Loni se mu podařilo zdigitalizovat přijímačky na střední školy. Za netradiční způsob přípravy sklidil kritiku, když ale systém zafungoval, přišla chvála. Teď ředitel Cermatu Krejčí končí. Co stálo za jeho rezignací? Hostem Ptám se já byl končící ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Ředitel státní organizace Cermat Miroslav Krejčí končí po dvou letech ve funkci, od 1. listopadu ho nahradí jeho dosavadní zástupkyně Barbora Rosůlková. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) přijal jeho rezignaci s tím, že Krejčí bude mít v Cermatu dál na starosti elektronický systém přihlašování ke zkouškám na střední školy DiPSy. Zároveň se na ministerstvu stane hlavním architektem informačních systémů.Důvodem změny ve vedení Cermatu mají být neshody mezi zaměstnanci a Krejčím. Ten jako východisko navrhl rezignaci. „Je zřejmé, že v Cermatu panují určité rozdíly v názoru na firemní kulturu mezi jednotlivými aktéry, a my jsme hledali cestu, jak bychom situaci zklidnili a našli uspořádání, které zajistí hladký průběh přijímacího řízení na střední školy,“ uvedl Bek. Krejčího zároveň považuje za klíčového spolupracovníka. „Kdyby mi nenabídl svou rezignaci, stál bych za ním,“ dodal ministr.Končící šéf Cermatu prohlásil, že rezignaci zvažoval mnoho měsíců. Stížnosti zaměstnanců podle něj vycházely z velké části z toho, že sám na sebe klade velmi velké pracovní nároky a podobné nároky se snažil klást i na zaměstnance.Co mají žáci příští rok u přijímaček na střední čekat? Bude se nějak měnit elektronický systém přihlášek? A jak bude dál pokračovat digitalizace v českém školství?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Lidovci mají za sebou sjezd, od kterého si slibují restart strany a zvrat předvolebních preferencí. Své vedení obměnili tak důmyslně, až do čela vybrali hned dva své bývalé předsedy. Jaký mají plán pro záchranu strany? Hostem Ptám se já je staronový předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný. Potápějící se lidovci se rok před sněmovními volbami pokoušejí o záchranu. Na víkendovém sjezdu v Olomouci si zvolili kompletně nové vedení. Předsedou se po zhruba pěti letech znovu stal ministr zemědělství Marek Výborný, který vystřídal dosavadního šéfa strany, vicepremiéra a šéfa resortu práce a sociálních věcí Mariana Jurečku. S posilováním KDU-ČSL má pomoci nový první místopředseda a poslanec Pavel Bělobrádek, který stranu sám dříve vedl, a noví místopředsedové: starostka Kravař na Opavsku a Miss ČR a Miss Europe z roku 1995 Monika Brzesková (tehdy Žídková), náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník, náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius a poslanec Jiří Horák. Brzesková v rozhovoru označila stranu za „potápějící se Titanic“.Kompletně obměněné vedení KDU-ČSL na sjezdu podpořilo pokračování spolupráce s ODS a TOP 09 v koalici Spolu. Podle aktuálního volebního modelu společnosti Kantar jsou lidovci pod potřebnou pětiprocentní hranicí pro vstup do Sněmovny.Jak chce nový šéf lidovců přitáhnout voliče? A co by měla vládní koalice ve zbývajícím roce do sněmovních voleb ještě udělat? ---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Už za dva týdny naplno vypuknou prezidentské volby v USA. Jejich výsledek ovlivní na příští čtyři roky světovou politiku. V Evropě hlavně další vývoj války na Ukrajině. Co všechno máme během voleb a po nich sledovat? Hostem Ptám se já byl profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě a předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA Jan Švejnar. Kampaň před americkými prezidentskými volbami vrcholí. Lidé ve Spojených státech si vyberou nového prezidenta nebo prezidentku už za dva týdny, v úterý 5. listopadu. Klíčovými tématy předvolebního klání mezi republikánským kandidátem Donaldem Trumpem a demokratkou Kamalou Harrisovou jsou letos ekonomika a migrace. V otázkách migrační situace, kterou oba kandidáti slibují stabilizovat, voliči věří více Trumpovi. Ten ale podle části pozorovatelů zatím s migrací v předvolební kampani neboduje dostatečně. Místo cílené kritiky nynější administrativy, v níž je Harrisová viceprezidentkou, opakovaně pronáší nepravdivá tvrzení. Například o haitských migrantech, kteří Američanům jedí jejich psy a kočky. Zcela zásadním tématem, které americké voliče tradičně zajímá, je ovšem ekonomika. Hospodářství v USA se letos daří, z čehož by mohla těžit právě Harrisová. Podle průzkumů ale spíše zaostává. Chce například rozšířit daňové úlevy pro domácnosti se středními a nižšími příjmy a zvýšit daně bohatým a korporacím. Naopak Trump slibuje daňové škrty nebo vysoká cla na dovoz vybraného zboží. A to jak od spojenců, jako Evropská unie, tak ze zemí, které Spojené státy považují za své rivaly, jako například Čína.Co volby rozhodne? V čem je jejich výsledek právě pro nás důležitý? A máme si přát Kamalu Harrisovou, nebo Donalda Trumpa?Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Bylo to napínavé, ale už i Středočeský kraj zná své nové vedení. Přes počáteční nervozitu se na spolupráci domluvila staronová koalice STAN a Spolu. Hejtmankou by tak měla zůstat Petra Pecková. Proč se jednání tak protahovala?Hostem Ptám se já byla hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). Měsíc od krajských voleb se konečně blíží také finále dohody ohledně vedení ve středních Čechách. Starostové povládnou s koalicí Spolu. Hejtmankou by tak měla i dál zůstat Petra Pecková (STAN). Lídr Spolu Jan Skopeček (ODS) bude mít na starosti regionální rozvoj. Tvář kandidátky vítězného hnutí ANO Karel Havlíček podle svých slov takový vývoj očekával. Koaliční smlouvu by chtěli Starostové a Spolu podepsat koncem příštího týdne nebo v týdnu následujícím. V novém zastupitelstvu mají dohromady těsnou většinu jednoho hlasu. Z 65 křešel jich vítězné ANO obsadilo 25. Druhý STAN získal 20 mandátů a třetí Spolu 13. Podle Peckové nebude takové vládnutí snadné, ale zastupitelé nové krajské koalice jsou na to připraveni. V souvislosti s vítězstvím hnutí ANO také podotkla, že je třeba jednoznačně říct, že ANO v krajských volbách ve většině regionů vládní strany „převálcovalo“. „Oni to převálcovali s něčím, co bylo rétorikou na úrovni celostátu a co s těmi kraji vlastně vůbec nesouviselo. A to mě na tom mrzí, že voliči se trošku nechají oblbnout. Ale to je úkol pro nás, protože my jim musíme vysvětlit, proč jsou pro ně kraje důležité. ANO mluví jazykem svého kmene, my to úplně neumíme,“ prohlásila hejtmanka. Co jsou pro Petru Peckovou hlavní priority pro příští čtyři roky? Co dosavadní vedení kraje udělalo pro školství? A jak se Středočeskému kraji vlastně daří?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Praktičtí lékaři chtějí na konci října na dva dny zavřít ordinace. Vadí jim, kolik peněz mají dostat příští rok, a také to, že více než milion dospělých a dětí v Česku nemá svého praktika či pediatra. O co lékařům vlastně jde?Hostem Ptám se já byl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Na protest proti podobě úhradové vyhlášky na příští rok nechají praktičtí lékaři zavřené ordinace 29. a 30. října. A přidají se k nim také ambulantní specialisté. Ministerstvo zdravotnictví podle lékařů návrhem úhradové vyhlášky třetím rokem ignoruje inflaci a nárůst nákladů na péči. Chtějí také upozornit na to, že milion lidí v Česku nemá svého praktického lékaře nebo pediatra. „Stále jsme připraveni jednat. Naším cílem není protest či jakékoli obtěžování pacientů, ale nezbytná náprava stavu úhrad naší péče o ně,“ uvedlo Sdružení ambulantních specialistů. Možnost dalších jednání připustil i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Primární péči by podle měj měly příští rok podpořit pojišťovny z rezervních fondů, na kterých mají vyšší jednotky miliard korun.Protestovat původně chtěli také nemocniční lékaři, podávání výpovědí z přesčasové práce ale odvolali kvůli povodním. Tento týden pak potvrdili, že protesty nechají až na příští rok. Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek ale upozornil, že komora akci praktických lékařů a ambulantních specialistů podporuje. A vstřícný krok nemocnic protesty pozdržet by si podle něj ministr zdravotnictví neměl vykládat jako slabost, ale jako ochotu k dalším jednáním.Podaří se odvrátit stávku praktiků a ambulantních specialistů? Je primární péče skutečně prioritou, jak prohlašuje ministr zdravotnictví? A kam se české zdravotnictví řítí?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Západní politici by se v tomto týdnu měli od ukrajinského prezidenta Zelenského dozvědět detaily jeho takzvaného plánu vítězství. Ten by měl vést k ukončení rusko-ukrajinské války v příštím roce. Blíží se konec konfliktu?Hostem Ptám se já byl bývalý český velvyslanec při NATO, výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institutu Jakub Landovský.Ukrajinský plán vítězství, který by podle Kyjeva mohl rusko-ukrajinskou válku v příštím roce ukončit, má pět bodů a tři tajné dodatky. Prezident Volodymyr Zelenskyj to ve středu prohlásil v ukrajinském parlamentu. První bod je podle webu RBK-Ukrajina geopolitický a jeho součástí je pozvání do NATO. Druhý a třetí bod je vojenský, čtvrtý ekonomický a pátý bezpečnostní. Ukrajinský prezident už s takzvaným plánem vítězství seznamoval některé představitele evropských zemí minulý týden. Detaily plánu dosud nebyly veřejnosti známy. Mělo by jít ale o to, jak dostat Rusko vojensky pod tlak a donutit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby usedl za jednací stůl. Zelenskyj by měl o plánu hovořit i na summitu EU ve čtvrtek. „Nejtěžší budou dlouhodobé garance. Protože nechat Ukrajinu někde v šedé zóně je velice nebezpečný scénář. Určitě se bude muset mluvit o dlouhodobých garancích. Ukrajina si své řekla, chce do NATO. Česko ji v tom podporuje. Všechno ostatní nezávisí jenom na Ukrajině a na naší pomoci. To závisí na chování Ruska, a to může přivézt k jednacímu stolu podle mě jedině Čína,“ řekl bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. Co bude vyžadovat Zelenského plán po nás a dalších západních spojencích? Jakou akutní pomoc teď Ukrajina potřebuje? A v jakém stavu by z konfliktu mohlo vyjít Rusko? ---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vláda přišla s návrhem, podle kterého měly soudcům, státním zástupcům ale i politikům vzrůst platy o 14 procent. To okamžitě vyvolalo bouři. Jak nastavit pravidla, abychom se věčné diskuzi o platech ústavních činitelů vyhnuli?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Marek Antoš.Podle původního vládního návrhu by se měly platy ústavních činitelů od příštího roku zvedat téměř o 14 procent. To okamžitě vyvolalo ostrou kritiku u opozice a odborů, proti plánu se ale vymezili i někteří zástupci koaličních stran.Platy politiků a soudců odpovídají určitému násobku průměrné mzdy. V minulých letech se zmrazily kvůli krizovým situacím. Soudci se proto obrátili na Ústavní soud, který snížení jejich výdělků zrušil. Ministerstvo práce v reakci na soudní stanovisko připravilo novelu, která upravuje pravidla pro všechny ústavní činitele. Ústavní soud ovšem upozornil, že se ústavností snížení platů politiků vůbec nezabýval.Ministr práce a sociálních věcí Marina Jurečka (KDU-ČSL) následně přišel s tím, že politikům navrhne růst platů o 6,9 procenta. Chce také debatovat o tom, aby se výdělek soudců a státních zástupců zvedal stejným tempem jako ostatním ústavním činitelům a nenavyšoval se případně výrazněji. Kabinet by o tom měl jednat znovu ve středu.Bylo vůbec na místě to, jak Ústavní soud zasáhl do platů soudců? A jaké potřebujeme změny Ústavy?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Česká Ves na Jesenicku patří mezi místa nejhůře postižená letošní povodní. Řeka Bělá zničila téměř 90 procent území obce. Pryč jsou silnice, mosty, těžce poničená je místní škola i mnoho obydlí. Jak místní rekonstrukci zvládají? Hostem Ptám se já byl starosta České Vsi Petr Mudra (STAN). Měsíc po povodních, které se prohnaly Českem, se katastrofálně postižené obce na Jesenicku a Šumpersku jen pomalu vracejí k normálnímu životu. I proto na žádost Olomouckého kraje vláda prodloužila do poloviny listopadu stav nebezpečí. Pro obce, které před sebou mají další dlouhé týdny a měsíce prací na obnově domů, silnic nebo škol, to znamená rychlejší přístup k potřebné pomoci.Podle Petra Mudry (STAN), starosty České Vsi na Jesenicku, radnice i místní lidé postižení záplavami kromě peněz stále vítají a potřebují pomoc dobrovolníků, ale i odborníků. V regionu chybí stavaři a technici, kteří by poradili s rekonstrukcí zničené infrastruktury. „I v době před povodněmi byl těchto lidí velký nedostatek. Konkrétně silniční projektant je tak nedostatkové zboží, že jsme zhruba rok a půl čekali na to, než se na nás dostane řada. A teď to bude ještě horší,“ uvedl starosta s tím, že opravy je potřeba udělat co nejrychleji. 10 až 15 procent obyvatel obce stále zůstává zcela odříznutých od světa, nemá vodu, elektrickou energii ani plyn.   Velkou výzvou pro místní radnice podle něj teď bude i přerozdělování mimořádné finanční pomoci od státu, kterou mají mít na starosti samotné obce (rozdělovat ji můžou od 9. října, v průměru jde o 40 tisíc na domácnost). Podle Mudry na to nejsou obce personálně vůbec vybavené a mají z toho velké obavy. Každá koruna podle něj ale pomůže: „Ve chvíli, kdy si každá obec zvolí vlastní postup přerozdělování peněz, tak se může stát, že někdo daleko víc postižený ve vedlejší obci dostane nakonec míň peněz než třeba v naší obci méně postižený člověk. Takže se snažíme ty síly koordinovat společně.“Mají lidé zájem o náhradní pozemky pro stavbu nových domů? Co všechno teď obce na Jesenicku potřebují? A jak dlouho potrvá obnova území? ---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Sociální demokracie má od víkendu nové vedení. Stranu se pokusí ze dna zvednout exministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Na protest proti jejímu zvolení už odešli někteří bývalí ministři. Jaký má nová předsedkyně plán? Hostem Ptám se já byla předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová. Sociální demokraté si o víkendu zvolili novou předsedkyni. Dosavadního šéfa strany Michala Šmardu, který kvůli špatným volebním výsledkům znovu nekandidoval, vystřídá v čele SOCDEM bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Na protest proti jejímu zvolení vystoupili ze strany někdejší ministři Tomáš Petříček a Petra Buzková. Nelíbí se jim směřování naznačené Maláčovou, která chce jít do sněmovních voleb s širokou levicovou koalicí. Vzorem pro ni je francouzské levicové uskupení Nová lidová fronta (NFP). Bude to znamenat spolupráci s koalicí Stačilo! Kateřiny Konečné? „Je to klíčový hráč. To si všichni dokážeme spočítat. Ale v tuhle chvíli nechceme být žádný přívěšek,“ odpověděla Maláčová s tím, že předpokládá vyjednávání o nové levicové alianci v řádu týdnů až měsíců. „Musíme jít do sebe a musíme něco předvést. V tuhle chvíli je stabilizace sociální demokracie alfa a omega.“Signály, že by měly následovat další odchody ze strany, její nová lídryně nemá. „Ne, říkala jsem to i na sjezdu a vždycky jsem se tak chovala, každý má u mě dveře otevřené. Říkejte mi kritiku do očí, já si jí beru k srdci. A pojďme se nějak domluvit. Sociální demokracie leží na zemi. Pojďme tu bývalou slavnou stranu dát dohromady, protože si skutečně myslím, že to je poslední pokus,“ uvedla Maláčová.  Spojí se SOCDEM s koalicí Stačilo! a komunistkou Kateřinou Konečnou? Co pro stranu znamená odchod známých tváří? A jak chce nová přesedkyně sociálních demokratů oslovit ztracené voliče? ---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Přísaha v krajských volbách propadla. Nepodařilo se jí dostat do žádného zastupitelstva a velká očekávání po jejím úspěchu v eurovolbách tak ochladla. Jeden úspěch si ale přece jen připsala, a to křeslo v Senátu. Jak s ním naloží?Hostem Ptám se já byl lídr Přísahy a nově zvolený senátor Robert Šlachta.Hnutí Přísaha Róberta Šlachty získalo první mandát v parlamentu. Do jeho horní komory voliči vyslali lídra hnutí a bývalého protimafiánského detektiva Šlachtu, který ve druhém kole senátních voleb v břeclavském obvodu porazil Miloslava Janulíka z hnutí ANO. Šéf Přísahy zvítězil se ziskem téměř 60 procent hlasů. Hnutí si tak vylepšilo bilanci po krajských volbách, ve kterých zcela propadlo. Nedostalo se ani do jediného z deseti krajských zastupitelstev, do kterých kandidovalo, a celorepublikově nezískalo ani dvě procenta voličské podpory. Nenaplnilo tak očekávání po úspěchu v evropských volbách, do kterých šlo ve spojení s Motoristy. „V krajských volbách jsou naprosto jiná témata. V Evropě Filip Turek chytil Green Deal a migraci. Jsou to úplně jiné volby,“ vysvětloval důvody neúspěchu v krajích Šlachta.Přísaha má ovšem stále velké ambice, příští rok by se ráda probojovala do Sněmovny a její šéf se netají tím, že by se v budoucnu rád stal ministrem vnitra. Proč Přísaha neuspěla v krajských volbách? Co přesně chce lídr Přísahy v Senátu dělat? A chce pokračovat ve spolupráci s Motoristy?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Piráti mají prvního vážného zájemce o vedení strany. Končící senátor Lukáš Wagenknecht vyslyšel výzvy kolegů a rozhodl se kandidovat. O post šéfa strany usiloval už v roce 2022, tehdy ale neuspěl. Co chce Pirátům nabídnout teď?Hostem Ptám se já byl kandidát na předsedu Pirátů Lukáš Wagenknecht.Končící senátor Lukáš Wagenknecht, který oznámil svou kandidaturu na předsedu Pirátů minulý týden. „Můžeme se buď litovat a hledat chyby všude jinde, nebo se z minulosti poučit, sebrat se a postavit se realitě čelem. A zaměřit se na řešení reálných problémů lidí v naší zemi. Lidí, kteří mají dost elitářského chování politiků a ztrácí víru v systém. Máme na to, nabídnout voličům nejlepší opoziční stranu,“ uvedl Wagenknecht ve své kandidátské řeči na stranickém fóru. Vybojovat by chtěl dvouciferný volební výsledek.Piráti oznámili odchod do opozice po odvolání jejich lídra Ivana Bartoše z vlády. Strana současně hledá nové vedení, protože po neúspěchu v krajských volbách v září rezignovalo celé předsednictvo. Nové mají Piráti vybírat 9. listopadu.Wagenknecht bude usilovat o post v čele Pirátů podruhé. Bartoše se pokusil vystřídat už v roce 2022, kdy ve druhém kole na sjezdu získal 265 hlasů, vítězný Bartoš 662. Letos v září pak Wagenknecht neúspěšně obhajoval senátorské křeslo v obvodu v Praze 8, kde skončil těsně třetí za Zdeňkem Kučerou (ANO) a vítězkou voleb Vladimírou Ludkovou (ODS).Proč se Lukáš Wagenknecht rozhodl přijmout nominaci na předsedu Pirátů? A co musí strana podle něj dělat, aby se udržela na politickém výsluní?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vláda se pustila do sněmovní bitvy o důchodovou reformu. Ta by měla posunout věkovou hranici odchodu do penze k věku 67 let, opozice ale trvá na zachování nynějších 65 let. Jak budou celkové schválené změny důchodů vypadat?Hostem Ptám se já je ekonom CERGE-EI a poradce ministra práce a sociálních věcí Filip Pertold.Poslanci pojednávají reformu důchodového systému. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve Sněmovně prohlásil, že lidé budou v budoucnu odcházet do starobního důchodu nejpozději v 67 letech věku. Horní limit má podle něj zavést úprava vládní reformy penzí, která počítá s prodlužováním věku odchodu do penze i po 65 letech maximálně o jeden měsíc ročně v návaznosti na prodlužování průměrného věku dožití.Úprava má podle Jurečky utnout spekulace o trajektorii zvyšování věku odchodu do důchodu a tedy i možné obavy budoucích penzistů. „Bude tady ve druhém čtení načten pozměňovací návrh, který to stropuje na hranici 67 let, kam by to v tempu jednoho měsíce vyrostlo někdy kolem roku 2050,“ prohlásil Jurečka v reakci na tvrzení opozičního hnutí SPD, která vládnímu návrhu dala přezdívku „Z práce do rakve“a spolu s hnutím ANO volá po zachování hranice 65 let.Jurečka také odmítl tvrzení, že se důchody budou snižovat. Zároveň připomenul, že úpravy penzijního systému jsou v každém případě nezbytné. Beze změn bude průběžný systém financování důchodů za necelých 30 let v minusu půl bilionu korun a v roce 2050 se dostane do ročního deficitu 300 miliard korun.Jak bude vypadat definitivní seznam profesí s nárokem na dřívější odchod do penze? O kolik změny prodlouží udržitelnost systému? A co ještě může vláda udělat pro rozhýbání trhu práce?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Egyptolog Miroslav Bárta je od soboty novým senátorem. Ve volbách porazil Marka Hilšera, který post neobhájil a postěžoval si, že vyhrály pohádky o Egyptu, za kterými stály vazby na oligarchy i média. Co rozhodlo podle Bárty?Hostem Ptám se já je egyptolog a nově zvolený senátor Miroslav Bárta, který kandidoval za hnutí STAN. Známý egyptolog Miroslav Bárta (za STAN) ve druhém kole senátních voleb na Praze 2 vyhrál s 55 procenty hlasů. A připravil tak o křeslo dosavadního senátora a neúspěšného kandidáta na prezidenta Marka Hilšera (MHS). Bárta po volbách řekl, že své vítězství přikládá tomu, že od počátku neměnil strategii a nabízel program, ve kterém si každý mohl najít svoje téma:„My jsme od samého počátku neměnili strategii, chtěli jsme být pozitivní.“ Lidem podle svých slov nabídl témata jako udržitelnost nebo péče o památky. Výsledky voleb ale pro něj nebyly vítězstvím pro další rozvoj občanské společnosti, a to kvůli velmi nízké volební účasti. Ta byla na Praze 2 jen lehce přes patnáct procent. Bárta vyhrál s 6 352 hlasy, jeho soupeř získal 5298 hlasů. Končící senátor Marek Hilšer neskrýval zklamání. Na Radiožurnálu si postěžoval, že je smutný z toho, že se „nepodařilo zvítězit dobrému programu, který se snažil bojovat s oligarchizací, bojovat s tím, co zemi vysává. To jsou prostě nejrůznější zájmové skupiny, které se prolínají.“ Místo toho podle něj zvítězily „nějaké pohádky o Egyptu“.Jak Miroslav Bárta vnímá to, že byl zvolen vůbec nejmenším počtem hlasů v celé republice? S jakými vazbami do Senátu přichází? A čemu se chce v horní komoře věnovat?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Piráty čekají měsíce hodně tvrdé politické práce. Nejprve musí uvolnit posty ministrů i náměstků, pak potřebují najít nového předsedu či předsedkyni a nakonec vymyslet, jak získat zpět ztracené voliče. Kdo by měl stranu vést? Hostem Ptám se já je europoslankyně a místopředsedkyně Pirátů Markéta Gregorová.Piráti opouštějí po třech letech v pětikoalici vládu. Schválilo to jejich Celostátní fórum, pro odchod z kabinetu bylo 709 z 894 hlasujících. Podle Pirátů premiér Petr Fiala (ODS) porušil koaliční smlouvu tím, že se rozhodl vyhodit z vlády pirátského předsedu, vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Toho z funkce odvolal v pondělí večer prezident Petr Pavel.Spolu s Bartošem z vlády odejdou i pirátší ministři Jan Lipavský a Michal Šalomoun. „Premiér porušil vše, co o podobných situacích stálo v koaliční smlouvě. V takové situaci není možné setrvávat ve vládě, což nyní potvrdila i členská základna Pirátů,“ uvedl Bartoš. „Budeme tvrdou, ale konstruktivní a férovou opozicí,“ doplnil. Otřesy v kabinetu ale zřejmě k jeho pádu nepovedou. Zbývající čtveřice stran chce ve společném vládnutí pokračovat, ve Sněmovně má pořád většinu 104 poslanců. Stále se také čeká, zda nebude ve vládě pokračovat dosavadní ministr zahraničí Lipavský. Ten už požádal o ukončení svého členství u Pirátů a chystá se podat demisi. Zástupci koalice ale mají o jeho setrvání na postu zájem, zůstat by podle nich mohl i jako nestranický odborník. Piráti chtějí být „lepší opozicí“, co budou prosazovat? Kdo by měl stranu vést dál? A na co vsadit, aby Piráti za rok prošli přes sněmovní volby?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Jen dva politici letos v krajských volbách dokázali výrazně vybočit z jinak slabého volebního výsledku koalice Spolu a navzdory nepopulární vládě zvítězili. Jde úspěšný recept z regionu překlopit na celostátní úroveň?Hostem Ptám se já byl hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Volby do zastupitelstva Jihomoravského kraje vyhrála s naprostým přehledem koalice Spolu v čele s Janem Grolichem (KDU-ČSL), která získala 40 procent hlasů a 31 křesel. Spolu s hnutím STAN má 35 mandátů z celkových 65. Na Jižní Moravě tak může i v dalším volebním období vládnout dosavadní koalice (chybí pouze Piráti, kteří ve volbách propadli). Zástupci Spolu a hnutí STAN už také v rekordním čase podepsali koaliční smlouvu. Na pozici hejtmana pokračuje Jan Grolich. Podobně drtivé vítězství nad opozičním hnutím ANO v letošních krajských volbách si z představitelů stran vládní koalice Spolu připsal pouze staronový jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). O Grolichovi se teď v souvislosti s jeho volebním triumfem mluví také jako o možném kandidátovi na celostátního lídra lidovců. Současný šéf KDU-ČSL Marian Jurečka čelí kritice kvůli dlouhodobě nízkým preferencím. Zda bude opět kandidovat na předsedu strany, oznámí až po druhém kole senátních voleb, které se konají o víkendu. Co by měly vládní strany začít dělat jinak? Má koalice Spolu budoucnost, nebo jde o vyčpělý koncept? A vynese volební úspěch Jana Grolicha na post předsedy lidovců? ---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vláda prochází po víkendových volbách krizí. Koalici opouští Piráti, poté co premiér z kabinetu vyhodil jejich předsedu. Uvnitř Spolu navíc stoupá nervozita po slabém volebním výsledku. Je projekt Spolu vyčpělý, nebo má šanci?Hostem Ptám se já byl ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.Vládní pětikoalice zažívá otřes. Kabinet opouští Piráti kvůli rozhodnutí premiéra Petra Fialy (ODS) odvolat ke konci září vicepremiéra, ministra pro místní rozvoj a končícího šéfa Pirátů Ivana Bartoše. Fiala už poslal oficiální návrh na odvolání Bartoše prezidentu Petru Pavlovi. Důvodem jsou nevyřešené problémy s digitalizací stavebního řízení, kterou měl ministr na starosti.Ministerstvo pro místní rozvoj by měl dočasně řídit lidovecký vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Koordinaci problematické digitalizace stavebního řízení převezme tým vedený ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS). Zbylé strany vládní koalice měly podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měly nejdříve řešit rozdělení ministerstev, teprve poté personální obsazení.Vládní koalice i po odchodu Pirátů, kteří mají čtyři poslance, udrží ve dvousetčlenné Sněmovně většinu 104 hlasů. S těmi Stanjura počítá i pro schválení státního rozpočtu na příští rok. Ten ve středu i přes třenice v koalici kabinet schválil. Návrh rozpočtu počítá se schodkem 241 miliard korun. Ten je proti původním plánům o 11 miliard vyšší, většina půjde na škody po povodních, jedna miliard pak na prostředky pro vysoké školy.Má koalice Spolu šanci uspět za rok ve volbách? Co pro to musí a může udělat vláda? A je tak velký deficit pro ministra financí zklamáním?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Česko má za sebou největší politický otřes za dobu vlády Petra Fialy. Poté, co se premiér rozhodl vyhodit z kabinetu Ivana Bartoše kvůli zpackané digitalizaci stavebního řízení, Piráti zřejmě z vlády odejdou úplně. Co bude dál?Hostem Ptám se já je předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.Opravdu Piráti odcházejí z vlády? Připouštějí si, že je digitalizace stavebního řízení průšvih? A co budou dělat, když ministrem i přes jejich odchod zůstane Jan Lipavský?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Hnutí ANO s velkým náskokem vyhrálo krajské volby, hned v několika regionech získalo až kolem 45 procent hlasů. Vládní Spolu daleko zaostalo a Piráti propadli zcela. Proč vládní strany neuspěly? A jaký rozpočet kabinet nachystal?Hostem Ptám se já byl bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).Generálka na sněmovní volby vládě nevyšla. Do krajských zastupitelstev lidé ve velkém volili raději opoziční hnutí ANO. Pětikoalice má teď rok na přesvědčení voličů, aby se opět přiklonili na její stranu. Ovlivnit nálady ve společnosti může výrazně i to, kolik a komu stát v příštím roce přidá, nebo naopak ubere. Návrh státního rozpočtu na příští rok i novelu toho letošního by měla vláda schvalovat ve středu. Ministerstvo financí navrhlo rozpočet se schodkem 230 miliard korun, šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) ale s ohledem na dopad povodní počítá s deficitem o deset miliard vyšším.Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska udělal kabinet chybu, že už vyčerpal většinu vládní rozpočtové rezervy: jinak by ji mohl použít k rychlejšímu řešení škod po povodních. Kalousek se na tom shodl s exministrem financí Ivanem Pilným (dříve ANO) v nedělních Otázkách Václava Moravce. Současný šéf státní kasy se podle nich při čerpání rezervy dostatečně nebránil tlaku svých vládních kolegů.Jak velká „nevýhra“ je pro vládní koalici Spolu výsledek voleb? Proč tak fatálně propadli Piráti? A je chystaný rozpočet předvolební, nebo je to rozpočet vlády, která chtěla zodpovědně hospodařit?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Výsledek krajských voleb je prohrou vládní koalice. Hnutí ANO nezvítězilo jen ve třech z třinácti krajů, kde proběhlo hlasování. Co teď čeká pětikoalici?Hostem speciálního vysílání Ptám se já ve volebním štábu Seznam Zpráv v sobotu 21. září v pražské kavárně Na Boršově byl místopředseda hnutí STAN Jan Lacina.Hnutí Andreje Babiše drtivě vyhrálo krajské volby. Zvítězilo v 10 ze 13 krajů a zopakovalo tak svůj úspěch z roku 2020. Navíc zisk ještě zvýšilo (posílilo o 114 krajských zastupitelů na celkových 292). Vyhrálo i ve Středočeském kraji, ale tam se druhé hnutí STAN pokusí zopakovat koalici se Spolu. „Jsme dva nositelé té sněmovní většiny. Myslím si, že by byla obrovská chyba, kdyby to dopadlo jakkoliv jinak,“ řekl ke středním Čechám Lacina.Výsledek krajských a senátních voleb je podle Laciny vzkazem pro vládní koalici: „Je to jasný signál nejen pro nás, ale hlavně pro kolegy ze Spolu, případně pro Piráty, aby o ty voliče zabojovali.“A připomněl, že je to podle něj STAN a jeho kampaň, která začal videem s předsedou Vítem Rakušanem, která ukazuje možnou cestu pro ostatní vládní strany. „Mohli bychom být vzorem pro ostatní koaliční strany, aby za to vzali podobně,“ myslí si Lacina.Jak by měly vládní strany uspět ve sněmovních volbách? Jaká je teď pozice Starostů ve vládě? A měl by premiér vyhodit Piráty z vlády?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vítězem krajských voleb se stalo hnutí ANO. Zabodovalo v deseti regionech a už nyní má jistotu, že minimálně ve dvou z nich ho nemohou další strany obejít. Hnutí se dařilo také v senátních volbách. S kým chce ANO vládnout?Hostem speciálního vysílání Ptám se já ve volebním štábu Seznam Zpráv v sobotu 21. září v pražské kavárně Na Boršově byl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.Hnutí Andreje Babiše drtivě vyhrálo krajské volby. Zvítězilo v 10 ze 13 krajů a zopakovalo tak svůj úspěch z roku 2020. Navíc zisk ještě zvýšilo (posílilo 114 krajských zastupitelů na celkových 292). V Moravskoslezském a Karlovarském kraji získalo dokonce nadpoloviční většinu hlasů a nebude tak snadné ho při sestavování vlády v kraji obejít.Nejlepší pozici má hnutí Andreje Babiše i po prvním kole senátních voleb, ve kterém lidé zvolili hned pět senátorů (o zbylých 22 křeslech se rozhodne za týden). ANO získalo 2 senátory a má 19 kanditátů postupujících do druhého kola, tedy nejvíc ze všech uskupení.Andrej Babiš označil výsledek za krásný a chtěl by ho zopakovat ve sněmovních volbách v příštím roce. Vyzdvihl přitom vítězství hnutí ve Středočeském kraji, kde podle něj odvedl na posledním místě kandidátky skvělou práci místopředseda ANO Karel Havlíček (toho voliči svými hlasy vynesli do první pozice). „Karel je Bůh. To, co udělal ve Středočeském kraji, je neuvěřitelné. Odmakal to hospodu po hospodě, on to dal,“ prohlásil šéf hnutí.Zda ANO ve středních Čechách povládne, ale jisté není. Druhé hnutí STAN ho nechce pustit do vedení kraje a už nabídlo spolupráci třetí koalici Spolu. „Pokud někdo zásadním způsobem zvítězí, tak by se mělo reflektovat to, co ti lidé (voliči) řeknou. A konečně, podívejte se na současnou vládu a pětikoalici. Zvítězilo hnutí ANO a pětikoalice nás přebouchala. Tomu rozumím matematicky. Ale podívejte se, jak se jim to vymstilo,“ komentoval to Havlíček. Zopakoval, že on sám hodlá zůstat v celostátní politice.ANO slíbilo vracet voličům, co jim vláda vzala - co to bude? S kým chce v krajích vládnout? A podaří se hnutí rozleptat spolupráci pětikoaličních stran ve Středočeském kraji?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Zaplavené obce mají posledních 24 hodin na to, aby připravily víkendové volby. Vláda rozhodla, že se odkládat nemají, s organizací pomohou hasiči a policie. Jak vypadá příprava v Krnově, který patří mezi povodní nejvíce postižená místa?Hostem Ptám se já je starosta Krnova Tomáš Hradil (Krnovští patrioti). Voda po ničivých povodních na většině území Česka opadá a města, obce, jejich obyvatelé i dobrovolníci začali pracovat na odklízení následků záplav a na sčítání škod. Symbolem nejzasaženějších míst letošních povodní se stal Krnov v Moravskoslezském kraji, kde se pod vodou ocitlo přibližně 80 procent města. Voda ho navíc odřízla od okolního světa.Krnov se také skloňoval v souvislosti s tím, jak jeho radnice zvládla evakuaci. Podle šéfa hasičů Vladimíra Vlčka byla evakuace zpožděná a město ani ideálně nezvolilo evakuační centra. Ke kritice Krnova se následně připojil i ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zástupci města se okamžitě ohradili, že pro evakuaci udělali vše, co bylo v jejich silách. A naopak zkritizovali vládu za to, že se rozhodla, že se i přes stále napjatou situaci o víkendu uskuteční krajské a senátní volby. „Jsme v situaci, kdy bojujeme o přežití, a máme organizovat volby,“ kritizoval rozhodnutí vlády starosta Krnova Tomáš Hradil.Stihne Krnov volby zajistit? A jak se vedení radnice vyrovnává s kritikou za povodně?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Účet za extrémní povodně v Česku se podle prvních odhadů vyšplhá do desítek miliard korun. Vláda už proto požádala o unijní pomoc. Jak evropské peníze nejlépe využít? A co nám může přinést nové portfolio v Evropské komisi? Hostem Ptám se já byl europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Úspěch, zklamání, překvapení - reakce tuzemských politiků a analytiků na portfolio, které předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová přidělila českému kandidátovi na eurokomisaře, současnému ministrovi průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi (STAN), jsou spíše rozpačité. Místo silných ekonomických rezortů mezinárodního obchodu nebo energetiky, o kterých se spekulovalo a někteří zástupci vlády o nich mluvili téměř s jistotou, dostal Síkela portfolio mezinárodního partnerství. Rozhodnutí šéfky komise překvapila i europoslance a místopředsedu ODS Alexandra Vondru.„Nalijme si čistého vína, že Česko očekávalo trochu jiné portfolio. Já sám jsem téměř napevno počítal s mezinárodním obchodem. Dokonce jsme s Jozefem Síkelou minulý týden v Bruselu seděli u oběda a docela detailně jsme si povídali, jak zvládnout to slyšení a podobně,“ řekl Vondra. „Když jsem se v úterý velmi brzo ráno dozvěděl o té změně, byl jsem překvapen.“ Zatímco opozice ihned vytkla kabinetu, že Česko mělo velké očekávání, ale dostalo jen málo viditelné a nedostatečně silné portfolio (padaly i výrazy jako navoněná bída nebo políček do tváře), Vondra vyzdvihl, že to pro nás může být příležitost: „Z mocenského nebo finančního hlediska je to suverénně nejzajímavější nabídka, kterou jsme kdy za těch posledních 20 let dostali. Nedá se to srovnávat s tím, co nabízeli a dali Věře Jourové, Pavlovi Teličkovi, Vladimírovi Špidlovi.“Skutečně získalo Česko silné portfolio, jak tvrdí zástupci koalice? Je, nebo není takové portfolio selhání české diplomacie? A není chyba, že vláda neodložila víkendové volby?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Katastrofické povodně zasáhly kromě Česka také sousední Polsko. Na několika místech se protrhly hráze záchytných retenčních nádrží a velká povodňová vlna se valila na města. Jak Poláci záplavy zvládají? Hostem Ptám se já byl český velvyslanec v Polsku Břetislav Dančák. Polsko se po dramatickém víkendu dál potýká s ničivými povodněmi na jihu země. Záplavy si už vyžádaly pět lidských životů. Podle českého velvyslance v Polsku Břetislava Dančáka je situace velmi vážná.Z pondělí na úterý bojovali o záchranu například obyvatelé města Nisa, které leží v Opolském vojvodství nedaleko českých Mikulovic. Stovky lidí se spolu s vojáky a hasiči dali pomocí pytlů s pískem do opravy a zpevnění poškozené protipovodňové hráze, jejíž zhroucení by vedlo k zaplavení centra města. V Nise byla podle hasičů asi nejhorší situace v zemi. Kolektivní snaha o záchranu se ale nakonec podařila.Přívalové vlny se obává i město Vratislav v Dolnoslezském vojvodství. „Vratislav má jednu hlavní řeku, a to je Odra. Ale k Odře se připojují čtyři další řeky a vzniká tam takzvaný říční uzel, který dohromady vytváří v situacích, ve které se teď nacházíme, gigantický soutok,“ popsal problém velvyslanec s tím, že povodňovou vlnu na Odře má zachytávat obří retenční nádrž Dolní Ratiboř. Tento obří suchý poldr, který se nachází nedaleko hranic s Českem, se dál plní vodou a v noci začal prosakovat. Prosakující místo zatím vojáci a hasiči utěsnili. Osud Vratislavi je podle odborníků přesto stále nejasný. Podle aktuálních prognóz by se měla velká voda dostat k městu během středy a protékat by měla až do pátku (kdy by měla řeka kulminovat). Jak bylo Polsko na velkou vodu připravené? A jak ke katastrofě přistupuje politická reprezentace?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Opava podle ministra životního prostředí Petra Hladíka pochybila v reakci na letošní povodeň. Město podle ministra pozdě spustilo evakuace. Jsou jeho slova pravdivá? Proč a jak se Opava na velkou vodu chystala?Hostem Ptám se já je primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO). Česko už čtvrtým dnem sužují ničivé povodně, které přinesly extrémní deště. Záplavy nejvíce zasáhly sever Moravy, kde mají povodně tři oběti. Kromě obcí na Jesenicku zažili velmi dramatické chvíle například i obyvatelé Opavy. Podle jejího primátora Tomáše Navrátila město postihla katastrofa v ještě větším rozsahu než při povodních v roce 1997.Radnice proto očekává také výrazně větší škody, které odhaduje na miliardy korun.  Zničená je podle primátora sportovní hala, fotbalový stadion, městské sady nebo historický areál koupaliště. Stovky lidí mají zničené domovy. Opava patří k nejvíce postiženým městům v Moravskoslezském kraji. Pod více než stoletou vodou se o víkendu ocitlo několik okrajových částí, včetně sídliště Kateřinky (kde žije 12 tisíc lidí). Radnice se sice pokoušela organizovat evakuaci, část lidí ale i přes výzvy policie a hasičů neuposlechla a odmítla své domovy opustit. Průběh evakuace v Opavě a v Krnově kritizoval ministr životního prostředí Petr Hladík: „My jsme to 24 hodin dopředu věděli, hydrometeorologové to přesně spočítali a musím říct, že se nemýlili ani o kousek. Mohli (Opava a Krnov) využít 24 hodin pro to, aby ti lidé odjeli, aby tam evakuace byla rapidnější.“Selhala Opava během evakuace obyvatel? Mohlo něco ničivé záplavy v oblasti odvrátit? A proč by podle primátora Navrátila měla vláda odložit krajské a senátní volby? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Pět dnů předem se Česko chystalo na extrémní povodně, které ještě ničí východ země. Vláda varovala obyvatele, aktivovala protipovodňová opatření a povolala veškeré složky integrovaného záchranného systému. Jak situaci zvládá?Hostem Ptám se já byl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Česko dál bojuje s ničivými povodněmi. Podle Ústřední povodňové komise, v jejímž čele je ministr životního prostředí, bude ještě do středy pršet na jihu Čech. Pozor proto bude třeba dávat na zvýšení hladin na Lužnici, Malši a Otavě. Třetí stupeň povodňové aktivity trvá na desítkách míst v republice, v povodí Odry ještě voda zůstává na úrovni padesátileté vody, hladiny tam už nicméně klesají.Nejhůře postižený je právě severomoravský region, zejména Jesenicko, kde od konce minulého týdne spadlo nejvíc vody (celkový úhrn srážek tam dosáhl 500 litrů na metr čtvereční). Odra, která odvádí vodu ze severu Moravy, podle hydrometeorologů už kulminovala. V následujících dnech by měly srážky ustávat, na dolních tocích ale budou hladiny ještě kulminovat.O pomoci zaplaveným oblastem bude v pondělí večer mimořádně jednat vláda. Premiér Petr Fiala (ODS) v neděli uvedl, že škody po záplavách budou mimořádné. Stát se chce na jejich odstraňování podílet ve spolupráci s obcemi a kraji. Kabinet by měl také řešit zajištění krajských a senátních voleb, které by se měly konat v pátek a v sobotu.Dokázala vláda reálně zmírnit dopad extrémních dešťů a snížit ztráty na životech nebo škody? A jak teď i v budoucnu přistupovat k lidem, kteří odmítají včasné evakuace a pak přetěžují záchranáře?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Od posledních velkých povodní dalo Česko na ochranu před vodou desítky miliard korun. Budovalo pevné i mobilní zábrany, ochranné zóny, upravovalo toky a mnoho dalšího. Jak a kde zábrany zafungovaly při letošní povodni?Hostem Ptám se já byl Ladislav Satrapa z katedry hydrotechniky na Fakultě stavební ČVUT v Praze.Česko se dál potýká s následky silných dešťů, které postupně od čtvrtka zasáhly prakticky celou republiku. Povodňový stav v pondělí ráno platil na 205 tocích. Stav extrémní povodně je na dvou místech na Opavě a na Odře ve Slezsku a také na Chrudimce ve východních Čechách. Třetí stav, stav ohrožení je na desítkách dalších míst. Vyplývá to z dat ČHMÚ (aktuální stav lze sledovat i na povodňové mapě). Nejvážnější situace byla o víkendu v Moravskoslezském kraji a v sousedním Olomouckém kraji, zejména na Jesenicku. V obou regionech hejtmani v sobotu vyhlásili stav nebezpečí. Voda zaplavila města a obce a někde s sebou strhávala i domy. Kromě škod na majetku také na Bruntálsku usmrtila jednoho člověka. Protipovodňová opatření kritizují aktivisté. Opatření na ochranu Opavy, Krnova a dalších obcí na horním toku řeky Opavy, kde se má stavět i nová přehrada v Nových Heřminovech, jsou podle ekologické organizace Hnutí Duha Jeseníky stejná nebo podobná jako v době katastrofických povodní v roce 1997. Vedení Povodí Odry ale kritiku odmítlo: Státní podnik například nechal vybudovat pět suchých nádrží, které pomáhají tlumit velkou vodu v povodí Opavy. Proč některým městům nestačily zábrany za stovky milionů? Jak klíčová byla včasná příprava a upouštění přehrad? A co by pomohlo městům na toku Opavy? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Česká televize přichází v posledních měsících o výrazné tváře. Z obrazovky postupně zmizeli z různých důvodů Marek Wollner, Jakub Železný a Nora Fridrichová. Brzy bude končit moderátorka Bára Černošková i další. Co se v ČT děje? Hostem Ptám se já byl generální ředitel České televize Jan Souček.„Atmosféra v České televizi je lepší než před rokem. To, co se o televizi píše a někdy i říká v jiných médiích, vypadá velmi dramaticky. Uvnitř Kavčích hor je to řádově klidnější. To rozechvění, když jsem před rokem nastupoval, co to vlastně bude znamenat, bylo podle mě u lidí většinou větší, než je nějaká nejistota dnes,“ odmítl mediální spekulace o vypjaté atmosféře v ČT její generální ředitel. Stejně tak popřel, že by se chystaly nějaké změny v pořadu Otázky Václava Moravce. „Pocit Václava Moravce o nějaké napjaté atmosféře je spíš vyvolaný tím, že v řadě médií od mého zvolení je neustále znovu a znovu a znovu nastolována otázka a zpochybňována budoucnost Václava Moravce,“ řekl Souček. V souvislosti s Českou televizí nicméně stále doznívá náhlé rozhodnutí jejího vedení zrušit publicistický pořad 168 hodin Nory Fridrichové, který televize vysílala 18 let. Důvodem byly podle Součka problémy v redakci pořadu a porušování kodexu ČT. Katalyzátorem pro konec relace pak měla být „masturbační“ konverzace mezi Fridrichovou a Markem Wollnerem zveřejněná v bulváru. Sama dramaturgyně a moderátorka 168 hodin naznačovala, že za ukončením pořadu mohou být politické tlaky. Nečekaný krok, které vedení televize udělalo, řešila na mimořádné schůzi i Rada ČT. Místo 168 hodin ČT v neděli večer (tedy v divácky oblíbeném čase, takzvaném second prime timu) prozatím vysílá seriál Strážmistr Topinka. To se podle generálního ředitele změní od 6. října, kdy televize nasadí nový publicistický pořad. Jak bude vypadat a kdo ho bude moderovat, Souček představí příští týden nejprve radním ČT: „Byl bych rád, když Rada České televizi byla natolik vtažená do zániku 168 hodin, aby byla taky první, kdo ode mě dostane tuhle informaci.“Nehrozí, že by ČT byla pod politickými tlaky? Vrátí se na obrazovky Jakub Železný? A co televizi čeká v příštím roce? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Česko má šanci získat v nové Evropské komisi silné ekonomické portfolio. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela by podle kuloárních informací mohl řídit mezinárodní obchod. Jak se Česku unijní vyjednávání zatím daří?Hostem Ptám se já byl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.Složení nové Evropské komise bychom se měli dozvědět příští týden v úterý (tedy o necelý týden později, než se čekalo). K pozdržení oficiálně došlo z procesních důvodů, čeká se totiž na schválení slovinské kandidátky v tamním parlamentu. Šéfka komise Ursula von der Leyenová zároveň získala čas, aby mohla dořešit tolik diskutované rozdělení portfolií. V souvislosti s českým kandidátem na eurokomisaře, současným ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou (STAN), se stále spekuluje o třech oblastech: energetika, obchod nebo vnitřní trh. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu a bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy by Česko mohlo skutečně takto silné porfolio konečně získat: „Česko poprvé tahá za delší konec provazu. Myslím, že hodně tomu pomáhá úspěšně české předsednictví, ale i to, že vláda v čele s Petrem Fialou se chová velmi rozumně. Je na straně těch, kteří chtějí vždycky najít nějaké řešení. A možná i při vědomí toho, že mezi top 10 komisaři jsme neměli nikdy dost silné portfolio, i trošičku funguje argument, že už je taky čas.“Nemůžeme pořád dávat peníze jenom zemědělcůmMožnou Síkelovou agendou by se v roli eurokomisaře pro obchod mohla stát dlouho připravovaná dohoda s Latinskou Amerikou nebo dotace zemědělcům. „Nemůžeme pořád tolik peněz dávat jenom zemědělcům. Všichni chápou, že tohle nemůže dál pokračovat, musíme financovat úplně jiné věci. Takže tady na jednu stranu je snaha zemědělců odporovat volnému obchodu (a dohodě s Latinskou Amerikou), zároveň budou zemědělci muset bojovat za zachování dotací, které mají,“ vysvětloval Prouza, podle kterého bude úkolem pro novou komisi výdaje EU přeskládat. Bude Síkela řídit energetiku, obchod nebo něco úplně jiného? Jaké má vztahy s šéfkou Evropské komise? A co nebo kdo brzdí snižování cen potravin v Česku? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Od letošního května Česko oficiálně nemá svého velvyslance v Moskvě. Nový, kterého se rozhodla vláda vyslat, zatím nemá souhlas. Jak funguje velvyslanec v zemi, která Česko označuje za nepřátelský stát?Hostem Ptám se já je bývalý velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka. Vítězslav Pivoňka skončil jako velvyslanec v Moskvě letos v květnu. Na postu byl od roku 2018, ale od roku 2022 pobýval v Praze a Česko od té doby zastupují diplomaté na nižší úrovni. Ambasádu v současnosti vede chargé d'affaires Jan Ondřejka. Česko má s Ruskem napjaté diplomatické vztahy od roku 2021 po zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Moskva obvinění odmítla a zařadila Česko na seznam takzvaně „nikoliv přátelských“ zemí. Diplomatická roztržka tehdy vyústila v zásadní redukci počtu zaměstnanců na obou ambasádách. Vztahy mezi Prahou a Moskvou se pak ještě zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022. O možném nástupci Vítězslava Pivoňky se kvůli přetrvávající ruské agresi hodně debatovalo. Prezident Petr Pavel na konci června uvedl, že už podepsal dokument zahajující proces nástupu nového českého velvyslance v Rusku. S obsazením tohoto důležitého postu ale nepočítá „v řádu týdnů ani jednotek měsíců“.Diplomat Pivoňka upozornil, že brzké zlepšení západních vztahů (včetně těch našich) s Moskvou očekávat nelze: „Teď jsme v červených liniích, kdy je prezident Putin akademickou obcí a některými politiky přesvědčován, aby použil taktickou jadernou zbraň. Aby ukázal, že Rusko neblafuje. Protože my ho nebereme vážně. Jsme v situaci, kdy jsme nejblíž použití taktické jaderné zbraně. Rusko pro nás bude hrozbou už napořád, bude hrozbou pro naše děti.“ V jakém stavu jsou česko-ruské vztahy? Kdy bude mít Česko v Moskvě opět svého velvyslance? A blíží se případné mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Pěstitelé ovoce mohou získat mimořádnou podporu téměř půl miliardy korun za škody, které jim způsobily jarní mrazy. Pomoc ve středu schválila vláda. Dostanou ji i nepojištění. Proč má stát soukromým podnikatelům pomáhat? Hostem Ptám se já byl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Ovocnáři letošní škody na úrodě způsobené mrazem označují na jedny z nejhorších za sto let (a odhadují je na 1,3 miliardy korun). Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka podpora schválená vládou umožní sadařům založit novou úrodu, přežít a vyhnout se kvůli ztrátám kácení sadů. Peníze by měly pokrýt asi jednu třetinu faktických škod. Mimořádnou podporu ve výši téměř půl miliardy korun schválila vláda ve středu. Státní zemědělský intervenční fond mezi ovocnáře rozdělí 15 milionů eur (tedy zhruba 378 milionů korun) z unijního rozpočtu a 100 milionů korun, které přidá Česko (ty nepůjdou jen ovocnářům, ale i na zmírnění škod do lesních školek). Zemědělci by měli peníze dostat nejpozději do konce ledna příštího roku. „Ty peníze bychom stejně odvedli do Evropské unie, vyčerpal by je jiný stát. My jsme na ně měli nárok, splnili jsme parametry a s českým rozpočtem to nesouvisí. Ovocnáři budou čerpat z českého rozpočtu 50 milionů. A díky tomu, že nebudou sklízet normální úrodu, nebudou moct čerpat jiné zdroje, které v podstatě zase v rozpočtu zůstanou, tak ovocnáři nestáli státní rozpočet přímo ani korunu,“ bránil odkoškodné Ludvík.  Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) dostanou podporu pěstitelé, kteří evidují minimálně padesát procent škod. Celkem by mělo jít o zhruba 600 subjektů. Při vyplácení kompenzací stát zvýhodní ovocnáře se sjednaným pojištěním. Nepojistění dostanou podporu poloviční. Jak se letošní mrazy promítnou do tuzemského trhu s ovocem? Je fér, aby peníze dostali i nepojištění? A jak výnosné dnes je v Česku dělat byznys s ovocem?Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Digitalizace stavebního řízení jako jeden z hlavních projektů vlády se ani po dvou měsících od spuštění pořádně nerozběhla. Úředníci stavebních úřadů jsou naštvaní, opozice tepe vládu a i ministři začínají být nervózní. Co s tím?Hostem Ptám se já byl vicepremiér pro digitalizaci, ministr místního rozvoje a předseda Pirátů Ivan Bartoš.Se systémem digitalizace stavebního řízení mají úředníci i stavebníci problémy od jeho spuštění 1. července. I přes průběžné opravy hlásí jeho uživatelé potíže dál. Podle vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše je ale vše v zásadě funkční. Konkrétní závady, na které si aktuálně stěžují někteří úředníci, se mají odstranit v řádu dní.„Ať už je to systém pro úředníky, tak systém pro ty, kteří staví, tak oba ty systémy běží a plní zákonem dané funkce. To, že to není komfortní, to, že úředníci s tím v tuto chvíli v některých operacích mají více práce, to je pravda,“ prohlásil s tím, že v současné době stavební úřady v Česku pracují s 16 tisíci žádostmi, 2 tisíce jsou už uzavřené. Bartoš také zopakoval, že odložení celé digitalizace nebylo možné. Peníze na projekt šlo čerpat z evropských fondů (konkrétně z Národního plánu obnovy), ale za podmíky, že ke spuštění systému dojde v letošním třetím čtvrtletí.Kabinet původně dal svému vicepremiérovi pro digitalizaci čas na zprůchodnění celého systému do konce prázdnin. Jak řekl v Ptám se já ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), lhůta se teď ještě posouvá o dva až tři týdny. Pak by se mohlo řešit případné setrvání Pirátů ve vládě. Zda problémy s digitalizací Pirátské straně zasádně uberou politické body, nechtěl její předseda hodnotit. „Má to své bolesti, já jsem bojovník, tak prostě jdu a dodávám. Když před sebou máte těžký úkol, tak s ním prostě bojujete. Na nějaké plakání moc času není. Jde o to splnit úkol, který jsme slíbili v maximální možné míře, co to jde. V tom mají Piráti svědomí čisté, že jsme nic nedělali jenom naoko a do těch těžkých věcí jdeme. Ať pak zhodnotí lidé, jestli ta snaha byla dostatečná nebo to pochybení bylo na naší straně,“ uzavřel debatu Bartoš. Proč ministr Bartoš tak nepřipravený systém vůbec spustil? Byl se podívat, jak ho zvládají úředníci na stavebních úřadech? A jak dlouho zůstanou Piráti ve vládě?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Ministr financí zveřejnil návrh státního rozpočtu. I když vláda jednala za zavřenými dveřmi, aby měla klid na dohodu, ministři se o peníze začali hned veřejně hádat. Jak jednání dopadnou? A kdo a kolik dostane příští rok přidáno?Hostem Ptám se já byl vicepremiér, ministr práce a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Resort financí navrhl na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun (tedy o 22 miliard nižším, než s jakým se počítá pro letošek). Premiér Petr Fiala (ODS) návrh pochválil s tím, že kabinet podle něj investuje do rozvoje silnic a dálnic, výzkumu a inovací, školství nebo obrany. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označil navržený rozpočet za prorůstový, vláda si podle něj půjčuje převážně právě na investice.Okamžitě se ovšem ozvali Piráti, kteří označili plány šéfa státní kasy za nepřijatelné. Pirátský předseda a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš požaduje sedm miliard korun na program výstavby bydlení a očekává další jednání. O změnách v návrhu rozpočtu chtějí mluvit i další ministři. Předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka by rád dostal navíc jednotky miliard na posílení sociálních služeb a budování sociální infrastruktury. Přesnou částku ale prozradit nechce: „Já to přes média nevzkazuju. Celé tři roky jsem nebyl ministr, který by chodil, brečel by veřejně a říkal, že mně chybí ještě tolik a tolik. A dupal nožičičkama a říkal, že když to nedostanu, tak půjdu z vlády.“Kritiku některých analytiků a hlavně opozice, že plánovaný deficit je stále vysoký a vláda rezignovala na svůj záměr snižovat rozpočtové schodky, Jurečka odmítá. „Z mého pohledu je to maximum možného v této situaci. Z těch 230 miliard odečtěme 100 miliard korun, to jsou náklady na obsluhu státního dluhu. V této částce platíme dluhy všech předchozích vlád. My jsme teď vypluli z té největší bouře, máme za zády tornádo, ale rozhodně nemůžeme říct, že už máme klidnou situaci.“ Pokud Piráti rozpočet nepodpoří, co to bude pro vládu znamenat? Co bude s Ivanem Bartošem, pokud brzy neopraví systém digitalizace stavebního řízení? A proč kabinet zmírňuje plánovaný růst věku odchodu do důchodu?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Ministerstvo financí už o víkendu rozešle oficiální návrh státního rozpočtu na příští rok a bude tak jasné, co dostane třeba nespokojený resort školství nebo co bude s platy ve veřejném sektoru v příštím roce. Komu se má přidat?Hostem Ptám se já je hlavní analytik společnosti Deloitte, ekonom, člen NERV a poradce prezidenta David Marek.Vláda se letos oproti předchozím letům rozhodla tajit přípravu státního rozpočtu na příští rok. Kabinet se tak rozhodl, aby se předešlo tradičním tahanicím, mediálním přestřelkám a „PR divadlu opozice“. Ministerstvo financí rozešle finální návrh rozpočtu 2025 v posledním možném termínu, tedy v sobotu 31. srpna. Vláda pak musí návrh odsouhlasit do konce září.To kritizuje zejména opozice i někteří ekonomové. Podle dřívějších vyjádření bývalé šéfky státní kasy Aleny Schillerové (ANO) současný postup ministerstva „narušuje důvěru ve vládu a otevírá otázky, co vláda tají.“ „Proč nechci rozpočet zveřejnit dřív, než musím? Kvůli takovým, jako jste vy, která se škodolibě třese na každou šanci vystrašit co nejvíc lidí, na co určitě nebudou peníze,“ vzkázal jí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).Jak zjistily Seznam Zprávy, před posledním jednání vlády tento týden ve středu stále zůstávalo několik sporných bodů. Mezi ty nejdůležitější patřily finance pro Ministerstvo školství, výše platů ve veřejné sféře a celková výše schodku. Letošní schodek rozpočtu byl plánovaný na 250 miliard korun, ten příští se zatím odhaduje na 230 miliard.„Pokud zvenku přichází silné negativní impulsy a ekonomika sotva roste, tak 230 miliard korun je kompromis, který jsem jako ekonom ochotný akceptovat,“ říká Marek.Na výtky opozice, že nejde o rozpočtovou odpovědnost říká: „(Ukazuje graf) Já jsem si přinesl takovýhle graf. Ty červené sloupce a ta čára dolů, to je působení předchozí vlády, a to je fiskálně nezodpovědné chování, tohle to (ukazuje na klesající schodky za současné vlády) je odpovědnější jednání fiskální politiky. Takže tady je jasné vidět, kdo způsobil ten problém a kdo ho aspoň částečně napravuje.“¨Prohrály odbory, když nekývly na zvýšení platů nejméně odměňovaným už od letošního září? Je dobře, že se rozpočet projednává tajně? A mohla by nás někam posunout nová hospodářská strategie z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Rusko vede proti Česku i celému Západu roky informační válku. Dezinformacemi nahlodává důvěru lidí v instituce svých zemí. Před riziky přes 10 let varuje i Bezpečnostní informační služba (BIS). Jak se státu boj s dezinformacemi daří? Hosty speciálu Ptám se já, který se konal 19. srpna v pražském kině Přítomnost v rámci Festivalu mediálního vzdělávání, byli velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka, mluvčí BIS Ladislav Šticha, poradce premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi Miloš Gregor, zástupkyně vedoucího Centra proti hybridním hrozbám MV ČR Júlia Buzalková a expertka na dezinformace a hybridní hrozby Eva Klusová. Na úvodní otázku, s kým jsme v tuto chvíli v informační válce, odpověděl velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka jednoznačně: „Podle bezpečnostní strategie České republiky je náš strategický protivník, se kterým jsme v tom zápase, Ruská federace. Jako hrozbu definuje i Čínu. To jsou dva státní aktéři, kterých bychom se měli obávat a podnikat nějaká protiopatření.“S tím souhlasila i expertka na hybridní hrozby Eva Klusová: „Na prvním místě, číselně, informačním výtlakem je Ruská federace, a to jak tady ruská propaganda drtí naše cílové skupiny. A zmíněná Čína, která také s Ruskem sdílí informační strategii v rámci informačního působení. Svět už začíná být opět bipolární a my víme, kdo je toho v rámci propagandy strůjcem.“Na rostoucí rizika dlouhodobě upozorňuje Bezpečnostní informační služba (BIS). Naposledy na konci července její ředitel Michal Koudelka varoval, že bezpečnostní situace ve světě je mimořádně vážná a promítá se to v řadě oblastí i do dění v Česku. Deepfake videa jsou obrovské rizikoSvět se podle šéfa BIS nebezpečně pohybuje na hraně globálního střetu. Mezi hrozby s tím spojené patří mimo jiné i nepřátelská propaganda, kybernetické útoky nebo možné zneužití umělé inteligence. „Je tam absolutně přímá souvislost s tím, co se momentálně děje, tedy s momentální bezpečnostní situací. Nepochybně bychom nečelili tak velkým dezinformačním kampaním, kdyby nebylo například konfliktu na Ukrajině, v Pásmu Gazy,“ navázal v debatě na Koudelkova dřívější prohlášení mluvčí úřadu Ladislav Šticha. A upozornil, že nebezpečí dál narůstá i z dalšího důvodu: „I když se nám to nemusí líbit, s růstem technologií se ta hrozba stává větší. A mnohem hůř se s tím bojuje.“ „My nebojujeme pouze s Ruskou federací, která nás informačně válcuje. Ale bojujeme s prostředím algoritmů sociálních sítí, které bohužel pro nás není spojenec, ale nepřítel. A to je velmi obtížné. Deepfake videa a další jsou obrovské riziko. Takže bojiště se nám mění a my se musíme měnit s tím,“ doplnila expertka na hybridní hrozby Eva Klusová. Podle ní se ale v Česku zároveň zvětšuje i povědomí o těchto rizicích a snaha s tím něco dělat. „Pohybuju se v této oblasti od roku 2017. Tehdy jsme byli považováni za konspirátory, kteří si vymysleli, že nás tady Rusko manipuluje. Zapojení lidí, kteří si uvědomují riziko působení Ruské federace, je teď mnohem urgentnější. Zapojení jak odborné, tak politické sféry je větší, funguje i spolupráce na platformě EU. Takže posun je za mě obrovský.“ Poradce premiéra brání vláduZejména od kritiků vlády často zaznívá, že kabinet Petra Fialy (ODS) v této oblasti nedělá zdaleka dost. Do pětikoalice se na začátku letošního roku opřel i prezident Petr Pavel, když prohlásil, že vláda nedělá ani potřebné minimum a že boj s dezinformacemi je v Česku na bodu mrazu.Politolog Miloš Gregor, který se stal poradcem premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi loni na podzim (tedy jen chvíli před tím, než přišla prezidentova kritika), vyzdvihl snahu vlády boj s dezinformacemi nastartovat. „Troufám si říci, že tahle vláda je vlastně v novodobé historii České republiky první, která tomu věnuje pozornost, která to téma bere vážně.“Gregor přiznal, že by chtěl, aby stát postupoval rychleji. Za současné politické situace je ale podle něj pochopitelné, že vláda jedná opatrně. „V kontextu toho, jak se k tomu staví jednotliví političtí aktéři, opoziční strany, kde de facto cokoliv se udělá v oblasti nějaké mediální gramotnosti, tak to opoziční a neparlamentní subjekty hned vztahují jako souboj proti nim, to je vlastně minové pole. Kde vláda musí vážit, kde to ještě může mít nějakou přidanou, pozitivní hodnotu a kde už by možná byla slonem v porcelánu.“ Že se v Česku proti dezinformacím vůbec nic nedělá, odmítl také velitel armádní Skupiny kybernetických a informačních sil Ivo Zelinka. „To, že nějaká aktivita není vidět, neznamená, že se nic neděje. Tím myslím třeba monitoring. Zároveň kdyby armáda reagovala na každou dezinformaci, tak nedělá nic jiného.“ Jako příklad toho, kdy armáda naplno veřejně vystoupila proti společensky nebezpečné propagandě, pak Zelinka připomněl loňskou dezinformaci týkající se nácviku odvodů (ty měly být podle dezinformační scény zástěrkou pro odvody na Ukrajinu a přípravou na mobilizaci).Cenzura v ČR není možnáPrezident v lednu vládě také vyčetl, že strategickou komunikaci státu napříč resorty a dalšími úřady nikdo nezastřešuje a nekoordinuje. I to už se změnilo. Na Úřadu vlády na jaře vzniklo s tímto úkolem nové oddělení. Koordinátorem strategické komunikace se stal bývalý šéf Vojenské policie Otakar Foltýn. I když Foltýn některými svými výroky vyvolává jisté kontroverze a jeho kritici už ho stihli označit za cenzora, účastnici debaty se shodli, že jeho práce je potřebná. „Nepřátelské chování vůči zájmům České republiky je třeba nazvat pravými jmény,“ podotkl poradce premiéra Miloš Gregor.  Obnovit v lidech důvěru ve stát a jeho instituce ale podle něj nebude snadné. „Zejména právě proto, že se s tím dlouhá léta nic nedělalo. A zástupcům dezinformační scény se podařilo za posledních 10 let dát rovnítko mezi boj s dezinformacemi a cenzuru, omezení svobody slova.“ „Cenzura v České republice není. Já chci, aby to tady kategoricky zaznělo, už jenom proto, že je to technologicky nemožné. Dokud v České republice bude fungovat naplno internet, pokud v České republice nebude zakázána jediná sociální síť a pokud tady bude svoboda podnikání, tak z logiky vyplývá, že nemůže dojít k cenzuře, protože technicky není možná,“ doplnil ho mluvčí BIS Ladislav Šticha. I přes všechny těžkosti podle něj i ostatních účastníků debaty nesmí Česko boj v informační válce vzdávat. „Z války na Ukrajině je zamrzlý konflikt. To znamená, že musíme počítat s tím, že snaha ruské propagandy bude i nadále pokračovat. Obzvlášť s tím, jak se bude blížit nějaké období - a jednou to musí přijít - kdy bude potřeba zasednout k jednacímu stolu,“ dodal Šticha.  Debatu s názvem „Dezinformace a bezpečnost. S kým jsme v informační válce?“ se konala v rámci třetího ročníku Festivalu mediálního vzdělávání, který pořádá Seznam.cz a který se letos zaměřil právě na boj s dezinformacemi.  ---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na

