Průzkumy říkají a spousta lidí bere za hotovou věc, že se po volbách v roce 2025 vrátí do křesla premiéra Andrej Babiš z Průhonic. A skutečně k tomu má, i kvůli nepopularitě vlády Petra Fialy, našlápnuto. Pravda ale taky je, že sněmovní volby v Česku v tomto století často dopadly jinak, než jak se rok předtím soudilo. Své by o tom mohl vyprávět třeba Jiří Paroubek, jehož ČSSD dostala v roce 2010 méně hlasů, než čekal, a on rezignoval. A nejde o jediný takový příklad. V dalším, 58. dílu politického podcastu magazínu Reportér o tom hovořili dva novináři, kteří sledují politiku již od devadesátých let.

Bývali spojenci, ale už nejsou. Premiér a předseda ODS Petr Fiala odvolal z vlády Ivana Bartoše, což nakonec vedlo k odchodu Pirátů z vládní koalice. Příběh má prvky veselé i smutné – a nějaké máslo na hlavě mají obě strany. Mnozí Piráti zlehčují, že digitalizace stavebního řízení opravdu nebyl úspěch: první varovné signály, že to nedopadne dobře, přišly už loni. Premiér Fiala však neměl sdělovat Ivanu Bartošovi vyhazov po telefonu. Mimo jiné o tom hovořili v 57. díle politického podcastu Pravda vítězí novináři magazínu Reportér.

Při prvních povodních si řada lidí, včetně novinářů, neuměla představit, že se něco takového může vůbec stát. Povodně jsme znali nejspíš ze zpráv z Bangladéše nebo Číny. Podle toho vypadala reakce veřejnosti, státu i první zprávy médií, říká se v novém dílu podcastu Pravda vítězí, který srovnává letošní záplavy s tragickými povodněmi minulosti. Tento speciální díl je celý otevřen všem posluchačům.

Blíží se veselice ANO? Přijde v krajských volbách 20. a 21. září senoseč neboli drtivé vítězství Babišova hnutí? Budou se pak v centrále ANO konat velké dožínky? Převleče se Alena Schillerová a Karel Havlíček do bleděmodrých krojů v barvách hnutí a budou volat – náš předseda je veliký? Vyloučit to nelze. A pokud se nějak nezlepší ekonomika, dnes to vypadá, že vláda Petra Fialy příští rok po sněmovních volbách skončí. A to ještě za předpokladu, že část vládní koalice nezpanikaří dříve, třeba v případě opravdu špatného výsledku v krajských volbách. O těchto tématech mluvili novináři magazínu Reportér v prvním poprázdninovém, 55. díle politického podcastu Pravda vítězí.

Množství vyplácených dotací během pandemie covidu výrazně vzrostlo a po jejím skončení se už nevrátilo na původní úroveň. Zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu poukazují na to, že se z dotačního systému v Česku stal složitý, obtížně řiditelný a jen stěží kontrolovatelný kolos. Jakým způsobem se dotace sledují? A bere výsledky kontrol vůbec někdo vážně? Poslechněte si poslední díl podcastové minisérie Dotační republika.

Národní a evropské dotace tvoří zhruba pětinu příjmů v zemědělství. Nárok na ně mají drobní farmáři, kteří finančně sotva vyjdou, stejně jako velké agrární holdingy s miliardovými obraty a stamilionovými zisky. Fialova vláda to chtěla výrazně změnit, ale výsledek se moc nelíbí ani malým, ani velkým farmářům. To je jedno z témat dalšího dílu podcastové minisérie Dotační republika. Řeč bude i o tom, proč tak často pláčou agrární miliardáři a proč neprošel plán výrazně snížit jejich dotace.

Sportovní dotace se nejvíc řeší ve chvíli, kdy praskne nějaká velká a barvitá kauza. Případy chamtivých funkcionářů by ale neměly dopadnout na sportující děti a jejich ochotné trenéry a trenérky. To je jedno z témat dalšího dílu podcastové minisérie Dotační republika. Řeč bude i o tom, zda dává Česko dost peněz ve srovnání s jinými zeměmi a jak si chce Národní sportovní agentura škatulkovat sporty na více a méně preferované.

Debaty o dotacích na vědu bývají v Česku jednostranné: často se tvrdí, že stát dává na podporu výzkumu málo peněz. Kdykoliv se objeví téma efektivního využívání těchto prostředků nebo nutnosti šetřit, jako tomu bylo v posledních letech, dotace na vědu a výzkum se stávají tabu. Kolik peněz do vědy skutečně směřuje? Kdo je rozděluje a jaké faktory to ovlivňují? Poslechněte si druhý díl podcastové minisérie Dotační republika.

