouhá léta hoří v zemích napříč planetou. Tigraj v Etiopii, Barma, Sýrie – a dalo by se pokračovat. Podle Ondřeje Ditrycha, ředitele Ústavu mezinárodních vztahů, se na vývoji konfliktů ukazuje hned několik znepokojivých trendů:„Roste počet nejen dlouhotrvajících konfliktů, ale i konfliktů celkově. Podle některých

„Je rozdíl mezi tím, co se reálně děje, a mezi image, s jakou se Vladimir Putin prezentuje. Nemá žádný detailní dlouhodobý plán, není šachový velmistr. Spíš oportunista s velkými tužbami,“ říká v podcastu britský historik.Rusové zahájili invazi na Ukrajině už před necelými dvěma měsíci a stále není jasné, co je vlastně jejím cílem. Britský historik a odborník na současné Rusko Mark Galeotti v Checkpointu říká, že to nejspíš neví ani ruský lídr Vladimir Putin:„Původně měl Putin dojem, že je Ukrajina slabá a zkorumpovaná a zhroutí se po prvním útoku. Nakonec věří tomu, že Ukrajina není opravdovým státem a Ukrajinci nejsou skutečnými lidmi, což vysvětluje tu podivnou strategii na počátku invaze. Ta mu ale nevyšla, Ukrajinci se sjednotili a prokázali nejen kompetenci, ale také fenomenální odhodlání bránit svou rodnou zem. Nyní se tedy Putin snaží vykřesat z nastalé situace, co může.“Rusové teď mohou podle spolupracovníka Ústavu mezinárodních

„Několikrát ve své historii stáli Ukrajinci jako národ na pokraji vyhlazení. Ukrajinská národní identita byla nebezpečná pro carské Rusko i později sovětský režim, který se ji snažil potlačit,“ říká ukrajinista Alexej Sevruk.Válka na Ukrajině nezačala na konci února, připomíná v Checkpointu odborník z Památníku národního písemnictví. Motivaci teď mají Ukrajinci podle Alexeje Sevruka velmi silnou.„Válka se tam děje už osm let. A Ukrajinci velmi zblízka pozorují to, co se děje na okupovaných územích. A vidíme záběry z dočasně okupovaných měst a městeček u Kyjeva, odkud se ruští vojáci stáhli. Docházelo tam k masovým zločinům a rozsáhlému teroru vůči ukrajinským civilistům. Tohle na Ukrajině pochopitelně nikdo nechce a Ukrajinci dobře vědí, proti čemu a proč bojují.“Pod národní identitou je podle ukrajinisty potřeba si představit společnou sdílenou historickou zkušenost, jazykový a kulturní i mediální prostor.Jako o národu o sobě Ukr

Viktor Orbán stojí v čele Maďarska již 12 let a je na dobré cestě vyhrát další volby. „On lidem nic moc neposkytl. Ani nemusel – kvůli tomu, jak je jeho režim nastavený, jak polarizovaná je maďarská společnost,“ říká politoložka Uljakiová.Maďarsko bude v neděli hlasovat o příštím složení parlamentu. A ačkoliv do volebního boje vyrazila opoziční šestikoalice, která vládnímu Fideszu šlape na party, straně Viktora Orbána průzkumy stále přisuzují polovinu všech volebních hlasů.Mezinárodní veřejnost může maďarského premiéra a jeho režim, který politologové označují za hybridní autoritářství, vnímat skrze útoky na akademickou a mediální svobodu a útlak menšin v čele s LGBT+ komunitou, pro jeho domácí voliče jde o zcela jinou postavu. „Bojuje za svůj lid, pere se za nás,“ řekla Seznam Zprávám jedna z jeho voliček, číšnice z města Szombathely.Orbán svou současnou politickou identitu postavil mimo jiné právě na tom, že brání takzvané maďarské hod

Putin je vražedný diktátor. To a mnoho dalšího řekl americký prezident Joe Biden o ruském lídrovi. „Už dřív o něm řekl, že je zabiják, načež se sešli na summitu. Takže znamená to vůbec něco? Putin má hroší kůži,“ říká americký politolog Alexander Cooley.Vztahy Spojených států s Ruskem se po letech kolísání dostaly do mrazivého bodu. Na vině je z velké části geopolitická situace, tedy válka, již Rusko rozpoutalo na Ukrajině – atmosféra byla ale mezi mocnostmi napjatá už před ní.Americký prezident Joe Biden se totiž neostýchal barvitě popisovat Vladimira Putina jako zabijáka či člověka bez duše, což mu ostatně řekl už před jedenácti lety při osobním setkání. Před pár dny kvůli Putinově válce na Ukrajině přidal další nepěkná označení jako válečný zločinec a vražedný diktátor.„Rusové takovou rétoriku vnímají jako záminku k tomu, aby zpřetrhali všechny diplomatické vazby. Podle mě to nahrává jejich ukřivděnosti a pocitu, že nejsou respektován

Začalo to léky na bolest, následoval heroin a nakonec fentanyl. Opioidová krize, jež Spojené státy sužuje už přes dvě dekády, bere životy a rozbíjí rodiny i komunity. A řešení stále nepřichází.Americká média v posledních dnech propírala případ sedmi mladých lidí, kteří se při jarních prázninách na Floridě předávkovali kokainem říznutým fentanylem – mezi nimi byli i kadeti vojenské akademie West Point. „Mladí lidé mají pocit, že mohou experimentovat a projde jim to. Jak ale o jarním volnu zjistili i ti kadeti West Pointu, bohužel ne vždycky to tak je,“ podotýká v Checkpointu profesorka medicíny Judith Feinbergová z Univerzity v Západní Virginii.Všichni nakonec přežili, takové štěstí ale statisíce dalších lidí neměly. Kvůli předávkování opioidy, což jsou různé léky na předpis a třeba i heroin nebo právě fentanyl, totiž zemřelo v Severní Americe za poslední čtvrtstoletí skoro 600 tisíc lidí. A jen v USA se problém rok od roku zhoršuje. Od dubna 20

V uprchlickém centru i na nádraží u polsko-ukrajinských hranic je rušno. „Když se tady člověk prodírá davy lidí, dostane ho to do reality. V životě jsem neviděla tolik laskavosti na jednom místě,“ říká reportérka Seznam Zpráv.Do polské Korčové, která leží u hranic s Ukrajinou, proudí denně davy lidí. V rozlehlé budově obchodního centra úřady zřídily uprchlické centrum, kam kyvadlovou dopravou převážejí lidi, již před válkou utekli z Ukrajiny.„Jsou tu tisíce míst, tisíce lehátek, kde si mohou uprchlíci odpočinout, najíst se a zjistit, co dál. Stojí tu stánky všech možných států včetně Česka, které zařizují přepravu do jednotlivých regionů. A také tu pracuje spousta dobrovolníků, jazykově různě vybavených, kteří lidem pomáhají,“ popisuje v Checkpointu situaci na polsko-ukrajinských hranicích reportérka Seznam Zpráv Eva Soukeníková.Na místo novinářka přijela s českým humanitárním vlakem, který ve spolupráci s dopravci RegioJet a ČD Cargo zř

Válka na Ukrajině spojila lidi i média. „Můžete teď zapnout jakýkoliv mediální kanál a nehledě na to, komu patří, dostanete důvěryhodné informace. Teď stojí všichni proti jednomu nepříteli,“ říká šéfka webu The Kyiv Independent.„Média si vedou skvěle. Potírají dezinformace, mluví s lidmi o informační hygieně. A dobře si vedou vlastně i úřady, které s lidmi dennodenně komunikují a podávají informace, řekněme, z první ruky. To hodně pomáhá,“ vysvětluje v Checkpointu Daryna Ševčenková z Kyiv Independent, kde působí jako výkonná ředitelka.Právě zpravodajská práce mladého ukrajinského média patří v současnosti mezi základní kameny informování o dění na Ukrajině. Pokud válku sledujete na sociálních sítích, třeba na Twitteru, příspěvky média a jeho novinářů reportujících z protileteckých krytů vás určitě neminuly. V Checkpointu Ševčenková popisuje, jak teď fungování zpravodajského média vypadá:„Publikujeme v angličtině a část redakce je složená z cizin

Zelené zlato – tak se v Mexiku přezdívá avokádu, plodině mimořádně významné pro jeho trh. Ten ovšem z velké části ovládají soupeřící drogové kartely a boj o avokádo je plný násilí a desítek obětí.„U jakéhokoliv podniku, který se dá zpeněžit, lze očekávat, že z něj kartely budou chtít těžit. Mexický stát Michoacán, který má výhradní povolení vyvážet avokádo do USA, produkuje obrovské množství tohoto ovoce, jež se prodává za obrovské množství peněz. A zároveň jde o stát historicky ovládaný kartely, jež tam vybudovaly pašerácký řetězec – původně kvůli drogám, teď ho využívají pro všechno ostatní,“ říká v Checkpointu novinář Václav Lang.Do svého portfolia přidaly narkokartely kromě drog například únosy a obchod s lidmi. Postupem času tam připadlo i avokádo a třeba limetky. „Jde o parazitování na domácí ekonomice, které je pro kartely do určité míry bezpečnější a jednodušší než komplikovanější obchod s ilegálními komoditami. Napíchnout se na avok

Letos to bude 20 let od legalizace eutanazie a asistované sebevraždy v Nizozemsku. „Počty případů eutanazie stále rostou. Definice utrpení se proměnila, z eutanazie se stává výchozí možnost smrti,“ říká profesor etiky Theo Boer.Eutanazie – lékařská praktika, jež je legální jen v sedmi zemích světa. Kromě Nizozemska ještě ve Španělsku, Belgii, Lucembursku, Kanadě, Kolumbii a nejnověji na Novém Zélandu. Na rozdíl od asistované sebevraždy jde sice o usmrcení na vlastní žádost, ale které provádí lékař. Ačkoliv ji v Nizozemsku zlegalizovali až v roce 2002, debaty o ní se vedly desítky let. Poprvé se do veřejné debaty dostala na konci šedesátých let.„Mluvilo se o tom, proč lékaři poskytují pacientům přehnanou péči, která jim následně působí mnoho utrpení. Že by s tím měli přestat a v některých případech naopak ukončit život, který prodlužují – čímž prodlužují i ono utrpení. To bylo v roce 1969, kdy padla první zmínka o eutanazii. A získala velkou pod

Napětí na hranicích Ukrajiny s Ruskem dosud neutichlo. Reportér Seznam Zpráv Filip Harzer proto do oblasti odcestoval a v novém Checkpointu mluví mimo jiné o tom, jak se Ukrajinci k hrozícímu konfliktu staví.„Všichni svorně opakují, že jsou ve válce osmým rokem, že to pro ně není nová situace. Za pozornost médií i západních politiků jsou obecně rádi – říkají, že to je potřeba, že je to takové preventivní, odstrašující opatření. A že se situace možná malinko zveličuje, ale i za to jsou rádi. Ten hrozící vojenský střet to může oddalovat, nebo ho i znemožnit,“ říká v podcastu Filip Harzer, reportér Seznam Zpráv.Novinář vyrazil před týdnem na Ukrajinu. Strávil tam několik dní – pobyl v Kyjevě, odcestoval na východ k ukrajinsko-ruským hranicím a zúčastnil se i vojenského cvičení.„Nedá se říct, že by byli Ukrajinci v klidu, válku mají v podvědomí. Opakují, že ve frontě na východě země umírají dennodenně lidé. Tu novou eskalaci, koncentraci rus

Konec světa, apokalypsa. Do globální katastrofy zbývá podle Bulletinu amerických jaderných vědců pouhých 100 vteřin. Symbolické Hodiny Posledního soudu mají upozornit na největší hrozby světa.Bulletin amerických jaderných vědců byl poprvé publikovaný v roce 1945 jako šestistránkový černobílý věstník. Dali ho dohromady vědci z Projektu Manhattan a Chicagské univerzity, mezi nimi i Robert Oppenheimer, jemuž se přezdívá „otec atomové bomby“.„Je to takový frankensteinovský příběh – vědci si uvědomili, že jaderná zbraň, kterou sestrojili, měla potenciál zničit lidstvo. Rozhodli se tedy, že budou veřejnost vzdělávat o tom, co se děje,“ vysvětluje v Checkpointu počátky magazínu jeho nynější šéfka Rachel Bronsonová.Příběh Hodin Posledního soudu začal v roce 1947, kdy se staly symbolem bulletinu. Teprve o dva roky se ale s minutovou ručičkou začalo hýbat – poté, kdy Sovětský svaz odpálil svou první jadernou zbraň. Z původního nastavení, kdy do pů

