Vrstvení, hygge a měkké dárky. To frčí každou zimu. Po dvou letech ale zažijeme chladné měsíce bez lockdownů a roušek a to je třeba oslavit. I když… letos na nás zase číhá zdražování energií, rostoucí náklady, inflace a nejistota. Navzdory obavám, že nás to dostatečně odradí od utrácení za dárky a dovolené, uvedla ve výzkumu PriceWaterhouseCoopers většina spotřebitelů – konkrétně 74 % –, že letošní zimu plánují utrácet stejně, nebo dokonce více než loni. Co si ale budou kupovat? Kam vyrazí na zimní dovolenou? Co tam budou dělat a v jakých outfitech? O tom je další díl podcastu Trendspotting.

Zatímco na venkově a v menších městech stále dominují auta a vlastní nohy, ve světových metropolích přesedlalo mnoho lidí na mikromobilitu – konkrétně sdílená kola, koloběžky nebo elektroskútry. V českých městech sedí v jednom autě průměrně 1,3 člověka a 55 % Středočechů využívá auto k cestě za prací. I proto města čím dál tím víc řeší kapacitu: Není kde zaparkovat, trávíme hodiny v kolonách a 64 % všech najetých kilometrů v autě najedeme ve městech. Rostoucí popularitě se ale těší i auta sdílená, která ještě před nedávnem mnozí zatracovali, a čekají nás také létající taxíky. Téměř jistou budoucností jsou i auta autonomní.

Rodičovství. Slovo, které se mezi běžnou populací rozmohlo převážně v 70. letech, kdy se na scéně objevila exploze knih o výchově potomků. I dnes je to téma, kterému se dostává nevídané pozornosti a čísla to potvrzují: před 50 lety trávili rodiče intenzivním rozvojem dítěte hodinu a tři čtvrtě týdně, dnes je to přes pět hodin. Zatímco starší generace rodičů chtějí hlavně cílevědomé děti, rodiče mileniálové a GenZ lpí na kreativitě a autenticitě. Ve hře jsou ale i futuristické scénáře: genetický design dětí na míru, potomci, kteří touží po tranzici, která nemá nic společného s genderem, ale s cloudem, nebo robotické chůvy.

Na světě už existují více než dva miliony podcastů a rádio poslouchá alespoň jednou týdně 83 procent české populace. Konzumujeme více audioobsahu než kdy dřív, a zatímco poslechovost hudby zůstává v posledních pěti letech zhruba stejná, poslechovost mluveného slova se za tu dobu zvedla o osm procent. Rok 2020 byl navíc médii překřtěn na Rok renesance audia, a to i přesto, že odborníci nejprve předpovídali opak – statisticky totiž nejvíc posloucháme v autě a během lockdownů nebylo kam vyrazit. Jenže možná i proto, že u obrazovek trávíme skoro deset hodin denně, hledáme únik tam, kde nejsou potřeba.

Zatímco před sto lety jste se do luxusu museli narodit, dnes vám stačí přístup k internetu. Dnes už ti, co určují, co bude aspirativní vůbec nemusí mít bohatství v tradičním slova smyslu. A stejně tak značky, které se stávají statusovými symboly, lákají zákazníky jinými hodnotami než kdy dřív. Třeba i proto, že do roku 2025 přispějí miléniálové a GenZ k 130% růstu na trhu s luxusem. Ani tradiční luxus se rozhodně nikam nechystá. Naopak. Polovinu bohatství Spojených států amerických drží pevně v rukou generace baby boomers a 68 % vedoucích pozic zastává Generace X. Globální pandemie, válka na Ukrajině i nastupující recese navíc vyvolaly velkou nejistotu, kam uložit peníze. A tak to není jenom YouTuberka Mrs. Dow Jones, která doporučuje vložit úspory do Hermès kabelky. Ta totiž na ceně jen poroste, narozdíl od akcií.

Léto umí trendy lépe než jakákoliv jiná sezóna. Spontánnost dovolenkových rozhodnutí nám umožňuje zamilovávat se nejen do opálených kluků na pláži. Ale i do písniček jako je Mambo no. 5, nealkoholického mojita a hry Pokémon Go. A to je jen ochutnávka toho, co nás bavilo v létě v minulých letech. Dnes se místo do budoucnosti, podíváme nazpátek. Co bylo in tyhle prázdniny? Jaké hity zněly z okének aut, v čem se trsalo na festivalech a kam všichni zamířili na dovolenou?

