Co vše víme o mikroorganismech, které žijí v našem těle i na něm? V čem se zásadně změnil jejich výzkum od dob Louise Pasteura? A začínají všechny nemoci ve střevě? Epizodou věnovanou střevnímu mikrobiomu provází imunolog Miloslav Kverka, vedoucí laboratoře buněčné a molekulární imunologie v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Se svým týmem se zaměřuje na tři hlavní témata spojená s mikrobiotou: na imunitu, autoimunitní onemocnění a možná překvapivě i na duševní zdraví. Dejte si jogurt nebo kimchi a poslechněte si, jak komunikujeme s mikroby prostřednictvím imunitního systému, proč jsme dávno nevymřeli na průjmy a proč je těžké určit, jak vypadá opravdu zdravý střevní mikrobiom.  Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Hana Lísalová vede ve Fyzikálním ústavu AV ČR laboratoř funkčních biorozhraní. Její tým vyvíjí zařízení, která jsou schopna například odhalit patogeny v jídle, a to díky inovativním biočipům. Jak takové biočipy fungují a proč trh s biosenzory zásadně „nakopla“ covidová pandemie? Poslechněte si, jak se vědkyni a jejímu týmu daří v konkurenčním prostředí výzkumu biosenzorů, proč vsadila na otevřenou spolupráci a interdisciplinaritu, ale i to, co jí jako nevidomé při práci nejvíc pomáhá.  Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV2

Vydejte se s námi za architekturou pražských ulic, avantgardního Brna či horských chat a útulen. Tudy vedly výzkumné stezky teoretičky dějin umění Markéty Svobodové z Ústavu dějin umění AV ČR, která má v topografickém oddělení na starosti projekt Umělecké památky / Architektonický manuál / Praha (UP/AM/PRAHA). Jde o veřejně dostupný webový zdroj odborně zpracovaných informací o architektuře, ke kterému její tým aktuálně připravuje didaktické materiály. Mimo to také spolupracují se Dny architektury a pořádají přednášky v terénu. Při průzkumu témat se badatelka vždy zajímá o kontextové přesahy – ať už jde o stavby Klubu československých turistů, architekturu krematorií, československé studenty a studentky školy Bauhaus nebo o osobnost brněnského umělce Františka Kalivody. Po jakých kopcích Markéta Svobodová v dětství chodila a jak ji to ovlivnilo v její akademické kariéře? Jak moc se do její práce otisklo setkání s teoretikem architektury a historikem Rostislavem Šváchou? A proč si oblíbila období avantgardy? Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21 Publikace, o kterých v pořadu hovoříme, jsou Bauhaus a Československo 1919-1938 / The Bauhaus and Czechoslovakia 1919-1938: studenti / koncepty / kontakty, Hore zdar! Stavební strategie Klubu českých/ československých turistů [útulny a chaty], Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století: Ideové, stavební a typologické proměny a KALI- / ARCH / FI-FO / TYPO. František Kalivoda (1913–1971): Vize a návraty modernismu.  00:00 Představení hosta a přivítání 00:45 Cesta Markéty Svobodové k architektuře 02:07 Vliv dětství a uměleckého vzdělávání na její výzkum  03:58 Průzkum školy Bauhaus a vznik knihy zaměřené na studentky a studenty z Československa 04:56 František Kalivoda: multižánrový umělec 07:10 Vznik a specifika projektu Umělecké památky / Architektonický manuál / Praha  17:07 Výzkum staveb Klubu československých turistů, práce na knize Hore zdar! 20:48 Výhled a plán na zpracování korespondence Františka Kalivody 21:42 Uzavření a rozloučení

Hana Grison z Geofyzikálního ústavu AV ČR se věnuje interdisciplinárnímu výzkumu, který spojuje geofyziku, archeologii a půdoznalectví i geochemii. Mimo to rozvíjí i metodu archeomagnetického datování. Co všechno tato metoda archeologům nabízí? Poslechněte si, jak se stavařka s vášní pro Francii dostala k výzkumu magnetismu půd, proč se těší na analýzu znečištění měst z listů platanů a co si s sebou bere na výpravy do terénu. Dozvíte se i podrobnosti o projektu Bleskem označeno, na němž vědkyně spolupracuje, a zjistíte, jak se do něj můžete zapojit. Co nám prozradí mapa míst, kam udeřil blesk a jak se zasažené místo promění?  Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV2  00:45 Cesta vědkyně k výzkumu půdního magnetismu 03:48 Archeomagnetické datování a jeho uplatnění v archeologii  07:39 Magnetické stopy v půdě  9:51 Lokace, na kterých tým Hany Grison pomáhá 12:07 Interdisciplinární povaha výzkumu a spolupráce napříč obory 14:35 Výzkum znečištění půd 15:45 Magnetická susceptibilita  16:43 Evropský projekt zkoumající znečištění ve městě pomocí analýzy listů stromů 20:02 Projekt Bleskem označeno  24:50 Jak to vypadá při terénním výzkumu 29:18 Rozloučení