I po 20 letech tam drží desítky vězňů. Někteří už přes dekádu čekají na propuštění, většina je tam bez obvinění. „Guantánamo je místo plné obrovského lidského utrpení. A zůstane to tak, dokud bude fungovat,“ říká advokát z USA.Americkým detenčním zařízením v zátoce Guantánamo na Kubě prošlo za poslední dvě dekády asi 780 mužů. Vězení, jež vzniklo v rámci americké války proti teroru, nechvalně proslulo skrze ikonické fotografie mužů v oranžových mundúrech s pytlem přes hlavu, držených v klecích na přímém slunci.Od roku 2002, kdy administrativa republikána George Bushe mladšího začala zadržené na svou – pronajatou – základnu převážet, se leccos změnilo. Princip, na kterém funguje, je ale podle Wellse Dixona z amerického Centra pro ústavní práva stále stejný: „Guantánamo v podstatě zůstalo stejným místem, jakým bylo před 20 lety. Pořád je to vězení s převážně muslimskými vězni, kteří jsou tam drženi i bezmála dvacet let. Většina z nich bez jakéhok

Nepokoje v Kazachstánu, hrozící konflikt na Ukrajině i rozhovory a jednání o bezpečnosti. A společný jmenovatel? Rusko. „Rusové se pravděpodobně snaží posílit svou pozici u jednacích stolů,“ říká k událostem Michael Romancov.Rusko vyslalo spolu se zeměmi Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti do Kazachstánu tisíce vojáků. Nový kazašský prezident Kasym Žomart Tokajev sice prohlásil, že se spojenečtí vojáci začnou ze země stahovat a odejdou do deseti dnů, lídr Kremlu Vladimir Putin ale řekl, že z Kazachstánu Rusko odejde ve chvíli, kdy „dokončí misi“. Podle politického geografa Michaela Romancova z FSV UK by teoreticky ke stažení mělo dojít:„Už v okamžiku, kdy tam tedy primárně Rusko šlo, říkalo, že je to dočasné. Což zejména v našem prostředí vzbuzuje asociace na ten takzvaný dočasný pobyt sovětských vojsk, jež by tu, kdyby se Sovětský svaz nerozpadl, pravděpodobně byla na věčné časy. Stahování vojáků z Kazachstánu by ale mělo v těchto dnec

Před rokem vypukly před sídlem amerického Kongresu násilné nepokoje. Vyústily v útok na Kapitol, zemřelo pět lidí. „Byl to bezprecedentní útok na demokracii USA,“ říká amerikanista Jan Beneš.„K něčemu takovému nedošlo od války na počátku 19. století. Od té doby nikdy nikdo do Kapitolu nevnikl a nezaútočil na zákonodárce. Hovoří se o tom, že vrazilo do budovy Kongresu asi osm set lidí. Jedním z jejich cílů bylo donutit kongresmany, aby změnili výsledek právoplatných prezidentských voleb z listopadu roku 2020,“ říká v Checkpointu na úvod amerikanista Jan Beneš z Ostravské univerzity.K protestům došlo ve Washingtonu DC 6. ledna roku 2021 – toho dne měli američtí zákonodárci schválit – víceméně jako formalitu – výsledek voleb. Na masivní demonstraci promluvil i tehdejší šéf Bílého domu, republikán Donald Trump. Ten od prezidentského hlasování tvrdil, že jsou výsledky zmanipulované, a své příznivce mimo jiné vyzval k tomu, aby „bojovali jako diví“.

Finové se letos stali už počtvrté za sebou nejšťastnějším národem světa. „Prožíváme tichou spokojenost. I s tím, jak fungují instituce, kvalitní a demokratické, nebo se svobodnými médii a volbami,“ říká filozof Frank Martela.Prvenství v žebříčku světového štěstí Finy v roce 2017 překvapilo. Natož potom fakt, že si jej drží už čtyři roky v kuse. „Vnímáme se spíš jako melancholické typy lidí. Nedáváme rádi najevo emoce, bylo tedy těžké smířit se s tím, že máme zároveň být nejšťastnějším národem na světě,“ vysvětluje v Checkpointu finský filozof Frank Martela z Aaltovy univerzity v Espoo.„Co se týče průzkumu, za povšimnutí stojí fakt, že se v něm ptají na spokojenost se životem,“ podotýká akademik a pokračuje: „Nejde tedy o to, jak moc jste se dneska smála, ale spíš o to, jak svůj život vyhodnotíte, když nad ním zauvažujete.“Ve zprávě, kterou vydává Organizace spojených národů, se za Finskem v první desítce umístili všichni jejich skandináv

Moderní otroctví je všudypřítomné. Dotýká se všech zemí světa a děje se i přímo před našima očima. „Může jít o pracovníky v britské automyčce, sexuální pracovnice v Thajsku i celé indické vesnice,“ říká expert.„Otroctví je prostě otroctví. Stále jde o absolutní kontrolu jednoho člověka nad druhým. Základní definice, jež se používá v organizacích bojujících proti modernímu otroctví, se točí kolem myšlenky vlastnictví člověka. Že se s lidmi v takové situaci jedná, jako kdyby byli majetek. A že když si o někom myslíte, že je majetkem, můžete si ho koupit, prodat ho, půjčovat i pronajímat. I zničit ho, pokud chcete,“ říká na úvod v Checkpointu britský profesor, světově uznávaný odborník Kevin Bales z Nottinghamské univerzity.V otroctví žijí podle odhadů desítky milionů lidí – forem existuje spousta. Může jít o sexuální otroctví, ale i nucenou práci. V podcastu Bales zmiňuje poměry, jež v současnosti panují v zemích Perského zálivu. Třeba v Kataru,

Hlavní jména prezidentského klání ve Francii jsou už jasná. A vypadá to, že půjde o těsný souboj. „Nevíme, koho proti sobě bude mít Emmanuel Macron v druhém kole. Víme jen to, že to nebude kandidát levice,“ říká Jacques Rupnik.Do francouzských prezidentských voleb zbývá necelý půlrok. Minulý týden se na listině kandidátů objevila dvě nová jména a před pár dny vyšel průzkum, který dosavadní predikce smetl ze stolu.Emmanuel Macron podle Rupnika sice bude v druhém kole soupeřit s političkou z pravicové strany – místo Marine Le Penové to ale možná bude Valérie Pécresseová. V průzkumu dokonce politička, někdejší regionální prezidentka oblasti Île-de-France, zvítězila nad dosud favorizovanou hlavou státu.„Jde o průzkumy, které vznikly dva dny po vyhlášení kampaně Pécresseové. Ona je tedy teď nová kandidátka, teprve se představila, celý víkend jí věnovala pozornost televize a média. Teprve se tedy uvidí, zda si taková procenta udrží,“ objasňuje

Čínská tenistka Pcheng Šuaj obvinila na začátku listopadu bývalého vicepremiéra ze znásilnění, pak se po ní slehla zem. „Takových případů jsou až desetitisíce. Není poslední, komu se tohle stalo,“ říká novinářka Daniela Kučerová.Druhého listopadu vyvěsila špička čínské tenisové čtyřhry, několikanásobná olympijská vítězka Pcheng Šuaj na tamní sociální síť Weibo velmi osobní příspěvek. Přiznala se v něm k dlouholetému vztahu s někdejším čínským vicepremiérem Čangem Kao-lim. A obvinila jej ze znásilnění, k němuž mělo dojít při jejich posledním setkání.„Ta její zpověď zmizela z čínských sítí během půlhodiny, dodnes je pod cenzurou i její jméno – v jednu chvíli úřady cenzurovaly i slovo tenis. V dalších dnech se začaly šířit zprávy o tom, že Pcheng Šuaj pravděpodobně zmizela,“ vysvětluje v Checkpointu na úvod redaktorka Seznam Zpráv Daniela Kučerová, která případ sleduje od samotného začátku.Mezi ty, kteří obavy o bezpečí Pcheng Šuaj vyjadřov

Žila přes dva roky za polárním kruhem a zpovídala místní. Ze Špicberků, nejseverněji položeného norského území, přivezla sociální antropoložka Zdenka Sokolíčková stovky výpovědí ohledně globalizace i změny klimatu.Špicberky, norsky Svalbard: souostroví ležící v Arktidě na čtyřiasedmdesáté rovnoběžce. Právě tam vyrazila sociální antropoložka Zdenka Sokolíčková v únoru 2019 zkoumat, jak se na lidech odráží otázky jako klimatická krize a globalizace.S rodinou se usadila v Longyearbyenu, největším městě ostrovů s asi dva a půl tisíci obyvateli. Přivedla ji k tomu nejen spolupráce s uznávaným norským odborníkem Thomasem Hyllandem Eriksenem, ale i profese jejího manžela, polárního ekologa.„Longyearbyen je velmi průtoková komunita, průměrně tam lidé stráví asi čtyři roky,“ vysvětluje v Checkpointu výzkumnice z Univerzity v Hradci Králové, jež spolupracuje i s těmi v Oslu a Groningenu.„Zejména turismus tam generuje pracov

Krize na polsko-běloruských hranicích pokračuje. Podle odborníka Jana Kováře jde o formu politického vyjednávání. „Lukašenko kapitalizuje lidské utrpení, stalo se jeho hlavním vyjednávacím prostředkem,“ vysvětluje v Checkpointu.Tisíce migrantů a uprchlíků – z většiny z Blízkého východu – dorazily do Běloruska s vidinou přechodu vnějších hranic Evropské unie z Běloruska do Polska. Realita je ale úplně jiná: Bělorusové je sice přivedli k hranicím s Polskem, to je ale odmítá pustit dál. Běženci ovšem nemohou ani zpátky, běloruská strana jim v tom záměrně brání – a zároveň sabotuje snahy Poláků příliv migrantů zastavit. Běženci se tak ocitli v „zemi nikoho“ a nemají pravidelný přístup k lékařské péči ani jídlu.„Primárně jde o poměrně starou formu politického vyjednávání mezi Běloruskem na jedné straně a Evropskou unií na druhé. Problém je v tom, že režim Alexandra Lukašenka k tomu využívá lidské utrpení. Kapitalizuje ho, stalo se jeho hlavním vyjed

Na klimatickém summitu v Glasgow se setkává množství lidí z nejrůznějších sfér. Jsou tu zástupci vysoké politiky i organizací, vědci, novináři i aktivisté – třeba původní obyvatelé. Jejich hlas tu ale není dostatečně slyšet.Klimatický summit COP26 ve skotském Glasgow se už chýlí ke konci. Není zatím jasné, jak bude vypadat jeho výsledek – tedy dohoda s finálními závazky a cíli, na níž vyjednavači teprve pracují.Některé věci jsou ale zřejmé už teď: jedním z největších témat summitu je klimatická spravedlnost, což se podle některých události nepodařilo adekvátně reflektovat. V Checkpointu o tom mluví například Gerardo Ramírez Agueňo, zástupce mexické organizace pracující s původními obyvateli: „Pro domorodé komunity je klimatická spravedlnost otázkou přežití. Tam, kde žijí, už klimatické změně čelí. Je pro ně tedy velmi důležité se tady na COP26 scházet s lidmi, vyjednávat s těmi, kteří jsou u moci. Takoví pro domorodé národy nic nedělají a z hlediska kl

Na sever Spojeného království se na klimatický summit sjely desítky tisíc lidí z celého světa. „Je to příležitost se setkat a porovnat zkušenosti, ukázat, že se na klimatu pracuje, “ říkají české delegátky za mladou generaci.Nic menšího než „zachránit planetu Zemi“. Takový je podle mnohých úkol klimatického summitu Organizace spojených národů COP26. Na tom se sešly desítky tisíc lidí – politiků, diplomatů, novinářů i aktivistů. A mezi nimi Barbora Kvasničková a Kristina Šůsová z Programu mladých delegátů do OSN od České rady dětí a mládeže.„Je to tady strašně chaotické a nabité, děje se toho tolik. Mám z toho hodně silné dojmy, dost mě to ovlivňuje. Jsem nadšená, že to můžu vidět, protože to téma je extrémně důležité,“ přiznává v Checkpointu dvaadvacetiletá Barbora.„První dny byly chaotičtější i kvůli přísnému bezpečnostnímu režimu – přijeli sem světoví lídři a vysoce postavení politici. Teď je to klidnější, zároveň sem ale přijíždí víc aktivist

Energetická krize, nedostatek jídla i paliva, chybějící řidiči i další profese. Británii tak čeká nelehká zima. „Těžké Vánoce pro nás nejsou nic nového. Loni je definoval lockdown, předtím hádky o brexitu,“ říká britský politolog.Nekonečné fronty na benzinových pumpách, poloprázdné regály i ceny energií, které vystoupaly do astronomických výšin. „Některé části země si vedou dobře, jiné – třeba velká města jako Londýn nebo Birmingham – mají větší potíže se zásobováním. Skutečný problémem ale bude pro britské rodiny otázka energií. Ceny plynu strmě rostou, energetické společnosti se hroutí,“ vysvětlil Russell Foster z King’s College v Londýně.Otázka energií je v Británii – stejně jako v Česku – velmi palčivá. Energetické společnosti jedna po druhé krachují a podle Fostera vydrží jen ty nejsilnější: „Velký počet domácností, zejména rodin s nízkým příjmem a problémem s penězi vyjít, bude najednou čelit situaci, kdy jejich poskytovatel energií zbank