Není větší trend než gaming. Aktuálně je herní trh větší než celý hudební průmysl, kino i streamingové služby dohromady. A roste rychleji než cokoliv z nich. Na první pohled je to zábava pro introvertní puberťáky, ale doopravdy je průměrnému hráči pětatřicet a skoro polovina jsou hráčky. Celkem to pak dělá téměř tři a půl miliardy lidí na světě, kteří se dají označit jako gamers. A pro některé je už hraní dobře vydělávajícím povoláním.

My všichni jsme zákazníci. A to, jak nakupujeme, se neustále mění. Po letech průmyslového a technologického pokroku se naše spotřebitelské preference pěkně rozmazlily. Chceme všechno, chceme to za dobrou cenu a chceme to hned. A aby firmy prodaly, musí mít o našich neustále se měnících touhách přehled. Vybrali jsme studie největších trendspottingových agentur na světě a představíme vám, jakým směrem se naše zákaznická zkušenost podle nich v následujících letech bude ubírat.

Na začátku prázdnin jsme se na pozvání Českého centra vydaly do Švédska a při příležitosti předání předsednictví EU z rukou Francie do těch českých jsme tamnímu publiku představily náš výběr nejzajímavějších českých firem a projektů, kterým srdce bije pro udržitelnost. A byla by škoda je vynechat i z našeho podcastu – vždyť je to přes třicet jmen, které vítězí v tom, jak udělat udržitelnost krásnou, dostupnou a bez výčitek. Od betonových soch z 3D tiskárny, přes tržiště s odpadem až po nový materiál z recyklovaných skleněných střepů.

Mohlo by se zdát, že pandemie odsoudila kamenné obchody k zániku. Čísla však mluví jasně, e-commerce je pořád čtyřikrát menší než fyzický retail. Přestože kamenné obchody hojně zavíraly (americký řetězec Macy's zrušil 125 prodejen), v roce 2022 naopak američtí maloobchodníci otevřeli dvakrát tolik obchodů, než zavřeli. A není to náhoda: když vejdeme do obchodu, jsme jako děti v cukrárně – rozšíří se nám zorničky, rozbuší srdce a nakupujeme o 61 procent více než v e-shopech. Může za to nejen fenomén "okamžitého uspokojení", ale také to, že jsou zapojeny všechny smysly. Cítíme, slyšíme, dotýkáme se, testujeme a taky rovnou zkoušíme. A tak vás v další epizodě podcastu Trendspotting vezmeme na nákupy. Do offlinu.

Po dvou letech pandemie se letos v tradičním formátu představily největší tuzemské i světové designové události. V Česku to byl Designblok a Ceny Czech Grand Design, v Paříži veletrh Maison & Objet a v Miláně největší přehlídka interiérového designu Salone del Mobile. Inspirace tak proudí na všechny strany a my jsme pro vás vybrali trendy, které se opakovaly na všech z nich. Další díl podcastu Trendspotting se věnuje designu a interiérům.

Patrick Suskind, autor románu Parfém: Příběh vraha, ne nadarmo říká, že vůně nás umí přesvědčit lépe než argumenty, vzhled nebo emoce. Čich je nedílnou součástí našeho gastronomického zážitku, hledání vhodného partnera, ale i rozpoznávání nebezpečí. O čich mnoho z nás přišlo během pandemie, a tak si ho teď podle globálního průzkumu Firmenich více váží 56 % lidí. Existuje více než 1,7 triliónu různých vonných molekul, a tak je svět vůní Mariánským příkopem, který stále ještě prozkoumáváme. A hlavně nakupujeme. Aktuální hodnota trhu s parfémy je více než 50 miliard dolarů a neustále roste. Další díl podcastu Trendspotting je o vůních a parfémech.

Zatímco v roce 1800 žila ve městech pouhá tři procenta světové populace, v současnosti je to více než polovina lidstva. Do roku 2050 tento počet dosáhne podle OSN až 68 procent, což bude 7 miliard lidí. K největší změně došlo v Latinské Americe a Karibiku, kde se počet lidí žijících v městských oblastech od roku 1950 zdvojnásobil. Za největší město na světě je považováno Tokio, na jeho metropolitním území žije neuvěřitelných 38.1 milionu obyvatel. A stejně se v žebříčku nejlepších měst pro život objevilo mezi top 10. Existuje ideální město? Jaké trendy mluví do toho, co se staví? Co měšťanům chybí? Jak vypadá metropole budoucnosti? O tom všem je dnešní Trendspotting, tentokrát o městech a urbanismu.