Správně „ochočené“ světlo umí proniknout i do dříve netušených hloubek. Když ale chceme zkoumat živou tkáň, narážejí současné mikroskopické techniky na své limity. Změnu by mohly přinést objevy dvou českých vědců. Tím prvním je holografický endoskop Tomáše Čižmára z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, který pomocí optického vlákna pronikne do nitra mozku. Druhý přístroj vyvinula Barbora Špačková z Fyzikálního ústavu AV ČR, jejím nanofluidním mikroskopem si můžeme „posvítit“ na biomolekuly, tedy základní stavební kameny života. V jakých oborech mají jejich přístroje budoucnost? A čím by mohly pomoci posunout znalost Alzheimerovy choroby?  Audiočlánek vznikl na základě textu Leony Matuškové, který v plném znění najdete v Magazínu AV ČR. Přečíst si jej můžete v online podobě na stránkách Akademie věd nebo si objednejte výtisk na [email protected].  Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Krovky, zadeček nebo tykadla? Které části těla kůrovců jsou nejbizarnější a jak se jejich tělesné schránky přizpůsobily životu v tunýlcích? Lesní entomolog Jiří Hulcr z University of Florida a částečně i Mikrobiologického ústavu AV ČR vlastní nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě a neustále ji doplňuje o další exempláře. Kam všude se za nimi vydává a jaké druhy tohoto brouka jsou podle něj nejzajímavější? Jiří se vedle výzkumu ve své laboratoři věnuje i tzv. extension, tedy překládání vědeckých poznatků do jazyka praxe. O co přesně jde a jaký má tento způsob komunikace vědců a lesníků význam pro smysluplnou ochranu krajiny?  Poslechněte si druhou část terénního rozhovoru s vědcem, který se do Česka pravidelně vrací a dozvíte se také, jak ve své práci využívá AI, jak vznikla kniha Kůrovci. Příběh největšího vyvrhele říše hmyzu, která letos vyšla i česky, i to, v čem je unikátní Bark & Ambrosia Beetle Academy, kterou Jiří založil.  Americký systém Cooperative Extention popisuje vědec v tomto článku a zde je odkaz na jeho popularizační film Solution from a forest apocalypse.   Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Lesní entomolog a „kůrovcolog“ Jiří Hulcr působí v laboratoři na University of Florida. Do Česka, kde spolupracuje s Mikrobiologickým ústavem AV ČR se ale pravidelně vrací, a má tak možnost sledovat vývoj lesů zde i za oceánem. V čem jsme podle něj v péči o lesy opravdu dobří a čemu bychom se mohli naopak přiučit od amerických kolegů? Poslechněte si první část rozhovoru, který jsme nahráli v lese u Jílového u Prahy. Jiří se rozpovídal nejen o tom, proč jsme zapomněli, že řeky mohou být čisté, že krajina potřebuje oddechnout, ale i o tom, jak kůrovci pomohli ke změně přemýšlení o lesním hospodaření. Dozvíte se také, proč má rodák z farmy v Horní Kamenici u sebe stále sekeru a k čemu se vyplatí umět to s motorovkou.  V rozhovoru odkazujeme na tato videa, akademii Bark & Ambrosia Beetle Academy a také zmiňujeme knihu Kůrovci. Příběh největšího vyvrhele říše hmyzu.  Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Jaké mají polymery superschopnosti a jak může jejich výzkum pomoci při léčbě rakoviny? Tomáš Etrych z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR vede oddělení biomedicinální chemie, kde se spolu se svým týmem dlouhodobě věnuje výzkumu nových vodorozpustných makromolekul. Ty jsou díky svým specifickým vlastnostem vhodné pro použití v medicíně a mohly by přispět k léčbě rakovinových nebo zánětlivých onemocnění. Poslechněte si, proč ve své laboratoři potřebuje mezioborový tým, který typ polymeru se nejlépe hodí jako tzv. obal pro účinné látky, jak se velké molekuly chovají v těle a také co vědce ke studiu polymerní chemie vůbec přivedlo.  Moderace: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Věděli jste, že zákony ohledně rodiny či práv a zdraví žen byly v bývalém východním bloku včetně Československa na svou dobu velmi pokrokové? A že naši vědci a vědkyně byli ve výzkumu ženského orgasmu dokonce světovými průkopníky? Nejen těmito tématy se zabývá Kateřina Lišková, autorka knihy Politika touhy. Jak se žilo ženám, které po práci běžně čekala doma tzv. druhá směna? Levicoví politici se o legislativní úpravy postavení žen snažili již za první republiky, ale úspěšní byli pouze částečně. Po nástupu komunismu se situace změnila. Proč a s jakými důsledky? Čím nás překvapuje naše docela nedávná minulost a proč ji vlastně máme odborně zkoumat? Poslechněte si v audiočlánku vycházejícím z textu Viktora Černocha, který v plném znění najdete v magazínu AV ČR. Časopis je dostupný online na webu avcr.cz nebo si jej můžete objednat v tištěné podobě – stačí napsat na [email protected] a čtvrtletník vám bude chodit zdarma do schránky.  Dějiny intimního života v Československu zpracovává taky dokumentární cyklus Kronika orgasmu, kterým provází socioložka Kateřina Lišková.  Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Retro se v posledních letech propašovalo snad do všech oblastí naší společnosti. Co tento pojem vlastně znamená? A co si z doby, kterou označuje, dodnes rádi připomínáme? Poslechněte si, proč máme stále slabost například pro chlebíčky, jak to bylo s nedostupností masa na pultech za minulého režimu, co se poslouchalo za hudbu i jak lidé trávili dovolenou.   Audio vychází z textu Viktora Černocha, který který v plném znění najdete v magazínu AV ČR. Časopis je dostupný online na webu avcr.cz, nebo si jej můžete objednat v tištěné podobě – stačí napsat na [email protected] a čtvrtletník vám bude chodit zdarma do schránky.    Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Teoretický fyzik Martin Friák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR se intenzivně věnuje psaní algoritmů pro kvantové počítání. Kvantové počítače totiž podle něj můžou zásadně ovlivnit materiálovou vědu, která nachází aplikace v lékařství nebo třeba v automobilovém průmyslu. Martin působil několik let ve dvou ústavech Maxe Plancka v Berlíně a Düsseldorfu, kde se podílel na vývoji např. nových litinových slitin pro implantáty. Jak jeho práci ovlivní stále se zdokonalující kvantové počítače a umělá inteligence? Proč se rozhodl finance z prestižní Akademické prémie udělované AV ČR věnovat právě tímto směrem? A jak využije jeho tým kvantový počítač, který bude za pár měsíců spuštěn v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě? Poslechněte si rozhovor s vědcem, kterého k oboru přitáhly tanky. Dozvíte se, k čemu využívá superpočítač, jenž má na svém pracovišti ve sklepě a jak by pojmenoval materiál, který by jednou objevil.    Rozhovor, na který v epizodě odkazujeme, najdete v A / Magazínu.   Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Elektrochemik Petr Krtil z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se zabývá elektrochemickými zdroji elektrické energie a hledá cesty pro budoucnost bez fosilních paliv. Poslechněte si, jaké nečekané souvislosti to přináší. Své stanovisko vědec shrnul v expertním stanovisku AV ČR, tzv. AVexu. Naše civilizace je zranitelná zejména kvůli obrovské závislosti na elektrické energii. Česká republika je navíc výrazně průmyslově orientovaná země, což obnáší potřebu velkého přísunu energie třeba i pro nepřetržité provozy, např. v chemickém nebo stavebním průmyslu. Budeme umět vyrábět energii bez fosilních paliv? Podaří se nám dostát závazkům green dealu, ač naše přírodní podmínky nejsou dostatečně vstřícné pro rozsáhlou výstavbu větrných nebo solárních elektráren? Proč je vůbec ukládání a transportování energie tak složité? A jakou roli v těchto otázkách může sehrát fyzikální chemie?  Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Jak mohou mezi sebou komunikovat autoři ve svých textech? Proč básni porozumíme lépe, když se ji naučíme nazpaměť a zkusíme ji přednést nahlas? A co vše se dá o autorovi vyčíst z podoby jeho verše? Robert Kolár vede v Ústavu pro českou literaturu AV ČR oddělení teorie a je členem Versologického týmu. Ve svém výzkumu se zabývá intertextovostí, tedy vztahem jednoho textu k jinému. Textový dialog autorů sledoval ve své poslední knize Hudbu vašich rytmů jsem cítil… Průvodce veršovými prostředky mezitextového navazování v díle V. Dyka, F. Gellnera, F. Šrámka a K. Tomana. Splupracuje i s edicí Česká knižnice zaměřenou na český literární kánon. K ikonickým dílům zde najdete volně k použití dílny a semináře pro studenty a pedagogy. Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Ostré lokty, dobrý mentor a notná dávka štěstí. To byly ingredience, které potřebovaly první české vědkyně, aby se mohly prosadit v mužském světě vědy. Jejich pozoruhodné příběhy sledovaly Marie Bahenská (Masarykův ústav a Archiv AV ČR), Dana Musilová (Univerzita Hradec Králové) a Libuše Heczková (Univerzita Karlova), které je v roce 2023 vydaly knižně pod názvem Ženám žádný obor vědecký od přírody není uzavřen: Spletité cesty žen k vědecké kariéře v první polovině 20. století (Academia). V publikaci se soustředí na kariéry konkrétních vědkyň, ale zajímá je i širší dobový kontext. Poslechněte si, proč se ženy mohly prosadit spíše v technických a přírodovědných oborech, jak se pro vědkyně změnila situace v období první republiky, kdy vznikaly nové vysoké školy a četné ústavy aplikované vědy a také kteří muži v roli mentorů své ženské kolegyně podporovali.  A schválně, co vám říkají tato jména - botanička a zooložka Marie Zdeňka Baborová, geografka Julie Moschelesová, filozofka Albína Dratvová, lékařka Božena Štúrová Kuklová, hydrochemička Julie Hamíčková, fyzička Jarmila Petrová nebo historička Milada Paulová?   Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Solaris, amoniaková atmosféra i falešné signály z vesmíru. Je v kosmu život a pokud ano, jakou má podobu? V epizodě nahrávané naživo na Veletrhu vědy o tom s námi mluvili nadšení popularizátoři astrobiologie Julie Nekola Nováková z Fyzikálního ústavu AV ČR a Tomáš Petrásek z Fyziologického ústavu AV ČR. Ptali jsme se jich, zda by mohly mimozemské civilizace pěstovat umění podobně jako my nebo jak je samotné ovlivňují vědecké poznatky při psaní sci-fi literatury. Poslechněte si, jaké povídky, romány i filmy z tohoto žánru vědce zaujaly a proč, co je k astrobiologii přivedlo i kdo v historii podporoval popularizaci vědy cestou literatury.  Julie Nekola Nováková v rozhovoru představila unikátní knihu sci-fi povídek a odborných esejů Life Beyond Us, kterou jako editorka loni připravila pro Evropský astrobiologický institut. Tomáš Petrásek nás zase nechal nahlédnout do děje svého románu Azhareida. Bitva o Gelidor.  Moderace: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Lukáš Krmíček z Geologického ústavu AV ČR se vulkány zabývá skoro dvě dekády a cestuje za nimi po celém světě. Poslední dobou pobývá častěji na Islandu, kde naposledy odebíral vzorky sopečných hornin na poloostrově Reykjanes. Práci v terénu následuje podrobná analýza hornin v laboratoři, kde je vulkanolog zkoumá na prvkové i izotopové úrovni. Poslechněte si, jaké to je stát u chrlícího vulkánu a nabírat tekoucí lávu, nebo zda jsou zajímavé i vyhaslé sopky a proč vědec vnímá svou práci jako splněný sen. V pořadu taky představíme novou knihu Lukáše Krmíčka Svět sopek zblízka. Zrození vulkánu. Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Kriminalita neustále roste a vězení člověka napraví. I s těmito mýty se ve své práci konfrontuje kriminoložka Eva Krulichová ze Sociologického ústavu AV ČR. Ve svém posledním výzkumu se zaměřila na “recept”, jak snížit recidivy a na ukončování tzv. kriminální kariéry. Proč je problematické, že klademe příliš velký důraz na kriminální minulost pachatele? Mají u nás dostatečný prostor alternativní tresty? A jak nás ovlivňují tzv. krimi zprávy, které o kriminalitě referují zavádějícím způsobem?   Moderuje: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