Červená, zelená… Obrazovky milionů lidí po celém světě vzal útokem jihokorejský seriál Hra na oliheň. „Za úspěch seriálu může, řeknu to otevřeně, móda. Šíří se mezi lidmi samospádem,“ vysvětluje novinářka Magdalena Slezáková.Trojúhelníky, kolečka, jihokorejská estetika i nadšení pro tamní dětské hry. Seriál Hra na oliheň vyvolal nevídanou mánii, která se rozpoutala nejen na sociálních sítích. Za necelý měsíc jej vidělo více než 110 milionů lidí napříč planetou, kteří z devítidílné dystopie režiséra a scénáristy Hwang Tong-hjŏka udělali nejúspěšnější debut streamovací služby Netflix.„Seriál je o tom, že když člověku chybí peníze, je zadlužený a peníze potřebuje ne jako prostředek k tomu, aby si v životě přilepšil, ale jako existenční nutnost, že je potom pro ty peníze schopen udělat cokoliv. Jde o studii toho, čeho všeho jsou pro přežití, ve smyslu financí, lidé schopni,“ říká v Checkpointu novinářka z Deníku N Magdalena Slezáková. Seriál, který

Jako první Češka získala místo viceprezidentky Harvardu a platí za expertku v oblasti IT. Hostem nové epizody Checkpointu je Klára Jelínková. „Je pro mě důležité pracovat pro školu, jež nehledí na finanční zázemí uchazečů,“ říká.Klára Jelínková do USA odcestovala na počátku devadesátých let a v roce 1992 nastoupila na University of Wisconsin-Madison. „Studovala jsem ekonomii a slovanské jazyky, netušila jsem, že ze mě jednou bude viceprezidentka Harvardu. Původně jsem o IT neuvažovala. Má maminka byla ale v 70. a 80. letech programátorka a jako dítě mě naučila programovat na Commodore 64,“ přiblížila svou cestu k IT s tím, že jako ekonomka přišla na to, že lepší zaměstnání bude mít jako programátorka než s titulem z ekonomie a slovanských jazyků.I její nynější funkce viceprezidentky je zaměřená na informační technologie. „Jde o strategie, které by měl Harvard mít. Třeba digitální vzdělávání, což je nyní velmi zajímavá otázka i kvůli koronavirov

Spor kolem polského dolu Turów zasahuje už několik měsíců do česko-polských vztahů. „Každý den žasnu, čeho jsou některá polská média i politici schopni. Racionální debata o sporu prostě neexistuje,“ říká reportér Filip Harzer.V polském povrchovém hnědouhelném dole Turów u města Bogatynia na hranicích s Českem se stále těží. A to i přesto, že Polákům v květnu nařídil Soudní dvůr EU, aby těžbu pozastavili – kvůli žalobě z české strany, podle které důl mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v blízkých českých obcích. Od 20. září Polsku nabíhá tučná pokuta: za jeden den neuposlechnutí mají platit půl milionu eur, v přepočtu zhruba 13 milionu korun.„Češi nežádají zavření dolu ani nenapadají přímo ztrátu podzemní vody, jde spíš o byrokratický problém, který je v jádru české žaloby. Polská strana dlouhodobě nekomunikovala, případně celou věc marginalizovala, nepovažovala ji za podstatnou. Polsko tedy začalo jednat až v květnu, poté, co Soudní dvůr EU vy

Volby do Státní dumy v Rusku nepřekvapily. Většinu v ní opět získalo vládnoucí Jednotné Rusko. „Rusové nejsou blázni. Vědí, že Kreml a jeho političtí technologové manipulují s výsledky,“ říká britský politolog Mark Galeotti.Jednotné Rusko, jehož členem je i prezident Vladimir Putin, opět získalo většinu v dolní komoře ruského Federálního shromáždění. Podle Galeottiho, spolupracovníka Ústavu mezinárodních vztahů, došlo při volbách k manipulaci s hlasy:„Máme k tomu dostatek důkazů díky záznamům z kamer ve volebních místnostech. Jde o volební urny už dopředu nacpané zmanipulovanými hlasy. Víme tedy, že došlo ke značné manipulaci – do jaké míry k ní úřady přistoupily, se ale v různých koutech Ruska liší. Třeba čečenský lídr Ramzan Kadyrov získal skoro 100 procent hlasů, takže… Některá místa jsou proste náchylnější k manipulaci než jiná.“Vládnoucí Jednotné Rusko drží většinu ve Státní dumě už čtrnáct let. Během posledního pětiletého volebního období

Německo čekají na konci září důležité volby. Vzejde z nich nejen nový Bundestag, ale po dlouhých letech i kancléř. „Po šestnácti letech poprvé nevíme, kdo volby vyhraje,“ říká německá novinářka Cerstin Gammelinová.Kancléřka Angela Merkelová po čtyřech volebních obdobích opouští svou funkci, a Německo se tak ocitlo na prahu nové éry. O tom, jakou bude mít podobu, rozhodnou voliči už v neděli 26. září. Podle dosavadních výsledků předvolebních průzkumů se zdá, že do kancléřského křesla míří sociální demokrat Olaf Scholz.„Scholz byl kandidátem Sociálnědemokratické strany, tedy SPD, už před rokem. A už tehdy tvrdil, že má dobré šance stát se příštím kancléřem. Všichni se mu tehdy smáli, teď ale vidíme, že se možná nemýlil,“ podotýká v Checkpointu Cerstin Gammelinová, politická reportérka listu Süddeutsche Zeitung.Kandidát na kancléře je podle novinářky „tichý a pracovitý člověk“, odráží se v něm podle ní nátura Hamburčanů, kteří jsou méně upo

Zeleň, čisté přístavy, cyklistika. Kodaň funguje jako vzor ideálního města pro lidi. „Prošla za poslední dekády zásadní proměnou. Z místa, v němž byste si nedokázala představit, že by se tu dalo žít,“ říká urbanista Morten Elle.Dánská metropole, největší město v celém království, má podle údajů z roku 2020 něco málo přes šest set tisíc obyvatel. A stále se rozrůstá, pro lidi je totiž atraktivní. Zatímco před pár dekádami tu nechtěl žít skoro nikdo, teď se situace obrátila.„Lidi teď Kodaň přitahuje, což vytváří nová pracovní místa. Je to taková pozitivní spirála – v porovnání s tím, jak kdysi průmyslové společnosti Kodaň opouštěly, protože podle nich už jako město neměla budoucnost. Ještě na konci osmdesátých let žili v Kodani prakticky pouze studenti, lidé bez práce a důchodci. Ti, co platili daně, tu nebydleli – to se ale změnilo,“ vysvětluje v Checkpointu urbanista Morten Elle z Aalborgské univerzity, s nímž se Seznam Zprávy sešly přímo v Kodani.

Na Haiti pomáhal po jedné z nejničivějších živelních katastrof světa – po zemětřesení v roce 2010 se statisíci obětí. „Přijel jsem tam až po několika měsících, Haiti bylo zdevastované jako první den po pohromě,“ říká Tomáš Šebek.„Jel jsem do místa, kde tehdy bylo epicentrum zemětřesení. Zůstala tam, tuším, funkční jen jedna budova, zbylí lidé byli ubytovaní v takových plastových příbytcích. Šlo o statisíce osob, možná miliony. Představte si velký kemp, jenž nedovedl lidem zajisti ani základní životní potřeby. Byla to ubohá situace, navíc s minimální dostupností zdravotní péče,“ popisuje v podcastu Checkpoint chirurg Šebek.Jako spolupracovník mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic odcestoval na Haiti pomáhat hned dvakrát. Kromě mise v roce 2010 ještě se tam Šebek podíval ještě o dva roky později: „Doteď se mi vybavuje zejména to, jak se o sebe ti lidé hezky starají. Přestože, nebo možná právě proto, že žijí v takovém zmaru. Byť je

Nejen Pražané mají problém s bydlením. Již mnoho let se s podobným fenoménem potýká sousední Německo. Berlíňané přišli s novou iniciativou - vyvlastnění bytů. O nedostupném bydlení v Berlíně je nová epizoda podcastu Checkpoint.„Původ aktuální krize tkví v tom, že naši politici nevyhodnotili včas, že budeme mít problém. Nevšímali si přílivu lidí do Berlína. Mezi lety 2010 až 2020 vzrostla populace o jedenáct procent,“ říká v Checkpointu Wibke Wernerová, místopředsedkyně Berlínské asociace nájemníků.Problém je v tom, že je v Berlíně stále více lidí, ale stále méně dostupného bydlení. Více než 200 tisíc bytů vlastní velké soukromé realitní společnosti, které v reakci na pohyby trhu stále zvyšují nájmy. Běžně vydělávající Berlíňané na ně přestávají mít peníze.Iniciativa Deutsche Wohnen &amp; Co. Enteignen (tedy „Vyvlastnit Deutsche Wohnen &amp; Spol.) chce docílit vyvlastnění bytů od v názvu zmíněných velkých realitních společností. Na zákla

„Když mě zajali, řekli mi, že nejde o nic osobního. A vyměnili mě za své přátele, kteří byli v afghánských věznicích, nebo za tři miliony dolarů v hotovosti,“ vypráví v Checkpointu polský novinář Wojciech Jagielski o Tálibánu.Do Afghánistánu, který v současnosti plní titulní strany médií, podnikl reportér v devadesátých letech a první dekádě nového tisíciletí kolem dvaceti cest. Celkem v této středoasijské zemi strávil dva roky, o nichž napsal mimo jiné knihu Modlitba za déšť, která před lety vyšla i v českém překladu.„V devadesátých letech jsem takhle mohl přijít k jakémukoliv veliteli guerillové jednotky a požádat ho o rozhovor. Byl jsem v zemi host – vetřelec, ale ne nepřítel. Po roce 2001 jsem byl najednou součástí jedné z válečných stran. Pro mé bývalé kontakty z tálibánských kruhů byly můj bílý obličej a cestovní pas důkazem pro to, že jsem nepřítel,“ vysvětluje tamní poměry Polák Jagielski.V Checkpointu novinář vyzdvihuje i společ

Rozsáhlé požáry, záplavy a rekordní vedro sužují země napříč světem. Ačkoliv takových projevů extrémního počasí přibývá, podle ekologa Alexandera Ače bychom si na ně zvykat neměli.„Měli bychom spíš udělat vše pro to, abychom si na takové projevy zvykat nemuseli. Situace se teď musí zhoršovat, protože emise i nadále rostou, nebo alespoň neklesají – několik dalších desítek let se tedy oteplovat bude. Nicméně důsledky mohou být ještě několikanásobně horší,“ říká v Checkpointu Ač z Ústavu výzkumu globální změny na Akademii věd.Změny už podle něj probíhají, na což upozornila i zpráva Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC): „Konstatuje, že největší jistota ve vztahu k oteplování je v tom, že přibývá extrémních teplot a extrémnějších, intenzivnějších vln veder. Ty pak souvisí i s tím, že zvyšují riziko i rychle se šířících větších požárů. Jednotlivě je složité dávat je do souvislosti se oteplováním, ale obecně lze říci, že rizika a pravděpodobn

Posledních několik týdnů Francouzi hlasitě ukazovali, že nechtějí povinné očkování nebo výhody a nevýhody s ním spojené. O protestech ale i dopadech v politické sféře v Checkpointu mluví reportér Českého rozhlasu Martin Balucha.„Nedemonstruje se jen v Paříži, ale i v dalších městech, ve Štrasburku, Marseille, Nantes a dalších. Silné protesty jsou opravdu všude ve Francii,“ vyjmenovává Balucha. Minulý víkend vyšlo do ulic až 200 tisíc Francouzů. Protestovalo se už třetí sobotu v řadě a nevole stále sílí. Na několika místech, zejména v hlavním městě, došlo i ke střetům s policií.Jen v Paříži se konaly čtyři různé demonstrace. Každou z nich svolalo jiné uskupení. Jedním z nich je například nová krajně pravicová strana Patrioti Floriana Philippota, bývalého poslance Národního shromáždění z tábora Marine Le Penové. V ulicích se ale daly poznat i další známé tváře.„Tři demonstrace pořádalo hnutí žluté vesty,“ připomíná reportér Českého rozhlas