Dietní průmysl vznikl v roce 1864. Pohřebák William Banting vydal knihu o tom, jak zhubnul, protože přestal jíst chleba, brambory a cukr. Od té doby se boj s vlastním tělem stal odvětvím v hodnotě více než 200 miliard dolarů a neustále roste. I protože 95 procent diet je neúspěsných. To, co považujeme za „tlusté” lidi, je dnes normou. Průměrná Američanka má dnes velikost 46. Dvě třetiny Britů a polovina Evropanů má nadváhu. A každý z nás přibral během karantény v průměru sedm kilo. To je jedna celá konfekční velikost. I proto značky mění taktiky, i když někdy jen naoko. Další díl Trendspottingu je o tom, že do plavek se snažíme zhubnout už po staletí.

Po tragickém roce 2020 se trh s uměním vrátil zpět v plné síle. Minulý rok se prodala díla za 65 miliard dolarů, což je skoro 30procentní nárůst oproti předchozímu roku. A podle reportu Art Basel 66 procent galeristů očekává v tomto roce další výrazný nárůst. A není divu. Zájem o umění překonává všechna očekávání. NFTs přivedly do aukčních síní novou generaci a online platformy otevřely dveře k Monetovi i lidem, kteří obvykle do muzea nezamíří. Umění zajímá nejen širokou veřejnost: dlouhodobě překonává S&P 500 index, a tak roste počet sběratelů, kteří se na něj koukají jako na investici. I proto vznikají žebříčky, jako je J&T Banka Art Index, nebo projekty jako Eduart. Jaké trendy teď hýbou světem umění? Kdo je nejdražší český umělec? A kdo už v Česku vydal vlastní NFT? A proč má smysl udělat si výlet třeba do Humpolce?

Každý desátý Čech má exekuci a na důstojný život s možností si z platu ještě něco i ušetřit si nesáhne dokonce polovina Čechů. A není divu, podle výzkumu investiční platformy Fondee třeba polovina Češek přiznává, že mluvit o penězích pro ně bylo vždycky tabu. O to větší změny tak přináší znovuobjevený zájem o investice. Vysoká inflace a snaha chránit svoje úspory, ale i demokratizace investic díky technologickým platformám nebo nadšení z kryptoměn nám za poslední dva roky přinesly do světa peněz kopu trendů.

Flirt člověka s vesmírem začal už, když jsme se z jeskyně dívali toužebně na hvězdy. Na první rande jsme se ale vydali až 4. října 1957, kdy Sovětský svaz vypustil Sputnik. O měsíc později pak Sputnik 2 vynesl do Vesmíru první život, psa Lajku, prvním člověkem byl pak kosmonaut Gagarin v roce 1961. „Space age” tehdy ovlivnil celý svět – designéři nadšeně navrhovali domy i nábytek pro vzoru kosmických objektů, potravinářské společnosti se honosily potravinami, které si připravíte i v raketoplánu, hudebníci pěli hity o mléčné dráze. Nejvíce ale vesmírný výzkum vždy posouval vpřed technologie, vždyť díky němu běžně používáme GPS, LED světla i paměťovou pěnu. Poslední dekáda je předzvěstí nového „vesmírného věku”. Miliardářští vesmírní turisté Jeff Bezos a Richard Branson obsadili titulní stránky novin, Elon Musk doufá v kolonizaci Marsu a NASA se chce vrátit na Měsíc. Co se ale o 60 později změnilo? A jaké trendy vesmíru vládnou?

Ať jdete po ulici v New Yorku nebo v Dillí, všude uvidíte stejný pohled. Lidi se sluchátky v uších, kteří si podupávají do rytmu nebo se jen snaží zkrátit si poslechem ranní cestu do práce. Hudba je multimiliardový průmysl. Tři ze čtyř nejsledovanějších účtů na Twitteru a 23 z 50 nejsledovanějších účtů na Instagramu jsou hudebníci, zatímco pouze šest z nich jsou sportovci. Přestože je hudba důležitou součástí lidské kultury již od pravěku (někteří odborníci se domnívají, že hudba vznikla před 30 000 až 60 000 lety), teprve vývoj technologií ji katapultoval tam, kde je dnes. A naopak – zařízení, která dnes používáme k poslechu hudby, pomáhala a stále pomáhají utvářet dnešní technologickou krajinu.