První část dvoudílné dokumentární série Pracuji, tedy jsem mapuje, jak může vypadat závislost na práci a to v akademickém prostředí. Ve vyprávění workoholičky Terezy sledujeme, co vše přináší, ale i bere toto extrémní psychické nastavení. Terezin příběh je jedinečný, a proto jsme požádali o širší kontext této problematiky výzkumnici z oblasti psychologie práce, Kateřinu Zábrodskou z Psychologického ústavu AV ČR. Díky kombinaci autentické výpovědi a odborných komentářů můžeme šířeji uvažovat o tom, co k workoholismu vede, proč máme čekat nárůst závislostí nejen na práci, ale i na online nakupování, hrách nebo cvičení. Ptáme se i na to, jak o sebe pečovat, abychom byli schopni sami si uhlídat zdravé hranice a žít v určité rovnováze. Na léto 2024 připravujeme druhý díl dokusérie Pracuji, tedy jsem, ve kterém se opět s Kateřinou Zábrodskou zaměříme na šikanu v zaměstnání a toxické pracovní vztahy.  Účinkují: workoholička Tereza, Kateřina Zábrodská, Jitka Kostelníková  // Koncepce a edit: Jitka Kostelníková a Anna Rice Kolářová // Mix, sound design a mastering: Anna Rice Kolářová  Dokusérie PRACUJI, TEDY JSEM vznikla s podporou Strategie AV21.

Jak se optika dostala do univerzitního kurikula a co vše spadalo do vyučovacích hodin této nauky? Bylo studium na některé z evropských univerzit prestižní a uživili se učenci s vysokoškolským titulem ve středověku lépe než tisíce absolventů dnes? Historici filozofie Lukáš Lička a Oto Pavlíček z Filosofického ústav AV ČR nás provedou obdobím, kdy vznikaly první univerzity a prozradí, jak cestovali středověcí učenci i jejich myšlenky napříč Evropou i směrem na východ. Dozvíte se taky, co jsou to tzv. kvodlibetní debaty a co mají společného se současnými vědeckými konferencemi i to, jak ze stovky let starých textů vznikají digitalizované katalogy.    Moderace: Justin Svoboda / Edit: Jitka Kostelníková / Master: Anna Rice Kolářová / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se věnuje fyzice kosmického plazmatu a zaměřuje se na experimentální výzkum pomocí družicových měření. Jeho velkou vášní je naslouchání vesmíru a v podcastu komentuje, jak zní bouřka ze Země, jak z Jupiteru, nebo vysvětlí, co přesně je chorus a co hvizd. Dozvíte se taky, jak dlouho vznikají měřící zařízení, která se konstruují v oddělení kosmické fyziky pro různé mise či jaké přístroje vynesla do vesmíru družice JUICE mířící k Jupiteru, proč francouzská mise TARANIS skončila debaklem i kolik vážila družice MAGION.  Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová  // Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Superhrdinové středověku, ženy v byzantské literatuře i detektivní romány od Eufratu. Tím vším se zabývá filoložka Markéta Kulhánková ze Slovanského ústavu AV ČR. Proč se pustila do překladu byzantského eposu o Dvojrodém Hraničáři Digenisovi Akritisovi? Co má tento hrdina společného s těmi antickými? A na co se vědkyně soustředila při naratologické analýze středověkého textu? Poslechněte si, jak zní hrdinská báseň v originále a jak Digenis inspiruje popkulturu.  Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Od prvního vydání Darwinovy přelomové knihy o vzniku druhů letos uplyne 165 let. I přes rozvoj nejmodernějších metod zůstávají však základní otázky stále stejné. Jak druhy vznikají? A v čem tkví podstata biologické rozmanitosti? Poslechněte si, na jakých projektech pracují Miloš Macholán z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, Jaroslav Piálek a Josef Bryja z  Ústavu biologie obratlovců AV ČR, a dozvíte se víc o tzv. hybridních zónách, proč je Etiopie přírodní laboratoří i proč se musel překreslit evoluční strom čeledi myšovitých.    Audio vychází z článku Leony Matuškové v čtvrtletníku Akademie věd A / Magazín. Pro výtisk zdarma pište na [email protected]. Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Jaký byl první rok Centra pro hlubší bádání (CPHB), intelektuálně dislokovaného pracoviště AV ČR? S jakými inovacemi pavědědci přišli a jak slaví mezinárodní úspěchy? Ředitel Centra a přední český parapsycholog Vlastimil Čunderle objasní, jak je třeba pečovat o média nebo jak spolupracovali se Slovenskou akadémiou vied na predikci prezidentských voleb. Dostaneme se také k paraoborovému výzkumu velikonočních svátků, ve kterém Čunderleho tým řeší velikost Velké noci i vliv vyšupání na fertilitu žen. Vylaďte se na náš aprílový speciál a nechte se unést do nečekaných sfér.   Poslechněte si také epizodu, ve které Centrum pro hlubší bádání představujeme: https://open.spotify.com/episode/7yMrOSgxPEqmI75KJyEXiR Účinkují: Vojtěch Klinger a Jitka KostelníkováEdit: Jitka KostelníkováMastering: Anna Kolářová  Tento podcast záměrně nebyl podpořen ze Strategie AV21.  …….