Vláda předstírá, že dotace ve velkém ruší. Opozice ji za to kritizuje a její hlavní představitelé zároveň předstírají, že na dotacích nemají žádný osobní zájem. Ani jedno neodpovídá realitě. Jak českou politikou hýbou dotace? A proč je někteří považují za manu nebeskou? Poslechněte si první díl podcastové minisérie Dotační republika.

Měla by v ústavách existovat pro výkon určitých funkcí horní věková hranice, a když bude někdo starší než limit, nebude zkrátka moct kandidovat? O tom diskutovali – a neshodli se – novináři magazínu Reportér v 54. díle politického podcastu Pravda vítězí. Shodli se nicméně na tom, že americký souboj dvou dědečků o úřad amerického prezidenta, který má k dispozici jaderné zbraně, není v pořádku. Jak na Donaldu Trumpovi, tak i stávajícím šéfovi Bílého domu Joeu Bidenovi je vidět zub času, na Bidenovi ovšem více: jeho věk a mentální zdraví američtí voliči – a nejen oni – zcela pochopitelně řeší. Máme nějaké podobné případy třeba i v Česku?

Vznikne v roce 2025 vláda ANO, Přísahy a Motoristů a Stačilo? Kdyby sněmovní volby dopadly tak jako teď ty evropské, nebylo by to vyloučeno. Ale pozor, jde o hodně velkou spekulaci, sněmovní volby mívají mnohem vyšší volební účast a za rok a čtvrt se může stát spousta věcí, které by mohly poškodit vládu Petra Fialy, ale taky hnutí ANO Andreje Babiše. Zábavná je nicméně představa, že Tomio Okamura v politice skončí a vrátí se do svého e-shopu. O výsledcích eurovoleb hovořili novináři magazínu Reportér Robert Čásenský a Michal Musil v dalším díle podcastu Pravda vítězí.

Veliké diskuse a vtipkování vzbudila zpráva o nálezu papírku se stopami kokainu v Poslanecké sněmovně. Téma tak nemohli pominout ani tvůrci politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí. Kdo si tak mohl v lednu 2023 šňupnout? Nejmenovaný politik ANO, který jakoby naspídován zastává několik funkcí najednou a na všechno má odpověď? Nějaký lidovec se posilnil před projevem o tom, že je potřeba chránit tiché víno před spotřební daní a zabránit sňatkům gayů? Kdosi z ODS, protože kokain je na rozdíl od marihuany pravicová droga? Nebo snad kokain požil populista, který dokáže ve sněmovně hovořit sedm hodin v kuse? Nutno ale dodat: Toto je legrace, klíčové je, co poslankyně a poslanci dělají coby politici.

V české politice se občas kecá. Andrej Babiš i Miloš Zeman se museli pod tlakem soudu omlouvat za své nepravdivé výroky, Petr Fiala řekl minimálně dvě věci, u nichž velmi pravděpodobně věděl, že zkrátka nejsou pravda. I když je nutno dodat, že lhaní není v Česku ani jinde zdaleka jen výsadou politiků. A přehánění lze najít i mezi novináři. Takové bylo téma 51. dílu politického podcastu magazínu Reportér Roberta Čásenského a Michala Musila. K jeho názvu Pravda vítězí tentokrát autoři dodávají – ale lež často vyhrává.

Výměna ve funkci ministra pro vědu, výzkum a inovace skončila exemplární ostudou TOP 09. O čem to svědčí? Má vůbec taková vládní funkce smysl? Jaké peníze se točí v české vědě a kam část z nich mizí? Kteří politici se podíleli na pochybných vědeckých projektech? O tom všem se hovoří v padesátém dílu podcastu Pravda vítězí, který připravují novináři z redakce Reportéra.

Ačkoli volby do Evropského parlamentu provází v Česku nízká volební účast, značný dopad na domácí politiku mít můžou. Po výprasku ČSSD v eurovolbách v roce 2004 odešel z funkce premiéra Vladimír Špidla. Mohl by takový osud potkat i Petra Fialu? Zatím se to nezdá pravděpodobné, ale do voleb zbývá pár týdnů: co kdyby se objevil nějaký skandál, který by potopil Spolu. Andrej Babiš by si zase mohl nastudovat osud Jiřího Paroubka. Porážka jeho sociální demokracie v eurovolbách roku 2009 stála na počátku jeho odchodu. A ANO je favoritem voleb, podobně jako Paroubkova ČSSD. Další, 49. díl politického podcastu Pravda vítězí, který připravují novináři magazínu Reportér.