Zabije technologie pracovní místa a prohloubí nerovnost, nebo naopak přinese smysluplnější práci a zdravější společnosti? Jaká jsou povolání budoucnosti? Proč by čtyřdenní pracovní týden pomohl zachránit planetu? Tématem posledních dvou let je pracovní vyhoření. Podle zahraničních výzkumů se více než polovina lidí cítí vyhořelá a více než dvě třetiny věří, že se tento pocit v průběhu pandemie zhoršil. Měnit se budou také naše pracovní prostředí, ať už jsou to wellness zóny pro zaměstnance, místa, kam mohou domácí mazlíčci, zánik vlastního pracovního stolu či hybridní kanceláře. Zaposlouchejte se do trendů, které ovlivní to, jak pracujeme, v novém dílu podcastu Trendspotting.

Umělý sníh na sportovištích v Pekingu pomalu taje a zimní olympijské hry se blíží ke konci. A tak si připomínáme nejen úspěchy, ale také tendence, které se kolem největšího sportovního klání na světě objevují. Ať už je to snaha Mezinárodního olympijského výboru zatraktivnit hry pro mladší fanoušky třeba tím, že přidávají nové sporty jako skateboarding, breakdance či sportovní lezení, nebo jsou to sportovní hvězdy jako Simone Bilesová nebo Naomi Ósakaová, které se už nebojí mluvit o nesnesitelném mentálním tlaku a depresích, které přináší. Kromě Super Bowlu, Formule 1 a NBA se vydáme sportovat i do virtuální reality. Pandemie nakopla nejen online fitness průmysl, který bude mít podle RunRepeat do roku 2027 hodnotu více než 59 miliard dolarů, ale i start-upy jako Sense Arena, Zwift nebo Rouvy, díky kterým můžete mít z domácího tréninku mnohonásobně lepší zážitek a které využívají i profesionálové. Připomeneme i ne úplně veselý příběh firmy Peloton nebo fenomén inkluzivních sportovních center, které se snad brzy rozbují i u nás v Česku.

Podle iniciativy Suchej únor je popíjení náš národní sport. Průměrný Čech vypije za rok 14.4 litrů čistého lihu, víc zvládnou jen v Litvě a Moldavsku. Za hranou rizikového pití se u nás pohybuje přes milion lidí, což je zhruba každý 7. dospělý, kterého potkáte na ulici. Během prvního roku pandemie navíc alkohol tekl proudem ještě rychleji a počet hospitalizací kvůli poškození jater se dokonce zdvojnásobil. Na druhé straně vidíme nástup zdravého životního stylu jako nového luxusu. Drahé lekce pilates, biostrava bez éček, dovolená v ekoresortech. Lidé si dávají pozor, jakou chemii si pouští do těla a tak pak nedává moc smysl huntovat si tělo zelenou. Právě na téhle v tomhle rozporu vzniká nový trend – trend uvědomělého pití, nealkoholických drinků a barů a střízlivosti, kterou už dávno nedrží jen komunita straight edge nebo vyléčení alkoholici. A právě tomu se věnujeme v letošním druhém dílu podcastu Trendspotting.

V supermarketu obvykle věnujeme rozhodnutí, jaký produkt si koupíme méně než 90 sekund a 85 % potřebitelů se při nákupu rozhoduje na základě barvy. I proto značky budují svou asociaci s konkrétní barvou už po staletí. Červenou Coca-Colu nebo zelený Starbucks poznáte už zdálky. Až v roce 1995 ale přibyla barva jako ochraná známka. Nejvyšší soud v Americe přiznal firmě Owens Corning, které vyráběla izolace, nárok na konkrétní odstín růžové pro reklamní kampaň „Think Pink”. A to spustilo lavinu: Cardburry si od té doby chrání fialovou, UPS hnědou, Louboutin červené podrážky a Tiffany tyrkysové krabičky. I proto se v dnešním dílu věnujeme fenoménu Pantone a vyhlašování barvy roku, která odráží celosvětovou společenskou náladu a ovlivňují to, co se prodává.