Evoluční biolog Karel Janko z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR je milovníkem Antarktidy a severských zemí. V současné době se jako vedoucí Laboratoře nemendelovské genetiky zabývá alternativami rozmnožování, které zkoumá u sekavců, ryb žijících v říčkách na Kokořínsku. Co mají společné evoluce a trh? Proč jsou sex a pohlavnost dominantními způsoby rozmnožování a jak je možné mít tři sady chromozomů místo dvou?  Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Slavíme 100. epizodu dvoudílným rozhovorem. Děkujeme, že nás posloucháte! Martin Ferus vede v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR oddělení spektroskopie, kde se věnuje výzkumu chemie planet, spektroskopii exoplanet a studiu meteorů. V druhé části našeho speciálu vyvrací omyly o možném životě ve vesmíru, představí zapojení českých vědců do mise EnVision, která zamíří k Venuši. A na závěr taky prozradí, jak probíhaly jeho první chemické pokusy v domácí laboratoři.  Edit a moderace: Jitka Kostelníková, mastering: Anna Rice Kolářová Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Slavíme 100. epizodu dvoudílným rozhovorem. Děkujeme, že nás posloucháte! Martin Ferus vede v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR oddělení spektroskopie, kde se věnuje výzkumu chemie planet, spektroskopii exoplanet, studiu meteorů. V první části našeho speciálu se ho ptáme, co tvoří tzv. prebiotickou polévku a jak z ní může vzniknout život, zda lze čekat objev života nebo jeho stop spíše na Marsu nebo třeba na Jupiterově měsíci Europa.  Edit a moderace: Jitka Kostelníková, mastering: Anna Rice Kolářová Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Zuzana Harmáčková vede oddělení sociálně-ekologické analýzy v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - Czech Globe, kde se zaměřuje na tvorbu a na analýzu scénářů budoucího vývoje a cest k udržitelnosti. Její ambicí je, aby se scénářové uvažování více zapojilo do fungování státu a aby se výsledky analýz efektivně využívaly ve veřejné sféře. Jakou podobu mohou takové scénáře mít? Jak probíhá participativní výzkum? A jak ji práce metodou scénářů budoucnosti ovlivňuje v jejím osobním životě? Poslechněte si epizodu o zkušenostech mladé vědkyně z českého prostředí, Afriky i švédského Resilience centra.  Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Znečištěné ovzduší nás ovlivňuje a může zapříčinit vznik závažných onemocnění včetně rakoviny. Pavel Rössner z Ústavu experimentální medicíny AV ČR zkoumá v projektu AMBIEX toxicitu venkovního vzduchu a jeho dopady na lidské plicní a čichové buňky. Tento výzkum je revoluční v tom, že vědci vyvinuli speciální zařízení, a přenesli tak laboratoř přímo do terénu. Co vše ukázala měření, která provedli na čtyřech místech v Česku? Na které lokalitě živý systém nepřežil vliv toxického vzduchu? A může se lidské tělo na znečištění adaptovat?  Moderace: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Historička a politoložka Adéla Gjuričová je od podzimu roku 2023 ředitelkou Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Současně vede multioborový výzkumný program ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21 Město jako laboratoř změny, který sdružuje přes 20 ústavů Akademie věd a další instituce. Tým vědců a vědkyň z technických, přírodních i společenskovědních oborů vytváří výstupy na podporu veřejného rozhodování, i pro komerční sféru. Jaké přínosy a výzvy přináší výzkum propojující různé perspektivy? Jak vědkyni ovlivňuje rozšiřování mentálních horizontů v její vlastní výzkumné práci, ve které se dlouhodobě zaměřuje na období politické transformace? Poslechněte si podcast o městu a mnohovrstevnatém období 90. let.  V pořadu odkazujeme na tuto epizodu Podcastu pro soudobé dějiny.  Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Viktor Černý z pražského Archeologického ústavu AV ČR se posledních 25 let věnuje výzkumu anatomicky moderního člověka, který se vyvinul v Africe před více než 300 tisíci lety a z pravlasti za řekou Nil pak zřejmě putoval do Asie a Evropy. O dávné minulosti lidstva svědčí genetické stopy, které pomáhá odkrývat také Viktor Černý se svým týmem. Čím ho nadchla Afrika? Jakou roli v jeho výzkumu hrají fulbští nomádi? A proč ho fascinují vzájemné podobnosti a provázanost v genetickém materiálu různých populací na světě?  Audio vychází z článku Leony Matuškové čtvrtletníku Akademie věd A / Magazín. Pro výtisk zdarma pište na [email protected]. Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit: Jitka Kostelníková //  Mastering: Anna Rice Kolářová Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Neurovědkyně Kristýna Kárová se v Ústavu experimentální medicíny AV ČR zabývá regenerací axonů, tedy dlouhých výběžků neuronů, po poranění míchy. Jaké jsou výzvy experimentálního výzkumu a jak je třeba k výsledkům terapie přistupovat? Poslechněte si, proč mladou vědkyni, nositelku Prémie Otto Wichterleho, vždy přitahovaly neurovědy a v čem je pro ni přínosná spolupráce s profesorem Jamesem Fawcettem z Cambridge. Edit: Jitka Kostelníková // Dramaturgie a mastering: Anna Rice Kolářová Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Skrytěnky, zlativky, krásnoočka nebo třeba parožnatky — mnohé z řas mají poetické názvy. Stanou se někdy důležitou součástí našeho jídelníčku? Nebo už jí jsou, aniž bychom to tušili? Poslechněte si, jak se řasy dají využít v kuchyni, medicíně nebo průmyslu. Richarda Lhotského z Centra Algatech při Mikrobiologickém ústavu AV ČR jsme se zeptali, jak se řasy zkoumají a jak se v tomto oboru daří propojovat vědu a byznys. Rozhovor byl součástí programu festivalu Týden Akademie věd, který proběhl v listopadu 2023. Edit a mastering Anna Rice Kolářová //  Moderuje Martina Spěváčková. Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Opravdu patří pohádky jenom dětem? Rozhodně ne! Původně byly určeny dospělým a byly plné vulgarismů a lechtivých motivů. Proč je jejich sběratelé učesali a jaký mají význam pro psychologický vývoj dětí? Existují národně specifické pohádky a proč se ta o Popelce stala doslova globálním šlágrem? Poslechněte si, jak o pohádkách uvažuje Jaroslav Otčenášek z Etnologického ústavu AV ČR, který se lidovými pohádkami zabývá přes 20 let, Pavel Šidák z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, Marta Šimečková z Ústavu pro jazyk český AV ČR a Ivo Čermák z Psychologického ústavu AV ČR. Audio vychází z hlavního tématu čtvrtletníku Akademie věd A / Magazín. Výtisk zasíláme zdarma přímo do schránek. Pokud máte o časopis zájem, napište nám do redakce na [email protected]. Autorka textu: Radka Římanová // Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová  Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Flyšové podloží, tradiční zemědělství i hraniční poloha. To vše ovlivnilo vznik druhově velmi bohatých luk Bílých Karpat. Místní luční rekordmanky zkoumá i Ondřej Mudrák z Botanického ústavu AV ČR, který se zaměřuje na efektivní hledání cest jejich obnovy. Část luk byla totiž za minulého režimu rozorána a využívána jako pole. Ochranáři a vědci se už přes dvě dekády intenzivně snaží o jejich obnovu. Jak takový proces probíhá? Je vůbec možné půdu zcela vrátit do původního stavu? A proč se vědec do svého rodného kraje neustále vrací? Poslechněte si audioprocházku podzimními Bílými Karpaty.   Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠. Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová

Stačí sebrat data, analyzovat je a napsat studii? V akademickém think tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR mají ambici jít dál. Snaží se svými studiemi z oblasti ekonomie vzdělávání, trhu práce, dopadů veřejných politik a hodnocení výzkumu oslovit i širší veřejnost. Ekonom, výkonný ředitel IDEA a koordinátor výzkumného programu Strategie AV21 Společnost v pohybu a veřejné politiky Daniel Münich představuje, jaké výzvy přináší empirický výzkum ve společenskovědní oblasti, obzvláště když chcete informovat tvůrce veřejných politik.  Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠. Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová

Jak moc by se musela naše Země scvrknout, aby se z ní stala černá díra? Jaké podoby může mít život ve vesmíru a kde ho můžeme očekávat? Poslechněte si druhou část rozhovoru s astrofyzikem Michalem Bursou. Ředitel ⁠Astronomického ústavu AV ČR⁠ se vedle výzkumu černých děr věnuje teorii relativity a astrobiologii, tedy možností života ve vesmíru.  Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠. Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová

Kosmické záření neustále dopadá na naši planetu. Ovlivňuje nás nějak a není pro nás nebezpečné? Kde a jak se měří a v čem se liší od gama záření? Kosmickému záření se věnuje astročásticový fyzik Jakub Vícha z Fyzikálního ústavu AV ČR, který zkoumá nejenergetičtější částice přilétající z vesmíru pomocí dat z největšího současného experimentu na světě – Observatoře Pierra Augera. Taky je členem budovaného experimentu gama záření Cherenkov Telescope Array a dalšího připravovaného experimentu SWGO. Akademie věd jeho výzkum letos v říjnu podpořila prémií Lumina quaeruntur.    Moderuje: Justin Svoboda / Edit: Jitka Kostelníková / Mastering: Anna Rice Kolářová Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠.

Stát se členem astronomického týmu, zkusit si práci v klimatickém tunelu, vypěstovat masožravku v laboratoři, nebo vést vědecký kroužek pro malé děti... To vše mohou zažít středoškoláci v programu Otevřená věda, který jim už skoro 20 let nabízí roční stáž v Akademii věd. Přihlášky k dalšímu ročníku můžou studentky a studenti odevzdat do konce listopadu. Poslechněte si rozhovor dvou lektorek Otevřené vědy, Ireny Adámkové z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR a Markéty Fílové z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Zkušenosti z pohledu studenta přináší absolvent 3 stáží Štěpán Tomek, který prozradí, jak vyplnit přihlášku, aby měla co nejvíc šancí na úspěch.

Proč vznikla ondřejovská hvězdárna před více než 100 lety právě v kraji Josefa Lady? K čemu tu astronomové vysadili jabloňový sad a jak se odsud pozoruje Slunce? Rozlehlým areálem Astronomického ústavu AV ČR nás provede poutavým komentářem jeho ředitel Michal Bursa. Poslechněte si první část z dvoudílného rozhovoru s astrofyzikem, který se s plným nasazením věnuje popularizaci, teorii relativity i astrobiologii.

Vědci a vědkyně Akademie věd komentují světové objevy, aktuální výzkumy i odvážné hypotézy.  Poslechněte si, jak se vyvíjí nové typy solárních panelů, co lze vyčíst z náhodně zachycené DNA, proč se ozonová vrstva ztenčuje kvůli konzumaci kávy bez kofeinu, kde ve vesmíru mohl být život dávno před tím naším, jaký je rozdíl mezi akutní a chronickou bolestí a zda je opravdu souvislost mezi používáním sociálních sítí a zhoršením kvality spánku. Audio vzniklo na základě textů z ⁠magazínu Akademie věd A / Věda a výzkum.⁠    –  Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková / Edit: Jitka Kostelníková / Mastering: Anna Rice Kolářová  Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠.

Čím v současnosti inspirují božstva Druidů, Germánů a Slovanů? Religionista Pavel Horák z Etnologického ústavu AV ČR odhaduje, že naše budoucnost bude výrazně pohanská. Nejvýraznější skupiny tzv. moderního pohanství tvoří  severské novopohanství, neodruidismus, slovanskými bohy inspirované rodnověří a současné čarodějnictví zvané wicca. Kde má moderní pohanství své kořeny a proč počty jeho stoupenců neustále stoupají? A čím to je, že nejrozšířenější skupinou je wicca? Poslouchněte si lehce okultistickou epizodu s hudebními ukázkami v novopohanském duchu. Vznik epizody byl podpořen ze Strategie AV21.

Martin Schwarzer působí v Laboratoři gnotobiologie Mikrobiologického ústavu AV ČR v Novém Hrádku, kde pracuje na průlomovém výzkumu bakterie Lactiplantibacillus plantarum (kmen LpWJL). Ta podporuje růst u podvyživených organismů a dává tak naději na léčbu důsledků podvýživy. Vydejte se s námi na „mikroodyseu“ do našeho nitra a dozvíte se, zda opravdu fungují probiotika, jaký vliv má kojení na lidský mikrobiom a jak o něj můžeme pečovat.  ... Vznik epizody byl finančně podpořen ze Strategie AV21.

Lidstvo bezesporu jednou vyhyne. Bude v tom mít prsty umělá inteligence, nebo jsou takové scénáře jen bujnou fantazií alarmistů? Poslechněte si, jak o AI přemýšlí etik David Černý z Ústavu státu a práva AV ČR, Jiří Wiedermann a František Hakl z Ústavu informatiky AV ČR a Tomáš Hříbek z Filosofického ústavu AV ČR. A ke slovu se taky dostane sama AI.  Vydejte se do opravdového světa iluzí. Audio vychází z hlavního tématu čtvrtletníku Akademie věd A / Magazín. Výtisk zasíláme zdarma přímo do schránek. Pokud máte o časopis zájem, napište nám do redakce na [email protected]. Autor textu: Viktor Černoch // Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová

Veronika Brychová hledá cesty, jak určit stáří archeologických artefaktů, u kterých to klasickými postupy není možné. Využívá k tomu složité přístrojové vybavení laboratoře Ústavu jaderné fyziky AV ČR, který sídlí v Řeži a kam jsme se za ní vydali. Mladá vědkyně, letošní laureátka Prémie Otto Wichterleho, nám při exkurzi po svém pracovišti představí přístroje, se kterými pracuje – například urychlovač MILEA. Dozvíte se, jak se dostala k molekulárně-specifickému přístupu datování artefaktů, jak testy jaderných zbraní ovlivnily určování stáří radiouhlíkovou metodou a co vše může skrývat starobylá keramika.

Kateřina Rohlenová z Biotechnologického ústavu AV ČR zkoumá, jak funguje metabolická komunikace mezi rakovinovými a zdravými buňkami. Právě rozdíly mezi nimi mohou být zdrojem poznání pro cílenou léčbu choroby. V roce 2022 založila Laboratoř buněčného metabolismu a v současné době vede 13členný tým složený z výzkumníků a výzkumnic 9 národností. Jak vypadá jejich spolupráce ve špičkovém pracovišti BIOCEV? V čem je podle ní specifický vědecký leadership? A jak složité bylo získat nejprestižnější evropský vědecký grant, který uděluje Evropská výzkumná rada (ERC)?