Národní ekonomická rada vlády už několik měsíců prosazuje zásadní reformu fungování Česka, která by údajně pomohla uspořit miliardy. Tlačí na snížení vysokého počtu obcí. Ty se ale brání. Proč držet obce, které nikdo nechce řídit?Hostem Ptám se já byl předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl (STAN).Česko je zemí rozbrobených samospráv. V přepočtu na počet obyvatel má dokonce nejvíce obcí v Evropě, celkem 6 250. Velká část z nich má méně než 500 obyvatel a v mnoha se navíc jen těžko hledají lidé ochotní takové obce řídit. Národní ekonomická rada vlády (NERV) proto před časem přišla s návrhem na jejich slučování. Opatření by podle expertů mohlo provoz radnic zefektivnit a zároveň státu uspořit miliardy korun. (S vlastním návrhem, jak dotlačit malé obce ke slučování, nedávno přišla i vládní TOP 09.)Plány ale narážejí na silný odpor. Starostové si chtějí svoji nezávislost udržet. „Slučování obcí není cesta správným směrem. Já bych to dokonce přirovnal k nucené kolektivizaci zemědělství v padesátých letech,“ prohlásil šéf Svazu měst a obcí František Lukl (STAN). Podle něj je řešením spíše dobrovolná spolupráce nebo uzavírání takzvaných společenství obcí, které starostům od nového roku umožnuje novela zákona. S tímto scénářem se zjevně už začínají smiřovat i členové NERVu. Například ekonomka a poradkyně premiéra Helena Horská v nedávném rozhovoru pro Ptám se já řekla, že doufá alespoň v postupnou změnu v postoji obcí i jejích obyvatel: „Ta novela vytvořila základy pro takzvané létající úředníky, může to být i létající ředitel školy, létající školník, létající expert na čerpání evropských fondů na rozvoj obcí. A to je pozvolná cesta k tomu, že možná mnoho obcí zjistí, že spolupracovat, být spolu je vlastně fajn a je to ve prospěch všech občanů. A možná nakonec i občané zjistí, že spojit se není vůbec zlá věc.“ Co malé obce nejvíc zatěžuje? Není postoj starostů odmítajících slučování zpátečnický? A jak by fungovali takzvaní létající úředníci či učitelé?---Podcast Ptám se já. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vládě Petra Fialy (ODS) zbývá už jen necelý rok a půl u moci. Při svém nástupu kabinet sliboval reformy a úsporná opatření. Jak úspěšný je zatím kabinet v konsolidaci veřejných financí? A komu ze státních zaměstnanců je třeba přidat? Hostem Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a poradkyně premiéra Helena Horská. Vláda zahájila dlouho očekávané projednávání rozpočtu na příští rok. Jeho součástí je i jednání o navýšení platů státních zaměstnanců. Ministerstvo práce navrhuje přidat od září na tarifu o sedm, nebo o deset procent lidem, kteří dostávají plat podle nejnižší tarifní tabulky. Poradkyně premiéra, ekonomka Helena Horská je pro navýšení jen těm opravdu nejhůře placeným: „Přidávala bych hlavně tam, kde jsou mzdy velmi nízké, kde lidé pracují často i na úrovni minimální mzdy. A poprosila bych ostatní, kteří mají už i tak vysoké mzdy, často navíc počítají také s výsluhou, aby trochu ustoupili od svých požadavků. Poprosila bych je o ohleduplnost, solidaritu a hledání spravedlnosti. A pokud se jim to nelíbí, tak soukromý sektor nabízí dostatek volných pracovních pozic.“Změny by se to mohly týkat necelých 360 tisíc úředníků, pracovníků v kultuře, technických pracovníků v sociálních službách a ve zdravotnictví nebo nepedagogů ve školství. Stejně by si pak mělo podle návrhu polepšit ještě zhruba 70 tisíc státních zaměstnanců.Resort financí už dříve uvedl, že s tím nesouhlasí. Vládní rozpočtová rezerva je podle něj vyčerpaná a není jasné, z čeho by se takové přidání platilo. Desetiprocentní navýšení platů naopak schvalují odbory, jejichž část je od polovina července ve stávkové pohotovosti. A vyhrožuje protesty, pokud nebude růst výdělků pokračovat i v příštím roce. Vláda by měla rozhodnout příští týden. Za jaké změny, které vláda zatím udělala, je na místě pochvala? A jaké změny naopak nejvíc chybí?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Před pár měsíci si vláda zřídila nový odbor strategické komunikace. A tenhle týden startuje jeho první komunikační kampaň. Má zvyšovat odolnost veřejnosti vůči dezinformacím a zdůrazňovat naše základní hodnoty. Jak bude vypadat? Hostem Ptám se já byl kreativní ředitel strategické komunikace vlády Jozef Dobrík, který také stojí za kampaní Dárek pro Putina organizující sbírky na podporu Ukrajiny.Strategická komunikace vlády by se měla podle jejího koordinátora Otakara Foltýna zaměřit i na témata primárně založená na pozitivních hodnotách. Právě tento týden by proto měl Foltýnův tým zahájit kampaň na sociálních sítích k výročí invaze 21. srpna.Bývalého náčelníka Vojenské policie Otakara Foltýna vláda jmenovala do funkce na konci května. Některé jeho výroky (například když podporovatele Putinova režimu označil mimo jiné za svině) budí kontroverze. Jeho kritici ho také viní z cenzury. Foltýn už dříve prohlásil, že žádnou cenzuru dělat nebude. A pokud to někdo tvrdí, tak podle něj prosazuje ruský narativ, jedná proti zájmům vlastního státu a je kolaborantem současného kremelského režimu. „Řekl jsem panu premiérovi, že máme málo času a rozhodně nebudu opatrný přešlapovač komunikující nic neříkajícími frázemi. To se nemusí každému líbit. Nemám však pocit, že by s tím měl problém,“ reagoval Foltýn. Je kontroverze, kterou kolem strategické komunikace státu budí její koordinátor, v pořádku? A jak práce na komunikační strategii státu ladí s prací pro spolek, který vybírá peníze na zbraně pro Ukrajinu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Na Slovensku opět vypukly protivládní protesty. Zemi teď rozdělují zásahy ministryně Martiny Šimkovičové do kultury. Premiér Robert Fico prohlašuje, že opozice vytváří atmosféru vedoucí k dalším atentátům. Kam může situace zajít?Hostem Ptám se já byl slovenský sociolog Michal Vašečka. Zhruba 18 tisíc lidí se v úterý sešlo v Bratislavě na dalším protestu, který proti vládě Roberta Fica (Směr-sociální demokracie) pořádala opozice. Demonstranti požadovali odvolání ministryně kultury Martiny Šimkovičové (SNS), která v posledních týdnech rozpoutala čistky ve slovenských kulturních institucích. Jejich součástí bylo i odvolání ředitele Slovenského národního divadla Mateje Drličky nebo ředitelky Slovenské národní galerie Alexandry Kusé. „K moci v případě kultury přišli lidé, které se nebojím nazvat barbary. Kteří kultuře ne že nerozumí, je to daleko horší, oni jí chtějí likvidovat. Mají představu o kultuře jako o folklóru devatenáctého století, který je třeba propagovat na každém rohu. Cokoliv, co zavání modernitou, považují za dekadentní. Používají slova, která jsme mohli naposledy slyšet začátkem padesátých let od stalinistů, anebo v třicátých letech od nacistů,“ kritizoval slovenský kabinet sociolog Michal Vašečka. Robert Fico v reakci na poslední protesty prohlásil, že takové akce jen podněcují k nenávisti a povedou k dalším atentátům. Dokonce už podle něj ministryni kultury někdo vyhrožoval smrtí a resort vnitra proto musel zvýšit její ochranu. „Robert Fico a všechny trojkoaliční strany začaly jistý typ normalizace. Tady můžeme odkazovat na 70. léta, na to, co jsem spolu zažili v Československu: tedy zastrašovat obyvatelstvo a dávat jim jasný obraz toho, co je čeká. Jinými slovy se musíte přidat na tu správnou stranu,“ komentoval dění v zemi sociolog, podle kterého ovšem současný stav mnoha Slovákům vyhovuje. „Ukazuje se, že to vadí v nejlepším případě polovině společnosti. A to už jsem velký optimista,“ dodal. Jak se pod vládou Roberta Fica proměňuje slovenská společnost? Jak zásahy kabinetu ovlivní tamní kulturu i okleštěná veřejnoprávní média? A co naše sousedy čeká dál?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Zatímco digitalizaci stavebního řízení drtí kritika, ministerstvo práce sklízí za totéž pochvaly. Daří se mu převádět vyřizování dávek do on-linu a další revoluční změny slibuje. Jak to, že jednomu úřadu to jde a druhému ne?Hostem Ptám se já byl vrchní ředitel IT sekce ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Karel Trpkoš. Vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) prožívá opravdu horké léto. Kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení schytává kritiku od veřejnosti, odborníků, opozice i koaličních partnerů. Naposledy ve středu ho kvůli přetrvávajícím potížím systému grilovali senátoři a úředníci stavebních úřadů. Ti vyhrožují stávkou nebo výpověďmi. Bartoš slibuje, že se vše vyřeší do konce prázdnin.O to víc teď ve vládních řadách kontrastuje práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Jeho ministerstvo práce a sociálních věcí je za digitalizaci totiž naopak dlouhodobě chválené a podle mnohých se stává průkopníkem ve zpřístupnění on-line služeb lidem. Výrazně mu v tom pomáhá právě šéf IT sekce Karel Trpkoš, který na resort přišel ze zkušenostmi ze soukromého sektoru. Proč se digitalizace stavebního řízení nedaří, je to extrémně těžký úkol? „Je to úplně standardní úkol, není to raketová věda. Není to tak, že je to třeba o tři, o čtyři levely složitější než věci, které děláme my,“ říká Trpkoš. Do ostré kritiky kolegů se ale pouštět nechce. „Jsem radši, když někdo něco udělá a pak to do odladí, než když se lidi bojí a pak se nic neudělá. To je největší průšvih.“Za Trkošova působení MPSV mimo jiné loni po letech uzavřelo kauzu dodávky IT systému pro vyplácení dávek, kterou provázely policejní vyšetřování a soudy (systém bude tři roky spravovat firma OKsystem, poté už by se o něj mělo starat samo ministerstvo). Výrazně se také zjednodušilo vyřizování dávek, žádosti je od léta 2022 možné podávat on-line přes portál Jenda. A resort slibuje i další změny. Je to, co se daří ministerstvu práce, skutečná digitalizace? Proč se v Praze vyřižování dávek stále zpožďuje? A jak ve státní správě zaplatit a udržet dobré IT specialisty?Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Rusko podle ukrajinských zdrojů stáhlo některé jednotky z jižní Ukrajiny a vrátilo je na své území, kde by se měly pokusit odrazit vpád ukrajinských sil v Kurské a Belgorodské oblasti. Co Ukrajina operací na ruském území sleduje?Hostem Ptám se já byl analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti).Útok ukrajinských jednotek na ruské území i po týdnu pokračuje. Po Kurské oblasti vyhlásila nouzovou situaci sousední Belgorodská, která podle tamního gubernátora čelí ostřelování ukrajinskými ozbrojenými složkami. Situace je podle něj mimořádně obtížná a napjatá. Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 117 ukrajinských dronů a čtyři balistické rakety nad příhraničními oblastmi, včetně Kurské a Voroněžské. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila o stovku dronů méně. Operace ukrajinské armády v Kurské oblasti začala 6. srpna. Kyjev ji vysvětlil jako reakci na více než dva roky trvající ruskou vojenskou kampaň na Ukrajině. Podle vyjádření ministerstva zahraničí nemá Ukrajina zájem zabírat území Ruské federace. Experti se shodují, že cílem akce může být odlákání ruských jednotek z ukrajinské fronty. A Rusové podle mluvčího ukrajinské armády Dmytra Lichovyje skutečně stahují část vojáků ze Záporožské a Chersonské oblasti. Ruské úřady také v pondělí uznaly ztrátu 28 obcí v pohraničí Kurské oblasti, Ukrajinci podle nich mají pod kontrolou zónu o šířce 40 kilometrů a hloubce 12 kilometrů. Moskva přesto neustává v útoku na Ukrajinu. Podle serveru Politico se soustředí na Pokrovsk a další města v Doněcké oblasti. Jak daleko ukrajinská operace zajde? A v jaké kondici je po 900 dnech války Rusko?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Průmyslová výroba v červnu v meziročním srovnání klesla, průmysl se dál potýká se slabou poptávkou a zůstává v recesi. Pokles si připsalo i stavebnictví. Co nás pořád brzdí? Hostem Ptám se já byl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.Tuzemský průmysl je dál v útlumu. Firmy trápila hlavně nedostatečná poptávka. Průmyslová produkce v Česku v červnu zrychlila meziroční pokles na 3,4 procenta, v květnu se snížila o 3,2 procenta. Analytici očekávají mírný pokles průmyslu za celý letošní rok. Opatrné až negativní jsou i samotné firmy. Podle průzkumu, který dělal Svaz průmyslu spolu s Českou národní bankou společnosti očekávají opětovné zhoršení nových zakázek i ochlazení investic.„Čísla jsou o něco horší, než jsme si přáli a než jsme očekávali. Na druhé straně odráží logicky to, co se v ekonomice a na trhu děje,“ komentoval data Českého statistického úřadu prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Zároveň ale neztrácí optimismus. Jsou totiž odvětví, kterým se momentálně daří. A to i navzdory problémům sousední německé ekonomiky, se kterou je ta tuzemská provázaná. „Je to třeba automobilový průmysl, farmaceutický průmysl nebo elektrotechnický průmysl. Takže nemůžeme paušalizovat na celou ekonomiku,“ upozornil Rafaj. A odmítl, že by byl český průmysl v zásadní recesi. Jaké překážky by průmysl potřeboval odstranit? Jaký dopad na ně bude mít "český Green Deal"? A kdy začne z českého hospodářství přicházet více dobrých zpráv?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

MiMinisterstvo financí rozeslalo resortům první předběžná čísla rozpočtu na příští rok. Ministerstvo školství má podle něj dostat o několik miliard méně než letos. To chce naopak přidat. Co další škrty pro školství znamenají? Hostem Ptám se já byla předsedkyně Učitelské platformy a ředitelka Základní školy Pod Beckovem Petra Mazancová.Nervozita kvůli platům neroste jen mezi policisty, hasiči nebo lékaři, kteří vyhrožují protesty. Frustrovaní jsou i pracovníci ve školství. Důvodem je předběžný návrh rozpočtu na příští rok, který Ministerstvo financí předložilo resortu školství. Je totiž o šest miliard nižší než letošní (ten činí 273 miliard korun). Podle ministra Mikuláše Beka (STAN) jde zatím jen o technický návrh před jednáním. Sám požaduje o 30 miliard více.Šéfka Učitelské platformy Petra Mazancová ovšem upozornila, že ujišťování politiků už ona ani mnozí další pracovníci ve školství příliš nevěří. Naštvaní už jsou podle ní i „srdcaři, kteří se dosud dokázali s lecčím vyrovnat“.„Pokud se letos rozhodlo, že se rozpočty zveřejňovat nebudou, tak ačkoliv jsem s tím úplně nesouhlasila, tak jsem si říkala, že si aspoň ušetříme dohadování. Ale opět se dohadujeme o tom, jestli je školství priorita, nebo není. A zaráží mě, že se opakuje úplně stejná taktika jako loni. To znamená dát školství ještě méně než v loňském rozpočtu a tvářit se, že je to ok,“ zkritizovala situaci Mazancová, podle které vláda Petra Fialy (ODS) nehraje fér. „Je to fligna na učitele,“ dodala. Osm ze 13 odborových svazů veřejné sféry (včetně zástupců učitelů) už kvůli nejistotě ohledně platů zahájilo stávkovou pohotovost a vyčkává na druhou polovinu srpna, kdy skončí vládní prázdniny a mělo by se začít vyjednávat o rozpočtu. Jak vláda přistupuje ke školství, o kterém tvrdila, že je její prioritou? A jak jsou dnes, necelý rok po velké stávce, učitelé spokojeni?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Hnutí SPD padají preference, nevyšly mu ani eurovolby. Před těmi podzimními se proto rozhodlo na sebe upozornit ostrou protiimigrační a antievropskou kampaní. Vážně chce SPD získat zpět voliče brnkáním na rasistickou strunu?Hostem Ptám se já byl místopředseda SPD a poslanec Radim Fiala.Hnutí SPD se potýká s odlivem voličů. Zklamáním pro něj byly i volby do Evropského parlamentu, do kterých hnutí šlo spolu s Trikolorou a ve kterých získalo pouze jeden mandát. Před podzimními krajskými a senátními volbami se proto rozhodlo přitvrdit a  rozjelo kontroverzní kampaň, kterou zaskočilo veřejnost i odborníky. Na vizuálech například straší „chirurgy“ z dovozu tmavé pleti se zkrvavenou kudlou, červy na talíři nebo výroky, že „vláda vyrábí víc hnoje než váš dobytek“.Podle některých politologů, které oslovila v uplynulých dnech česká média, kampaň využívá nebezpečnou zkratku a je nevkusná a eticky sporná. Plakáty SPD zkritizoval i předseda TOP 09 v Praze Jiří Pospíšil, který na ní podal trestní oznámení. Oznámil to na síti X. Kampaň podle něj podněcuje k nenávisti vůči menšinám. SPD už mezitím vzkázalo, že jeho kroky budou gradovat. Kam až chce hnutí Tomia Okamury zajít? Bude to na voliče fungovat? A co si hnutí slibuje od spojení s Jindřichem Rajchlem?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Komunistická europoslankyně Kateřina Konečná odstartovala pokus o návrat české levice do nejvyšších pater tuzemské politiky. Se značkou Stačilo! jde po eurovolbách i do krajů. Co musí komunisté udělat, aby se vrátili do Sněmovny?Hostem Ptám se já byla předsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná.Po úspěchu projektu Stačilo! ve volbách do Evropského parlamentu (ve kterých koalice KSČM, SD-SN a ČSNS získala dva mandáty) jde lídryně komunistů a znovuzvolená europoslankyně Kateřina Konečná s novou značkou i do podzimních krajských a senátních voleb.„Máme mandát si říct o mandáty v jakýchkoliv dalších volbách proti této pětidemoliční vládě,“ prohlásila Konečná po eurovolbách. Jejím hlavním cílem je příští rok dostat komunisty zase zpátky do Poslanecké sněmovny, odkud museli poslanci KSČM odejít po volbách v roce 2021 (strana u voličů propadla, když získala jen 3,6 procenta hlasů).O tom, zda si půjdou komunisté pro hlasy voličů s koalicí Stačilo! i v kampani do Sněmovny, se podle Konečné rozhodne do dvou týdnů po krajských volbách. O schovávání komunistické značky za jinou to ale podle ní není: „Jsem předsedkyně KSČM, myslím, že to všichni v téhle republice vědí, já se s tím netajím. Mně jde spíš o to, že chceme nabídnout silnou alternativu. Chceme přijít s novými lidmi, s programem, který bude jasně daný bez těch politiků, kteří tady za 30 let ukázali, že v téhle zemi vládnout neumí.“Jak si komunisté představují sjednocování české levice? S kým vším jsou ochotni se spojit? A proč Kateřině Konečné vadí akce příslušníků ukrajinské brigády pluku Azov v Česku, třeba proti akcím ruských Nočních vlků ale neprotestovala?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Triatlonisté letos zažívají napínavou olympiádu. Kvůli špinavé Seině nemohli trénovat plavání, jejich závod byl několikrát odložen a do poslední chvíle nebylo jasné, jestli je nečeká jen duatlon. Bude se situace ještě opakovat?Hostem Ptám se já byl Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.Masaryka, který pracuje v oboru hydrologie povrchových vod, zabývá se dopady změny klimatu na vodní zdroje a je také radním pro životní prostředí na Praze 4 za hnutí ANO.Kvůli velké míře znečištění Seiny v ní platil zákaz koupání už od roku 1923. Francouzská vláda se to po sto letech pokusila změnit a chtěla řeku vyčistit - nejen kvůli chystané letní olympiádě v Paříži, ale i plánům opět zpřístupnit plavání v Seině veřejnosti. Před startem her si v ní demonstrativně zaplavala i pařížská starostka Anne Hidalgová.Jak se Francii povedl projekt čištění řeky, který má být hlavním odkazem olympiády? Proč ani investice za více než 30 miliard nestačila? A jak jsou na tom řeky v českých městech?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Digitalizace stavebního řízení jako zásadní projekt pirátského vicepremiéra Ivana Bartoše se nedaří. Uživatelé nového systému si měsíc od spuštění dál stěžují na množství závad. Potřebná povolení mezitím váznou. Kde je chyba? Hostem Ptám se já byl předseda České komory architektů a bývalý pražský primátor Jan Kasl.Měsíc od spuštění online systému stavebního řízení žadatelé o stavební povolení i samotné úřady stále hlásí problémy a nefunkčnost systému. Příliš nepomohly ani dosavadní opravy a aktualizace, které ministerstvo pro místní rozvoj průběžně provádí. Podle resortu a jeho šéfa Ivana Bartoše (Piráti) by se potíže měly postupně odstranit do konce prázdnin. Odborníci mezitím odhadují, že ztráty způsobené průtahy v řízeních by jen za červenec mohly dosáhnout miliardy korun. Například Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) varuje, že kvůli nefungující digitalizaci stavebního řízení ukončí aktivní činnost možná až tisíce projektantů. Podle předsedy České komory architektů (ČKA) Jana Kasla je situace horší, než všichni čekali. A ohrožuje i existenci architektonických ateliérů, které nemají peníze na pokrytí delšího období bez příjmu za projednané projekty.Sám Kasl přitom od počátku označuje digitalizaci za nutný a vítaný krok, i on už ale přestává být optimistický: „Portál stavebníka (část systému pro veřejnost, pozn. red.) opravit zvládneme, když někdo bude poslouchat komory. Ale bojím se, že Informační systém stavebního řízení (část pro úředníky, pozn. red.) je v daleko horším stavu. Pánové, myslím si, že jste to pohnojili, jak nejvíc jste mohli. To je třeba říct upřímně.“Co na digitálním stavebním řízení nefunguje? Kdo by za to měl nést zodpovědnost? A půjde to opravit?Ptám se já, Marie BastlováPodcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Už je to více než půl roku, co se premiér dohodl s lékaři na ukončení jejich předvánočního protestu a slíbil jim změny v systému práce i odměňování. Zákon, který by to měl řešit, ale ještě není hotový. Hrozí další stávka lékařů?Hostem Ptám se já je viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda. Protesty nehrozí vládě pouze policie, jejíž odbory se od podzimu dožadují navýšení platů. O stávce mluví i lékaři. Odboráři a Česká lékařská komora se totiž stále nedohodli s Ministerstvem zdravotnictví na způsobu odměňování. Konkrétně na tom, jak pro příští rok počítat zdravotníkům platy, kolik by měl stát na jejich zvednutí vydat a jak to bude se zaručenou výší odměny. Odměny lékařů v nemocnicích by měl nově sjednocovat speciální zákon. Ten byl součástí dohody, která loni na konci roku ukončila velkou stávku zdravotníků. Návrh normy už má prý ministerstvo téměř hotový. A podle šéfa resortu Vlastimila Válka (TOP 09) se stihne předložit Sněmovně tak, aby zákon začal platit od ledna. To ovšem není jisté. Po sérii neúspěšných schůzek budou zástupci lékařů a ministerstva pokračovat ve vyjednávání až na konci srpna. To už by totiž mělo být jasné, jaké budou příjmy ze zdravotního pojištění. Ministr Válek už obvinil lékaře, že jen eskalují své požadavky. Šéf ČLK Milan Kubek zase pohrozil, že pokud se obě strany nedohodnou, zdravotníci zvolí „jiné metody vyjednávání“. Plní ministerstvo svůj závazek? Kolik by stály návrhy lékařů na nový systém odměňování? A mají se pacienti připravit na další protestní akce?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Policii údajně hrozí odliv stovek lidí a protesty, pokud jim vláda nezvýší platy. Ministr vnitra slíbil navýšení od října, zřejmě k tomu ale dojde až v příštím roce. Je vážně zásadní, zda dostanou přidáno v říjnu nebo v lednu? Hostem Ptám se já byl předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na začátku letošního roku předběžně slíbil, že platy policistů, hasičů a příslušníků vězeňské služby vzrostou od října o 10 procent. Nepodařilo se mu ale vyjednat podporu v koalici. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by k navýšení platů bezpečnostních složek mohlo dojít nejdříve v lednu. Policejní odbory ovšem trvají na původním termínu, jinak se na podzim chystají na dlouhodobé protesty.„My nemůžeme stávkovat tak, že bychom zavřeli služebny. Ale jsme schopni se sejít před Úřadem vlády, před ministerstvem vnitra nebo dalšími ministerstvy, dlouhodobě. Policisté po službě přijdou a budou sloužit osmihodinové služby před Úřadem vlády a protestovat, že nesouhlasí s tím, jak stát myslí vážně bezpečnost našich občanů,“ přiblížil plány policejních odborů jejich předseda Tomáš Machovič. Podle něj také hrozí odliv stovky policistů (jen v Praze kolem dvou set), kteří už slibům vlády nevěří. „My už v současné době víme, že policisté avizují své odchody v tomto roce, protože skutečně nevědí, co bude dál. Stále se tady slibuje,“ podotkl šéf policejních oborů, který chce s ministrem vnitra znovu jednat na konci sprna. Jak by policejní odboráři vysvětlili své požadavky zaměstnancům, kteří od vypuknutí velké inflace nedostali přidáno nic? A není na místě omezit velmi štědrý systém výsluh pro členy bezpečnostních složek?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Česko se v posledních několika dnech výrazně posunulo v otázce zakázky století, tedy tendru na nové jaderné bloky. Vláda rozhodla, že stavět chce dva, a to s korejskou firmou KHNP. Zároveň řeší otázky nových emisních povolenek.Hostem Ptám se já byl Luděk Niedermayer, český europoslanec za TOP 09 a místopředseda výboru pro hospodářství a měnu Evropského parlamentu.Vláda během oznámení vítěze tendru na dostavbu dvou jaderných bloků uvedla, že jeden by měl stát zhruba 200 miliard korun. „U té ceny se pracuje pravděpodobně jen s částí nákladů. Korejci mluví o 220 miliardách, zároveň padlo, že tam bude nějakých 80 miliard předběžných prací. A to je potřeba vědět, co to je. Pravděpodobně velká část těchhle peněz by se měla přičíst k ceně těch bloků,“ upozorňuje Niedermayer.V minulých dnech vláda také jednala o dokumentech, kde se Česko zavazuje plnit některá kritéria, ke kterým se zavázalo v rámci Green Dealu. Největší vášně u veřejnosti vzbudilo možné zdražení pohonných hmot v rámci nových emisních povolenek. „V systému emisních povolenek je do roku 2029 nastavená hranice ceny povolenek 45 eur, což vede k tomu, že ten benzin by se řádově měl zdražit o dvě koruny, což vzhledem k tomu, jak fluktuuje ropa, není nic šokujícího,“ míní Niedermayer.Jaká jsou největší rizika projektu? Jaké jiné cesty existují pro zajištění energetické bezpečnosti? Co stojí za politickými tanečky vlády okolo schválení českých opatření ke Green Dealu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Už zítra začínají olympijské hry v Paříži. O medaile bude bojovat 113 českých sportovců, ale také Rusové a Bělorusové pod neutrální vlajkou. Je to prohra Mezinárodního olympijského výboru?Hostem Ptám se já byl vodní slalomář, člen sportovní komise Českého olympijského výboru a stříbrný medailista z her v Londýně Vavřinec Hradilek.Proti účasti Rusů a Bělorusů na olympiádě Hradilek dlouhodobě vystupuje. „Asi si bafuňáři nechtěli někoho politicky znepřátelit,“ komentuje Hradilek účast ruských a běloruských sportovců pod neutrální vlajkou. Podle něj jde o určitý způsob diplomacie a asi se to dalo čekat.Šéf Ruského olympijského výboru Stanislav Pozdňakov označil ruské tenisty, kteří na olympiádě budou, za družstvo zahraničních agentů. „V tomhle tom měl hrát větší roli MOV a chránit sportovce, kteří by se mohli dostat pod tlak. Prostě takovéhle vyjádření je šílené. Jak ten sportovec může mít klid na výkon?“ říká Hradilek.Jaké to je pro bývalé medailisty, sledovat hry z domu? Kolik přivezeme medailí? A jak velká chyba je, že ruští a běloruští sportovci nakonec na hrách budou?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Konec současného amerického prezidenta Joea Bidena v nadcházejících volbách je krok, který Spojené státy nepamatují téměř 60 let. Jak velké šance má na kandidaturu viceprezidentka Kamala Harrisová? A co může od voleb čekat Česko?Hostem Ptám se já byl český velvyslanec v USA Miloslav Stašek.Odstoupení současného prezidenta z nadcházejících voleb zažili Američané naposledy v roce 1968. Tehdy se Lyndon B. Johnson rozhodl znovu nekandidovat, výrazně k tomu přispěla jeho nepopularita v době války ve Vietnamu. U Joea Bidena se stal problémem jeho vysoký věk a nejisté vystupování v debatách. „Biden s oznámením čekal na konec summitu NATO,“ říká český velvyslanec v USA Miloslav Stašek.Nahradit Bidena by mohla jeho viceprezidentka Kamala Harrisová, která má největší šanci. „Pro její kandidaturu se vyslovilo téměř 80 % (demokratických) kongresmanů, vyjádřili se Clintonovi. Poměrně zdrženlivý je pořád Barack Obama,“ upozorňuje Stašek na bývalého prezidenta, který je vlivným hráčem u demokratů.S koncem Bidena ve volbách mizí i jedno z hlavních témat protikandidáta Donalda Trumpa. „Pokud Harrisová získá nominaci, Trumpovi tím padne jeho hlavní trumf. Což byl věk Joea Bidena. Ale Trump jí bude vyčítat v podstatě všechno, co vyčítal Bidenovi,“ míní velvyslanec Stašek.Jak vlivný je v tuhle chvíli Barack Obama? Bude Kamala Harris pro Trumpa jednodušší soupeř než Joe Biden? Co by Evropa mohla čekat od Harrisové jako případné prezidentky?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Stavební úřady se s novým digitálním systémem potýkají už třetí týden. Kde je chyba, že Portál stavebníka nefunguje podle očekávání? A podaří se odstranit velkou bolest Česka - zdlouhavé a složité povolovací procesy u staveb? Hostem Ptám se já byl vicepremiér pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš.Dlouho očekávanou digitalizaci stavebního řízení spustil stát 1. července. S cílem celý proces zjednodušit a zrychlit. I když asi nikoho nepřekvapilo, že se spuštění Portálu stavebníka neobešlo bez problémů a výpadků, ani po třech týdnech není situace na úřadech bez problémů. Úředníci se totiž potýkají s návalem starých žádostí podaných podle starých pravidel a zároveň stále řeší technické potíže s novým systémem. Řadu závažných problémů už ministerstvo v posledních dvou týdnech v rámci aktualizace vyřešilo. Stavební úřady ovšem mnohdy dál hlásí, že je brzdí třeba pomalé připojení nebo komplikace s ovládáním nového systému. Zaměstnanci si také stěžují, že nebyli pro práci s novým portálem podle nových pravidel stavebního zákona dostatečně proškoleni. „My nehledáme chyby, my hledáme společná řešení. A ve velmi individuálním kontaktu s velkými městy postupně toto ladíme. Takže když vidím ty štosy podaných žádostí, tak musím říct, že na stavebních úřadech dělají fakt srdcaři, snaží se to odbavit. Ten systém doladíme tak, aby přechod proběhl dobře,“ komentoval situaci ministr Ivan Bartoš (Piráti). Mělo ministerstvo se spuštěním ještě raději počkat? Za jak dlouho v systému odladí všechny chyby? A jak si stojí Piráti před podzimními volbami? ---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Seniorům se od ledna zvýší důchod v průměru o 356 korun. A podle ministra práce Mariana Jurečky je tempo růstu penzí velmi vysoké. Podle kritiků jde ale jen o zanedbatelnou částku. Je to málo? A jaké změny důchodový systém nakonec čekají?Hostem Ptám se já byl Filip Pertold, ekonom think-tanku CERGE-EI a člen poradního týmu ministra práce.Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nedávno prozradil, že penze v Česku porostou i v příštím roce. V průměru by si podle něj měli důchodci polepšit o 356 korun, přesná částka se ještě dopočítá podle vývoje mezd. „Průměrný starobní důchod v příštím roce vzroste a překoná hranici 21 tisíc korun. Průměrná výše v příštím roce bude 21 078 korun. Teď v červnu je průměrná výše důchodu 20 708 korun,“ oznámil Jurečka. A vyzdvihl, že valorizační mechanismus umí ochránit důchodce před inflačními riziky. Penze podle ministra rostou tempem, které je velmi vysoké i ve srovnání s okolními státy. Podle zástupců seniorů jde ale o zanedbatelnou částku, řada výdajů rostla mnohem víc.Zvyšují se penze i po omezení valorizací opravdu dostatečným tempem? Jak se nakonec posune věková hranice pro odchod do důchodu? A jak dopadnou změny v zákoníku práce?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Nová frakce europarlamentu Patrioti pro Evropu se dál rozrůstá a je třetím největším co do počtu křesel. Uskupení založené Viktorem Orbánem a Andrejem Babišem ale schytává kritiku, že je proruské. Co od něj máme čekat?Hostem Ptám se já byla europoslankyně hnutí ANO a místopředsedkyně nové frakce europarlamentu Patrioti pro Evropu Klára Dostálová.Přestup europoslanců hnutí ANO do nové frakce Patrioti pro Evropu, kterou ANO spoluzažilo, vyvolává na domácí politické scéně silné reakce. Kritikou nešetří komentátoři ani političtí oponenti z koalice v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS), podle kterého Patrioti slouží Rusku. Nespokojení jsou ale zjevně i někteří europoslanci ANO. Se svými obavami z dalšího vývoje ve frakci se už médiím svěřil Jaroslav Bžoch. Prohlásil, že mu to v ní „úplně nevoní“ a pokud frakce začne adorovat Rusko, odejde.Podle lídryně hnutí ANO v europarlamentu a místopředsedkyně Patriotů Kláry Dostálové jsou slova jejího stranického kolegy překvapivá: „Od Jardy Bžocha jsem osobně takovou kritiku neslyšela. Ani od žádných jiných europoslanců. Takže se Jardy zeptám, jak to bylo myšleno.“Označování frakce jako proruské považuje Dostálová za absurdní. „S nikým jsme v rámci frakce nemluvili o Rusku, o Ukrajině, protože ta frakce nevznikla k těmto důvodům. Ale vznikla úplně k jiným důvodům, abychom podpořili členské země, které mají stejný program jako hnutí ANO.“Má ANO nějaké záruky, že frakce nebude prosazovat proruské zájmy? Kam hnutí vlastně směřuje? A jak chce v Evropě prosadit, co slíbilo voličům?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Praha chce letos rekordně stavět. Rozjet se má více než desítka projektů za 50 miliard korun. Stejně jako další česká města ji ovšem stále brzdí zdlouhavé povolovací procesy a zastaralé územní plány. Jak se boj s byrokracií daří?Hostem Ptám se já byl ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) Ondřej Boháč.Hlavní město na letošek ohlásilo zahájení rekordního počtu veřejných staveb. Někteří radní to dokonce označují za největší stavební boom za uplynulá desetiletí. Na více než desítce projektů za 50 miliard korun se kromě města jako investor podílí také stát. Prahu čeká například revitalizace Václavského náměstí, stavba Dvoreckého mostu nebo zasklení oblouků v opraveném Negrelliho viaduktu.„Je skvělé, že se to daří, že se to konečně rozjelo. Nemyslím si, že nás to ale má uklidňovat. Ono se to trochu potkává najednou, jsou to dlouho plánované projekty,“ upozorňuje šéf Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) Ondřej Boháč. Podle něj by hlavní město mělo dělat maximum pro to, aby taková výstavba byla standardem každý rok.„My jsme tomu odvykli, ale v každém velkém městě v Evropě se pořád takové věci dějí, pořád jsou někde nějaké dopravní uzavírky a překlady, protože ta města se přirozeně vyvíjí, pořád do nich přicházejí tisíce lidí. I v Praze přibývá 10 až 15 tisíc lidí ročně.“Ondřej Boháč byl za dobu svého působení v čele IPRu (kde je od roku 2017) vůči vedení města nejednou kritický. Svou práci popisuje jako „jízdu na tygru“, která mu ale dává smysl. Praha je podle něj stále skvělé město pro život, problémy se v něm ale bohužel hromadí a už probublávají na povrch. „Mrzí mě, že z toho nedokážeme vytěžit víc. V tom, co bychom mohli Praze dát, jedeme na méně než na 50 procent potenciálu.“Zůstává Praha zakonzervovaným skanzenem, nebo se konečně někam posouváme? Měla by se prodražující se Vltavská filharmonie postavit za každou cenu? A povedla se rekonstrukce obchodního domu Máj?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Česká ekonomika se jen pomalu zvedá ze dna. Vláda sice srší optimismem a zdůrazňuje pokles inflace, růst reálných mezd i první velkou investici, jenže reálná čísla pokulhávají. Jak si stojí průmysl, který dlouho volá po restartu?Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.Česká ekonomika se pomalu vrací k růstu. Podle zpřesněných odhadů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostla v 1. čtvrtletí meziročně o 0,3 procenta. Výkon hospodářství tak byl mírně vyšší než podle předchozích odhadů. Odhad vývoje ekonomiky v letošním roce vylepšilo i ministerstvo financí, které očekává další růst.Optimistický je v posledních měsících i kabinet Petra Fialy (ODS). K jeho dobré náladě přispívá pokles inflace, růst reálných mezd i nedávná zpráva o investici do rozšíření výroby čipů v Rožnově pod Radhoštěm za více než 40 miliard korun, kterou ohlásila americká společnost onsemi. Ta tím totiž prolomila dlouhé období, kdy Česko v získávání strategických zakázek a investic začalo výrazně zaostávat.Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara je to signál, že by se tento negativní trend mohl zastavit: „Když se podíváte, jak se nám dosud vyhývaly strategické zakázky v oblasti automobilového průmyslu, kde jsme leta letoucí byli destinací číslo jedna, tak je to až strašidelné. Ty zakázky dostává Polsko, Maďarsko, Slovensko. Což jsou nebezpečné trendy. Doufám, že onsemi je dokáže když ne zastavit, tak aspoň zpochybnit.“Vláda se podle Špicara nesmí nechat ukolébat a přestat pracovat. „(Ekonomická) situace je o něco lepší, než-li byla na konci loňského roku. Nicméně zůstává i nadále vážná,“ upozornil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy s tím, že firmy nadále trápí například vysoké ceny energií i napjatá situace na trhu práce.Jak dokázala vláda pohnout s voláním českých podnikatelů po restartu země? A přinesl uplynulý rok alespoň nějaké pozitivní posuny?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Nejdéle sloužící český europoslanec Jan Zahradil po dvaceti letech končí v Bruselu. Při návratu na domácí politickou scénu na sebe hned upoutal pozornost, když šel gratulovat do volebního štábu Motoristů a Přísahy. Kam míří teď? Hostem Ptám se já byl bývalý místopředseda ODS Jan Zahradil, který byl od roku 2004 až do letoška poslancem Evropského parlamentu. I přes velké naděje lídrů koalice Spolu, že v eurovolbách porazí svého opozičního rivala, hnutí ANO u voličů zvítězilo. A podle nedávného průzkumu agentury STEM zůstává i nadále ve vedení na domácí politické scéně. Kdyby se v červnu konaly volby do Sněmovny, hnutí Andreje Babiše by podle průzkumu vyhrálo drtivě s téměř 33 procenty hlasů. Druhá by skončila ODS s asi 15 procenty. Potřebnou pětiprocentní hranici by z vládních stran překročili ještě Piráti a STAN. Podle kritika koalice Spolu a končícího europoslance za ODS Jana Zahradila už udělala jeho vlastní strana v koaličním projektu ústupků dost a měla by s tím přestat. Jinak jí hrozí, že se ve Spolu „rozpustí“. V ODS už podle něj proto také začíná probublávat nespokojenost. Zahradil se zároveň netají s tím, jak ho dráždí spojenectví jeho strany s TOP 09. „V ODS, přestože to nikdo neřekne nahlas, všichni vědí, jak to s tou topkou je. Ta strana podle mě neexistuje. To je prázdná slupka.“Pokud Spolu za rok ve sněmovních volbách neuspěje, občanští demokraté by podle Zahradila měli koalici opustit a pokusit se vyjednávat sami za sebe: „Nemyslím si, že je rozumné, aby ODS v tuhle chvíli, celých 15 měsíců do parlamentních voleb říkala: ne, s Babišem nikdy, je to nepřítel, v žádném případě s ním nepůjdeme.“Jakou budoucnost má podle Jana Zahradila ODS? Co ho tak fascinuje na Motoristech? A jak velký risk od francouzského prezidenta Emanuela Macrona je vyhlášení předčasných parlamentních voleb?

Když v rozpočtu na příští rok nedostane desítky miliard, raději z ministerského křesla odejde. Zároveň čelí kritice, že se v úřadu chová jako papaláš. Zvládne Mikuláš Bek reformu v oblasti, kterou všichni považují za prioritu?Hostem Ptám se já je ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Jak ministr již před časem uvedl, kraje na jaře dostaly navíc 800 milionů korun, které chybí na platy nepedagogů. V rámci podfinancovaného školství je to ale jen zlomek toho, co by resort potřeboval. Ministr chce ve státním rozpočtu na příští rok zajistit desítky miliard korun navíc. Bek považuje za svou prioritu navýšit rozpočet vysokých škol. Ty se totiž musí připravit na demografický nárůst, který se během dvou let přelije ze středních na vysoké školy. Dostatek peněz ale podle něj musí být na růst platů nepedagogických pracovníků. Další peníze by pak měly podle ministra proudit na zajištění kapacit škol, které jsou zejména ve velkých městech v posledních letech často nedostatečné.Pokud se navýšení financí pro školství prosadit nepodaří, ministr zvažuje rezignaci. „Nechtěl bych být u rozpočtu a nebudu u rozpočtu, který by nenaplňoval programové vládní prohlášení,“ prohlásil v červnu ve Sněmovně při interpelacích. Podpora vzdělávání je jednou z klíčových programových priorit pětikoaliční vlády Petra Fialy (ODS). Ta se zavázala usilovat o to, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k hrubému domácímu produktu alespoň úrovni průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ty dávají v průměru 5,1 procenta HDP, Česko pouze 4,5. Kolik peněz se nakonec podaří ministrovi pro školství na příští rok zajistit? Jak to bude s navýšením kapacit škol? A co říká tomu, že je v posledních týdnech označován za papaláše?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Do pěti let by mohlo Česko vyslat na oběžnou dráhu vlastního astronauta. Od projektu Česká cesta do vesmíru si ale vláda slibuje víc. Zvýšit by se měly investice do kosmického výzkumu i vědy jako takové. Jak se nám mise vyplatí? Hostem Ptám se já byl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Vláda chce v horizontu pěti let poslat do vesmíru astronauta Aleše Svobodu, zkušeného českého armádního pilota, který se na konci roku 2022 stal členem záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury. Ambiciózní plán představili vládní lídři spolu s akademiky a zástupci průmyslu minulý týden. Záměr s názvem Česká cesta do vesmíru na sebe má navázat také práci tuzemských vědců a komerčních firem. A současně pomoci popularizovat vědu a také dodat Česku sebevědomí, které nám podle ministra dopravy jako zemi někdy chybí. „Musíme dál řešit rozkopanou D1. Ale zakázat si tuhle ambici a říct, to nás nezajímá, znamená, že zavřete dveře dalšímu rozvoji firem, které tady jsou. Pokud ty firmy s něčím reálně bojují, tak je to do budoucna nedostatek kvalifikované síly. A jak chcete získat kvalifikovanou sílu právě do technických oborů než vzbudit zájem, že to má smysl?“ odůvodňoval investice do cesty do vesmíru ministr dopravy Martin Kupka. Jak na Kupkův zájem o kosmický průmysl nahlíží premiér Petr Fiala? V čem české firmy v této oblasti vynikají? Jaké plány má ministr dopravy s českými dálnicemi?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Policisté ve čtvrtek před poslanci vysvětlovali závěry vyšetřování zásahu po střelbě na filosofické fakultě. Při té v prosinci zemřelo 14 lidí a dalších 25 bylo zraněno. Jak policie podle vyšetřování zásah zvládla?Hostem Ptám se já byl předseda sněmovního výboru pro bezpečnost, poslanec za ODS Pavel Žáček.Policisté včera na veřejném zasedání bezpečnostního výboru v Poslanecké sněmovně více než šest hodin vysvětlovali svůj postup při zásahu proti střelci, který loni 21. prosince zaútočil na studenty a pedagogy na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Výbor vzal informace od zástupců policie a státního zastupitelství na vědomí bez dalších usnesení.Podle jeho předsedy, poslance Pavla Žáčka (ODS) tím případ pro poslance ale ukončený není. Samotným členům výboru totiž nezbyl dostatek času na širší diskuzi, vyšetřovací spis k případu je příliš obsáhlý. „Mohli jsme to vidět poprvé komplexněji. Určitě tam některé otazníky zůstaly. Já jsem třeba doporučoval představitelům policie, aby nám předložili upravenou časovou osu, aktualizovanou na základě posledních poznatků. Mohlo se to nově zpracovat. Bohužel kolegové od policie toho nevyužili,“ řekl Žáček.Zároveň uvedl, že si výbor hodlá zmíněnou dokumentaci od policie ještě vyžádat a doufá, že by ji mohl posoudit třeba už na příštím zasedání v červenci. Nevyloučil ani debatu o zřízení sněmovní vyšetřovací komise, po které volá zejména opozice. „Vedl bych diskuzi o tom, kde jsou nejasnosti, zejména v časové ose, abychom mohli postup policie hájit. Měli bychom ji podporovat v analýze a v sebekritice, aby byla připravena na nějakou další výzvu.“Od tragické střelby na filosofické fakultě, kvůli které 14 lidí zemřelo a dalších 25 jich bylo zraněno, je to dnes právě půl roku. Policie případ před několika dny odložila. Pachatel, který před tím zavraždil muže a kojence v Klánovickém lese na okraji Prahy a svého otce v Hostouni na Kladensku, spáchal po útoku na fakultě sebevraždu. Kauzu ještě přezkoumá státní zastupitelství.Jak poslanci hodnotí práci policie? Není na místě znovu zakázat prodej tlumičů? A kam povede střet mezi ministryní obrany a náčelníkem generálního štábu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Piráti se vzpamatovávají z debaklu ve volbách do Evropského parlamentu. Tam jim z dosavadních tří křesel zůstalo pouze jedno, které znovu obhájila dosavadní europoslankyně a místopředsedkyně strany Markéta Gregorová. A právě ona byla hostem Marie Bastlové v pořadu Ptám se já. Širší vedení Pirátské strany si výsledky eurovoleb už vyříkalo na víkendové mimořádné schůzi. Část z nich volala po reformě. Šéf Pirátů Ivan Bartoš poté před novináři hovořil o nutnosti dojednání úprav ve straně, které „povedou ke změnám struktury ve vedení kampaní, ale i vnitřního fungování strany“. Podle jeho kritiků ale kosmetické úpravy stačit nebudou. Výsledek voleb, který skončil daleko za očekáváním, je podle nich jen dokladem prohlubujícího se propadu Pirátů od posledních sněmovních voleb. A Bartoš by z toho měl podle nich vyvodit důsledky. Jak se chtějí Piráti vymanit z problémů? Měli by odejít z vlády? A není zvláštní, že si stojí za nominací Marcela Kolaji na post eurokomisaře, i když coby lídr kandidátky propadl ve volbách do Evropského parlamentu? Poslechněte si celý rozhovor.

Premiér Petr FIala po necelém roce znovu vystoupil na konferenci Česko na křižovatce, kde mluvil o restartu Česka. Chválil svoji vládu, jak daleko za posledních 10 měsíců zemi posunula. Jsou pochvaly na místě?Hostem Ptám se já byl ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal.Rok uběhl od chvíle, kdy vláda Petra Fialy představila svoji vizi s názvem Restart Česka. Plány měly nastartovat ekonomiku nejen, aby se vrátila na předcovidovou úroveň, ale aby se modernizovala a posunula dál.„Je to obrovský kus práce, který jsme udělali. Výrazně jsme se posunuli v oblasti energetiky. Zbavili jsme se závislosti na Rusku, zajistili jsme dostatek plynu, energie - LNG terminály a dostavbu ropovodu TAL plus. Výrazně jsme se posunuli v tendru na dostavbu Dukovan a rozhýbali jsme výstavbu nebo zvýšení kapacity energie z obnovitelných zdrojů,“ pochválil se Fiala minulý týden na tiskové konferenci.Co opravdu reálně vláda udělala? Posunuli jsme se i ve vzdělávání? A co ještě stihne kabinet udělat do příštích sněmovních voleb?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Ve Švýcarsku o víkendu proběhl první summit o míru na Ukrajině. Mír nevyjednal a ani nemohl, protože se neúčastnilo Rusko. Závěry summitu navíc neodhlasovaly ani všechny zúčastněné státy. Jaký smysl takové konference mají?Hostem Ptám se já byl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.Osmdesát zemí světa včetně Česka na prvním summitu o míru na Ukrajině společně vyzvalo, aby byla její „územní celistvost“ základem jakékoli dohody o ukončení ruské agrese. Delegace, které se o víkendu sjeli do Švýcarska, zároveň vybídly k návratu ukrajinských dětí deportovaných Ruskem a k zapojení „všech stran“ do případného mírového procesu.Závěrečnou deklaraci některé účastnické státy sice nepodepsaly a konference se konala bez účasti Číny a Ruska. Podle prezidenta Petra Pavla byla přesto původní očekávání, že summit přinese alespoň nějaký pokrok na cestě k míru na Ukrajině, naplněna.S tím souhlasí i český velvyslanec při NATO Jakub Landovský: „Navzdory všeobecné skepsi vnímám summit ve Švýcarsku jako poměrně úspěšný první krok. A to jak z hlediska toho velkého, to znamená etablovat mírový proces na Ukrajině na světové scéně. Tak i ve spoustě práce, která třeba není na první pohled vidět, ale je velice důležitá. Je důležité si vůbec představit, co by mír na Ukrajině mohl znamenat.“Záležet bude ovšem také na situaci na bojišti. Ta se pro Ukrajince momentálně nevyvíjí příliš dobře. Ruský prezident Vladimir Putin mezitím podmínil mírová jednání s Kyjevem maximalistickými požadavky včetně navýšení svých územních zisků v napadené zemi.Co summit ukázal o rozložení sil ve světě a jeho klíčových hráčích? Jakou roli bude dál hrát ve vyjednávání o míru na Ukrajině Čína? A jak daleko je konec války?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Andrej Babiš o ní v kampani řekl, že se v Bruselu zbláznila. Přesto zatím stále zůstává členkou hnutí ANO. Není to jen o Babišovi, vysvětluje místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Co říká na výsledky voleb a kampaň?Hostem Ptám se já byla česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO).Jako nejdéle sloužící české eurokomisařce jí po 10 letech skončí mandát letos v říjnu. Andrej Babiš o ní v kampani prohlašoval, že se v Bruselu za tu dobu zbláznila. „Myslím si, že jsem si zachovala vysokou míru normality a selského rozumu, přestože jsem 10 let ve vysoké evropské politice. A že mě nemají voliči ANO rádi? Já si myslím, že si mě zosobňují s Unií,“ oponuje Jourová.Ve svém portfoliu má i boj s dezinformacemi a tak mohla sledovat, kam Rusko před volbami směřovalo svoje hybridní útoky: „Vybrali si Německo, Francii a Polsko. A Polsko nově, protože Poláci dost drží tu protiruskou notu. (..) U Německa a Francie Rusům stojí za to hodně investovat zejména do informačních kanálů. Byl to hlavně TikTok a YouTube.“Zůstane Jourová v hnutí ANO? Co říká tomu, jak Češi volili v eurovolbách? A jakou pozici dnes má Česko v Evropské unii?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Hnutí Přísaha bývalého protimafiánského detektiva Róberta Šlachty se vyplatila koalice s Motoristy do evropských voleb. Stalo se překvapivě třetí nejúspěšnější stranou. Jak teď s nečekaným ziskem naloží?Hostem Ptám se já byl předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta.Nečekaně velký úspěch Motoristů a Přísahy ve volbách do Evropského parlamentu, kde skončila na třetím místě se ziskem 10% hlasů, znamená pro tuto koalici zisk dvou poslaneckých křesel: pro Filipa Turka a Nikolu Bartůšek.Šlachtovo hnutí se tak po minulých sněmovních volbách, kde jen těsně neuspělo, opět dostalo do popředí zájmu politiků i médií. Podle odborníků se jim podařilo přebrat protestní hlasy třeba od SPD Tomia Okamury, která získala jen necelých 6% hlasů a jedno křeslo europoslance.Dokáže Přísaha zopakovat úspěch i ve sněmovních volbách? Nebojí se Šlachta, že ho Motoristé časem odstaví na druhou kolej? A objeví se Filip Turek v další kampani Přísahy?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Hnutí ANO se stalo českým vítězem voleb do Evropského parlamentu. Jeho místopředseda a stínový premiér Karel Havlíček je spokojen. „Přinášíme řešení a máme tváře,“ řekl ve speciálním povolebním podcastu Ptám se já.Místopředseda vítězného hnutí ANO a stínový premiér Karel Havlíček si výsledky voleb do Evropského parlamentu pochvaluje. „Je to pro nás velký úspěch. Přinášíme řešení a máme tváře,“ řekl ve speciálním volebním studiu Ptám se já.Úspěch Motoristů a Přísahy v čele s Filipem Turkem a koalice Stačilo! pod vedením s komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné vidí jasně. „Je to signál, že lidem dochází s vládou trpělivost,“ myslí si Havlíček. Zároveň ale vidí, že Přísaha se na Motoristech trochu svezla: „Kdyby tam nebyl Turek, tak by Přísaha neměla takový výsledek.“Turek je podle Havlíčka „takový bezprostřední, přímočarý“ a jeho názory v kampani dávaly hlavu a patu. „Na druhou stranu samozřejmě ta symbolika, která ho jaksi doprovázela v těch posledních letech, tak to prostě normální není,“ řekl místopředseda v narážce na snímky, kde je Turek zachycen se svícnem s nacistickým symbolem či se zdviženou pravicí připomínající nacistické hajlování.Věří, že v evropské frakci Obnova Evropy (ALDE/Renew) se i přes výtky k populistickým krokům ANO udrží: „Jsme pro svobodu jedince, podnikání a víry.“ Podle Havlíčka nejsou aktivističtí či progresivističtí jako třeba některé jiné strany. „Jsme pragmatičtější v zelené politice,“ tvrdí s tím, že po volbách se situace vždy zklidní: „V každém případě tam jdeme posílení se sedmi mandáty.“Nové složení Evropského parlamentu vidí jako šanci na úpravu některých unijních politik: „Myslím si, že se neotočí úplně kormidlem dějin, ale že se začne pragmatičtěji přistupovat ke Green Dealu, k energetické politice i možná k té migrační.“Současná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se chce ucházet o další mandát. Podle Havlíčka ale nemá hlasy od nových europoslanců ANO jisté. „Nesplnila svoji úlohu, i když to neměla jednoduché,“ řekl s odkazem na covid a dopady ruské agrese na Ukrajině. Debata o podpoře von der Leyenové bude probíhat i na úrovni ALDE/Renew. „Ale já se spíš kloním k tomu, že bysme měli hledat někoho jiného,“ nastínil Havlíček.Hnutí ANO se během minulých období potýkalo s rozpady svého europoslaneckého klubu, kdy odešla řada výrazných členů (například Pavel Telička, Dita Charanzová a další). Tentokrát to podle Havlíčka bude jiné. „Náš poslanecký klub zůstane jednotný,“ věří.Pokud Přísaha s Motoristy a koalice Stačilo! pod vedením komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné uspěje i ve sněmovních volbách 2025, otevírá to hnutí ANO možné ruce ke hledání koaličních partnerů v případném kabinetu. „O vládě budeme jednat s tím, kdo se dokáže přizpůsobit našemu programu,“ řekl Havlíček bez jmen konkrétních stran.„Já se fakt dostat do situace, že tady objíždím celou republiku a poté se dostaneme do vlády podobně jako ODS, která musela kapitulovat ze všech svých hlavních cílů. Já chci, aby jsem se postavil za dva roky jakožto vítěz před naše voliče a řekl jsem jim: tohle jsme vám slíbili a za tímhle si stojíme,“ vysvětluje Havlíček. Podle něj má ale ANO některé nepřekročitelné hranice: „Nemůžeme jít do vlády s nikým, kdo bude, byť jenom diskutovat na úrovni referenda o vystoupení z NATO nebo z Evropské unie.“---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Česko má za sebou oslavu dvaceti let členství v EU, samotná Unie je ale mnohem starší. Jak se společnému evropskému projektu daří a jaké největší výzvy má EU v příštích pěti letech před sebou?Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).Výsledek voleb do Evropského parlamentu určí další směřování Evropské unie na příštích pět let. Jak před volbami naznačovaly průzkumy voličských nálad, europarlament se přitom může proměnit nejvíce od konce 70. let. Výrazně posílit by totiž mohly antievropské a populistické strany. Před nárůstem pravicového populismu před volbami na jaře varoval například také německý kancléř Olaf Scholz.Že se nástup populistů pravděpodobně promítne do složení příštího europarlamentu, nevylučuje ani ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Ten si všímá, jak se změna nálad odrazila v kampaních kandidujících subjektů: „Mnohem méně než dřív jsme slyšeli o environmentální zodpovědnosti, o zelených výzvách. Jako by to přestalo být sexy téma. I ti hodně zelení najednou pochopili, že tudy cesta za hlasy voličů nevede. A přiklonili se k tomu taky pod tlakem populistů.“„To (posun europarlamentu doprava) je jedna z výzev, u které teď vůbec nevíme, jestli nastane, nebo jak se vlastně bude řešit,“ dodal Dvořák. EU, a tedy i Českou republiku podle něj pak čekají další „běžnější“ výzvy, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině. Jako zajištění obranyschopnosti, konkurenceschopnosti nebo snížení závislosti na strategických surovinách.Co se sebou Unie musí udělat, aby nezaostávala v inovacích a ekonomickém vývoji? A jak bude muset změnit své instituce v souvislosti s dalším rozšiřováním?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

V roce 2006 přemýšlela Česká národní banka, co udělá s rychle se ničícími papírovými padesátikorunami. Nakonec rozhodla nové bankovky nevydávat - prý už brzy přijmeme euro a šlo by o zbytečné náklady. Dočkáme se eura vůbec někdy?Hostem Ptám se já byl ředitel institucionálních vztahů a hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding Miroslav Singer, který byl v letech 2005-2016 členem bankovní rady České národní banky (ČNB), z toho šest let jejím guvernérem.Mezi často skloňovanými tématy před letošními evropskými volbami se objevilo i přijetí eura. Téma, které se v Česku vrací jako bumerang posledních dvacet let. Debatu tentokrát oživil prezident Petr Pavel, když v novoročním projevu prohlásil, že je načase učinit kroky, které k přijetí společné evropské měny povedou. A vrátil se k tomu dokonce vícekrát, naposledy koncem května na konferenci ReVize Česka.„Ten krok bychom měli učinit vědomě, jiná budoucnost se nám stejně nejspíš nerýsuje,“ uvedl prezident. Veškeré argumenty odborníků ohledně přijetí eura se podle něj navzájem negují, protože je stejný počet dobrých argumentů jako těch špatných. A musíme brát jako fakt, že naše prosperita je svázána s eurem. Bývalý guverér ČNB a ekonom Miroslav Singer, který dlouhodobě není zastáncem společné měny, nesouhlasí: „Exportování do eurozóny nám jde naprosto v pohodě i bez eura. Jsme premianti zahraničního obchodu v EU.“Budoucnost eura v Česku je stále nejistá i vzhledem k postoji vládní pětikoalice. I když jsme se zavázali přijmout euro ve smlouvě o přistoupení k EU, žádný konkrétní termín pro takový krok stanovený není. Většina současných vládních stran zavedení eura podporuje, nejsilnější ODS ale trvá na tom, že tento krok stále reálný není. Nesplňujeme totiž takzvaná maastrichtská kritéria. K tématu se kabinet chce vrátit zase až příští rok.Je dobře, nebo špatně, že euro doteď nemáme? Kde bychom byli, kdybychom ho měli? A máme ho jednou mít?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