Olympiáda, kterou nikdo nechtěl. I tak by se daly popsat právě probíhající hry. V Checkpointu mluví o jejím zákulisí přímo z Tokia reportéři Seznam Zpráv Jaroslav Gavenda a David Neff.„Od organizace jsem čekal trochu víc, kolikrát nám nechtěně ujede autobus, což nás hodně zdržuje při práci,“ přiznává Jaroslav Gavenda v úvodu. Na sportoviště se novináři dostanou pouze přidělenými autobusy, ve kterých tak prakticky podle jejich slov tráví většinu dne. Pandemie covidu-19 olympiádu zásadně ovlivnila.„Zeptáte se člověka, který je přidělený k vašemu hotelu, na čas odjezdu autobusu a odpoví vám – maybe (možná),“ dodává fotograf David Neff. Podle fotografa Seznam Zpráv je nedokonalá organizace formou japonského protestu. „Japonci vám nedají najevo, že s něčím nesouhlasí, ale prostě to neudělají. Olympiáda je tu nechtěná,“ hodnotí.Pro Davida Neffa jsou to sice profesně první olympijské hry, velké sportovní soutěže má ale za sebou. „Třeba na tenis

Přes 50 tisíc telefonních čísel, která mohla být sledovaná, a nejméně deset států, jež za zadáním takového špehování stojí. A za tím vším spyware Pegasus, jehož zneužití napříč světem odhalil stejnojmenný projekt. Hostem Checkpointu je investigativní novinářka Pavla Holcová. Zakladatelka serveru Investigace.cz se do vyšetřování, jehož se celkem zúčastnilo 17 světových médií, sama zapojila. „Zásadním zjištěním bylo podle mě to, že tento software, který je klasifikovaný jako kybernetická zbraň, vůbec existuje,“ říká na úvod podcastu. Výsledný Projekt Pegasus, zveřejněný v neděli po měsících usilovné práce, ukazuje nejen na existenci softwaru vyvinutého izraelskou firmou NSO Group. Ale i na jeho zneužití vládami nejméně deseti států, mimo jiné Maďarska, Mexika, Rwandy, Indie nebo Maroka.„Pegasus by měl být prodávaný jen v případě, že je nákupčím státní organizace, jakýkoliv export této služby pak musí schválit izraelské ministerstvo obrany. A myslím si, ž

Další a další objevy neoznačených hrobů. Většinovou veřejnost v Kanadě hrůzné nálezy šokují, domorodé obyvatele nikoliv. „Není to pro ně nic nového,“ říká kanadistka Denisa Krásná.„Pro domorodé obyvatele jde spíš o potvrzení něčeho, co se už delší dobu vědělo. Tedy že Kanada byla postavená na genocidě, na kolonizaci a na násilné asimilaci původních obyvatel. Když proto došlo v posledních měsících k těm nálezům neoznačených hrobů, šokovalo to jen Kanaďany - usedlíky. Domorodé kmeny se už roky snaží najít tisíce pohřešovaných dětí, které se z internátních škol nevrátily,“ uvádí v podcastu kanadistka Denisa Krásná z Filozofické fakulty na Masarykově univerzitě.Poslední taková zařízení zavřela své brány až v 90. letech minulého století, své potomky tak někteří původní obyvatelé stále hledají. „Obávají se, že jejich ostatky najdou právě v jednom z těch neoznačených hrobů,“ poznamenává expertka Krásná. Podle odhadů na místech zemřelo až 30 tisíc indiánských

Maďarským parlamentem prošel zákon, který vyvolal silné reakce napříč Evropou. Zákonodárci v čele s vládnoucí stranou Fidesz navrhli a rychle schválili legislativu, která zakazuje jakýkoliv LGBT+ obsah pro děti do 18 let. Poslechněte si speciální epizodu podcastu Checkpoint přímo z Budapešti.Co zákon znamená v praxi? Například, že se o LGBT+ nebude smět učit ve školách, ale také to, že děti do osmnácti by neměly vidět třeba filmy nebo seriály, kde vystupují LGBT+ postavy. To celé vláda Viktora Orbána zaobalila do širšího balíčku zákonů, kterými bojuje proti pedofilii. Tím prakticky hází celou LGBT+ komunitu do „stejného pytle“ se závažnou sexuální deviací.O maďarském zákoně se minulý čtvrtek strhla ostrá debata na summitu lídrů Evropské unie v Bruselu. Šestnáct zemí EU totiž podepsalo výzvu Evropské komise, aby zasáhla a vyjádřila tím nesouhlas s maďarskými zákonodárci. Samotný zákon vyvolává nevoli i v Maďarsku.„Navíc, v zákonu je sice

Do olympiády v Tokiu zbývá necelý měsíc. Sportovní akce se Japonsku prodražila. „Původní rozpočet nabobtnal až na čtyřnásobek, jsou to nejdražší LOH v historii. A bohužel bez zahraničních diváků,“ říká novinář Vojtěch Ondráček.Kontroverze, bezprecedentní opatření i několikrát překročený původní rozpočet. Letošní letní olympijské hry v Tokiu se původně měly konat loni – kvůli koronavirové pandemii na ně došlo až letos.Sportovní novinář Vojtěch Ondráček, autor podcastu Outsider na webu A2larm.cz, v podcastu Checkpoint vysvětluje, proč Japonsko už nemůže z letních olympijských her vycouvat. A to i přesto, že podle průzkumů veřejného mínění drtivá většina Japonců o olympiádu v Tokiu nestojí.„Podle smlouvy pořadatelské země s Mezinárodním olympijským výborem (IOC) je právě výbor jediným, kdo může olympiádu zrušit,“ říká Ondrářek s tím, že IOC se neměl ani k tomu, aby hry kvůli pandemii o rok posunul:„Nepotřebuje se zatěžovat lokálními

Bezpochyb diplomatickou událostí roku se stalo jednání Vladimira Putina s Joe Bidenem ve švýcarské Ženevě. Nový díl podcastu Checkpoint rozebírá dynamiku mezi dvěma politiky i možnosti nové Studené války.„Vztah mezi Ruskem a USA je na nejnižím bodě od Studené války,“ připouští v Checkpointu americký novinář Mike Eckel z Rádia Svobodná Evropa. Přesto je podle něj předčasné hovořit o nové Studené válce. Původně totiž šlo především o rivality stejné síly. Rusko bylo součástí Sovětského svazu, dnes je o mnoho slabší, politicky i ekonomicky.V bodě mrazu jsou mocnosti zejména kvůli diplomatickým roztržkám a otázkám lidských práv. Obě země v nedávné době vzájemně vyhostily diplomaty, USA má vůči Rusku uvalené sankce. Americká strana navíc hlasitě kritizuje uvěznění opozičního předáka Alexeje Navalného.Ženevský summit je podle Eckela důležitý v tom, že otevře dialog. Joe Biden i Vladimir Putin se ve vysoké politice pohybují už dlouhá léta. Znají se a vě

„Do Česka jsem přijela letadlem, vlakem a autem. Po únosu Ramana Prataseviče musíme dávat pozor, nesmí nás to ale odradit od zahraničních návštěv.“ Poslechněte si speciální díl podcastu Checkpoint s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou.Neztratila jste za těch 10 měsíců v exilu přímý kontakt s lidmi v Bělorusku?Mám neustálý kontakt s různými zástupci běloruského lidu. S lékaři, dělníky i dalšími, snažíme se společně koordinovat naše kroky. Není tu žádná hierarchie, je to absolutně horizontální struktura. I naše hnutí takové je. Není to tak, že se všichni řídí pokyny Cichanouské. Ne ne, musíme se navzájem poslouchat. Je to o každodenní komunikaci, která se opravdu stala trochu náročnější. Lidé mají strach z komunikace přes Zoom, protože mají strach ze sledování od KGB a nechtějí být perzekuováni. Ale mluvit spolu musíme, takže máme svoje cesty.Od začátku opakujete, že problém Běloruska není geopolitick

Tlak na britskou veřejnoprávní BBC z vládního tábora Borise Johnsona zesílil. Zejména kvůli kauze kolem rozhovoru s Lady Dianou, který BBC vysílala v roce 1995.Mediální historička z Westminsterské univerzity Jean Seatonová souhlasí se závažností případu Martina Bashira, novináře, který manipulativními praktikami a za použití falešných dokumentů vmanévroval princeznu Dianu do rozhovoru. „Je to velmi vzrušující, dráždivý a samozřejmě příšerný skandál,“ komentuje v pořadu Checkpoint. Připomíná ale, že od něj uplynulo čtvrtstoletí: „Od té doby se BBC jako organizace proměnila. Vláda a některá média, která mají přímý komerční zájem na snížení vlivu BBC, se tohoto příběhu samozřejmě chytily. A snažily se z něj dostat co nejvíc. Nemyslím si ale, že by nám tento skandál prozradil mnoho o skutečném přínosu BBC a veřejnoprávních médií britskému publiku. Během koronavirové pandemie mu nabídla bezkonkurenční edukativní programy, bavila jej, přinášela přesné infor

Přes 40 obětí a stovky zraněných. Taková je bilance skoro měsíčních protestů v Kolumbii. Lidé tam vyšli do ulic kvůli daňové reformě, kterou představil prezident Iván Duque. Důvodů k protestu je ale mnohem víc.„Za Duqueho tříletou vládu by to byla už třetí daňová reforma. Šlo o takovou poslední kapku, poslední roky byly pro Kolumbii velmi těžké. Zemi velmi zasáhlo i to, že prezident moc neřešil mírovou dohodu. A potom přišla pandemie, která zvýraznila nerovnosti po celém světě. V kontextu Kolumbie – tamní chudoby a víc než padesátiletého vnitřního konfliktu – na lidi dopadla skutečně tvrdě,“ říká Natalia Gomez-Peña v Checkpointu.Zástupkyně mezinárodní občanskoprávní organizace Civicus je původem právě z Kolumbie. První týdny protestů, které se v zemi rozhořely na konci dubna, sledovala přímo na místě. V podcastu mluví i o rozsáhlém policejním násilí: „Protesty jsou z velké části vlastně pokojné – do ulic vycházejí rodiny s dětmi, mladí lidé. K násilí d

„Příběh Sebastiana Kurze je skutečně impozantní, nejen pro Rakušany, ale pro celou Evropu,“ popisuje politickou dráhu rakouského kancléře novinářka Pavlína Nečásková, která působí jako zpravodajka ČRo na Slovensku, Maďarsku a v Rakousku. Do čela země se dostal v roce 2017 v pouhých třiceti letech, o čtyři roky dříve se stal ministrem zahraničních věcí.„Wunderkind“ („Zázračné dítě“), jak mu Rakušané přezdívali, nebo také „Maturant“, neboť kvůli politické kariéře přerušil vysokoškolská studia, ke kterým se prozatím nevrátil.Kolem rakouského kancléře, šéfa tamních lidovců (ÖVP), kteří pod jeho vedením dvakrát za sebou ovládli parlamentní volby, se točí také nemálo kontroverzí. V posledních několika dnech se hovoří zejména o vyšetřování státního zastupitelství, které ho podezřívá z křivé výpovědi před parlamentní komisí.Komise vznikla před dvěma lety z podnětu opozice a má vyšetřit kauzu, která se zažila pod názvem „Ibizagate“. Tu spustilo zveřejnění tehdy dva roky

Co se děje na Blízkém východě?Napětí, které stoupá k úplné válce, varoval ve středu zmocněnec OSN pro Blízký východ Tor Wennesland. V posledních dnech se vyostřila situace mezi Izraelem a Palestinci. V pondělí, poté co se Palestinci střetli s izraelskými bezpečnostními složkami na Chrámové hoře v Jeruzalémě, se rozhořel ozbrojený konflikt.Izraelská města se ocitla pod palbou raket ozbrojeného křídla radikálního Hamásu. Stovky raket míří z Pásma Gazy na Tel Aviv, Beer Ševu, Aškelon nebo Lod. Stejně tak izraelská armáda provedla odvetné letecké útoky na více než 500 cílů v Gaze. Zemřelo při nich nejméně 65 lidí, téměř 400 lidí bylo zraněno. Šest obětí a více než stovku zraněných hlásí izraelská strana.Proč právě nyní?Za aktuální vyhrocenou situaci můžou především události několika posledních týdnů. Jednou z nich byl očekávaný verdikt izraelského soudu v případu nuceného vystěhovávání palestinských rodin ze čtvrti Šajch

O tom, zda má Skotsko setrvat ve Spojeném království, či se od něj odtrhnout, hlasovala země už před sedmi lety. Referendum skončilo takto: 55,3 procenta proti nezávislosti, 44,7 procenta pro. Od té doby se ale změnily podmínky, Velká Británie za velké nelibosti Skotska vystoupila z Evropské unie a nahrála tak skotským nacionalistům, kteří volají po dalším referendu.Politolog Michael Keating z University of Aberdeen v podcastu Checkpoint mluví o tom, jak smýšlení Skotů o nezávislosti brexit ovlivnil: „V referendu o brexitu hlasovalo Skotsko výraznou většinou pro setrvání v EU, zatímco Anglie těsně odhlasovala rozvod s unií. V EU chtěli zůstat skotští nacionalisté i unionisté. Po brexitu se proto část unionistů rozhodla, že jedinou cestou, jak zůstat v unii, je vrátit se do ní. A tudíž i stát se nezávislou zemí.“Ve Skotsku jdou proti sobě nyní dvě kampaně. „Na jedné straně jsou ti, kteří chtějí nezávislost a zároveň zpět do Evropy, a proti nim ti, kteří se vyjadřují pro