Kulturní boj za českého Ježíška je za dveřmi. Na paty nám už nešlape jen globalizace skrze bělovousého Santu Clause, ale také technologie všeho druhu, které čím dál tím rychleji mění svět tak, jak ho známe. V dalším dílu podcastu Trendspotting vám to ukážeme prakticky – na příkladech novodobých dárků, které postupně nahradí ty tradiční. Ať už je to měkký dárek z druhé ruky, NFT nebo let do vesmíru.

V Indii pohřbívají do posvátné řeky Gangy, námořníci do moře, Nepálci do větru. Moderní západní svět upřednostňuje pohřeb do země nebo kremaci, ve které je Česko mimochodem velmocí – volí ji 92 % pozůstalých. Smrt žije, jak zpívá Kato, a covid jí jde na ruku. Přesto je pohřebnictví obor, který se za posledních 100 let nezměnil téměř vůbec a převládá v něm silný konzervatismus. Ale i do něj, i když zatím jen okrajově, už pronikají trendy, a právě ty budou tématem dalšího Trendspottingu.

Mikrotrendy, makrotrendy, sezónní trendy nebo třeba „right-now” trendy. Klasický cyklus trendů, které se opakují zhruba každých dvacet let, už nefunguje. Zvlášť díky sociálním sítím naopak existují trendy, které letí klidně jen jeden den. Obecně se ale cyklus zkrátil na tři až šest měsíců. A ovlivňuje to i generace, mluví se dokonce o tom, že rozdělování lidí podle sociodemografických faktorů skončí s GenZ. Tentokrát vás necháme nahlédnout pod pokličku a společně si vysvětlíme, jak pracují agentury předvídající budoucnost a proč trendy ovlivňují, i ty, kteří je nesledují.

Tolik knih, tak málo času, posteskl si kdysi muzikant Frank Zappa. Letos ale dostanete náskok. Na Vánoce totiž kvůli nedostatku papíru a přetlaku v tiskárnách vyjde o desítky knih méně a na některé tituly si budete muset počkat až na příští rok. Další díl podcastu Trendspotting je o tom, co hýbe trhem literatury. Probereme současné autorské hvězdy jako Sally Rooney či Elena Ferrante, vlnu dystopických knih nebo třeba litfluencery.

Poslední dva roky byly dost na hlavu. A to doslova. Jedním z negativních důsledků pandemie totiž pochopitelně bylo zhoršení naší psychiky. Podle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví stoupl výskyt úzkostných poruch dvakrát a výskyt deprese a rizika sebevražednosti dokonce třikrát. Duševním onemocněním tak trpí 792 milionů lidí po celém světě a jen třetina z nich vyhledá odbornou pomoc. Proto je dobře, že se díky vzniku mnoha nových iniciativ péče o duševní zdraví postupně destigmatizuje. Navíc i do psychoterapie přišla digitalizace – trendem se stala třeba on-line terapie, díky které se k odborné pomoci dostali i ti, kteří by jinak z různých důvodů terapeuta nevyhledali.

„Móda je přímým odrazem doby, ve které žijeme,” říká japonský umělec Azuma Makoto. Jestli jste si v posledních letech mohli v módě na něco vsadit, bylo to, že streetwear nestále poroste. A pak přišla pandemie a posun k ležérnější módě se ještě urychlil. Módní průmysl navíc dostal další zásah – dospívající Generace Z definitivně nabourala staré struktury a u značek ji nejvíc zajímají morální hodnoty, postoj k ekologii, genderu nebo to, jak se staraly o zaměstnance během lockdownů. Podíváme se na upcycling, krizi plátěných tašek, dopaminové oblékání nebo farm-to-fashion. Další díl podcastu Trendspotting se věnuje módě.

Po dvou a půl letech vyrazili milovníci designu a profesionálové z oboru do mekky designu, do Milana. A vyrazil i podcast Trendspotting. Nejslavnější a největší veletrh designového nábytku Salone del Mobile oslavil šedesátileté výročí a místo na jaře se konal v září pod novým formátem nazvaným Supersalone. Za pár dní už bude v plném proudu i Designblok, kde se můžete zase podívat na to nejlepší, co vzniklo pod rukama českých designérů.