V Evropě odstartovaly největší kontinentální volby. Strany kandidující do Evropského parlamentu slibují možné i nemožné a předhánějí se ve slibech, co všechno zruší. Která z nich má v programu největší nesmysly?Hostem Ptám se já je bývalý diplomat a bývalý eurokomisař a europoslanec Pavel Telička.V Evropě po pěti letech startují eurovolby. V Česku se volební místnosti otevřou v pátek (volit bude možné 7. a 8. června). Zástupci, které si do Evropského parlamentu Češi zvolí, obsadí 21 z celkových 720 křesel. Voliči si přitom můžou vybírat z kandidátních listin 30 stran, hnutí a koalic. Mandáty bude obhajovat ODS, TOP 09, STAN, Piráti, KDU-ČSL, SPD a ANO, které v minulých volbách zvítězilo se ziskem šesti křesel.V kampani letos strany a hnutí skloňovaly zejména témata bezpečnosti, pomoci Ukrajině, budoucnosti Green Dealu (a jeho případné změny nebo přímo zrušení) či migrace.Ta byla i jedním z hlavních témat středečního duelu lídrů dvou nejsilnějších strana Prima CNN News. Podle šéfa ANO Andreje Babiše kabinet Petra Fialy (ODS) vyjednávání o paktu „podělal“. Premiér trvá na tom, že pakt je prvním krokem, který ale nestačí. Česko se proto se v hlasování o nových pravidlech zdrželo a požaduje, aby se migraci čelilo důrazněji.Unijní pakt dráždí opozici natolik, že se k němu z podnětu ANO dnes odpoledne, pár hodin před otevřením volebních místností, scházejí mimořádně poslanci ve Sněmovně.Bude se migrační pakt nějak zásadněji upravovat? Co bude v Evropě v příštích pěti letech hlavní téma? A kde bychom dnes byli, kdybychom nebyli v Unii?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Na evropské kandidátce koalice Spolu si vybere každý. Má to ale háček, případný volič dá zcela jistě svůj hlas nejen těm, kdo mu vyhovují, ale i opačnému postoji. Jak se model společné kandidatury ODS, KDU-ČSL a TOP 09 osvědčuje?Hostem Ptám se já je europoslanec a lídr kandidátky koalice Spolu do Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS).Kampaň před eurovolbami jde do finále - svoje zástupce do Evropského parlamentu si lidé budou moct zvolit už za týden. Vládní koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), která se rozhodla zabojovat o hlasy voličů i v těchto volbách společně, si věří na vítězství. Ostatně to také vzkázala svým soupeřům při zahájení horké fáze kampaně.„Spolu je na dostřel hnutí ANO. Naši konkurenti to moc dobře vědí a chci, abyste to věděli i vy. Abych použil hokejovou hantýrku, hrajeme v útočném pásmu, tlačíme, brankář soupeře leží na zádech. K vítězství stačí jen doklepnout puk do branky,“ prohlásil lídr kandidátky, europoslanec za ODS Alexandr Vondra, který označil eurovolby za střet mezi demokratickými stranami a stranami jednoho muže, tedy Andreje Babiše a Tomia Okamury (do antikampaně Spolu se opřel prezident, který ovšem zároveň zkritizoval i výroky ANO).V europarlamentu chce koalice obhájit osm mandátů. Hlavním tématem je pro Spolu bezpečnost, důraz klade například také na pevné ukotvení Česka v Evropě a Evropské unii nebo vytvoření stabilního prostředí pro firmy a ekonomiku celé EU. A s heslem „jedině spolu máme šanci vyhrát“ pak koalice odráží časté námitky, že její kandidátka je pro voliče přiliš názorově nesourodá.Jak je lídr kandidátky Spolu spokojený se zájmem lidí o evropské volby? Co může Evropský parlament v tuto chvíli udělat na podporu Ukrajiny? A jak moc přispívají k napětí ve společnosti výroky, že „kandidáti ANO jsou užiteční idioti Putina“?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Pirátská kampaň před evropskými volbami jako by ani nebyla příliš vidět. Neprovokují jejich kandidáti, jejich hesla ani neovládli prostor výbušnými debatami. Přitom obhajují silný mandát z roku 2019. Jaký výsledek Piráti čekají?Hostem Ptám se já byl europoslanec a lídr kandidátky Pirátů do Evropských voleb Marcel Kolaja.Už příští víkend si budou lidé volit své zástupce v Evropském parlamentu. Piráti odstartovali horkou fázi kampaně do eurovoleb na konci dubna na pražské Štvanici, kde mimo jiné představili svou volební elektro dodávku, se kterou vyjeli za voliči s cílem objet celou republiku a oslovit všechny, „kteří se nechtějí nechat svazovat představami konzervativců“.Strana v europarlamentu obhajuje tři křesla. Podle lídra kandidátky Marcela Kolaji, který ji vedl i v roce 2019, by Piráti chtěli tentokrát získat celkem čtyři mandáty. Kolaja zároveň pomýšlí i na křeslo eurokomisaře. Věří, že by mohl dostat silné ekonomické portfolio.Podle průzkumu, který v půlce května zveřejnila Česká televize, mají v eurovolbách největší potenciál oslovit voliče shodně hnutí ANO a Starostové a nezávislí. Až za nimi je na třetím místě koalice Spolu. Piráti jsou čtvrtí. (Průzkum ovšem nemusí odrážet výsledek voleb, zjišťoval, jak jsou jednotlivé kandidující strany přijatelné pro lidi, kteří nevylučují, že k volbám vůbec přijdou).Kampaň, kterou Starostové částečně postavili i na kritice vlastní vlády, není podle lídra pirátské kandidátky úplně šťastná. „Konstruktivní kritika do vlády patří, to je součást hledání kompromisu. Ovšem pokud se to celé zdrsní do nějakých videí, ve kterých prohlašujete silná slova, že to premiérovi řeknete místo toho, abyste teda premiérovi něco řekli, nebo když uděláte nějaké debaty v regionech, které nejsou debaty o tom, že se tam chcete bavit s těmi lidmi, ale o tom, že to pověsíte na sociální sítě, abyste ukázali, jak jste strašnej borec nebo jak jste strašná borka, že jste to tam prostě někomu natřeli… tak to podle mě není politika, kterou bychom měli dělat, protože to je prohlubování příkopů ve společnosti,“ uvedl Kolaja.Podaří se Pirátům získat čtyři mandáty? Proč stranické špičky podporují osobní kampaň bývalého poslance Mikuláše Ferjenčíka? A proč je v Česku tak nepopulární Green deal?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Praha už několikátý rok za sebou řeší kritický nedostatek míst na středních školách. Ta chybí na gymnáziích, lyceích i v maturitních oborech. Na školy se často nedostanou i děti s extrémně dobrými výsledky. Kdy se to změní?Hostem Ptám se já byl pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).Zatímco loni provázel přijímačky na střední školy chaos a následná panika, zda se uchazeči vůbec někam dostanou, letos je situace pro děti a jejich rodiče díky elektronickému systému přihlášek mnohem přehlednější. Přesto nový systém nepřinesl tolik očekávanou úlevu všem. Na maturitní obory v celém Česku se přihlásilo zhruba o 5 tisíc dětí víc než loni (celkem 121 tisíc). A stejně jako loni tak někde došlo na boj o místa. Nejhorší situace je tradičně v Praze.Na školy se nedostalo 16,2 procenta žáků devátých tříd (nepřijatých bylo asi 1500 deváťáků, někteří i s vysokým počtem bodů), zatímco v celé republice byl průměr nepřijatých jen šest procent.Pražský radní pro školství Antonín Klecanda je přesto v klidu, místa na školách se podle něj najdou: „Jsem dost přesvědčený o tom, že druhé a třetí kolo ukáže to, že žáci, co mají studijní potenciál, mají hodně bodů, se dostanou na maturitní školu ve druhém nebo třetím kole. Když uvidíme, že ve druhém kole se nám nedostali, tak doopravdy budeme hledat, kde otevřeme další třídu, aby se ty děti, co mají tenhle bodový potenciál, na maturitní školu dostaly.“Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) Praha situaci podcenila. Jeho spolustraník Klecanda kritiku odmítá s tím, že se metropole snaží kapacity postupně navyšovat a pro žáky z hlavního města by tak místa stačila. Prahu ale zatěžuje stále větší počet studentů z dalších krajů, hlavně ze středních Čech. A na takové navyšování kapacit podle radního Praha nemá peníze.Kdo by měl nést zodpovědnost za nedostatečné kapacity na pražských školách? Má hlavní město vůbec nějaký plán do budoucna? Nebo čeká žáky v Praze nejistota i v dalších letech?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Sociální demokracie se pokouší o návrat na politické výsluní a úspěch v evropských volbách. Průzkumy jí ale moc šancí nedávají, strana na sebe nedokáže poutat pozornost, navíc si nechala vzít své staré logo a značku. Co s ní bude?Hostem Ptám se já je předseda Sociální demokracie SOCDEM Michal Šmarda.Nejstarší tuzemská politická strana se před rokem rozhodla udělat totální restart značky a odrazit se po debaklu v posledních sněmovních volbách ode dna. Z České strany sociálně demokratické (ČSSD) se stala Sociální demokracie (SOCDEM), kromě názvu partaj změnila také logo, barvy a slogan. A její představitelé v čele s Michalem Šmardou hovořili o velké politické obrodě.Podle předvolebních průzkumů ale ani modernizace strany voliče zpátky příliš netáhne. Podle posledního volebního modelu agentury Kantar pro Českou televizi by se SOCDEM zpět do Sněmovny nedostala. Zůstává pod pětiprocentní hranicí spolu s lidovci, Přísahou, komunisty nebo Zelenými. Průzkumy straně nedávají velké šance ani v blížících se evropských volbách.Není navíc vyloučené, že SOCDEM ubere hlasy i někdejší předseda Jiří Paroubek, jehož strana Česká suverenita sociální demokracie jde spolu s hnutím Směr Česká republika a stranou Domov do eurovoleb v koalici pod zavedenou zkratkou ČSSD. Sociální demokracie napadla registraci koalice k volbám u soudu, ale neuspěla.Proč se restart Sociální demokracii nedaří? A co bude dál, pokud neuspěje v eurovolbách?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Hnutí Starostové a nezávislí by se rádi stali největším překvapením letošních eurovoleb. Strana vsadila na novou tvář v čele kandidátky, cílí na mladé a silně proevropské voliče a zatím jí to vychází. Přeskočí koalici Spolu?Hostem Ptám se já byla ekonomka a lídryně eurokandidátky Starostů a nezávislých (STAN) Danuše Nerudová.Do evropských voleb zbývají už jen necelé tři týdny. Největší potenciál oslovit voliče mají podle posledního průzkumu pro Českou televizi hnutí ANO a právě STAN v čele s Nerudovou. Podle dat z přelomu dubna a května by obě uskupení - pokud by je volili všichni, kteří je skutečně zvažují - získala shodně 27,5 procenta. Až za nimi skončila vládní koalice Spolu s potenciálem 26 procent a Piráti s 15,5 procenty.Starostové a nezávislí začátkem roku výrazně změnili marketingovou strategii. Pozornost na sebe strhli například videem z volejbalové šatny, ve kterém se opřeli do vlastní vlády. Ale také zpočátku velmi vyostřenými debatami v regionech s názvem „Bez cenzury“ s předsedou strany Vítem Rakušanem, po kterém převzali štafetu hlavní tváře eurokandidátky Jan Farský a Danuše Nerudová.„Neřekla bych, že naše kampaň je namířená proti ostatním stranám. Odkrývá senzitivní věci, o kterých se ostatní bojí mluvit. My ty věci nazýváme správným jménem a jezdíme diskutovat do lokalit, kam se normálně politici nehrnou. Vít Rakušan se například staví čelem k migračnímu paktu,“ uvedla Nerudová s tím, že odmítá, že by kampaň Starostů vyostřovala nálady ve společnosti. Podle ní debaty v regionech naopak situaci zklidňují.Jaké to je vést dva roky jen s půlroční pauzou volební kampaň? Jak volební výsledky ovlivní fungování vlády? A jak je to s publikacemi Danuše Nerudové v predátorských časopisech?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Ministerstvo kultury už má jasno, jak zvýšit poplatky za veřejnoprávní televizi a rozhlas. Ty by měly stoupnout a nově by je měly platit všechny domácnosti s připojením k internetu. Stihne vláda velkou mediální novelu prosadit?Hostem Ptám se já je ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa.Ministerstvo kultury chce od roku 2025 zvýšit televizní poplatek o 15 korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek o deset na 55 korun. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) je to důležitý krok k zajištění finanční stability tuzemských veřejnoprávní médií. U ČT se poplatek neměnil od roku 2008, u ČRo od roku 2005.Návrh je součástí přepracované verze dlouho očekávaných mediálních novel. „Změnou oproti podzimní variantě je nižší zvýšení poplatku u ČT, zavedení indexace poplatku reagující na inflaci a úprava v platbách právnických osob,“ doplnil šéf rezortu kultury s tím, že v dalších letech by mohla vláda zvyšovat poplatky svým nařízením o šest procent, pokud by od poslední změny překročila inflace šest procent.Počítá se i s rozšířením počtu plátců. Nově mají poplatek hradit všichni, kteří mají chytrý telefon, tablet nebo počítač. O uživatelích mají ČT a ČRo mimo jiné informovat poskytovatelé internetového připojení. To kritizuje Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS), podle které návrh nabourává soukromí uživatelů. Podle Pirátů je další problém v tom, že veřejnoprávní média nemusí nutně sledovat všichni uživatelé internetu.Je návrh mediální novely domyšlený? Má šanci včas projít? A proč vládní Spolu vyrazilo do eurovoleb s tak ostrou a agresivní kampaní?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Čeští studenti uspěli ve finále prestižní celosvětové soutěže Conrad Challenge v centru NASA. S nápadem na restartování nefunkčních družic na oběžné dráze porazili více než dva tisíce konkurentů. Jaká byla cesta za vítězstvím?Hostem Ptám se já byli vedoucí projektu z Gymnázia Bystrc v Brně Simon Klinga a mentor projektu z Planetária Praha a ze Vzdělávací kanceláře Evropské kosmické agentury Jan Spratek.S projektem dálkové opravy družic ovládla pětičlenná skupina českých studentů prestižní mezinárodní soutěž Conrad Challenge v ústředí amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v Houstonu na konci dubna. Za nápad, jak pomocí laseru vyvolat restart na nekomunikující družici obíhající Zemi, dostali čeští středoškoláci z týmu LASAR ocenění ve dvou ze tří kategorií.Povedlo se jim přitom uspět v konkurenci více než 2 tisíc týmů. Zcela mimořádný mezinárodní úspěch ocenil minulý týden i premiér Petr Fiala (ODS), se kterým studenti mimo jiné diskutovali případné další využití jejich nápadu.Tým nyní testuje možnosti restartování družic v laboratorních podmínkách. V příštích měsících se podle mentora projektu Jana Spratka ukáže, jestli bude možné projekt skutečně realizovat. A jestli se na případný vývoj podaří zajistit potřebné financování.„Zatím to samozřejmě zajištěné není. Tohle už nebude o nějakých stovkách tisíc na to, abychom se dostali na finále nějaké soutěže do USA. To bude o úplně jiných rozpočtech. Ať už půjde o ten laser, který bude jeden z nejsilnějších na planetě, půjde o nějakou malou observatoř a další věci, to bude složité a bude to na běh na dlouhou trať, “ uvedl vedoucí týmu, 16letý student gymnázia Bystrc v Brně Simon Klinga.„Ten cíl je obrovský, ale je to počin, který dokáže popohnat třeba i celé odvětví, abychom zodpovědně posílali satelity na oběžnou dráhu,“ upozornil na výjimečnost celého projektu Jan Spratek.Jaké konkrétní využití by mohl mít v praxi nápad týmu LASAR? A jak podpořit vědu, aby podobných úspěchů měli Češi co nejvíc?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Řeporyjský starosta a známý provokatér Pavel Novotný možná přijde o stranický dres ODS. Vedení zkritizovalo jeho poslední výroky jako lidsky nepřijatelné a neslučitelné se členstvím v partaji. Proč se Novotný neumí krotit?Hostem Ptám se já je starosta pražských Řeporyj Pavel Novotný (ODS).Profesionální provokatér, bývalý bulvární novinář a současný starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný to má ve své straně opět nahnuté. Předsednictvo občanských demokratů tento týden konstatovalo, že výroky Novotného z poslední doby jsou lidsky nepřijatelné a neslučitelné s členstvím v ODS. Pravomoc vyloučit straníka ale předsednictvo nemá. Udělat to může výkonná rada, ta se sejde 11. června.Novotný naposledy vyvolal obří vlnu kritických reakcí příspěvkem na sociální síti X ohledně zdravotního stavu dcery hudebníka Felixe Slováčka Anny Julie Slováčkové, která bojuje s rakovinou. Po kritice starosta příspěvek smazal a omluvil se, část občanských demokratů ale i tak volá po jeho odchodu ze strany.Není to poprvé, kdy se v ODS mluví o možném odchodu řeporyjského starosty. Naposledy například když v roce 2020 prohlásil, že v zájmu Česka je, aby Babiš i Zeman „umřeli a odešli do věčných lovišť“. Novotný to nakonec ustál. Teď se od něj ale veřejně distancují i hlavní tváře strany.A kritiku v poslední době sklízí známý starosta z mnoha stran. Svými výroky opět popíchl třeba farmáře, o kterých nedávno napsal, že „by potřebovali válku“. Ti mu tento týden před městský úřad v Řeporyjích vysypali jako vzkaz hromadu hnoje. Pavel Novotný se také několikrát ocitl před soudem, například v únoru dostal od soudu peněžitý trest za výroky o Palestincích.Kam až chce Pavel Novotný zajít? Má vůbec co dělat v politice? A proč z ODS neodejde sám?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Slovenský premiér Robert Fico je po postřelení atentátníkem podle informací tamního úřadu vlády v život ohrožujícím stavu. Politici Směru-SD už z činu obvinili liberální média a opozici. Jak nebezpečné takové výroky jsou?Hostem Ptám se já byl šéfredaktor a politický komentátor serveru Aktuality.sk Peter Bárdy.Slovenský premiér Robert Fico byl dnes po výjezdním zasedání vlády v Handlové několikrát postřelen a podle úřadu vlády je v ohrožení života. Premiéra už přepravil vrtulník do nemocnice v Banské Bystrici. Agentura Reuters uvedla, že podle mluvčí nemocnice v Handlové byl Fico při vědomí a jeho životní funkce byly stabilizovány.Mluvčí slovenského ministra vnitra Matej Neumann označil útok na slovenského předsedu vlády za atentát. Pravděpodobného útočníka policie zadržela.Někteří vládní politici na Slovensku připsali odpovědnost za atentát na premiéra Fica politické opozici a liberálním médiím. Opozice násilný čin odsoudila. Stejně tak zástupci médií. „Je nepředstavitelné, aby se takto ohavné, bezprecedentní činy na Slovensku, ale kdekoliv v demokratické zemi, odehrály. Absolutně to odsuzuji,“ prohlásil novinář Peter Bárdy.A uvedl, že pevně věří, že situace nebude dál eskalovat. Například právě směrem k obviněným novinářům: „Já už mám teď plnou schránku nenávistných vzkazů od lidí, kteří to opravdu přijímají velmi zle a kteří jsou hecovaní hlavně politickou koalicí, ale i některými lidmi, hlavně z dezinformační, konspirační scény. Čeho se obávám, radši nebudu, nechci říkat. Nechci to přivolávat, ani nikomu dávat žádný návod.“---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Ukrajina se dostává pod stále větší ruský tlak. Ve vážném ohrožení je druhé největší město Charkov, ke kterému se Rusové blíží. Ukrajinci podle expertů podcenili budování obranné linie. Jak vypadá poměr sil a situace na bojišti?Hostem Ptám se já je bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Od pátku, kdy ruská armáda zahájila v Charkovské oblasti ofenzivu a otevřela novou frontu od Charkova na sever, hlásí taktické úspěchy. V úterý uvedla, že získala kontrolu nad západní a severní částí města Vovčansk. Informaci, kterou napsala ruská státní agentura TASS, ale ukrajinské velení odmítá. Situace v obci, která leží severovýchodně od Charkova, je prý pod kontrolou. Původně rychlý postup Rusů navíc zpomaluje.Od začátku ofenzivy ruské jednotky obsadily v Charkovské oblasti několik ukrajinských vesnic v blízkosti hranice. Kyjev přiznal, že situace v regionu je složitá, a vyměnil velitele odpovědného za tuto oblast.Podporu Ukrajině v době zesílených ruských útoků už osobně vyjádřil americký ministr zahraničí Antony Blinken, který v úterý dorazil do Kyjeva na neohlášenou návštěvu. Na setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ujistil, že vojenská pomoc z nedávno schváleného amerického balíku v hodnotě 61 miliard dolarů (v přepočtu za 1,4 bilionu korun) už začala přijíždět do země. Další zásoby jsou podle Blinkena na cestě.Jak s vývojem konfliktu zahýbe americká pomoc Ukrajině? Zvrátí se situace na bojišti v její prospěch? A co si máme slibovat od mírového summitu, který na červen chystá Švýcarsko?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

V pětikoalici se schyluje ke sporu. Vládní strany se totiž hádají o zavedení výpovědi z práce bez uvedení důvodu. ODS a TOP 09 chtějí třaskavou změnu prosazovat navzdory lidovcům i odborům. Proč vláda řeší tohle téma právě teď? Hostem Ptám se já byl místopředseda Poslanecké sněmovny, ekonomický expert ODS a lídr kandidátky koalice Spolu ve Středočeském kraji Jan Skopeček. Vládní ODS a TOP 09 se stále snaží ve Sněmovně prosadit výpověď bez udání důvodu. A to i přes odpor opozice, odborů, a co je podstatnější, i části koaličních partnerů. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) tento záměr ale vyjít nikdy nemůže, protože by to bylo v rozporu s koaliční smlouvou (podle ní musí mít pozměňovací návrh souhlas všech včetně gesčního ministra). ODS a TOP 09 se ale změny zastávají s tím, že pružnější trh práce je závazek z programového prohlášení vlády. Podle ekonomického experta občanských demokratů Jana Skopečka by výpověď bez udání důvodu určitě projít měla: „Mluvím o tom od samého začátku. I kdyby se to neobjevilo v té vládní novele, s kolegy z klubu ODS to bezesporu představíme jako pozměňovací návrh. Abychom vysvětlili poslancům a kolegům, že to není nic drastického.“Koaliční partnery chtějí strany, které změny prosazují, přesvědčit například výší odstupného, které by pak zaměstnanci náleželo. „Byl bych rád, abychom v těch debatách dospěli k nějakému kompromisu, kdy to třeba podáme my, protože KDU-ČSL s tím nebude chtít být nějakým způsobem spojena, ale převáží ty racionální argumenty. A převáží to, že se dokážeme dohodnout na nějakém kompromisu třeba právě ve výši odstupného,“ dodal Skopeček. Proč zásadní změny na trhu práce neprosadila vládní koalice dřív? Jak se podařila konsolidace veřejných financí? A jaké šance má koalice Spolu v blížících se krajských volbách ve Středích Čechách? Poslechněte si celý rozhovor!---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Expertka na Blízký východ Irena Kalhousová se dostala pod tlak. Anonymní uskupení Akademici proti apartheidu ji kritizuje za to, jak mluví o izraelsko-palestinskému konfliktu. Dostává se i na české univerzity vlna propalestinských nálad?Hostem Ptám se já je ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.Přední česká odbornice na Blízký východ Irena Kalhousová se stala terčem kritiky anonymní aktivistické skupiny Akademici proti apartheidu. Ta na sociálních sítích zveřejnila svoje požadavky na vedení Univerzity Karlovy (UK). Dožadovala se mimo jiné ukončení spolupráce s izraelskými univerzitami, většího množství „přednášek o sionismu“ nebo právě zvážení dalšího působení Kalhousové na fakultě.„Karlova univerzita musí přehodnotit zaměstnávání osob jako doktorka Irena Kalhousová, jež, ač se prohlašují za nestranné experty, ve výuce papouškují rasistickou sionistickou rétoriku,“ psala skupina ve svém prohlášení, na které upozornil web Echo24. Expertky se vzápětí zastalo vedení univerzity, obvinění odmítlo s tím, že je nesmyslné a věcně nepodložené.Škola už také odsoudila formu protestní akce na podporu Palestiny, kterou zmínění aktivisté pořádali přímo na půdě Fakulty sociálních studií UK minulý čtvrtek. Neohlášený protest sledovala policie, k žádnému porušení zákona podle ní nedošlo. Zatímco v Česku jsou podobné akce zatím spíše ojedinělé, například americké univerzity zmítají propalestinské protesty už po několik týdnů. A i přes potyčky a zatýkání demonstrantů zatím neutichají.O co protestujícím studentům jde? A jaký lze dále očekávat vývoj v izraelsko-palestinském konfliktu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Už v pondělí by měl do vlády nastoupit nový ministr pro vědu a výzkum. Helenu Langšádlovou TOP 09 z vlády stáhla, pracovala prý sice dobře, ale práci špatně prodávala. Dokáže nízké preference strany zvednout bývalý rektor Tuleja?Hostem Ptám se já byla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.Prezident Petr Pavel přijal ve čtvrtek demisi ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové z TOP 09. Strana vybrala jako jejího nástupce ekonoma a bývalého rektora Slezské univerzity Pavla Tuleju. Prezident by ho na návrh premiéra Petra Fialy (ODS) měl jmenovat v pondělí.Langšádlová skončila kvůli nespokojenosti vlastní strany s tím, jak prezentovala výsledky své práce veřejnosti. Akademik Tuleja, který větší politickou zkušenost mimo severomoravský region zatím nemá a který by měl pomoci zlepšit mediální obraz TOP 09, se ale ještě před příchodem na rezort sám musel vyrovnávat s reputačním problémem. Jak upozornily i Seznam Zprávy, publikoval totiž před časem několik článků v takzvaných predátorských časopisech.Tuleja se už za toto pochybení omluvil a požádal univerzitu, aby články stáhla z jeho publikačního seznamu. Podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je taková reakce dostačující a Tulejově jmenování nic nebrání: „Postavil se k tomu tak, jak by měl. Nedělala bych z komára velblouda. Vždyť byl i následně znovu zvolen rektorem a všechny tyto věci se staly ještě předtím. Takže svoji dlouholetou prací pro univerzitu potvrdil, že je člověkem schopným a že bude dobrým i na pozici ministra.“Jak takový kandidát pomůže TOP 09 vylepšit PR obraz? Vážně strana vyměnila údajně dobře pracující ministryni proto, že měla málo lajků? A co dokáže TOP 09 samostatně voličům nabídnout?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Andrej Babiš v knize O čem sním, když náhodou spím v roce 2017 napsal, že bude chtít mluvit o zvýšení věku odchodu do penze. V roce 2018 si dala jeho vláda reformu důchodů do programového prohlášení. Proč z toho teď nic neplatí?Hostem Ptám se já byl místopředseda ANO Karel Havlíček.Opoziční hnutí ANO minulý týden oznámilo, že už nebude pokračovat ve strategických jednáních s vládou, a to ani za přítomnosti hlavy státu. Rozhodnutí bylo reakcí na mediální přetahovanou ohledně důchodové reformy, která se v posledních týdnech strhla právě po schůzce obou stran u prezidenta Petra Pavla.Z té nejdřív všichni odcházeli s tím, že se na základních parametrech domluvili. ANO poté ale dohodu popřelo. A tvrdí, že reforma důchodů není třeba a o posunu věku odchodu do penzí nechce ani slyšet.ANO pokračovalo ve vymezování proti kabinetu Petra Fialy (ODS) i na 1. máje ve Zlíně při zahájení své kampaně před volbami do Evropského parlamentu se sloganem „Česko pro tebe všecko“. „Naše tři priority jsou v přímém kontrastu proti politice vlády,“ zdůraznil Babiš s tím, že ANO se chce zaměřit na „boj proti nelegální migraci, odpor proti zelenému šílenství a obranu české suverenity před snahami zrušit právo veta a zavést euro“.Opravdu hnutí ANO nebude s koalicí až do sněmovních voleb o ničem jednat? Povolební slib, že bude konstruktivní opozicí tím tedy definitivně padá? A jak to bude vypadat, když ANO udělá „pro Česko všecko“?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Česko získalo vysoký úřednický post ve strukturách Evropské komise. Bývalý ministr životního prostředí se stane druhým mužem pro Green Deal. Jak si zelená dohoda v Evropě aktuálně stojí?Hostem Ptám se já je bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík, který vyhrál konkurz na strategickou pozici „dvojky“ klimatické politiky v Evropské unii.Dusíkovu nominaci schválil sbor eurokomisařů minulý týden. Exministr a odborník s mnohaletými zkušenostmi v oblasti ochrany klimatu je teprve druhým Čechem, který obsadí místo zástupce Generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi. A stane se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích.Osmačtyřicetiletý Dusík byl ministrem životního prostředí v úřednické vládě Jana Fischera mezi listopadem 2009 a březnem 2010. Působil na resortu opakovaně jako náměstek, mimo jiné pracoval také v Programu OSN pro životní prostředí a během českého předsednictví EU v roce 2022 byl vyjednavačem v rámci Green Dealu. V současné době pracuje pro Světový fond na ochranu přírody ve Švýcarsku. Z této pozice by se měl během léta přesunout do Bruselu.Právě o budoucnosti Green Dealu se teď stále hlasitěji diskutuje v souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu. Takzvaná zelená dohoda pro Evropu, která obsahuje soubor opatření k dosažení uhlíkové neutrality v EU do roku 2050, stále silně rozděluje politiky.Jaké změny Green Dealu můžeme očekávat? A jak chce přesvědčit českou veřejnost o tom, že opatření na snižování emisí nejsou vyhazování peněz, ale nutná změna?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Máme před sebou klíčové volební měsíce, které završí sněmovní volby na podzim 2025. Vládní strany zaostávají v průzkumech za opozicí, sílí mimoparlamentní hnutí zaměřená proti další podpoře Ukrajiny. Co česká politika potřebuje?Hostem Ptám se já byl spolumajitel finanční skupiny Pale Fire Capital a investor Jan Barta.Barta je jedním z významných sponzorů na české politické scéně. Před posledními parlamentními volbami financoval strany pětikoalice a v prezidentské kampani podpořil Petra Pavla. Poté se rozhodl pomoci také skomírajícím sociálním demokratům, protože u nás podle něj chybí standardní levicová strana, která by vytvořila nárazník proti populismu a extremismu. SOCDEM zatím přispěl tři miliony korun a jak uvedl v rozhovoru, má v plánu s nimi jednat o další případné podpoře.Teď chce svou pozornost věnovat hlavně sněmovním volbám v roce 2025. Podle svých slov se zděšením sleduje aktuální dění v souvislosti s hnutím ANO a jeho neochotou jednat s vládní koalicí o zásadních systémových změnách. Ta v posledních dnech vyeskalovala kvůli sporům o důchodovou reformu.„Andrej Babiš dřív byl v evropském kontextu ještě vlastně takový „OK populista“, kdybyste to srovnali s tím, co dělal PiS v  Polsku nebo Orbán v Maďarsku. A teď mám takový pocit, že se dost změnil. To mě vlastně dost vyděsilo a aktivizovalo, abych do toho víc zapojil, abych se pokusil nějak přispět,“ prohlásil podnikatel.Kromě politiky Barta podporuje například tuzemské učitele nebo neziskový sektor, nedávno také poslal dva miliony dolarů (téměř 50 milionů korun) na drony pro ukrajinskou armádu.Kolik peněz už Jan Barta do politiky poslal? Jak se v Česku daří křísit moderní levici? A je tady poptávka po nové politické straně?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

USA po měsících průtahů schválily klíčový balíček pomoci pro Ukrajinu. Podle prezidenta Bidena dodávky začnou okamžitě. USA rozhodly těsně po návštěvě českého premiéra v Bílém domě. Jaké jsou v tuto chvíli česko-americké vztahy?Hostem Ptám se já byl poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.Klíčový balíček americké pomoci Ukrajině ve výši 61 miliard dolarů (v přepočtu přes 1,4 bilionu korun) stvrdil ve středu svým podpisem prezident Joe Biden. Peníze by měl jít na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny i dalších zemí v regionu.Kvůli legislativní přetahované demokratů s republikány v Kongresu schvalovaly Spojené státy balík pomoci několik měsíců. „Teď musíme jednat rychle. Dohlížím na to, aby dodávky začaly okamžitě,“ prohlásil po podpisu Biden. Ukrajincům by měla pomoc vydržet minimálně na několik měsíců.Rozhodnutí amerických zákonodárců ocenil i český premiér Petr Fiala (ODS), který nutnost další pomoci Ukrajině probíral minulý týden na své cestě do USA s některými americkými kongresmany i přímo s prezidentem Bidenem v Bílém domě.Jaký další vývoj můžeme ve válce ne Ukrajině očekávat? Kdy Ukrajincům dorazí první dodávky z české muniční iniciativy? A je šance, že se do Bílého domu vydá i prezident Petr Pavel?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Hnutí ANO odmítlo dál jednat s vládní koalicí o reformě penzí a odřeklo účast na debatě, kterou svolal prezident Petr Pavel. Vláda má prý o podobě reformy stejně jasno a ANO jí nechce dělat fíkový list. Je ještě šance na dohodu?Hostem Ptám se já byl hlavní analytik společnosti Deloitte, ekonom a poradce prezidenta David Marek.Opoziční hnutí ANO se rozhodlo, že se k poslední schůzce k reformním úpravám penzí nepřipojí, protože nechce podle slov Andreje Babiše „dělat vládě hlupáky“ a účastnit se zbytečných jednání. Podle předsedy ANO se totiž zástupci koalice vyjádřili v tom smyslu, že je názor opozice nezajímá a změny si prosadí i bez souhlasu opozice.Prezident Petr Pavel snahu o dohodu vládní koalice a opozice na důchodech vzdát nechce. Dveře pro hnutí ANO tak podle jeho poradce Davida Marka zůstávají na další jednání na Hradě stále otevřené. Prezident nevyloučil ani kulatý stůl se zástupci tripartity a s odborníky, který by se mohl uskutečnit na přelomu května a června.Předkladatel návrhu, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSl) se pokusí hnutí ANO znovu oslovit a přizvat i opoziční SPD. Čas hledat shodu podle něj je až do druhého čtení ve Sněmovně, tedy zhruba tři měsíce.---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Ukrajina se dostala ve válce s Ruskem do krize. Je v defenzivě, ztrácí území a především má kritický nedostatek potřebného vojenského materiálu. Na nepříznivý zvrat v konfliktu upozornují mnozí analytici. Jaké šance Ukrajina má?Hostem Ptám se já byl bezpečnostně-politický analytik Martin Svárovský.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel v pátek povzbudit vojáky bojující na frontě v Doněcké oblasti, kde se Rusům daří pomalu postupovat. Kyjev se v této části snaží budovat obranné linie. Ukrajinští činitelé přitom varují, že ruské jednotky by tam později během jara nebo v létě mohly podniknout ofenzivu. Nahrávat jim má početní převaha i to, že se ukrajinská armáda potýká se závažným nedostatkem munice.Bezpečnostně-politický analytik Martin Svárovský ale upozorňuje, že situace je vážná i na ruské straně fronty: „… .“ Svárovský zároveň narozdíl od některých jiných analytiků  stále věří ve vítězství Ukrajiny. Ovšem za předpokladu, že Západ nepřestane s finanční a vojenskou pomocí pro Kyjev. „Až tahle válka skončí - a já jsem o tom přesvědčený a nic nezměním na přesvědčení, že to skončí vítězně pro Ukrajinu, pokud se by tedy západní pomoc nezastavila - tak tam je jedno velké nebezpečí pro různé lidi, i pro našeho náčelníka generálního štábu, které pro ně bude nepříjemné. A sice to, že v příštích 10 až 15 letech se nebude v Evropě opakovat žádný konvenční konflikt, protože ruská armáda na to mít nebude. A v Evropě je řada lidí, kteří to nechtějí slyšet.“ Lze teď vůbec pomýšlet na porážku Ruska? A jaké scénáře máme před sebou? Poslechněte si celý rozhovor!---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Evropský parlament před týdnem schválil dlouho očekávaný migrační pakt a na české politické scéně to vyvolalo bouři. Podle opozice vláda lhala a schválená podoba je zrada, protože obsahuje skryté kvóty. K čemu nás dohoda zavazuje?Hostem Ptám se já je europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který hlasoval pro přijetí migračního paktu.Migrační pakt, který má reformovat stávající ne zcela jasná pravidla pro evropskou migrační a azylovou politiku, rozdělil unii. Zatímco například Německo nebo Řecko považuje deset legislativních návrhů, které Evropský parlament schválil 10. dubna, za historický úspěch, jiné země jako Polsko, Maďarsko nebo Slovensko se proti chystaným změnám bouří.Téma štěpí i tuzemskou politickou scénu. Na migračním paktu se při hlasování neshodli už sami čeští europoslanci. Na domácí půdě pak dohoda nejvíc rozlítila opozici. Na čtvrteční mimořádné schůzi, svolané na podnět hnutí ANO, označil jeho šéf Andrej Babiš migrační pakt za „největší zradu v novodobých dějinách České republiky, které se dopustili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN)“.Podle ministra má Česko kvůli velkému množství přijatých ukrajinských uprchlíků výjimku a nebude muset přijímat další migranty ani místo toho platit do společného fondu. Někteří europoslanci ale obvinili Rakušana z mlžení, že taková výjimka neexistuje. Podle opozice Rakušan jednoduše lže a dohoda obsahuje skryté kvóty. O zklidnění situace se pokusila eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová, která před dnešním jednáním Sněmovny napsala, že výjimka pro Česko platí.Není to jen politické ujištění? Opravdu dohoda neobsahuje tolik diskutované skryté kvóty? A jak se daří kampaň Spolu před eurovolbami?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Bezpečnostní služby se pustily do boje s ruskými dezinformačními kampaněmi, které mají narušit eurovolby. Na povrch vyplouvají jména webů přímo placených Moskvou a jména zapojených politiků. Jak se boj s proruskými sítěmi daří?Hostem Ptám se já je bezpečnostní analytik Roman Máca.Evropská unie čelí před červnovými volbami zesílené ruské dezinformační kampani, varují unijní představitelé. V obraně proti takovým útokům je proto podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové nutné zrychlit.Eurokomisařka v této souvislosti označila za „velmi znepokojivé“, ale nepřekvapivé, nedávné zjištění české tajné služby ohledně Ruskem placené propagandistické společnosti Voice of Europe. Ta na své platformě vydávala protiukrajinské a protievropské materiály a snažila se ovlivnit unijní politiky. Aféře se v posledních týdnech věnovala zejména média v Česku a v Německu.Tajné služby před pár dny ale potvrdily existenci organizovaných skupin pracujících v ruském zájmu také v Belgii a v dalších unijních zemích. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) k vyšetřování přispělo nedávné odhalení v Česku a jde o výsledek mezinárodní spolupráce.Experti varují, že Moskva už vede dezinformační kampaň i na další frontě - snaží se ovlivnit dění před prezidentskými volbami v USA. Její horká fáze se ale teprve chystá.Jak ruská dezinformační válka funguje? Jak velký tlak před blížícími se volbami ještě čekat? A proč s proruskými sítěmi spolupracuje tolik evropských politiků?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Vláda, opozice i prezident zatím marně hledají shodu na reformě penzí. Její schválení je přitom zásadní pro konsolidaci českých veřejných rozpočtů. Hnutí ANO ale popírá dohodu na zvýšení věku odchodu do důchodu. Dočkáme se reformy?Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.Neshody vládní koalice a opozice ohledně toho, jak by se měl reformovat důchodový systém, se zatím prezidentovi zahladit nepodařilo. Poté, co si Petr Pavel pozval koncem března obě strany na Hrad ke společnému stolu, to chvíli vypadalo nadějně.ANO ale vzápětí přišlo s prohlášením, že se s ministerstvem práce neshodlo ani na způsobu, ani na nezbytnosti zvyšování věku odchodu do důchodu. Předkladatel návrhu a šéf rezortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) kontroval, že ke shodě na schůzce došlo. Tuto verzi podpořila i kancelář prezidenta. Do přestřelky se zapojil i předseda ANO Andrej Babiš s tím, že jeho hnutí navýšení důchodového věku nikdy nepodpoří.„Ten průběžný systém je možné kalibrovat jenom třemi základními parametry. A jedním z nich je věk odchodu do důchodu, který z mého pohledu prostě objektivně bude muset růst,“ upozornil člen Národní ekonomické rady Jan Pavel. „Z hlediska dlouhodobé stability toho systému samozřejmě není ideální cokoliv prosazovat na sílu. Ale bez úpravy toho parametru to těžko půjde.“Do úprav důchodového systému chtějí promluvit i odbory. Ty by místo zvyšování věku odchodu do penze raději více podpořily systém na straně příjmů, konkrétně zvýšením porodnosti.Na jak dlouho navrhované změny důchodů zabezpečí penzijní systém? Jak relevantní jsou návrhy opozice a odborů? A jak se vládě daří zpomalovat zadlužování státu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Už jen dva měsíce mandátu zbývají slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové. Pak svoji funkci předá Peteru Pellegrinimu. Jak se výměna hlavy státu odrazí na slovenské politice? A co pak bude dělat Zuzana Čaputová?Hostem Ptám se já je Juraj Rizman, partner slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, politický poradce a dnes ředitel komunikace slovenské pobočky organizace Post Bellum.Slovensko si o víkendu zvolilo příštího prezidenta. Současný předseda sněmovny Peter Pellegrini, který ve volbách porazil bývalého diplomata Ivana Korčoka, ve funkci vystřídá Zuzanu Čaputovou za dva měsíce. Její pětiletý mandát končí 15. června.„Důležité je, aby od momentu zvolení nový prezident působil tak, aby se žádná část společnosti necítila poražena. Aby radost z vítězství šla ruku v ruce s vědomím služby pro všechny občany Slovenska,“ uvedla slovenská prezidentka, když svému nástupci blahopřála k vítězství.Sama Čaputová se o úřad znovu neucházela. Veřejnosti své rozhodnutí loni v červnu odůvodnila nedostatkem sil, způsobeného mimo jiné obdobím koronavirové pandemie, války na Ukrajině, ekonomické krize a především dlouhodobě nestabilní politické situace na Slovensku. Prezidentka i její rodina je také dlouhodobě terčem mnoha nenávistných útoků na sociálních sítích, ale i některých slovenských politiků včetně Roberta Fica.Nenávistné vzkazy dostává i partner Čaputové, Juraj Rizman, který dlouhodobě pracuje v nevládním sektoru. Po boku prezidentky strávil v neoficiální funkci „prvního gentlemana“ čtyři roky.Jaká je na Slovensku po volbách atmosféra? Jaké budou poslední dva měsíce Zuzany Čaputové ve funkci? A jak dlouho vydrží mimo politiku?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Česká televize má už půl roku nového ředitele. Zatímco navenek se zdánlivě mnoho nezměnilo, za oponou změny přibývají. Jednou z výraznějších byla nedávná rezignace Etického panelu. Jak se Janu Součkovi v čele ČT daří?Hostem Ptám se já byl generální ředitel ČT Jan Souček.Všichni členové Etického panelu ČT rezignovali na své funkce na konci března. Důvodem byly neshody s generálním ředitelem ohledně postupu panelu při posuzování stížnosti na moderátora Václava Moravce kvůli jeho rozhovoru pro slovenský Denník N, ve kterém se opřel do bývalého prezidenta Václava Klause.Novému šéfovi ČT se také nelíbilo, jak etický panel přistoupil k jeho žádosti o vyjádření k uniklým spisům z kauzy IKEM, ve kterých figurovalo jméno reportéra Jiřího Hynka (ten momentálně čerpá volno ze zdravotních a rodinných důvodů).„Oni (členové panelu) konstatovali, že v té záležitosti je vedeno trestní řízení a že tím pádem jim nepřísluší se v té věci vyjadřovat. To ale není pravda. Jiří Hynek, pokud mám správné informace, nebyl obviněn. Požádal jsem je, aby znovu řekli, jaké podklady chtějí, a aby tak učinili do sedmi dnů. Protože to ohrožuje dobré jméno ČT, pokud se k tomu nejsme schopni veřejně nějak postavit. A reakcí etického panelu byla rezignace.“Souček potvrdil, že členy nového Etického panelu už vybírá ze širokého seznamu jmen. Ta zatím prozradit nechtěl. Uvedl ale, že jedním z prvních úkolů nového panelu bude prozkoumat právě Hynkův případ.Jaká „bílá místa“ po svém předchůdci nový šéf ČT zatím našel? Proč skončili ředitelé ČT1 a ČT2, kteří teprve nedávno nastoupili? A proč si televize najala lobbistu za zvýšení koncesionářských poplatků?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Předsednictvo lidovců se distancovalo od aktivit svého expředsedy Cyrila Svobody, které se podle něj dlouhodobě se neslučují se směřováním strany. A vyzvalo ho, aby své členství zvážil. Jak výzvu vnímá? A je proruský, jak mu vyčítají?Hostem Ptám se já byl bývalý předseda KDU-ČSL a exministr zahraničí Cyril Svoboda.Ten má teď podle vyjádření předsednictva strany svoje členství zvážit, nebo „jednání, které stranu poškozuje, nečinit.“ S požavadavkem na vyloučení Cyrila Svobody z KDU-ČSL přišel současný místopředseda a ministr životního prostředí Petr Hladík, když v neděli v České televizi prohlásil, že Svobodu už dávno za lidovce nepovažuje. A to zejména kvůli jeho dlouhodobým politickým názorům.Svoboda byl také jedním z tuzemských politiků, kteří poskytli rozhovor pro server Voice of Europe. Ten je od minulého týdne na českém sankčním seznamu, protože ho podle zjištění BIS provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit eurovolby. Předsednictvo KDU-ČSL svému exšéfovi ale mimo jiné vyčítá i předchozí spolupráci s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.Dlouholetý lidovec Svoboda, který stranu vedl mezi roky 2001 a 2003 a poté znovu v letech 2009 a 2010, takovou kritiku odmítá: “ Nejsem v konfliktu s členskou záchrannou KDU-ČSL. Konflikt vyvolal ministr Hladík tím, že zavedl stalinskou metodu v KDU-ČSL vylučovat lidi pro názor."Hladíkovy výroky podle Svobody svědčí o úpadku KDU-ČSL a snaze vyvlékat se pseudokauzami z odpovědnosti za pokles preferencí. Podle posledního volebního průzkumu z března by lidovci získali jen tři procenta hlasů a ani by se tak nepřiblížili pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny.Kam směřují lidovci? Je KDU-ČSL opravdu ve stavu klinické smrti, jak před nedávnem kritizoval Cyril Svoboda?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Slováci si o víkendu budou vybírat nového prezidenta. Šance obou kandidátů jsou podle odborníků vyrovnané. Jak výsledek voleb ovlivní vývoj v zemi? A jak s nimi může zamíchat vstup Andreje Babiše do tamní kampaně?Hostem Ptám se já byl politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a z Národního institutu SYRI.Novou hlavu státu si Slováci zvolí už v sobotu. Vybírat budou mezi kariérním diplomatem Ivanem Korčokem a předsedou parlamentu a vládní strany Hlas-sociální demokracie Peterem Pellegrinim. První kolo voleb vyhrál s nečekaně vyšším náskokem Korčok. Podle průzkumů rozhodující druhé kolo favorita nemá. Čeká se proto těsný souboj.O to vypjatější byl středeční vrchol kampaně. Pellegriniho přijel osobně podpořit i šéf hnutí ANO. „Andrej Babiš trošku zapomněl slovenštinu. Takže pokud si někdo pustil ten jeho mluvený projev, tak nevím, jestli ho to úplně nadchlo, že by proto volil kandidáta, který se vymezuje poměrně silně národně,“ komentoval politilog, podle kterého nebyla Babišova podpora nejšťastnější.Daleko větší vliv na volby podle Kopečka může mít razantní gesto české vlády, která nedávno v reakci na kroky slovenské diplomacie ve vztahu k Rusku odložila společná jednání kabinetů obou zemí.Může Babišova podpora skutečně významněji pomoci Pellegrinimu? Máme po volbách čekat nějaký restart v česko-slovenských vztazích? A jak se zatím jednotlivým stranám u nás daří kampaň do eurovoleb?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Josef Bělica se stal novým hejtmanem Moravskoslezského kraje. Je už třetím politikem hnutí ANO, který region v tomto volebním období povede. Co se děje v moravskoslezském ANO? A kolik funkcí bude Bělica zastávat?Hostem Ptám se já byl nový hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO), který do čela Moravskoslezského kraje nastupuje jako třetí hejtman z hnutí ANO během dvanácti měsíců. Funkci nejdřív loni v červnu po ostrých sporech s vedením ANO složil dlouholetý hejtman Ivo Vondrák. Hlasitý kritik Babišova hnutí definitivně upadl v nemilost, když v prezidentské volbě místo svého šéfa podpořil Petra Pavla. Vondráka pak vystřídal tehdejší krajský náměstek pro cestovní ruch a regionální rozvoj Josef Krkoška. I ten ale rezignoval poté, co ho pražský soud koncem března uznal vinným z účasti na organizované zločinecké skupině.Bělica už dříve uvedl, že on sám nemá co skrývat. Na středečním mimořádném jednání ho podpořilo 36 zastupitelů, proti jich bylo 16 a čtyři se zdrželi. Novému šéfovi Moravskoslezského kraje někteří vyčítají, že kumuluje funkce. Je totiž zároveň primátorem Havířova a poslancem ANO.„Fungování jako primátor nebo hejtman, současně poslanec je poměrně výhodné. Protože spousta těch jednání v Praze probíhá, a ať už jste poslanec, nebo ne, tak do té Prahy jezdit musíte, takže pokud se to dá dobře zkoordinovat, tak to funguje,“ řekl Bělica s tím, že funkce primátora se časem vzdá, kvůli rozdělané práci to ale nepůjde hned.Vydrží Josef Bělica do konce volebního období, nebo máme čekat další otřesy? Proč hnutí ANO najednou nevadí kumulace funkcí u hejtmanů? A s jakým programem půjde do podzimních krajských voleb?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Bývalá tvář ODS, exposlanec Boris Šťastný by se rád vrátil do politiky. Usiluje o to, aby mohl za hnutí ANO na podzim kandidovat do Senátu. Proč chce vstoupit do strany, jejíž rétoriku vláda označuje za bezpečnostní riziko?Hostem Ptám se já je bývalý poslanec ODS Boris Šťastný.Lékař a kdysi vlivný poslanec ODS Boris Šťastný působil ve Sněmovně v letech 2006 až 2013. Byl i expertem strany na zdravotnictví a poradcem Václava Klause v době jeho prezidentství. Před jedenácti lety ale z řad občanských demokratů odešel, protože podle něj strana „opustila své ideje. Zradila své voliče tím, že nedodržela, co jim před volbami slíbila, a nikdo z vedení se za to neomluvil a ve straně nedošlo k žádné změně“.Šťastný tehdy také prohlašoval, že by chtěl založit novou politickou stranu pod vedením bývalého prezidenta Václava Klause. Jen ten údajně mohl podle exposlance zachránit ODS a celou českou pravici. I s Klausem se ale Šťastný časem názorově rozešel (ostře kritizoval například jeho výroky během pandemie covidu).Teď se chce bývalá tvář ODS a současný ošetřující praktický lékař bývalého prezidenta Miloše Zemana do politiky vrátit, tentokrát pod křídly hnutí ANO.Čím bývalého poslance ODS Babišovo hnutí tak láká? Jak hodnotí názorové otočky Andreje Babiše? A jak je tom zdravotně prezident Miloš Zeman?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Lidé po mnoha měsících začali více utrácet a ekonomická nálada v zemi se pomalu začíná zotavovat. Vidět je to i na výrazném nárůstu důvěry ve vývoj . Skutečně máme to nejhorší za sebou? Budou ještě dál zlevňovat potraviny? Hostem Ptám se já byl ekonomický poradce premiéra a hlavní ekonom ve společnosti BH Securities Štěpán Křeček.---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Josef Středula je znovu šéfem Českomoravské konfederace odborových svazů. Poté, co neplatil příspěvky, o funkci přišel, na mimořádném sněmu byl ale včera znovu zvolen. Co tenhle příběh ukazuje? Nejsou odbory skomírající institucí?Hostem Ptám se já byl předseda školských odborů František Dobšík.Dlouholetý šéf odborářů Josef Středula na sebe i na celé odbory nedávno strhnul velkou pozornost, ne kvůli dosaženým úspěchům, ale když se kvůli neplacení členských příspěvků sám připravil o členství a tedy i funkci předsedy.Středula to omlouval svým lajdáctvím, které mu zástupci Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS) odpustili a v pondělí ho na mimořádném sjezdu znovu zvolili do svého čela. Vítězství to ovšem bylo těsné, získal 57 procent hlasů, protikandidát se nenašel. Část odborářů v čele se Středulovým kritikem Františkem Dobšíkem neúspěšně požadovala, aby se volba odložila na podzim a byl čas nominovat i další kandidáty.„Výsledek těch voleb svědčí o tom, že nejen my jako školské odbory jsme měli s panem Středulou určitý problém,“ komentoval situaci Dobšík, podle kterého má staronový předseda slabý mandát a bude se muset „restartovat“. „Musíte hořet, abyste mohl zapalovat. Takže pan Středula musí hořet, aby zapálil.“Proč odbory nebyly schopné najít Středulovi vyzyvatele? Jaké nové impulsy může odborům ještě přinést? A jak jsou pokryté platy nepedagogických pracovníků, na které po velké podzimní stávce ministerstvo školství mělo sehnat peníze?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Menší nemocnice se v posledních týdnech hlasitě ozývají proti plánům ministerstva a pojišťoven na reorganizaci. Bojí se hlavně o dostupnost péče. Dotáhne resort zdravotnictví změny v nemocniční síti? A jak zvýšit její efektivitu?Hostem Ptám se já byl lékař a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Pavel Hroboň.V Česku se hlasitěji hovoří o centralizaci nebo o redukci sítě nemocnic. Nezaznívá to jen od Ministerstva zdravotnictví, ale i od pojišťoven. Například podle dřívějších vyjádření ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka by se některé nemocnice mohly místo akutní péče více zaměřit na jednodenní, následnou a dlouhodobou péči, kterou potřebují zejména senioři.Menší nemocnice se obávají, že změna tvrdě dopadne zejména na ně. A že zdravotní pojišťovny budou chtít promítnout tento tlak už do rámcových smluv, které budou letos s nemocnicemi uzavírat na roky 2025 až 2029. Už proto přišly s vlastními návrhy, které na začátku března představila Asociace českých a moravských nemocnic.Podle člena NERV Pavla Hroboně transformaci sítě nemocnic skutečně co nejdříve potřebujeme: „(Okresní) nemocnice musí dělat něco jiného, než měly ve zvyku. Infarkty myokardu, mrtvice, onkologická léčba, významné úrazy, tohle všechno se centralizovalo. Protože máme k dispozici moderní technologie, které jsou strašně drahé, nemohou být všude a personál musí mít erudici. Takže ty (okresní) nemocnice hledají novou roli a tam ještě nejsme. Tohle je něco, s čím se bude muset pohnout.“Jak by se měl systém nemocniční péče zefektivnit? Jak motivovat Čechy ke zlepšení prevence? A co se ne/povedlo ministrovi z jeho plánů, se kterými nastupoval do funkce?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Ministerstvo práce má hotový návrh reformy penzí. Hnutí ANO s ním ale nesouhlasí. Debatu mezi koalicí a opozicí chce proto příští týden na společné schůzce moderovat prezident. Jsou navrhovaná opatření neférová, jak tvrdí ANO?Hostem Ptám se já byl důchodový expert, ekonomický poradce prezidenta Vladimír Bezděk.Změny v důchodovém systému, které nedávno představil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), sice podle mnohých expertů nelze jednoznačně nazvat reformou. Stále se ale jedná o největší úpravy za posledních 13 let. Už na přelomu března a dubna je má projednat vláda. Ta se do úprav pustila kvůli prohlubujícímu se deficitu systému důchodového pojištění, který loni skončil v dosud nejvyšším schodku 72,8 miliardy korun. Pokud by se nic neudělalo, do třiceti let by se tak mohl pohybovat až kolem 350 miliard.„Nejsilnější na tom návrhu je určité přiznání reality, která prostě není růžová,“ prohlásil ekonom Bezděk. „Ten návrh, obrazně řečeno, kouše do několika kyselých jablíček. Což jsou kroky, které jsou pro stabilizaci systému nevyhnutelné, ale nikdy nebudou populární,“ dodal.Jurečkův návrh upravuje mimo jiné růst důchodového věku podle doby dožití, minimální důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy nebo dřívější penzi pro náročné profese. Odbory i opozice ale parametry kritizují, podle nich jsou neudržitelné a neférové.Například s navrhovaným způsobem dřívějšího odchodu do důchodu není spokojen ani Bezděk: „Obávám se toho, že si do prvního státního pilíře uděláme potenciálně velkého trojského koně a že nám tam začnou vznikat dopředu nezamýšlené solidarity, jak se případně bude rozšiřovat výčet těch profesí v budoucnu.“Jaké jsou nejsilnější a nejslabší stránky navrhovaných úprav? Na jak dlouho stabilizují důchodový systém? A vyplatilo by se příští vládě vracet parametry zpět?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Sněmovna řeší, kdo je bezpečnostním rizikem pro Česko. Důvodem schůze je uniklý e-mail Andreje Babiše, ve kterém sháněl informace na ministra Jana Lipavského. Proč vláda kvůli něčemu takovému potřebuje svolat mimořádnou schůzi?Hostem Ptám se já je ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).Poslanci se v úterý odpoledne opět mimořádně scházejí, výjimečně ovšem ne z podnětu opozice, jak bylo poslední měsíce zvykem. Na schůzi s tématem „bezpečnostní hrozby pro Českou republiku“ chce koalice kárat šéfa opozičního hnutí ANO Andreje Babiše za jeho uniklý e-mail, ve kterém od svých spolupracovníků požadoval citlivé informace na ministra zahraničí Jana Lipavského a jeho rodinu.Podle premiéra Petra Fialy (ODS) byl zmíněný e-mail bezprostředním impulzem pro schůzi. Koalici ale vadí hlavně to, jak Babiš komentuje zahraničněpolitické události. Například v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu často opakuje, že je třeba mluvit o míru. „Když se podíváte na celou dlouhou sérii výroků, kterou Andrej Babiš má, tak on najíždí na protiukrajinskou rétoriku. Jsou to výroky, které kritizují různé formy pomoci. Evropa se brání ruskému imperialismu, a pokud při obraně začnete mluvit o míru, tak de facto mluvíte o vzdávání se. A to je opravdu velmi nebezpečné,“ prohlásil Lipavský.„Budeme navrhovat usnesení, které se bude vyjadřovat k bezpečnosti. To jsou základní věci, které nás všechny spojují. Které spojují to, o co by nám tady mělo jít v této bezprecedentně složité situaci, kdy dva roky na evropském kontinentu probíhá největší vojenský konflikt,“ řekl Lipavský. Hnutí ANO podle něj na schůzi dostane možnost s těmito principy souhlasit.V čem přesně je Andrej Babiš bezpečnostní hrozbou pro Česko? O čem bude premiér jednat za měsíc v Bílém domě? A je česká iniciativa se sháněním munice pro Ukrajinu náš „megaúspěch“?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Česká iniciativa na nákup munice pro Ukrajinu už nese ovoce. První dodávky by sice měly dorazit až v červnu, podle komentátorů a expertů ale Ukrajina už teď může zintenzivnit útoky. Jak zásadní vojenský význam tato akce má?Hostem Ptám se já je bezpečnostní analytik z Vojenské kanceláře prezidenta republiky Otakar Foltýn.V posledních měsících se často skloňuje, že západní pomoc Ukrajině bojující s ruským agresorem není dostačující a nepřichází včas. Podle britského listu The Telegraph teď Západu povedlo přijít konečně v pravý čas, a to díky muniční iniciativě, kterou rozjeli Češi.Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara by se první dodávky z několik set tisíc dělostřeleckých granátů měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu. S takovým množstvím munice na cestě už ale podle expertů ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty. Proto začátkem března zahájily protiútoky.K české iniciativě, o které informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února, se podle premiéra Petra Fialy (ODS) zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo, Nizozemsko nebo Polsko.Podaří se Ukrajincům získat na frontě převahu? Co je teď z vojenského hlediska pro Ukrajinu zásadní? A lze ve válce letos očekávat nějaký zvrat?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Sněmovnu příští týden čeká další mimořádná schůze. Koalice chce probrat postup Andreje Babiše v kauze složky s citlivými informacemi na ministra Jana Lipavského a jeho výroky k zahraničním otázkám. Je šéf ANO bezpečnostní hrozbou?Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí ANO, stínový premiér Karel Havlíček.Mimořádná schůze, na které chtějí zástupci koalice prodiskutovat kroky šéfa nejsilnějšího opozičního hnutí ANO Andreje Babiše, by se měla podle premiéra Petra Fialy (ODS) konat příští týden v úterý.Bezprostředním impulsem byl podle šéfa kabinetu e-mail, ve kterém Babiš žádal od svých spolupracovníků citlivé informace o ministru zahraničí Janu Lipavském (Piráti), včetně toho, zda má děti. Lídra hnutí ANO rozčílilo, že ho ministr označil kvůli některým jeho krokům za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku. Právě způsob, jakým Babiš komentuje zahraničně-politické a bezpečnostní otázky chtějí koaliční partneři na schůzi před poslanci probrat také.Babiš narčení, že sháněl kompromitující materiály na Lipavského hned odmítl. Omluvil se ale za použitý vulgarismus v mailu. Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka se nejednalo o nic mimořádného. Zopakoval slova svého předsedy, že jen chtěl podklady pro interpelace na ministra. „Dnes se silně diskutuje Ukrajina, a někteří evropští i čeští politici zvažují, že by se tam poslali vojáci NATO. Proto jsme se chtěli zeptat politiků, jestli by byli připraveni poslat do války i svoje děti,“ dodal Havlíček s tím, že ANO neví, „jak pětikoalice smýšlí“.Jak by se ANO chtělo postavit ke konfliktu na Ukrajině? Jak hodnotí současnou slovenskou vládu a její rétoriku? A jak hnutí ANO naloží s rekordní podporou, kterou mu ukazují aktuální průzkumy?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Víkendové předávání Českých lvů na sebe letos upoutalo pozornost nejen oceněnými, ale také střetem generací. Přesněji přerušenou děkovnou řečí režisérky Darii Kashcheevy. Existuje konflikt mezi mladými a staršími filmaři?Hostem Ptám se já je režisér a scenárista Jan Pachl, jehož seriál Volha posbíral na letošním udílení filmových Českých lvů celkem 5 sošek. Vedle cen za hlavní a vedlejší mužský herecký výkon série posbírala ceny i za nejlepší televizní seriál, masky a kostýmy.I když si Českého lva za nejlepší film odnesl snímek Bratři od režiséra Tomáše Mašína, nejvíce nominací 31. ročníku výročních cen České filmové a televizní akademie (ČFTA) proměnily vědeckofantastický snímek s kriminální zápletkou Bod obnovy a právě minisérie Volha.„Reakce na náš seriál mě utvrdily v tom, že česká společnost je hodně názorově rozdělená. Na jednu stranu je to dobře, ale někdy mi to přijde jako angažovaný protest za každou cenu a nepochopení od mladší generace. Například jsme byli obviňováni kvůli některým scénám ze sexismu, ale to byl obraz té doby,“ řekl k úspěchu Volhy Jan Pachl.Kromě překvapení s úspěchem Volhy komentátoři při hodnocení letošních Českých lvů hlasitě poukazovali na to, že šlo o jeden z nejpodivnějších a nejrozpačitějších ročníků. Postaral se o to mimo jiné i jeho režisér, když okřikl oceněnou filmařku Dariu Kashcheevu za příliš dlouhý proslov o tom, jak náročné pracovní podmínky mají v českém filmu matky.Jak dokázal seriál Volha převálcovat v letošních cenách filmy? Ukazuje to na zkvalitnění české seriálové tvorby? A jaké podmínky u nás dnes filmaři a filmařky k práci mají?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Česko-slovenské vztahy se dostaly do velké krize. Český kabinet zrušil jednání se slovenskou vládou, protože se rozchází se současnou politikou a rétorikou premiéra Roberta Fica a jeho ministrů. Co od Fica lze ještě čekat?Hostem Ptám se já byl slovenský sociolog Michal Vašečka.Praha a Bratislava za sebou má nevídanou diplomatickou roztržku. Kvůli rozdílnému pohledu na válečný konflikt na Ukrajině rozhodla česká vláda o pozastavení konzultací s kabinetem premiéra Roberta Fica. Ten na krok českého kabinetu zareagoval varovným vzkazem, že jde o ohrožení česko-slovenských vztahů.„Je to nebezpečné pro Českou republiku a její státní zájmy, protože národní a státní zájmy Česka jsou na západě, v EU a v NATO. Slovensko ohrožuje všechno to, co Češi 30 let dělají,“ komentoval reakci české vlády sociolog Vašečka.Situaci se koncem týdne v Praze snažil na schůzkách s premiérem Petrem Fialou (ODS) a dalšími českými politiky klidnit slovenský opoziční lídr Michal Šimečka. Chtěl podle svých slov vzkázat, že Slovensko není pouze premiér Fico.Podle sociologa Vašečky ale Fico jenom využívá nálady velké části slovenské společnosti: „Slovensko je podle průzkumů nejvíc protizápadní společností celé střední a východní Evropy, co se týče zemí v EU. Jsme nejvíc proruskou společností, jsme nejvíc proputinovskou společností. A Robert Fico to všechno ví.“Jakou pozici má ve své zemi současná slovenská vláda? A jak zásadní vliv na další vývoj u našich sousedů bude mít výsledek prezidentských voleb?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Prezident Petr Pavel má za sebou rok ve funkci. Nastoupil do ní výrazně zejména v zahraniční politice. Tu oproti svému předchůdci přesměřoval z východu na západ. Zasáhne teď do zhoršujících se vztahů mezi Českem a Slovenskem?Hostem Ptám se já je ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Jaroslav Zajíček.V pátek 9. března to bude rok, co se prezident Petr Pavel ujal funkce. Po nástupu se vrhnul do zahraniční politiky. Navštívil všechny okolní státy, setkal se s představiteli EU a NATO. A se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou vyjel na Ruskem napadenou Ukrajinu, jejíž podpora se stala jedním z hlavním témat prezidenta v prvním roce mandátu.I přes různící se postoje k Ukrajině a obrat politického kurzu na Slovensku po zvolení Roberta Fica premiérem, Pavel ještě na podzim zdůrazňoval potřebu udržení dobrých sousedských vztahů zemí Visegrádské čtyřky.Zhoršující se vztahy s Bratislavou se teď ale česká vláda rozhodla rázně přetnout. V reakci na vstřícné kroky slovenské diplomacie k Rusku odloží společná jednání kabinetů obou zemí. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) už není možné zastírat výrazné rozdíly. Podle Fica tím Fialova vláda zásadně ohrožuje česko-slovenské vztahy a má zájem podporovat válku na Ukrajině, zatímco Slovensko chce mluvit o míru.Procházíme největší krizí od rozdělení Československa? Jak zásadní je pro prezidenta iniciativa s municí pro Ukrajinu? A jaké zahraničně-politické plány má pro další období?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Českomoravská konfederace odborových svazů přišla o vedení. Jejímu šéfovi Středulovi zaniklo členství, protože neplatil členské příspěvky. Do čela odborů chce kandidovat znovu. Co se v odborech děje? Jde o vnitřní boj o moc?Hostem Ptám se já byl předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo.Konec odborového předáka Josefa Středuly v čele Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) vyvolal mnoho otázek i spekulací nad stavem odborů a kompetecí samotného Středuly. Ten totiž přišel o členství a tedy i o post šéfa odborů kvůli neplacení členských příspěvků. Středula je nehradil pět měsíců, na což ho jeho domovská odborová organizace už před časem upozornila dopisem.Středula v pondělí celou bizarní situaci odůvodnil médiím svým „lajdáctvím“, za které se kolegům už omluvil. Takové vysvětlení uznal i předseda nejsilnějšího odborového svazu KOVO Roman Ďurčo: „My bychom si na to měli opravdu dávat pozor, protože jsme vidět a každé sebemenší chybička bude okamžitě potrestána. Na druhou stranu, odbory jsou schopny nějaké sebereflexe, což někdy postrádám u politických stran. A tohle se stát může. Jsme jenom lidé. Mně se taky několikrát stalo, že jsem třeba přehlédl fakturu za energie.“Ďurčo zároveň popřel spekulace o možném pokusu o svržení dosavadního předsedy odborové centrály, jehož prestiž výrazně utrpěla zejména po neúspěšné prezidentské kandidatuře: „Opravdu to není žádný puč,“ dodal šéf svazu KOVO.Rada ČKMOS v pondělí dočasně pověřila řízením centrály její místopředsedy Víta Samka a Radku Sokolovou, kteří přebrali pravomoci předsedy. Situaci má vyřešit mimořádný sněm 25. března, na které by se měl Středula o post šéfa odborů znovu ucházet.Jak si Josef Středula dosud v čele odborů vedl? Jak chtějí odbory rozhýbat český pracovní trh? A jaká opatření vlády jsou pro ně největší "červený hadr"?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Slovensko se vydalo vlastní cestou, která neprospívá ani jemu, myslí si český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Podle něj se tak Bratislava může dostat do mezinárodní izolace.Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).Když Dvořák před měsícem na vlastní pěst jmenoval svého zmocněnce pro přijetí eura, vyvolal v koalici roztržku. Premiér Petr Fiala, jehož ODS je odpůrcem eura, okamžitě svolal vůbec první dohodovací řízení pětikoalice. A pozice zmocněnce byla zrušena.Dvořák poté odmítal, že by šlo o zradu koaličních partnerů. Podle něj je ale potřeba debatu o euru v Česku posunout a vláda by měla udělat pro přijetí evropské měny maximum. „Jako ministr si mohu jmenovat zmocněnce pro cokoliv,“ říká nyní Dvořák s tím, že ho roztržka v koalici mrzí.Kritizoval i proruské postoje slovenského premiéra Roberta Fica. „Slovensko se vydalo vlastní cestou, která neprospívá ani jemu,“ myslí si Dvořák s tím, že našim východním sousedům hrozí v EU izolace. „Ať se zeptá u Putina,“ glosoval plánované stažení italské protivzdušné obrany ze Slovenska, které Fica překvapilo.Nejde v případě eura jen o snahu zviditelnit hnutí STAN před eurovolbami? Jak vážná je situace u našich sousedů na Slovensku?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Malé nemocnice chtějí po ministerstvu, aby se pustilo do zásadnějších změn v českém zdravotnictví. Žádají redukci velkých nemocnic, podporu měnších, změnu vzdělávání lékařů nebo třeba zavedení spoluúčasti. Čeho můžou dosáhnout?Hostem Ptám se já byl předseda Asociace českých a moravských nemocnic a předseda představenstva Nemocnice Prachatice Michal Čarvaš.Ministerstvo zdravotnictví v poslední době stále častěji mluví o centralizaci, nebo případné redukci sítě nemocnic. Zástupci regionálních zařízení teď přišli s vlastním návrhem na řešení systémových problémů českého zdravotnictví, stále jim totiž chybí hlubší diskuze nad daty.„Cítíme se ohroženi. Nikdo nejde s nějakým koncepčním materiálem. Jenom je představa, že když je to ve velké nemocnici, tak je to nejlepší. A že když to bude dělat lékař ve velké nemocnici, tak je logicky specialista a ten v té menší okresní, regionální, to musí dělat špatně,“ vysvětlil předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.Návrh asociace počítá zejména s regionální péči jako základem zdravotnictví, změnou vzdělávání lékařů, sjednocením úhrad mezi nemocnicemi a spoluodpovědností pacientů za své zdraví (například s poplatky za pobyt v nemocnici).„Je potřeba změnit nastavení v hlavě pacientů o tom, že ten systém opravdu není zadarmo, že to není švédský stůl. Že do budoucna tam není prostor. Ale tady já vidím velkou úlohu nejen politiků a politické reprezentace, ale zejména zdravotních pojišťoven,“ dodal Čarvaš.Změnilo se něco od protestu lékařů na konci loňského roku? Jak zachovat dostupnou nemocniční péči v regionech? A jak moc by se na ní měli spolupodílet sami pacienti?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Sněmovna ani tentokrát nedokázala narovnat práva všech lidí na uzavření manželství. Poslanci schválili návrh, který stejnopohlavním párům sice rozšířil práva, ale ne ta rodičovská. Kdo může být s takovým výsledkem spokojen?Hostem Ptám se já poslanec za KDU-ČSL a spoluautor schváleného znění partnerství Jiří Navrátil, který se sám veřejně hlásí k homosexuální orientaci.Poslanci ve středu místo manželství pro všechny schválili pouze kompromisní variantu - návrh poslance Navrátila a Heleny Válkové (ANO), který zavádí pouze partnerství s omezenými právy při osvojování dětí. Pokud novelu občanského zákoníku nakonec podepíše prezident, zákon stejnopohlavním párům narovná práva ohledně dědictví, vdovských důchodů a dalších práv.Z hlediska rodičovských práv zákon pak umožní takzvané přiosvojení, tedy osvojení si biologického potomka svého partnera. Nezjednoduší jim ale adopce. „Zjišťoval jsem v rámci všech poslaneckých klubů, jak jsou nakloněni tomu, že bychom to otevřeli naplno, to znamená adopce pro oba dva, aby byli žadateli oba. A to bylo pro některé zcela neprůchodné,“ řekl Navrátil.„Já jsem tedy hledal cestu, kterou bychom odblokovali alespoň ty důležité věci pro nás jako gaye a lesby. Ať už jsou to majetkové věci nebo životní události, kdy jdete do nemocnice a nemáte šanci se ani zeptat na svého partnera. I přesto, že jste registrovaní,“ řekl Navrátil.Nazablokuje poslanecký kompromis skutečné narovnání práv? A co o nás ukazují homofobní výroky, které padaly v politické debatě?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Až 15 západních zemí se podle premiéra přidá k českému plánu co nejdříve dodat Ukrajině 800 tisíc kusů munice. Včera se na tom dohodl se státníky na setkání v Paříži. Jak velký význam by dodávka munice měla pro další vývoj války?Hostem Ptám se já je ministryně obrany Jana Černochová (ODS).Česko ani dva roky po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu nehodlá v pomoci napadené zemi polevit. Ačkoliv z vlastních armádních skladů už podle dřívějších vyjádření ministryně obrany Jany Černochové není co poslat, Česká republika je aktuálně lídrem iniciativy na nákup stovky tisíc kusů dělostřelecké munice pro Kyjev ze zemí mimo EU.S myšlenkou hromadného nákupu munice přišel poprvé prezident Petr Pavel v polovině února na bezpečnostní konferenci v Mnichově. K české iniciativě už se připojila například Francie a Nizozemsko. Podle odhadů premiéra Petra Fialy (ODS) by se mohlo přidat až 15 států. Evropské země také chtějí udělat vše pro nastartování zbrojní výroby.Jak financovat zbrojní průmysl? Jak se modernizace armády daří? A čekají nás povinné odvody do armády?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Pro české střední školy vypuklo extrémně náročné období. Přes nový elektronický systém jim během února totiž dorazily stovky a mnohdy až tisíce přihlášek na přijímací zkoušky. Stihnou to? A jaké mají s e-přihláškami zkušenosti?Hostem Ptám se já byla ředitelka pražského gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.Na střední školy letos uchazeči podali asi 150 tisíc přihlášek, z toho 135 tisíc přes nový elektronický systém Cermatu. Přesný počet přihlášených bude známý poté, co ředitelé škol zadají do systému všechny přihlášky, které žáci podali klasickou papírovou formou, a celkově systém „pročiští“, zejména od duplicitních přihlášek. Stihnout to musí do týdne od skončení termínu pro podání přihlášek, tedy do 29. února. Některé školy jsou přitom doslova zahlcené.„My jsme mezi těmi školami, které pan ředitel Cermatu ve vašem pořadu označil jako smrtící, my máme opravdu dva tisíce přihlášek,“ uvedla Schejbalová s tím, že v porovnání s loňskem je zájem o studium na pražském gymnáziu Nad Štolou téměř dvojnásobný. Největší nárůst pozoruje u zájemců o šestileté studium. Podobný trend hlásí i ředitelé dalších pražských gymnázií.Podle Schejbalové se celkové vyhodnocení přihlášek může ještě protáhnout i kvůli možným nesrovnalostem: „Někteří rodiče k tomu přistoupili trošku chaoticky a ne všechny přihlášky se shodují. Třeba nyní ráno jsem objevila v systému zadanou přihlášku na první školu, kde my jsme uvedeni na třetím místě. Ale my tady tu papírovou přihlášku nemáme. Takže se spíš obávám, až to toho 29. února všichni vyčistíme a pustíme do Cermatu, tak se tam najde spousta věcí, které nebudou ladit a které půjdou proti sobě. A bude se to muset ještě možná další týden řešit.“Jaká slabá místa se v systému elektronických přihlášek zatím ukázala? A jak budou letos střední školy kapacitně stačit zájmu žáků o studium?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Termín pro podání přihlášek na střední školu vypršel. Využilo ho 150 tisíc lidí. Dá se přitom říct, že nový elektronický systém to bez větších problémů zvládl. Větší zkouška ho ale teprve čeká. Odvedl zatím Cermat dobrou práci?Hostem Ptám se já je Miroslav Krejčí, ředitel organizace Cermat, která je odpovědná za přípravu přijímacích zkoušek.Elektronický systém přihlášek na střední školy má první milník úspěšně za sebou. Podávání přihlášek se uzavřelo ve středu o půlnoci. A až na počáteční problémy, kvůli kterým musel Cermat systém zvaný Dipsy spustit o den později, k žádným větším výpadkům nedošlo. Elektronickou možnost zároveň využila drtivá většina uchazečů. Z celkových 150 tisíc přihlášených jich 135 tisíc šlo digitální cestou.Větší zkouška celý systém ale teprve čeká. A sice, zda za dva měsíce dokáže správně rozřadit děti na preferované školy. Programy, které se o to postarají, přitom teprve vznikají. I když si ředitelé škol i samotní uchazeči systém většinou pochvalují, sám ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který si elektronické přihlášky prosadil, hovoří o dosavadním procesu přípravy jako o „osmi měsících guerilly“. Kvůli časovému presu Cermat chystal Dipsy svépomocí, respektive s najatými programátory, kteří na něm dělali doslova do poslední minuty.Ustojí systém další fázi přijímaček? Jak dlouho je udržitelné, aby stát chystal klíčové projekty „partyzánsky“? A není čas na diskuzi o tom, zda jsou jednotné přijímací zkoušky od Cermatu správně nastaveny?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Ukrajinská pšenice dráždí evropské zemědělce. Údajně zaplavuje trh a nízkými cenami ničí evropské farmáře. Nejhlasitěji protestují v Polsku, kritika ale zazněla i v pondělí na traktorovém protestu v Praze. O co ve sporu jde?Hostem Ptám se já byl český podnikatel na Ukrajině Petr Krogman.---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Kdyby se dnes konaly volby do Sněmovny, lidovci by zůstali daleko za její branou. V nejnovějším průzkumu agentury Median je přeskočili i komunisté. Jak se chce KDU-ČSL odrazit ode dna? Bude ještě někdy kandidovat samostatně?Hostem Ptám se já je vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).Podle dat z lednového volebního průzkumu agentury Median u voličů stále vede hnutí ANO se ziskem 31,5 procenta hlasů. Druhou nejsilnější stranou se stali Piráti se 13 procenty, kteří o jedno procento přeskočili ODS. Do Sněmovny by se podle průzkumu probojovali ještě SPD, Starostové a TOP 09.Lidovci jako jediný člen vládní pětikoalice zůstávají pod potřebnou pětiprocentní hranicí spolu s komunisty, Sociálními demokraty, Přísahou a PRO 2022.Nízká podpora trápí KDU-ČSL dlouhodobě. Šéf strany Marian Jurečka si po nedávném celostátním výboru, na kterém jen těsně získal u spolustraníků důvěru, dal ultimátum. Chce obrátit klesající trend preferencí a dovést lidovce k dobrým výsledkům v letošních evropských a především krajských a senátních volbách. Pokud toho nedocílí, kandidovat na předsedu podle svých slov už nebude.Jak lidovci chtějí získat ztracené voliče? Jakou má strana budoucnost? A prosadí vláda snadnější vyhazovy z práce?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Část zemědělců se rozhodla traktory zablokovat Prahu. Velké zemědělské organizace ale daly od akce ruce pryč. Vadí jim, že ji organizují lidé spojení s proruskou a dezinformační scénou. O co protestujícím přesně jde?Hostem Ptám se já byl jeden z organizátorů protestu, předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek.Do protestu v Praze se se svými traktory a další zemědělskou technikou zapojila jen část tuzemských zemědělců. Velké oborové organizace jako Agrární komora, Zemědělský svaz a Asociace soukromého zemědělství se nepřidaly, na čtvrtek chystají vlastní symbolický protest proti politice EU na hranicích.Protestující zamířili před ministerstvo zemědělství s cílem předat ministrovi zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL) dopis se svými požadavky. Podle Výborného ale organizátoři akce, mezi nimi právě Bohumír Dufek nebo bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, sledují vlastní politické cíle a farmáře nezastupují. Změny v zemědělství s nimi ministr tedy konzultovat nehodlá.„Akci organizuje odborový svaz. Oni jsou mluvčí těch zemědělců. Kdyby pan ministr svolal tripartitu, možná nic nebylo,“ oponoval Dufek. Že si akcí zemědělci znepřátelí veřejnost, se neobává: „Praha není pupek světa, ani celá republika. A my jsme to poctivě řekli dopředu, což je norma, kterou používají všechny odborové svazy napříč celou Evropou. Pražané to věděli týden dopředu. Je na každém, aby se s tím vypořádal.“Jaký výsledek dnešního protestu organizátoři očekávají? A jde jim o české farmáře, nebo mají vlastní politické ambice?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