Vědci a vědkyně Akademie věd komentují světové objevy, aktuální výzkumy i odvážné hypotézy.  Poslechněte si, zda temnou hmotu opravdu tvoří temné fotony, zda jsou Evropané na pokraji krize duševního zdraví, nebo jak efektivně pomoci matkám bez domova. Ptáme se také vědců a vědkyň, zda může být umělá inteligence autorem vynálezu, jak moc umíme redukovat uhlíkovou stopu, která vzniká díky ukládání dat, a jestli opravdu přichází zlomový moment na cestě k termojaderné fúzi.  Audio vzniklo na základě textů z magazínu Akademie věd A / Věda a výzkum.    –  Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková / Edit: Jitka Kostelníková / Mastering: Anna Rice Kolářová  Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) byl hostem speciální epizody Áčka, kterou jsme nahráli naživo na Veletrhu vědy 2023. Přes vedro a dusno mluví vědec s nadhledem o tom, proč je voda jeho dlouhodobou vášní, jak jeho vědeckou kariéru ovlivnila náhoda a proč nemá smysl vše plánovat. Fyzikální chemik, který vede skupinu Molekulové modelování, letos získal prestižní ERC Advanced grant, jenž podpoří projekt na zpřesnění popisu iontů v biologických systémech za pomoci strojového učení. Ačkoliv bylo pro něj udělení podpory ve výši skoro 60 milionů korun takhle “nudnému projektu” trochu nečekané, vnímá ho v podstatě jako službu vědecké komunitě. Poslechněte si, jaký je Pavel Jungwirth pedagog, co dělá v noci, když nemůže spát, a čemu by se věnoval, kdyby nebyl vědec.

Umělá inteligence vzbuzuje spoustu otázek. Které jsou ale opravdu ty důležité? Máme vývoj nových technologií regulovat? A když ano, tak jak? A jak moc otřásá umělá inteligence základy naší demokracie? Poslechněte si, jak na tyto otázky odpovídá filozof a odborník na etické výzvy současných technologií Mark Coeckelbergh z Centra pro environmentální a technologickou etiku – Praha. Centrum vzniklo při Filosofickém ústavu AV ČR a zaměřuje se na výzkum etických problémů spojených se změnou klimatu, vývojem umělé inteligence a nových technologií.  Vznik epizody byl podpořen ze Strategie AV 21.  ….  Připravili: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda / Překlad: Tereza Novická / Mastering: Anna Rice Kolářová

Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR se věnuje výzkumu trilobitů. Specializuje se na larvy těchto prvohorních členovců, které mohly sloužit jako potrava pro některé mořské živočichy. Ačkoli vědci popsali přes 20 tisíc druhů trilobitů, o jejich životě stále nevíme vše. Jaké měli vyhynulí členovci superschopnosti? Kde jsou nejzajímavější naleziště jejich zkamenělých schránek? Musíme nález oznámit muzeu, nebo si ho můžeme nechat? A jaké to je najít nový druh trilobita?   Vznik podcastu byl podpořen ze Strategie AV ČR.

Eva Balounová působí v Centru pro klimatické právo a udržitelnost (CLASS) v Ústavu státu a práva AV ČR. Je expertkou na právo životního prostředí a na klimatické právo, které vystudovala mimo jiné na univerzitě na Islandu. Zatímco v západní a severní Evropě je změna klimatu už delší dobu tématem právní vědy, u nás se klimatické právo teprve zabydluje. Kdy přijme Česká republika podle Evy Balounové klimatický zákon? Na co si stěžují žalobci v klimatické žalobě proti Česku? A má šanci na úspěch globální smlouva o nešíření fosilních paliv, kterou by svět přijal po vzoru smlouvy o nešíření jaderných zbraní? 

Kdy nám budou lékaři předepisovat náhradní orgány na míru? Co jsou největší výzvy pro obor tkáňového inženýrství? A jak se vůbec staví cévy? Těmto otázkám se ve svém výzkumu věnuje Lucie Bačáková z Fyziologického ústavu AV ČR, ve kterém vede oddělení biomateriálů a tkáňového inženýrství. Expertka na tyto obory představí bioprinting i to, jak se hledají kvalitní náhrady za dokonalé tkáně a kosti. Text vyšel v aktuálním čísle magazínu Akademie věd A / Věda a výzkum.  Vznik audia je finančně podpořen ze Strategie AV21. --- Autorka textu: Radka Římanová / Načetli: Jitka Kostelníková, Justin Svoboda / Edit: Jitka Kostelníková / Mastering: Anna Kolářová

Alžběta Danielisová vede oddělení archeometrie a přírodních věd Archeologického ústavu AV ČR. Nedávno se vrátila z Ománu, kde měla na starosti výzkumný tým, kterému se podařilo odkrýt 7000 let starou hrobku. V oblasti jižní Arábie jde o unikátní nález. Co vědce na pouštním pohřebišti překvapilo a co vše z něj lze vyčíst? Jaké metody využívají k tomu, aby porozuměli životu komunity z doby kamenné? S energickou vědkyní se z ománské pouště vypravíme taky na tzv. jantarovou stezku a do období 500 let př. n. l., které je těžištěm jejího dlouholetého výzkumu.   Chcete vidět archeologickou expedici v akci? Přímo v Ománu natáčel tým našeho YT kanálu Zvěd.  https://www.youtube.com/watch?v=S5mHtHH-SFU

Skupina Hany Macíčkové Cahové se v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR zabývá hledáním nových RNA modifikací a snaží se pochopit jejich význam pro nejrůznější buněčné procesy. V roce 2020 objevila dosud neznámou část RNA, tvořenou signalizačními molekulami, tzv. alarmony, a i díky tomu získala vědkyně prestižní ERC grant, na který v Česku dosáhne jen velmi málo vědců a vědkyň. Díky čemu se to Haně Cahové Macíčkové povedlo? Jak může výzkum RNA modifikací pomoci v medicíně? A co ji motivuje překonávat výzvy? Tato epizoda byla podpořena ze Strategie AV 21.

Neurovědec Aleš Stuchlík dlouhodobě zkoumá paměť. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR vede oddělení neurofyziologie paměti, kde se snaží porozumět nervovým základům chování a přináší i aplikované výstupy. V rozhovoru se ptáme, jak se ukládají naše vzpomínky, jak fungují neurony, i na to, zda můžeme mozek trénovat v každém věku. Je opravdu lidský mozek nepřekonatelný ve srovnání s umělou inteligencí?  Tato epizoda byla podpořena ze Strategie AV 21.

Pavel Hons z Orientálního ústavu AV ČR zkoumá indickou společnost, tamilský jazyk a tamilskou literaturu. Přeložil román nejznámějšího tamilského spisovatele Perumála Murugana (nominovaný na The Booker Prize) a plánuje převést do češtiny i další díla literatury jihoindického státu Tamilnádu. V čem je tato literatura specifická a čím oslovuje čtenáře i kritiky mimo Indii? Jak se do ní propisuje problematika kastovního systému? Poslechněte si, jak spletitý a pestrý je systém kast v současné Indii, jaké omyly se o něm na Západě tradují a zda může diskriminace na základě kastovní příslušnosti překročit hranice Indie. 