Mezi zásadní trendy moderního vzdělávání patří neoddiskutovatelně to, které se děje online. Do roku 2025 se má edtech stát průmyslem ve výši 319 miliard dolarů. Mimo povinnou školní docházku a formální vzdělávání zakončené titulem se ale rozvíjí také takzvaná mikro a nano edukace. Na platformě Duolingo je nejpopulárnější švédština, Unicorn University vám zase pomůže v IT. Nezapomeneme ani na alternativy předškolního věku – montessori a walfdorf pedagogiku. Proč jsou ale tak důležité kromě znalostí i měkké dovednosti? Jak se připravit na práe budoucnosti? A kde se učí Generace Z?

Tentokrát to bude o trendech ve filmovém průmyslu, seriálové tvorbě a streamovacích platformách, které si zlaté plátno zabraly pro sebe. Je to právě filmový průmysl, kde se pověstné nůžky rozevřely dokořán. Zatímco kina byla většinu roku zavřená a přišla o příjmy (z některých indických kin se dokonce staly sklady Amazonu), streamovací platformy zažily největší nárůst vůbec. Na co nejvíce koukají Češi, proč je pořád tak výnosná nostalgie a jaktože už tolik nefrčí binge-watching? A jak do toho všeho mluví sociální sítě, ze kterých se pomalu ale jistě stávají video platformy?

Už v roce 2019 utratili Američané za domácí mazlíčky skoro 100 miliard dolarů a pandemie tenhle trend ještě akcelerovala. Po uši v lockdownu jsme totiž hledali nejen pomazlení, ale třeba i propustku ven z bytu pod záminkou venčení. Jen mezi březnem a zářím si Britové pořídili skoro 6 milionů zvířat, z nich polovina byli psi. Kvůli tomu už v květnu štěňata ve Velké Británii došla a jejich cena stoupla v průměru dvojnásobně, u některých plemen ale i o mnoho více. A nebyla to jen šťěňata: útulky zaznamenaly nárůst zájmu o 600 %, a tak minulý měsíc publikoval New York Magazine článek, ve kterém uvádí, že je jednodušší se aktuálně dostat na Harvard než adoptovat psa. City mezi člověkem a zvířetem se ale nažhavily na obou stranách. Skoro osmdesát procent stávajících amerických majitelů zvířat si všimlo, že jsou jejich zvířata šťastnější, když jsou více doma a 90 procent potvrdilo, že jim v lockdownu domácí mazlíčci pomohli lépe zvládat stres, být aktivní a udržovat se fit. Podíváme se také na nejdražší plemena psů, zjistíme, kolik vydělávají petfluenceři, a zabrousíme do nejvýnosnějších segmentů zvířecího byznysu – kosmetiky, oblečení a péče. Tip: Sledujte Instagram @hospodarky, kde vám ukážeme, jak vypadají cenami ověnčené vozíčky pro handicapované psy nebo mazlíčci roboti.

Pandemie posunula koncept sexu mnohem blíž do kolonky wellness a péče o sebe. Sedmdesát procent Američanů tvrdí, že jim sexuální zážitky pomáhaly cítit se lépe během pandemie. A tak byl v roce 2020 celosvětový trh se sexuálními hračkami oceněn na 33,64 miliardy dolarů a podle předpovědí vyroste do roku 2026 čtyřikrát. Zapomeňte ale sexshopy pohybné kvality, do módy se dostává styl. Lubrikanty, co vypadají jako parfémy, 3D tištěné vibrátory na míru nebo aplikace, které způsobí potěšení na dálku. Podíváme se na dva fenomény, které zdánlivě stojí na opačných stranách barikády. Touha po dlouhodobém vážném vztahu a emocionální podpoře během pandemie rostla. Stejně jako touha vyzkoušet všechny úchylky, co se jenom dají na Pornhub najít. Jak to dopadlo?Tip: Sledujte Instagram @hospodarky, kde zjistíte, jak vypadá stylový moderní vibrátor nebo fotosérie zobrazující sexuální život lidí v důchodu.

Posledních dvanáct měsíců jsme strávili v lockdownu. To ale ani zdaleka neznamená, že jsme přestali cestovat. Češi nakoupili obytné dodávky, chaty šly na dračku a díky průvodcům jako třeba Rare places nebo Placehunter objevovali, co mají za humny. Přesto se už těšíme do vzduchu. Podle výzkumu Virgin Airlines chybí hlas pilota z repráku až 82 procentům Britů. Více než tři čtvrtiny dotázaných navíc tvrdí, že stráví výběrem další dovolené o hodně více času než před pandemií. Ohlédneme se také zpátky do minulosti, třeba na dobrodružné výpravy v rámci virtuální reality, která ze loni dočkala prudkého nárůstu.Probereme, že se udržitelnost propisuje i do našich snů o perfektní dovolené. Součástí výletu do ekoresortu tak bude například sbírání odpadků na pláži, pomoc místní komunitě nebo zelenější cesta vlakem. Na dovolené už totiž nehledáme jen odpočinek, ale smysluplný zážitek. I když pro 40 procent mladých bude zásadním argumentem hlavně to, že to bude vypadat dobře na Instagramu.