Gumoví medvídci, sušenky i želé s psychoaktivní konopnou látkou HHC už nebudou k sehnání. Vláda pod tlakem zpráv o předávkovaných dětech rozhodla o urychleném zařazení HHC na seznam zakázaných návykových látek. Je to správný krok?Hostem Ptám se já je Aleš Kuda, psycholog, adiktolog a ředitel Institutu Origanum, které se zabývá duševním zdravím a závislostmi.Psychoaktivní látky HHC, HHC-O a THCP budou v Česku zakázané od 1. března. V příštím roce by už měla platit připravovaná novela zákona o návykových látkách, která bude prodej kanabinoidů regulovat.Dočasné opatření, které ve středu přes odpor Pirátů odsouhlasila většina vládních stran, musí ještě potvrdit Evropská komise. Kabinet zařadil zmíněné substance na seznam návykových a zakázaných látek poté, co došlo k sérii případů, kdy měly děti a mladiství zdravotní problémy po požití cukrovinek s kanabinoidem HHC.„Vládě jsme předložili rychlé a efektivní řešení, jak je během pár dnů dostat z prodeje a mimo dosah dětí. ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 se místo toho rozhodli pro plošný zákaz všech výrobků s HHC. To je nejen nesmysl, ale bohužel i nebezpečný nesmysl, před kterým varovala řada expertů,“ zkritizoval postup koaličních partnerů šéf Pirátů Ivan Bartoš na síti X.Plošný zákaz podle něj pouze otevírá cestu k nebezpečnějším produktům. Před tím varoval i národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.Je situace s HHC skutečně tak závažná? Proč vláda nezakázala i diskutovaný kratom? A věnujeme dostatečnou pozornost problémům dětí, ale i všech ostatních s alkoholem?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected]) 

V Česku se chystá legislativní úprava náhradního mateřství. Páry, pro které je náhradní matka jediným způsobem, jak mít dítě, se u nás zatím pohybují v šedé zóně. Jakou regulaci surogátního mateřství stát chystá? A pro koho?Hostem Ptám se já byla poslankyně ODS Eva Decroix.Téma náhradního mateřství zaznívá v české společnosti v poslední době stále častěji, hlasití jsou zejména jeho odpůrci z řad konzervativců. Zákonná úprava surogátního mateřství přitom stále chybí. Podle poslankyně Decroix by mohlo jít legislativní znění z Ministerstva spravedlnosti do Sněmovny letos na jaře. „Na konci března bychom měli mít nějakou strukturu, se kterou bude následně poté nutné seznámit opozici a diskutovat i s ní tak, aby tam ten kompromis byl, protože je to celospolečenské téma,“ potvrdila poslankyně.Kompromisy přitom ostatně Decroix připouští. Otázky jsou podle ní například stále nad tím, v jakých případech by páry na náhradní manželství měly podle nového zákona nárok: „Jsou v zásadě tři varianty. A nad čím je stoprocentní shoda, je varianta, pokud je žena, ta takzvaně zamýšlená matka, neplodná.“Návrh počítá mimo jiné i s tím, že surogátní mateřství by zákon umožňoval pouze heterosexuálním párům, mezi poslanci se ale vede diskuze nad tím, jestli by šlo jen o manžele, nebo také o nesezdané.Proč se regulace surogátního mateřství řeší právě teď? Hrozí za případné obcházení chystaného zákona nějaké tresty? A jak chce stát zjednodušit rozvody?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Jejich předseda rozjel uprostřed volebního období vlastní kampaň a vymezil se proti premiérovi. Jejich ministr zase jmenoval vlastního zmocněnce pro euro a skončilo to rozepří v koalici. Co tím hnutí STAN sleduje?Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí STAN a poslanec Jan Lacina.Ještě donedávna panovala ve vládní pětikoalici alespoň navenek vcelku přátelská a poklidná atmosféra. S blížícími se volbami do evropského parlamentu je ale po klidu. V posledních týdnech se o to postaralo hnutí STAN. Po videu, ve kterém se jeho předseda Vít Rakušan nepřímo opřel do premiéra Petra Fialy (ODS) a spuštění série debat s veřejností s kontroverzním názvem Bez cenzury, STAN tento týden odpálil další koaliční rozbušku.Pondělní rozhodnutí ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) jmenovat svého zmocněnce pro euro vyvolalo velmi ostré reakce koaličních partnerů. Kvůli situaci premiér dokonce svolal vůbec první dohodovací řízení pětikoalice a pozice zmocněnce byla zrušena.„Je to reakce hnutí STAN na určité rozpaky z toho, jak vláda působí navenek. A možná jsme chtěli dát najevo, že my máme nějaké svoje priority a že ty priority chceme razantněji formulovat do veřejného prostoru. A že už po těch dvou letech společného vládnutí nechceme být zdvořilými dodavateli 33 poslaneckých hlasů do vládní většiny, kterou řídí dost významně ODS,“ vysvětlil místopředseda STANu Jan Lacina, proč se teď se starostové rozhodli vládou podle svých slov „zatřást“.Kam až chce hnutí STAN zajít? Chce opustit vládu? A nejsou výkony jeho vlastních ministrů slabé?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Dlouhodobě kritizuje fungování Fialovy vlády a už rozjel kampaň do podzimních krajských voleb. Proč nemá na billboardech logo ODS a má podle něj koalice Spolu vůbec budoucnost?Hostem Ptám se já byl jihočeský hejtman Martin Kuba z ODS. Častý kritik Fialovy vlády překvapivě začal kampaň do krajských voleb billboardy bez stranické příslušnosti. „Když bydlíte v jižních Čechách, tak jméno Martin Kuba je tak jak spjaté s ODS, že to prostě všichni ví. (…) Chci vyzdvihnout osobní zodpovědnost,“ říká Kuba.Koalicí Spolu v posledních týdnech rezonuje kampaň šéfa Starostů Víta Rakušana. „Mám pro to do určité míry pochopení. Je to klasický obrázek, kdy Starostům přišla nějaká agentura PR poradit, co mají dělat,“ myslí si Kuba. Kauza premiéra Fialy s nepřiznaným milionem v kontroverzní kampeličce podle něj premiéra neohrožuje: „Je to nešťastná záležitost. Nemyslím si, že je úmyslná. Rozhodně jsem v ODS nezaznamenal jediný hlas, který by to nějak hrotil.“Kdo mu platí kampaň? Může jmenování zmocněnce pro euro ohrozit vládu? A má koalice Spolu ještě smysl?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Systém elektronických přijímaček na střední školy selhal hned první den, jeho spuštění se odkládá. Zdigitalizování přijímaček přitom mělo předejít chaosu, který nastal loni. Daří se ale ve školství posunout ještě něco zásadního?Hostem Ptám se já byl bývalý zástupce ředitele odboru pro regionální školství Ministerstva školství Jakub Drbohlav.Na Ministerstvu školství patřil Jakub Drbohlav mezi mladé tahouny změn a reforem. Přišel ze soukromého sektoru. Jeho cílem bylo úřad rozhýbat, přivést absolventy nejlepších škol a pomoci odstartovat reformy, které by posunuly české školství do roku 2030 mezi ta nejlepší v Evropě (Strategie 2030+, pozn. red.). Po třech a půl letech z úřadu ale odchází.Jedním z hlavních důvodů je podle něj neochota politického i úřednického vedení ministerstva provádět odvážnější a náročnější změny. „Jsme tak ve 30 procentech toho, kde bychom potřebovali být. Všem těm stávajícím ministrům školství je nutné přičíst k dobru, že autenticky chtějí zlepšovat české vzdělávání. Základním ideálům a cílům celkem věří. Ale když se podíváte na to, co se pak reálně děje, tak jsou to věci, které jsou spíš jednodušší a mají spíš menší dopad,“ řekl Drbohlav.„Podívejte se na stránky edu.cz. Můžete se podívat, jak se to daří plnit a tam se nesplnilo z těch plánů skoro nic. Je to i na stránkách Ministerstva školství. Ale nikomu na tom moc nezáleží,“ upozornil expert. Alespoň některé dílčí věci se ale podle něj daří. Mezi nimi třeba zavádění nové informatiky do škol.V jakých ze slibovaných reforem Ministerstvo školství pokročilo? Proč skončil nadějný projekt Dějepis+? A jak by se mohlo české školství modernizovat?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Evropské země slibují, že nepoleví v podpoře Ukrajiny a na blížícím se summitu v Bruselu by to měly opět stvrdit. NATO i Evropská unie se mezitím připravují i na možnost vojenského konfliktu s Ruskem.Hostem Ptám se já byl analytik, bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek.Podle očekávání by měli šéfové států a vlád Evropské unie zopakovat své odhodlání nadále poskytovat Ukrajině vojenskou podporu už tento čtvrtek 1. února na mimořádném summitu v Bruselu. Cílem je zejména urychlit dodávky munice a raket, zejména s ohledem na závazek poskytnout Ukrajině milion nábojů dělostřelecké munice.„Pokud Putin už převedl svoji ekonomiku ve významné míře na válečnou ekonomiku, tak to je pro nás další velmi významný signál toho, že se ho bát musíme a že se už musíme probudit,“ apeloval analytik.Varování před možným útokem Ruska na země NATO poslední dobou v Evropě přibývá. Údajně hrozí už do tří let.„Země západní Evropy ten konflikt a jeho význam cítí úplně jinak než my. Pokud by Putin obsadil Ukrajinu a mohl její vojenský i průmyslový potenciál připojit ke svému potenciálu, tak by jeho síla výrazně vzrostla. A já nevidím žádný důvod, že by se měl zastavit ve své agresi.Pokračoval by v tom svém snu, který má, to znamená obnova Sovětského svazu a jeho impéria. Takže my jsme v tom případě další položkou na jeho jídelníčku a pro nás je to tedy mnohem akutnější než třeba pro Španělsko,“ dodal Votápek.Proč nebyla Evropa ani dva roky od začátku války schopna nastartovat svůj zbrojní průmysl?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Česko má za sebou další, byť spíše symbolický, pokrok v digitalizaci. Od poloviny ledna si totiž lidé mohou nahrát své občanské průkazy do mobilu, zatím to ale příliš nevyužijí. Postupuje digitalizace dost rychle?Hostem Ptám se já byl vicepremiér pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš.Stát minulý týden spustil aplikaci eDoklady, která má lidem usnadnit prokazování totožnosti při návštěvě úřadů. Hned během prvního víkendu si aplikaci stáhlo asi 150 tisíc zájemců o elektronickou variantu občanského průkazu. Po velkém náporu uživatelů na Identitu občana (NIA) systém kolaboval a problémy ho provázely i v následujících dnech. Výpadky zaznamenali i uživatelé e-Receptu nebo systému pro vyřizování sociálních dávek Jenda.„Stavíme na starší infrastruktuře, kterou i když jsme ji posilovali, tak nedostačovala. Stále dodáváme další servery a celý systém dále optimalizujeme,“vysvětloval počáteční potíže šéf Digitální a informační agentura (DIA) Martin Mesršmídm, jehož úřad systém spravuje. Podle DIA je v plánu zásadní posílení Identity občana, které ale bude vyžadovat peníze a čas. Pokud se něco nezmění, nebude to dřív než v příštím roce. Podle odborníků by tak mohly výpadky pokračovat.S občankou v mobilu se můžou lidé prozatím prokázat na několika ústředních správních úřadech či ministerstvech, její širší využití plánuje stát umožnit postupně v příštích měsících.Proč start elektronických dokladů opět provázel kolaps systémů? A stihne se včas digitalizace stavebního řízení?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Pětikoalice se rozhodla utnout nekončící sněmovní debatu o korespondenční volbě. Nahrává jí i rozhodnutí Ústavního soudu o valorizaci penzí. Ten mimo jiné vzkázal, že opoziční obstrukce musí mít hranice. Jak toho koalice využije?Hostem Ptám se já je ústavní právník Marek Antoš.Ústavní soud pod novým předsedou Josefem Baxou spolu se zamítnutím ústavní stížnosti hnutí ANO na omezení mimořádné valorizace penzí vyslal do Sněmovny jasný vzkaz. Opoziční hnutí ANO a SPD nemůžou na jedné straně hodiny a dny obstruovat a na straně druhé se dožadovat práva na nekonečnou debatu.Jak hned upozornil premiér Petr Fiala (ODS), pro vládní většinu to může být povzbuzením a také nástrojem, kterým proti opozičním obstrukcím zakročit. „(Ústavní soud) upozornil na limity obstrukcí, upozornil, kde jsou limity ochrany. A myslím, že to je precedentní rozhodnutí pro souboje v budoucnosti,“ ocenil soud Fiala.A s odkazem na blokování rozpravy o korespondenční volbě v posledních dnech také zdůraznil, že pro současnou opozici obstrukce nejsou mimořádným nástrojem, ale staly se pravidlem.Kde mají sněmovní obstrukce své hranice? A je důvod obávat se zavedení korespondenční volby?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Loňský zásah vlády do valorizace penzí byl podle rozhodnutí Ústavního soudu v souladu s ústavou a platí. Rozhodnutí ale nebylo jednomyslné. Pro koho je verdikt dobrou zprávou? A jak dál by měla vláda postupovat v úpravě penzí? Hostem Ptám se já byl ekonom CERGE-EI, poradce ministra práce a sociálních věcí a člen důchodové komise Filip Pertold. Důchodci si finančně nepolepší. Ústavní soud zamítl návrh hnutí ANO na zrušení zkrácení valorizace penzí. Valorizační mechanismus jednorázově upravila vláda loni v době zvýšené inflace. Průměrnému důchodci se tak penze snížila zhruba o tisíc korun měsíčně. Kabinet tehdy odůvodnil krácení valorizace snahou o rozpočtovou odpovědnost. Jen za loňský rok díky tomu ušetřil 19,4 miliardy korun. Ústavní soud podpořil vládu v tom, že podle něj neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů nebo kopírování růstu inflace, stát musí aktuální stav veřejných financí zohledňovat. Finančně si senioři nepomohou ani v roce 2025. Měla by totiž začít platit důchodová reforma, do které se vláda pustila kvůli stále se prohlubujícímu deficitu systému penzijního pojištění a snaze o celkové ozdravení veřejných financí. „Vláda může být ráda, že jeden balvan se odvalil. Může pokračovat ve vysvětlování důchodové reformy. Protože pokud to veřejnost nepřijme dostatečně, tak je dost pravděpodobné, že další vláda to třeba nějakým způsobem zvrátí. I když realita je taková, že dnešní opozice je vlastně ráda za to, že tu černou práci udělá někdo jiný za ní,“ podotkl ekonom Pertold. Na čem slibovaná reforma důchodového systému drhne? Proč ještě není seznam náročných profesí? A jak bychom se měli na stáří nejlépe zajistit? ---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Hnutí STAN naplno rozjelo předvolební kampaň. Vít Rakušan nejprve ve videu zkritizoval vlastní vládu a opřel se do koaličních partnerů, včera absolvoval první ze série debat s veřejností v Karviné. Co od takové kampaně čeká?Hostem Ptám se já je vicepremiér, ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan.Šéf Starostů a nezávislých odstartoval předvolební kampaň minulý týden. Video, ve kterém se nepřímo opřel do vládní koalice a premiéra Petra Fialy (ODS) a prohlásil, že „je třeba českou politiku přitvrdit a důrazně dělat jen to, co je správné“, vyvolalo rozruch.Ke kampani už se kriticky vyjádřili někteří koaliční partneři, zejména z řad ODS, kteří Rakušana obvinili z toho, že není týmový hráč.Ten zároveň rozjel sérii debat s veřejností v regionech s názvem Debaty bez cenzury. A hned první z nich byla opět poměrně vyhrocená. V přeplněné pivnici v Karviné si v pondělí večer Rakušan od místních vyslechl urážky, posměšky i volání po demisi.Jak se kampaň Starostům vyplatí? Jaká jsou klíčová témata, u kterých hnutí nebude dělat kompromisy, jak slibuje? A jak se jeho kampaň odrazí na dalším fungování vlády?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Reformy ani velké změny už jako vláda nechystáme, řekl nedávno ministr financí Zbyněk Stanjura a vyvolal tím rozruch. Narážel tím na to, že kabinet je v poločase a boj o nepopulární ozdravný balíček má za sebou. Co tedy chystá?Hostem Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a poradkyně premiéra Helena Horská.Žádné velké změny ani reformy už od nás v tomto volebním období nečekejte, prohlásil nedávno ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Žádné další změny už podle něj nechtějí ani voliči. Kabinet, který má za sebou půlku volebního období, proto dosavadní reformní úsilí utlumí a bude se soustředit na dotažení rozjetých úprav důchodového systému, digitalizaci nebo snížení byrokracie.O velkých reformách v poslední době přestává mluvit i šéf kabinetu Petr Fiala (ODS), který ještě před půl rokem představoval vize na příští roky a ambiciózní projekty, pomocí kterých se může Česko zase zařadit mezi evropskou špičku.Poradkyně premiéra Helena Horská odmítla, že by experti nebo vláda přestali pracovat. Připravují teď podle ní ale spíše dlouhobější systémové změny, které nepřinesou tak rychlé výsledky. „Určitá pauza v reformním úsilí je nadechnutí. Ale neznamená to, že bychom měli zůstat stát, spíš bychom měli z toho maratonu, který jsme běželi v minulém roce, najít udržitelné tempo běhu. A to jsou právě opatření, která jsme připravili. Která míří i za rámec této vlády i za její volební období.“Dočkáme se od vlády ještě nějakých zásadních reforem? A kdy se ekonomický vývoj v Česku obrátí k lepšímu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Česko má zásadní problém se soudními znalci. Na dlouhodobý problém teď upoutal pozornost případ dívky, kterou dva roky znásilňoval otčím a soud mu s odkazem na posudek zmírnil trest na podmínku. Kdo kvalitu práce znalců hlídá?Hostem Ptám se já byl advokát, bývalý ředitel odboru insolvenčního a soudních znalců Ministerstva spravedlnosti Martin Richter.Česko se dlouhodobě potýká s nedostatkem soudních znalců, kteří jsou často přetížení. „Je to zásadní až fatální problém. Nutno říct, že je to obor od oboru. Nepřekvapivě máme problém sehnat psychology a psychiatry i pro soudně znaleckou činnost,“ vysvětlil Richter.Na problematiku teď upozornil případ znásilněné dívky, který pobouřil odborníky i veřejnost. Muži, který dva roky znásilňoval svou nevlastní dceru, zmírnil odvolací Krajský soudu v Brně minulý týden tříletý trest na podmínkou. Soud přitom odkazoval mimo jiné na znalecký posudek, podle kterého by nemělo mít opakované znásilňování na dívku do budoucna zásadní negativní dopad. Ta se ale pár dní po verdiktu pokusila o sebevraždu a je v péči odborníků. Na život si navíc nesáhla poprvé.Zda došlo k pochybení soudu a samotného znalce, teď přezkoumá Ministerstvo spravedlnosti i Nejvyšší státní zastupitelství. Richter v té souvislosti upozornil, že stát nemá činnost znalců pod kontrolou, protože ministertvu na to chybí úředníci: „Nic mu formálně nebrání, aby plnilo svoji roli a dohlíželo na kvalitu znaleckých posudků. Ale pokud nemáte lidi, nemáte na to tabulky, nemáte na to rozpočet, tak vám samozřejmě dohledová činnost z úřední činnosti vymizí.“Jde z tohoto případu jasně vyčíst chybu znalce? Jak řešit kritický nedostatek znalců v Česku? A jaké změny systém znalců potřebuje?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

U lidovců to vře. Strana je nespokojená s předsedou Marianem Jurečkou, sílí hlasy po jeho konci. Spouštěčem byly jeho vytáčky ohledně vánočního večírku na ministerstvu po střelbě na Filozofické fakultě. Co bude s KDU-ČSL dál?Hostem Ptám se já je poslankyně Marie Jílková (KDU-ČSL).Mezi lidovci sílí tlak na konec stranického předsedy Mariana Jurečky. Důvodem je zejména jeho přešlap s večírkem na ministerstvu práce a sociálních věcí v den střelby na Filozofické fakultě. Který Jurečka po tragické události nejenže neukončil, ale následně okolo něj dlouho mlžil.Není to ale jediný důvod. Po změně lidovci volají už delší dobu. Straně se propadají preference, podle některých členů je v krizi a je potřeba ji očistit. Podle informací Seznam Zpráv z širšího vedení lidovců je ve hře i možnost, že by Jurečka, který je současně místopředsedou vlády a ministrem práce, některou z funkcí složil sám.Situace ve straně bude tématem pro celostátní konferenci svolanou na pátek 26. ledna. Členové konference mimo jiné posoudí, zda se podzimní volební sjezd nepřesune na dřívější termín.Skončí Marian Jurečka v čele lidovců? Jaký by to mohlo mít dopad na stabilitu vládní koalice? A jaké jsou podmínky ve vysoké politice pro ženy s dětmi?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Už ve středu začne ve Sněmovně další tvrdá bitva mezi vládou a opozicí. Tentokrát o schválení korespondenční volby. Ta by podle návrhu měla fungovat už v roce 2025, bude ale složitější, než se možná čekalo. Prosadí koalice své?Hostem Ptám se já je předsedkyně Sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.Ke koaličnímu návrhu na možnost korespondenční volby pro české občany žijící v zahraničí se poslanci sejdou na mimořádné schůzi ve středu. A očekává se, že to bude opět velká politická bitva. Téma korespondenční volby provázejí silné emoce, hlasitá je přitom zejména opozice, která je razantně proti a hrozí obstrukcemi.Koalice předložila vlastní návrh korespondeční volby po dvou letech příslibů. Voliči by ji mohli začít využívat už v příštích sněmovních volbách v roce 2025. V těch posledních v říjnu 2021 v zahraničí hlasovalo jen asi třináct tisíc lidí. Aktuálně totiž mohou Češi v zahraničí hlasovat pouze na velvyslanectvích, což je podle zastánců korespondeční volby časově i finančně nákladné pro voliče žijící daleko od zastupitelských úřadů.Poštu by podle očekávání koalice mohlo k hlasování využít až několik set tisíc Čechů, kteří v cizině žijí trvale nebo tam odjeli za prací či studiem. Opoziční hnutí ANO a SPD ale takovou možnost odmítají s tím, že by to mohlo vést k možnému ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.Proč koalice nastavila u voleb ze zahraničí tak složitá pravidla? Nebojí se toho, že bude volby někdo zpochybňovat? A jaké největší třenice čekají vládu v časech, kdy jsme se začali blížit k dalším volbám?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Ministr dopravy Martin Kupka podle rozhodnutí soudu svévolně zabránil tomu, aby vláda jmenovala whistleblowera šéfem drážního dohledového úřadu. „Šlo o odvetné opatření,“ uvádí rozsudek. Kupka nyní podává kasační stížnost.Hostem Ptám se já je ministr dopravy Martin Kupka (ODS).Na českých dálnicích a silnicích se letos očekává stavební boom. Jen dálniční síť by se měla rozrůst o rekordních 118 kilometrů. Největší část přibude na písecké D4, jihočeské D3 a jihomoravské D55. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na to bude mít podle šéfa rezortu dopravy více než 79 miliard korun.Na konci roku bylo podle Ministerstva dopravy zároveň rozestavěných přes 189 kilometrů dálnic. Podle ministra Kupky tak máme šanci dohnat vlak, který nám ve výstavbě dálnic už dlouho ujíždí. „Polsko nám v dálnicích hodně uteklo,“ přiznal Kupka. „Nebudeme stavět tak rychle jako Polsko, ale zlepšíme se,“ slíbil.Ministerstvo dopravy nedávno prohrálo soud s úředníkem Pavlem Kodymem, který jako šéf Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře poslal do Bruselu zprávu, že miliardová injekce do Českých drah a může být nelegální. Vláda mu následně zrušila úřad a Kodym se soudil s tím, že nešlo o náhodu. Soud mu dal za pravdu s tím, že šlo o odvetné opatření ministerstva. S tím Kupka ale nesouhlasí. „Podávám kasační stížnost,“ řekl k rozsudku.Z čeho chce vláda enormní výstavbu dopravní infrastruktury financovat? Jak reaguje na výtky opozice, že kabinet dává víc peněz na obranu než na dopravu? A jak chce vláda získat zpět ztracené voliče?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Obžaloba viní známého psychiatra Jana Cimického ze čtyř znásilnění a 35 případů vydírání, ke kterým mělo dojít mezi lety 1979 a 2019. Mění tato kauza a soud s Dominikem Ferim pohled na znásilnění a jejich oběti?Hostem Ptám se já byla advokátka Lucie Hrdá, která se specializuje na rodinné právo a sexualizované a domácí násilí a u soudu s Janem Cimickým zastupuje oběti.Jana Cimického obvinilo ze sexuálního obtěžování nebo přímo napadení několik jeho pacientek. Obžaloba ho viní ze čtyř znásilnění a 35 případů vydírání, ke kterým mělo dojít mezi lety 1979 a 2019. Státní zástupkyně pro něj navrhuje tříleté vězení, známému psychiatrovi přitom hrozí maximálně pětileté vězení.„Za kolik poškozených tedy bude těch pět let? Budeme čekat na kauzu, kde bude poškozených 200 nebo 300? Bude ještě někdo, kdo jich bude mít víc, abychom ten trest, těch pět let mohli dát? To je otázka, kterou by si měly orgány činné v trestním řízení položit,“ upozornila Lucie Hrdá.Některé z poškozených mají podle obžaloby dlouhodobé následky. Žádají proto náhradu újmy v částkách od 80 tisíc do půl milionu korun.Dohromady po psychiatrovi žádají téměř šest milionů korun. Podle Hrdé jde vzhledem k dopadům na její klientky o symbolické částky.Cimický před soudem, který začal celou kauzu projednávat minulý týden, jakoukoliv vinu popřel.Kde je dnes nejslabší místo při vyšetřování sexualizovaného násilí v Česku? Jsou tresty v těchto případech dostatečně přísné? A mění se postoj policie a soudů k obětem?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Piráti si v sobotu zvolí nové vedení. Post šéfa strany obhajuje Ivan Bartoš, proti němu kandiduje europoslankyně Markéta Gregorová, patřící mezi levicové křídlo a kritiky pirátské účasti ve vládě. Jak jinak by chtěla stranu vést?Hostem Ptám se já byla europoslankyně a kandidátka na předsedkyni Pirátů Markéta Gregorová.Celostátní Pirátské fórum si v Brně o víkendu zvolí nové předsednictvo. Dosavadní šéf strany Ivan Bartoš, který vede Piráty s přestávkou už téměř 15 let, chce o křeslo předsedy usilovat i tentokrát.Bartošovi se povedlo dovést stranu do Sněmovny i do vlády a pod jeho vedením získala také mandáty v krajských a evropských volbách. V posledních volbách do Sněmovny ale Piráti přišli o 18 křesel. Bartošova vyzyvatelka Markéta Gregorová, která je za Piráty v Evropském parlamentu od roku 2019, se netají tím, že ona sama byla odpůrkyní vstupu strany do současné vládní koalice.Piráti by podle ní měli mít jasnou strategii, kdy a za jakých podmínek z vlády odejít. Už dříve uvedla, že by se to mělo stát před příštími volbami do Poslanecké sněmovny.Co dělají dnes Piráti dobře a co špatně? A proč by podle Gregorové měli o odchodu z vlády uvažovat?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Odborníci varují, že v Česku opět nastupuje covid-19. Počítají s tím, že na konci ledna by mohlo být hospitalizovaných až 4 tisíce lidí. Situaci komplikuje hlavně malá proočkovanost populace. Jak vážná je současná varianta viru?Hostem Ptám se já byl biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Jan Konvalinka.---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Vrah z filozofické fakulty byl legálním držitelem zbrojního průkazu. Jako 24letý student si na jaře koupil hned několik útočných zbraní. Nebyl přitom myslivec, ani sportovní střelec. Jak přesně v Česku registry zbraní fungují?Hostem Ptám se já byl ředitel služby pro zbraně a bezpečnostní materiál Policejního prezidia Milan Prchal.Vrah, který 21. prosince na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy připravil o život 14 lidí a další necelé tři desítky zranil a sám poté spáchal sebevraždu, byl legálním držitelem zbrojního průkazu a měl vlastnit osm zbraní typu B. „Když uvede důvod pro povolení a ten může být třeba sportovní, kulturní, zájmová činnost,(..) tak nás žádný právní předpis neopravňuje k tomu zkoumat, proč to vlastně chce,“ vysvětlil Prchal, jak je možné, že mladý student mohl mít tolik zbraní.Zájem o zbraně v Česku přitom v posledních letech roste. V roce 2021 vlastnilo zbrojní průkaz 308 990 lidí, na konci prosince 2023 jich bylo podle Prchala 316 859. Počet registrovaných zbraní se zvýšil na více než milion.Většina odborníků i politiků se shoduje, že zbraňová legislativa je v Česku dostatečná. Šéf rezortu Vít Rakušan (STAN) nicméně oznámil, že už příští týden ve Sněmovně u kulatého stolu představí novelu zbraňového zákona, která by měla přinést zpřísnění pravidel.Než připravovaný zákon vstoupí v platnost, policie podle Prchala alespoň vyzvala k ostražitosti prodejce zbraní pomocí takzvané červené dlaždice v Centrálním registru zbraní. Zároveň už také jedná s ministerstvem zdravotnictví o vylepšení evidence osob.Sledují policisté dostatečně lidi, kteří si pořizují větší množství nebezpečných zbraní? A máme opravdu přísně nastavená pravidla pro jejich držení?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Univerzita Karlova řeší, jak po předvánoční tragické střelbě na filozofické fakultě zvýšit bezpečnost. Škola se zároveň snaží pomoci všem, kdo byli přímo i nepřímo událostí zasaženi. Co se teď změní na českých vysokých školách?Hostem Ptám se já byla rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.Vysoké školy upraví svá bezpečnostní pravidla, týkat by se mohla například vnášení zavazadel do budov univerzit. Studenti a zaměstnanci škol zároveň projdou intenzivním školením o bezpečnosti. Školy také navážou spolupráci s policií a bezpečnostními experty.Rektoři se na tom dnes shodli s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) a zástupci ministerstva vnitra a policie. Schůzka se konala v reakci na tragickou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy před dvěma týdny. Střelec, který nakonec sám spáchal sebevraždu, připravil o život 14 lidí, dalších 25 zranil, část velmi těžce.Některé vysoké školy začaly bezpečnostní opatření řešit bezprostředně po útoku, omezily třeba pohyb osob v budovách nebo zavedly povinnost vstupu na zaměstnaneckou či studentskou kartu. Univerzita Karlova chce podle rektorky Králíčkové zavádět opatření individulně podle potřeb jednotlivých fakult. Přímo na půdě filozofické fakulty chce vedení školy připravit bezpečnostní opatření do začátku února, kdy startuje letní semestr.Jak se můžou české vysoké školy v budoucnu lépe chránit? A jak tragédii zvládají studenti i pedagogové?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Lidé v Česku v roce 2023 opět o trochu více zchudli a země zůstala jedinou v Evropě, která ekonomicky nedohnala předcovidové časy. Vláda ale opatrně slibuje, že letos už začne být lépe. Bude v roce 2024 „blbá nálada“ pokračovat?Hostem Ptám se já byl sociolog a ředitel výzkumné agentury STEM Martin Buchtík.Premiér Petr Fiala (ODS) v polovině prosince ohodnotil atmosféru v zemi s tím, že už delší dobu mají Češi „blbou náladu“. A lidem vzkázal, že „skepsí, naštváním a škarohlídstvím se ještě nikdy žádný problém nevyřešil“ a že zase tolik důvodů ke skepsi nemají.Podle sociologa Buchtíka slova premiéra o špatné náladě potvrzují i průzkumy. Lidé jsou ale spíše celkově frustrovaní a komunikace vlády nepomáhá. „Premiér vytáhne nějaký moment, který měl říct třeba před půl rokem. A pak sklízí kritiku za nešikovnou komunikaci. Myslím, že všichni cítí, že nálada není dobrá, ale že se očekává právě od jeho vlády, že něco bude dělat a ne jenom říkat, že ostatní mají dělat něco jiného a přestat být škarohlídi,“ uvedl sociolog.Kabinet v polovině svého mandátu čelí rekordní nedůvěře lidí. Podle Buchtíka členům vlády často chybí kontakt s realitou. „Když už problémy řešit nechcete, tak přitom nemusíte tak strašně naštvat lidi, kteří ty problémy mají, a tvrdit jim, že jejich problémům nerozumíte, že si mají najít třetí práci, obléct druhý svetr, že mají obvolat 100 lékáren a ten nurofen prostě najdou. To tak prostě nemůžete dělat,“ dodal sociolog.Z čeho mají lidé největší obavy a k čemu upínají naděje? Má vláda šanci odvrátit prudce klesající popularitu? A kdo vyhraje příští volby?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Trojanovice jsou malou obcí v samotném srdci Beskyd. Už 17 let mají ve svém čele starostu, který se rozhodl obec posunout dál. A daří se mu to - udělal z ní architektonický klenot. Jak těžké je pro dnešní starosty naplňovat vize?Hostem Ptám se já byl starosta obce Trojanovice Jiří Novotný (nez.).Beskydské Trojanovice, ve kterých žijí necelé tři tisíce obyvatel, jsou považovány za průkopníka v tom, jak na venkov dostat kvalitní architekturu. U odborníků i milovníků designu si proto obec dokonce vysloužila přezdívku beskydský zázrak.Vesničku pod Radhoštěm tak zdobí designová restaurace, zvonička, fotbalový klub, informační centrum nebo kavárna (v prostorách bývalých garáží). Redesignu se dočkala třeba i místní prodejna potravin. Stavby už obdržely mnohá ocenění.Tím ale proměna obce nekončí. V běhu už je první projekt participativního bydlení v Česku, do jehož přípravy se zapojí i sami budoucí obyvatelé. Zároveň se chystá velký projekt na přestavbu uzavřeného dolu Frenštát na multifunkční objekt, ve kterém budou například obecní byty pro mladé i bydlení pro seniory, školka, místo pro podnikání, komunitní zahrada, sad, dětská hřiště i místo pro sport.Za všemi projekty stojí právě starosta Jiří Novotný, který je v čele obce už 17 let a který dlouhodobě úzce spolupracuje s architektem Kamilem Mrvou.„Každá obec je specifická. Žádná řešení nejdou dělat copy paste, co jsou v jiných obcích nebo ve světě. My jako obec máme své DNA, ve které máme zapsáno, co dělali naši předci a my z toho ve velkém čerpáme. Taky musíte mít trošku odvahu, musíte do těch věcí jít a změnit je. Ale my hlavně vytváříme podmínky pro to, aby se to, co máme ve své DNA, mohlo dál rozvíjet,“ popsal recept na trojanovický úspěch Novotný.V čem stát malým obcím pomáhá a v čem jim hází klacky pod nohy? A proč je důležité mít obecního architekta?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Téma bratrů Mašínů patří v české politické i společenské debatě mezi ty nejožehavější a nejkontroverznější vůbec. Jejich příběh teď znovu otevřel film Bratři. Jak veřejnost snímek přijala?Hostem Ptám se já byl režisér filmu Bratři Tomáš Mašín---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Dlouhé roky jsme sledovali zprávy o hromadných střelbách a útocích v zahraničí. Od včera má Česko vlastní tragickou zkušenost. Jak změní útok na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy přístup k bezpečnostním opatřením?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní expert a bývalý příslušník elitní jednotky vojenské policie SOG Lumír Němec.Čtvrteční útok střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v centru Prahy stál život 14 lidí, 25 osob je zraněných, po smrti je i pachatel. Vláda kvůli nejtragičtějšímu případu střelby v historii České republiky vyhlásila na sobotu 23. prosince státní smutek. Rektorka UK Milena Králíčková oznámila, že se začalo také jednat o možnostech bezpečnostních opatření v budovách univerzity.Podle bezpečnostního experta Lumíra Němce je alespoň nějaké zvýšení opatření namístě: „Nikdy to stoprocentně nevyloučíme, ale můžeme přijmout opatření, která to budou alespoň částečně eliminovat. Pokud dáte jenom třeba příkaz k tomu, že budete prohlížet rozměrné batohy nebo tašky, tak na to nepotřebujete nějak speciálně proškoleného člověka.“Připomněl i základní pravidla při podobných útocích. „Obecně jsou tři: Uteč, ukryj se a bojuj. Ale když jste někde ve čtvrtém patře a je tam jedno schodiště, tak budete utíkat těžce. Takže zabarikádovat se, ukrýt se. V okamžiku teroristických útoků nebo útoků aktivního střelce se mluví o pravidle prvních zavřených dveří. Ten člověk, když poprvé vystřelí, tak ví, že mu běží čas. Takže když se uzamknete v místnostech, ty zabarikádujete, lehnete si, je to to nejbezpečnější,“ dodal Němec.Jak zvládly zásah české bezpečnostní složky? A jaké poučení do budoucna si lze vzít?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Česko má za sebou náročný rok, ekonomika neroste, lidem klesly reálné příjmy a inflace je pořád na vysokých hodnotách. Vláda slibuje, že příští rok bude lépe. Bude dál výhodné jezdit na nákupy potravin za hranice?Hostem Ptám se já byl ekonomický poradce premiéra a hlavní ekonom ve společnosti BH Securities Štěpán Křeček.I když inflace v Česku nadále klesá, podle aktuálních dat Eurostatu ji máme pořád nejvyšší v celé Evropské unii. Vysoké ceny se drží hlavně ve službách. U zboží, zejména u potravin, je situace pro zákazníky zatím spíše příznivější.Potravináři ale nedávno oznámili, že po Novém roce budou muset zase zdražovat. Některé obchody přesto slibují, i v souvislosti s blížím se snížením DPH na potraviny, zlevňování některého zboží. Jak moc a jak rychle se budou od ledna nakonec přepisovat cenovky v obchodech, je zatím nejasné.Mnozí analytici se ale domnívají, že pro zvýšení cen potravin důvod není. Naopak podle nich existuje prostor pro snížení. S tím souhlasí i premiérův ekonomický poradce Štěpán Křeček: „Natahovali nás jak potravináři, tak i obchodní řetězce. Potravináři tady celý rok chodili s tím, že musí zdražovat kvůli vysokým cenám energií a zemědělských komodit. V letošním roce obojí kleslo velice výrazně, ale potravináři nezlevnili. Takže tady se ukazuje, že jejich předchozí argumentace byla vymyšlená, na vodě.“Jak to bude příští rok s cenami potravin? Neodloží se zdražení jen o pár měsíců? A udělala už vláda některé ze svých slibovaných kroků k „nakopnutí“ ekonomiky?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

„Nemocný muž Evropy“, „zadrhnutá ekonomika“, „země na křižovatce“. Tato i další podobně nelichotivá hodnocení zaznívala pravidelně v posledních měsících na konto České republiky. Opravdu jsme na tom tak špatně? A kdy bude líp?Hostem Ptám se já v rámci speciálu Seznam Zpráv „Zadlužené Česko“ ve čtvrtek 14. 12. na Vysoké škole ekonomické v Praze byl spolu s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek.Zbrzdit prohlubující se zadlužování státu si stanovila pětikoalice jako jeden z hlavních cílů svého čtyřletého vládního období. Jak se jí to v poločase vlády zatím daří? Šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) potvrdil, že minimálně pro letošek se plánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun skutečně dodržet podaří (deficit pro rok 2023 zároveň počítá s příjmy 1,93 bilionu a výdaji 2,22 bilionu korun).Podle ekonoma Davida Marka je dobře, že pro ozdravení veřejných financí tato vláda něco skutečně podniká. Na brzdu ale kabinet dupnul pozdě. „To jsou šílená čísla, ale opravdu šílená. Já chápu, že do velké míry je to dědictví předchozí vlády, do jisté míry je to daň za priority, které se musí platit, ať je to obrana, nebo školství. Nicméně ztrácíme čas. Fiskální balíček mohl být připraven ideálně o rok dříve. Proto by i ten rozpočtový schodek, o kterém se bavíme na konci letošního roku, nemusel být 295 (miliard korun, pozn. red.), mohl být 195.“Vládní ozdravný balíček, který začne platit od ledna a podle ministerstva financí by měl v příštích dvou letech snížit rozpočtové deficity celkem o 150 miliard, mohl být podle poradce prezidenta také mnohem tvrdší. „Při vysokých nerovnováhách ve fiskální politice je asi občas nutné i za cenu recese přijmout poměrně drastická opatření, abyste se dostali do kondice,“ prohlásil Marek. „Abychom docílili to, co je hlavní, abychom stabilizovali veřejné finance, tak to naplněno nebude. A schází ale opravdu málo.“Marek mimo jiné také ostře zkritizoval nedávno ohlášený plán vlády dát energeticky náročným firmám na pomoc s cenami energií 3,5 miliardy korun: „Nejen v Česku, ale i v celé řadě dalších evropských zemí energeticky náročná odvětví nemají budoucnost. Tyto, když to řeknu drsně, dinosaury průmyslu prostě dlouhodobě vykrmovat nemůžeme, protože to krmivo by bylo lepší využít efektivněji v ekonomice někde jinde.“Ministr financí před diváky slíbil, že jeho vláda v následujících dvou letech udělá všechno pro to, aby své kroky lidem lépe vysvětlila a u voličů v příštích volbách obstála. Úsporná opatření podle něj kabinet udělat musel. (Celý rozhovor se Zbyňkem Stanjurou si můžete pustit zde.)Lehce optimistický byl i David Marek, který očekává, že minimálně příští rok přinese firmám i domácnostem jistou úlevu: „Z krátkodobého pohledu bude naprosto zásadní, že nám v brzké době přestane klesat reálná mzda a že inflace konečně klesne pod tempo růstu mezd a že si oddechneme, že se nám ta naše reálná životní úroveň začne opět pomaličku zase zvyšovat.“Měla by vláda v současné ekonomické situaci raději finančně podporovat velké firmy, zatímco třeba požadavky škol nevyslyšela? A jak se kabinetu daří slibované škrty v dotacích, nebo změny penzijního systému?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Vláda si může ke konci roku oddechnout. Přes odpor opozice prosadila konsolidační balíček i státní rozpočet. Přestála i velké protesty odborů, lékařů a škol. Kde a na kom chce stát dál šetřit?Hostem Ptám se já v rámci speciálu Seznam Zpráv „Zadlužené Česko“ ve čtvrtek 14. 12. na Vysoké škole ekonomické v Praze byl spolu s hlavním ekonomem Deloitte a poradcem premiéra Davidem Markem ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).Jedním z hlavních programových bodů kabinetu Petra Fialy (ODS) bylo zpomalit hrozivé tempo zadlužování státu a zvětšující se schodky veřejných rozpočtů. Pro letošek vláda prosadila deficit 295 miliard korun s příjmy 1,93 bilionu a výdaji 2,22 bilionu korun. A podle ministra financí se plánovaný schodek skutečně dodržet podaří: „Mám čísla k včerejšímu dni (k 13. 12., pozn. red.). Ono se to nedá úplně predikovat přesně na stovky milionů, ale je vysoce pravděpodobné, že ten schodek bude dodržen. To znamená, že nepřekročíme plánované výdaje.“Pro příští rok vláda plánuje výdaje snižovat a počítá se schodkem 252 miliard korun. Pomoci jí k tomu má i konsolidační balíček, který přes obstrukce ze strany sněmovní opozice schválily obě komory parlamentu a později podepsal prezident. Přijatá opatření vyvolala velké protesty proti vládě, na přelomu listopadu a prosince stávkovaly podniky, úřady, školy i lékaři.Těm se nakonec podařilo vyjednat dohodu o zvýšení výdělků podle stupně vzdělání a dostali příslib na další změny v systému přetíženého českého zdravotnictví. Stanjura ohodnotil dohodu jako rozumnou.K protestu ve školách naopak zopakoval, že pro něj doteď nevidí žádný důvod. „Já jsem fakt těm důvodům stávky ve školství nerozuměl, a to jsem schopný si obhájit. Za poslední čtyři roky nám přibylo 7,5 procenta žáků a studentů a 20 procent pracovních míst. Tam nevidíte souvislost. A ten systém financování základních škol nastavili socialisti a je socialistický, tudíž neufinancovatelný,“ řekl Stanjura.Důvodem stávky ve školách byla i snaha o navýšení prostředků pro nepedagogické pracovníky, kteří se podle ředitelů za současné mzdy shánějí jen těžko. „Tak to prostě je, to neurčuje vláda, to určuje pracovní trh. Některé profese jsou prostě honorované lépe a některé hůře,“ komentoval to šéf státní kasy s tím, že například platy personálu ve školních jídelnách nejsou horší než v soukromém sektoru. „V této chvíli Ministerstvo školství porovnává pro tyto profese platy ve veřejné sféře a privátní sféře. A podle prvních výsledků, ale nejsou ještě konečné, tam žádný rozdíl není. Jejich odměňování je stejné ve veřejné i v soukromé sféře.“Jak chce vláda problémy ve školách řešit? Vyplatilo se snižování DPH na potraviny? Jaké dotace hodlá stát škrtat? A jak chce kabinet opět získat u voličů popularitu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Nejvyšší kontrolní úřad vystavuje v posledních letech státu jeden varovný účet za druhým. Upozorňuje na hluboce deficitní hospodaření a plýtvání veřejnými penězi i na to, že se z Česka stala dotační ekonomika. Jak z toho ven?Hostem Ptám se já je prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala.Výdaje státu stále bobtnají. A to hlavně kvůli vysokým a stále rostoucím povinným výdajům státního rozpočtu. Jak nedávno upozornil ve své zprávě NKÚ, jen v letošním prvním pololetí tvořily mandatorní závazky přes 53 procent celkových vynaložených výdajů.To má vliv i na vysoký strukturální deficit státní kasy a naše rostoucí zadlužení. Hospodaření státního rozpočtu skončilo jen za první pololetí letošního roku schodkem 215,4 miliardy korun, což byl druhý nejhorší pololetní výsledek v historii Česka. A situace se podle NKÚ za současných podmínek jen tak nezlepší.Na hluboce deficitní hospodaření státu, ale třeba také na neefektivitu státní správy a plýtvání s veřejnými prostředky nebo dotacemi upozorňuje NKÚ poslední roky opakovaně.Daří se alespoň některé nedostatky zlepšovat? Jak v tom pomáhá šetření, které si předsevzala současná vláda? A podaří se nám vymanit z dotační ekonomiky, ve které jsme podle šéfa NKÚ uvázli?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Protest v nemocnicích je zatím zažehnán. Lékaři, kteří si stěžovali na neúnosnou míru přesčasů a pracovní vyčerpání, se nakonec spokojili se zvýšením platů. Co pro sebe vlastně získali mladí? A byla na místě žádost o výsluhy?Hostem Ptám se já byl viceprezident České lékařské komory a předseda Sekce mladých lékařů Jan Přáda.Většina nemocnic se tento týden vrací k běžnému provozu. Prosincový protest mladých zdravotníků proti přesčasům ukončila minulý pátek dohoda zástupců lékařů, odborů, Všeobecné zdravotní pojišťovny a Ministerstva zdravotnictví. Dohoda mimo jiné zajistí navýšení odměn lékařů. Z peněz, které půjdou nemocnicím příští rok z veřejného zdravotního pojištění, vyčleňuje na růst odměňování zaměstnanců 9,8 miliardy korun.Lékaři, kteří podali od prosince z přesčasové práce výpovědi, by je teď měli zase stahovat. Ne všude to ale hodlají udělat. Zaznívá mezi nimi kritika a zklamání, že čekali od dohody víc. Protože problémy, nejen s přesčasy, o které šlo protestujícím na začátku nejvíce, zůstaly nevyřešené.Ministerstvo zdravotnictví i zástupci lékařů slibují, že dohodou o růstu platů nic nekončí. Naopak jde podle nich o začátek pro vyjednávání změn, které jsou v tuzemském zdravotnickém systému tolik potřeba.„Ta druhá strana ví, že tu páku máme a ví, že jsme ji schopni použít zase. Držet lidi pod tlakem další měsíce by nebylo úplně šťastné,“ říká k tomu Přáda.Opravdu nešlo lékařům jen o peníze? Mají jasné představy o tom, jak přesně bude přesčasová práce podle nových pravidel vypadat? A jsou připraveni protestovat znovu, pokud změny ve zdravotnictví co nejdříve nezačnou?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Česko by mělo pokračovat v podpoře Ukrajiny a přesvědčovat o tom i spojence. Shodli se na tom nejvyšší ústavní činitelé. Jakou roli v tom může naše země sehrát? A jak jsou vládní politici spokojeni se situací na domácím poli?Hostem Ptám se já byl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).Nejvyšší ústavní činitelé jsou ohledně zásadních zahraničních otázek ve shodě. Prezident Petr Pavel to prohlásil ve čtvrtek po schůzce se šéfem Senátu Vystrčilem, premiérem Petrem Fialou (ODS), šéfkou Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti).Prezident s nimi probral plánované zahraniční návštěvy i bezpečnostní situaci s ohledem na situaci na Blízkém východě a na Ukrajině. Na další podpoře Kyjeva se přitom nejvyšší ústavní činitelé jednoznačně shodli.Cílem je podle Pavla přesvědčovat o tom i české partnery a spojence. „Máme společný cíl – nevytvořit situaci, ve které bude Rusko utvrzené v tom, že postup, který zvolilo, je správný a vede k naplňování jeho strategických cílů i v budoucnu,“ dodal.Jakým směrem má naše zahraniční politika pokračovat? Můžeme dopustit porážku Ukrajiny? A jak chtějí vládní politici opět získat důvěru voličů?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Bývalý europoslanec Petr Mach vstoupil už do čtvrté politické strany. V evropských volbách povede kandidátku SPD. Hlavním bodem jeho programu přitom zůstává snaha o vystoupení z EU. Je to dobrý nápad v době války na Ukrajině?Hostem Ptám se já je bývalý europoslanec a ekonom Petr Mach (SPD).Mach, který v minulosti byl členem ODS, stál v čele Svobodných a pak přešel do Trikolory, nově povede společnou kandidátku opozičního hnutí SPD a neparlamentní Trikolory pro volby do Evropského parlamentu v příštím roce. Šéf SPD Tomio Okamura to oznámil na nedávné celostátní konferenci hnutí. Dvojkou na kandidátní listině bude nynější europoslanec SPD Ivan David, trojkou někdejší poslankyně ODS a předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová.Cílem je podle nich získat v europarlamentu alespoň tři mandáty. Hlavními tématy kampaně budou migrace, energetika, zachování české koruny jako národní měny, obrana svobody projevu, ale také tažení proti zelené evropské politice.S tím se podle svých slov ztotožňuje i Petr Mach, který působil v Evropském parlamentu v letech 2014 až 2017 a vždy se prezentoval zejména jako hlasitý odpůrce eura a našeho setrvání v Unii. „Tím dalším hlavním ekonomickým tématem pro mě bude právě Green Deal, zelené šílenství, které zdražuje energie,“ dodal.Co pojí liberálního ekonoma s hnutím, jehož členové bývají označováni za extremisty? A čeho chce v europarlamentu dosáhnout?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Rusové po několika měsících opět přecházejí do útoku. Ukrajinská protiofenziva z léta ke zvratu na bojišti nestačila. Prezident Petr Pavel naznačil, že je na vině mimo jiné i Západ. Polevuje naše podpora Ukrajině?Hostem Ptám se já byl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.Válka na Ukrajině je s příchodem zimy podle prezidenta Volodymyra Zelenského v nové fázi. Kyjev se i přes neúspěch letní protiofenzivy nechce vzdát a soustředí se teď na posílení domácí zbrojní výroby.Zelenskyj proto vyzval spojence, aby jeho zemi poskytli výhodné půjčky a licence na výrobu a opravy zbraní. „To je cesta ven,“ prohlásil ukrajinský prezident s poznámkou, že nic neděsí Rusko víc než vojensky soběstačná Ukrajina.Pomoc Ukrajině byla tento týden opět tématem i na zasedání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu. „Procento pomoci se navyšuje. Země investují do svého obranného průmyslu. Na čele jsou pořád Spojené státy, na Evropu se tady v tom ohledu trošku čeká, samozřejmě čas je kritický, ale nikde nezaznívalo, že by byla podlomená politická vůle,“ ubezpečoval Landovský.Co by měly západní země v pomoci Ukrajině dál dělat? A platí slova amerického historika Timothyho Snydera, že neexistuje omluva pro to, abychom jako Západ tuto válku s Ruskem prohráli?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Tisíce lékařů nebudou v prosinci sloužit ve svých nemocnicích přesčasové služby. Pacienti napříč republikou už dostávají zprávy o odkladu plánovaných výkonů a nemocnice se připravují na omezení péče. Může protest něco odvrátit?Hostem Ptám se já byl předseda představenstva Nemocnice Prachatice a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.Dobrovolné přesčasy nebude podle České lékařské komory (ČLK) od prosince sloužit zhruba šest tisíc z 13 tisíc lékařů, kteří v nemocnicích do služeb nastupují. Zástupci protestujících uvedli, že se proto odloží tisíce vyšetření a stovky operací. Ředitelé nemocnic ale uklidňují s tím, že prosinec je měsícem, kdy je výkonů tradičně plánováno nejméně.Odvrátit protest se zatím nepovedlo ani přes opakovaná jednání ministerstva a zástupců lékařů. Ve čtvrtek by se měly odbory a ČLK sejít i s premiérem Petrem Fialou (ODS). „Ty požadavky obou stran jsou tak vyhraněné, že ani kompromis mezi tím se v tuhle chvíli nezdá být reálný. To jednání (s premiérem, pozn. red.) určitě nedopadne napoprvé. Že by se něco zvrátilo v prosinci, tomu už nevěřím. On se bude chtít zorientovat v tom problému a nepředpokládám, že by na první schůzce potopil svého ministra,“ prohlásil Čarvaš.Ministerstvo nabídlo 6,8 miliardy korun z meziročního navýšení plateb pro nemocnice na odměňování lékařů. Při dalších jednáních ještě zvedlo částku o necelé dvě miliardy. Zástupci odborů i lékařské komory to ale odmítli, protože by se zvýšení podle nich netýkalo všech doktorů.Je protest, který odstartovali mladí lékaři, oprávněný? Co čeká pacienty v nemocnicích po Novém roce? A jak řešit současné problémy zdravotnictví?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Česko včera zažilo stávku. Odboráři slibovali, že bude největší od sametové revoluce. Do Prahy se sjely jen tisíce odborářů a nejviditelnější tak byl protest škol. Byla akce proti vládě úspěšná? A jak se kabinetu Petra Fialy daří?Hostem Ptám se já je první místopředseda hnutí ANO a stínový premiér Karel Havlíček.Opoziční hnutí ANO vyzvalo v pondělí kabinet Petra Fialy (ODS), aby okamžitě odstoupil. Reagovalo tak na pondělní protesty odborů vůči vládě. Ty jsou podle šéfa opozičního hnutí Andreje Babiše výsledkem toho, že vláda nezvládla inflaci, způsobila zvýšení cen elektřiny a odehnala ze země investory.Babiš se také opřel do premiéra, který podle něj nekomunikuje a škodí: „Každý by čekal, že vystoupí a bude situaci smířlivě řešit.“ Předseda vlády podle šéfa ANO vystupuje arogantně a protesty dehonestoval. „Zatímco po celé zemi je největší stávka od listopadu 1989, premiér Fiala se jezdí dívat na krávy k bratrovi pana Jurečky,“ dodal později na síti X, když komentoval premiérovu pondělní návštěvu zemědělského družstva Pooslaví Nová Ves na Brněnsku. Jeho ředitelem je bratr ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) Lukáš Jurečka.Fiala v pondělí zkritizoval odbory s tím, že dialog s nimi mohl fungovat dobře, obě strany by se ale musely chtít dohodnout. A zopakoval, že vláda nemůže ustoupit tlaku a ustat ve snaze ozdravit veřejné finance a zpomalit zadlužování země.Jaký recept má hnutí ANO na rostoucí zadlužení státní kasy? Je připraveno za současné krize vládnout? A s kým?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])éířčšě+a\a\\\\\