Proč se člen vítězného týmu z olympijského Nagana rozhodl kandidovat do Evropského parlamentu? Myslí si snad Vladimír Růžička, že bude hrát se svými někdejšími spoluhráči? Kampaň před eurovolbami se rozbíhá. Kandidátce Spolu se přezdívá posměšně Zvlášť, ale její výsledek spíše ovlivní celková nálada v české společnosti – v průzkumech se začínají objevovat mírné náznaky návratu optimismu. Což může nabourat snahy Andreje Babiše o mobilizaci voličů ANO. Další, 48. díl politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí Roberta Čásenského a Michala Musila.

Některé organizace farmářů říkají, že české zemědělství už prakticky neexistuje. Když se ale podíváte na titulky posledních třiceti let, zjistíte, že zemědělství zkrachovalo už dříve a mnohokrát – vystupoval tak mimo jiné i Jan Veleba, když byl šéfem Agrární komory. Apokalyptické předpovědi, které nevyjdou, však nevydávají pouze zemědělští funkcionáři. Koncem loňského roku jsme slýchali, že se na Česko řítí velké zdražování potravin a elektřiny. Nestalo se. Další, 47. díl politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí od Roberta Čásenského a Michala Musila.

Proč slovenský premiér Robert Fico pronesl projev, v němž se zastával ruského prezidenta Vladimira Putina, který vede krvavou válku na Ukrajině? Částečně asi proto, aby odvedl pozornost od skandálních změn trestního zákoníku, částečně asi proto, že si to opravdu myslí. Což je nejspíše rozdíl oproti maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, který míval protiruské projevy. Zato Robert Fico by asi nejraději postavil v Bratislavě sochu ruské armádě. Další, 45. díl politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí, který připravuje Robert Čásenský a Michal Musil.

Zatímco Andrej Babiš byl – ironicky řečeno – k překvapení celé země opět zvolen šéfem ANO, historie tohoto politického uskupení je plná lidí, kteří v různých vlnách přicházeli a zase mizeli. Nynější hvězdy ANO Alena Schillerová a Karel Havlíček by si možná mohly prostudovat, co se stalo s mnohými z těch, kdo byli s Andrejem Babišem na billboardech. Co se přihodilo třeba Pavlu Teličkovi, Jaroslavu Faltýnkovi, Ditě Charanzové, Robertu Pelikánovi, Robertu Plagovi nebo Tomáši Macurovi? Další, 44. díl politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí Roberta Čásenského a Michala Musila – tentokrát se speciálním podtitulem: V jednoho Babiše věřiti budeš.

Jak to asi vypadalo doma u předsedy ODS Petra Fialy, když se před lety rozhodl „diverzifikovat“ své úspory a uložil pár set tisíc do zvláštní kampeličky? Zatím se zdá, že v případě nynějšího premiéra jde o to, že ohledně byznysu není příliš informovaný a poučený. Přece příběh nějak připomíná historii Fialovy strany a dřívější transakce různých politiků a expolitiků. I kolem firmy Key Investments se motali lidé v ODS – sehrála také roli v zázračném zbohatnutí exšéfa ČSSD Stanislava Grosse. Vtipný je pak příběh, jak si další někdejší sociálně demokratický politik Jiří Paroubek vydělal velké peníze psaním knih a z jeho bankovního sejfu se ztratily miliony. Další, 43. díl politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí.

Patří k jedné z nejhlavnějších vedlejších postav hnutí ANO – vedle Andreje Babiše jsou totiž vedlejšími postavami všichni. Alena Schillerová poutá pozornost bojem proti korespondenční volbě nebo výroky, že se nemá investovat do tanků a že ona chce mír. Jak by asi Alena Schillerová argumentovala, kdyby byla znovu ministryní a Rusko by zahájilo novou agresi? Říkala by, že premiér Babiš a ministři telefonují po světě a nakupují tanky? Jak vážně to myslí s tím, že korespondenční volba povede k ukradeným volbám? Vedla by kvůli tomu v případě porážky hnutí ANO coby Johanka z Arku útok na sídlo vlády, podobný útoku Trumpových příznivců na Kongres USA? Alenu Schillerovou nicméně nelze podceňovat, politické řemeslo ovládá dobře. Nový díl politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí.

Ačkoli se to může zdát dávno, od prvního kola prezidentské volby uplynul pouhý rok. A začátkem ledna uplynulo třináct měsíců od zveřejnění průzkumu, podle kterého by se Petr Pavel vůbec nedostal do druhého kola – a tudíž by ani nebyl prezidentem. Nakonec to dopadlo jinak, Petr Pavel měl na Nový rok svůj patrně zatím nejlepší prezidentský projev, Andrej Babiš řádí jako šéf opozice a Danuše Nerudová kandiduje do Evropského parlamentu. O tom mimo jiné hovoří v dalším dílu politického podcastu Pravda vítězí dva novináři magazínu Reportér: ježto už jsou v boomerském věku, mluví i o tom, že by starší generace měly věnovat více pozornosti generacím mladším.