V čele Spojených států stojí Joe Biden skoro 100 dní. „V zahraniční politice udělal zajímavé kroky. U té domácí se najde spoustu kritiků, již by očekávali, že těch kroků bude víc a budou už prosazené,“ říká amerikanista Jan Beneš.„Nepřekvapil prakticky ničím. Možná se od něj očekávalo ještě rychlejší tempo v případě legislativy. Že se jí v Kongresu prohlasuje více než jen ten jeden záchranný balíček,“ hodnotí v Checkpointu prvních 100 dní Joea Bidena ve funkci, které prezident oslaví v pátek, Jan Beneš z Ostravské univerzity.Přece jen nějaké nečekané kroky ale Biden podle amerikanisty podnikl v zahraniční politice: „Trochu překvapivé je vyhlášení a uznání arménské genocidy, stejně jako stažení vojáků z Afghánistánu. Asi ne všichni čekali, rozhodně tedy ne Tálibán, že se ještě posune termín stažení jednotek.“„Za to, jak se Bílý dům srovnává s pandemickou situací a jak rychle byl, částečně i díky předchozí administrativě, schopný dostat me

Pobaltské státy včetně Litvy nemají v posledních letech dobrý pocit z toho, jak se střední Evropa staví k ruské hrozbě. Podle Žygimantase Pavilionise i Česko některé věci bagatelizuje a neuvědomuje si, že současná Ruská federace není stát, jako každý jiný. Podle litevského politika a někdejšího dlouholetého diplomata by vrbětická aféra a její prudká dohra mohly a měly sloužit jako budíček pro české politické vedení i širokou veřejnost.„Okamžitě jsem napsal na Facebook, jak jsem rád, že se naši spojenci a přátelé ve Střední Evropě probouzejí. Napsal jsem taky, že pivo vypité v Praze bude od tohoto okamžiku mnohem chutnější, než dříve. To je samozřejmě vtip, ale prostě je dobře, že se probouzíte. My něco takového, jako teď vy, říkáme od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2014. Naše bývalá prezidentka paní Grybauskaiteová tehdy uvedla, že Rusko je teroristický stát. Já dělal totéž coby tehdejší litevský velvyslanec ve Spojených státech,“ říká v podcastu Checkpoint Žygimantas Pavili

„Návrh zákona by měl podle názvu podporovat respekt k principům republiky,“ představuje dokument v podcastu Checkpoint právník Daniel Bartoň, který se vztahem náboženství a práva ve Francii dlouhodobě zabývá. Jde podle něj jednak o symboliku a o odpověď na otázku „co je to být Francouzem?“, ale také o populistický politický krok před prezidentskými volbami. 55 článků legislativy, která prošla Národním shromážděním a dostala se tak na senátní úroveň, zasahuje do široké škály oblastí života. Autoři, kterými jsou francouzský prezident Emmanuel Macron a vláda premiéra Jeana Castexe, chtějí co možná nejvíce oddělit náboženství od veřejného dění. Náboženské organizace mají být pod kontrolou, zákonem má být zakázaná polygamie, nucené sňatky nebo takzvané certifikáty o panenství.To jsou ale některá konkrétní východiska diskutovaného zákona. V první řadě jde o debatu, která se snaží popsat tzv. hodnoty francouzské republiky. To podtrhuje i Macron, který zprvu mluvil o „zákoně o

Do Ankary v úterý zavítala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová spolu s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. A to necelý měsíc od návštěvy tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Bruselu. Velkými tématy schůzky evropských představitelů s Erdoganem byla lidská práva i vyjednávání vstřícného přístupu k partnerům v oblasti východního Středomoří.Podle politoložky Lucie Tungul z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci je partnerství pro obě strany důležité: „Turecko je navzdory tomu, jak se vyvíjejí vzájemné vztahy, zásadním partnerem Evropské unie. Je to dáno i současným vývojem – na konci dubna se má začít jednat o znovusjednocení Kypru, jehož řecká část je zemí EU.“Z pohledu evropského bloku jde o důležitou otázku, u níž je spolupráce Turecka klíčová. Dohodu o znovusjednocení se nedaří vyjednat už více než 40 let. „Důvody ale nejsou jen na straně Turecka – Kypr měl možnost se sjednotit před rozšířením EU v roce 2004. A byla to právě ta ře

„Evropa je atraktivní destinací pro migraci. Ale Spojené státy zatím ‚vítězí‘, neztratily auru toho amerického snu,“ uvažuje nad migračním trendem posledních let politoložka Eva Krejčová z Cambridgeské univerzity. V podcastu Checkpoint říká, že podle nedávného celosvětového průzkumu až 15 procent dospělé populace jeví zájem o emigraci do jiné země: „Ovšem reálně ten krok udělají pouhá tři procenta populace.“V roce 2015 došlo k obrovskému nárůstu, zejména kvůli lidem prchajícím z válečného konfliktu v Sýrii a kvůli vzestupu teroristického Islámského státu. „Od té doby ale počet pokusů o nelegální vstup na území EU výrazně klesá,“ říká Eva Krejčová. V roce 2019 to bylo asi 141 tisíc pokusů, loni už 125 tisíc (nejedná se tedy o počet lidí).Je třeba dodat, že se také ochrana evropských hranic zvyšuje. „Nedávno začala agentura Frontex využívat nové technologie, které jsou schopné monitorovat celá pohraniční území a odesílat informace do centrály,“ upozorňuje politoložka na

Volby do hongkongské podoby parlamentu odložila tamní pročínská vláda o rok. Původně se měly konat loni v září, vyhlídky na vítězství propropekingských sil byly ale mizivé. „Hlavně poté, co se v listopadu roku 2019 konaly volby okrskové. Zcela drtivě v nich zvítězila prodemokratická opozice. Vypadalo to, že pokud by se hlasování do Legislativní rady uskutečnilo v řádném termínu loni v září, dopadlo by stejně,“ vysvětluje v Checkpointu sinolog Martin Hála, zakladatel projektu Sinopsis.Správkyně Hongkongu Carrie Lamová proto volby odložila – jako záminku použila pandemii covidu-19. Hongkongská administrativa tak získala celý rok na to, aby úpravou podmínek zajistila, že demokratické síly nezvítězí. O změnách volebního systému v Hongkongu rozhodlo před pár týdny Všečínské shromáždění lidových zástupců. „Nový volební systém v podstatě opozici žádné šance nedává a celkem zákonitě povede k tomu, že v Hongkongu bude úplně vyloučena z politického života,“ říká Hála.Čín

„Matovič místo aby situaci zklidnil, naopak vytváří a ještě eskaluje problémy,“ hodnotí v aktuálním Checkpointu chování slovenského premiéra Zuzana Kovačič Hanzelová, novinářka z deníku SME. Krize se vyhrotila poté, co Matovič objednal ruské vakcíny Sputnik V bez předchozí konzultace se svými koaličními partnery.Jak ale zdůrazňuje i Kovačič Hanzelová, v případě vládní krize nejde vyloženě o tuto nebo jinou kauzu, ani o korupční skandál, kvůli kterému končily předchozí vlády na Slovensku: „Koaliční partneři si stěžují na to, že premiér nezvládá management vlády a svoji funkci.“ Ve vládě už skončili dva ministři – zdravotnictví a sociálních věcí. Členové čtyřkoalice volají i po odstoupení samotného Igora Matoviče.Nová slovenská éra. Tak před rokem hodnotili komentátoři výsledek parlamentních voleb. Především proto, že se země dlouhá léta potýkala s protekcionismem a korupcí prorostlou státní správou. Opozice byla slabá a víc než dekádu byl u kormidla Robert Fico se stran

„Jedná se o jednu z největších humanitárních katastrof 21. století. Všichni si pamatujeme migrační krizi z let 2014 a 2015 a způsob, jakým rezonovala v evropské politice. A koneckonců i v té české. Válka v Sýrii dobře poukázala na náš nezájem o humanitární otázky a velmi omezenou schopnost soucitu s oběťmi současných válek. A také na to, že dění v evropském sousedství, pokud to necháme rozvinout do takových rozměrů jako v Sýrii, má samozřejmě dopad i na Česko,“ říká v Checkpointu Jan Daniel, analytik Ústavu mezinárodních vztahů a odborník na Blízký východ.Daniel syrskému konfliktu přičítá i změnu vnímání role Západu, tedy mimo jiné Spojených států, a Ruska ve světě. „Velmi omezená aktivita západních zemí, evropských i USA, v Sýrii a naopak poměrně výrazná ruská intervence pomohly ukázat dlouhodobější trendy v mezinárodní politice. Tedy přechod od americké dominance k současnému světu, v němž soupeří více velmocí,“ podotýká expert v podcastu.Podle analytika Daniela se ale

Ve Velké Británii přesně vědí, kolik lidí otestují a naočkují – příští týden, příští měsíc. Vědí, jak se bude asi vyvíjet naplněnost nemocnic, protože už mají hodnověrné studie, jak jim pomáhá vakcinace. V Česku máme spočítáno, že nás v příštích týdnech čeká pořádný covidový malér.„Alfou a omegou všeho je testování a očkování. Britové vytěžili z toho, že zkombinovali poměrně tvrdý lockdown s masivním očkováním. Díky tomu se uvolnily kapacity jak mezi lékaři, tak mezi dalšími podpůrnými zdravotnickými specializacemi. Ti všichni se vrhli na očkování a vakcinační látky je na rozdíl od Česka a EU dostatek,“ uvádí v Checkpointu profesor Jan Marek, vedoucí lékař neinvazivní diagnostiky a prenatální kardiologie Great Ormond Street Hospital for Children v Londýně. Teď má mimochodem od svého zaměstnavatele přísný zákaz cestovat do Česka a karanténa po poslední návštěvě se mu strhla z dovolené.Profesor Marek denně čelí dotazům, co že se to v naší zemi teď vlastně děje. Není

„Počet lidí, kteří si udrželi ten počáteční entuziasmus, opravdu klesá,“ reaguje na výrok Cichanouské politoložka Tereza Soušková, která je hostem nového dílu podcastu Checkpoint. Připomíná, že demonstrace po srpnových prezidentských volbách byly obrovské. Aktuálně však běloruskému občanskému hnutí nehraje do karet mrazivé počasí ani efektivní represe Lukašenkova režimu.Bělorusko a tamní společnost se nyní nachází na pomezí. Podle Souškové má režim pocit, že to „uhrál“ a že se na jaře všechno vrátí do starých kolejí. Není ani jasné, zda Lukašenko dokončí slibovanou změnu ústavy, která by měla zmenšit prezidentské pravomoci. Podle Cichanouské je to však jen zdržovací taktika.Přesto je opoziční hnutí v Bělorusku stále aktivní a Svjatlana Cichanouská i nadále vede exilová jednání. Sama však přiznává, že je její vyjednávací pozice příznivější, když se o Bělorusku v západních médiích více informuje. „Největší vyjednávací potenciál měla ve chvíli, kdy byly demonst

Dopady koronavirové pandemie na Brazílii jsou drtivé. Země je třetí nejzasaženější na světě co do počtu nakažených, obětí evidují víc už jen Spojené státy. A federální vláda v čele s Jairem Bolsonarem, který krizi od jejího počátku popírá a snižuje její závažnost, nechává důležitá rozhodnutí na vedení jednotlivých brazilských států.„Potom se ale objevují velké rozdíly mezi přístupem různých guvernérů. Brazílie v každém případě trpí ekonomicky, velmi špatně na tom ostatně byla už před koronakrizí. Dlouhodobě jí stoupala nezaměstnanost, potácela se v permanentní ekonomické stagnaci, několik milionů lidí se vrátilo zpátky do chudoby. Těch, kteří se z té extrémní chudoby dokázali předtím vymanit,“ vyjmenovává publicista a výzkumník Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Kalenda v Checkpointu.Kulturní tragédieSamostatnou kapitolu v brazilském pandemickém příběhu pak tvoří osudy původních obyvatel. „Ti trpí nesrovnatelně vyšší úmrtností