Školy po celé republice budou v pondělí stávkovat. Vadí jim změny ve financování, které chystá vláda. Učitelé tvrdí, že bojují proti rušení hodin i škrtům v penězích na nepedagogy. Jak by se to ve školách konkrétně projevilo?Hostem Ptám se já byl ředitel pražské ZŠ profesora Švejcara a člen Učitelské platformy Ondřej Lněnička. Jeho škola se připojila ke stávce, ale bude mít otevřeno. Se studenty uspořádá projektový den na téma stávky a demonstrace v demokracii.Více než polovina základních a středních škol v Česku se v pondělí 27. listopadu zapojí do jednodenní výstražné stávky. Část z nich bude úplně zavřená, jiné budou fungovat v omezeném režimu. Oznámily to školské odbory, které očekávají, že půjde o jednu z největších takových akcí od 90. let.Odbory chtějí stávkou prosadit více peněz do školství. Vadí jim vládní návrh, který by měl snižovat maximální počty hodin výuky financované ze státního rozpočtu. V praxi by to podle nich znamenalo výrazný pokles počtu hodin věnovaných výuce a omezení možnosti škol dělit třídy na skupiny, ve kterých je vzdělávání efektivnější. Zároveň by se zvyšoval počet žáků ve třídách, školy by omezovaly volitelné předměty nebo by se ohrozila existence malotřídek. Stávkou chtějí odbory také zabránit poklesu platů nepedagogických pracovníků a dalších zaměstnanců.Ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který ještě tento týden s odbory i řediteli jednal, se snaží uklidňovat situaci s tím, že dopady škrtů nebudou tak dramatické. Premiér Petr Fiala (ODS) stávce ve školství nerozumí a je podle něj nezodpovědná: „Školství patří k oblastem, kde navzdory složité rozpočtové situaci vláda zohledňuje, že je důležité, takže přidává prostředky.“Co bude úspěchem stávky? Co říkají ředitelé na slova politiků, kteří jejich protest označili za nezodpovědný a neopodstatněný? A kam české školství směřuje?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Stále z více stran slyšíme, že se Česká republika zastavila na místě. Zejména český průmysl a podnikatelé začali volat po restartu země, odbory za týden chystají další protivládní stávku. Ujíždí nám vlak, nebo už ujel?Hostem Ptám se já 17. listopadu na Korzo Národní byl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.Česká ekonomika se stále - jako jediná v Evropské unii - nedokázala vrátit do předpandemické kondice. I proto nás nedávno německý deník Die Welt označil jako „skutečně nemocného muže Evropy“. Český hospodářský model je podle listu zastaralý a země je lapena v průměrnosti. Na to, že na jiné evropské státy začínáme výrazně ztrácet, se letos pokusili upozornit vládu také zástupci firem i zaměstnanců a vyzvali kabinet k okamžitému jednání.Podle šéfa Hosporářské komory Zdeňka Zajíčka je situace opravdu vážná, ještě ale máme šanci s tím něco udělat: „Dokázali jsme to v devadesátých letech, kdy jsme byli po listopadu 1989 premianti Evropy. Přišla generace podnikatelů, byznysmanů, ale i osobností společenského života, kteří měli představu, kam jít, vložili do toho obrovskou energii. My jsme z toho těch 30 let žili a teď se to vyčerpalo. Proto je potřeba si znovu říct, pojďme znovu to nakopnout, pojďme dál.“Podle ekonomů Mezinárodního měnového fondu (MMF) se Česko na předcovidovou úroveň letos už nedostane. Odborníci zemi navíc předpovídají slabý hospodářský růst i v příštím roce. Že půjde o rok těžkých výzev hlásá ostatně i průmysl, který se několik měsíců v řadě potýká s propadem a od ledna ho navíc čeká skokové zdražení energií.Zaslouží si Česko opravdu tak špatné hodnocení? Proč se o problémech tuzemské ekonomiky začalo intenzivně mluvit až v poslední době? A jaký na ně má Hospodářská komora recept?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Podle nejnovějšího průzkumu České školní inspekce v testech z moderních dějin uspěla jen necelá polovina studentů prvních ročníků středních škol. O soudobém dění se totiž učí málo nebo vůbec. Co s tím mohou učitelé dělat?Hostem speciálního natáčení Ptám se já 17. listopadu na Korzo Národní byl Roman Göttlicher, učitel ze Střední průmyslové školy, obchodní akademie a jazykové školy ve Frýdku-Místku a letošní vítěz mezinárodní soutěže Global Teacher Prize pro nejinspirativnější učitele.Podle nedávného zjištění České školní inspekce (ČŠI) se v českých školách neučí moderní dějiny dostatečně. Asi 70 procent dětí uvedlo, že jim dějepis pomáhá porozumět dění ve světě. Chtěly by proto na studium více času. O nejnovějších dějinách a soudobých problémech přitom neučí až dvě třetiny pedagogů.Zlepšit to doteď pomáhal třeba projekt Dějepis+ zaštítěný odborníky z Ústavu pro studium totalitních režimů a Národního pedagogického institutu. Ten ale letos končí.„Každá doba měla, má, bude mít své výzvy. A o to je důležitější, abychom jako učitelé měli kvalitní podporu, abychom se síťovali, abychom vytvářeli nějaké profesní učící se komunity. Protože já potřebuju podporu, potřebuju inspiraci, potřebuju sdílení a s tímhle tím jde všechno snadněji,“ komentoval situaci ve školství Roman Göttlicher.Školní inspekce na tristní stav výuky soudobých dějin upozornila v době, kdy české školy čeká v důsledku plánovaných škrtů mimo jiné i omezení počtu vyučovaných hodin. Ministerstvo školství totiž plánuje snížit strop odučených hodin, které bude ředitelům proplácet. V praxi by to mohlo znamenat méně seminářů, dělených hodin, výuky druhých cizích jazyků nebo méně času pro nadané studenty. Případně méně času na přípravu na přijímačky a maturity.Jak vlastně dnes nejlépe učit o našich dějinách? Co z historie dnešní děti zajímá? A je na tom naše školství opravdu tak špatně?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Robert Fico se počtvrté stal premiérem a Evropa čeká, nakolik změní politické směřování Slovenska. Už stihl přijít s ostrým výpadem proti médiím i neziskovým organizacím, chce brzdit vojenskou pomoc Ukrajině. Co Slovensko čeká?Hostem speciálu Ptám se já je slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která si do Česka ve čtvrtek přijela připomenout výročí 17. listopadu.Slovenská prezidentka navštívila Prahu ve stejný termín i v předchozích dvou letech, kdy uctila památku výročí revoluce z roku 1989 na Národní třídě a setkala se s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem. Schůzku s hlavou státu nevynechala ani tentokrát. Se svým partnerem Jurajem Rizmanem dorazila dopoledne na Pražský hrad, kde ji přivítal Petr Pavel s manželkou Evou. V plánu má opět také uctění památky sametové revoluce na Národní třídě.Čaputová dorazila do Česka necelé dva měsíce po předčasných parlamentních volbách na Slovensku, které vyhrála strana Smer-sociální demokracie Roberta Fica. Nová vláda staronového premiéra ve svém programovém prohlášení, které v těchto dnech projednává slovenská sněmovna, plánuje mimo jiné zvýšení daní, vyšší finanční podporu důchodců i zastavení státní vojenské pomoci Ukrajině.Fico, který je premiérem už počtvrté, také dlouhodobě vystupuje proti médiím a nevládnímu sektoru. Jeho kabinet už oznámil, že chystá například rozsáhlé škrty v podpoře nevládních organizací. Čtyřem redakcím včetně nejsledovanější televize Markíza chce také zamezit vstupu na úřad vlády. Což zkritizovala opozice i prezidentka Čaputová.Co čeká Slovensko pod další Ficovou vládou? Co od něj můžeme čekat my? A jaké výzvy před Evropu kladou současné krize na Ukrajině a v Izraeli?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká národní banka se rozhodla pro velmi opatrné uvolňování měnové politiky. I v listopadu nechala úrokové sazby na sedmi procentech a naděje, že tak konečně zase začnou zlevňovat peníze, opět odsunula. Proč se rozhodla sazby držet?Hostem Ptám se já byl viceguvernér České národní banky (ČNB) Jan Frait.Česko se stále jako jediné z členských zemí Evropské unie nedokázalo zotavit z ekonomických dopadů koronavirové pandemie. Německý deník Die Welt tento týden dokonce označil Českou republiku za „skutečně nemocného muže Evropy“, který je lapen v průměrnosti.A podle ekonomů Mezinárodního měnového fondu se na předpandemickou úroveň určitě nedostaneme ani letos, a zřejmě ani příští rok, kdy se očekává jen slabý hospodářský růst. Za jeden z faktorů zadušení ekonomiky přitom odborníci považují i příliš brzké zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou.Přestože část trhu jejich první snížení už očekávala, bankovní rada ČNB zatím ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.Jaké pro to má důvody? Jak rychlý pokles pak máme čekat? A opravdu nebrzdí drahé úvěry až přespříliš českou ekonomiku?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Některé školy zůstanou v pondělí 27. listopadu zavřené, jejich učitelé budou stávkovat. Odbory žádají po vládě víc peněz pro školství. Podle koalice ale pedagogům jako jedněm z mála příští rok stoupnou platy. O čem stávka je?Hostem Ptám se já je místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová.Odbory vyhlásily celodenní výstražnou stávku základních, středních i mateřských škol na pondělí 27. listopadu. A už oznámily, že pokud se do ní školy nějakým způsobem zapojí, budou o tom muset informovat tři dny dopředu, aby měli rodiče čas se připravit.„Nevím, zda stávka zasáhne úplně všechny školy, ale určitě to bude většina škol. Rozhodně máme signály i z mateřských škol, že stávku podpoří,“ prohlásila tento týden Seidlová.Cílem stávky je získat víc peněz do rozpočtu školství na příští rok. Ministr Mikuláš Bek (STAN) se chce se zástupci odborů setkat znovu příští týden. Zároveň slibuje, že se pokusí vyjednat s koaličními lídry do rozpočtu rezortu pět miliard korun navíc.Například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) sice řekl, že stávku respektuje, ale zároveň se ohradil, že požadavky odborů jsou nefér směrem k ostatním profesním skupinám, které nemají zajištěnou výši mzdy zákonem jako učitelé.Postačí odborům hrozba stávkou, nebo budou děti 27. listopadu opravdu doma? Jakou má zatím protest podporu? A jde odborům jen o platy?Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Německo začíná revidovat svoji migrační politiku. Stovky tisíc uprchlíků, kteří do země přišli v posledních letech z převážně muslimských zemí, přidělávají starosti politikům i bezpečnostním složkám. Jak teď napravit staré chyby?Hostem Ptám se já byl bývalý diplomat a bývalý eurokomisař a europoslanec Pavel Telička.Německo opouští svoji dosavadní vstřícnou imigrační politiku. Chce snižovat počet uprchlíků a nelegální přistěhovalce začít ve velkém vyhošťovat. Kancléř Olaf Scholz se tento týden také dohodl s premiéry německých spolkových zemí, které jsou péčí o migranty dlouhodobě přetížené, že země zreguluje dávky pro žadatele o azyl.I v souvislosti s válkou v Izraeli a propalestinskými demonstracemi a nepokoji si začaly i další evropské země a politici otevřeně přiznávat, že spolu s uprchlíky z muslimských zemí přichází do Evropy antisemitismus, který se těžko vykořeňuje.Radikální změnu přístupu nedávno ohlásily například i severoevropské státy, jako Norsko, Švédsko, Dánsko, Finsko a Island, které se nedávno domluvily na užší spolupráci při vyhošťování nelegálních imigrantů.Jak si má Evropská unie s uprchlíky poradit? Měla by zásadně zpřísnit migrační politiku? A o čem budou evropské volby?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Letos končí vládní zastropování cen energií a stát navíc ukončí výjimku, kdy za spotřebitele platí poplatek za obnovitelné zdroje. Firmy i lidé se proto děsí, kam jim příští rok vyšplhají účty za energie. Jaká bude realita?Hostem Ptám se já je investor, poradce investiční skupiny J&T a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr.Domácnosti i firmy se opět obávají vysokých faktur za energie. Ty by měly podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) od ledna podražit. Stát končí s doplácením na energie, a ERÚ proto musí do regulační složky ceny pro příští rok promítnout zvýšené náklady na služby energetických soustav, včetně podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE).Pro domácnosti úřad navrhuje meziroční růst regulované složky elektřiny o 71 procent, u plynu zhruba o 39 procent. Ještě výraznější by mělo být zvýšení pro velké odběratele. Definitivní podobu regulované složky cen energií představí ERÚ koncem listopadu.Plán vyděsil domácnosti a hlavně firmy. Představitelé vlády hned začali uklidňovat, že o výrazné navýšení ve skutečnosti nepůjde. Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) už také apeloval na ERÚ, že musí pro snížení regulované složky ceny elektřiny udělat maximum.Jak ceny energií porostou? Je možné se na kolísání jejich cen nějak připravit? A kdy bude Česko energeticky soběstačné?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká ekonomika zůstává poslední v Evropě, která se ještě nedokázala vrátit na předcovidovou úroveň. Ke špatným číslům se přidaly zprávy o možném strmém růstu cen za energie v příští roce. Bude muset stát firmám opět pomáhat?Hostem Ptám se já byl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.Ceny energií příští rok nejspíš zdraží. Stát už na ně totiž nebude doplácet. Energetický regulační úřad (ERÚ) v souvislosti s tím oznámil, že musel do regulační složky energií pro příští rok promítnout zvýšené náklady na služby energetických soustav, včetně podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE).Pro domácnosti úřad navrhuje meziroční růst regulované složky elektřiny o 71 procent, u plynu zhruba o 39 procent. Ještě výraznější by mělo být zvýšení pro velké odběratele. To začali okamžitě hlasitě kritizovat jak opoziční politici, tak zástupci průmyslu.Bouři protestů začal uklidňovat premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že koncové ceny energií v příštím roce stoupnou oproti letošku maximálně o jednotky procent: „Cena silové elektřiny neustále klesá, lidé tak budou platit převážně jako letos, nebo maximálně v průměru o jednotky procent více. Žádné navýšení o desítky procent nehrozí, žádné drastické navýšení cen energií se nekoná a každý, kdo říká něco jiného, tak lže a šíří paniku.“Jak náročnou situaci před sebou tuzemské podniky mají? A kdy se nám konečně podaří odrazit ode dna?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Potraviny v Česku po mnoha měsících mnohdy strmého růstu zlevňují. A Ministerstvo zemědělství nezapomíná zdůrazňovat, že na tom má zásluhu. Jak se budou ceny potravin vyvíjet dál? Co chystá rezort, aby se situace zase nezhoršila?Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).Některé potraviny v tuzemských obchodech dál zlevňují. Podle posledních dat Eurostatu nabralo zlevňování v Česku nejvýraznější tempo v celé Evropské unii. Ministr Výborný to v uplynulých týdnech vysvětloval nadprůměrnou sklizní i svým tlakem na velké obchodní řetězce.Zástupci osmi z nich na jednání na Ministerstvu zemědělství už ujistili představitele vlády, že do cenovek se od Nového roku také propíše chystané snížení daně z přidané hodnoty (DPH). S přesunutím potravin ze současné 15procentní sazby DPH do 12procentní totiž počítá projednávaný konsolidační balíček.Výborný zopakoval, že jeho rezort netvoří ceny v obchodech, chce ale dál pracovat na tom, aby se českému zákazníkovi zajistil přístup ke kvalitním potravinám jako v okolních zemích. „Je samozřejmě ještě jedna věc, která na to má vliv, na to se zapomíná, a to je hozená rukavice spotřebitelům, česká fascinace slevovými akcemi. Na to jsme experti,“ uvedl Výborný. „Musíme se bavit i s řetězci, jestli ten trend, že všechno prodáte ve slevových akcích, potom nevede k celkové deformaci trhu.“Jaká témata chce ministr s řetězci řešit v dalších měsících? Jak dlouho ještě budou lidé jezdit nakupovat za hranice? A jak to bude se zdaněním tichého vína?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Loni vznikli. Letos na jaře převzali štafetu protivládních demonstrací. Psalo se o nich jako o možné konkurenci pro SPD a částečně i pro ANO. Podpora strany PRO ale drhne, opustila ji část vedení. Co chce dělat v europarlamentu?Hostem Ptám se já byl předseda strany PRO Jindřich Rajchl.Loni na jaře převzal Rajchl se svou novou politickou stranou štafetu od organizátorů protivládních demonstrací. A požadoval po vládě rychlé změny s tím, že protestní akce nestačí a musejí přijít nátlakové akce po celém Česku. Jeho nástup tehdy zneklidnil mimo jiné parlamentní hnutí SPD, které se rozhodlo do příštích voleb spojit s Trikolorou.Na avizované generální stávky a větší blokády úřadů ale nedošlo. A podpora PRO od léta chladne. Na poslední demonstraci v září přišly podle policie desítky tisíc lidí. Kvůli názorovým sporům z vedení strany také nedávno odešli klíčoví lidé.Proč projektu Jindřicha Rajchla klesá podpora? Proč nedotáhl své sliby o nátlakových akcích na vládu? A co by chtěl dělat v europarlamentu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Spolu postaví v eurovolbách jednotnou kandidátku. Šéfové stran si prosadili to, proti čemu mnozí v jejich frakcích už měsíce brojí. Jak bude fungovat kandidátka lidí s často opačnými názory na klíčové momenty evropské politiky?Hostem Ptám se já byl europoslanec, bývalý ministr zahraničí a lídr evropské kandidátky Spolu Alexandr Vondra (ODS).I nadále společně. Navzdory názorovým rozdílům půjde koalice Spolu do voleb do Evropského parlamentu s jednotnou kandidátkou.Podle opozičního hnutí ANO trojice stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL společnou kandidaturou rezignuje na program a spáchá podvod na voličích. Skeptičtí jsou i někteří příznivci ODS. Mezi nimi i bývalý předseda strany Mirek Topolánek, který označil společnou evropskou kandidátku za nepřijatelnou.K hlasitým odpůrcům patřil v posledních měsících i sám Alexandr Vondra. Ten ale nakonec jednotné kandidátce Spolu bránit nebude. Odkazuje přitom na programové desatero, které si strany schválily: „Převážil názor, že máme jít společně, a já to respektuji jako demokrat. My jsme našli shodu nad desaterem, vlastně takovými principiálními programovými zásadami, s nimiž do těch voleb půjdeme. A až si to desatero přečtete, tak zjistíte, že odráží všechny principy, zásady evropské politiky tak, jak je v ODS hájíme, jak se k nim hlásím.“Jaké má společná kandidátka výhody a nevýhody? Co máme v kampani čekat? A jak by měla Evropa pokračovat v podpoře Izraele a řešení migrační politiky?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Koalice Spolu vstoupila do druhé půlky volebního období. Důvěra v její vládu přitom zůstává nadále nízká, věří jí čtvrtina lidí. Už také stihla čelit třem pokusům o vyslovení nedůvěry, které ustála. Proč je tak nepopulární?Hostem Ptám se já byla předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.Důvěra ve vládu se od loňského listopadu držela nad 30 procenty. V létě ale začala klesat. Kabinetu pětikoalice teď podle průzkumu CVVM důvěřuje jen 25 procent lidí, z toho pouze 3 procenta dotázaných uvedla, že vládě rozhodně důvěřují.Podle šéfa kabinetu Petra Fialy (ODS) ale vláda v říjnu vstoupila do druhé poloviny volebního období s dobrým skóre. Podařilo se jí zvrátit trend zadlužování a zpomalit inflaci, uvedl Fiala na sociální síti X.Na zrychlení ekonomického růstu Česka se chce v druhé půlce volebního období zaměřit právě TOP 09. Ta nedávno představila vlastní plán, podle kterého jí půjde hlavně o podporu nových investic, zlepšení trhu práce a zefektivnění fungování státu. Tedy podobné recepty, jaké voliči slýchají od konkurenčních politických stran, naposledy v září od premiéra Fialy.Proč TOP 09 přichází s další vizí? Dělá koalice opravdu reformy, které slíbila? A jak chce uspět s jednotnou kandidátkou v eurovolbách?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezident poprvé narazil u Senátu se svým kandidátem na ústavního soudce. Senátoři totiž neschválili nominaci Pavla Simona. Prezident si vzápětí posteskl, že jsou na jeho kandidáty přísnější než dřív. Vybírá své kandidáty dobře?Hostem Ptám se já byl ústavní právník a poradce prezidenta pro právní otázky a ústavu Jan Kysela.Senát nepodpořil kandidaturu Pavla Simona na ústavního soudce. Hlasovalo pro něj 23 zákonodárců ze 73 přítomných. Simon se tak stal prvním z nominantů prezidenta Petra Pavla, který v horní komoře neuspěl. Výsledek přitom nebyl nečekaný. Senátoři rozhodli v souladu s doporučením obou svých výborů, které kandidaturu projednávaly.Simon čelil kritice kvůli svému rozhodování, ale také kvůli svým mimosoudním aktivitám. Konkrétně kvůli společnému podniku s manželkou i kvůli tomu, že v případě kurzů čínského cvičení čchi-kung používá místo plného akademického titulu jen variantu Dr.Nepomohlo mu ani, že ho do Senátu přišel osobně obhajovat prezident. „Soudce Simon patří k těm, které považuji za zdrženlivé,“ uvedl Pavel. A pozastavil se nad tím, co je za detailním prověřováním kandidátů, které v minulosti nebylo běžné: „Je to nějaký vzkaz? Kde je hranice veřejného zájmu?“Prezident už jmenoval ústavními soudci se souhlasem Senátu pět svých kandidátů na ústavní soudce. Ještě letos by měl nominovat další dva adepty.Jsou senátoři na kandidáty prezidenta přísnější než byli dříve? A podle jakých kritérií bude Petr Pavel rozhodovat o udělování milostí?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prahou tento týden prošel protestní pochod na podporu Palestiny a Palestinců. Účastnily se ho stovky lidí, kteří drželi transparenty s hesly jako Okupace není mír, Izrael zabíjí. Čeho chtějí demonstracemi docílit?Hostem Ptám se já je Zdeněk Jehlička z iniciativy Ne naším jménem! – iniciativa za spravedlivý mír na Blízkém východě, která v Praze propalestinské akce pořádá.Asi 300 příznivců Palestiny se sešlo ve středu večer na Staroměstském náměstí. Na akci vlály palestinské vlajky a transparenty s hesly Svobodu Palestině nebo Okupace není mír, Izrael zabíjí. Účastníci se pak vydali na pochod k Úřadu vlády. Na celou akci dohlížela policie. Protest pořádala iniciativa Ne naším jménem!, která stála i za vzpomínkovou akcí za civilní oběti v Izraeli a Palestině v neděli na Václavském náměstí.Propalestinské i proizraelské demonstrace se tento týden konaly také v mnoha dalších arabských a evropských městech. Na akcích na podporu Palestinců v Berlíně a v Tunisku už došlo k násilnostem.Rozsáhlý brutální útok palestinského radikálního hnutí Hamás ze 7. října v izraelském pohraničí si vyžádal zhruba 1400 obětí. Dalších 200 lidí Hamás odvlekl do Gazy jako rukojmí. Při odvetném izraelském bombardování palestinského Pásma Gazy už zemřelo zhruba 3300 lidí.Jak dnes pořádat demonstrace na podporu Palestiny, aby nepůsobily jako akce, které relativizují teroristické útoky? A odkud podporovatelé Palestiny čerpají informace o obětech?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Americký prezident se chystá na návštěvu Izraele. Obě země budou řešit izraelskou odvetu proti teroristickému hnutí Hamás, které zavraždilo začátkem října více než 1300 Izraelců, další tisíce zranilo a stovky zajalo. Co zemi čeká?Hostem Ptám se já byl zástupce velvyslankyně v Izraeli, diplomat a arabista Cyril Bumbálek.Izrael se podle aktuálních zpráv připravuje na další fáze války s palestinským radikálně islamistickým hnutím Hamás. Podle mluvčího armády přitom nemusí jít jen o pozemní ofenzivu, kterou v posledních dnech zmiňují média.Rozsáhlý a brutální útok Hamásu ze 7. října si vyžádal přes 1300 obětí, většinou civilistů. Zhruba 200 lidí při něm teroristé unesli do Pásma Gazy jako rukojmí. Izraelské bombardování, které země spustila v protireakci, má podle palestinských úřadů už přes 2800 obětí, polovina z toho jsou ženy a děti. V Pásmu Gazy se zároveň dále zhoršuje už tak krizová humanitární situace.„To, co provedli teroristé Hamásu, je něco, co je v některých ohledech dokonce horší než terorismus Islámského státu. To je faktorem, který je hybatelem razantní odpovědi, kterou lze očekávat. Nehovořil bych o odplatě, ale o tom, že je tady odhodlání zabránit do budoucna tomu, aby se něco takového mohlo opakovat,“ uvedl k dalšímu možnému vývoji války diplomat Bumbálek.Jde poslat humanitární pomoc lidem do Pásma Gazy, aniž by ji ukořistil Hamás? Přistoupí Izrael na výměnu zajatců za propuštění tisíců palestinských vězňů a vězeňkyň? A jakou roli chce a bude hrát Írán?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Několik repatriačních letů zajišťuje převoz Čechů z Izraele. První skupinu přitom do Čech evakuoval speciál s ministrem zahraničí Lipavským. Ten jako první západní ministr navštívil Izrael po útoku Hamásu. Jaké to bylo gesto?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).Na letišti v pražských Kbelích ve čtvrtek po poledni přistálo další letadlo z Izraele se zhruba 40 evakuovanými českými občany. V pořadí třetí vládní speciál přepravil Čechy, kteří se chtěli vrátit domů a v Izraeli uvázli po sobotních teroristických útocích palestinských radikálů.V noci na středu se prvním letem se šéfem rezortu zahraničí Janem Lipavským, který navštívil Izrael po cestě z ministerského zasedání EU v Ománu, vrátilo 34 Čechů. V noci na čtvrtek dalších asi 40. Lipavský přitom přijel do Izraele po sobotním teroristickém útoku Hamásu jako první západní ministr.Do země zasažené válkou mají odletět ještě další tři repatriační lety, vrátit se do Česka chce ještě asi 130 lidí. Některými vládními speciály se do Izraele z České republiky vrátí po dohodě české a izraelské strany i tamní občané, jak dnes potvrdilo Ministerstvo zahraničních věcí.Nabídne Česko Izraeli další pomoc? Jak to bude s přesunem ambasády do Jeruzaléma? Kdy budeme mít velvyslance v Rusku? A ovlivní válka v Izraeli západní podporu Ukrajiny?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Reportérech ČT se děly nepřijatelné věci, prohlásil nový šéf České televize Jan Souček poté, co si prostudoval závěry vyšetřování, které zkoumalo obtěžování a bossing na Kavčích horách. Co na to říká jeho předchůdce?Hostem Ptám se já je bývalý generální ředitel České televize Petr Dvořák.Dvořáka po 12 letech v čele České televize vystřídal 1. října Jan Souček, který donedávna vedl brněnské studio. Nový šéf ČT v úterý oznámil, že se už stihl seznámit se závěry vyšetřovací komise zabývající se údajným bossingem a obtěžováním v redakcích pořadů Reportéři ČT a 168 hodin. Stížnosti podané na šéfa Reportérů ČT Marka Wollnera vedly letos v lednu k jeho odchodu z televize.„Pokud jde o tým Reportérů ČT a Marka Wollnera, musím říci, že protokoly obsahují popisy situací, se kterými jsem se za 30 let své profesní dráhy v médiích nikdy nesetkal a které považuji za nepřijatelné,“ prohlásil Souček, podle kterého komise konstatovala, že k popsaným situacím s nejvyšší pravděpodobností došlo. Nový ředitel ČT dodal, že ho lidsky mrzí, že takový způsob jednání měl v televizi vůbec prostor.V případě šéfky pořadu 168 hodin Nory Fridrichové komise podle Součka nedospěla ke zjištěním, která by nešla řešit domluvou. Wollner se proti slovům nového generálního ředitele ostře ohradil a označil je za další svou profesní likvidaci.Po jeho odchodu ČT uvedla, že z interního vyšetřování nevyplynulo, že by Wollnerovo jednání neslo znaky trestného činu. Případ odložila i policie s tím, že nedošlo ke spáchání trestného činu ani přestupku.Vyřešil bývalý management ČT kauzu dostatečně? Nekryl nevhodné chování? A jaká bude televize pod novým ředitelem?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Velké firmy nedávno vyzvaly vládu k restartu Česka. Následně požádaly, aby z lidskoprávních i ekonomických důvodů podpořila manželství pro všechny. Jak má kabinet ekonomice pomoci? A nebrzdí její kondici drahé mobilní služby?Hostem Ptám se já byl generální ředitel společnosti Vodafone Petr Dvořák.Česko přešlapuje na místě a hrozí mu, že se stane skanzenem, upozorňují zástupci firem i zaměstnanců. A volají po co nejrychlejším restartu ekonomiky. Premiér Petra Fialy (ODS) vidí cestu z problémů hlavně v podpoře inovací a energetiky. Dosáhnout toho chce zejména pomocí strategických investic.Jak upozorňují zástupci podniků i ekonomové, zaspali jsme hlavně v investicích do dopravní i energetické infrastruktury. Podle části firem, v jejich čele stál i Vodafone, je také potřeba narovnat podmínky zaměstnanců, k čemuž by pomohlo právě zmiňované uzákonění manželství pro všechny.Například podle ekonomky Jany Matesové ale máme stále co dohánět i v oblasti telekomunikací a drahých mobilních a datových služeb. S tím se ale podle šéfa Vodafonu souhlasit nedá: „Když se podíváme na okolní země a podíváme se jenom na neomezené tarify, kde to srovnání je velmi jednoduché, kromě jednoho operátora na Slovensku, který nemá pokrytí, tak máme naprosto konkurenceschopné ceny. Nejnižší ze všech okolních států.“Jsme na to s cenami volání a dat opravdu tak dobře? A proč je i v současných složitých ekonomických časech prosazení manželství pro všechny pro firmy zásadní?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko je na prahu sezony respiračních nemocí. Lékaři zároveň hlásí výrazný nárůst počtu streptokokových infekcí, jako je spála nebo angína. Někteří to spojují s oslabenou imunitou právě po covidu. Měli bychom se opět očkovat?Hostem Ptám se já byla imunoložka a bývalá ředitelka Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky Blanka Říhová.Někteří lékaři upozorňují, že v letošním roce je počet případů streptokokových infekcí jako spála nebo angína výrazně vyšší, než byli zvyklí vidát v předcovidových letech. A dávají to do souvislosti s naší oslabenou imunitou po pandemii covidu-19. Před jeho dalším nástupem s příchodem sezony respiračních onemocnění tento týden varoval i ministr zdravotnictví. A doporučil lidem, aby se očkovali, ideálně proti covidu i chřipce zároveň.Imunoložka Blanka Říhová by dospělým zájemcům o vakcínu proti covidu doporučovala nejdřív zjistit si hladinu protilátek. U dětí by pak zvážila očkování jen v případě jejich snížené imunity: „Já bych je především poslala ven, aby běhaly a aby se otužovaly. Ale kdybych měla děti, které jsou citlivější na některé infekce, tak bych o tom asi uvažovala. Takové ty děti, které problémy nemají, které jsou růžolící a dobře jedí, dobře se učí, dobře spí, zlobí - a je dobře, že zlobí - tak u těch bych to zatím nedávala, pokud by se neukázalo, že to zase v populaci vzplane.“Podle Říhové mají v současné době zásadní dopad na naše zdraví také výpadky klíčových léků jako penicilin a ministr zdravotnictví by na to měl více upozorňovat. „Penicilin je to nejlepší, co můžeme mít. Že není, jsem považovala za velké selhání. Všechna ostatní antibiotika, ať jsou sebelepší, poškozují i ostatní buňky v těle nebo dokonce mikrobiom ve střevech, který je velmi důležitý. Chápu, že mu nic jiného nezbývá, ale bylo by správné říct to na rovinu,“ řekla imunoložka.Jaké onemocnění dnes covid vlastně je a co udělal s naší imunitou? Kdo všechno by se měl proti covidu letos očkovat? A co může pro budoucnost očkování znamenat Nobelova cena za technologie mRNA vakcín?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Zdravotnictví se propadá do stále hlubší propasti. Problémy s nedostatky léků, zdravotníků i peněz rostou. Reformní ani koncepční změny ale nepřicházejí a ministr místo toho jen hasí nejpalčivější požáry. Zažene protesty lékařů?Hostem Ptám se já je ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).Sloužit přesčasy odmítne od prosince asi pět tisíc lékařů, jak tento týden informovala Sekce mladých lékařů České lékařské komory. Zdravotníci se tím snaží brojit proti novele zákoníku práce, která začala platit od října a která umožňuje, aby lékaři mohli legálně pracovat 832 hodin přesčasů. Dosud to byla jen polovina.Nejen oni upozorňují, že zákonem navýšené možnosti přesčasů mohou vést k přepracování zdravotníků nebo jejich odlivu do zahraničí. Ministr Válek nejdřív úpravy zákona obhajoval. S rostoucím tlakem lékařů později oznámil, že chce kontroverzní části novely změnit.Lékaři hrozící výpovědí přesčasů ale nejsou jediným akutním problémem českého zdravotnictví. Válkův resort dlouhodobě čelí také kritice kvůli výpadkům léků. Stále chybí například klíčová antibiotika jako penicilin. Díry v dodávkách by do budoucna mohla podle ministra řešit i obnovená výroba léčiva v tuzemsku. Začít by se mohlo do roka a půl.Budou v Česku zase dostupné léky? Podaří se ministrovi dohodnout s nespokojenými lékaři? A proč není prostor na skutečné reformy českého zdravotnictví?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Klima, nedostatek pracovníků, vztahy Čechů a Ukrajinců nebo vláda ODS s ANO. I o tom debatovali moderátorka Ptám se já Marie Bastlová a šéfredaktor SZ Jiří Kubík s prezidentem Petrem Pavlem a zástupci regionu v blanenském kině.Hostem moderátorky Ptám se já Marie Bastlové a šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka byl prezident Petr Pavel, který 26. září přijal pozvání redakce do speciální veřejné debaty Seznam Zpráv v kině Blansko.V druhé části večera mohli hlavě státu pokládat své dotazy také tři zástupci regionu: starosta města Blanska Jiří Crha (ODS), místopředsedkyně okresní Hospodářské komory Romana Špačková a ředitel univerzitního kina Scala Radek Pernica. Ptát se prezidenta měli možnost i diváci v sále a čtenáři Seznam Zpráv.Starosta Blanska Crha upozornil zejména na nedostatečnou infrastrukturu v kraji a chybějící dálniční spojení. Spolu se zástupkyní firem Špačkovou se také shodli na problému s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců v regionu. Zatímco v prvním případě prezident ujistil, že jde o jeden z bodů, kterým se chce věnovat, v oblasti pracovního trhu na jižní Moravě - narozdíl od jiných krajů - takový problém nevidí: „V tom můžu pomoct i já při těch debatách v dalších krajích, případně s ministry. Ptát se, proč to jde v Jihomoravském kraji, proč to nejde jinde? Myslím, že touto cestou krůček za krůčkem se k tomu můžeme dopracovat možná rychleji a lépe než snažit se vytvořit nějakou celostátní strategii, kampaň. Protože pak by to skončilo opět tak, že budeme rok pracovat na strategii, a když ji dopracujeme, tak ji strčíme do šuplíku a budeme si stěžovat, že nám to nejde.“Petr Pavel se s blanenským starostou shodl, že důležité je zároveň zajistit dostatek pracovních sil ze zahraničí. Například zjednodušením vízové povinnosti. „To už běží. Vláda na to reaguje. Je to jedna z cest, jak tomu jít naproti. Ale musí to jít zároveň ruku v ruce s tím, že budeme lidem vysvětlovat, že určitá forma kontrolované migrace je pro nás nezbytná, pokud si chceme zachovat nějakou nasycenost pracovního trhu. Budeme-li říkat, že k nám nepřijmeme ani migranta, tak lidem lžeme a řežeme si větev pod vlastním zadkem, protože s ohledem na demografii se bohužel náš pracovní trh vylidňuje,“ řekl prezident.Za jednu ze svých priorit Pavel označil také klima a uvedl, že už má pro tuto oblast svého poradce. Prezident také komentoval současné napětí ve společnosti a vztahy mezi Čechy a Ukrajinci v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Jejím občanům žijícím na našem území bychom podle hlavy státu neměli přestat pomáhat.Rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezident Petr Pavel pokračuje v cestách do regionů, které si na začátku mandátu stanovil jako jednu z priorit. Sliboval přitom, že s sebou bude vozit konkrétní řešení jejich problémů. Co hlava státu chce a může pro kraje udělat?Hostem moderátorky Ptám se já Marie Bastlové a šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka byl prezident Petr Pavel, který 26. září přijal pozvání redakce do speciální veřejné debaty Seznam Zpráv v kině Blansko. Své dotazy mohli hlavě státu pokládat i zástupci regionu, lidé v publiku a čtenáři.Debatou završil prezident první den své dvoudenní návštěvy v Jihomoravském kraji. Jak na úvod řekl, do regionu jel s vědomím, že nemá takové problémy jako třeba Karlovarský, Ústecký nebo Moravskoslezský kraj, které navštívil předtím: „Přece jenom některé problémy společné jsou, jako například dostupnost lékařské péče v okrajových částech kraje nebo dopravní infrastruktura. Ať už to jsou chybějící vlakové spoje, nebo tak zastaralé, že cesta z Brna do Znojma trvá dvě hodiny,“ řekl Pavel.Pomalou výstavbu dálnic či vysokorychlostních tratí kritizoval i v souvislosti s rozvojem Česka. Podle prezidenta oproti sousedům zaostáváme:„Polsko na rozdíl od Česka poslední dekádu využilo mnoho peněz z evropských zdrojů k tomu, že masivně investovalo do stavby dálnic, železnic, vysokorychlostních tratí. My jsme peníze těch 10 let strkali víceméně do kupování voličů. Dnes se stáváme ostrůvkem, který bude lepší objet.“Prezident se v rozhovoru také několikrát opřel do vlády Petra Fialy (ODS). Uvedl, že její konsolidační balíček očekával tvrdší. Kabinet podle něj zároveň dělá rozhodnutí na poslední chvíli, jako například v souvislosti s penzijní novelou.Pavel také zhodnotil svůj dosavadní půlrok ve funkci. Podle něj se Hrad více otevřel, jak si prezident předsevzal. Uznal ale, že by měl o svých krocích veřejnost více informovat. Komentoval i personální změny na Hradě s tím, že jde o standardní výměnu na funkcích: „Celý organismus kanceláře postupně hledá svoji cestu. Někdy to dře víc, než je zdrávo. Pokud taková situace nastane, musí dojít k řešení,“ dodal.Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ministerstvo vnitra spustilo informační kampaň vysvětlující vládní politiku, která vyjde na 40 milionů korun. A to v době úspor, kdy se kabinet tváří, že neutrácí marně ani korunu a škrtá, kde může. Není podobná kampaň nevhodná?Hostem Ptám se já byl vicepremiér, ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan.O rozsáhlé kampani za 42 milionů korun poukazující na kroky vlády informovala média minulý týden ve čtvrtek. Ministr ji obratem hájil například na sociální síti X: „Pořád slyším, že stát s lidmi nekomunikuje. A když s nimi komunikuje, tak je to taky špatně.“Kampaň, kterou má Rakušanův resort na starosti, má prý za cíl předávat základní informace lidem, kteří nesledují mainstreamová média nebo online zdroje. Ministerstvo přitom vychází z průzkumu, který si nechalo zpracovat a ze kterého vychází, že přibližně polovina lidí nemá o aktuálním dění dostatek informací. Vytvořilo proto web nenaletet.cz a od září také chystá rozsáhlou plakátovou kampaň ve veřejném prostoru. Běžet má déle než rok.Podle opozice si ale pětikoalice jen dělá promo za peníze daňových poplatníků.Rakušan v rozhovoru reagoval i na informaci, že používal šifrovaný telefon, která zazněla v rozhovoru spolustraníka Stanislava Polčáka v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes. Z hnutí ANO se snesla na Rakušana kritika, že stejný telefon používali ve stejné době i lidé zapojení do kauzy Dozimetr. „Ať si Andrej Babiš vzpomene s kým tancoval na svatbě paní Vildumetzové v kolečku za ruku,“ uvedl Rakušan v narážce na Babišův kontakt s podnikatelem Zakaríou Nemrahem.Co chce ministerstvo v kampani lidem říct? Je nutné, aby za to v době škrtů platilo desítky milionů korun? A pomůže tím zlepšit komunikaci vlády, kterou kritizují odborníci i občané?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ministerstvo vnitra spustilo informační kampaň vysvětlující vládní politiku, která vyjde na 40 milionů korun. A to v době úspor, kdy se kabinet tváří, že neutrácí marně ani korunu a škrtá, kde může. Není podobná kampaň nevhodná?Hostem Ptám se já byl vicepremiér, ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan.O rozsáhlé kampani za 42 milionů korun poukazující na kroky vlády informovala média minulý týden ve čtvrtek. Ministr ji obratem hájil například na sociální síti X: „Pořád slyším, že stát s lidmi nekomunikuje. A když s nimi komunikuje, tak je to taky špatně.“Kampaň, kterou má Rakušanův resort na starosti, má prý za cíl předávat základní informace lidem, kteří nesledují mainstreamová média nebo online zdroje. Ministerstvo přitom vychází z průzkumu, který si nechalo zpracovat a ze kterého vychází, že přibližně polovina lidí nemá o aktuálním dění dostatek informací. Vytvořilo proto web nenaletet.cz a od září také chystá rozsáhlou plakátovou kampaň ve veřejném prostoru. Běžet má déle než rok.Podle opozice si ale pětikoalice jen dělá promo za peníze daňových poplatníků.Rakušan v rozhovoru reagoval i na informaci, že používal šifrovaný telefon, která zazněla v rozhovoru spolustraníka Stanislava Polčáka v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes. Z hnutí ANO se snesla na Rakušana kritika, že stejný telefon používali ve stejné době i lidé zapojení do kauzy Dozimetr. „Ať si Andrej Babiš vzpomene s kým tancoval na svatbě paní Vildumetzové v kolečku za ruku,“ uvedl Rakušan v narážce na Babišův kontakt s podnikatelem Zakaríou Nemrahem.Co chce ministerstvo v kampani lidem říct? Je nutné, aby za to v době škrtů platilo desítky milionů korun? A pomůže tím zlepšit komunikaci vlády, kterou kritizují odborníci i občané?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Letos na jaře poslanci schválili zákon, podle kterého musí mít učitelé plat alespoň 130 procent průměrné hrubé mzdy. Půl roku poté ovšem vláda ukázala, jak vlastní závazky bere vážně. Platy budou o dost nižší. Co na to učitelé?Hostem Ptám se já byl ředitel Základní školy Chýně na Praze-Západ Jaroslav Novák.„V době krize neměli učitelé úplně naivní představy o tom, že se platy budou zvyšovat. A myslím si, že vlastně spousta z nich ani nevěřila vládě, že ten slib dodrží,“ komentuje sliby politiků Novák.Vláda kvůli nutným škrtům nakonec zřejmě nedodrží příslib, který má v programovém prohlášení a potvrdila ho i v zákoně, že budou platy kantorů v příštím roce na 130 procentech průměrné hrubé mzdy. Základem pro výpočet valorizace by podle ministerstva školství měla být průměrná mzda za rok 2022, platy by se tak měly pohybovat kolem 113 procent průměrné mzdy.Otazníky stále visí také nad tím, kolik v rozpočtu zbyde na nepedagogické pracovníky jako jsou účetní, hospodářky, školníci, kuchařky nebo uklízečky. „Jsou to důležité postavy, na kterých škola do jisté míry stojí,“ upozorňuje ředitel Novák. Nejen kvůli nízkým platům je ale podle něj problém nějakou kuchařku nebo uklízečku vůbec sehnat: „Přijde mi, že permanentně hledáme uklízečku i pracovníky do kuchyně. Kuchaře jsem sehnal vlastně po roce. V kuchyni ten podstav je více méně trvalý.“U koho je problém s platy ve školách největší? Šli by učitelé do stávky, jak vyhrožují odbory? A věří ředitelé slibům ministra, že se v letošním školním roce už nebude opakovat chaos s přijímačkami na střední?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Petr Pavel má za sebou půlrok ve funkci. Když přicházel na Hrad, sliboval velkou změnu: v komunikaci, chování prezidenta i spojování společnosti. Jak nakládá s velkou voličskou podporou, kterou měl i v chudších oblastech země?Hostem Ptám se já byl sociolog a zakladatel výzkumné agentury PAQ Research Daniel Prokop.Prezident Petr Pavel má za sebou prvních šest měsíců v čele České republiky. Podle posledních dat se stále těší velké oblibě – důvěřuje mu 58 procent lidí. Češi mu tak věří stejně jako na jaře, jak vyplývá z průzkumů, které dělalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) také v dubnu a květnu.Důvěra v Pavla je stále vyšší než u jeho předchůdce Miloše Zemana. Tomu po většinu času jeho vládnutí na Hradě důvěřovalo necelých 50 procent lidí, loni se jejich důvěra propadla dokonce pod 30 procent.Petr Pavel je od začátku svého mandátu hodně aktivní na poli zahraniční politiky. Z té tuzemské se stihl zabývat třeba nominacemi soudců Ústavního soudu nebo úpravami penzí. Jako jeden ze svých cílů si ale prezident předsevzal také návštěvy českých a moravských regionů, kde chce mimo jiné naslouchat i těm, kteří ho nevolili.Zvedá Petr Pavel regionální témata dostatečně? Jak se mu zatím daří zahlazovat příkopy, které ve společnosti prohloubily i poslední prezidentské volby? A co by hlava státu měla dělat, aby se podařilo pohnout alespoň s částí strukturálních problémů v chudších regionech?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Po letní přestávce zase startuje Nová zelená úsporám. Od 26. září můžou lidé žádat také o peníze z programu Oprav dům po babičce. Díky zateplení by mohly domácnosti významně uspořit. Dostanou dotace ti, kteří to potřebují?Hostem Ptám se já byl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).Stát po letní pauze opět otvírá dotační program Nová zelená úsporám. Žádosti o dotace pro bytové domy je možné podávat ode dneška a na rodinné domy včetně programu Oprav dům po babičce přesně za týden, tedy od 26. září. Celkem by si mohli zájemci rozdělit až 40 miliard korun, které půjdou z prodeje emisních povolenek.Podle ministra Hladíka mají dotace oživit zájem vlastníků rodinných i bytových domů o zateplování a velké renovace, které přinesou významné úspory. „Budou se tak podílet na snižování celkové spotřeby energií a emisí skleníkových plynů na celorepublikové úrovni,“ komentoval význam programů dříve šéf resortu životního prostředí.Ministr v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy také obhajoval plánované vyhlášení národního parku Křivoklátsko. „Už komunisti v roce 1978, když vyhlašovali CHKO Křivoklátsko, směřovali k národnímu parku,“ řekl Hladík k plánům, které narážejí na odpor místních. Na to zareagovali starostové tamních obcí s tím, že ministr uvedl „minimálně deset nepravd“ o plánovaném parku.Jak dotace pomůžou domácnostem v boji s drahými energiemi? Jakou má stát strategii v oblasti obnovitelných zdrojů a jakou cestou bychom se měli vydat, pokud se odstřihneme od uhlí?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už je to více než pět let, co musel Robert Fico opustit post slovenského premiéra. Smetla ho vlna obřích protestů po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Teď má ale šanci se do čela Slovenska vrátit. Kam země směřuje?Hostem Ptám se já byl bývalý slovenský ministr financí a současný poradce prezidentky Zuzany Čaputové Ivan Mikloš, který dříve radil i prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému.Slováci už na konci září rozhodnou v předčasných parlamentních volbách o svém dalším směřování. Jako možný vítěž voleb je stále častěji skloňován expremiér Robert Fico. Jeho strana Směr-sociální demokracie aktuálně vede v průzkumech s dvaadvacetiprocentní podporou voličů.Na druhém místě je dosud mimoparlamentní hnutí Progresivní Slovensko, na třetím pak strana Hlas-sociální demokracie. Naopak koalice vedená hnutím Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) dalšího expremiéra Igora Matoviče by aktuálně sedmiprocentní hranici pro vstup do parlamentu nepřekročila (Matovič na sebe ale tento týden upozornil bitkou s exministrem vnitra Robertem Kaliňákem na předvolebním mítinku Smeru).Komentátoři se shodují, že letošní kampaň je nezvykle vyhrocená, a to i díky výrazné proruské, antisystémové a protiimigrační rétorice Roberta Fica. Zaznívají proto obavy z návratu mafiánského prostředí na Slovensku, jehož symbolem se v roce 2018 stala vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.„Dokonce to může být ještě nebezpečnější, protože i ten Smer se mezitím posunul, nejen rétorika, ale potom i reálná politika by mohla být ještě horší jako byla před rokem 2018. (…) I kvůli tomu, že Robert Fico, jak moc získá, tak se celkem určitě bude chtít mstít,“ myslí si Mikloš.Má Robert Fico znovu nakročeno do premiérského křesla? Co by to znamenalo pro Slovensko a celou Evropu? A obrátila by se země pod jeho vedením proti pomoci Ukrajině?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V lékárnách už řadu měsíců chybí mnoho základních léků. Lidé musí často obcházet lékárny a někde místo medikamentů dostávají jen číslo na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Co dělá resort pro zlepšení situace?Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.Výpadky léků v Česku pokračují. Týdny chybí penicilin, léky na cholesterol nebo léky proti průjmu. V zimě dlouho nebyly k sehnání například dětské sirupy proti horečce. Lidé při shánění medikamentů obcházejí až desítky lékáren, a jak zjistily Seznam Zprávy, někde místo léků dostávají jen číslo na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09).Ten uklidňuje, že výrobci dodají do druhé poloviny listopadu do Česka 300 tisíc balení penicilinu v tabletách a suspenzích. Měl by ho tak být dostatek. Už tento týden mělo přijít do tuzemských lékáren 30 tisíc balení penicilinu od společnosti BB Pharma.Problém podle ministra také není v tom, že by léků nebyl dostatek, ale že nejsou ve všech lékárnách. Potíže s distribucí i nedostatky léků by měla řešit vládní novela zákona o léčivech, kterou má právě na stole Sněmovna. Část lékárníků ale chystanou úpravu kritizuje, podle nich situaci nevyřeší.Proč už nefunguje online přehled o zásobách lékáren? Proč nezdraží penicilin, pokud v Česku chybí kvůli nízké ceně? A čekají nás letos v zimě podobné problémy s výpadky léků jako loni?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Mladým lékařům vadí systém přesčasů. Slouží mnoho hodin nad rámec toho, co povolují zákony. Vláda proto mění zákoník práce a nově umožní větší množství legálních přesčasů. Je to řešení?Hostem Ptám se já byl ředitel Nemocnice Jihlava Lukáš Velev.Sporná novela zákoníku práce umožňuje zdvojnásobit počet hodin přesčasů u lékařů na 832 hodin ročně, pro záchranáře by šlo o 1000 hodin přesčasů za rok. Zejména mladí lékaři pracující v nemocnicích poukazují na to, že jde o nebezpečné pracovní vypětí. Požadují, aby se přesčasová práce ukotvila jinak. V opačném případě přestanou od prosince tyto dobrovolné přesčasy sloužit.O novele by měla tento týden znovu hlasovat Sněmovna. „Navýšení je o možnosti, nijak se nemění povinnost, co je v  zákoníku práce. Zaměstnavatel může nařídit 150 hodin ročně. Všechno ostatní je o dohodě,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).Odpůrci změny zákona s tím ale nesouhlasí. K přesčasům nad tento rámec jsou podle svých slov na pracovištích tlačeni a odmítnout je prakticky není možné.Jak nemocnice s přesčasy lékařů zachází? Mají skutečně takový nedostatek personálu? A jakou změnu by české zdravotnictví v budoucnu potřebovalo?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Podnikatelé a byznys vyzvaly vládu k restartu Česka. Země podle nich stojí. Brzdí ji chybějící velké investice, politická vize, ale i byrokracie a nedostatek pracovních sil. Kdo a jak dokáže zemi nastartovat?Hostem Ptám se já byla prezidentka a majitelka společnosti Petrof Zuzana Ceralová Petrofová, která je členkou Národní ekonomické rady vlády (NERV).Svoje vize, kam by se mělo Česko v dalších 30 letech ubírat, představili zástupci největších oborových svazů a firem před týdnem. A jako už dříve apelovali na vládu, aby odstranila překážky, které brání zemi uskutečňovat strategické investice. Na konferenci Česko na křižovatce promluvil i premiér Petrv Fiala (ODS), který slíbil, že na strategické projekty budou v příštích letech vynaloženy biliony korun.Jak přesně by se ale mělo Česko zase vrátit k růstu? Recept má vládě pomoci najít nová pracovní skupina, která vznikla v rámci NERVu. Její členkou je i Zuzana Ceralová Petrofová. Ta sama přiznává, že její firma už na případná opatření vlády čekat nemůže.„Lehko se sbalí firma, která nemá takovou historickou zátěž a tradici jako my. Příští rok budeme slavit 160 let a máme určité postupy, které nechceme úplně měnit a vlastně díky tomu jsou naše výrobky tak oblíbené ve světě. Ale prostě jsme došli do bodu zlomu. Takže se koukáme po světě, kde by bylo nejlepší umístit například ty nejnižší modelové řady,“ vysvětlila majitelka legendární české značky klavírů.S jakými problémy se v posledních letech potýkají tuzemské firmy? Kdy by mohlo dojít k očekávaným krokům k nastartování naší ekonomiky? A věří ještě podnikatelé, že to někam povede?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Veřejnoprávní média by se po 15 letech mohla dočkat zvýšení svých příjmů. Vláda chce navýšit poplatek za televizi i rozhlas. Proč se k tomu kabinet odhodlal, když před rokem tvrdil opak?Hostem Ptám se já je ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa.Takzvané koncesionářské poplatky by se měly navýšit od roku 2025. Televizní se pravděpodobně zvedne o 25 korun na 160 korun měsíčně a rozhlasový o deset korun na 55 korun za měsíc. Počítá s tím takzvaná velká mediální novela, na jejímž návrhu se shodli zástupci vládní koalice.Kromě toho by se měl podle ministra Baxy navyšovat i počet plátců, a to až o 230 tisíc. Nově by totiž měli koncesionářské poplatky hradit také ti, kteří mají nějaké zařízení umožňující příjem veřejnoprávních médií – tedy i mobil, tablet nebo počítač. Změny čekají i firmy. Platit budou ty, které mají více než pět zaměstnanců. Menší podniky a osoby samostatně výdělečně činné budou od poplatků osobozeny.Jak chce stát poplatky vybírat? Bude jejich jednorázové navýšení stačit? A jak chce vláda zajistit dlouhodobě udržitelné financování médií veřejné služby?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nejvyšší kontrolní úřad vydal zprávu, jak si loni vedlo Česko. A není to veselé čtení. Byli jsme opět nejrychleji se zadlužující zemí, reálné mzdy poklesly nejvíce v historii. Jakou ozdravnou kúru by zavedla špičková ekonomka?Hostem Ptám se já byla ekonomka a bývala zástupkyně Česka u Světové banky Jana Matesová.Na stále zhoršující se kondici české ekonomiky už poukazuje i Nejvyšší kontrolní úřad. Ve své poslední zprávě upozornil, že se Česko stalo v posledních letech nejrychleji zadlužující se zemí. Ne jinak tomu bylo i loni, kdy jsme se navíc potýkali s pátou nejvyšší inflací v Evropské unii a historicky nejvyšším poklesem reálných mezd.Po restartu hospodářství volají také přední představitelé tuzemských firem. Minulý týden na jejich společné konferenci premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, že Česko se podle něj musí stát křižovatkou Evropy, a to zejména v inovacích či energetice. Dosáhnout toho chce zejména pomocí strategických investic.Jak českou ekonomiku zase nakopnout? A proč se v Česku zatím nedaří větší systémové změny?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už v pondělí začíná nový školní rok a čeká ho řada výzev. Akutně je třeba vyřešit nedostatek míst ve školách, chaos kolem přijímaček na střední školy a zajistit dostatek peněz na slibované zvýšení platů učitelů. Dočkáme se letos?Hostem Ptám se já byl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).České školství čekají podle plánů šéfa resortu postupně velké změny. Na některé by podle představ Mikuláše Beka mělo dojít už nadcházejícím školním roce. Ministr například doufá, že se mu podaří prosadit digitalici přihlášek na střední školy. A zabránit tím tomu, aby se opakoval chaos a stres kolem přijímacího řízení, kterým si museli projít žáci a jejich rodiče letos na jaře.Uchazeči o středoškolské studium přitom budou mít v roce 2024 dva pokusy, přičemž přihlášky budou moci zřejmě podávat celkem tři. Zda už to půjde elektronickou cestou ale záleží na tom, jestli zákonodárci stihnou schválit změnu zákona.Ministr také slibuje, že už v letošním školním roce se promění celková nabídka středních škol ve prospěch většího počtu gymnaziálních a lycejních stříd, o které je v některých krajích nebo velkých městech větší zájem. „Je tady významná část odborné veřejnosti, která není nakloněna víceletým gymnáziím. Na druhé straně je po nich očividně velká poptávka. Je rozumné, abychom hledali nějaký kompromis. Já si umím představit, že bychom mohli umožnit tam, kde je převis poptávky obrovský, i otevření některých nových tříd šestiletých gymnázií nad rámec té dosavadní regulace,“ řekl Bek.Jaké další změny ministr chystá? Nebojí se, že se bude opakovat dramatická situace kolem přijímaček na střední školy? A proč nemá pochopení pro stávky učitelů?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už devět let je eurokomisařkou za Českou republiku. Příští rok ale její unijní mise končí, vrátit se chce zpět domů. Chce dál zůstat v hnutí ANO? A jak se jí v Bruselu podařilo pohnout s bojem proti dezinformacím?Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně Evropské komise, eurokomisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová.Minulý týden začal v Evropské unii platit nový „bič na internetové giganty“, jako jsou Google, Amazon, Facebook, YouTube nebo Alibaba. Celkem 19 velkých internetových platforem se od pátku musí přizpůsobit unijnímu aktu o digitálních službách (DSA).Ty musí více dbát na soukromí uživatelů, odkrýt své algoritmy, ale také mnohem důsledněji postupovat proti dezinformacím a nelegálnímu obsahu. Jinak jim hrozí velké pokuty.EU doufá, že po 10 letech rostoucího násilí na internetu takto přiměje technologické giganty k zavedení účinného systému kontroly online obsahu. Většina hlavních platforem, například Meta nebo TikTok, v posledních týdnech ohlásila opatření, která mají pomoct nové nařízení dodržovat.Jak novou regulaci pocítí samotní uživatelé internetu? Jak je eurokomisařka Jourová spokojená s tím, jak se Evropské unii daří v boji s dezinformacemi? A co říká na předvolební rétoriku favorita slovenských voleb Roberta Fica?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vládní hnutí STAN získalo výraznou posilu pro evropské volby. Kandidátku totiž spolupovede někdejší prezidentská kandidátka, bývalá rektorka Danuše Nerudová. Proč si ke spolupráci vybrala právě Starosty?Hostem Ptám se já byla bývalá prezidentská kandidátka a ekonomka Danuše Nerudová.Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) by mělo jít příští rok do voleb do Evropského parlamentu v čele s bývalým šéfem poslanců hnutí Janem Farským a právě Danuší Nerudovou, která vedla euronámluvy i s TOP 09. „Velmi pečlivě jsem zvažovala všechny možné důvody a znovu říkám: Pro mě bylo skutečně důležité, že STAN je liberálnější než topka. I moji voliči byli více liberální, proto jsem se rozhodla pro STAN,“ řekla Seznam Zprávám po oznámení kandidatury.Starostové budou ve volbách kandidovat samostatně. Hnutí uvedlo, že kandidátku doplní o nezávislé osobnosti, které souzní s liberálními a proevropskými hodnotami. Ty by měla reprezentovat právě Nerudová, která chce jít do voleb s tím, že se chce postavit populismu a nabídnout mu alternativu.Proč chce Nerudová do Evropy raději než do tuzemské politiky? Jak hodlá s europoslaneckým mandátem naložit? A jak se bude do eurovoleb zapojovat do politiky?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Fakultní nemocnice IKEM je od pátku bez řádného ředitele. Michal Stiborek na funkci pod tlakem rezignoval kvůli zjištění Seznam Zpráv o jeho pochybné podnikatelské minulosti. Co se v nemocnici dělo pod jeho vedením? A co IKEM čeká dál?Hostem Ptám se já byl bývalý přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM, kardiochirurg a senátor za TOP 09 Jan Pirk.Rezignaci ředitele Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michala Stiborka přijal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pátek. Pár dní poté, co Seznam Zprávy odhalily, že Stiborek si v posledních letech bokem vydělával výnosným byznysem s úvěry. Ten trval na tom, že se nedopustil ničeho protiprávního a že jde o osobní útoky na jeho osobu. Celou kauzu označil za několikátý pokus o jeho diskreditaci za poslední rok.Dnes už bývalý šéf IKEMu tím narážel na protesty elitních lékařů, které musel v nemocnici řešit i premiér Petr Fiala (ODS). Lékařské kapacity Stiborka vinily, že na ně vyvíjel nepřípustný nátlak.„Myslím si, že se někteří báli. Ze strany vedení byly pokusy udělat podpisovou akci na podporu vedení. Pak se to zrušilo, protože to bylo opravdu velice nefér,“ popsal atmosféru v IKEMu kardiochirurg Pirk s tím, že mu bylo naznačováno, aby vedení veřejně nekritizoval. Kým a jestli to byl někdo z lidí řídících nemocnici, ale nechtěl lékař komentovat.Jak napjaté jsou momentálně vztahy špičkových lékařů IKEMu s managementem? A jak bude fungovat jedna z předních českých nemocnic po odchodu dosavadního ředitele?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Klimatičtí aktivisté z Poslední generace na sebe stále častěji upozorňují blokádami silnic, přilepováním k vozovkám nebo poléváním uměleckých děl polévkami. V Česku se zaměřili hlavně na dopravu v Praze. Kam až chtějí zajít?Hostem Ptám se já byla mluvčí Poslední generace Veronika Holcnerová.Německé ekologické hnutí Letzte Generation (Poslední generace) nedávno oznámilo, že se chystá v druhé půlce srpna přitvrdit a plánuje ochromit Bavorsko. Očekává se, že se aktivisté budou opět přilepovat k silnicím a blokovat dopravu. Jako to ostatně protestující za klima v poslední době dělali i v jiných městech po Evropě, nejen v Německu.Radikální odnož německé Poslední generace už taky oznámila, že od září chce v rámci boje za důslednější ochranu klimatu nově zaměřit své akce proti superbohatým.Česká Poslední generace, která s kampaní "Třicítka pro Prahu"doteď cílila na zklidnění dopravy, se k podobně radikálním krokům zatím nechystá. Jak potvrdila její mluvčí Veronika Holcnerová: „Nikdo z nás nemá problém s radikálnějšími akcemi. Ale řešíme strategii. A na této kampani jsme si ověřili, že Česká republika reaguje na mnohem mírnější protesty. Takže je otázka, jestli je nutné to stupňovat.“Jsou blokády silnic správná cesta v boji za ochranu klimatu? Proč své požadavky aktivisté neprosazují ve volbách? A jak budou vypadat jejich další protesty za klima v Česku?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Organizátoři ruší koncert ruské operní pěvkyně Netrebko v Praze. Proti akci se postavila pražská koalice s tím, že umělkyně patří mezi podporovatele prezidenta Putina a je na ukrajinském sankčním seznamu. Je to dobré rozhodnutí?Hostem Ptám se já byl ředitel Obecního domu v Praze Vlastimil Ježek.Koncert ruské operní pěvkyně Anny Netrebko se měl konat 16. října ve Smetanově síni Obecního domu. K jeho zrušení vyzvala pořadatele tento týden pražská koalice v čele s náměstkem primátora Jiřím Pospíšilem (TOP 09).Podle něj hrozilo, že bychom v případě konání koncertu dostali od Kyjeva diplomatickou nótu. Pospíšil zároveň nabídl část svého platu na pokrytí případných nákladů spojených se zrušením akce. Její pořadatelé dnes uvedli, že sama pěvkyně nebude požadovat žádné kompenzace.Ruská umělkyně, která dlouhodobě žije v Rakousku, je vedena na ukrajinském sankčním seznamu. V minulosti podporovala ruského prezidenta Vladimira Putina nebo proruské separatisty na Ukrajině. I když válku nakonec loni odsoudila, od prezidenta Putina se nikdy nedistancovala.Proč by sami organizátoři koncert nerušili a mluví o tom, že "ustoupili politickému tlaku"? A jaké bude mít zrušení akce důsledky?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ředitel fakultní nemocnice IKEM se kromě své práce roky věnoval půjčování peněz. Nepůjčoval výjimečně přátelům z dobré vůle, ale lidem ve složitých situacích, za horentní úroky a s drakonickými pokutami. Jak v Česku bují lichva?Hostem Ptám se já byl advokát Petr Němec, který se specializuje na boj s nekalými úvěrovými a exekučními praktikami.Jak tento týden upozornily Seznam Zprávy, ředitel státní nemocnice IKEM Michal Stiborek si vedle šéfování nemocnice vydělával i výnosným úvěrovým byznysem. Měl si na to půjčit desítky milionů korun od vymahače odsouzeného za násilí. Peníze pak Stiborek půjčoval přes dalšího muže, který je v současné době ve vězení.Podle některých klientů je obchod se Stiborkem připravil o bydlení nebo museli zaplatit obrovské úroky. Soud minimálně v jednom případě konstatoval, že úroky z prodlení byly nastaveny nemorálně vysoko, šlo i o 140 tisíc korun za den.Stiborek popírá, že by znal skutečný stav věcí, za půjčování peněz konkrétním osobám podle něj zodpovídala firma zmíněného prostředníka.Premiér Petr Fiala (ODS) vyzval k rychlému vyřešení situace. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se ale ředitele nemocnice zastal – Stiborek má jednu z nejpřísnějších prověrek Národního bezpečnostního úřadu.Jak v Česku kvete úvěrový byznys? A co znamená, když expert napíše, že příběh IKEM je jen špička ledovce?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinská protiofenziva nejde tak rychle, jak čekal Západ i mnozí pozorovatelé. Podle vojenských expertů na ni Západ nedodal dostatek potřebných zbraní. Jak si teď Ukrajina stojí?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Jan Ludvík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Obě strany válečného konfliktu na Ukrajině dnes opět hlásily útoky ze vzduchu. Po celém ukrajinském území byl vyhlášen letecký poplach. Jen v Kyjevě se ozvalo během dopoledne několik výbuchů. Ruská protivzdušná obrana dnes zase sestřelila další dron nad Moskvou.I když dronové útoky posouvají frontu o stovky kilometrů, v místech hlavních bojů se situace mění jen zvolna. Ukrajinské velení minulý týden oznámilo, že za poslední týden jeho síly dobyly bezmála 15 kilometrů čtverečních okupovaného území na jihu a východě Ukrajiny. Na severovýchodě země, v Charkovské oblasti, ale tento týden úřady nařídily kvůli zesílenému ruskému ostřelování povinnou evakuaci 37 obcí. Obavy ze „zamrzání“ ukrajinské protiofenzivy tak narůstají.„Myslím si, že proti tomu, co jsme si přáli my a proti tomu, co si přáli i Ukrajinci, je to neúspěch. Ale není to nutně ukrajinská chyba. Oni v zásadě nemohli dosáhnout o moc víc,“ myslí si Ludvík. Jedním z hlavních důvodů je nejen podle něj, ale i dalších vojenských expertů hlavně nedostatečně promyšlená podpora západních zemí.Může ještě protiofenziva skončit úspěchem? Jak by měl Západ Ukrajincům pomoci? A jak daleko je konec války?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko se v příštích letech může podle premiéra Petra Fialy (ODS) stát jednou z nejvíce prosperujících zemí světa. A to díky těžbě lithia a případné továrně na výrobu autobaterií. Jak to vypadá s nalezišti v Krušných horách?Hostem Ptám se já byl Tomáš Vrbický, geolog a technolog projektu těžby lithia na Cínovci ze společnosti Geomet, kterou většinově vlastní ČEZ.Pod Cínovcem v Krušných horách se nachází největší ložisko lithia v Evropě. Pokud ho brzy začneme těžit a zároveň postavíme velkou továrnu na výrobu baterií, bude to pro nás podle předsedy vlády Petra Fialy znamenat obrovskou konkureční výhodu.Těžbu lithia jako jednu z cest k nastartování Česka nedávno doporučili ve výzvě kabinetu i špičky tuzemského průmyslu.„To naleziště je unikátní. Odhaduje se, že jsou to zhruba 3 procenta světových zásob lithia. Dnes nikdo asi nepochybuje, že lithium je a bude potřeba. Je to pro nás obrovská šance,“ říká geolog Vrbický. „To ložisko sahá na českou i německou stranu. Máme štěstí, dvě třetiny zásob jsou na české straně,“ dodává s tím, že doufá, že s těžbou začneme dříve právě my.Česko už také se sousedním Saskem podepsalo memorandum o strategických projektech, mezi které spadá právě i těžba lithia.Co všechno má ČEZ před sebou, než bude moci začít těžit? Jak by těžba měla vypadat? A podaří se jí vůbec prosadit?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezident odložil jmenování Roberta Fremra soudcem Ústavního soudu. Chce nechat prověřit jeho kariéru před rokem 1989. Podle nedávných zjištění historiků měl Fremr odsoudit přes 100 lidí za emigraci. Jak vážná podezření jsou?Hostem Ptám se já byl ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna.Jmenování Roberta Fremra ústavním soudcem odložil prezident Petr Pavel v pondělí. Oznámil, že s ním počká do doby, než se informace o soudcově fungování v justici před rokem 1989 vyjasní. Hlava státu chce vše prostudovat a konzultovat s odborníky.Pochybnosti už před časem vyvstaly kvůli Fremrově roli v takzvané kauze Olšanských hřbitovů z roku 1988. Nově pak také kolem případů trestání emigrantů, které na popud některých senátorů otevřel Archiv hlavního města Prahy. Fremr měl za nedovolené opuštění republiky odsoudit více než stovku lidí. Podle Ústavu pro studium totalitních režimů bylo za tento čin v komunistickém Československu odsouzeno přes 110 tisíc lidí, což z nich činí nejvíce pronásledovanou skupinu obyvatel. ÚSTR teď přezkoumá i Fremrovo působení v tehdejší justici.„Lidé, kteří se neskutečně ušpinili s tím minulým režimem a způsobili neštěstí, respektive rozhodli v neprospěch často nevinných lidí,  podle mého názoru nepatří na Ústavní soud,“ řekl ředitel ÚSTR Kudrna.---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Český velvyslanec v Řecku tvrdě zkritizoval cestovní kanceláře. Podle jeho depeše pro ministerstvo zahraničí nezvládly krizi kolem požáru na ostrově Rhodos. Cestovní kanceláře přitom samy sebe stále chválí. Co říkají na kritiku?Hostem Ptám se já byl místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.V interní depeši ministerstvu zahraničních věcí, kterou získaly Seznam Zprávy, český velvyslanec v Řecku tvrdě zkritizoval tuzemské cestovní kanceláře kvůli nedávné krizi způsobené masivním požárem na ostrově Rhodos.Velvyslanec v Athénách Jakub Karfík si 28. července v depeši resortu zahraničí mimo jiné stěžoval, že delegáti na volání klientů cestovek v krizových chvílích nereagovali nebo že velvyslaneství nedostalo od cestovek s výjimkou Čedoku informaci, kolik českých turistů v oblasti je. Diplomat také například kritizoval problémy při repatriačních letech.Místopředseda Asociace cestovních kanceláří Papež takovou kritiku ostře odmítl: „My jsme jako cestovní kanceláře po celou tu dobu, a to je něco, co pan Karfík asi ani neví, dvakrát denně měli on-line komunikaci s ministerstvem zahraničních věcí. Dvakrát denně a kdykoliv byla potřeba další komunikace, tak jsme se buď my nebo ministerstvo dokázali propojit. My jsme tedy komunikovali s ministerstvem, protože nám přišlo, že je to důležitější orgán než pan velvyslanec, který se mimochodem za celou tu dobu na Rhodu neukázal. Ministerstvo zahraničních věcí má mnohem víc nástrojů než velvyslanectví. Tak my jsme šli rovnou ke kováři, možná, že to kováříčkovi chybí.“Jak požár na řeckém ostrově Rhodos české cestovky zvládly? Jak vypadá jejich spolupráce se zastupitelskými úřady? A už připravují nové krizové scénáře?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko nutně potřebuje vizi toho, kam dál. Podle špiček průmyslu zemi ujíždí vlak a stále více zaostává za jinými státy. Co má vláda dělat? A jak dlouho nám ještě poradci premiéra budou říkat, že na nákupy máme jezdit do Polska?Hostem Ptám se já byl ekonomický poradce premiéra a hlavní ekonom ve společnosti BH Securities Štěpán Křeček.Česku prý ujíždí vlak a zástupci firem i zaměstnaců proto začali bít na poplach. Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Českomoravská konfederace odborových svazů spojily síly a vyzvaly vládu, aby co nejdříve přišla s rozvojovou vizí na příštích deset až třicet let. Premiér Petr Fiala (ODS) slíbil, že ji jeho kabinet představí v září.Premiérův poradce, ekonom Křeček souhlasí s průmyslníky, že Česko potřebuje nové impulsy například v podobě továren na baterie nebo na čipy. Nastartovat by se podle něj mělo i stavebnictví: „Máme problém s bytovou výstavbou. Přitom by stačilo tak málo - vyčlenit zemědělskou půdu na stavební pozemky. Bydlení by pak bylo výrazně dostupnější. Nemůžeme být skanzenem s pozemky, které nic nenesou. Ty budovy by měly daleko větší ziskovost. Nesmíme se bát výškových budov. Nevím, proč je Praha tak pozadu.“Rozvoj podle něj brzdí i ekologové a památkáři. „Musí se získat politická odvaha a i přes odpor aktivistů a památkářů to protlačit. I když budou řvát a říkat, že tady se to nesmí zastavět, být tak vysoké. Abychom se stali ekonomickým tygrem, je důležitější, než jestli se pokazí nějaký ráz. Dnes bojují i ekologové s památkáři mezi sebou. Tyto organizace nesmí bránit našemu rozvoji,“ apeluje ekonom.Jaké projekty potřebuje Česko k nastartování ekonomického růstu nejvíc? Co má vláda v plánu? A stihne ještě něco do konce svého mandátu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Když se ruští a běloruští sportovci účastní za současných podmínek mezinárodních soutěží, je to prý jako reklama na válku. I proto by na nich neměli podle Dominika Haška startovat. Jak sport pomáhá propagovat putinovské Rusko?Hostem Ptám se já byl bývalý hokejový brankář Dominik Hašek.Hokejová brankářská legenda se aktivně staví proti účasti ruských a běloruských sportovců v mezinárodních soutěžích od loňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Jsou podle něj reklamou na válku. Naposledy ostře kritizoval přihlášení sportovkyň z Ruska a Běloruska na tenisový turnaj WTA, který se v metropoli koná tento týden.Ruské ani běloruské hráčky se, i přes protesty ženské tenisové asociace WTA, turnaje nakonec neúčastní. A to kvůli vládnímu nařízení, které účast ruských a běloruských sportovců v Česku zakazuje. Proti jedné z tenistek, která do Prahy přicestovala, dokonce zasáhla cizinecká policie. Ta naopak tento týden povolila účast dvou hráčů s ruským pasem na tenisovém turnaji v Liberci.„Bylo by velmi vhodné, aby Ministerstvo vnitra naší veřejnosti vysvětlilo, jaký byl přesně rozdíl mezi ruskou tenistkou, která nebyla vpuštěna do země, a těmito dvěma tenisty,“ dožadoval se v médiích Hašek.Proč podle něj starty Rusů a Bělorusů nedokážeme zastavit? A nemrzí ho zpětně, že sám v Rusku hrál?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V České televizi se po dlouhých dvanácti letech bude střídat ředitel. Petra Dvořáka nahradí Jan Souček, který dosud vedl brněnské studio ČT. V jakém stavu televizi přebírá? A jak ji promění?Hostem Ptám se já je budoucí ředitel České televize Jan Souček.Dosavadní šéf brněnského studia Souček nastoupí do čela veřejnoprávní televize v říjnu. V tajné volbě porazil na začátku června stávajícího ředitele ČT Petra Dvořáka až ve třetím kole, poměrem 11 ku 4 hlasům.Souček už prozradil, že mezi prvními kroky v čele televize plánuje mimo jiné úpravy ve struktuře zpravodajství. Chce se podle svých slov soustředit například na přerozdělení agendy mezi jednotlivými mutacemi regionálních relací. Okamžitě chce také začít s přípravou nové digitální zpravodajské platformy. A nevyloučil ani další změny, třeba v publicistice.„Netajil jsem se tím, že třeba u Reportérů ČT je namístě nějaký refresh, restart toho týmu. Nějaký takový formát investigativní žurnalistiky ale nepochybně do portfolia ČT patří. Já se rád budu bavit s tím týmem, který dnes v ČT funguje, bavit se s lidmi, kteří by do budoucna měli vést zpravodajství a aktuální publicistiku, o jejich představách. Věřím, že tu společnou představu najdeme tak, aby ta nová podoba byla divákům k dispozici třeba na začátku příštího roku,“ uvedl Souček bezprostředně po svém zvolení.Jak velké změny v ČT s novým ředitelem nastanou? A jak se to projeví ve zpravodajství a publicistice?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Existuje dost velká šance, aby Ministerstvo financí udrželo letošní schodek rozpočtu v plánované výši 295 miliard korun. Podle šéfa státní kasy k tomu stačí, aby ministři ve svých kapitolách ušetřili 20 miliard korun. Kde uspoří?Hostem Ptám se já je ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).Vláda pokračuje ve snaze zpomalit zadlužování země. První kolo projednávání takzvaného konsolidačního balíčku ve Sněmově má úspěšně za sebou. A to i přes odpor opozice. Do dalšího kola, které má začít 5. září, poslanci úsporný balíček propustili v polovině července. Možnými úpravami se teď zabývají jednotlivé výbory.Kabinet změny balíčku nevylučuje, chce na ně ale přistoupit pouze tehdy, pokud se na nich koalice dohodne. Ministr financí uvedl, že všechny pozměňovací návrhy pečlivě prostuduje, včetně těch opozičních. Chce ale zachovat celkový objem úspor pro příští dva roky, celkem zhruba 151 miliard korun.Podle Stanjury je také stále velká šance, že se letos podaří udržet plánovaný schodek 295 miliard. Ovšem za předpokladu škrtů ve všech resortech. „Potřebuji najít úsporu v běžných výdajích 15 až 20 miliard korun, které bychom použili v sociální oblasti,“ uvedl ministr.Který resort může uspořit nejvíc? Kolik a na čem? A co ministr financí říká na kritiku od stranických i koaličních kolegů?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Existuje dost velká šance, aby Ministerstvo financí udrželo letošní schodek rozpočtu v plánované výši 295 miliard korun. Podle šéfa státní kasy k tomu stačí, aby ministři ve svých kapitolách ušetřili 20 miliard korun. Kde uspoří?Hostem Ptám se já je ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).Vláda pokračuje ve snaze zpomalit zadlužování země. První kolo projednávání takzvaného konsolidačního balíčku ve Sněmově má úspěšně za sebou. A to i přes odpor opozice. Do dalšího kola, které má začít 5. září, poslanci úsporný balíček propustili v polovině července. Možnými úpravami se teď zabývají jednotlivé výbory.Kabinet změny balíčku nevylučuje, chce na ně ale přistoupit pouze tehdy, pokud se na nich koalice dohodne. Ministr financí uvedl, že všechny pozměňovací návrhy pečlivě prostuduje, včetně těch opozičních. Chce ale zachovat celkový objem úspor pro příští dva roky, celkem zhruba 151 miliard korun.Podle Stanjury je také stále velká šance, že se letos podaří udržet plánovaný schodek 295 miliard. Ovšem za předpokladu škrtů ve všech resortech. „Potřebuji najít úsporu v běžných výdajích 15 až 20 miliard korun, které bychom použili v sociální oblasti,“ uvedl ministr.Který resort může uspořit nejvíc? Kolik a na čem? A co ministr financí říká na kritiku od stranických i koaličních kolegů?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká vláda se rozhodla podpořit tuzemskou gastronomii a platit 10 milionů korun ročně v příštích pěti letech společnosti Michelin za zařazení Česka do svého gastronomického průvodce. Komu a jak se miliony pro Michelin vyplatí?Hostem Ptám se já byl Filip Sajler, šéfkuchař, restauratér a podnikatel v gastronomii. Vyhrál celou řadu domácích i mezinárodních kuchařských soutěží. Do Česka přinesl nejprestižnější kuchařskou soutěž na světě Bocuse ď Or.Vláda zaplatí Michelinu v příštích pěti letech přes 50 milionů korun za to, aby v příštích letech hodnotil tuzemské restaurace nebo aby se podniky objevily na seznamu michelinských restaurací. Kabinet za to schytal kritiku opozice, některých odborníků i části veřejnosti. Takové výdaje se jim v době, kdy stát přijímá rozsáhlá úsporná opatření, nelíbí.S nadšením rozhodnutí naopak přijali zástupci tuzemské gastronomie v čele se špičkami oboru, kteří k zaplacení poplatku Michelinu také vyzvali premiéra Petra Fialu (ODS) v otevřeném dopise.„Není to jen o gastronomii, ale je to o celém cestovním ruchu. Mě zaujal výzkum, který dělala univerzita v Seville. 16 let monitorovali dopady, jak to dopadlo do všech oblastí cestovního ruchu ve Španělsku. A ten vliv je úžasný. Jen na nepřímých daních z cestovního ruchu se v roce 2019 vybralo 21 miliard. Chápu emoce spojené s balíčkem, který připravuje vláda. Ale jakákoliv investice do toho, aby se přilákali turisté od České republiky, je vždy správně. To jsou peníze, které sem přijdou samy,“ obhajuje peníze Michelinu Sajler.Jaký dopad to bude mít na tuzemský gastrobyznys? Skutečně české gastronomické podniky ve velkém odmítají brát karty? A co pro restaurace znamená konec EET?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Napětí mezi romskou a ukrajinskou komunitou v některých českých městech stoupá. Romové po několika incidentech mluví o tom, že mají strach a bojí se o své rodiny, organizují protestní pochody. Jak vážná situace je?Hostem Ptám se já byla romistka a redaktorka deníku Alarm Saša Uhlová.Napětí mezi Romy a uprchlíky z Ukrajiny v Česku roste od června po incidentu v Brně, při kterém poblíž brněnské přehrady zemřel mladý Rom. Podle nepotvrzených informací byl útočníkem Ukrajinec, policisté pouze uvádějí, že šlo o cizince.Od té doby došlo na protesty a potyčky také v Krupce a Bílině na Teplicku nebo třeba v Pardubicích. Eskalující problémy se snaží mírnit policie, která vyvrací přibývající dezinformace o údajných únosech romských dětí a fiktivních útocích. A prošetřuje další incidenty.„Tady na demonstracích zněly věci jako „cikáni do plynu“, nikdo si tím moc hlavu nelámal. Teď si nemyslím, že by ti Romové vzali ve velkém zbraně do ruky, oni jsou hrozně mírumilovní. Já vlastně obdivuji to, že se tolikrát stalo, že někde byly demonstrace a pochody proti Romům, to je hrozná psychická zátěž, a ti Romové to vždycky nějak dali, vždycky to někdo uklidnil a nikdy nešli na žádnou odvetu. Takže mám nějakou víru v to, že to dají,“ myslí si Uhlová.Pokud ale vláda nezačne situaci řešit, konflikty podle ní budou pokračovat.Jak silná nespokojenost mezi Romy je? Kam až může situace dojít? A co může vláda udělat pro zklidnění napětí?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Poslanci začali projednávat změny v penzích – konkrétně zpomalení valorizace důchodů a zpřísnění podmínek předčasných penzí. Další změny by pak vláda měla předložit k připomínkám během podzimu. Budou na udržení důchodů stačit?Hostem Ptám se já je ekonomka, šéfka důchodové komise bývalé vlády a neúspěšná kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.Důchodová novela, kterou mají poslanci projednat, má přinést jak zpřísnění pravidel předčasných důchodů a zpomalení řádných valorizací penzí, tak také nahrazuje nynější pravidla mimořádných valorizací při vyšší inflaci dočasným přídavkem. Vláda očekává, že naprostá většina změn by měla být účinná od letošního září.Úpravy jsou podle kabinetu nutné pro dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. Opozice s tím zásadně nesouhlasí a označuje tyto kroky za šetření na penzistech, nebo dokonce za jejich okrádání nebo ožebračování.„Tahle vláda šetří jenom na důchodcích, zatím. Ale na sobě nešetří,“ řekl ve středu ve Sněmovně šéf hnutí ANO Andrej Babiš, podle kterého kabinet dělá všechno pro to, aby lidem „zničil životní standard“. Důchodová reforma podle něj není potřeba.„V roce 2060 nám bude v systému chybět pět procent HDP, což je v dnešních cenách asi 350 miliard korun. Tak zřejmě je pan expremiér zaplatí ze svého,“ řekla na úvod rozhovoru Nerudová.Jak se trvalá změna valorizací penzí a předčasných důchodů projeví? A jaké největší chyby současná vláda udělala, pokud jde o důchody?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už od příštího ledna by lidé mohli mít své doklady pouze v mobilu. Jde o první z hodně viditelných úkolů pro novou Digitální a informační agenturu. Co chystá dál? A kdy nebudeme muset komunikovat s úřady na papíře?Hostem Ptám se já byl ředitel Digitální a informační agentury (DIA) Martin Mesršmíd.Vláda se chystá konečně dohnat mnoho dalších evropských zemí a výrazně zdigitalizovat státní správu. Všechny digitalizační projekty jsou proto od dubna pod jednou střechou, a to právě pod nově vzniklou Digitální a informační agenturou.Ta už například vyvíjí aplikaci eDokladovka, která by měla nahradit standardní doklady, nebo takzvaný registr zastoupení, díky kterému budeme moci řešit úřední záležitosti on-line i za děti nebo třeba další příbuzné. Agentura se podle jejího šéfa chce mimo jiné zaměřit také na datové schránky.„Řešení digitalizace přes datové schránky není správné řešení. Je to náhradní řešení v situaci, kdy úřad skutečně nestíhá digitalizovat,“ upozorňuje Mesršmíd. „Musíme se zbavit falešné digitalizace, která je předstíraná přes datové schránky. Musíme se dostat ke skutečné digitalizaci, a to je propojení všech agend ministerstev a úřadů na sdílenou službu,“ dodává.Kdy se toho Češi dočkají? Proč digitalizase státní správy tak vázne? A v čem zaostáváme nejvíce?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vládní úsporný balíček řeší druhý den Sněmovna. Návrhy na rozsáhlé škrty a navýšení daní jsou nejen pod palbou opozice, kritizují je i někteří vládní poslanci. V jakém znění a kdy balíček projde?Hostem Ptám se já byl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.Sněmovní debata o sporném vládním úsporném balíčku, který má vylepšit stále zadluženější státní kasu, se ve středu protáhla do nočních hodin. Poslanci se při debatě vzájemně kritizovali za hospodaření při správě státu. „Po lidech chcete, aby si utahovali opasky, vy sami si je neutahujete vůbec,“ řekl Karel Sládeček z SPD. Opozice ostře odsuzovala i samotná úsporná opatření, která kabinet plánuje. A už také navrhla, aby je Sněmovna zamítla už v nynějším prvním čtení.K samotnému konsolidačnímu balíčku měla výhrady i část koaličních poslanců. A někteří požadují jeho změny. Jako třeba předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, který do sněmovního systému nahrál svůj pozměňovací návrh týkající se zvýšení renty bývalých prezidentů – a navrhl tuto valorizaci zrušit.Premiér Petr Fiala (ODS) na stávající podobě balíčku ale trvá. „Není jiná cesta. Nikdo nečekejte, že ustoupíme tlaku zájmových či profesních skupin a uděláme zásadní změny,“ uvedl na úvod čtvrtečního jednání Sněmovny.Na jakých změnách konsolidačního balíčku má koalice dohodu? Dojde přece jen na nějaké změny? A budou plánované úspory stačit?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda po měsících váhání schválila novelu energetického zákona, která má přinést zásadní novinky. Mezi nimi i sdílení elektřiny mezi lidmi, firmami nebo obcemi. Jak u nás bude takzvaná komunitní energetika přesně fungovat?Hostem Ptám se já byl náměstek ministra průmyslu a obchodu, člen Pirátské strany Petr Třešňák.Pravidla pro takzvanou komunitní energetiku a pro sdílení vyrobené elektřiny stanovuje dlouho očekávaná novela energetického zákona označovaná jako Lex OZE II. Cílem zákona, jehož návrh vláda schválila v druhé polovině června, je snižování závislosti Česka na surovinách z dovozu i na neobnovitelných zdrojích energie. Lidem by také mohl přinést úspory. Energii vyrobenou například ze solární elektrárny na střeše chalupy totiž budou moci používat třeba ve svých bytech nebo sdílet s rodinou.„V prvé řadě to bude výhodné pro obce, které mají mnoho objektů a organizací, které mezi sebou můžou sdílet energii. Můžou se toho účastnit i občané. Například většina obcí má školy a na škole chce instalovat fotovoltaiku, která ovšem v období největší výroby pro to nemá logicky odběr,“ vysvětlil Třešňák.Novela teď musí projít Parlamentem. Zastánci komunitní energetiky považují návrh za dobrý začátek. Klíčové je podle nich co nejdříve začít s pilotními projekty, ve kterých nově vznikající energetická společenství systém sdílení otestují v praxi.Pro koho bude komunitní energetika nejvýhodnější? Proč změna tak dlouho trvá? A budeme znovu v účtech za elektřinu platit za obnovitelné zdroje?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Český průmysl se stále nedaří nastartovat a jen pomalu se vrací na předcovidovou úroveň. Firmy pořád trápí vysoké ceny energií, narušené dodavatelské řetězce a nedostatek volné pracovní síly. Má průmysl to nejhorší už za sebou?Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.Nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu v Česku před prázdninami hlásilo dobré zprávy - tržby automobilek loni vzrostly o víc než 10 procent. Stejným tempem stoupl i jejich export. I když se tahoun tuzemského průmyslu začal oklepávat z covidové a energetické krize, podle odborníků ho stále čeká řada výzev. Stejně jako celou českou ekonomiku, která se ještě nevrátila do kondice před pandemií.„Situace není dobrá. Na základě makročísel máme opravdu velký strach o pozici a konkurenceschopnost Česka v rámci Evropy. Protože patříme k jedněm z mála zemí, které se stále ještě ve výkonnosti ekonomiky nedostaly na předcovidovou úroveň,“ upozornil Špicar.Co nám brání v nastartování ekonomického růstu? Máme si dělat hlavu, že podle statistiků klesá počet absolventů IT oborů? A jak by měla vypadat druhá ekonomická transformace Česka?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Tisíce rodin dnes už bývalých deváťáků mají za sebou extrémně náročný půlrok. Populačně silný ročník narazil na nedostatečné kapacity středních škol. Jaké nedostatky českého školství letošní krize kolem příjímaček ukázala?Hostem Ptám se já byla ředitelka společnosti PORG Dagmar Dluhošová.Letošní rekordně silný ročník patnáctiletých při přijímačkách na střední školy narazil zejména ve velkých městech a některých regionech, kde je velký zájem o všeobecné středoškolské vzdělání s maturitou. Školy nebyly na takové množství žáků kapacitně připravené a příjímací zkoušky provázel chaos. Podle rodičů a odborníků selhaly vláda i kraje.„Bylo to velmi náročné období, které ukázalo prstem do minulosti, že by se systém zkostnatělých záležitostí měl změnit,“komentuje poslední měsíce Dluhošová. „Je to jeden balík problémů. Jednou ten nesystém prasknout musel,“ dodává.Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) by mělo do budoucna v celý proces významně usnadnit zavedení on-line přihlášek. Novelu zákona o digitalizaci přijímacího řízení na střední školy chce šéf resortu školství předložit kabinetu v srpnu po vládních prázdninách. Věří, že by novela mohla začít platit ještě před začátkem příštích přijímaček. Krátkodobým řešením je pak podle ministra třeba navýšení kapacit tříd.Některé střední školy už proto také počítají s tím, že pro příští školní rok zvýší počet žáků ve třídách prvních ročníků na 32, výjimečně až na 34.Co může stát udělat, aby se situace za rok neopakovala? Dokáže zajistit žákům dostatečně atraktivní nabídku škol? A mají smysl víceletá gymnázia?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