Jestli se nějaká akce roku 2023 zapíše do dějin výprasků v českém politickém marketingu, pak to bude velice pravděpodobně cesta premiér Petra Fialy zjišťovat ceny nutelly v Německu. Podobných neúspěšných marketingových operací přitom najdeme v posledních třiceti letech české politiky více. Předseda jedné vládní strany se snažil na poslední chvíli před volbami upoutat tím, že začal propagovat legalizaci marihuany. Šéf ČSSD Jiří Paroubek přepálil volební kampaň v roce 2010. A Andrej Babiš se chlubil, že je „nejlepší v covidu“. Novináři Robert Čásenský a Michal Musil pro vás mají další, sváteční díl politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí.

Existují alternativní či dokonce optimistické scénáře toho, co nás čeká v blížícím se roce 2024? Opravdu porazí Joea Bidena jeho vysoký věk a v listopadových prezidentských volbách zvítězí Donald Trump, který nedávno řekl, že chce být jeden den diktátorem? Je hotovou věcí, že v Česku vyhraje ve volbách do Evropského parlamentu Andrej Babiš? Co čeká válčící Ukrajinu? Jisté je, že někdy se dějiny vydají jinou cestou, než se očekává. Další díl politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí. Tentokrát o výhledu na rok 2024.

Stávku škol vláda Petra Fialy příliš nezvládla jak komunikačně, tak věcně. Do toho jí hrozí, že se dostane do jakési perfektní bouře – pokud by dramaticky stouply ceny elektřiny a protest lékařů by vedl k velkému omezení zdravotní péče. Mohla by Fialova vláda padnout stejně jako vlády Václava Klause, Mirka Topolánka a Petra Nečase nebo kabinety Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse? Dva novináři vzpomínají na více i méně komické historky, které byly s těmito událostmi spojeny. A také na to, co z nich vyplývá pro nynější vládu i opozici: historie ukazuje, že se vývoj může ubírat nečekaným směrem. Další díl politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí.

Odešel člověk, který zanechal hlubokou stopu v českém veřejném životě. Když bylo Karlu Schwarzenbergovi padesát, pomáhal tento potomek slavného šlechtického rodu disidentům a československé emigraci, když mu bylo šestasedmdesát, kandidoval na prezidenta. Byl ovšem také mužem, který měl smysl pro humor a o kterém kolují úsměvné historky. Na tyto příběhy a na Karla Schwarzenberga vzpomínají v politickém podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí dva novináři, kteří vstoupili do světa žurnalistiky jen pár let poté, co on vstoupil na Pražský hrad prezidenta Havla.

Státní svátek 28. října 2023 měl z hlediska české politiky dva viditelné momenty – nebo také incidenty. Ministryně Jana Černochová si ublížila svou výzvou, aby Česká republika vystoupila z OSN: možná by měla v zájmu národní bezpečnosti zvážit své vystupování na sociálních sítích. A prezident Petr Pavel si nepomohl svým projevem, i když na druhé straně jeho seznam vyznamenaných nebyl vůbec špatný. Otázkou nicméně je, zda vystupování prezidenta 28. října rozhoduje o jeho popularitě, což lze dokázat na oblibě jeho předchůdců Miloše Zemana a Václava Klause. Další, v pořadí už 36. díl politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí.

Nejen novináři, ale lidé obecně často velice rádi předpovídají, co se stane v politice i mimo ni. Dost často ty předpovědi nevyjdou, avšak jen menšina přizná, že jejich předpovědi nevyšly. Speciálně ošidné je předpovídat, jak dopadnou volby za rok či dva na základě aktuálních průzkumů – za tu dobu se totiž může stát spousta věcí. Platí to pro polské volby, Donalda Trumpa i budoucnost vlády Petra Fialy. Takové je téma dalšího, 35. dílu politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí: jeho autoři se přitom otevřeně hlásí k tomu, že už ze sebe svými předpověďmi trotly párkrát udělali.

Investigativní novinář a člen redakce Reportéra Jaroslav Kmenta vydává novou knihu Světská mafie, zabývající se organizovaným zločinem v České republice v devadesátých letech. Coby mimořádný host 33. dílu politického podcastu Pravda vítězí mluví Jaroslav Kmenta mimo jiné o tom, proč je dobré tuto éru znát. Na dřívější postavy polosvěta do určité míry navazuje dnešní kauza Dozimetr, spojen s tou dobou byl i Miroslav Šlouf, někdejší poradce Miloše Zemana, který s ním přestal spolupracovat teprve po zvolení prezidentem.