Podle ní by Evropská unie měla jednoznačně přitvrdit v reakci na aktuální dění v Rusku. Minulý pátek jel šéf unijní diplomacie Josep Borrell do Moskvy, aby tamní garnituře osobně předal výzvu k osvobození uvězněného opozičníka Navalného a rozvinout potenciální dialog. Přímo v době tiskové konference Josepa Borrella a ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova však Rusko vyhostilo tři diplomaty ze Švédska, Německa a Polska, a to kvůli účasti na „nezákonných akcích“. Lavrov také EU přímo na konferenci označil za „nespolehlivého partnera“.Kvůli moskevské misi nyní volají někteří europoslanci po Borrellově odstoupení. „V žádném případě by neměl rezignovat,“ reaguje Věra Jourová. Podle ní tisková konference v Moskvě vyzněla v neprospěch Josepa Borrella. „Byla dílem bezprecedentního nehorázného jednání ruské strany,“ říká v podcastu eurokomisařka.Aktuální události v Rusku jsou ale podle Jourové zejména prozřením západních zemí EU: „Na nesčetných jednání biju na poplach, že jsme

Dánsko na konci loňského roku hladce vplulo do vakcinačního procesu a na začátku února už má naočkováno zhruba pět procent populace. V přepočtu na počet obyvatel, kterých v Dánsku žije necelých 6 milionů, je to nejvíc v celé Evropské unii. Očkovací program má v zemi velkou podporu, tamní vláda v čele s premiérkou Mette Frederiksenovou tak Dány příliš přemlouvat nemusela.„Zhruba osmdesát procent dánské populace už uvedlo, že vakcínu chce. Takže žádná veřejná komunikace nebo vládní kampaň není postavená na tom, že se dánský kabinet snaží někoho přesvědčit, že je dobrý nápad nechat se očkovat. Točí se spíš kolem toho, jak to udělat efektivně,“ říká v Checkpointu dánský politolog Christian Kvorning Lassen, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum.V současnosti Dánsko hlásí okolo dvou set tisíc pozitivně testovaných a zhruba 2200 obětí od začátku pandemie. Udržet koronavirovou nákazu pod kontrolou se Dánům daří i díky jasné vládní komunikaci.„Kabin

Ulice měst po celém Rusku zaplnily minulý víkend davy. Jen v Moskvě a Petrohradu demonstrovaly desetitisíce lidí na podporu hlavní tváře ruské opozice Alexeje Navalného. Ten se několik měsíců léčil v Berlíně kvůli otravě novičokem, za níž stojí podle investigativních novinářů agenti ruské FSB, a těsně po návratu do Ruska jej v polovině ledna zadržely úřady.„Je zima a v Rusku to znamená opravdu velká zima. To, že především v ulicích Moskvy a Petrohradu byly desetitisíce lidí, je proto významná událost,“ říká v Checkpointu novinář RFE/RL Jaroslav Šimov. „Protesty jsou důležité i proto, že nálada lidí, kteří šli do ulic, je vážnější. Ne agresivnější, ale lidé si uvědomují, že dosáhnout politických změn je v Rusku těžký úkol, ale že to prostě takhle dál nejde. To, co se stalo Alexeji Navalnému, posloužilo jako rozbuška,“ vysvětluje Šimov.Dalším z důvodů, proč vyšli do ulic, byl i dokument o Putinově pompézním paláci, který na Youtube zveřejnil Navalného Fond boje proti kor

Pro Republikánskou stranu znamenal bod zlomu zejména nedávný útok na Kapitol, sídlo zákonodárců ve Washingtonu DC. Mnozí z něj viní právě čerstvého exprezidenta, který vyzval k „divokým protestům“. Nepokoje ale nabraly bezprecedentních rozměrů a vyžádaly si několik obětí. „Ta bezvýhradná podpora Donalda Trumpa už pro některé kongresmany nebyla udržitelná. Po nepokojích v Kongresu ale určitě začali víc kalkulovat, do jaké míry se od něj odstřihnout. A pragmaticky zvažují, jak už to tak v politice bývá, co to bude znamenat pro jejich šance na znovuzvolení,“ komentuje dění v americkém konzervativním táboře amerikanista Petr Kopecký, který působí na Ostravské univerzitě.Donald Trump sice už nebude obývat Bílý dům a ztratil podporu mnoha republikánských špiček, ale předtím ve volbách získal přes 74 milionů hlasů. „A to je politický kapitál, kterým se nemůže pochlubit žádný republikán před ním. Velká část jeho příznivců ho navíc neopustila ani teď a bez jejich hlasů bude pro republ

„Je naprosto logické, že vůdčí silou evropského motoru se po odchodu Merkelové stane právě Paříž, tedy i Emmanuel Macron. Určitě toho bude chtít využít, takže se bude snažit více prosazovat. Paříž bude chtít hodně diktovat evropskou agendu,“ vysvětluje v Checkpointu analytik Českého rozhlasu a bývalý zpravodaj v Bruselu a Berlíně Filip Nerad. „Macron se bude snažit, aby Evropa vystupovala samostatněji a sebevědoměji. Už v minulých měsících a letech prosazoval, aby se Evropská unie emancipovala vůči Spojeným státům. Aby se v té transatlantické spolupráci, poznamenané hodně excesy Donalda Trumpa, více spoléhala sama na sebe.“ „Nevíme, jestli to bude stíhat,“ přemýšlí v Checkpointu nad dvojitou rolí Emmanuela Macrona Kateřina Šafaříková, bruselská reportérka týdeníku Respekt. Kromě toho, že Macron převezme roli lídra EU, má totiž před sebou i domácí politické výzvy. „Má tak trochu ve svém DNA, že by měl řídit svět. Má to historické důvody, Francie je bývalá koloniální velmoc a j

„Víte, nejsem třeba jako Julian Assange. Někdo, kdo věří, že je potřeba zveřejnit úplně všechno. V některých případech existují dobré důvody pro to, aby si stát uchoval tajemství,“ říká v Checkpointu Martin Bright, britský novinář, který stál u zveřejnění e-mailu, který dokazoval, že Američané chtěli v roce 2003 získat kompromitující materiály na několik členů Rady bezpečnosti OSN.Assange je zakladatel, šéfredaktor i mluvčí serveru WikiLeaks, který se výrazně zapsal do historie mediální, právní i diplomatické. Jedná se o webovou stránku, která publikuje většinou utajované informace buď z prostředí vlády a diplomacie, nebo velkých korporátů. Vznikla už v roce 2006, celý svět si její existence ale začal ve velkém všímat hlavně v letech 2010 až 2011.----CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zp

Nepředvídatelný, pro mnohé zdrcující rok je u konce. Oddechněte si a přestože jsme se letos naučily hlavně moc neplánovat, podívejte se společně s námi dopředu. Které politické, vědecké a kulturní události byste měli v roce 2021 pozorně sledovat?Bude to rok volební. V roce 2021 si Němci budou volit své zástupce do Bundestagu, tedy německé obdoby dolní komory parlamentu. Už od předloňska se ví, že současná kancléřka Angela Merkelová a evropský politický symbol posledních let nehodlá znovu kandidovat na předsedkyni CDU ani na post kancléřky.O novém lídrovi CDU se rozhodne na lednovém sjezdu strany. Je už mimo jiné jisté, že odcházející předsedkyni Annegret Kramp-Karrenbauerovou vystřídá muž. Dosud se totiž přihlásili tři kandidáti: Armin Laschet, Friedrich Merz a Norbert Röttgen.Parlamentní volby se v roce 2021 konají i v Nizozemsku, Norsku nebo ve Skotsku. Právě ty skotské by mohly dál zamíchat pobrexitovým děním ve Velké Británii. Šéfka vládnoucí Skotské národní

Femicida je jedním ze zločinů z nenávisti, jednoduše řečeno vražda ženy či dívky právě z důvodu, že jde o ženu nebo dívku. Jedná se o nejvyšší formu diskriminace a násilí páchaného na ženské části populace.„Pořád se potýkáme s tím, s čím jsme se potýkaly na začátku. Jsou to různé mýty, společnost má třeba pocit, že je to věc té rodiny nebo že je žena hysterka, takové to ‚kdo ví, jak to bylo‘ nebo ‚proč teda neodejde, vždyť může odejít‘. Obrací se to spíše na ty ženy a nikdo se neptá, proč si je vlastně muži dovolí takto bít a nakonec třeba i zabít. A když se podíváme na tresty, jsou dost nízké,“ říká v Checkpointu o situaci v České republice Zdena Prokopová z neziskového centra pro ženy Rosa.Oficiální statistiky vypovídají o tom, že k femicidám dochází nejčastěji v nějakém intimním vztahu – vraždí tedy nejvíc partneři nebo expartneři. Samozřejmě ale nejde jen o takové případy, pachateli mohou být rodinní příslušníci, klienti, známí.Ačkoliv v Česku je femicida st

Spojené království z Evropské unie formálně odešlo na konci letošního ledna. V praxi se ale mnoho nezměnilo, protože Británie rovnou vstoupila do přechodného období, v němž se musela z většiny řídit unijními pravidly. „Britové přicházeli s různými modely a Brusel jim na to říkal - ne, ne, takhle to nejde, to je naivní představa. No a čas běžel,“ ilustruje průběh vyjednávání šéf zahraniční redakce Seznam Zpráv Jiří Hošek. „Obě strany ale věděly, že si nedohodu nemohou dovolit, protože by je to zabolelo.“Na čem se vyjedávání vlastně zasekla? Mluví se o třech hlavních bodech, na kterých se obě strany nemohou shodnout. „Jedním z nich je rybolov. Je trochu legrační, že by v jednadvacátém století měla zrovna taková záležitost dohodu zmařit,“ uvažuje Hošek. Další dva sporné body se týkají sporu o pravidla hospodářské soutěže a také dohled nad řešením sporů.Rozvod Spojeného království s Evropskou unií se řeší prakticky dennodenně už od brexitového referenda v červnu v roce

„Smrt Mohsena Fachrízádeha je trochu něco jiného než lednový americký atentát na íránského národního hrdinu Kásima Solejmáního, který vzbudil bouřlivou odezvu. Fachrízádeh je totiž v podstatě jen pěšák, který se ‚provinil‘ tím, že má určitou znalost a participuje na něčem, o čem si mezinárodní společenství myslí, že to přispívá k jadernému programu,“ porovnává oba letošní incidenty politolog z Masarykovy univerzity Josef Kraus.K atentátu na prominentního vědce Mohsena Fachrízádeha došlo minulý pátek a odsoudili ho vysocí představitelé íránské politiky a ozbrojených sil. Prezident Hasan Rúhání i duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí ukázali na Izrael jako na viníka. A zazněla i výhružka odvetou.„Vztahy mezi Íránem a Izraelem jsou opravdu na bodě mrazu. Izrael je vnímán jako stát, který si dokázal prolobbovat americké odstoupení od jaderné dohody,“ vysvětluje v Checkpointu Josef Kraus. Připomíná, že pro Izrael byla Trumpova administrativa velmi blízkým spojencem a atentá

Už v červnu se mluvilo o tom, že pandemie i opatření proti ní na lidi doléhají ve velmi negativní míře. Ukázala to i studie unijního Společného výzkumného střediska. U různých skupin dotázaných se kvůli koronakrizi objevily nebo zhoršily úzkostné stavy a celkově lidé prožívali větší stavy nespokojenosti se svým životem.„Už při první vlně byl nárůst hovorů významný, na naší lince jsme evidovali navýšení asi o 75 %. V druhé vlně je charakter problémů i samotné navýšení počtu telefonátů mnohem dramatičtější – oproti standardu nám chodí trojnásobek hovorů, nezvládáme je z kapacitních důvodů ani přijímat,“ vysvětluje v podcastu Andrej Vršanský z Ligy za duševné zdravie, která provozuje od roku 2019 linku důvěry Nezábudku. Na Slovensku, kde je duševní zdraví stále tabuizované a vláda se mu začala věnovat teprve nedávno, je přitom velmi složité sehnat kvalitní pomoc odborníka: „Na psychiatra se tu čeká průměrně dva až tři měsíce, a když se k němu člověk dostane, průměrně mu odborník

„Zdravím vás do Česka, stojím tu před knihovnou ve čtvrti Miami, která se jmenuje Aventura, jdu zkusit najít nějaké Trumpovy voliče,“ vzkazuje Checkpointu Jana Ciglerová, zahraniční reportérka Deníku N. „Přijde mi fascinující, že země, která ještě nedávno chtěla být vzorem pro západ a celý svět, volí prezidenta způsobem, který vyvolává takové nejasnosti, jestli výsledek budou provázet soudní bitvy nebo dokonce pouliční násilí,“ dodává ještě v úterý večer Kirill Ščeblykin ze stejné redakce, který americké volby sleduje z Prahy.„Pozorovat to přímo z terénu, jak jsou lidé nervózní a nemohli dospat nebo naopak usnout, někteří říkali, že se opravdu klepou strachy, do jaké Ameriky se probudí,“ posílá do Checkpointu své poznatky z Washingtonu Jan Kaliba, zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech. „Projíždím předměstím New Orleansu v blízkosti mého domova, které tvoří většinou bělošští obyvatelé ze střední třídy a také hispánská komunita. Jasně z toho vychází, že je více republ