SPD má za sebou další blokádu Sněmovny. Tentokrát se snaží zabránit schválení česko-americké obranné smlouvy. Podle hnutí umožňuje umístění amerických vojáků i základen na českém území bez dalšího souhlasu. Mají obstrukce smysl?Hostem Ptám se já byl poslanec a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).Poslanci odložili jednání o česko-americké smlouvě o obranné spolupráci na středeční odpoledne. Dohodu hlasitě odmítá opoziční hnutí SPD, jednání původně plánované na úterý se mu podařilo odsunout několikahodinovými obstrukcemi.Lídr SPD Tomio Okamura vyjádřil obavy, že smlouva není o spolupráci, ale o budoucí vojenské přítomnosti USA v Česku. Navrhl proto její zamítnutí už v prvním čtení. Tentokrát ale SPD nemá oporu ani u druhého opozičního hnutí. Členové ANO chtějí pro smlouvu společně s vládní koalicí většinově hlasovat.Zatímco v otázce bezpečnosti se názory opozičních hnutí rozcházejí, jednotné jsou zatím stále v přístupu k vládním plánům na konsolidaci veřejných financí. Ty by měla Sněmovna začít projednávat v první polovině července. „Uděláme vše, aby nebyly projednány nebo byly projednány co nejpozději,“ avizoval předseda poslanců SPD Radim Fiala.Jak zajistit bezpečnost země? A co by hnutí SPD dělalo se stále prohlubujícími se schodky rozpočtu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Politické špičky vládního hnutí STAN se minulý týden pustily do ostré kritiky ministra financí. Ten podle nich přichází s jedním úsporným balíčkem za druhým, schodek rozpočtu ale přesto vypadá stále hrozivěji. Co s tím?Hostem Ptám se já je místopředseda Starostů a nezávislých a bývalý poslanec Jan Farský.Vláda minulý týden schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, který počítá se schodkem 235 miliard korun. Návrh už zohledňuje dopady balíčku ke konsolidaci veřejných financí, na jehož podobě se kabinet dohodl v květnu. Premiér Petr Fiala (ODS) ale upozornil, že dohodnutá výše schodku ještě není konečná.Pro letošní rok je schválený deficit rozpočtu 295 miliard korun. Národní rozpočtová rada už ale vyjádřila pochybnosti o jeho udržení v této výši. Stejně jako ekonomičtí analytici nebo opozice. Minulý týden se na adresu šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS) začali kriticky ozývat i koaliční partneři.„Je to zoufalý pohled. Kam se to žene, bylo jasné už před koncem roku. Pořád jsme ale slyšeli, že se nic neděje a není potřeba nic moc připravovat. A když už, tak hledat sedmdesát miliard,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Farský.Jak stabilizovat veřejné finance? Kde dělá ministr financí v tuto chvíli chybu? A jak se ve vládě daří hnutí STAN?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Rusko sčítá škody po sobotním povstání Jevgenije Prigožina a jím vedené soukromé žoldácké armády vagnerovců. Ta dokázala dojít až 200 kilometrů před Moskvu. Už večer ale Prigožin vojáky obrátil. Co bylo cílem neúspěšného puče?Hostem Ptám se já byl vrchní ředitel sekce evropské ministerstva zahraničních věcí Jaroslav Kurfürst.Ruská tajná služba FSB podle tamních médií šéfa Vagnerovy žoldnéřské skupiny Jevgenije Prigožina stále oficiálně vyšetřuje kvůli podezření z organizování ozbrojené vzpoury. Trestní řízení zahájila FSB v pátek večer poté, co Prigožin obvinil ruskou armádu, že ostřelovala pozice vagnerovců. A oznámil, že vyráží „na pochod spravedlnosti“ na Moskvu proti vedení ruských ozbrojených sil.Už v sobotu večer, jen 200 kilometrů před Moskvou ale Prigožin pochod zastavil a oznámil stažení jednotek. Rusko tvrdí, že tažení zastavila dohoda zprostředkovaná běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a příslib zastavení stíhání. Sám Prigožin dohodu nepotvrdil a od soboty se zcela odmlčel.„Žádné řešení v této situaci pro Putina nebylo dobré. I zastavení trestního stíhání je problematické a bude tak vnímáno i ruskou veřejností. Vagnerovci zabili 13 až 15 lidí a způsobili mnoho škod, podněcovali ke vzpouře a provedli vzpouru. Ale když by Prigožin teď skončil někde s kulkou v čele, tak by to znamenalo, že ruský prezident nedrží slovo. To je taky scénář, který by ho poškodil. Takže si myslím, že Jevgenij Prigožin se teď na nějakou dobu odmlčí,“ řekl Kurfürst.Jaký máme očekávat další vývoj v Rusku? A jaké poučení z víkendového chaotického dění si má vzít Západ?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká společnost musí podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky vystoupit ze své bubliny a mluvit o obraně otevřeně, a to i o nepříjemných věcech. Musíme se také chystat na riziko otevřeného konfliktu. Jsme připraveni?Hostem Ptám se já je poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky se současné hrozby nesmějí zlehčovat a zamlčovat. Lidé musí mít o tom, co se skutečně děje, informace. „Musíme se chystat na riziko velkého konfliktu. Musíme to dělat právě proto, že mu chceme zabránit. Jediný způsob, jak toho dosáhnout, je účinně odstrašit případného agresora, k tomu musíme budovat silnou obranu,“ řekl Řehka tento týden na bezpečnostní konferenci v Praze.Před hrozbami pro naši bezpečnost varoval na konci května i šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. V souvislosti s pokračující ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu jsou podle něj ruské operace otevřeně agresivní. Rusové se také zřejmě budou snažit zabránit schválení americko-české obranné smlouvy. „Dá se předpokládat, že Rusové budou využívat všech svých prostředků, včetně tvrdých dezinformací, a to i osobního až intimního charakteru, páté kolony u nás a tak dále, aby schválení této smlouvy zabránili,“ upozornil Koudelka.Jakou má vláda strategii na obranu bezpečnosti státu? Kde má Česko největší slabiny? A nepodceňuje kabinet boj s dezinformacemi, před kterými varuje opakovaně BIS?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už i poslanci vládní koalice začínají být nervózní z toho, jak vypadá hospodaření státu. Rozpočet se propadl do rekordních schodků a ani vládní úsporné balíčky na něj nestačí. Jsme na tom tak špatně, jak ukazují čísla?Hostem Ptám se já je ekonomka a bývalá zástupkyně Česka při Světové bance Jana Matesová.Členové vlády odstartovali první kolo jednání o rozpočtu na příští rok. A očekávají se bouřlivé debaty. Ministerstvo financí navrhlo pro rok 2024 rozpočet se schodkem 235 miliard korun, hovoří se ale o deficitu až do výše 270 miliard. S jeho zkrocením by měl pomoci chystaný konsolidační balíček, výrazně šetřit by měla i většina resortů.Podle vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) ale návrh Ministerstva financí neodpovídá dohodě koalice o konsolidaci veřejných financí.„Ministerstvo financí předložilo jakýsi návrh, o kterém hovoří, že je technický, ale který nevychází z dohody, kterou jsme prezentovali veřejnosti,“ stěžoval si Bartoš před začátkem středečního jednání kabinetu. A varoval před radikálními škrty, které by podle něj příliš ochladily ekonomiku.Hlasitě už se ozývají i další koaliční partneři. Jak upozornily Seznam Zprávy, například zástupci Starostů přestávají věřit, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) má vývoj pod kontrolou.Co může kabinet udělat, aby rozpočet ukočíroval? Budou úsporná opatření navrhovaná resortem financí stačit? A jak zase nastartovat naši ekonomiku?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda se pustila do úpravy důchodového systému. Ten je kvůli rekordním schodkům veřejných rozpočtů, strmému nárůstu výdajů na penze i současnému systému valorizací a předčasných důchodů neudržitelný. Jak by to řešila opozice?Hostem Ptám se já v rámci speciálu Seznam Zpráv Do důchodu bez důchodu? ve čtvrtek 15. 6. na Vysoké škole ekonomické v Praze spolu s vicepremiérem a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) byl poslanec a stínový ministr práce Aleš Juchelka (ANO).Opoziční strany dál kritizují vládní plány na reformu penzí. Ta počítá mimo jiné se zpomalením valorizace a zpřísněním podmínek pro předčasnou penzi, což opozice opakovaně označila za ožebračování důchodců.Podle kabinetu i většiny ekonomů jsou ale změny nevyhnutelné. Kvůli stále se prohlubujícímu deficitu na účtě důchodového pojištění nejsou současné penze pro budoucí důchodce ani celý systém dlouhodobě udržitelné.„Mnohé země dosypávají do toho důchodové systému ze státního rozpočtu. Ten systém by měl být stabilní a předvídatelný. Teď se důchodcům mění pravidla během hry,“ říká Juchelka.Co hnutí ANO z plánovaných změn nakonec podpoří? Kde by vzalo na udržení důchodového systému peníze? A jaká alternativní řešení má opozice připravené?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda se pustila do úpravy důchodového systému. Ten je kvůli rekordním schodkům veřejných rozpočtů, strmému nárůst výdajů na penze i současnému systém valorizací a předčasných důchodů neudržitelný. Jak se máme na stáří připravit?Hostem Ptám se já v rámci speciálu Seznam Zpráv Do důchodu bez důchodu? ve čtvrtek 15. 6. na Vysoké škole ekonomické v Praze spolu s poslancem a stínovým ministrem práce Alešem Juchelkou (ANO) byl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).Chystaná důchodová reforma, kterou připravila vláda, se bude týkat převážně dnešních padesátníků a mladších. Kabinet Petra Fialy (ODS) se pro reformní úpravy rozhodl kvůli stále prohlubujícímu se deficitu systému důchodového pojištění, který se má do největších problémů dostat po roce 2030.Podle plánů vlády by změny v penzijním systému měly stát na úpravách výpočtu věku odchodu do důchodu, změně valorizací penzí a úpravách předčasných důchodů. Součástí je i podpora a úprava penzijního připojistění. Počítá se i s podporou práce v důchodovém věku, podporou rodičů a pečujících osob nebo s dřívějšími důchody pro náročné profese.„Lidé v těch náročných profesí budou moci odcházet do důchodu dříve až o pět let. A bude to moment, kdy jim nebude důchod v tomto období krácen. My chceme mít zhruba do pěti měsíců na odborné úrovni přesně vyspecifikované parametry, náročnosti a negativní dopady na lidské zdraví, abychom mohli přesně definovat náročné profese,“ řekl ministr.Jak se budou penze, které teď dosahují průměrné mzdy, vyvíjet dále? Jak se mají lidé na důchod zajistit? A jaké podmínky jim k tomu vytvoří stát?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinská ofenziva běží, podle šéfa NATO je ale teprve na svém začátku. Její výsledek je klíčový pro další vývoj války ale i proto, jak se dál bude stavět k podpoře Ukrajiny Západ. Udrží západní země jednotu?Hostem Ptám se já byl politický geograf z Fakulty sociálních věd UK a Metropolitní univerzity Praha a publicista Michael Romancov.Ukrajinské jednotky podle amerického Institutu pro studium války dál úspěšně pokračují v protiofenzivě. I přes tvrdé boje se jim daří postupovat u východoukrajinského Bachmutu i v Záporožské oblasti. Ofenziva nese výsledky i podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který tento týden zopakoval, že Severoatlantická aliance bude v podpoře Kyjeva pokračovat.Podle politického geografa Miacheala Romancova je teď vývoj na frontě klíčový: „Z hlediska budoucnosti je důležitější to, co se děje na bojišti, než to, co se začne dít v rámci nějakého vyjednávání.“Zároveň si podle něj musíme zvyknout, že i přes jakýkoliv výsledek ruské agrese na Ukrajině, dojde k dlouhodobým změnám poměrů v Evropě. „Válka dříve či později skončí a my si musíme jako Evropané prostě zvyknout na to, že Rusko, v němž jsme si přáli vidět strategického spojence a které se změnilo na strategický problém, v dohledné budoucnosti nejbližších pět až patnáct let bude strategický protivník. A tomu musíme uzpůsobit svoje chování,“ dodává.Jak se postaví Severoatlantická aliance k debatě o vstupu Ukrajiny do NATO? A jak by mohl ovlivnit evropské nálady případný volební úspěch silně proruského Roberta Fica na Slovensku?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Státní rozpočet se každý měsíc propadá do hlubších problémů. Jen za prvních pět měsíců schodek dosáhl 270 miliard, na celý rok přitom vláda plánovala deficit 295 miliard. Má kabinet ještě šanci udržet letos hospodaření v normě?Hostem Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a poradkyně premiéra Helena Horská.Kabinet Petra Fialy (ODS) pro letošek počítá se schodkem 295 miliard korun. Opozice i řada ekonomů ale očekávají, že deficit bude mnohem hlubší. Nasvědčují tomu ostatně i  poslední data, podle kterých na konci května dělal rozpočtový schodek už 271,4 miliardy korun a stal se tak nejhlubším deficitem za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka.Vláda už oznámila, že stát musí začít co nejdříve šetřit, a to napříč resorty. Podle plánu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by měla ministerstva pro letošek ušetřit na výdajích minimálně 20 miliard korun. Ani to ale podle nebude podle kritiků stačit.Co lze ještě letos pro ozdravení veřejných financí udělat? Kde a komu můžou ministerstva požadované peníze vzít? A jak velké škrty čekají resorty v roce příštím?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

První zimu války na Ukrajině Evropa zvládla přečkat bez velkých dramat, i když předem zněla mnohá varování. Jak se nám daří posilovat naši energetickou bezpečnost? A máme se bát příští zimy?Hostem Ptám se já byl zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.„Stát udělá všechno, co bude v jeho moci, abychom to zvládli bez větších problémů. A souvisí s tím i samozřejmě to, že budeme ignorovat jakékoliv limity na omezování emisí C02 a podobně, prostě budeme pálit cokoliv, abychom to zvládli,“ říká Bartuška.sme už venku z energetické krize? A může mít nejnovější situace na Ukrajině nějaký vliv na energetickou bezpečnost nás a západní Evropy?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinská ofenziva velmi pravděpodobně začala a podle amerických zdrojů postupuje nad očekávání dobře. Rusové ji ale dost možná zkomplikovali odpálením Kachovské přehrady, jejíž voda zaplavila rozsáhlá území. Co od nich čekat? Hostem Ptám se já byl analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek.Ukrajina se druhý den potýká s ničivými dopady protržené hráze Kachovské přehrady na východě země, z níž se dál valí voda, která zaplavila rozsáhlá území a desítky obcí. Asi dva tisíce obyvatel se musely evakuovat, podle úřadů jich několik přišlo o život. Humanitární dopady pak podle OSN pocítí statisíce lidí. Votápek varuje, že podobná akce nemusí být z ruské strany poslední. „Jenom připomínám, že na okraji Krymu v cestě toho případného ukrajinského postupu je velká chemická továrna, do které už Rusové zavezli spoustu výbušnin, takže se zjevně chystají provést něco jako s Kachovkou. Odpálit ve vhodný okamžik tu továrnu a tím vytvořit velkou oblast chemického zamoření, která by samozřejmě postup ukrajinských vojsk zkomplikovala,“ řekl v Ptám se já.Jaký postup ukrajinských sil lze očekávat? Jak dlouho může jejich ofenziva trvat? A čeho jsou ještě schopní Rusové? ---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Veřejnou debatu už týdny silně štěpí politické hádky o uzákonění manželství pro všechny. Jeho projednávání poslanci také už několikrát odložili. Jak odpůrci stejnopohlavních svazků vysvětlují, že nechtějí dopřát všem stejná práva?Hostem Ptám se já je předsedkyně Aliance pro rodinu Jana Jochová.Minulý týden Sněmovna nedokončila ani úvodní debatu o uzákonění možnosti manželství i pro stejnopohlavní páry - s odůvodněním, že na takové věci už nezbyl čas. K poslanecké novele občanského zákoníku se zákonodárci vrátí možná nejdříve příští týden. Zda se tak stane a jak debata dopadne, ale není jisté. V této otázce totiž nejde o spor mezi koalicí a opozicí, ale neshodnou se na ní poslanci napříč všemi kluby.Odpůrci manželství pro všechny, mezi které mimo půdu Sněmovny patří i Aliance pro rodinu v čele s Jochovou, tvrdí, že nebojují pouze za svazek muže a ženy. Manželství je podle nich hlavně o dětech a celý spor je tedy hlavně o jejich výchově.Koho a čím omezuje nebo ohrožuje manželství pro všechny? O co jeho odpůrcům vlastně jde a proč nechtějí stejná práva pro všechny?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Exnovinářka Jana Peterková si tento týden vyslechla u soudu dvouletou podmínku za šíření poplašné zprávy v době covidu. Její příznivci se násilím vlomili do soudní síně a skandovali o gestapu. Bylo to za hranou přijatelného?Hostem Ptám se já byl Norbert Naxera, který byl mezi davem skandujících podporovatelů Peterkové u soudu a nově je i jejím advokátem.K incidentu u Městského soudu v Praze došlo v úterý. Do jednací síně se dostala jen část z příchozích, podporovatelé bývalé novinářky Jany Peterkové proto začali narážet na dveře síně, až je vysadili. Rozvášněný dav také skandoval hesla o gestapu a fašistickém státě. Podle videí ze sociálních sítí měl se mezi nimi pohybovat i Norbert Naxera.Muže v modré košili s brašnou přes rameno, který se nápadně podobal Naxerovi, zachytily i další videa. Jeho chování v soudní budově teď prověří Česká advokátní komora (ČAK).Peterkovou, které soud v úterý uložil dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební dobou za šíření poplašné zprávy v době koronavirové pandemie, má Naxera nově zastupovat místo jejího dosavadního advokáta Davida Lejčka.Co přesně se u soudu stalo? Čím se Naxera plánuje hájit před Českou advokátní komorou? A omluvil by se?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Největší odborová organizace v zemi se pustila do ostrého souboje s vládním konsolidačním balíčkem. Tento týden odboráři zřídili stávkový výbor, na konec června plánují sérii protestů a hrozí generální stávkou. Čeho tím dosáhnou?Hostem Ptám se já byl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek.Odboráři tento týden zřídili celostátní stávkový výbor a pohrozili, že jsou kvůli vládnímu úspornému balíčku připraveni koncem června protestovat po celé zemi. Už od poloviny května jsou odborové svazy ve stávkové pohotovosti. „ČMKOS přešla do nové fáze. Důvodem je být připraven na případnou celostátní protestní akci,“ uvedl šéf odborů Josef Středula.Předáci ČMKOS zároveň vyzvali kabinet k dalším jednáním. Kritizují ho za to, že s nimi o svých záměrech předem nedebatoval a nechal jim na zaslání připomínek ke konsolidačnímu balíčku jen pár dní. Odboráři nesouhlasí se změnami DPH, snížením sumy na platy nebo s obnovením nemocenského pojištění pro zaměstnance. Nelíbí se jim ani vládní plány na změny v penzijním systému. Navrhují proto svých 12 kroků k ozdravení rozpočtu – mezi nimi třeba zrušení daňových změn z posledních let nebo obnovení EET.Jsou odboráři skutečně připraveni jít do generální stávky? Opravdu vládní balíček tak zásadně zasáhne chudší zaměstnance? A jak by fungovaly návrhy, se kterými přišly samy odbory?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ústavní soud má tři nové představitele. Senátoři zvolili do funkcí profesora Jana Wintra i bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu a soudkyni Danielu Zemanovou. Kam noví soudci konstituční tribunál posunou?Hostem Ptám se já je nový ústavní soudce Josef Baxa.Senát dnes schválil nominace někdejšího předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy, profesora ústavního práva Jana Wintra i bývalé prezidentky Soudcovské unie Daniely Zemanové v tajné volbě. A to i přes výhrady svého ústavně-právního výboru, který před týdnem podpořil jen Wintrovu kandidaturu.Jejich schválení ale nakonec bylo hladké. Baxa získal 63 ze 79 odevzdaných hlasů, Wintr 64 hlasů a Zemanová 59 hlasů. Byli prvními třemi kandidáty, které nominoval prezident Petr Pavel. V křeslech ústavních soudců mají nahradit Jaroslava Fenyka, Jana Filipa a Miladu Tomkovou, jejichž desetiletý mandát skončil 3. května.Co stálo za výtkami senátorů vůči dvěma ze tří kandidátů prezidenta? Jak probíhal jeho nominační proces? A přijal by Josef Baxa post šéfa Ústavního soudu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda chce svůj úsporný balíček co nejdříve protlačit Sněmovnou. A nebudou to jediné změny. Další úspory už chystá ministerstvo financí, jak potvrdil náměstek ministra financí Marek Mora.Hostem Ptám se já byl náměstek ministra financí a bývalý viceguvernér České národní banky Marek Mora.Připomínkové řízení k takzvanému konsolidačnímu balíčku vlády Petra Fialy (ODS) skončilo v pondělí o půlnoci. Ministerstva, kraje, profesní komory, nevládní organizace a další instituce měly na podání svých návrhů na úpravy balíčku pouze pět dní, což vyvolalo kritiku. O změny nakonec stihli požádat zástupci firem, zaměstnavatelů, samospráv i několika ministerstev.Úsporný balíček dohodnutý lídry vládní koalice obsahuje změny v daních či dotacích. Vypořádání zásadních připomínek na úrovni náměstků nebo vrchních ředitelů sekcí plánuje Ministerstvo financí na čtvrtek 8. června. Představitelé vlády už dříve uvedli, že jsou připraveni o opatřeních diskutovat, zásadní změny ale nechtějí.Na co mířily připomínky k úspornému balíčku nejčastěji? Kolik věcí je Ministerstvo financí ochotné opravit? A co bude rezort dělat s letošním rozpočtem, který se propadá do rekordního deficitu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda před několika dny schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, který otevírá cestu k zestátnění energetické skupiny ČEZ. Je plán na ovládnutí firmy státem správná cesta? Podpořte Ptám se já v anketě Podcast roku.Hostem Ptám se já byl investor, poradce investiční skupiny J&T a zástupce menšinových akcionářů ČEZ Michal Šnobr. Schválený návrh zákona mění poměr sil v akciových společnostech. Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Pro její usnášeníschopnost by navíc stačilo jen zastoupení dvou třetin základního kapitálu. Podle premiéra Petra Fialy to jsou hranice běžně používané v Evropě. „To, co bylo u nás dosud, je v Evropě naprosto neobvyklé a vlastně ojedinělé. Čili je to obecný předpis, který se obecně vztahuje na všechny, a ne pouze na jednu společnost,“ dodal.Kvůli zprávám o záměrech vlády se akcie ČEZ okamžitě prudce propadly. Nervozita kolem situace s energetickým gigantem v minulém týdnu způsobila oslabení celé pražské burzy. Je potřeba restrukturalizovat ČEZ kvůli energetické soběstačnosti státu? Jak by měl kabinet postupovat, aby sám netratil a zároveň nepoškodil desítky tisíc malých akcionářů? A je dobré ještě teď do akcií ČEZ investovat?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