Vlastimil Čunderle, přední český parapsycholog, představuje nově vzniklé Centrum pro hlubší bádání (CPHB). Jde o nové pracoviště Akademie věd ČR, kde se vědci věnují opomíjeným oborům, jako jsou astrologie, homeopatie, čakrové dráhy a ezoterie. Jaký dopad mohou mít výsledky jejich výzkumů na náš život? Co nám může přinést iracionální rozhodování a otevření čaker? Vylaďte se na náš aprílový speciál a nechte se unést. Tento podcast výjimečně nebyl podpořen ze Strategie AV21. Účinkují: Vojtěch Klinger a Jitka Kostelníková / Edit: Jitka Kostelníková / Mastering: Anna Kolářová 

Kateřina Zábrodská z Psychologického ústavu AV ČR se zabývá psychologií pracovního zdraví. Zaměřuje se přitom zejména na akademické prostředí a státní správu, ale aktuálně se její pozornost obrací i do základních škol. V rámci projektu virtuálního vědeckého hubu SYRI plánuje zjistit, nakolik učitelky a učitelé trpí syndromem vyhoření nebo mobbingem. Dlouhodobě sleduje také neetické vztahy na pracovištích, třeba toxický leadership. Víte, jak se pozná šéf, kvůli kterému časem patrně odejdete z práce? Jak se můžeme chránit před vyhořením? A proč věnujeme až 40 % času v zaměstnání konfliktním vztahům? Podcast je podpořen ze Strategie AV21. Práci zdar!

Strach je přirozená emoce a do určité míry nemusí být škodlivá. Jenže se dá snadno zneužít – posilováním tzv. kultury strachu lze ovládnout celou společnost. Jak se proti tomu bránit? Víme, jak posílit individuální i společenskou odolnost, neboli rezilienci? To je hlavní téma časopisu Akademie věd A / Věda a výzkum, které přinášíme ve zkrácené podobě v podobě audio článku. Vznik audio článku je finančně podpořena ze Strategie AV21. ---- Autorka textu: Leona Matušková / Načetli: Jitka Kostelníková, Justin Svoboda / Edit: Jitka Kostelníková / Mastering: Anna Kolářová 

Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu AV ČR se dlouhodobě věnuje svobodě slova, cenzuře i hate speech. Jak uvažuje filozof jazyka o nenávistných výrocích? Proč je pro něj vzrušující konfrontace hodnot, jako jsou svoboda slova a rovnost, které jsou pro naši společnost důležité? V rozhovoru uvažujeme o dopadech cenzurních zásahů, co to hate speech přesně je a proč je to nebezpečný fenomén. Dozvíte se také, jak se svoboda slova může stát obětí ve jménu obhajoby nenávistných výroků.

Co mají společného předpověď počasí, focení na mobil a magnetická rezonance? Všude se využívá výpočtová matematika, které se věnuje Jan Papež z Matematického ústavu AV ČR. Ve své práci navrhuje postupy, jak odhadovat chyby v matematických modelech. Ty jsou podle něj naprosto přirozené a je nutné s nimi počítat. Proč vidí mladý vědec matematiku jako dílnu plnou nástrojů a vědce ve svém oboru jako vrátné ve světě algoritmů?

Jazykovědec Martin Prošek vede Ústav pro jazyk český AV ČR a sám má zkušenosti z jazykové poradny, která funguje od 40. let 20. století. V rozhovoru mluví o tom, proč v poradně nemůže místo vědců pomoct lidem umělá inteligence, jak intenzivně můžeme náš jazyk prožívat a proč není třeba se rozrušovat nad invazí anglicismů. 

Martin Potocký z Ústavu experimentální botaniky AV ČR zkoumá rostlinné buňky. Zajímá ho, jak rostou, co přesně se v nich děje a jak to ovlivňuje růst celého těla rostliny. Jeho tým v Laboratoři buněčné biologie se soustředí zejména na poslední fázi buněčného růstu, tzv. exocytózu. V čem je růst rostlin odlišný od růstu živočichů? Které rostlinné buňky rostou nejrychleji? Proč se vystudovaný chemik věnuje zrovna světu flóry? Proč jsou pro něj v práci rostliny experimentální vášní, ale doma je zapomíná zalít?

Helena Dáňová a Klára Mezihoráková z Ústavu dějin umění AV ČR se zajímají o umělecká díla, která vznikla díky aktivním ženám ve středověku. Činorodé byly třeba královny Eliška Rejčka, Blanka z Valois nebo Anna Svídnická. Umění ale podporovaly i movitější měšťanky. Ještě méně známou kapitolou historie umění jsou ženy autorky, třeba francouzská písařka a básnířka Christine de Pizan. Dosud opomíjenou vrstvu dějin odkrývá nový obor nazvaný queenship studies, který se nyní nově etabluje i v našem prostoru.

Martin Ledinský z Fyzikálního ústavu AV ČR zkoumá nové materiály pro fotovoltaické články a také se podílí na velkém ambiciózním projektu PILATUS, který si klade za cíl vrátit jejich výrobu zpět do Evropy. Proč by podle něj měly být fotovoltaické panely skoro na každé střeše? Jak se dá skloubit výroba elektrické energie ze Slunce s pěstováním plodin? Co jsou halogenové perovskity a mohou v budoucnu nahradit krystalický křemík? V rozhovoru se také dozvíte, jak se musí proměnit metody, které fungují v laboratoři, aby obstály v průmyslu. A také třeba to, proč se někdy může vyplatit bydlet na kolejích se staršími studenty.

Michal Cihla z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR se zabývá historickým opracováním kamene, tzv. stavební trasologií. Jde o metodu, při které sleduje původnost povrchu kamene, ze kterého jsou postaveny mosty, hrobky nebo jiné historické stavby. Přináší tak cenný kontext pro památkovou péči. Rozhovor jsme vedli v Klášteře křižovníků s červenou hvězdou, na loďce plující kolem pilířů Karlova mostu i pod jedním z mostních oblouků. Poslechněte si, jak se proměňovala kamenická práce napříč staletími, co přinesli do Prahy kameníci z Itálie nebo i to, proč se Karlův most stavěl dlouhých 50 let.

Helena Reichlová je experimentální fyzička působící ve Fyzikálním ústavu AV ČR. Oblastí jejího zájmu je spintronika, díky které se dá vylepšit paměť počítačů a mobilních telefonů. Zajímá ji také, jak využít odpadní teplo z obrovských datových center, kterých stále přibývá. V rozhovoru ale mluví také o tom, proč dává přednost akademickému prostředí před byznysem a jak porovnává vědu u nás a v Německu, kde částečně stále působí.

Václav Brázda z Biofyzikálního ústavu AV ČR zkoumá genom žraloka malohlavého neboli grónského, který se dožívá i přes 400 let. Přestože jde o výjimečného živočicha, vědci se na jeho dědičnou infromaci dosud detailně nezaměřovali. V létě 2022 se na Island vydala česká expedice, která se rozhodla dlouhověkého žraloka najít a odebrat vzorek jeho DNA. Byla jejich mise úspěšná? Rozluštili badatelé a badatelky, proč se této parybě vyhýbají nádorové a degenerativní nemoci? A jakou roli v tom hraje protein P53?

Ekonom Jan Švejnar založil před 30 lety CERGE-EI, společné pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studia Univerzity Karlovy. Vede také nezávislý-think tank IDEA, který pod hlavičkou CERGE-EI připravuje studie jako podklad pro tvorbu veřejných politik. Jak může ekonomický výzkum ovlivňovat hospodářství? V čem se liší přístup k ekonomii v postkomunistických státech a v USA, kde česko-americký vědec také působí? A proč zkoumá vliv miliardářů na ekonomiku?