Před týdnem rozhodl polský ústavní soud o zpřísnění potratového zákona. Zrušil tím možnost přerušit těhotenství z důvodu poškození plodu. A to i v případě, že by byl poškozený natolik, že by porod nepřežil. Osazenstvo ústavního soudu – nominované z drtivé většiny vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS) – tak fakticky úplně zakázalo provedení legální interrupce v Polsku.Podle opoziční poslankyně a dlouholeté bojovnice za práva žen Barbary Nowacké šlo o ryze politický krok. Polsko se v současnosti potýká s nárůstem nakažených covidem-19, kvůli čemuž vláda vyhlásila částečný lockdown. Nowacká v kroku ústavního soudu vidí snahu o zakrytí situace, do níž se země s pandemií dostala.„Ústavní soud je v Polsku totálně v moci Práva a spravedlnosti. Někteří soudci jsou ilegálně zvolení, někteří z nich ještě před nedávnem byli sami politici. Jarosław Kaczyński (předseda PiS, pozn. red) věděl, že se to stane a kdy přesně se to stane. Co dělá teď - ještě zvětšuje problém tím, že h

Do Francie odcestovala v neděli na reportážní cestu Eva Soukeníková. „V Paříži a dalších velkých městech Francie jsou opatření nejpřísnější. Roušky se musí nosit po celý den a všude na veřejnosti. A je tu dost přísný zákaz vycházení od devíti večer do šesti ráno,“ popisuje v Checkpointu Eva, které atmosféra dnešní Paříže připomíná období po útoku na redakci Charlie Hebdo.„Zákaz vycházení v Itálii na rozdíl od jara, kdy byla situace vážně kritická, zatím není. Ale opatření se týden od týdne zpřísňují – při mé cestě restaurace a bary zavíraly o půlnoci, před dvěma dny už dal premiér Giuseppe Conte pravomoce jednotlivým starostům a guvernérům, aby uplatnili zákaz vycházení po deváté večení, bude-li to potřeba,“ říká Jolana Humpálová, která zamířila do severoitalské Lombardie, tedy do oblasti nejvíce zasažené první vlnou pandemie, před týdnem.„Švédsko si i nadále zachovává jarní liberální model. Na první pohled v Malmö nebo v Göteborgu ani nepoznáte, že je pandemie. Lidé c

Attenborough zprostředkoval milionům televizních diváků setkání s nejrůznějšími živočišnými druhy celého světa, od slonů v Tanzanii po kosatky v Patagonii. Dnes čtyřiadevadesátiletý popularizátor je stále relevantní i díky tomu, že čím dál intenzivněji mluví o klimatické změně. Podpořil demonstrace za boj s ní a na konci loňského roku si popovídal i se švédskou aktivistkou Gretou Thunberg."David Attenborough prostě přináší svědectví o tom, co se děje. A klimatická změna má zcela zásadní vliv na přírodu. Reflektuje to, co je podstatné,“ říká Tomáš Růžička, ředitel odboru vnějších vztahů české Agentury ochrany přírody a krajiny.Nejnověji Attenborough spolu s britským princem Williamem představil ceny Earthshot, které mají přispět k řešení velkých environmentálních výzev a stát se jakýmisi "nobelovkami v oblasti životního prostředí".Jaké zvíře David Attenborough nemá rád? Jakou novinku si pustit na Netflixu a co je to environmentální žal? Poslechněte si nov

Konflikt napjatě pozoruje mezinárodní společenství a zejména regionální hráči, tedy Turecko a Rusko. Co se v regionu děje a proč boje o Náhorní Karabach propukly zrovna teď? „Myslím si, že načasování není překvapivé,“ vysvětluje v Checkpointu Arzu Geybullaeva, ázerbájdžánská novinářka žijící dlouhodobě v tureckém exilu. „Karabach není na denní agendě, pozornost je upřená na Spojené státy před prezidentskými volbami, na Bělorusko a tamní povstání.“„Karabach je pro arménskou identitu hodně velká věc. Přistupují k němu jako k neoddiskutovatelnému kulturnímu dědictví,“ popsala uvažování Arménů analytička Asociace pro mezinárodní otázky a odbornice na Rusko, Kavkaz i Střední Asii Tereza Soušková. Ani jedna strana tak podle ní nemůže dělat ústupky: „Takže prohra jednoho znamená výhru toho druhého a naopak. V této situaci se oba státy dostaly do slepé uličky.“Celý článek k epizodě <a href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/valci-se-o-identitu-do-boje-o-karabach-se-micha-rusk

Šéf Bílého domu se téměř ihned poté, co přišla zpráva o úmrtí Ruth Bader Ginsburgové, vyjádřil, že novou soudkyni Nejvyššího soudu jmenuje co nejdříve. Pravděpodobnou nástupkyní na místo RBG je Amy Coney Barrettová - federální soudkyně, která je známá svými ultrakonzervativními postoji a také tím, že je podle zjištění amerického listu The New York Times členkou křesťanské skupiny People of Praise. O té se často mluví spíš jako o sektě. Co by její jmenování mohlo znamenat pro americkou společnost? A co udělala "Notorious RBG" během své kariéry pro práva žen? V nové epizodě Checkpointu vám to přiblíží historička a autorka knihy Speaking of Feminism Rachel F. Seidmanová.----- Checkpoint je podcast o tom nejdůležitějším dění za hranicemi Česka. Vychází každý čtvrtek v poledne. Připravují ho Eva Soukeníková (@eva_souk) a Jolana Humpálová (<a href="https:/

Před týdnem vyšel nejčerstvější přírůstek do memoárové kategorie. Bývalý osobní právník amerického prezidenta Michael Cohen se vypsal ze svých zážitků s Trumpem v knize Disloyal, tedy Neloajální. Cohen byl vůči Trumpovi loajální poměrně dlouhou dobu, takže když přešel na druhou stranu řeky a začal Trumpa kritizovat, měl očividně poměrně nabito.V hutné knize popisuje třeba údajné sexistické i rasistické chování svého bývalého šéfa. Zmiňuje i takzvané gangsterské praktiky, kterými třeba Trump zastrašuje novináře. A popisuje třeba i obdiv, který prezident chová vůči svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi.Co je memoár za žánr a v čem jsou jeho úskalí? Proč je lidé tak rádi čtou? Jakou tradici mají v USA politické memoáry? A vzpomínají v knihách i čeští politici? ----- Checkpoint je podcast o tom nejdůležitějším dění za hranicemi Česka. Vychází každý čtvrtek v poledne. P

„Vrátím se zpět a zkusím gambaru,“ řekl ještě před týdnem japonský premiér, když kvůli zdravotním komplikacím skončil v nemocnici. Krátce poté ale ohlásil odchod z funkce. Gambaru znamená něco jako „sebrat se a zvládnout těžkosti, problémy a nepříjemnosti“. Jak obvyklé jsou v politice problémy spojené se stresem z práce a workoholismem? A nejen v ní? Je vůbec toto téma považované za problém?„Očekává se, že lidé ve veřejném prostoru ztrácí prostor pro své soukromé aktivity. Debata o tom u nás není tak inzentivní jako v jiných zemích a teprve nás čeká,“ říká v Checkpointu ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Adorovat workoholismus je stejné, jako kdybychom adorovali alkoholika za to, že zvládne vypít tolik, kolik zvládne,“ dodává předsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Proč hrozí riziko přepracování i mladým lidem? A co dělat, pokud na sobě cítíte příznaky nadměrného stresu nebo máte sklony k workoholismu?----- Další podcasty, ale taky články, koment

Kdo má zájem na tom pomocí dezinformací destabilizovat západní země a EU? Kromě Ruské federace se v posledních letech do dezinformačního útoku pustila i Čína. „Před koronavirovou krizí byl velký rozdíl mezi ruskou a čínskou propagandou. Rusko využívalo dezinformací hlavně od roku 2014, má tedy šestiletou zkušenost. Čína naopak začala až během loňských protestů v Hongkongu, a masivně začala šířit dezinformace až během koronavirové pandemie,“ popisuje v Checkpointu odborník na dezinformace Roland Freundenstein z bruselského Centra Wilfrieda Martense.„Dezinformace jsou pevnou částí ruské zahraniční politiky. Rusko je zvyklé dezinformacemi ovlivňovat politické procesy v různých zemích, zejména v těch sousedních, které považuje za součást své sféry vlivu. A to se děje i v Bělorusku,“ doplňuje Aliaksandr Herasimenka, běloruský expert na dezinformace a autoritářské režimy na britské Oxfordské univerzitě.----- Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete

Spojené arabské emiráty uzavřely takzvanou mírovou dohodu (fakticky spíše úmluvu o normalizaci vztahů) s Izraelem. Jedná se teprve o třetí izraelsko-arabskou dohodu od vzniku Izraelského státu v roce 1948, ty dvě předchozí podepsal s Izraelem Egypt v roce 1979 a Jordánsko v roce 1994.„Pro Emiráty tato dohoda znamená užší spolupráci na bezpečnostním poli a mezi zpravodajskými službami. A Izrael tak získal spojence proti Íránu,“ říká v Checkpointu emeritní profesorka z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě Galia Golanová. „Ale pro Izrael to znamená mnohem víc. Od počátku se snažil získat přijetí a legitimitu od ostatních států v regionu, což dlouho nevycházelo kvůli tomu, že by musel proměnit především své vztahy s Palestinci. Právě mírová dohoda s Palestinci a vytvoření dvou samostatných států byly podmínkou. A teď došlo k tomu, že se některé arabské státy této podmínky vzdaly,“ dodala.----- Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajské

Alexandr Lukašenko prohlásil, že je odhodlán udržet si svou funkci za použití jakýchkoliv prostředků. A není na to sám. „Vládnoucí elita v Bělorusku je vůči Lukašenkovi stále velmi loajální. Stejné je to třeba i s policií, bezpečnostními silami a armádou. Pravděpodobně budou jednat v jeho zájmu, zajistí, že bude opozice potlačena a podrobena, aby udrželi Lukašenka u moci,“ říká v Checkpointu analytik Alex Kokcharov, který se v londýnské analytické firmě IHS Markit specializuje na bezpečnostní a politické otázky ve východní Evropě.Velkou roli v běloruských protestech hraje připojení k internetu. Běloruská vláda s jeho důležitostí (kvůli potenciálním protestům) počítala a přístup k němu omezila už v neděli. Lidem v Bělorusku nefungovaly ani mainstreamové sociální sítě jako Twitter nebo Facebook. Bělorusové se tak na organizaci demonstrací domlouvají skrze komunikační platformu Telegram nebo službu VPN.----- Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najd

Zranění protestující i strážci zákona, desítky zatčených, noční vzduch protkaný slzným plynem, ranami z nesmrtících zbraní i pokřikem protestujících. Části města Portland na severozápadě Ameriky se noc co noc mění v bitevní pole, kde proti sobě stojí demonstranti a členové policie i federálních jednotek.Protesty se v Portlandu – stejně jako v mnoha dalších městech USA i světa – rozhořely na konci května po smrti Afroameričana George Floyda, který zemřel poté, co mu policista klečel asi osm minut na krku při zatýkání. Lidé vyšli do ulic a protestovali proti systémovému rasismu a policejnímu násilí. Situace eskalovala právě v momentě, kdy americká vláda v polovině července nasadila v Portlandu federální bezpečnostní složky.------ Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci.  Vaše ná

Evropští lídři se po zdlouhavém, víc než čtyřdenním jednání dohodli na podobě víceletého finančního rámce i koronavirového balíčku. Na kulatém stole se v rámci summitu objevily tři návrhy od šéfa Evropské rady Charlese Michela, než si po vyjednávání o tom posledním státníci konečně plácli nad čtvrtou verzí.Summit se zapíše v mnoha ohledech. Ovlivnila ho mimo jiné koronavirová pandemie – lídři museli nosit roušky, kulatý stůl se pravidelně dezinfikoval, vlastní dezinfekci ostatně dostali při příjezdu i státníci samotní. Povinný social distancing ale hned na začátku nabourali premiéři V4, kteří se hned první den ráno na Twitteru vyfotili bez roušek.----- Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci.  Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu <a

Minulý týden v americkém magazínu Harpers's vyšel otevřený dopis O spravedlnosti a otevřené diskusi. Apeluje na společnost, aby nepodléhala takzvané cancel culture a on-line shamingu, a aby debata ve veřejném prostoru byla svobodná a tolerantní.Pod výzvu se podepsala opravdu velká jména - například Margaret Atwoodová, Martin Amis, Anne Applebaumová, Salman Rushdie, Fareed Zakaria, J.K. Rowlingová nebo Noam Chomsky. Rozvířila se tak letos už poněkolikáté obrovská diskuse o tom, co to vlastně cancel culture je a zda má v naší době své místo.-------- Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci.  Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu au