České školství prochází krizí. Kraje se nepřipravily na populačně silné ročníky a nedokázaly dětem zajistit dost míst na středních školách. Nový šéf rezortu a premiér chtějí hledat řešení spolu s hejtmany. Jak stát žákům pomůže?Hostem Ptám se já byl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).Mezi rodiči deváťáků i samotnými studenty letos zavládla panika kvůli nedostatku míst na středních školách, zejména v Praze a ve Středočeském kraji. Na kraje i ministerstvo se snáší tvrdá kritika, že se na populačně silné ročníky dětí dostatečně nepřipravily. Celkem se letos na čtyřleté obory podle Cermatu hlásilo v Česku bezmála 90 tisíc dětí, což je asi o 42 procent více než v roce 2017. V hlavním městě počet zájemců stoupl dokonce o více než dvě třetiny.Nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce systém přijímacích zkoušek na střední školy co nejrychleji změnit. Současná podoba přijímaček založená na dvou přihláškách u každého dítěte podle Beka automaticky vede ke zděšení řady žáků i rodičů po prvním kole. „Nastavení přijímacího řízení patří do minulého století. Je jasné, že má probíhat elektronicky,“ řekl minulý týden ministr při představování svých priorit v čele rezortu. Právě digitalizace by měla být jednou z nich.Jak bude nový šéf rezortu školství řešit situaci, ve které se letošní deváťáci ocitli? Co mají dělat ti, kteří se nikam nedostanou? A co se musí stát, aby se situace neopakovala i za rok?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Spory o vládní konsolidační balíček pokračují. Velkou část úspor má přinést i snížení dotací z Ministerstva zemědělství. Skutečně to nebude mít na zemědělce výrazný dopad, jak slibuje šéf rezortu? A proč mají mít vinaři výjimku?Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).Vláda chce v rámci úsporných opatření na dotacích celkově ušetřit 54,4 miliardy korun, z toho přes 45 už v příštím roce. Rezort zemědělství má snížit dotace o více než 10 miliard korun. Škrty ale podle ministra velké potravinářské podniky neohrozí.„Škrty se týkají národních neinvestičních dotací, zejména pro velké podniky. Dotace nemají sloužit pro zvyšování zisku velkých podniků, proto jsou úspory zejména u těchto dotací. Podpora pro oblast zemědělství bude nadále směřovat zejména do investic, které zajistí rozvoj a modernizaci našeho zemědělství,“ vysvětlil Nekula.S tím nemá problém třeba Asociace soukromého zemědělství ČR, která sdružuje malé farmáře. Naopak velcí producenti jako jihočeská Madeta plány ostře kritizují.Jaké konkrétní dotace nakonec Ministerstvo zemědělství škrtne? Jaký hlavní úspěch si KDU-ČSL připisuje při jednání o vládním úsporném balíčku? A proč tak brání zrovna vinaře?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Češi přicházejí o mnohaleté jistoty ve zdravotnictví. Na trhu už měsíce chybí úplně základní léky, v mnoha regionech není možné sehnat pediatra nebo zubaře. Kdy léky zase budou? A jak rezort zdravotnictví zapojí nové lékaře?Hostem Ptám se já byl vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).V tuzemských lékárnách už měsíce chybí řada léků, za některé přitom stále není adekvátní náhrada. Odborníci se shodují, že tak špatnou situaci jako tu současnou nepamatují. „Dodávky alternativy sirupu Ospem jsou v tomto měsíci na českém trhu. Problémy jsme vyřešili, většina léků, která chyběla, je dostupná,“ tvrdí Válek.Ministr chce farmaceutické firmy do budoucna za nedodávání léků postihovat. Léčiva by do budoucna podle Válka měla zajistit i novela zákona, kterou chce ministerstvo do léta předložit vládě.Co ministerstvo zdravotnictví dělá pro zajištění nových lékařů? A kdo za současnou situaci může?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda po týdnech čekání oznámila balíček chystaných úspor, které mají pomoci státnímu rozpočtu. Ekonomové ho spíše vítají, jinak ale zní kritika ze všech stran a odboráři už vyhlásili stávkovou pohotovost. Podlehne kabinet tlaku?Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.Vládní balíček úsporných opatření, který má ozdravit veřejné finance a státní rozpočet, dál vyvolává silné emoce. Podle nejhlasitějších kritiků v čele s opozičním hnutím ANO a odbory jsou plány kabinetu Petra Fialy (ODS) neakceptovatelné. Míří podle nich nejen proti živnostníkům, ale také proti zaměstnancům a jejich rodinám i proti důchodcům. Opozice proto zvažuje další sněmovní obstrukce, odborové svazy zase v pondělí v poledne vyhlásily s okamžitou platností stávkovou pohotovost.Premiér Fiala označil stávkovou pohotovost za nezodpovědnou a zopakoval, že za návrhy svého kabinetu stojí. Vláda spolu s odborníky z Národní rozpočtové rady (NRR) a Národní ekonomické rady vlády (NERV) považuje konsolidaci veřejných financí za zcela nezbytný krok na cestě k vyrovnanějšímu hospodaření státu, který se v posledních letech každý rok potýká se stamiliardovými schodky.Vláda proto plánuje v příštím roce uspořit na výdajích a zároveň získat z nových příjmů více než 94 miliard korun. V dalším roce by to pak mělo být zhruba 53 miliard korun. Součástí plánu je mimo jiné seškrtání dotací, snížení sumy na provoz státu i na platy a naopak navýšení daní třeba firmám a lidem s vyšším příjmem i daní z nemovitostí, z hazardu nebo u tabáku a alkoholu.Jde vládní úsporný balíček správnou cestou? Je dost ambiciózní? A co se stane, když vláda podlehne tlaku a ustoupí?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Dlouho očekávaný vládní balíček úspor je na světě a všichni, kterých se dotkne, ho okamžitě zasypali kritikou. A kritičtí jsou podle očekávání i představitelé opozice. Jak by ozdravovalo veřejné finance hnutí ANO?Hostem Ptám se já byl místopředseda ANO, šéf opoziční stínové vlády Karel Havlíček.Vláda Petra Fialy (ODS) ve čtvrtek představila tolik očekávaný balíček opatření, kterými chce snížit prohlubující se zadlužení státu a zároveň reformovat důchodový systém. Mezi téměř šesti desítkami opatření je mimo jiné zvýšení daně z příjmu právnických osob, spotřební daně z  tabáku a alkoholu, daně z hazardu i nemovitostí, opětovné zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance nebo zvednutí odvodyů živnostníků. Vláda také počítá se snížením státní podpora stavebního spoření, se zruším 22 daňových výjimek nebo s úpravou daně z přidané hodnoty, která má mít dvě sazby místo nynějších tří.Záměry kabinetu zkritizovaly odbory, některé profesní svazy, zástupci malých firem i živnostníků a místní samosprávy a zejména opozice. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček bezprostředně po představení balíčku označil plány pětikoalice za popravu živnostníků. Vláda podle něj také „odrbe“ důchodce. ANO podle něj naopak souhlasí s vyšším zdaněním neřestí nebo s oceněním náročných profesí.Co z vládního konsolidačního balíčku opozice ve Sněmovně podpoří? Jak by sama chtěla ozdravit státní kasu a provést důchodovou reformu? A jaká je další strategie hnutí ANO?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Letošní přijímačky na střední opět provázejí silné emoce. Žáci tvrdě narážejí na nedostatek kapacit u preferovaných škol, zejména gymnázií. Často jim nepomohlo ani úspěšné složení státní části přijímacích testů. Kdo selhal?Hostem Ptám se já byl bývalý šéf Cermatu Pavel Zelený, který dnes na podobné přijímací zkoušky sám uchazeče chystá.Školáci, kteří to před měsícem třeba kvůli nemoci nezvládli v řádném termínu, jdou dnes a zítra k náhradním přijímacím zkouškám na čtyřleté maturitní obory, šestiletá a osmiletá gymnázia a nástavby.V rámci jednotné přijímací zkoušky, kterou od roku 2016 centrálně zadává a vyhodnocuje příspěvková organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Cermat, musí žáci v náhradním termínu stejně jako v řádném absolvovat testy z češtiny a z matematiky. Jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení přijímacího řízení musí podílet alespoň ze 60 procent, u sportovních gymnázií ze 40 procent. Zbytek mohou tvořit požadavky stanovené školou.Výsledky řádného termínu přijímaček zveřejňovali ředitelé do minulé středy. Zájemcům o studium teď běží desetidenní lhůta na odevzdání zápisového lístku anebo odvolání. I letos, stejně jako poslední roky, ale velké množství školáků tvrdě narazilo na realitu českého školství, které nezvládá silné populační ročníky. Obří převisy na žádaná gymnázia a střední školy zejména v Praze a ve velkých městech vyřadily z preferovaných škol tisíce dětí. I přesto, že žáci úspěšně složili státní část přijímacích zkoušek a ze základních škol přicházeli často se samými jedničkami.Jak se osvědčil systém státních přijímacích testů, na které ale školy nepřipravují? Jak systém opravit? A kolik dnes stojí příprava na přijímačky?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Zatímco loni touto dobou se svět obával ruských oslav Dne vítězství a toho, co Kreml dál osnuje, letos se tradičních vojenských oslav neobává takřka nikdo. Jaká je nálada přímo v Rusku? A v jaké pozici je Vladimír Putin?Hostem Ptám se já byl politolog, rusista a novinář žijící v Moskvě Jiří Just.Oslavy na 9. května, kdy si Rusko připomíná porážku nacistického Německa ve druhé světové válce, letos letos nebudou tak velkolepé. Z „bezpečnostních důvodů“ je v souvislosti s válkou na Ukrajině na řadě míst omezili nebo úplně zrušili. Oslavy s vojenskou přehlídkou naopak hodlá uspořádat Moskva. Podle prezidentské kanceláře na plánu nic nezměnil ani nedávný dronový incident v centru města, který ruská strana označila za pokus o útok na Kreml a samotného Vladimira Putina. Z útoku hned obvinila Ukrajinu a posléze Spojené státy.I na moskevském Rudém náměstí ale bude letos přehlídka pravděpodobně chudší než dřív. Očekává se, že k vidění nebude takové množství vojenské techniky jako minulých letech. Kreml také nemá přilišné důvody k oslavám kvůli neuspokojivému vývoji „speciální vojenské operace“, jak označuje vpád ruských jednotek na Ukrajinu.Fronta se v posledních měsících posunula minimálně. Pár dní před výročím Šéf Vagnerovců Jevgenij Prigožin ostře zkritizoval ruské nejvyšší velení a oznámil, že se jeho muži brzy stáhnou od východoukrajinského Bachmutu, který se stal symbolem bojů. Přigožin je ale zatím jednou z mála ruských veřejných osobností, které během války otevřeně kritizují nejvyšší představitele Ruska.Jak silná je pozice Vladimira Putina? Může ho někdo nahradit? A pociťují běžní lidé dopady západních sankcí a následky války?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ve Velké Británii vrcholí přípravy na velkolepou událost, kterou zažila naposledy před 70 lety. Nový král Karel III. oficiálně usedne na trůn. Korunovaci budou sledovat stovky milionů lidí po celém světě. Co ale znamená pro Brity?Hostem Ptám se já byla zástupkyně šéfredaktora časopisu Forbes Irena Cápová.Bulvární média ho s oblibou přezdívala věčný čekatel nebo věčný následník. Žádný jiný jeho předchůdce v britské historii totiž nečekal na korunu tak dlouho jako Karel III. A to celých sedm dekád, kdy vládla jeho matka, královna Alžběta II., která zemřela loni v září.V sobotu 6. května bude nový král společně s chotí Camillou konečně formálně korunován v londýnském Westminsterském opatství. Na přípravách velkolepého ceremoniálu, který dlouho nezažila jak Británie, tak celá Evropa, se podílí tisíce lidí. Na korunovaci je pozváno více než dva tisíce hostů a sledovat ji budou stovky milionů diváků po celém světě.K výkonu své funkce Karel III. korunovaci nepotřebuje, ceremoniál je však považován za symbolické potvrzení pouta se státem a anglikánskou církví. Podle posledních průzkumů ale více než polovinu samotných Britů ceremoniál vůbec nezajímá. Popularita královské rodiny totiž v posledních letech spíše klesá. Návštěvy nového krále po celé Británii v uplynulých měsících provázely dokonce hlasité protesty odpůrců monarchie. Ty plánují také během korunovace.Jak a čím by si Karel III. mohl získat Brity na svoji stranu? Vymaní se ze stínu své matky Alžběty II.? A přežije britská monarchie jeho éru?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Pětikoalice už měsíce chystá balíček opatření, která mají zlepšit historicky nejhorší bilanci státního rozpočtu. Oficiálně teď mlčí, do médií ale neustále unikají dílčí návrhy. Vzmůže se koalice na zásadní změny? Koho se dotknou?Hostem Ptám se já je místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti).Státní kasa skončila v dubnu ve schodku 200 miliard korun, což je nejhlubší dubnový deficit od vzniku Česka. Například loni byl ve stejnou dobu o sto miliard menší. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) takový meziroční propad způsobily hlavně rostoucí důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií, ale i státní investice.Analytici upozorňují, že vzhledem k vývoji plnění rozpočtu bude pro vládu obtížné udržet schválený celoroční schodek 295 miliard korun. S ozdravením státních financí by měl pomoci i takzvaný konsolidační balíček, na kterém vláda Petra Fialy (ODS) pracuje už několik měsíců. Nová opatření slibuje představit ještě v květnu. Stejně jako návrh na reformu neudržitelného penzijního systému.Podle Pirátů by přitom bylo nejlepší příjmy do státní kasy posílit lepším výběrem daní, účinnějším řízením státní správy a pozitivní podporou domácností, zejména rodin s malými dětmi, jejíž součástí by mělo být mimo jiné i zvyšování rodičovského příspěvku.Jak zásadní opatření vládní koalice nakonec představí? Mají Piráti šanci prosadit svoje vize včetně vyšší podpory rodin? A jakou budoucnost mají v české politice?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko už několik měsíců trápí výpadky léků. K sehnání nejsou zejména antibiotika pro děti. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka je to vina výrobců, kteří nedodávají dostatek potřebných léčiv. Kdy se situace zlepší?Hostem Ptám se já byla předsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS).Podle nedávného prohlášení ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) budou antibiotika chybět do poloviny května. Pak někteří výrobci obnoví dovoz a s nemocností pomůže i lepší počasí. „Problém je, že vypadl běžný penicilin, protože ho výrobce nedodal dostatečné množství,“ vysvětlil Válek. S touto firmou, která má prakticky monopol, se podle ministra státu stále nedaří dohodnout. Při výpadku penicilinu tak lékaři předepisují jiná antibiotika, kterých se potom také nedostává.Výpadky léků z výrobních důvodů jsou poměrně běžné. Lékaři a lékárníci se ale shodují, že situaci srovnatelnou s tou současnou nepamatují. Sám ministr přiznává, že je situace „zlá“, zejména pro rodiče malých dětí, kteří musí shánět léky, kde se dá. Zároveň ale argumentuje, že na to rezort už od prosince upozorňuje.Válek chce farmaceutické firmy do budoucna za nedodávání léků postihovat. Měly by podle něj nést daleko větší míru zodpovědnosti. Pomoct by v tom měla i novela zákona o léčivech, kterou chce rezort zdravotnictví do léta předložit vládě a podle které by měli výrobci povinnost držet zásobu léků na měsíc nebo dva.Kdy rozsáhlé výpadky léků skončí? Proč se státu nedaří dohodnout s jejich výrobci? A v jakém stavu je tuzemské zdravotnictví, kterému kromě léků chybějí i lékaři a psychiatři?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Český olympijský výbor strikně odmítl účast Ruska a Běloruska na olympiádě. Mezinárodní olympijský výbor přitom nedávno doporučil návrat neutrálně označených ruských a běloruských sportovců do soutěží. Dosáhnou Češi něčeho?Hostem Ptám se já je prezident Českého svazu biatlonu a viceprezident mezinárodní federace IBU Jiří Hamza.Plénum České olympijského výboru (ČOV) se ve čtvrtek postavilo proti jakékoli formě účasti Ruska a Běloruska v olympijských kvalifikacích i na samotných hrách v Paříži, dokud bude trvat válka na Ukrajině. Předseda výboru Jiří Kejval tak má v ruce silnější mandát pro vyjednávání s Mezinárodním olypijským výborem (MOV), který před měsícem doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby hledali cesty k návratu neutrálních ruských a běloruských sportovců do světových soutěží.MOV navrhl, že by se olympijských her mohli zúčastnit pouze sportovci pod neutrální vlajkou, kteří nejsou příslušníky armády, domácích bezpečnostních složek nebo aktivní podporovatelé války. Podle prezidenta Mezinárodního olympijského výboru Thomase Bacha je pro celou debatu nad účastí ruských a běloruských sportovců zásadní, že sport a olympijské hry můžou otevřít dveře k míru.Postoj MOV ale kritizuje mnoho českých i zahraničních sportovních organizací i samotných sportovců, podle kterých není možné sport a ruskou agresi na Ukrajině oddělit. Vedení Českého olympijského výboru dlouhodobě podporuje opatření, která vylučují ruské a běloruské sportovce z mezinárodních soutěží. Podle Jiřího Hamzy, který razantní usnesení plénu Českého olympijského výboru předložil, ale dosud chyběl jasný a jednotný postoj českého sportovního prostředí k této otázce. Jeho návrh, který nepřipouští žádné výjimky pro sportovce Ruska a Běloruska, delegáti schválili takřka jednomyslně.Proč čeští sportovci zpřísnili svůj postoj a jaké na to mají reakce? Jak změnit postoje Mezinárodního olympijského výboru? A budou ruští a běloruští sportovci na olympiádě?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Seriál Volha z prostředí Československé televize 70. let na sebe strhl nebývalou pozornost. A štěpí recenzenty i diváky. Podle některých vznikla dosud nejlepší reflexe doby, podle druhých povrchní groteska. Jak o tématu vyprávět?Hostem Ptám se já byl režisér a scenárista seriálu Volha Jan Pachl.Novou televizní sérii Volha vytvořil Jan Pachl na motivy románu dlouholetého producenta České televize Karla Hynieho. Vypráví příběh řidiče, který krátce po tehdejší povinné vojenské službě v 70. letech nastoupí do státní televize. Tam hledá způsoby, jak okrádat stát a mít se dobře, a to i navzdory době. Což ho přivádí ke spolupráci s tehdejší Státní bezpečností.Po boku Kryštofa Hádka v hlavní roli řidiče Standy Pekárka vystupují v pětidílné minisérii České televize i další známí herci jako Klára Melíšková, Anna Geislerová, Jiří Dvořák, Jiří Lábus, Vanda Hybnerová nebo Bohumil Klepl.„Volhu lze vnímat jako svéráznou historii Československé televize. Jde o fiktivní příběh podle zaručeně skutečných událostí. Divákům tím chceme naznačit, že nemusí brát všechno doslovně. Současně je portrétem hlavního hrdiny, omezeného egocentrika, který vyniká ve vymýšlení drobných podvodů a triků,“ uvedl při novinářské projekci kreativní producent Josef Viewegh.Seriál na sebe od prvního dílu strhl velkou pozornost filmových recenzentů i diváků. Podle některých vznikla dosud nejlepší reflexe normalizační doby 70. let. Podle jiných laciná, povrchní a nevtipná groteska.Je seriál věrným obrazem doby, nebo mají pravdu jeho kritici? Jak by se mělo o normalizaci vlastně vyprávět? A co ukazují reakce?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda Petra Fialy už měsíce slibuje úsporný balíček ke snížení schodku veřejných financí. Ten ale stále nepřichází a rozpočet se mezitím propadá do stále hlubší krize. Zastaví zadlužování návrhy, které unikají z vládních jednání?Hostem Ptám se já je bývalý guvernér České národní banky, expremiér a současný poradce představenstva Allianz pojišťovny Jiří Rusnok.Česko je stále ve větším minusu. Například podle Eurostatu jsme se ve čtvrtém kvartálu loňského roku meziročně zadlužili nejvíce z celé Evropské unie, když se státní dluh zvýšil na rekordních více než 2,99 bilionu korun. Ministerstvo financí na začátku dubna také oznámilo, že státní rozpočet skončil v letošním prvním čtvrtletí s nejhorším schodkem v historii České republiky, a to 166,2 miliardy korun. Loni byl přitom březnový schodek 59,1 miliardy korun.Rozpočet se podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) zatím vyvíjel nepříznivě i kvůli výdajům navíc na sociální dávky a pomoc lidem s energiemi. Prioritou je podle něj dodržet plánovaný schodek 295 miliard korun.Vláda si zároveň dala za cíl rozpočet co nejdříve stabilizovat. Pomoct by s tím měl zejména dlouho očekávaný balíček na konsolidaci veřejných financí, který kabinet už měsíce připravuje a který slibuje předložit na stůl v průběhu května. Návrh by měl zahrnovat úspory i daňové změny.Podaří se vládě zkrotit zadlužování? Jak radikální změny bychom potřebovali, abychom schodky rozpočtů vyrovnali? A co čeká českou ekonomiku do budoucna?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká televize by měla do léta znát jméno nového generálního ředitele. Se současným šéfem Petrem Dvořákem, který post obhajuje, se utká dalších sedm soupeřů. Mezi nimi i mediální manažer Martin Konrád. Jaké má s ČT plány?Hostem Ptám se já byl jeden z kandidátů na generálního ředitele České televize Martin Konrád.Do výběrového řízení o post šéfa ČT se přihlásilo celkem třináct uchazečů, pět z nich bylo vyřazeno kvůli nedodržení formálních náležitostí. Do boje o vedení ČT tak jde spolu se stávajícím ředitelem Petrem Dvořákem, který chce v čele televize zůstat i dál, sedm dalších zájemců.Kromě bývalého ředitele TV Prima Martina Konráda jsou dalšími uchazeči také šéf brněnského studia ČT Jan Souček, bývalý zpravodaj ČT z Bruselu Jiří F. Potužník, kreativní producent ČT Jan Štern, manažer Pavel Hřídel, architekt Ondřej Vrbík a Ondřej Cón.Konrád je mediálním manažerem přes dvacet let. Od ledna 2013 do dubna 2014 pracoval jako generální ředitel Primy, předtím pět let také jako její obchodní manažer. Byl i generálním ředitelem Asociace krajských televizí. V červenci 2021 řídil na jeden měsíc také agenturu Médea. V současné době působí ve vedení mediální agentury MMB. Na šéfa ČT kandidoval už v roce 2017. Tehdy spolu s Dvořákem postoupil do druhého kola, ve kterém ale nedostal jediný hlas.Mandát stávajícího šéfa ČT vyprší letos v září. Mezi kandidáty, kteří postoupí do závěrečného kola výběrového řízení, budou radní vybírat nového ředitele televize na začátku června.Jak by si Martin Konrád poradil s napjatou finanční situací ČT? Kde by hledal úspory? A trvá na tom, že by veřejnoprávní televize měla postavit nové sídlo?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda finišuje slibované změny v penzijním systému. Ministr práce tento týden představil první vlaštovku - návrh na úpravu valorizací a odchodu do předčasného důchodu. Plány ostře zkritizovala opozice. Kolik tím stát uspoří?Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).Vláda slibuje, že už brzy představí očekávanou reformu penzí. První návrhy na jejich úpravy představil šéf resortu práce tento týden. Nejzásadnější změnou je nahrazení mimořádné valorizace dočasnými příspěvky k důchodu, které by kompenzovaly růst cen, ale důchody nezvedaly trvale. Důchody se dál mají pravidelně zvyšovat od ledna, místo inflace a poloviny růstu reálných mezd by šlo o inflaci a třetinu růstu reálných mezd. Tedy jako do roku 2018.Dočasný příspěvek místo mimořádné valorizace by se vyplácel při dodržení růstu cen o pět procent. Dosud tento přírůstek zvedal zásluhový díl penze. Výrazněji se tak trvale navyšovaly vyšší důchody. „Stále zůstane zachována možnost rychlé a citelné kompenzace růstu cen seniorům. Mimořádné valorizace ale nesmějí rozevírat nůžky mezi bohatšími a chudšími seniory,“ vysvětlil Jurečka.Návrh obsahuje i změny v předčasných důchodech. Do něj budou moct lidé tři, nikoli pět let před řádným termínem. A penze se jim bude víc krátit.Ministerstvo práce chce i těmito kroky zajistit významné úspory a tím i dlouhodobost a udržitelnost důchodového systému. Kdyby měl fungovat v současné podobě, mohl by důchodový deficit za několik desetiletí tvořit přes pět procent hrubého domácího produktu. To by pro státní kasu znamenalo 300 miliard ročně.Zpomalení růstu penzí doporučuje vládě Národní ekonomická rada (NERV) i Národní rozpočtová rada (NRR) - jako krok nutný k ozdravení veřejných financí. Kabinet to už i přes protesty opozice prosadil u červnové mimořádné valorizace.Opoziční poslanci tvrdě kritizují i další navrhované změny. Například podle předsedkyně poslanců ANO Aleny Schillerové znamená nahrazení mimořádné valorizace důchodů dočasnými příspěvky její faktické zrušení.Komu a jak porostou důchody? Kdy budeme znát návrh reformy penzí? A může si stát dovolit zvyšování rodičovských příspěvků, které pětikoalice zároveň slibuje?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V neděli proběhla na Václavském náměstí další z protivládních demonstrací, opět pod hlavičkou strany PRO a jejího šéfa Jindřicha Rajchla. Ten se snaží zformovat novou politickou sílu proti Fialovu kabinetu. Čeho chce dosáhnout?Hostem Ptám se já byl expert na zdravotnické právo, bývalá tvář Pirátů, dnes jeden z řečníků na demonstracích hnutí PRO Ondřej Dostál.Proti kabinetu Petra Fialy (ODS) protestovaly v neděli v centru Prahy tisíce lidí. Demonstranti se shromáždili na Václavském náměstí. Po zhruba dvouhodinovém programu, během kterého zaznívalo zejména volání po konci vlády, se protestující vydali na pochod k sídlu vlády ve Strakově akademii. Na akci kromě právníka Ondřeje Dostála mimo jiné promluvili i předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek, choreograf Petr Zuska, předseda Českého svazu letectví Václav Vašek nebo poslanec SPD Jaroslav Foldyna.Organizátorovi Jindřichu Rajchlovi z neparlamentní strany PRO (Právo Respekt Odbornost) se na akci s heslem „Česko proti bídě“ podařilo přilákat podobný počet lidí jako na předešlou demonstraci v polovině března, kdy přišly desítky tisíc demonstrantů. A podle březnového průzkumu agentury Kantar by mělo PRO ve volbách do Sněmovny podporu až tří procent voličů. Rajchlovi se tak popularitou zjevně podařilo navázat na loňské protestní akce jiných organizátorů v čele s Ladislavem Vrabelem pod značkou „Česká republika na 1. místě“, které po počátečním vzepětí ztratily příznivce.Na rozdíl od březnového protestu, kdy se část demonstrantů pokusila sundat ukrajinskou vlajku z budovy Národního muzea a došlo na potyčky s policií, proběhla nedělní akce strany PRO relativně v klidu. Jindřich Rajchl na její závěr uvedl, že protestující si musí vzít zpět Českou republiku. Zároveň dodal, že jeho poselstvím je láska a pozitivita: „Empatie, solidarita a láska je naše cesta vpřed,“ řekl.Čeho chtějí pořadatelé demonstrací vlastně dosáhnout? Budou protestní akce eskalovat, jak tvrdí? A věří, že se dostanou do Sněmovny?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V květnu proběhne v Česku cvičení, které prověří připravenost armády na případné odvodní řízení. Zpráva vyvolala emoce i vlnu dezinformací strašících mobilizací. Jak je Česko nachystané na případné hrozby? Hostem Ptám se já byl bývalý náčelník generálního štábu Jiří šedivý, vedoucí katedry bezpečnostních studií na vysoké škole CEVRO Institut.Pravidelné cvičení, které prověří připravenost armády na případné odvodní řízení, se bude konat v květnu. Letos poprvé proběhne ve všech krajích současně a zapojí se do něj i zástupci samospráv a civilní lékaři. Zpráva vyvolala silné emoce ve veřejném prostoru i u části lékařů. Ihned se jí také chopila dezinformační scéna, která začala strašit tím, že akce je přípravou na mobilizaci.Situaci začal uklidňovat náčelník generálního štábu Karel Řehka. Upozornil, že civilní lékaři byli na některá armádní cvičení případných odvodů zváni i v minulosti. A jejich zapojení je pouhou nabídkou, protože armáda v mírových dobách nemůže lékařům nic nařizovat. Dodal také, že v minulých letech podobná cvičení organizovala krajská vojenská velitelství, letos se podle něj armáda rozhodla vše procvičit ve stejný čas, aby k nácviku mohlo přidat i relativně nedávno vzniklé teritoriální velitelství.Emoce ve společnosti, které zpráva vyvolala, Řehka řekl, že pokud slovo mobilizace působí paniku, je to špatně. Společnost podle náčelníka generálního štábu musí být připravena na krize. Jak je na tom česká společnost a jak je na případné hrozby připravena naše armáda? A jak ovlivní válku na Uktajině únik utajovaných amerických dokumentů?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Kromě pošt v Česku zanikne i část poboček finančních úřadů, od července se jich zruší bezmála 80. Podle resortu financí se tak v příštích třech letech ušetří až 150 milionů korun. Povede to ale k větší efektivitě Finanční správy?Hostem Ptám se já byla generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová.Po oznámeném rušení poboček České pošty vláda tento týden přišla s dalšími škrty ve státní správě. Ministerstvo financí od července zruší 77 z celkových 201 územních pracovišť finančních úřadů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že tak stát ušetří v příštích třech letech až 150 milionů korun. Finanční správa se podle něj zároveň zefektivní.Krok kritizuje opozice i někteří starostové. Podle Stanjury ale zůstane dostupnost i kvalita finančních úřadů zachována. Nová generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová, která je ve funkci od 1. března, k tomu uvedla, že její úřad se chce více zaměřit na elektronickou komunikaci s veřejností. Zároveň nabídne telefonické konzultace a rozšíří výjezdy do obcí. „Finanční správa bude mít méně kamenných pracovišť, plánujeme však posílit možnosti osobní komunikace daňových subjektů s pracovníky finančních úřadů a zajistit jim efektivní pomoc a podporu při plnění jejich daňových povinností,“ dodala generální ředitelka.Hornochová byla náměstkyní pro daně a cla někdejšího ministra financí Andreje Babiše (ANO) v letech 2014 a 2015. Měla na starosti také zavádění elektronické evidence tržeb (EET), kterou současná vláda od letoška zrušila. V posledních letech působila jako daňová poradkyně.Podle Stanjury by Hornochová v roli generální ředitelky měla zajistit vstřícnější přístup ke klientům a pomoci tak napravit reputaci nabytou právě za Babišových časů.Co přinese rušení finančních úřadů? Jak se daří digitalizace jejich služeb? A bude Finanční správa skutečně vstřícnější ke klientům?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) před dvěma týdny doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby umožnily návrat neutrálně označených ruských a běloruských sportovců do soutěží. Jak se k tomu staví ti čeští?Hostem Ptám se já je vodní slalomář, člen sportovní komise Českého olympijského výboru a stříbrný medailista z her v Londýně Vavřinec Hradilek.Sportovci z Ruska a Běloruska by se měli vrátit do mezinárodních soutěží. Alespoň podle doporučení Mezinárodního olympijského výboru (MOV), které na konci března sdělil sportovním federacím. Před rokem, po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, přitom byla stejná organizace jedna z prvních, která start Rusů a Bělorusů zakázala.Kromě doporučení otevření mezinárodních soutěží pro ruské a běloruské sportovce přišel výbor i s několika podmínkami. Soutěžit by mohli pouze sportovci pod neutrální vlajkou, a tedy za absence národních symbolů, hymny nebo národních barev. Startovat by nemohli ti, kteří jsou příslušníky armády, domácích bezpečnostních složek nebo aktivní podporovatelé války. Stejné podmínky platí i pro členy realizačních týmů. Vrátit do soutěží by se navíc mohli pouze jednotlivci, pro týmy by účast byla dále zakázaná.K otevřené diskuzi o návratu sportovců do mezinárodních soutěží vyzval prezident MOV Thomas Bach už loni v prosinci. Podle Bachova prohlášení z minulého týdne je pro celou debatu nad účastí ruských a běloruských sportovců zásadní, že sport a olympijské hry můžou otevřít dveře k míru.Postoj Mezinárodního olympijského výboru ale zkritizovalo mnoho českých i zahraničních sportovců. Vyjádřila se k němu například i česká tenisová hvězda Petra Kvitová, která prohlásila, že loňské vykázání ruských a běloruských tenistů z Wimbledonu jí vyhovovalo víc než jejich avizovaný letošní návrat do All England Clubu. Sklidila za to podporu svých sportovních kolegů, ale i obvinění z rusofobie od ruské tenistky Světlany Kuzněcovové.Možná účast ruských a běloruských sportovců na olympiádě v Paříži vzbuzuje emoce také v politice. Řada západních zemí se spolu s Ukrajinou proti jejich možné účasti jasně vymezila, a některé dokonce varovaly před možným bojkotem.Dokázali by čeští sportovci s Rusy a Bělorusy soutěžit v mezinárodních kláních? A byli by ochotni případně bojkotovat olympijské hry?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda rozjela největší změnu ve fungování České pošty za dlouhé roky. Chce zrušit 300 poboček a spustit její transformaci. Podle mnoha expertů je ale na záchranu těžce ztrátového státního podniku pozdě. Co stát od pošty chce?Hostem Ptám se já byl předseda hnutí STAN, vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan.Česká pošta plánuje snížit počet poboček o 300 k polovině roku a v souvislosti s tím zrušit 950 pracovních míst. Dalších 500 míst škrtne v logistické síti. Začátkem týdne to oznámil pověřený generální ředitel pošty Miroslav Štěpán.Zrušením části poboček chce podnik ušetřit zhruba 700 milionů korun ročně. Letos by mu tento krok měl pomoci vyhnout se pádu do insolvence. Za loňský rok Česká pošta zvýšila ztrátu na 1,75 miliardy korun z předchozích 681 milionů korun. Šéf rezortu vnitra Vít Rakušan (STAN) v souvislosti s tím prohlásil, že „rušení poboček je záchranná brzda“.Většina dotčených obcí s rušením pošt na jejich území nesouhlasí a chce s vedením podniku ještě jednat. Ministr vnitra Rakušan chce stihnout schůzky se starosty jednotlivých obcí ještě během dubna. Na dnešním jednání sněmovního bezpečnostního výboru řekl poslancům, že tři čtvrtiny starostů už mají dohodnutý termín s komunikačním týmem vedení pošty.Dnešní mimořádné jednání výboru vyvolala opozice, která se v minulých dnech a týdnech neúspěšně snažila prosadit debatu o plánované transformaci pošty na plénu Sněmovny.Jak velká redukce nakonec Českou poštu čeká? Podaří se zachovat funkční síť poboček? A bude stát poštu třeba za deset let ještě potřebovat?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Poslanci vládní koalice podrželi v čele Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou. A hromadně se jí začali zastávat, poté co si musela projít - řečeno slovy hnutí ANO - opoziční uličkou hanby. Zvládá šéfka Sněmovny svou funkci? Hostem Ptám se já je předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Opoziční ANO a SPD v úterý, podle očekávání, neprosadily odvolání předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová už dříve přiznala, že proti pohodlné koaliční většině 108 hlasů nemají opoziční hnutí šanci, ale že i tak si Pekarová Adamová „musí projít tou uličkou hanby“. Předsedkyni dolní komory poslanci koalice podrželi, pro její odvolání bylo jen 72 opozičních poslanců. Ti Pekarové Adamové vytýkali zejména průběh nedávného sněmovního několikadenního maratonu kvůli snížení růstu valorizace důchodů, kdy vedení Sněmovny po vyhrocené debatě omezilo dobu řečnění i politikům s přednostním právem. Došlo i na osobní útoky na Pekarovou Adamovou. Koaliční poslanci, včetně Marka Bendy, se jí ale zastali s tím, že všechna tehdejší rozhodnutí byla rozhodnutími celé Sněmovny, nebo alespoň její většiny.Předsedkyně dolní komory také před nedávnem sklidila od některých poslanců kritiku kvůli cestě na Tchaj-wan, kam se minulý týden vydala s nejpočetnější podnikatelskou delegací za posledních pět let.  Zvládá šéfka Sněmovny svou funkci? Jak probíhala cesta české delegace na Tchaj-wan? A byli by z celoživotních poslanců dobří ústavní soudci?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Rusové tvrdí, že po měsících krvavých bojů dobyli ukrajinský Bachmut. Kyjev to ale odmítá s tím, že se dál brání a ruské útoky odráží. V čem je Bachmut tak zásadní? A jak Moskva zareaguje na dnešní vstup Finska do NATO?Hostem Ptám se já je byl bezpečnostní analytik, poradce předsedy Výboru pro evropské záležitosti a místopředsedy PSP Martin Svárovský.Ruské jednotky se podle ukrajinského generálního štábu nadále snaží získat plnou kontrolu nad východoukrajinským Bachmutem. Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina postoupila v centru města a obsadila správní budovu města, potvrdil ve své nejnovější zprávě o situaci na bojišti americký Institut pro studium války.Šéf Wagnerovců Jevgenij Prigožin na začátku týdne tvrdil, že jeho bojovníci vyvěsili na budovu samosprávy Bachmutu ruskou vlajku a město tak z právního hlediska dobyli. Ukrajinská strana jeho tvrzení ale popřela. V úterý ráno nicméně ukrajinský generální štáb ve svém operačním přehledu uvedl, že tvrdé boje pokračují. Jen za poslední den Ukrajinci odrazili 69 útoků.Ruské invazní jednotky se pokoušejí dobýt Bachmut dlouhé měsíce. Jeho obsazení je součástí plánu Kremlu na obsazení celé Doněcké oblasti, která je součástí východního průmyslového srdce Ukrajiny, Donbasu. Boje o toto město jsou jedny z  nejkrvavějších v celém konfliktu, který Rusko rozpoutalo loni v  únoru. Těžké ztráty přitom hlásí obě strany a město samotné je podle agentury Reuters do velké míry zničeno.Kdo v tuto chvíli ovládá Bachmut? Už přišla plánovaná velká jarní ruská ofenziva, nebo Ukrajince teprve čeká? A co bude v následujících měsících rozhodujícím faktorem války?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Zastavte vývoj umělé inteligence, jde to moc rychle, vyzvaly včera v prohlášení světové hvězdy v IT včetně Elona Muska. Chtějí, aby svět pro nový fenomén nejprve stanovil pravidla. Jaká? A proč se máme umělé inteligence bát?Hostem Ptám se já byl odborník na informační technologie a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.Ve středu obletěla svět zpráva, která nejspíš nenechala v klidu ani úplné laiky v IT oboru. Přední světoví odborníci na umělou inteligenci (AI) vyzvali k pozastavení jejího vývoje. Stovky akademiků, expertů a podnikatelů zapojených do vývoje umělé inteligence ve svém otevřeném dopise požadují alespoň půlroční pauzu s ohledem na možná „hluboká rizika pro společnost a lidstvo“.S tím, jak jde vývoj rychle kupředu, nervozita mezi odborníky a vědci roste. Jen za jeden týden bylo představeno hned několik převratných novinek, včetně velkého jazykového modelu GPT-4. V řadě ohledů může tato umělá inteligence nečekaně dobře soupeřit s lidmi: třeba složitou zkoušku pro právníky zvládne lépe než 90 % lidských řešitelů.Mezi signatáři výzvy jsou i podnikatel Elon Musk, spoluzakladatel firmy Apple Steve Wozniak, šéf společnosti Stability AI Emad Mostaque nebo prezidentka neziskové organizace Bulletin of the Atomic Scientists Rachel Bronsonová. Šestiměsíční pauzu by podle nich měl svět využít hlavně k tomu, aby se dohodl na bezpečnostních pravidlech a zavedl postupy vedoucí ke smysluplné a transparentní regulaci tohoto rychle se rozvíjejícího odvětví.V čem může umělá inteligence změnit náš svět? Jaká pravidla pro její užívání jsou potřeba? A máme se obávat rychlého rozvoje umělé inteligence?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda slibuje, že už brzy představí dlouho očekávanou reformu penzí. Ve hře je i posunutí hranice pro odchod do důchodu na 68 let. Po opozici a části veřejnosti se proti tomu dnes bouří i odboráři. Jakých změn se nakonec dočkáme?Hostem Ptám se já byl ekonom z think tanku IDEA při CERGE-EI a poradce premiéra Daniel Münich.Kabinet Petra Fialy (ODS) plánuje kvůli zadlužování mimo jiné zpomalit růst penzí. Doporučují to i Národní rozpočtová rada (NRR) a Národní ekonomická rada vlády (NERV) - jako nutný krok k ozdravení veřejných financí. Podle plánu Ministerstva práce a sociálních věcí by se vyšší penze měly navyšovat pomaleji než nižší. Vláda to prosadila zatím jednorázově u červnové mimořádné valorizace.Nejen pro opozici, ale i část veřejnosti a odboráře se v rámci debaty o plánovaných změnách penzijního systému stala třaskavějším tématem věková hranice pro odchod do důchodu. Ta by se měla v příštím desetiletí zastavit na 65 letech. V postupném navyšování by se ale podle návrhů, které jsou na stole, mohlo dál pokračovat podle vývoje doby dožití.Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je potřeba zohlednit délku života i odpracovanou dobu a náročnost práce. Reformní změny penzí se podle něj mají dotknout čtyřicátníků a mladších. Jurečka také minulý týden řekl, že s uzákoněním důchodového věku na 68 letech ve svých návrzích nepočítá. Podle informací v médiích ale koaliční strany s posunutím věkové hranice až na 68 let stále pracují.Návrh na důchodovou reformu chce ministr představit v dubnu.Jak se bude věk pro odchod do důchodu zvyšovat? Jaké další změny v důchodech dnešní čtyřicátníky a mladší generace čekají? A můžeme v souvislosti s chystanými úpravami penzijního systému skutečně hovořit o reformě?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na hospodaření hradní kanceláře za vlády Miloše Zemana by si mohla posvítit sněmovní vyšetřovací komise. Podpisy potřebné k jejímu zřízení už sbírá trojice koaličních poslanců. Má komise smysl? A proč ji poslanci chtějí až teď?Hostem Ptám se já byl poslanec a místopředseda výboru pro bezpečnost Šimon Heller (KDU-ČSL), který je hlavním iniciátorem snahy o svolání komise.Spolu s ním podpisy, kterých potřebují alespoň 40, sbírají vládní poslanci a členové výboru pro bezpečnost Michal Zuna (TOP 09) a Jiří Hájek (STAN). Vyšetřovací komise by se podle představ trojice poslanců měla zaměřit na kauzy spojené s bezpečností a hospodařením Kanceláře prezidenta republiky v době, kdy na Hradě vládl Miloš Zeman a jeho spolupracovníci Vratislav Mynář a Martin Nejedlý.Podle Hellera by komise měla prošetřit kauzy za celých deset let Zemanova působení v čele státu, tedy od roku 2013 až do letoška. Za nejzávaznější považuje zacházení s tajnými dokumenty ze strany lidí, kteří neměli na Hradě prověrku, a skartace tajných materiálů, prověřit by se podle něj ale mělo celé hospodaření prezidentské kanceláře i zámku Lány.„Jsou tam kauzy kolem Vrbětic, kolem skartování nejrůznějších materiálů, řekněme utajovaných materiálů, což mě nenechává úplně klidným. Můžeme se bavit o nějakém případném trestném činu vlastizrady nebo vyzvědačství, ale to předbíhám. Každopádně mi dává logiku, aby jsme jako členové bezpečnostního výboru tyto věci prošetřili,“ doplnil další z poslanců Zuna.Z koaličních stran zřízení komise naopak příliš nepodporuje ODS, která by prošetření hradních kauz nechala policii. „Diskutovali jsme to a neřekla bych, že je proti jejímu vzniku odpor, ale není pro to podpora. Z hlediska vedení klubu to nespatřujeme jako úplně šťastné řešení,“ řekla Seznam Zprávám místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix. Nepřipojí se nejspíš ani Piráti.Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny je dočasná sněmovní komise, která je zřízena za účelem vyšetření věci veřejného zájmu. Návrh na její zřízení musí podat nejméně 40 poslanců a jejími členy mohou být pouze poslanci. Ve volebním období 2017–2021 vznikla vyšetřovací komise k OKD a k ekologické katastrofě na řece Bečvě.Co může sněmovní komise vyšetřit? Neprobíhá už kontrol činnosti a hospodaření Hradu dost? A proč s tím poslanci přicházejí až teď?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Unikátní dokumentární film Kuciak: Vražda novináře měl tento týden premiéru v českých kinech. Co snímek pět let poté ukazuje? A posunula tato otřesná vražda slovenskou společnost nebo se Slováci po letech vrací zpět?Hostem Ptám se já byla zakladatelka a ředitelka serveru investigace.cz Pavla Holcová.V únoru 2018 ukončují tři výstřely v domě ve Veľké Mači životy mladého páru. Jejich těla jsou objevena až po čtyřech dnech. Brzy poté se jména Kuciak a Kušnírová stávají symbolem největších protestů na Slovensku. Přesně těmito slovy je uvozen unikátní dokumentární film Kuciak: Vražda novináře.Dánsko-americko-český koprodukční dokument režiséra Matta Sarneckého vzbudil zájem už při světové premiéře v květnu 2022 na festivalu dokumentárních filmů Hot Docs Festival v Torontu. Ale také při evropské premiéře v Karlových Varech loni v červenci, které se kromě režiséra zúčastnili i rodiče Jána a Martiny. Do českých kin dokument dorazil tento týden.Snímek se zabývá nejen vraždou mladého novináře a jeho snoubenky, od které v únoru uplynulo pět let. Ukazuje i následky této události, která na Slovensku vyvolala největší protesty od pádu komunismu. Jednou z hlavních aktérek dokumentu je sama šéfka investigace.cz Pavla Holcová, která s Kuciakem dlouhodobě spolupracovala a která získala od nejmenovaného zdroje utajenou vyšetřovací složku k danému případu.Kromě nahlédnutí do toho, jak vypadá mafiánský systém na Slovensku, film přináší také záběry a informace ze spisu, které se v médiích zatím neobjevily.Je rozdíl v tom, jak snímek přijímá české, slovenské a zahraniční publikum? Jaká bílá místa v kauze Kuciakovy vraždy zůstávají? A posunulo se Slovensko od této tragické události, nebo by se tam mohlo něco podobného zase opakovat?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda slíbila, že během jara představí návrhy, jak snížit obří schodky státního rozpočtu. Ještě než s nimi stačil přijít ministr financí, v médiích se objevily vlastní nápady vládního hnutí STAN. Jaké recepty Starostové mají?Hostem Ptám se já byl poslanec a předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).Už v následujících týdnech by se Češi měli konkrétně dozvědět, kde a jak plánuje vláda škrtat a šetřit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce balíček na opatření pro konsolidaci státního rozpočtu představit do konce dubna. Tento týden to potvrdil mluvčí resortu Tomáš Weiss. O konkrétních opatřeních podle něj zatím strany vládní koalice jednají. Sám ministr už dříve uvedl, že má šest desítek návrhů. Celkově by měl balíček snížit strukturální deficit státního rozpočtu o 70 miliard korun.Mluvčí vládního hnutí STAN Sára Beránková tento týden médiím řekla, že Starostové v nejbližších dnech přestaví svůj vlastní balíček, který je až dvakrát větší. Jeho hlavním autorem je právě šéf rozpočtového výboru Sněmovny Josef Bernard.Jaké jsou základní pilíře, o které se konsolidační balíček STAN opírá? Na koho by měly úspory státu dopadnout nejvíce? A neodstartují Starostové vlastním návrhem spory ve vládní koalici?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Auta se spalovacím motorem se možná budou smět vyrábět i po roce 2035. Evropská komise, zejména pod tlakem Německa, ustupuje z původních plánů na čistě elektrickou automobilovou dopravu. Je to výhra? A je nějaký důvod se radovat?Hostem Ptám se já byl eurospolanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra.Majitelům aut se spalovacími motory i automobilkám v Evropské unii tento týden svitla naděje. Rok 2035 by nemusel znamenat úplný konec spalovacích motorů, který na začátku roku odsouhlasil Evropský parlament. Evropská komise totiž pracuje s návrhem, který počítá s prodejem nových osobních aut se spalovacími motory i po zmíněném datu. Podmínkou je, že budou využívat jen syntetická paliva.Syntetická paliva, v češtině někdy označovaná jako e-paliva, se vyrábějí chemickou cestou, ne z ropy. Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo.Konečné schválení normy Euro 7, která má od roku 2035 výrazně prodražit emise z automobilové dopravy, a prakticky tím znemožnit prodej nových aut se spalovacím motorem začátkem března odložily členské země EU kvůli výhradám některých států. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) prohlásil, že Česká republika zákaz prodeje nových osobních aut se spalovacími motory nepodpoří, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva. Výjimku prosazuje i například Německo.Je vážně výhra, že se auta se spalovací motorem budou vyrábět dál? Jak by to za zmíněných podmínek Evropské komise mohlo v praxi fungovat? A co to znamená pro budoucnost automobilového průmyslu v Evropě?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Lidstvo se pohybuje na tenkém ledě. A ten velmi rychle taje. Temito slovy doprovodil generální tajemník OSN nejnovější zprávu mezivládního panelu pro změnu klimatu. Jak vážným varováním zpráva je?Hostem Ptám se já byl profesor Miroslav Trnka, vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a koordinátor projektu InterSucho.Globální oteplování výrazně zrychluje, svět je na pokraji katastrofy. Takové závažné poselství lidstvu tento týden přinesla poslední hodnotící zpráva o stavu klimatu, kterou zpracoval Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC). Podle předních světových vědců planeta Země dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia proti hodnotám před průmyslovou revolucí už v příštím desetiletí.K udržení oteplení pod touto úrovní se přitom přihlásily téměř všechny státy světa v pařížské klimatické dohodě z roku 2015. Je to totiž hodnota, která je pro lidskou populaci hraniční. Při jejím překročení hrozí, že vlny veder, sucho, neúroda a vymítrání druhů budou tak extrémní, že se jim lidé už nebudou schopni přizpůsobit.Vědci zároveň ještě úplně neztrácejí optimismus, změna je stále možná. Lidstvo k tomu ale podle nich má poslední příležitost.„Člověk je zodpovědný za prakticky veškeré globální oteplování za posledních 200 let. Zpráva je ale návodem, jak tuto klimatickou časovanou bombu zneškodnit. Je to příručka pro přežití lidstva. Ukazuje, že udržení hranice 1,5 stupně oteplení je dosažitelné,“ okomentoval zprávu generální tajemník OSN António Guterres.Dělá svět pro záchranu klimatu dost? Co se stane v příštích letech s Českem, které se otepluje dvakrát rychleji než je průměr? A jaký život na Zemi nás čeká, pokud se lidstvo nepokusí o změnu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezident Petr Pavel podepsal spornou novelu, která snižuje tempo valorizace penzí. To by mělo zmírnit finanční tlak na důchodový systém. Opozice chce ale podat ústavní stížnost. Co bude s českými penzemi dál?Hostem Ptám se já byl ekonom David Marek.Vládní novela, kterou včera podepsal prezident Petr Pavel, počítá s tím, že při mimořádné červnové valorizaci se důchody zvednou v průměru o 760 korun. Podle nyní platných zákonných pravidel by to bylo asi o tisícovku víc. Kabinet Petra Fialy (ODS) změnu zdůvodňuje snahou brzdit zadlužování státu. Úpravou růstu penzí by za letošek mohl ušetřit 19,4 miliardy korun. Příští rok zhruba 34 miliard.Opoziční představitelé jsou z rozhodnutí prezidenta nevetovat novelu zákona o důchodech rozladěni. Hnutí ANO je už podle předsedkyně klubu Aleny Schillerové rozhodnuté dát stížnost k Ústavnímu soudu. Prezident Pavel na tiskové konferenci uvedl, že pokud by opoziční hnutí ústavní stížnost nepodala, přistoupil by k tomu sám.Vládu ke změně zvyšování důchodů tlačí ekonomická situace. Ceny za únor meziročně stouply o 16,7 procenta, což je stále vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky (ČNB). Podle odhadů ekonomů zůstane inflace po většinu roku dvouciferná a v celoročním průměru přesáhne deset procent.Výrobní ceny se zvýšily v zemědělství, průmyslu i stavebnictví. Hlavním důvodem jsou energie. „Firmy mohou stále poměrně rychle promítat růst nákladů do cen, protože to situace dovoluje. Je tady stále vysoká poptávka a firmy si mohou dovolit zdražovat,“ řekl už dříve Seznam Zprávám ekonom David Marek.Jaká bude jeho pozice v prezidentském týmu? Co znamená, že po 20 letech nebude na Hradě ekonom? Co česká české důchody? A jak se můžeme zbavit vysoké inflace?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se dostal pod palbu ostré kritiky. Té čelí hlavně pro své otázky na státní zastupitelství ohledně kauzy brněnských bytů, ve které figurují i jeho známí. Překročil linii toho, co smí dělat?Hostem Ptám se já byl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.V brněnské bytové kauze požadoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek opakovaně jak informace od žalobců, tak od soudu. Jak zjistili reportéři Seznam Zpráv, Blažek získal i seznam soudců, kteří v kauze schválili domovní prohlídky a vazby. V případu jsou přitom prověřováni mimo jiné ministrovi známí či lidé z ODS.Kvůli bytům a dalšímu městskému majetku zasahovala policie v Brně loni na podzim vícekrát. Počátkem října v souvislosti s privatizací bytů na radnici městské části Brno-střed obvinila osm lidí v čele s členem ODS Otakarem Bradáčem. V polovině října pak zadržela skupinu lidí v souvislosti s pokusem o ovládnutí černovické pískovny.Proti zasahování šéfa resortu spravedlnosti do živé kauzy se už vymezila například Unie státních zástupců nebo protikorupční organizace Transparency International, která ho kvůli předchozímu tlaku na žalobce už dříve vyzvala k rezignaci. K odvolání Blažka také vyzvala premiéra Petra Fialu (ODS), ten to ale odmítl. A podobnou výzvu tento týden v otevřeném dopise Fialovi poslala i občanská společnost Milion chvilek.Předseda vlády se na kauzu přitom dotazoval také, když chtěl loni přímo od nejvyššího státního zástupce informace o tom, zda je v případu obviněn tehdejší kandidát na ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Toho nakonec jmenoval prezident Petr Pavel do funkce minulý týden.Kam až může ministr spravedlnosti zajít? Může se premiér ptát, jak si ve vyšetřování trestní kauzy stojí kandidát na post ministra? A co říká o práci státního zastupitelství loňské rekordně vysoké odškodnění, které stát musel vyplácet nezákonně stíhaným?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nového prezidenta Petra Pavla čeká hned ze startu nelehký úkol. Musí rozhodnout, zda podepíše spornou vládní novelu o snížení mimořádné valorizace penzí. Podle opozice a některých expertů je změna protiústavní. Dá Pavel zákonu zelenou?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela.Vládní novela počítá s tím, že při mimořádné červnové valorizaci se důchody zvednou v průměru o 760 korun. Podle nyní platných zákonných pravidel by to bylo asi o tisícovku víc. Kabinet Petra Fialy (ODS) změnu zdůvodňuje snahou brzdit zadlužování státu. Úpravou růstu penzí by za letošek mohl ušetřit 19,4 miliardy korun. Příští rok zhruba 34 miliard.Plán vlády po obstrukčním maratonu ve Sněmovně nakonec posvětili poslanci i senátoři. Opozice ale stále trvá na tom, že zákon je retroaktivní a tudíž protiústavní. Vadí jí také, že byl projednán v legislativní nouzi. Opoziční ANO se teď upíná k prezidentovi, který může zákon podepsat, ale také vetovat. Petr Pavel původně sliboval své stanovisko už den po inauguraci, nakonec se ještě tento týden ve středu znovu sejde se zástupci opozice, aby vyslechl jejich argumenty.Na rozhodování mu už přitom nezbývá moc času. Vláda potřebuje, aby novela vyšla ve sbírce zákonů do 22. března.Jak se nový prezident, který před nástupem do funkce deklaroval, že se chce vyvarovat ústavně sporným krokům, rozhodne? A kam až můžou sahat pravomoci prezidenta?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Petr Pavel je od čtvrtka novým českým prezidentem. Spolu se svým týmem na Hradě po deseti letech vystřídal Miloše Zemana a jeho kontroverzemi ověnčené spolupracovníky. Jaký byl Zeman prezident a co čekat od jeho nástupce?Hosty speciálního vysílání Ptám se já k inauguraci ve čtvrtek byli spolu s bývalým premiérem a bývalým předsedou ČSSD Vladimírem Špidlou a reportérem Seznam Zpráv Václavem Dolejším i komentátor SZ Jindřich Šídlo a bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt.Nový prezident Petr Pavel začal úřadovat hned druhý den po své inauguraci. Jmenoval do funkce ministra životního prostředí lidovce Petra Hladíka, začal se seznamovat s Pražským hradem, jeho zaměstnanci nebo s Lumbeho vilou, v níž by mohl v týdnu bydlet. A také chystat na své první zahraniční cesty coby hlava státu. Hned po víkendu vyrazí na dva dny na Slovensko, ve čtvrtek pak do Polska. Takzvaných 100 dnů hájení po nástupu do funkce tedy nevyužije. Jak sám uvedl po inauguraci, nebylo by mu to vlastní a prý bude raději kritizován za příliš aktivní start. Pavel chce také mimo jiné pokračovat v cestách do regionů, více otevřít Hrad a vrátit na něj transparentní komunikaci.Bývalý šéf protokolu na Pražském hradě Jindřich Forejt očekává, že se s aktivním Pavlem prezidentský úřad výrazně promění. „Petr Pavel je o dvacet let mladší než jeho předchůdce, to znamená, že si budeme zvykat na jinou vizuální podobu toho úřadu, jeho pružnost, jeho energičnost,“ řekl Forejt. Čtvrteční inaugurace podle něj také zároveň byla loučením s érou předchozích prezidentů.Podle komentátora Seznam Zpráv Jindřicha Šídla byla inaugurace i důležitým svátkem pro demokracii, při kterém došlo mezi Pavlem a jeho předchůdcem Milošem Zemanem k mírovému předání moci. Otázka ale je, v jakém stavu nová hlava státu převzala Pražský hrad. „Nedovedu si představit, že by ta kancelář byla personálně a hodnotově v horším stavu, než ji zanechává Vratislav Mynář, Martin Nejedlý a Jiří Ovčáček,“ dodal Šídlo.Podobné obavy vyjádřil i Jindřich Forejt, podle kterého kancléř Vratislav Mynář předal týmu nového prezidenta Hrad dokonce v horším stavu, než byl po okupaci v roce 1945.Mynář se dostal do čela prezidentské kanceláře v roce 2013 spolu s nastupujícím Milošem Zemanem. Od počátku budil kontroverze a kritiku, například kvůli chybějící prověrce, hospodaření kanceláře, informování o zdravotním stavu prezidenta nebo kvůli svému trestnímu stíhání.Jak hodnotí bývalý šéf hradního protokolu svůj vztah s bývalým prezidentem Milošem Zemanem? Jak vnímal za svého působení poměry v prezidentské kanceláři a jak to vidí zpětně? A co na Hradě čeká Petra Pavla?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nový prezident Petr Pavel se v pondělí, hned čtvrtý den po inauguraci vydá na svou první zahraniční cestu. Podle tradice zamíří na Slovensko. Změní se s Pavlem vztahy Prahy a Bratislavy?Hostem Ptám se já byla bývalá herečka, diplomatka a politička Magda Vášáryová.Nový český prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že na svou první zahraniční cestu se vydá právě na Slovensko. Návštěva je plánovaná na pondělí 13. a úterý 14. března a koná se na pozvání prezidentky Zuzany Čaputové. Ta Pavlovi osobně gratulovala už v lednu po skončení druhého kola přímé volby v jeho volebním štábu v Praze. V den inaugurace pak svému protějšku poblahopřála v příspěvku na twitteru.„Jsem ráda, že v čele státu, který je Slovensku nejbližší, je člověk, se kterým máme stejné hodnoty. Přeji Vám mnoho dobrých rozhodnutí. Těším se na spolupráci a už brzy i na setkání v Bratislavě,“ napsala slovenská prezidentka.Vedle setkání s Čaputovou, které zahrnuje i schůzku prezidentských párů, má Pavel na programu mimo jiné třeba jednání s vrcholnými slovenskými politiky a spolu s Čaputovou se také zúčastní veřejné diskuse.Pavel touto návštěvou dodrží tradici, podle které první cesta vrcholných představitelů Česka a Slovenska vede do druhého státu bývalého Československa, aby tak vyjádřili nadstandardní vztahy. Pavlův předchůdce Miloš Zeman, kterému mandát skončil ve středu, navštívil Slovensko naposledy v únoru. Ve Vysokých Tatrách se sešel s Čaputovou, s bývalými slovenskými prezidenty, s premiérem a s předsedou parlamentu.Zeman se s Čaputovou dlouhodobě v mnohém názorově rozcházel a nezapomněl to nevybíravě připomenout ani při své poslední návštěvě. Z dosavadních vyjádření podpory Pavlovi to vypadá, že slovenská prezidentka si bude s novým českým protějškem rozumět lépe. Jak už sama dříve uvedla, měli by se spolu s Petrem Pavlem stát silným hlasem rozumu, prozápadní orientace a respektu k evropským hodnotám. Změnu dosavadní zahraniční politiky Pražského hradu a jasný obrat od Východu na Západ už před nástupem do funkce deklaroval i sám Pavel.Co pro vztahy Prahy a Bratislavy znamená příchod nového českého prezidenta? Čeká Česko a Slovensko prezidentská symbióza? A nejde o příliš velká očekávání?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má nového prezidenta. Petr Pavel se ujal funkce složením slibu před senátory, poslanci a dalšími hosty ve Vladislavském sále na Pražském hradě. Jakým bude prezidentem? A jaké vztahy potřebuje mít s hlavou státu premiér?Hostem speciálního vysílání Ptám se já k inauguraci byl spolu s bývalým šéfem hradního protokolu Jindřichem Forejtem a komentárory Seznam Zpráv Jidřichem Šídlem a Václavem Dolejším i bývalý premiér a bývalý předseda ČSSD Vladimír Špidla.Když se Vladimír Špidla stal v roce 2002 premiérem, jmenoval ho do funkce Václav Havel. Když o dva roky později končil, nesl už demisi do rukou Václava Klause. Mezitím stihl potupit Miloše Zemana a zabránit mu v tom, aby se v roce 2003 stal prezidentem země. Už tehdy také varoval před lidmi, se kterými Zeman spolupracoval.A jak Špidla zopakoval v rozhovoru, dodnes svého rozhodnutí nelituje: „Miloš Zeman se pokusil z Hradu vybudovat samostatné mocenské centrum a výsledkem byla v podstatě totální ztráta autority a neúspěch. Pokoušel se poměrně výrazně zasahovat do zahraničně-politických orientací a také se ukázalo, že neúspěšně. Čili je to nepříliš výrazná éra, která se nevtiskne nějakým zásadním způsobem do České republiky.“Úlohou nového prezidenta Petra Pavla by podle Vladimíra Špidly mělo být to, aby důstojně zosobňoval ústavní hodnoty. Že by měl Pavel tendence překračovat své pravomoci jako jeho předchůdci, bývalý premiér neočekává. „Má zkušenosti vojáka a důstojníka, a tak ví dobře, že prezident má sloužit a nemá přesahovat svou úlohu. Celá jeho kariéra byla, že sloužil státu, i na velmi významných funkcích,“ myslí si Špidla.Jaké vztahy potřebuje mít premiér s prezidentem? Kde může docházet k největším komplikacím? A proč by hlava státu neměla podle Vladimíra Špidly sídlit na Hradě?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už zítra se zvolený prezident Petr Pavel ujme úřadu. Na Hrad s sebou přivede také zcela nový tým. Jeho součástí by mohl být i mluvčí pro mladé neboli hradní influencer. Jakou roli by měl v komunikaci hlavy státu hrát?Hostem Ptám se já byl jeden z nejvlivnějších českých youtuberů Karel Kovář známý jako Kovy.Letošní prezidentské klání doprovázel obrovský zájem tradičních médií, ale nově také mnoha youtuberů a streamerů. A zřejmě i sami kandidáti pochopili, že mezi voliči dorostla generace, která čerpá informace hlavně od nich. Účast uchazečů o Hrad v pořadech na YouTube a dalších kanálech se tak stala významnou součástí volební kampaně, a to zejména v jejím závěru.Sám Petr Pavel byl například hostem youtubera Pavla „Herdyna“ Mikeše, když s ním hrál on-line hry a odpovídal na dotazy sledujících. Poskytl třeba také rozhovor youtuberovi Janu Špačkovi, který se se svým satirickým pořadem s názvem Fabulace Jana Špačka proslavil specifickým, mnohdy matoucím stylem komunikace s politiky.A tým nastupujícího prezidenta sází na spolupráci s influencery i do budoucna. „Je to způsob, jak přiblížit politiku mladým lidem, pro které třeba na první pohled nemusí být zajímavá,“ vysvětlovala krátce po volbách mluvčí zvoleného prezidenta Markéta Řeháková, proč by měl mít Hrad influencera.Kdo a jak přesně bude s prezidentskou kanceláří na komunikaci s mladými spolupracovat, Pavlův tým zatím oficiálně neoznámil. Sám Pavel před časem v té souvislosti zmínil právě Špačka.Jaký měli influenceři vliv na letošní volby? Jak a o jakých tématech by měla prezidentská kancelář s mladými lidmi komunikovat? A co mladá generace očekává od nastupujícího prezidenta?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Stát chystá změny, které se dotknou většiny, nebo dokonce všech rodičů malých dětí v Česku. Vláda zvažuje zkrácení doby rodičovské dovolené, zvýšení příspěvku i pobídku pro střídání u dítěte. Jaký to může mít na rodiny dopad?Hostem Ptám se já byla ekonomka Klára Kalíšková z FIS VŠE a think-tanku IDEA při CERGE-EI.Úpravy příspěvků pro rodiče malých dětí chce vláda předložit do konce roku. Podle plánu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostanou víc peněz ty páry, které se při péči o dítě vystřídají.Nově mají být dva měsíce příspěvku nepřenosné. Stát je proplatí jen druhému z rodičů, který o potomka primárně nepečuje, což v Česku bývá častěji otec. Střídání přitom nebude povinné. Pokud se pro něj ale rodiče nerozhodnou, peníze jim propadnou. Přesnou podobu návrhu mají v příštích týdnech ještě ladit koaliční experti na sociální problematiku.Opatření by přitom mělo přijít co nejdříve – Česku to nařizuje Evropská komise. „Jde o směrnici EU o worklife balance, která říká členským státům, že musí být určitá část rodičovské, kterou má čerpat druhý rodič,“ vysvětlil Jurečka.Pětikoalice letos zároveň uvažuje o navýšení příspěvku. Jurečka by přidal 50 tisíc korun, stejnou částku by chtěli i Piráti. Opozice by dala ještě víc, SPD navrhuje růst o 90 tisíc a ANO dokonce o 100 tisíc korun. V současné době na jedno dítě připadá rodičovský příspěvek 300 tisíc. Naposledy se zvedal o 80 tisíc před třemi lety. Na stole je přitom i varianta, že navýšení celkové částky by se mohlo podmínit právě zmíněným střídáním rodičů.Zvyšování rodičovského příspěvku má tento týden řešit na několika mimořádných schůzích svolaných z podnětů opozičního hnutí ANO Sněmovna.Měli by dostat rodiče malých dětí přidáno? Nebylo by vhodnější zavést diskutovanou valorizaci příspěvku než ho nesystematicky občas navyšovat? A jaký dopad by mohly mít plánované změny vlády na české rodiny?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Obstrukční „peklo“ ve Sněmovně pokračuje. Poslanci se dohadují o úpravě valorizace penzí už třetím dnem v kuse. Opozice se pokouší blokovat jednání dosud největšími obstrukcemi. Má vláda šanci změny důchodů prosadit?Hostem Ptám se já byl poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL).O sporném vládním návrhu na snížení mimořádné červnové valorizace důchodů se poslanci přou už od úterý. Ve středu si potvrdili projednávání ve stavu legislativní nouze a schválili pořad schůze. Schůzi protahuje opozice, která nesouhlasí s vládním plánem snížit červnovou valorizaci důchodů na 760 korun. Podle současného zákona by měla být zhruba o tisícovku vyšší. Kabinet chce ale prosadit změnu, aby se tolik neprohluboval schodek státního rozpočtu.Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který zákon za vládu předkládá, v noci na čtvrtek ve Sněmovně řekl, že zachování současného způsobu valorizace důchodů by znamenalo v příštích deseti letech celkové zatížení pro státní rozpočet zhruba 600 miliard korun povinných výdajů. Návrh kabinetu by toto zatížení snížil na zhruba 316 miliard korun.Opozice ale protestuje i proti tomu, že se vláda snaží změnu prosadit zrychleně v legislativní nouzi. Předseda hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš opakovaně vyzval premiéra Petra Fialu (ODS), aby vláda důchodovou novelu stáhla. „Tak to zastavte a zkuste se s námi normálně bavit,“ vzkázal koalici Babiš s tím, že doufá, že se podaří přesvědčit nastupujícího prezidenta Petra Pavla, aby zákon o nižší valorizaci důchodů případně vetoval.Podle Jurečky by koalice i přes odpor opozičních stran ráda dokončila jednání o penzích ve Sněmovně do konce týdne.Prosadí kabinet změny růstu penzí? Je fér měnit pravidla během hry a schvalovat novelu zrychleně v legislativní nouzi? A neměla vláda myslet na úpravy valorizace důchodů dříve?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Poslanecké sněmovně se naplno rozhořela bitva o důchody. Plán vlády na zrychlené projednání úpravy růstu penzí rozčílil opozici, která se rozhodla blokovat jednání dolní komory obstrukcemi. Má stát šetřit právě na důchodcích?Hostem Ptám se já byla předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desatová.Sporná vládní novela počítá s tím, že průměrný měsíční důchod se lidem od června navýší o 760 korun. Tedy zhruba o tisíc korun méně, než předpokládají dosud platná zákonná pravidla. Kabinet změnu zdůvodňuje snahou zpomalit zadlužování státu. Podle důvodové zprávy tak stát ušetří za letošek 19,4 miliardy korun a příští rok celkem 33 miliard korun.Opozice obviňuje vládu, že o nutnosti mimořádné valorizace důchodů věděla předem, ale vyčkávala kvůli výsledku prezidentských voleb. Mluví také o okrádání důchodců. Podle vicepremiéra a ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale byla pro kabinet rozhodujícím impulzem až čísla o lednové inflaci, která výrazně překročila předpoklady. Nařčení odmítá i premiér. „Nikdo nemůže říct, že nezvyšujeme penze. Jen upravujeme parametry, aby se skokově neutrhly,“ řekl Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Seznam Zprávy.Opozičním poslancům také vadí, že se vláda snaží prosadit snížení červnové valorizace penzí zrychleně v legislativní nouzi. Například podle místopředsedy poslanců ANO Aleše Juchelky kabinet jedná protiprávně. I tyto argumenty ale pětikoalice odmítá. A odkazuje se na dva verdikty Ústavního soudu týkající se pandemického zákona, který Parlament prosadil také ve stavu legislativní nouze.„Jde o obrovské finanční prostředky. Nejde jen o letošní červen, ale to zvyšuje základ pro všechny další valorizace a všechno, co se týká penzí. Je správné do toho zasáhnout,“ dodal Fiala.Na čem a na kom by měla vláda šetřit, jsou to právě důchodci? Potřebují další růst penzí? Nerostly už důchody dost? A nenarušuje tento spor mezigenerační solidaritu?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Kvůli válce na Ukrajině a závislosti na dodávkách z Ruska se Česko už rok potýká s energetickou krizí. Dlouho panovaly dohady, zda a jak regulovat v zimě topení domácností, nebo zda hrozí pozastavování průmyslu. Máme už vyhráno?Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).Ceny elektřiny a plynu začaly v souvislosti s válkou na Ukrajině raketově růst loni v létě. Například velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se loni v srpnu kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až k ceně 350 eur za megawatthodinu. Koncem února, rok od začátku konfliktu, cena plynu klesla pod 50 eur za megawatthodinu a je tak nejníže od prosince 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících.Plyn ale pořád zůstává citelně dražší než před dvěma lety, kdy stál méně než 20 eur za megawatthodinu. A podle odborníků se cena může zase kdykoliv zvýšit. Například v důsledku případného poškození plynovodu z Norska, vyšší poptávky po zkapalněném zemním plynu (LNG) z Číny nebo poškození LNG terminálu v USA.Zejména právě díky dovozu LNG ze Spojených států se evropským zemím podařilo zásobníky plynu před touto zimou naplnit.Jsou Česko i celá Evropská unie schopné se odstřihnout ruského plynu dlouhodobě? Končí už pomalu energetická krize v Evropě? A kdy se dočkáme nižších účtů za energie?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Kvůli válce na Ukrajině a závislosti na dodávkách z Ruska se Česko už rok potýká s energetickou krizí. Dlouho panovaly dohady, zda a jak regulovat v zimě topení domácností, nebo zda hrozí pozastavování průmyslu. Máme už vyhráno?Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).Ceny elektřiny a plynu začaly v souvislosti s válkou na Ukrajině raketově růst loni v létě. Například velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se loni v srpnu kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až k ceně 350 eur za megawatthodinu. Koncem února, rok od začátku konfliktu, cena plynu klesla pod 50 eur za megawatthodinu a je tak nejníže od prosince 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících.Plyn ale pořád zůstává citelně dražší než před dvěma lety, kdy stál méně než 20 eur za megawatthodinu. A podle odborníků se cena může zase kdykoliv zvýšit. Například v důsledku případného poškození plynovodu z Norska, vyšší poptávky po zkapalněném zemním plynu (LNG) z Číny nebo poškození LNG terminálu v USA.Zejména právě díky dovozu LNG ze Spojených států se evropským zemím podařilo zásobníky plynu před touto zimou naplnit.Jsou Česko i celá Evropská unie schopné se odstřihnout ruského plynu dlouhodobě? Končí už pomalu energetická krize v Evropě? A kdy se dočkáme nižších účtů za energie?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Po rekordních pěti měsících od voleb má Praha konečně nové vedení. Na dosavadní vleklá vyjednávání radní podle kritiků ale zatím navázali v podobném duchu – hned první jednání odložili. Co metropoli v příštích čtyřech letech čeká?Hostem Ptám se já byl nový pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS).„Práce na více než sto procent“, s těmito slovy představil nový primátor hlavního města minulý týden svou radu. Hned její první jednání, které se mělo uskutečnit v pondělí 20. února, bylo ale z technických důvodů odloženo. Pražští radní se mají na prvním řádném zasedání setkat o týden později, v pondělí 27. února. Zasedání má ve čtvrtek ještě předcházet takzvaná „předrada“, na které se její členové vzájemně seznamují s tím, co chystají předložit na pondělním zasedání.Důvodem pro odklad jednání bylo podle Svobody zajištění techniky a instalace softwarů pro jednotlivé radní. Takový postup na twitteru kritizoval například opoziční zastupitel na pražském magistrátu, starosta Prahy 7 a lídr hnutí Praha Sobě Jan Čižinský. Koalici v souvislosti s tím označil za ospalou.Narážel tím i na fakt, že povolební vyjednávání v Praze se táhla rekordně dlouho, celkem pět měsíců. Komunální volby na magistrát loni na podzim vyhrála koalice Spolu, která získala 19 mandátů. Druhé skončilo hnutí ANO se 14 mandáty. Piráti mají 13 zastupitelů a Praha Sobě 11 mandátů. Pět zastupitelů získalo hnutí STAN a tři SPD. Koalici nakonec vytvořilo Spolu s Piráty a STAN. ANO, Praha Sobě a SPD skončily v opozici.Svoboda, který byl primátorem hlavního města už mezi lety 2010 a 2013, dal kvůli staronové funkci k dispozici svoje posty ve sněmovních výborech. Odstupuje i z místa přednosty gynekologické kliniky a také ukončuje členství ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny. Tento týden také podle svých slov ukončil lékařskou praxi. Poslancem chce ovšem vedle funkce primátora zůstat i dál.Jaké budou první kroky radních pod vedením staronového primátora? Co metropoli v příštích čtyřech letech čeká? A vydrží pohromadě koalice, která tak složitě hledala po volbách shodu?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Změny na Pražském hradě se blíží. Zvolený prezident Petr Pavel nastoupí do úřadu už za dva týdny. Jeho tým v čele s kancléřkou Janou Vohralíkovou intenzivně pracuje na převzetí úřadu. Jak bude Hrad pod novým vedením fungovat?Hostem Ptám se já byla budoucí kancléřka zvoleného prezidenta Petra Pavla Jana Vohralíková, která dosud působí ve funkci kancléřky Senátu.Inaugurace zvoleného prezidenta Petra Pavla se bude konat 9. března ve Vladislavském sále na Pražském hradě. Kromě přípravy slavnostního ceremoniálu za účasti všech poslanců a senátorů a dalších čestných hostů musí Pavlův tým postupně převzít prezidentskou kancelář.Její budoucí šéfka Vohralíková zatím podle svých slov dostala od dosluhujícího vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře mimo jiné informace o organizační struktuře a tabulkových místech, protokoly k zábranám u Pražského hradu nebo průběžné zprávy z auditu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Vohralíková po poslední schůzce s Mynářem minulý týden uvedla, že závěrečný protokol z auditu hospodaření Hradu a jemu podřízených organizací kancelář stále nemá k dispozici. Podle šéfa NKÚ Miroslava Kaly by měl být závěr kontroly hotový za několik týdnů.Zvolený prezident Petr Pavel před časem přitom oznámil, že by chtěl do inaugurace ještě jeden audit. Podle Kaly ale tak rychlá kontrola není možná. Příští prezident také v médiích zmínil, že po své inauguraci chce nechat Hrad prohlédnout z hlediska bezpečnosti. Podle svých slov se obává mimo jiné odposlechů.Jak se zatím týmu Petra Pavla daří přebírání prezidentské kanceláře? Jak moc bude potřeba Hrad po éře Miloše Zemana a jeho spolupracovníků „vyvětrat“? A jak se s novým vedením změní personální obsazení úřadu prezidenta?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Tento týden uplyne rok od války na Ukrajině. Západ od začátku Kyjevu pomáhá dodávkami zbraní, informacemi, cvičením vojáků i sankcemi uvalenými na Rusko. Jak dlouho s podporou vydrží? A jak se daří modernizace české armády?Hostem Ptám se já byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).V pátek 24. února to bude přesně rok, co na Ukrajinu vtrhla ruská vojska, a rozpoutala tak největší válečný konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Zvláštní vojenská operace, kterou Moskva původně plánovala na tři dny, ruským stratégům nevyšla. A to i díky silnému odporu Ukrajinců a vojenské a další pomoci západních zemí. Konflikt se ale změnil ve vleklou opotřebovávací válku, jejíž konec je zatím v nedohlednu.Podle šéfky resortu obrany Jany Černochové události minulého roku zcela změnily bezpečnostní situaci. Na dnešním velitelském shromáždění v Praze také prohlásila, že bylo jasné, jak moc jsme za posledních 30 let zaspali. Postup Západu podle ní musí být jednotný a účinný.Česko, které se do pomoci Ukrajině intenzivně zapojilo hned od začátku války, zatím Kyjevu darovalo nepoužívaný vojenský materiál z vlastních armádních zásob asi za 4,8 miliardy korun. Zbraně Ukrajincům posílají i tuzemští zbrojaři. Loni do země vyvezli vojenský materiál za více než 50 miliard korun. Z bezpečnostních i taktických důvodů stát rozsah pomoci přesně neuvádí.Spojené státy tento týden oznámily, že v rámci zahraniční vojenské spolupráce poskytnou Česku v přepočtu asi 4,4 miliardy korun na modernizaci armády jako částečnou kompenzaci za techniku poskytnutou Ukrajině. Už na podzim přislíbily přes dvě miliardy korun. Ministerstvo obrany také koncem ledna dostalo v přepočtu asi 155 milionů korun od Evropské unie. Další částky se budou vyplácet postupně v následujících letech.Jak dlouho Západ vydrží pomáhat Ukrajině? Nedojdou zbraně a munice? Co může ještě poskytnout Česko? A jak přistoupí k výzvě k navýšení výrobních kapacit vojenského materiálu.---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Příští týden to bude rok, kdy na Ukrajinu vtrhla ruská armáda. V konfliktu už přišly o život statisíce lidí včetně tisíců civilistů. Velká část země je zpustošená. Ukrajinci ale přes to všechno úspěšně vzdorují. Jak dlouho vydrží?Hostem Ptám se já byl zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině a čerstvý držitel ceny Ferdinanda Peroutky Martin Dorazín.Brzy to bude rok, kdy Moskva zahájila invazi na Ukrajinu. Ruská vojska vtrhla do země 24. února 2022. Po řadě neúspěchů na frontě v létě a na podzim spustil Kreml na začátku loňského října pravidelné vzdušné útoky na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu. Konflikt už stál život sta tisíce lidí, včetně tisíců civilistů. Organizace spojených národů na začátku únoru potvrdila smrt 7 155 civilistů, včetně 438 dětí. Upozornila také, že mrtvých a zraněných je pravděpodobně mnohem více.Ukrajinci čelí útokům ruské strany prakticky denně. V noci na dnešek Moskva opět podnikla na ukrajinském území sérii vzdušných úderů. Podle tamních úřadů hlásilo zásahy několik oblastí, většinu střel a dronů ale sestřelila protiukrajinská obrana. Například ve Lvovské oblasti na západě země rakety podle místní správy poškodily zařízení kritické infrastruktury.Jak se po roce války Ukrajinci drží? Hrozí očekávaná ruská ofenziva, nebo jde o plané strašení? A jak má Ukrajině dál pomáhat Západ?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ceny v tuzemských obchodech jsou rekordní. Jejich poklesu se lidé podle expertů dočkají nejdřív na jaře. Vláda chce proto prověřit marže zemědělců, potravinářů i obchodních řetězců. Pomůže to?Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).Zboží v regálech tuzemských obchodů stále zdražuje. Ceny potravin v Česku v prosinci meziročně vzrostly o 27,2 procenta. Například ve Francii zdražily o 13,1 procenta, v Německu o 20,5 procenta. A světový index cen potravin již deset měsíců klesá. Experti se shodují, že cenovky se v Česku budou přepisovat nahoru ještě v únoru, poklesu by se mohli spotřebitelé dočkat nejdřív na jaře.Vysoké ceny potravin, ale i rostoucí náklady zemědělců a potravinářských podniků řešili zástupci Agrární a Potravinářské komory na začátku února na jednání s vládou. Kabinet Petra Fialy (ODS) slíbil, že prověří ceny u zemědělců, potravinářů i obchodních řetězců a zjistí výši obchodní přirážky jednotlivých sektorů. Na vysoké ceny některých potravin, například cukru, nedávno upozorňoval i sám šéf resortu zemědělství Nekula.Kdo může za rostoucí ceny v obchodech? Kdy se zdražování zastaví? Měla by vláda dělat opatření ke snížení cen? A co pro to dělá Ministerstvo zemědělství?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Hnutí ANO opouští jeden z vnitrostranických kritiků, primátor Ostravy Tomáš Macura. Hnutí se podle něj nedokáže změnit. Právě na změny, včetně obměny tváří nejužšího vedení, teď přitom ANO sází. Kudy se vydá?Hostem Ptám se já byl první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, který nově řídí stínovou vládu.Z řad ANO v pondělí vystoupil jeden z jeho dlouholetých členů a také hlasitých kritiků z poslední doby, ostravský primátor Tomáš Macura. Uvedl, že se nemůže smířit se směřováním hnutí, které je podle něj zcela odlišné od doby, kdy do něj vstupoval. Současně s tím prý už nevěří, že by na tom mohl ještě něco změnit. Lídři ANO včetně Karla Havlíčka už reagovali, že je Macurovo rozhodnutí nepřekvapilo. Nejužší vedení hnutí ANO projednalo svoje další směřování a výsledek prezidentských voleb minulou středu v centrále na pražském Chodově. Expremiér, šéf hnutí ANO a neúspěšný prezidentský kandidát Andrej Babiš po schůzce oznámil, že dál zůstává předsedou hnutí a poslancem. „Konečně jsem pochopil, jak to funguje. Musíte tam být vždycky, když se kliká, jinak jsou v kancelářích. Je to fajn práce, já si to užívám,“ řekl k činnosti ve Sněmovně. Uvedl také, že nikdy neřekl, že bude rezignovat. Tvářemi hnutí podle něj ale teď mají být místopředsedové Alena Schillerová a Karel Havlíček.Babiš získal v nedávných prezidentských volbách 2,4 milionu hlasů. Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel ho porazil zhruba o 960 tisíc hlasů, když ho podpořilo téměř 3,36 milionu lidí. „Můžeme konstatovat, že zisk 2,4 milionu hlasů je pro ANO skvělý výsledek a jednoznačná motivace pro další práci a obhajobu zájmů této skupiny voličů, jimiž Fialova vláda pohrdá a soustavně je ignoruje,“ řekl Babiš.Kam směřuje hnutí ANO a na které voliče chce cílit? Co znamená současný úkrok stranou Andreje Babiše pro budoucnost jeho politického projektu? A kdo je teď faktickým šéfem hnutí?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ruské jednotky se na Ukrajině dávají do pohybu. Podle varovných informací vojenských expertů a zpravodajců se Moskva chystá na velkou ofenzivu. Jak zásadní vliv na další vývoj války by to mohlo mít? A jak může dál pomáhat Západ?Ukrajina čelí další sérii vzdušných útoků ruských sil. Sirény se v pátek rozezněly napříč celou zemí. Ruské střely a bezpilotní letouny zasáhly několik energetických zařízení na východě, jihu i na západě. Exploze byly hlášené z Kyjeva, Kryvého Rihu nebo Poltavské, Kirovohradské a Charkovské oblasti. Podle ukrajinských úřadů Moskva ve čtvrtek večer vypustila na Ukrajinu také bezpilotní letouny íránské výroby.Bylo to zhruba v době končícího mimořádného summitu vrcholných představitelů Evropské unie v Bruselu, na který poprvé od zahájení ruské agrese na Ukrajinu osobně zavítal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten požádal unijní státníky o rychlejší dodávání zbraní včetně stíhaček. A také o to, aby sedmadvacítka ještě letos zahájila rozhovory o vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Dočkal se ale hlavně příslibů další podpory, bez konkrétních závazků.Jak se z pohledu NATO vyvíjí válečný konflikt na Ukrajině? Jakou další pomoc může Západ Kyjevu nabídnout? A pošlou země NATO požadované stíhačky?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Šéfové Unie jednají na mimořádném summitu o Ukrajině, migraci a podpoře ekonomik. Na setkání unijních špiček poprvé od téměř ročního vpádu ruských vojsk na Ukrajinu dorazí i prezident Zelenskyj. Jakou podporu se mu podaří získat?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).Dva týdny před prvním výročím ruského vpádu na Ukrajinu, který Moskva zahájila 24. února 2022, projednají politické špičky Evropské unie na mimořádném summitu desátý balík sankcí. Ty by měly omezit příjmy, z nichž Kreml válku financuje. Očekává se, že unijní státy také potvrdí dodávky dalších zbraní, a to včetně dlouho diskutovaných německých tanků Leopard 2.Jednání se v Bruselu poprvé od začátku války osobně účastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten chce s unijními kolegy hovořit o dalších potřebách své země, která usiluje o rychlý vstup do Evropské unie. Prezidenti a premiéři sedmadvacítky by na schůzce měli potvrdit, že Unie bude pomáhat, dokud to bude potřeba.Pro podporu si Zelenskyj tento týden už zajel do Velké Británie, kde se setkal s premiérem Rishim Sunakem a králem Karlem III. Večeřel také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem.Česko patří k zemím, které od začátku války na Ukrajině intenzivně pomáhají v humanitární i vojenské sféře. Premiér Petr Fiala (ODS) i šéf resortu zahraničí Lipavský tento týden zopakovali, že vláda hodlá v podpoře Kyjeva pokračovat i nadále.Jakou pomoc válkou zasažené Ukrajině unijní lídři schválí? Bude to stačit? A co bude pro naši diplomacii znamenat blížící se změna na Pražském hradě a konec desetileté éry Miloše Zemana?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Čechy zřejmě ani letos nečeká lehký rok. Vláda se chce konečně pustit do ozdravení zadlužené státní kasy. Resort financí chystá úspory i zvyšování příjmů státu. Jaké daně porostou? A na čem a na kom bude stát šetřit?Hostem Ptám se já je hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a poradkyně premiéra Helena Horská.Po prezidentských volbách má kabinet Petra Fialy (ODS) dostatek prostoru na nepopulární rozpočtová opatření. Nezbytné kroky pro ozdravení veřejných financí ostatně avizoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už před volbami.Státní rozpočet skončil v lednu ve schodku 6,8 miliardy korun. Je to potřetí za posledních 15 let, kdy je lednový výsledek státního rozpočtu záporný. Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos celkově hospodařit s příjmy 1,93  bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy.Snížení strukturálního schodku vláda označuje jako svoji prioritu. Na konkrétních návrzích teď pracuje s odborníky. Opírá se přitom zejména o doporučení Národní ekonomické rady vlády. Cílem změn a chystaných úsporných opatření je snížit strukturální schodek státního rozpočtu nejméně o 70 miliard. V rozhovoru pro Seznam Zprávy Stanjura řekl, že na expertní úrovni by se měla jednání uzavřít tento týden. S úpravami by pak chtěl kabinet přijít v průběhu jara. A ministr financí se netají tím, že daně se v Česku výrazně promění. Týkat by se to mělo například nemovitostí, živnostníků, stavebního spoření nebo alkoholu a cigaret.Jak se vláda vyrovná s energetickou krizí a zdražováním? Jak se promění daňový mix? Na koho změny dopadnou nejvíc? A jak těžké měsíce nás doopravdy čekají?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Zvolený prezident Petr Pavel se sešel s dalšími třemi nejvyššími ústavními činiteli. I kvůli směřování zahraniční politiky země. K jednání čtveřice vrcholných představitelů došlo po letech. Bude česká diplomacie zase jednotná?Hostem Ptám se já je předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.Zvolený prezident Petr Pavel se sešel s dalšími třemi nejvyššími ústavními činiteli premiérem Petrem Fialou (ODS), předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) ve středu večer. Pavel uvedl, že by do budoucna rád dělal taková setkání jednou za čtvrt roku. A označil schůzku čtveřice čelných představitelů státu za návrat k normálu.V komunikaci hlavy státu s jeho dalšími představiteli jde o zásadní obrat. Například se šéfem Senátu jednal dosluhující prezident Miloš Zeman naposledy v létě 2020 kvůli jeho cestě na Tchaj-wan. Zeman byl přitom proti této cestě, protestovala tehdy i Čína.A Tchaj-wan plánuje na konci března navštívit i předsedkyně Poslanecké sněmovny. Cestu chystá už několik měsíců. Čína ji teď, den po schůzce Pekarové Adamové s příštím prezidentem, označila za nesprávné rozhodnutí a vyzvala k jejímu zrušení. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo zahraničí. Peking už tento týden také protestoval proti pondělnímu telefonátu Pavla s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen.Na čem se čtveřice vrcholných představitelů domluvila? Jak se jejich nová spolupráce projeví na chodu země? A kam bude směřovat naše zahraniční politika?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nově zvolený prezident Petr Pavel už se pustil do práce, mimo jiné skládá svůj tým. Na Hrad s ním půjde řada nových tváří. Kdo mu bude radit s justičními kroky? A co novou hlavu státu v této oblasti po éře Miloše Zemana čeká?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Wintr z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.S novou hlavou státu přijdou v březnu na Hrad nové tváře. Zvolený prezident Petr Pavel chce celý tým představit v příštích týdnech. Jednou z jeho nejbližších spolupracovnic bude Jana Vohralíková, současná vedoucí Kanceláře Senátu. Ta na postu vedoucí Kanceláře prezidenta republiky vystřídá Vratislava Mynáře. V čele poradců má být Tomáš Richter, podnikatel a zakladatel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, který pomáhal s Pavlovou prezidentskou kampaní. Média zmiňují i jméno ekonomického poradce bývalého guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy, který už dřív sestavoval Pavlův expertní tým.V souvislosti s poradci v justici Pavel zmínil, že se v průběhu kampaně radil i s ústavními právníky Janem Kyselou a právě Janem Wintrem. Ten v minulosti opakovaně upozorňoval, že dosluhující prezident Miloš Zeman se často pohybuje na hraně, nebo dokonce za hranou nejvyššího zákona, a působí tak řadu problémů. Například blokováním jmenování členů vlády, naposledy Petra Hladíka na post šéfa resortu životního prostředí. Celý desetiletý vztah Zemana s Ústavou odborník na ústavní právo nedávno popsal jako „smutný příběh“.Jak narovnat Ústavu po éře Miloše Zemana? Kam až můžou sahat pravomoci prezidenta? Jak se osvědčila jeho přímá volba? A co čeká na novou hlavu státu po jejím předchůdci?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezidentské volby skončily pro expremiéra a šéfa ANO Andreje Babiše historickou porážkou. Pro jeho hnutí je to zároveň třetí volební neúspěch v řadě. Zhodnotit ho má za týden předsednictvo. Kudy se bude ANO ubírat dál? A s kým?Hostem Ptám se já byl hejtman Moravskoslezského kraje a místopředseda hnutí ANO Ivo Vondrák.Expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš odešel z prezidentských voleb s výraznou ztrátou. Volilo ho necelých a 2 a půl milionu lidí, tedy zhruba o 960 tisíc míň než jeho protikandáta Petra Pavla. Sám Babiš prohru uznal, výsledek přesto označil jako famózní. Jako neúspěch svého předsedy nebo celého hnutí ANO nehodnotí volby ani jeho čelní představitelé jako Alena Schillerová nebo Karel Havlíček.Podle dalšího z místopředsedů hnutí, hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka, se ale potvrdilo to, na co upozorňoval před volbami. Sám přitom veřejně vyjádřil podporu Petru Pavlovi.O dalším směřování hnutí ANO a jednání Ivo Vondráka má předsednictvo hnutí jednat 8. února.Jsou kritici uvnitř hnutí ANO v menšině? Pootočí jejich hlasy kormidlem hnutí? Nebo část členů stranu opustí?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nově zvolený prezident Petr Pavel získal od lidí rekordní počet hlasů. Vyhrál ve většině krajů i v zahraničí. Zabodoval taky u lidí, kteří v prvním kole podpořili Pavla Fischera a Danuši Nerudovou. Jak silný je to závazek?Hostem speciálního vysílání Ptám se já ve volebním štábu Seznam Zpráv v sobotu 28. ledna v pražské kavárně Na Boršově byla ekonomka, bývalá rektorka Mendelovy univerzity a prezidentská kandidátka, která v prvním kole voleb obsadila třetí místo, Danuše Nerudová.Petr Pavel vystřídá po deseti letech v prezidentském úřadě Miloše Zemana. Generálovi ve výslužbě dalo svůj hlas téměř 3,36 milionu lidí. Tedy zhruba o 960 tisíc více než jeho protikandidátovi Andreji Babišovi (ANO).Ve svém prvním projevu po zvolení Pavel řekl, že Češi musí své problémy řešit jako jedno společenství. „V této zemi nevidím vítězné a poražené voliče. Vyhrály hodnoty jako pravda, důstojnost, respekt a pokora. Tyto hodnoty jsem připraven svojí službou nejen na Hrad, ale i do naší republiky vrátit,“ uvedl. S tím souhlasí i Danuše Nerudová, která Pavla podpořila v kampani před druhým kolem voleb.Jaký je hlavní úkol pro nového prezidenta? Jak by měl naložit s podporou mladých voličů? A bude spolupráce Petra Pavla a Danuše Nerudové pokračovat?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V boji o prezidentský úřad porazil politický nováček Petr Pavel Andreje Babiše s velkou převahou, získal o téměř milion hlasů navíc. Přesto expremiér a šéf ANO označil toto skóre za famózní. Co výsledek znamená pro jeho hnutí?Hostem speciálního vysílání Ptám se já ve volebním štábu Seznam Zpráv v sobotu 28. ledna v pražské kavárně Na Boršově byl místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka.Petr Pavel vyhrál prezidentské volby se ziskem 58,32 procenta hlasů. Andreje Babiše volilo 41,67 procenta voličů. Celkově pro Pavla hlasovalo téměř 3,36 milionu lidí, tedy zhruba o 960 tisíc víc než pro šéfa hnutí ANO. Generála ve výslužbě si tak vybral rekordní počet lidí. Dosavadní prvenství držel prezident Miloš Zeman, který pěti lety dostal mandát od 2,85 milionu občanů.Andrej Babiš uznal svou porážku na sobotní tiskové konferenci ve štábu ANO na pražském Chodově. Zároveň vyzval své podporovatele, aby jeho prohru přijali také. Odmítl, že by dělal negativní kampaň a požádal Petra Pavla, aby vyzval své voliče k uklidnění emocí. „Zkuste žít bez Babiše, přestaňte ráno vstávat s nenávistí k Babišovi a večer usínat,“ uvedl.Předsednictvo ANO podle expremiéra 8. února vyhodnotí kampaň a představí svou další strategii.Kdo přispíval k tomu, že byla prezidentská kampaň tak vyhrocená? Jak velký neúspěch je takový propad v hradním klání pro celé ANO? A kam bude Andrej Babiš a jeho hnutí směřovat po volbách?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Boj Petra Pavla a Andreje Babiše o Hrad jde do finále. Spolu s vrcholící kampaní veřejný prostor zaplavily lživé a zavádějící informace, včetně zprávy o údajném Pavlově úmrtí. Jaký měly dezinformace na prezidentské klání vliv?Hostem Ptám se já byla Pavla Nýdrle, volební manažerka týmu Petra Pavla. Do pořadu byla pozvána i volební manažerka Andreje Babiše Tünde Bartha, ale na pozvání nereagovala.V pátek a v sobotu čeká Čechy druhé kolo prezidentských voleb, ve kterém vyberou, kdo po deseti letech vystřídá v čele státu prezidenta Miloše Zemana. Expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš i jeho protikandidát generál ve výslužbě Petr Pavel se v cílové rovince svých kampaní snažili získat přízeň voličů hlavně v debatách v médiích a na sociálních sítích.Pavel se přitom musel se svým týmem soustředit nejen na odrážení útoků svého protikandidáta, ale také na stupňující se dezinformace, mezi nimi třeba manipulativně sestříhané video nebo lživé zprávy o Pavlově údajném úmrtí. Tento útok oba kandidáti odsoudili.Byla prezidentská kampaň mezi prvním a druhým kolem špinavější, než se čekalo? Co ji ovlivnilo nejvíc? Jak do klání o Hrad zasáhly dezinformace a jak s nimi před volbami bojovat?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Do otevření volebních místností zbývá přesně jeden den. Už zítra Češi ve druhém kole prezidentských voleb vyberou, zda Miloše Zemana na Hradě vystřídá Andrej Babiš, nebo Petr Pavel. Co jejich souboj nakonec rozhodne?Hostem Ptám se já je sociolog a zakladatel výzkumné organizace PAQ Research Daniel Prokop.Už v pátek a v sobotu si budou lidé volit nového prezidenta. V prvním kole vyslali do finálového boje o Hrad expremiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a generála ve výslužbě Petra Pavla. Ti měli dva týdny na to, aby přesvědčili své voliče jít k volbám i podruhé, ale také na to, aby získali voliče nové.V prvním kole přitom každý z kandidátů lovil hlasy v jiných vodách. Zatímco Babiš výrazněji uspěl u voličů v chudých obcích s vysokou nezaměstnaností, Pavel nasbíral nejvíce podpory ve větších městech a u vysokoškoláků. Příběhy z konkrétních obcí, kde prezidentští kandidáti napoprvé drtivě uspěli, přinesly Seznam Zprávy také ve speciální sérii reportáží.U koho bude bodovat Andrej Babiš a u koho Petr Pavel ve druhém kole? Podaří se některému z nich získat hlasy z tábora svého protivníka? A do jaké míry mohli kandidáti ovlivnit rozhodování voličů svými výjezdy do regionů?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Před druhým kolem prezidentských voleb hledá Andrej Babiš hlasy, kde se dá. Včetně kostelních lavic. Od věřících za to ale sklízí hlavně kritiku. Co je za Babišovým obratem k Bohu ve skutečnosti?Hostem Ptám se já byl římskokatolický kněz, teolog a sociolog Tomáš Halík.Andrej Babiš je dlouhodobým propagátorem astrologie. Na svůj vztah k vyšší moci teď více upozornil po prvním kole prezidentských voleb, kdy se vydal navštívit kostel Pražského Jezulátka. Tam ho sice bosí karmelitáni, kteří kostel spravují, nepustili, protože se nechtěli stát součástí Babišovy kampaně, z Jezulátka se ale i tak stal jeden ze symbolů druhého kola prezidentského klání. Expremiér ho v kampani opakovaně využívá. Prohlašuje, že ho u sebe neustále nosí a že věří v jeho moc. Zároveň uvádí, že sám věřící není, ale do kostela chodí, když má příležitost.Pomocí víry také expremiér a předseda hnutí ANO vysvětloval, proč v neděli nakonec dorazil do zatím poslední předvolební debaty České televize se svým protikandidátem generálem Petrem Pavlem. I když do poslední chvíle tvrdil opak. Za změnou jeho názoru údajně byla bohoslužba v Chrámu svatého Víta, které se v neděli zúčastnil.Podle některých politologů a odborníků na marketing se tak Babiš snaží získat konzervativnější část voličů. Například těch, kteří v prvním kole volili Pavla Fischera. Podle jiných může cílit i na takzvané „něcisty“, tedy lidi věřící v jakousi vyšší moc. Podle praktikujících věřících a některých kněží, včetně Tomáše Halíka, Babiš ale církev zneužívá. Sám Halík vyjádřil podporu Petru Pavlovi.Zneužívá Andrej Babiš víru pro svou kampaň? Pomůže mu Jezulátko i v druhém kole boje o Hrad? A mají církevní představitelé doporučovat věřícím, koho by měli volit?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už tři měsíce uplynuly od chvíle, kdy se na veřejnost poprvé dostalo jméno Petra Hladíka coby kandidáta na nového ministra životního prostředí. Dodnes se jím ale lidovecký politik nestal. Proč na něm lidovci tak zarputile trvají?Hostem Ptám se já byl náměstek na Ministerstvu životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).Místopředseda KDU-ČSL a někdejší brněnský politik Petr Hladík byl v říjnu minulého roku stranou nominován na post ministra pro životní prostředí, kam měl nastoupit po Anně Hubáčkové, která rezignovala ze zdravotních důvodů. Jmenování ale oddálil policejní zásah na brněnské radnici, kde Hladík působil jako první náměstek primátorky.Hladík v případu figuruje jako podezřelý, obviněn nebyl, i přesto dal premiér prezidentovi návrh na jmenování Hladíka do funkce až koncem prosince. Zeman, který se s Hladíkem na začátku roku setkal, má ale k lidoveckému kandidátovi výhrady, odmítnutí Hladíka ale za protiústavní nepovažuje.Vicepremiér Marian Jurečka, který je dočasně pověřen řízením resortu životního prostředí, zatím Hladíka jmenoval náměstkem resortu. Proč o Hladíka na postu ministra lidovci tak stojí? Věří, že nový prezident přestane blokovat jmenování? A mlžil Hladík ohledně své role v policejním vyšetřování kauzy s přidělováním brněnských městských bytů?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Andrej Babiš před druhým kolem prezidentských voleb ostře útočí na svého soupeře Petra Pavla. Mimo jiné i kvůli vazbám na exdiplomata Petra Koláře. Jsou jeho útoky oprávněné?Hostem Ptám se já byl exdiplomat a podporovatel Petra Pavla Petr Kolář.Expremiér a lídr hnutí ANO opakovaně vyčítá svému soupeři v druhém kole boje o prezidentský hrad komunistickou minulost a nedostatek politických zkušeností a zpochybňuje jeho profesní kariéru.Nejnověji začal vytahovat vazby Petra Pavla na bývalého diplomata Petra Koláře. Mluví o něm jako o zákulisním lobbistovi, který Pavla ovládá. Kolář Pavlovi pomáhal už předtím, než kandidaturu oficiálně ohlásil, a objížděl s ním školy spolu s besedami v rámci projektu Pro bezpečnou budoucnost. Kolář zároveň tvrdí, že oficiálním členem Pavlova týmu není.Je tomu opravdu tak? Jakou roli Petr Kolář má? A jakou by měl v případě, pokud by Pavel prezidentské volby vyhrál?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Poslanecká sněmovna jedná už od úterý na mimořádné schůzi, na jejímž konci bude hlasování o vyslovení nedůvěry. Koná se na popud zákonodárců ANO, ačkoliv je předem jasné, že nemají dost hlasů, aby dokázali kabinet Petra Fialy svrhnout.Hostem Ptám se já byl místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka.Politici vládní koalice kritizují stranu Andreje Babiše, že zneužívá parlamentní diskuzi výhradně k podpoře svého předsedy v boji o Hrad. ANO se ale brání. Prý je důležité, aby vláda vyložila karty za situace, kdy se země ocitá v krizi.Schůzi dostali na začátku pod svou taktovku zástupci vládních stran. Mají totiž více řečníků s přednostním právem. Tuhle taktiku ale opozice opět napadla. Prý se jedná o ministerskou sebechválu. Každopádně parlamentní diskuze se tak hodně protáhla. V tomto volebním období se jedná už o druhý pokus vyslovit vládě nedůvěru.Může tak opozice posílit pozice prezidentského kandidáta Babiše? A co si od mimořádné diskuze slibují jeho spolustraníci?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Předvolební kampaň před prezidentskými volbami vstupuje do druhé fáze. A to ohlášením nebývale silné spolupráce finalisty a kandidátky, která se do úzkého souboje o Pražský hrad nedostala. Jak plánuje podpořit Petra Pavla?Hostem Ptám se já byla ekonomka, bývalá rektorka Mendelovy univerzity, která obsadila v žebříčku prezidentské volby v prvním kole třetí místo, Danuše Nerudová.Danuše Nerudová oznámila na společné tiskové konferenci s Petrem Pavlem, že o vítězství v přímé volbě budou společně usilovat nejen oni dva, ale také jejich týmy. Tvář horkého favorita se mimoto objeví na reklamních plochách patřících jeho dosavadní volební rivalce.Dnešní tisková konference navíc není jejich poslední společné vystoupení. Už tento týden se Nerudová i Pavel objeví na mítinku v Ostravě. A generál ve výslužbě také slíbil, že témata mladých, s nimiž přišla bývalá rektorka, si vezme za svá, jestli se stane příští hlavou státu.Bude tento tandem dostatečně silný, aby ve volbách získal větší podporu než předseda ANO Andrej Babiš?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Začínají dva týdny, které se v Česku ponesou ve znamení prezidentských voleb. Finalisté naplno využijí zbývající čas, aby mobilizovali své voliče nebo naopak přesvědčili potenciální příznivce soupeře, že mají ve druhém kole zůstat doma. Andrej Babiš zaútočil nevybíravě na svého rivala ihned po sečtení hlasů prvního kola.Hostem Ptám se já byl politolog z brněnské Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI Lubomír Kopeček.Máme před sebou dva týdny, ve kterých bude v Česku málokoho zajímat něco jiného, než druhé kolo prezidentských voleb. A že to nebudou dva týdny selanky, ukázala hned první tiskovka jednoho z finalistů, Andreje Babiše.Bývalý premiér se nevybíravě pustil do svého soka, včetně připomínky Pavlovy komunistické minulosti. A to navzdory faktu, že se Babiš marně snaží už léta o to, aby ho soud zprostil nařčení ze spolupráce s totalitní tajnou policií StB.Petr Pavel má v plánu se co nejdřív sejít s některými neúspěšnými kandidáty, aby s nimi projednal, jak ho chtějí podpořit. Důležité totiž je, aby zklamaní voliči nezůstali po debaklu svých favoritů doma.Přesunou se další voliči ANO směrem k vyzyvateli jejich dosavadního lídra, Petru Pavlovi, podobně jako moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák? Nebo dokáže Andrej Babiš mobilizovat víc voličů nespokojených s vládou, než v prvním kole?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Po mnoha týdnech intenzivní kampaně je rozhodnuto. Voliči poslali do druhého kola voleb Petra Pavla a Andreje Babiše. Ten druhý se přitom vyhýbal debatám i otázkám novinářů. Zvolí Andrej Babiš takovou taktiku i do druhého kola? A čeká nás od bývalého expremiéra tvrdá konfrontační kampaň?Hostem Ptám se já je místopředseda ANO Karel Havlíček.Šéf hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš má podle expertů jen omezené možnosti, jak vyhrát druhé kolo prezidentských voleb. Přesvědčit víc lidí, aby přišli k volbám, půjde jen těžko – účast přes 68 procent je už tak rekordní. Lze tak čekat ostrý boj mezi dvěma postupujícími kandidáty.Andrej Babiš se přitom alespoň do prvního kola snažil negativní kampani proti svým sokům vyhnout - alespoň to tvrdí jeho marketéři. A nechodil ani do televizních debat, až na tu poslední na televizi Nova.Už včera ale Babiš ve svém volebním štábu ostře zaútočil na Petra Pavla. Uvedl, že jediným prezidentem v Evropě, který byl „komunistickým rozvědčíkem“, je ruský prezident Vladimir Putin. Místopředseda hnutí ANO a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák mezitím v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že kvůli Babišově „nepovedenému proslovu“ dokonce zvažuje, že opustí hnutí.První místopředseda ANO Karel Havlíček zase varoval, že prezidentský úřad by neměl být v rukou kandidáta, kterého podporuje vládní koalice. Prezidentem by prý měl podle něj být někdo z opozice, kdo se dokáže vymezit vůči současné koalici a hájit zájmy těch, kdo s vládou nesouhlasí.Jakou taktiku zvolí hnutí ANO do druhého kola? A co říká výsledek Andreje Babiše v prezidentských volbách o podpoře voličů jeho hnutí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má dva finalisty v boji o prezidentský úřad a oba dva s minulostí v KSČ. Jak Petr Pavel, tak Andrej Babiš byli před rokem 1989 členy strany. Komu může minulost za režimu více uškodit?Hostem Ptám se já byl historik Eduard Stehlík, podporovatel generála Pavla.Petr Pavel svůj vstup do KSČ v roce 1985 označil opakovaně za chybu. Nejčastěji je mu ale vyčítáno, že za komunismu nastoupil na zpravodajské studium. A v sobotu se do něj kvůli tomu ve svém volebním štábu opřel i Andrej Babiš. „Víte, v které zemi v Evropě a blízko nás je prezidentem komunistický rozvědčík? Ano, máte pravdu – v Rusku. Prezident Putin byl vysazen a nasazen jako agent KGB v 80. letech v Berlíně. A na toto byl připravován pan Pavel – aby byl vysazen v týlu nepřítele,“ řekl Babiš na Pavlovo konto.Babiš zároveň zmínil, že se proti němu samotnému před druhým kolem chystají kompromitující materiály o jeho údajné spolupráci se sovětskou tajnou službou KGB.Expremiér a šéf hnutí ANO byl přitom od roku 1982 veden jako agent komunistické Státní bezpečnosti pod krycím jménem Bureš. Babiš dlouhodobě spolupráci odmítá a soudí se kvůli tomu, ačkoliv soud už několikrát potvrdil opak.Mohou Babišovi v boji o křeslo na Pražském hradě pomoci útoky na Pavlovu studijní minulost v komunistickém režimu? A jak důležité je pro voliče téma antikomunismu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Výsledek prvního kola prezidentských voleb je velmi těsný. Do finálového boje o Pražský hrad vstupuje jako první Petr Pavel, následovaný Andrejem Babišem. Bude kampaň před druhým kolem o to nevybíravější, o co menší jsou rozdíly v zisku hlasů hlavních rivalů?Hostem Ptám se já byl autor několika prezidentských kampaní Jakub Hussar.K volebním urnám zamířilo v pátek a v sobotu skoro sedmdesát procent lidí. Z toho jich zhruba jedna třetina volila Petra Pavla a druhá třetina Andreje Babiše. Poslední z favoritů Danuše Nerudová skončila třetí, s poměrně výrazným odstupem. Zůstala pod hranicí čtrnácti procent hlasů.Skoro okamžitě po skončení sčítání, v sobotu navečer, vystoupil před novináře bývalý premiér a několikrát zaútočil na svého volebního rivala. Zmínil Pavlovu předlistopadovou minulost, a to dokonce v souvislosti s ruským prezidentem Putinem.Petr Pavel oplátkou označil Babišovy výroky za „kňučení“ a řekl, že jestli bude zbývající kampaň předsedy ANO stejná jako tisková konference po prvním kole, bude to z jeho strany „samá lež“.Máme se připravit na dva týdny nevybíravého odstřelování mezi finalisty prezidentské volby? A kdo má větší šanci stát se hlavou státu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Přesně za jeden den, v pátek ve 14:00, se Čechům otevřou volební místnosti a budou v prvním kole vybírat nástupce Miloše Zemana v nejvyšší ústavní funkci. Jaká témata volby rozhodnou?Hostem Ptám se já byl sociolog a šéf STEM Martin Buchtík.Mezi 13. a 14. lednem Češi rozhodnou o tom, kdo postoupí do druhého kola prezidentských voleb. Z devíti kandidátů budou nakonec moci vybrat osm - v minulém týdnu z volebního klání odstoupil odborový předák Josef Středula ve prospěch bývalé rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové.Od kampaní se přitom v posledním týdnu přesunula pozornost především k televizním debatám mezi kandidáty. Dvou, ze tří naplánovaných debat se zatím nezúčastnil expremiér Andrej Babiš, kterého soud začátkem týdne zprostil obžaloby v kauze Čapí hnízdo.Jak velkou roli budou mít debaty v rozhodování voličů? A která témata jsou pro voliče stěžejní? A jaký smysl má zákaz zveřejňování předvolebních průzkumů pár dní před volbami?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V prezidentských volbách není Marek Hilšer nováčkem, přesto to zatím vypadá, že od minulých voleb mnoho dalších voličů, kteří by ho chtěli podpořit v souboji o prezidentský post, nezískal. Věří si pořád v boji o nejvyšší ústavní funkci?Hostem Ptám se já byl kandidát na prezidenta Marek Hilšer.Vedle svého kolegy ze Senátu Pavla Fischera usiluje o prezidentský úřad podruhé. Aniž by mu průzkumy veřejného mínění dávaly letos větší šance než před pěti lety. Tehdy skončil na pátém místě s necelými devíti procenty hlasů.Přes nízká čísla i výzvy k odstoupení ve prospěch některého ze silnějších kandidátů z boje vycouvat nehodlá. Na svých webových stránkách slibuje voličům naději a tvrdí, že chce být občanský kandidát.I přesto se ale raději spolehl na podporu senátorů než na podpisy z ulice. Sbírat je sice začal, na získání potřebného počtu podpisů ovšem nakonec rezignoval.Proč chce být vlastně prezidentem? Co si od voleb slibuje? A jak by změnil úřad, kdyby ho přízeň voličů vynesla na Pražský hrad?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Patří mezi jedny z prvních, o kterých se jako o možných kandidátech na Hrad spekulovalo, a dnes patří také mezi hlavní favority letošních prezidentských voleb. Má šanci vyhrát?Hostem Ptám se já je kandidát na prezidenta, generál ve výslužbě Petr Pavel.Byl členem KSČ, školil se na rozvědčíka armády komunistického Československa, pak ale přišla revoluce a jeho čekala kariéra už v demokratické armádě. Dotáhl to na náčelníka generálního štábu a pak i šéfa vojenského výboru NATO – tedy na druhou nejvyšší pozici v Severoatlantické alianci. Nikdy nebyl aktivním politikem.Jako o možném prezidentském kandidátovi se o něm spekulovalo dlouho, svou kandidaturu ale oficiálně potvrdil až v září 2022. Necelý týden před volbami patří společně s expremiérem Andrejem Babišem, kterého v pondělí zprostil soud obžaloby v kauze Čapí hnízdo, mezi favority voleb.Jaký by byl prezident? Jak by dohnal chybějící politické zkušenosti? A kde sám sebe vidí, kdyby neproběhl listopad 1989?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Expremiéra a kandidáta na prezidenta Andreje Babiše jen pár dní před prvním kolem prezidentských voleb zprostil soud obžaloby v kauze Čapí hnízdo. Co to znamená pro Babiše i jeho hnutí ANO?Hostem Ptám se já byl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).Pražský městský soud v pondělí nepravomocně osvobodil Babiše i jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo. Babiš byl v kauze, která se týká padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu ve středních Čechách, s přestávkami stíhán od roku 2017.Podle žalobce Jaroslava Šarocha měl Babiš na přelomu let 2007 a 2008 stát za vyvedením společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodejem akcií svým dětem a partnerce. Tak, aby Čapí hnízdo splňovalo podmínky k získání dotace pro malé a střední podniky.Podle soudce Jana Šotta ale skutek popsaný v obžalobě nebyl trestným činem a sám Babiš vnímá rozsudek jako důkaz nezávislosti justice. Zatím přitom není jasné, jestli kauza nebude mít dalšího dohru - jelikož verdikt není pravomocný, může se ještě státní zástupce Šaroch odvolat k Vrchnímu soudu v Praze.Jak hodnotí soud zástupci ANO? A může jeho výsledek přinést Babišovi nové hlasy v boji na Hrad?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Do prezidentské volby chce zasáhnout podruhé. Před pěti lety vzbudila jeho kandidatura rozruch, když navzdory poměrně pozdnímu nástupu šplhaly jeho preference rychle vzhůru. Překvapí i tentokrát?Hostem Ptám se já byl prezidentský kandidát Pavel Fischer.Ačkoliv v posledních prezidentských volbách skončil už v prvním kole, Pavel Fischer obsadil v prezidentském pelotonu třetí místo a v politice zůstal. Následně totiž uspěl v boji o senátorské křeslo a mezi senátory a poslanci také získal podporu pro svou současnou kandidaturu na nejvyšší ústavní funkci.Tentokrát mu ale průzkumy veřejného mínění příliš velké šance nedávají. Předpokládaná voličská podpora kolísá v jeho případě aktuálně kolem čtyř procent hlasů. Poměrně nedávno proto také čelil tlaku na odstoupení z boje o Hrad ve prospěch některého ze silnějších kandidátů. Odejít předem ale odmítl.V politice se dlouhodobě hlásí ke konzervativním hodnotám a média i veřejnost nejvíc zaujaly jeho kritické výroky vůči manželství pro stejnopohlavní páry nebo na adresu adopcí do těchto rodin.Co si od volebního boje slibuje tentokrát? A považuje své konzervativní názory za výhodu, nebo spíš hendikep v současné české politice?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Je uznávaný vědec, osm let vedl jako rektor Univerzitu Karlovu, byl členem KSČ a čelil kritice za uzavření smlouvy se společností Home Credit. Během covidové pandemie patřil mezi vědce, kteří zpochybňovali vládní restrikce a odmítal třeba povinné očkování. Proč šel do boje o Hrad?Je uznávaný vědec, osm let vedl jako rektor Univerzitu Karlovu, byl členem KSČ a čelil kritice za uzavření smlouvy se společností Home Credit. Během covidové pandemie patřil mezi vědce, kteří zpochybňovali vládní restrikce a odmítal třeba povinné očkování. Proč šel do boje o Hrad?Hostem Ptám se já byl kandidát na prezidenta Tomáš Zima.Ze všech dosavadních průzkumů to vypadá, že bývalý rektor Univerzity Karlovy je jasným outsiderem těchto voleb. Dlouhodobě se drží na konci kandidátské devítky a preference mu sociologové přisuzují dokonce pod jedno procento.Zima se především zapletl do vysvětlování, jak to největší a nejprestižnější česká univerzita má se spoluprací s totalitní Čínou a kontroverzní byly i jeho postoje k pandemii onemocnění covid-19, kdy vydával stanoviska, že se nemá panikařit a celkově nemoc, na kterou zemřelo až 40 tisíc lidí, ze začátku zlehčoval. A dokonce dostal anticenu Zlatý Bludný koviďák od Českého klubu skeptiků Sisyfos.Mimo jiné se bývalému rektorovi vyčítá jeho členství v KSČ. Na své fakultě dokonce za studentských let vedl Socialistický svaz mládeže.Jak vnímá svou komunistickou minulost? Čím chce voliče oslovit a má vůbec jeho kandidatura cenu? A jaké vztahy by měla mít ČR s Čínou?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Patří mezi tři favority prezidentských voleb. Je žena a je mladá, což sama ráda zdůrazňuje. Je ekonomka, profesorka a v podstatě nováček v politice. Má šanci zvítězit?Hostem Ptám se já byla kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.Generál Petr Pavel, expremiér Andrej Babiš a ekonomka Danuše Nerudová - tihle tři se v posledních týdnech perou o první příčky v průzkumech voličských preferencí v prezidentských volbách a každý z nich má podle expertů šanci získat přes čtvrtinu voličských hlasů.Pokud by v přímé volbě prezidenta zvítězila, stala by se Nerudová první ženou v čele České republiky. Jenže na lítý boj to nevypadá jen z průzkumů, ale i z průběhu kampaně. Třeba Nerudová v ní musela vysvětlovat hlavně kauzu rychlostudentů a problematických titulů na Mendelově univerzitě v době, kdy ji vedla, a pak také obavy z možného střetu zájmů vzhledem ke kariéře jejího muže.Její vysvětlení přitom stojí na tvrzení, že za nic nemůže, protože fakultu, kde k problémům docházelo, vedl děkan, jenž nese zodpovědnost.Proč dále trvá na tom, že nepochybila? Co podle ní volby rozhodne? A jak by využívala prezidentských pravomocí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ještě před pár týdny nebylo jasné, jestli se mezi kandidáty na Hrad zařadí. Stížnosti Karla Diviše ale Nejvyšší správní soud vyšel vstříc, a proto se začátkem prosince zařadil do devítky zájemců o prezidentskou funkci. Má šanci uspět?Hostem Ptám se já byl kandidát na prezidenta Karel Diviš.Jeho kampaň pár týdnů stála kvůli rozhodnutí Ministerstva vnitra, pak ho ale do volebního klání vrátil Nejvyšší správní soud. Býval moderátorem sportovních relací a politika ho prý láká už delší dobu. Předvolební průzkumy mu ale zatím nedávají velkou šanci na zvolení – podle nich by ho volily asi jen 2,3 procenta obyvatel.Ani nízké preference ale zakladatele a šéfa technologické firmy IDC-softwarehouse neodrazují a v kampani plánuje pokračovat. Diviš už v lednu loňského roku, kdy kandidaturu oznámil, řekl, že nevidí nikoho, komu by chtěl dát hlas. Prezident by podle něj měl mít rád lidi a měl by mít dobré srdce.Opravdu věří, že z pozice outsidera má šanci postoupit do druhého kola? A koho by v případě neúspěchu podpořil? A rozuměl by si s vládou Petra Fialy?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