V dalším dílu se výjimečně nebudeme věnovat jen jednomu tématu, ale podíváme se na výběr zajímavých fenoménů, které se u nás i ve světě v posledních měsících objevily. Nakoukneme do světa módy, kde je na vzestupu houbová kůže (je libo kabelku Hermès pro vegany?) nebo virtuální tenisky Gucci. Zaposloucháme se do podcastu, co vám pomůže usnout. Jak? Předčítá tradičně nudné smlouvy o poskytování služeb nebo třeba podmínky a zásady ochrany osobních údajů od TikToku. Všichni jsme je odklikli a pravděpodobně nikdy nečetli. Na Netflixu si pustíme kuchařskou show Michelle Obamové a vydáme se do dánské Nomy na slavnostní večeři pro doktory. Nezapomeneme ani na plíživou samotu, která se vkradla za poslední rok do mnoha životů: Japonsko jmenovalo ministra osamělosti a čekárny terapeutů hlásí plno. A jako upoutávku na díl o vztazích se koukneme na to, jak se scenáristce Shondě Rhimesové podařilo do Grey's Anatomy dostat slovo penis hned devadesát šest krát.Tip: Mišmaš trendů z našeho výběru použijte třeba jako icebreaker při náhodných setkáních v kancelářských kuchyňkách, které zase začínají kypět životem, nebo jako otvírák na seznamce. A dejte nám vědět, jak to zafungovalo třeba na Instagramu @hospodarky.

Mezi rokem 2020 a 2021 vyrostla hodnota trhu s kosmetickými produkty o pět procent. Na první pohled to nevypadá jako moc, ale v době, kdy jsme byli všichni zavření mezi čtyřmi stěnami a naopak se čekal propad, je to fascinující číslo. A analytici předpovídají ještě strmější růst krize nekrize. Protože rtěnku potřebuješ vždycky. A jak jsme zjistili minulý rok k ní do košíku přihodíme i antibakteriální gel, mýdlo a svíčku.V dalším dílu podcastu Trendspotting HN probereme třeba to, že kosmetický průmysl začíná být konečně inkluzivnější. Ke slovu se dostávají různé typy postav, barev pleti nebo pohlaví. Ekologie navíc dorazila z pleťové péče i do dekorativních produktů, a tak si třeba už i v Česku můžete nechat vytřídit svou make-up taštičku. Probereme opět nové pojmy jako „maskne”, „jeck” nebo „guasha” a nakonec zkusíme nahlédnout do křišťálové koule a tipnout si, jaké další fenomény budoucnost přinese.

Poslední rok nazývali mnozí gastronomičtí nadšenci rokem „vlažného jídla”. Donáškové služby sice vzkvétaly, zážitek z pokrmů však výrazně pokulhával. Fine-diningové restaurace tak neúnavně přemýšlely, jak udržet kvalitu a překlopit luxus takzvaně „do ruky”. Papírové krabičky zkoušeli šéfkuchaři nahradit stříbrnými a na hranolkách jste mohli ochutnat třeba strouhaný lanýž. Za zavřenými dveřmi a mezi čtyřmi stěnami bytu zmizelo také tradiční rozdělení jídel podle denní doby a ve slovnících se objevila nová slova jako „linner”, „snackification” nebo „bread art”.

Co je to „cloffice” a „bedleisure”? Proč na nějakou dobu skončila doba loftů a naopak získávají na popularitě přepážky? Kde tráví teenageři v bytech nejvíce času? Poslední měsíce úplně změnily to, co od domova očekáváme. Tam, kde jsme dříve možná jen přespávali, najednou trávíme veškerý čas. O tom, jaké trendy se za poslední rok vládly home decoru a jaké naopak do našich domovů ještě proniknou, je první díl podcastu Trendspotting s Theou Kučerovou a Pavlínou Louženskou.