„Cesta vlakem je zážitek, je to taková romantika, jak se proměňuje krajina a míhají stromy, to se mi opravdu líbilo,“ říká z vlaku do Chorvatska reportérka a moderátorka podcastu Jolana Humpálová, která kvůli nedostatku elektrických zásuvek nahrávala z vlakových záchodků. Tento díl Checkpointu ale nestojí na zpravodajské události minulého týdne - Jolana je na dovolené a dá vám spíše tipy na jídlo, čtení a zábavu, ať už jedete strávit prázdniny kamkoliv.------ Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci.  Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected].   Pořad Checkpoint pro vás připravuje Eva Soukeníková (@eva_souk), Jolana Humpálová (<a hre

Prezident Putin v lednu oznámil, že chystá ústavní změny - mezi nimi bylo i vynulování předchozích prezidentských období, což by Putinovi umožnilo znovu kandidovat do čela Ruska. Změny už před referendem odhlasovaly obě komory parlamentu, hlasy ruských občanů tak byly spíše symbolickým krokem.V době nahrávání Checkpointu, tedy ve středu, se sedmidenní referendum teprve chýlilo ke konci – výsledky ale nepřekvapily. Vladimir Putin bude mít možnost setrvat ve své funkci ještě 16 let, respektive po skončení aktuálního mandátu může ještě dvakrát kandidovat. U moci by tedy teoreticky mohl být do roku 2036, což by bylo déle než byl Josif Stalin.Podle oficiálních výsledků ústavní změny podpořilo 77,9 procenta účastníků referenda. Volební účast pak podle ústřední volební komise činila 65 procent.-------- Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás <a href="http://seznamzpravy.c

Víkendové volby v Srbsku podle oficiálních informací drtivě vyhrála Srbská pokroková strana, v jejímž čele stojí současný prezident Aleksandar Vučič. Do předvolební kampaně silně zasáhla epidemie covidu-19. Termín voleb se posunoval a víceméně znemožňoval kampaň komukoliv jinému než vládnoucí straně a prezidentovi.-------- Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci.  Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected].   Pořad Checkpoint pro vás připravuje Eva Soukeníková (@eva_souk), Jolana Humpálová (@Jolana_H) a Robert Candra. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: <a href="http://twit

Za deset dní se v Polsku konají prezidentské volby a někteří z kandidátů – v čele s prezidentem Dudou – sáhli po nenávistných vyjádřeních jako po osvědčeném nástroji k mobilizaci voličů. „Vláda lidmi manipuluje a říká, že homosexualita je ideologie, že gayové jsou poslové této ideologie. Že jsou hrozbou pro rodinu, církev, katolickou víru,“ říká v Checkpointu varšavský radní Marek Szolc.-------- Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci.  Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected].   Pořad Checkpoint pro vás připravuje Eva Soukeníková (@eva_souk), Jolana Humpálová (@Jolana_H) a Robert Candra.<

„Nový zákon o národní bezpečnosti představuje pro lidi v Hongkongu obrovskou hrozbu. Ovlivní každého z nás – naši svobodu slova, svobodu protestovat, vlastně svobodu dělat cokoliv,“ komentuje v Checkpointu návrh zákona o národní bezpečnosti hongkongský politik a aktivista Ken Tsang.Zákon zakazuje například „zradu a pobuřování“ namířené vůči čínské vládě, snahy o odtržení, věnuje se i otázce terorismu i zásahů ze zahraničí do chodu země. Pro Peking by znamenal funkční nástroj na potlačení demonstrací, bez toho, aniž by do ulic poslali bezpečnostní složky a rozháněli davy silou.--------- Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci.  Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected].  

Policejní násilí, rasová segregace, protesty. Historie ve Spojených státech se znovu opakuje. Nepokoje se rozšířily do všech amerických států poté, co policista z Minneapolis při zatýkání udusil afroameričana George Floyda. Exkluzivními hosty Checkpointu jsou tentokrát aktivistka a přední členka clevelandské buňky hnutí Black Lives Matter Latonya Goldsbyová a sociolog ze Stanfordské univerzity Matthew Clair, který se zabývá problematikou rasismu.„Situace v Clevelendu je prostě šílená. Lidi jsou hodně nervózní. Jdou do konfliktů s policejními hlídkami a národní gardou. Lidé, kteří žijí v centru města, nemůžou odejít z bytu ani na nákup, nemůžou jít ani ven vyvenčit psa. Situace je smutná, opravdu smutná,“ popisuje aktivistka v Checkpointu, jak to v druhém největším městě státu Ohio při protestech vypadá.--------- Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás <a href="http://seznamzpravy.cz/se

Brazílie je největším státem Jižní Ameriky, má vliv na celý latinskoamerický region. Brazilský prezident, kontroverzní ultrapravicový politik Jair Bolsonaro však o koronavirové nákaze opakovaně mluvil jako o „chřipečce“ a odmítl v zemi zavést přísné restrikce.--------- Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci.  Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected].   Pořad Checkpoint pro vás připravuje Eva Soukeníková (@eva_souk), Jolana Humpálová (@Jolana_H) a Robert Candra. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // <a href="http://fa

Moře, pláž, slunce. Pro mnoho Čechů idylka, bez které si nedokáží představit léto. Jak to ale bude letos? Podle vývoje v posledních dnech se zdá, že ani tento rok bychom o svou dovolenou přijít nemuseli. A co je důležitější – že by lidé, kteří v turistických destinacích žijí, nepřišli o obživu.Celý tento týden jednal ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se svými protějšky na Slovensku, v Rakousku, Německu, ale také Řecku. Společně se domlouvali na podmínkách pro turisty, kteří plánují své dovolené na letní sezónu. Bude před cestou potřeba negativní test na koronavirus nebo jiné dokumenty, které před pandemií v schengenském prostoru nebyly nutné? Mluvilo se ale samozřejmě i o obnově ekonomické infrastruktury, která je stále ještě ochromená kvůli protipandemickým opatřením.--------- Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu nebo v

Rozhodli o tom předsedové stran polské koalice – řadoví poslanci Jaroslaw Kaczyński a Jaroslaw Gowin. „Nemají k tomu žádný právní rámec, ani ústavní zákon, ani jiný zákon. Jen řekli, že se volby nebudou konat, respektive že se nebude hlasovat, ale že volby de facto proběhnou,“ vysvětluje spletitou situaci v Polsku Filip Harzer ze zahraniční redakce Seznam Zpráv. Komplikovaná situace nastala kvůli koronavirové pandemii.Celý článek na Seznam Zprávy.-------- Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci.  Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected].   Po

Můžeme předpokládat, že se podzimním prezidentském klání ve Spojených státech proti sobě postaví Joe Biden za demokraty a Donald Trump za republikány. O prvním zmíněném se v minulém týdnu hodně mluvilo, a to kvůli obviněním ze sexuálního násilí a obtěžování. „Zatímco demokraté by rádi ukazovali prezidentský souboj jako boj vyšších hodnot vůči prezidentovi bez morálky, teď to spíše vypadá, že půjde o duel idiota s pedofilem,“ říká v Checkpointu politický marketér Jakub Horák.-------- Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci.  Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected].   Pořad Checkpoint pro vás připravuje Eva Soukeníková (@eva_souk),

Z Nového Zélandu se ozývají dobré zprávy. Země má podle premiérky Jacindy Ardernové v boji s koronavirem vyhráno – a to s relativně nízkým počtem obětí. Jakou strategii Nový Zéland zvolil? Kdo vlastně je předsedkyně tamní vlády a jak umí jednat v krizi, a to nejen té koronavirové?Celý článek si přečtěte na Seznam Zprávách. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci.  Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected].   Pořad Checkpoint pro vás připravuje Eva Soukeníková (@eva_souk), Jolana Humpálová (<a href="https

Rozhodnutí o karanténních opatřeních a obecně zdravotnictví a zdraví EU neřeší. Nemůže plošně vydat nařízení pro všechny členské státy, ty se v těchto otázkách rozhodují samy. Kvůli počátečnímu váhavému postoji k šířícímu se viru však Evropská unie sklidila kritiku.------------------------Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected].  Pořad Checkpoint pro vás připravuje Eva Soukeníková (@eva_souk), Jolana Humpálová (@Jolana_H) a Robert Candra.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: <a href="http://twitter.com/seznamzprav

Indie má jen o něco méně obyvatel než Čína (tedy přes 1,3 miliardy), ve středu hlásila asi 12 tisíc nakažených a 400 obětí nemoci covid-19. Úroveň zdravotnictví se však liší stát od státu. Obecně je ale indické zdravotnictví výrazně podfinancované – Indové investují do zdravotnictví jen 3,7 procenta HDP. A ve srovnání s Íránem, který je pandemií těžce zasažený, má Indie ještě dvakrát menší počet lůžek intenzivní péče na obyvatele.------------------------Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected].  Pořad Checkpoint pro vás připravuje Eva Soukeníková (@eva_souk), Jolana Humpálová (@<a

Světové epicentrum covidu-19 je momentálně v USA a zdravotníci tam právě zažívají nejspíš nejhorší týden nákazy. Emoce pak příliš neuklidňují nepravdivé výroky prezidenta Trumpa o účincích potenciálních léků. Když se chtěl na tiskové konferenci ohradit přední epidemiolog Anthony Fauci, Trump ho přerušil a odpověděl novinářům sám.------------------------Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected].  Pořad Checkpoint pro vás připravuje Eva Soukeníková (@eva_souk), Jolana Humpálová (@Jolana_H) a Robert Candra.Sledujte @SeznamZpr

Třeba v Íránu už epidemie nového koronaviru propukla ve velkém. Podle politologa Josefa Krause z Masarykovy univerzity jsou ale počty, které íránský režim uvádí, podhodnocené. A naznačují to i zmatečné, často protichůdné informace, které Írán vypouští do světa.Jiné oblasti sužované dlouholetými válečnými konflikty i nestabilním politickým podhoubím – jako třeba Sýrie nebo Afghánistán – se na propuknutí koronavirové nákazy teprve připravují. V jejich případě by šlo podle odborníků o katastrofu. Mluvili jsme o tom s analytikem Janem Danielem z Ústavu mezinárodních vztahů.------------------------Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected].

Jaká je situace v syrské provincii Idlib? Proč je na řecko-turecké hranici stále nevídané množství uprchlíků? V jaké fázi se momentálně nachází americké klání o demokratického vyzyvatele Donalda Trumpa? A ovládne Vladimir Putin Rusko až do roku 2036? Redaktorky Jolana Humpálová a Eva Soukeníková se tentokrát rozhodly věnovat důležitým světovým událostem, které mohly uniknout vaší pozornosti.------------------------Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected].  Pořad Checkpoint pro vás připravuje Eva Soukeníková (@eva_souk), Jolana Humpálová (@Jola

Zprávy týkající se nemoci COVID-19 ve většině případů nejsou úplně pozitivní, naopak dokážou frustrovat a člověka uvrhnout v úzkostné stavy. Proto se zahraniční redaktorky Jolana Humpálová a Eva Soukeníková rozhodly do dalšího vydání Checkpointu vybrat jen zprávy, které vám zanechají spíš úsměv na tváři.------------------------Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected].  Pořad Checkpoint pro vás připravuje Eva Soukeníková (@eva_souk), Jolana Humpálová (@Jolana_H) a Robert Candra.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích:

Itálie se potýká s nejhorší situací hned po Číně, kde je epicentrum onemocnění COVID-19. Jolana Humpálová a Eva Soukeníková popisují pocity samotných Italů, kteří se ocitli v uzavřené zemi. Ptaly se ale i Čecha, který žije v Janově, jak srovnává italský a český přístup ke „koronakrizi“.------------------------Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected].  Pořad Checkpoint pro vás připravuje Eva Soukeníková (@eva_souk), Jolana Humpálová (@Jolana_H) a Robert Candra.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: <a href="http://tw

Jolana Humpálová a Eva Soukeníková se tentokrát věnují bezprecedentní situaci, kdy se parlamentní volby v Izraeli za posledních jedenáct měsíců konaly už potřetí. Vítězem se sice stal premiér Benjamin Netanjahu se svou stranou Likud – na většinu v parlamentu ale zatím nedosáhne, chybí mu tři křesla.------------------------Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected].  Pořad Checkpoint pro vás připravuje Eva Soukeníková (@eva_souk), Jolana Humpálová (@Jolana_H) a Robert Candra.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: <a hr

Děje se tak mimo jiné i na pozadí vraždy mladého novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, která před dvěma lety zmobilizovala část slovenské společnosti. Jak vypadaly poslední týdny kampaně a kolem jakých témat se točila? To se dozvíte z premiéry pořadu Checkpoint, ve kterém se Jolana Humpálová a Eva Soukeníková každý týden zaměří na jedno aktuální téma ze zahraničí.------------------------Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected].  Pořad Checkpoint pro vás připravuje Eva Soukeníková (@eva_souk), Jolana Humpálová (@<a href="https://twitter.com/Jolan