Václav Kuna z oddělení geodynamiky Geofyzikálního ústavu AV ČR vyvíjí nízkonákladový inovativní systém včasného varování před zemětřesením. Cena stávajícího varovného systému se totiž může vyšplhat až na miliony korun, a tak si ho nemohou dovolit země, kde mívá zemětřesení ničivé následky. Aby byl systém levný, využívá principy IoT (Internet of Things) a dostupné elektroniky. Jak vědci takové řešení testují v Nepálu nebo na Haiti? Jak bude jednou fungovat v plném provozu? A jaké součástky jej tvoří?

Sociální geograf Petr Jehlička z Etnologického ústavu a Sociologického ústavu AV ČR zkoumá alternativní potravinové sítě a udržitelnost zemědělství. Způsob, jak s půdou zacházíme, podle něj vede k pomalé, ale neúprosné destrukci. Proto hledá možnosti, jak čelit potravinovým a společenským krizím. Kolik sklizní nás ještě čeká při stávajícím modelu zemědělství? Může být zahrádkaření dobrou alternativou k destruktivní produkci potravin? A co vše je potřeba změnit, abychom na naší planetě přežili?

David Černý z Ústavu státu a práva a Ústavu informatiky AV ČR spolu s Tomášem Hříbkem z Filosofického ústavu AV ČR reflektují přínosy a rizika autonomních vozidel. Jako editoři připravili publikaci Autonomous Vehicle Ethics: the Trolley Problem and Beyond (Oxford University Press), ve které na proměnu dopravy nahlíží tři desítky vědců z perspektivy etiky, filozofie nebo sociologie. Jak budou automobily řešit kolizní situace? Co je špatnost smrti a sociální dilema? Jak auta bez řidičů promění naše města? A zvládneme se vypořádat s tím, že přijdeme o možnost řídit svá auta? Vydejte se na jízdu do budoucnosti v další epizodě Vědy na dosah.

Sinolog Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu AV ČR původně zkoumal starověké dějiny civilizací na Hedvábné stezce. Záhy se ale začal zabývat současnou čínskou politikou kvůli tristní situaci Ujgurů žijících v autonomní oblasti Sin ťiangu. 12 milionů místních obyvatel je násilně nuceno vzdát se své ujgurské identity. Proč je Čína posílá do převýchovných táborů, na nucené práce nebo do vězení? Proč mají být Ujguři čínštějští než sami Číňané? A jak na probíhající genocidu reaguje demokratický svět? Poslechněte si, jak český vědec vnímá příběh Východního Turkestánu, jak se Sin ťiang také nazývá. 

Sociální psycholožka Sylvie Graf založila v roce 2014 Brněnskou laboratoř meziskupinových procesů při Psychologickém ústavu AV ČR a spolu se svým mezinárodním vědeckým týmem zkoumá meziskupinové vztahy v mnoha kontextech – od národních stereotypů, přes postoje k imigrantům až po vztahy v postkonfliktní společnosti. Harmonické soužití mezi různými skupinami lidí se jeví jako důležitá výzva současnosti i turbulentní budoucnosti. Jak ji ohrožují předsudky? Co podporuje jejich vznik a kdo všechno na ně doplácí? Poslechněte si, jak se negativním předsudkům můžeme bránit nebo v čem jsou inspirativní myšlenky amerického psychologa Gordona Allporta, který položil základy teorie meziskupinových vztahů.

Historička architektury Vendula Hnídková z Ústavu dějin umění AV ČR zkoumá koncept zahradního města, jak jej na konci 19. století formuloval anglický urbanista Ebenezer Howard. Jak se jeho utopická myšlenka na kvalitní bydlení pro všechny společenské vrstvy proplétala historií? Proč v české historiografii mizela nebo byla mylně interpretována? Je pražská čtvrť Zahradní město inspirovaná konceptem pokrokového Brita? A proč Jan Kotěra s Tomášem Baťou nakonec nepostavili zahradní město ve Zlíně? K poslechu i na procházku po stopách českých zahradních měst a zahradních předměstí vás zve další epizoda podcastu Věda na dosah.

Petr Agha z Ústavu státu a práva AV ČR se zabývá vztahem práva a politiky, sociologií práva a lidskými právy. Právní změnu tradiční instituce manželství vnímá jako celospolečenské téma, o kterém je potřeba věcně diskutovat. Co můžou do diskuze přinést společenští vědci? Mělo by právo reagovat na vývoj společnosti, nebo ji naopak konzervovat? Je česká společnost tolerantní a otevřená ochraně všech menšin? A proč u nás není obvyklé vnímat lidská práva kriticky? Poslechněte si rozhovor s vedoucím Centre for Law and Public Affairs (CeLAPA), který prozradí i to, čím v životě vyvažuje roli akademika a jak vnímá své studenty.

Petra Schindler-Wisten působí v Centru orální historie při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Právě orálně-historickou metodou zkoumala fenomén českého chalupaření před rokem 1989. Co má předrevoluční chalupaření společného s tím současným? Co lidi motivuje pořizovat si nadále obydlí mimo město? A jsme opravdu národ zarytých chalupářů, kteří si zachovají druhou domácnost i v ekonomicky složitých časech? Vydejte se za příběhy českých chalupářů v poslední epizodě letní série podcastu Věda na dosah.

Botanička a ekoložka Jitka Klimešová z Botanického ústavu AV ČR zkoumá podzemní orgány rostlin a jejich funkci. Co ji přivedlo ke kořenům, oddenkům a hlízám? V čem je klonalita, tedy schopnost vytvořit dceřinou rostlinu, pozoruhodná a jak ji rostliny využívají v rámci svých životních strategií? Uslyšíte také, proč si Jitka Klimešová bere do terénu rýč a blok s tužkou.

Dendrochronologové Michal Rybníček, Tomáš Kolář a Irena Sochová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) umí datovat stáří dřevěného vzorku ze stromu nebo dřevěné stavby s přesností na rok, a dokonce i roční období. Co z minulosti nám odhalují letokruhy? A co vědci zjistili z rekonstrukce klimatu posledních dvou tisíc let, na které se podíleli?

Karolína Stegurová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR (I ženy chtěly bojovat!) a historička Alena Flimelová (Ve stínu mužů) sledují ve svých publikacích příběhy československých vojákyň za druhé světové války. V rozhovoru uslyšíte, proč ženy bojovaly v pomocných sborech armády Velké Británie nebo na východní frontě a s čím se v mužském prostředí potýkaly. Dozvíte se i to, jak se historičky dívají na současnou válku na Ukrajině, ve které bojují tisíce žen. Knihy vydalo Nakladatelství Academia.

Helioseismolog Michal Švanda ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR se věnuje výzkumu nitra Slunce. V rozhovoru s ním se dozvíte, jak Zemi ohrožují geomagnetické bouře, jak se sleduje a měří sluncetřesení i to, jak jsou čeští vědci zapojeni do světového pozorování naší nejbližší hvězdy.

Vojtěch Novotný z Biologického centra AV ČR vysvětluje, proč v tropech běží evoluce rychleji, jak se počítá hmyz a z jakých důvodů obvykle selhávají ochranářské projekty na Papui Nové Guineji. Dozvíte se, nakolik spolu souvisí biologická a kulturní diverzita i to, jak zní papuánský prales či některý z 850 místních jazyků.