České předsednictví Evropské unii skončilo a je na čase, aby se vláda začala plně soustředit na řízení země. V příštích měsících plánuje úpravu svého programového prohlášení, slibuje najít úspory ve výši 70 miliard a zásadní reformy - třeba tu důchodovou. Kde chce vláda šetřit?Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).Právě důchody stále více zatěžují veřejné rozpočty. Loni narostly výdaje o desítky miliard kvůli mimořádným valorizacím a náklady zvýšil i nebývalý počet lidí, kteří si zažádali o předčasný důchod, protože to vycházelo výhodněji. A podobná situace by mohla být i v letošním roce, kdy nás další mimořádná valorizace penzí čeká.Podle Jurečky se ale v sociální oblasti dá v současné době šetřit jen těžko, řada změn by podle něj měla přijít až s důchodovou reformou a stát by se měl aktuálně soustředit spíše na příjmovou stránku rozpočtu. Pomoci by mělo například zvýšení některých daní nebo dokonce forma vracení státní pomoci podniky, které už překonaly krizovou dobu.Koho zatím vláda v krizi nechává, jsou podle všechno někteří občané, kteří dlouhé týdny čekají na vyplacení dávek úřady práce. Ty v některých regionech nápor žadatelů nestíhají odbavovat.Kdy vláda zpomalí růst důchodů? Kdy začnou lépe fungovat úřady práce, aby včas stihly lidem vyplácet potřebnou státní pomoc? A jaké daně by vláda chtěla zvýšit?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Desetileté období, kdy v čele České republiky stál jako prezident Miloš Zeman, pomalu končí. Příští prezident nastoupí do funkce v době, kdy se lidem žije nejhůře za mnoho let. Jaký bude jeho nejdůležitější úkol?Hostem Ptám se já byl bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.Evropa i svět má za sebou mimořádně složitý rok, zásadně poznamenaný ruským útokem na Ukrajinu a řadou ekonomických problémů, které válka po celém světě vyvolala. Lidé zchudli, v Česku víc než v mnoha dalších zemích. A neblahé důsledky válečného konfliktu včetně třeba vysokých cen energií si neseme i do roku 2023.Českou politickou scénu přitom čeká zásadní událost hned zkraje roku. Pomalu totiž končí desetileté období, kdy v čele státu stál prezident Miloš Zeman, a Češi si už za pár dní ve třetí přímé volbě prezidenta vyberou novou hlavu státu. V přímé volbě se utká devět kandidátů, kteří dokázali sehnat dostatek voličských podpisů nebo podporu poslanců a senátorů a obstáli před Ministerstvem vnitra nebo s odvoláním u Nejvyššího správního soudu.Nová hlava státu před sebou bude mít přitom řadu úkolů. Kromě řady krizí, kterým Česko čelí, bude muset nový prezident jmenovat například velkou část soudců Ústavního soudu, včetně jeho předsedy.Jaké největší výzvy čekají na budoucího prezidenta? A jaký bude odkaz éry Miloše Zemana?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Jeden z nejlepších dirigentů současnosti Jakub Hrůša zaznamenal ohromný úspěch. Teprve jako druhý Čech v historii se stane hudebním ředitelem londýnské Královské opery v Covent Garden.Hostem Ptám se já byl dirigent Jakub Hrůša.Do vedení legendárního operního tělesa nastoupí Hrůša v září 2025. K jeho výběru poznamenal ředitel Královské opery Oliver Maers, že v Londýně oceňují na českém dirigentovi „nejen jeho vynikající uměleckou tvorbu, ale taky velkorysost a vřelost jeho osobnosti.“Hrůša je v současnosti šéfdirigentem Bamberských symfoniků a hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie. Zároveň často vede další světová hudební tělesa v Evropě i v zámoří, včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků nebo třeba Newyorské filharmonie. Vřele ho vítají taky vyhlášené operní domy. A to zdaleka není všechno.Hrůša se svou nahrávkou pořízenou u německé nahrávací společnosti, také probojoval do nejužšího finále prestižních cen International Classical Music Awards.Co ho ve vedení londýnské Královské opery čeká? A jak se tvoří program tak výjimečného souboru?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Je jedním z nejlepší světových lezců současnosti. Nestaví si před sebe hranice a ke každé překážce přistupuje jako k výzvě. Má medaile z mistrovství světa i Evropa, pohořel ale na olympijských hrách. Co všechno mu dává sport?Hostem Ptám se já byl horolezec Adam Ondra.Ani těm, kdo nepatří mezi skalní fanoušky lezení, určitě neunikly úspěchy fenomenálního českého lezce Adama Ondry. Už před lety uchválil fotkami z výstupu na legendární stěnu El Capitain, kde se snažil výrazně vylepšit rekord v tom, jak rychle tuhle stěnu zdolat. A nedávno se předvedl i na domovské půdě - předvedl první volný prvovýstup cesty Zvěřinec v Holštejně, kterou označil za svoji druhou nejtěžší zdolanou lezeckou linii a jako první pokořil také nejstrmější převis Česka v propasti Macocha.Ondra se lezení věnuje od malička a ti , kdo tento sport sledují si ho mohou pamatovat už jako desetiletého kluka, který při lezení na kolmých stěnách působí jako pavouk. Dnes se dostal do bodu, kdy je jedním z nejlepší světových lezců současnosti. Nestaví si před sebe hranice a ke každé překážce přistupuje jako k výzvě. Má medaile z mistrovství světa i Evropy, pohořel ale na olympijských hrách.Co považuje za svůj největší úspěch? Jak jde dohromady rivalství na závodech a skutečné přátelství na skalách? A jaké výzvy by rád zdolal?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Po letech, kdy Česko i zbytek Evropy řešily v zimě hlavně covidovou pandemii, poznamenává letošní chladnou sezonu epidemie jiných respiračních nemocí. Ať už se jedná o chřipku, nebo RSV – tedy respirační syncytiální virus.Hostem Ptám se já byl epidemiolog IKEM Petr Smejkal.Třeba v pražské MHD je docela jasně vidět a slyšet, kolik lidí se virům neubránilo. Rýma, kašel, jasné příznaky. A podle Ministerstva zdravotnictví není situace o moc lepší ani v dalších regionech.Zvlášť nebezpečné je to teď pro děti zhruba do dvou let. Hlavně miminka se nedovedou s viry dobře vypořádat. Dětské jednotky intenzivní péče se na řadě míst proto rychle plní. Situaci nepomáhá ani fakt, že je už několik týdnů v podstatě nedostupný Nurofen pro malé pacienty.A dá se předpokládat, že předvánoční večírky a následná vánoční rodinná setkání epidemickou situaci moc nevylepší.Co nás tedy v nejbližších týdnech čeká? A má ještě smysl očkovat se proti chřipce nebo covidu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

České předsednictví Evropské sedmadvacítce končí a z Evropy se ozývají slova chvály. Praha zvládla složité výzvy, dojednala celou řadu kompromisů a na závěr významně posunula i evropskou zelenou politiku. Máme být na co pyšní?Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer.Letošní předsednictví má s tím v roce 2009 společného asi jen máloco. Tehdy v polovině předsednictví padla vláda Mirka Topolánka a bylo po parádě. Ostatně možná i kvůli téhle neblahé zkušenosti se vláda tentokrát rozhodla předsednictví před veřejností v podstatě utajit. Neprovázela ho žádná kampaň, ani žádné prezentace úspěchů. A úspěch to přitom nakonec byl - alespoň tak o tom, jak Česko v posledním půlroce vedlo Radu EU, teď mluví řada unijních představitelů.Své předsednictví Česko zakončilo dvěma zásadními dohodami. Tou první je dohoda na revizi systému obchodování s emisními povolenkami, kterou se Unie přihlásila k ústřednímu bodu Zelené dohody pro Evropu s cílem učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální.Další klíčovou dohodou je dohoda na cenovém stropu u plynu, který by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena termínových kontraktů na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny v řadě překročí 180 eur za megawatthodinu.Máme být na předsednictví pyšní? Proč vláda vedení unie lépe nepromovala a nevyužila ho k přiblížení bruselských institucí veřejnosti? A jsou dobrou zprávou na závěr dojednané dohody---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Analytik a expert na Ukrajinu hodnotí situaci na frontě, riziko přímého zapojení Běloruska do války, problémy s pomocí civilnímu obyvatelstvu i útoky na území Ruska.Hostem Ptám se já byl analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška.Běloruský prezident Alexandr Lukašenko po včerejším setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem oznámil, že země uvedla do pohotovostního bojového režimu raketové systémy S-400 a Iskander, které mu dodalo Rusko. Bělorusko přitom už od začátku války na Ukrajině propůjčuje Rusku své území k provádění raketových útoků na napadenou zemi. Americký Institut pro studium války (ISW) ale v noci na dnešek uvedl, že se ruskému prezidentovi opakovaně nepodařilo Lukašenka přesvědčit, aby se k válečnému tažení proti společnému sousedovi připojil.Rusko v průběhu posledních týdnů silně útočí na strategickou infrastrukturu Ukrajiny. V pondělí nad ránem zaútočilo například na Kyjev a okolí bezpilotními letouny. Podle ukrajinských úřadů se protivzdušné obraně podařilo sestřelit 18 z 23 dronů íránské výroby.Ruští vojáci dál útočí také na severním úseku fronty u měst Svatove a Kreminna, u Bachmutu a v okolí Doněcku. Ofenziva pokračuje i v Luhanské oblasti. Z Ruska na druhé straně přišly v posledních dnech zprávy o útocích na strategická vojenská letiště ležící hluboko v ruském vnitrozemí.Jak se válečný konflikt posouvá? Stojí za útoky na ruské vnitrozemské letecké základny Ukrajina? A proč teď na Ukrajině nepostupuje fronta?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Stále víc lidí v Česku šetří a měnit to nehodlá ani o Vánocích. Někteří prostě nemají na výběr. Podle průzkumu si víc než čtvrtina může dovolit kupovat pouze základní potraviny. Jak hluboko do kapsy ještě budeme mít?Hostem Ptám se já je ekonom Štěpán Křeček.Letošní Vánoce budou v Česku jiné, převážně skromnější než v minulých letech. Lidé začínají kvůli vysokým cenám šetřit a za dárky nebo sváteční tabuli nechtějí nebo nemůžou utrácet tolik jako dřív.Podle průzkumu společnosti KRUK, která spravuje pohledávky na tuzemském a slovenském trhu, si 28 % českých domácností může dovolit nakupovat jen základní potraviny. Víc než polovina pak vyhledává cíleně pouze zlevněné zboží.To všechno vede nevyhnutelně k tomu, že se tenčí zisky obchodníků, pro které je předvánoční období zásadní. V sezóně od listopadu do Štědrého dne běžně zaznamenali až třetinu ročních tržeb. Letos to zřejmě bude jinak.Vyřeší výrobci poptávku po levnějším zboží tím, že nabídnou horší kvalitu? A je možné zlehčovat problém chudnutí české společnosti odkazem na plné košíky v pražských supermarketech?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Matematik a miliardář Karel Janeček se nechce smířit s tím, že Nejvyšší správní soud potvrdil jeho vyřazení z prezidentských voleb, a hodlá se obrátit na Ústavní soud, po kterém chce žádat dokonce odklad přímé volby.Hostem Ptám se já byl podnikatel Karel Janeček.V prezidentském souboji zůstává i po zásahu Nejvyššího správního soudu devět kandidátů. Některá jména se ale proměnila. Do boje může zasáhnout původně vyřazený Karel Diviš, naopak o registraci přišla Denisa Rohanová. Kvůli tomu, že svou kandidaturu opřela o zákonodárce z minulého volebního období.Denisa Rohanová se s tímhle rozhodnutím ale nechce smířit a plánuje se obrátit na Ústavní soud. Stejně jako Karel Janeček, který zůstává i po vynesení verdiktu mimo hru. Podle něj zvítězil formalismus a lpění na údajně nelogických pravidlech. Chce proto přesvědčit Ústavní soud, aby uznal, že jsou pravidla protiústavní, nebo dokonce odložil termín prezidentských voleb.K tomu ještě podotkl, že kvalitu příslušného zákona kritizuje i samotný Nejvyšší správní soud. Vyzval proto Parlament ke změně pravidel pro sběr podpisů. Podle soudce Ivo Pospíšila Ministerstvo vnitra zřejmě nedokáže ověřit údaje na peticích a garantovat, že je tohle ověření správné.Měl by do přímé volby zasáhnout také Ústavní soud? A změnilo by to reálný poměr sil v prezidentské kampani?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Sedmi ústavním soudcům končí příští rok mandát. Jmenování jejich nástupců bude jedním z klíčových úkolů po nástupu nového prezidenta. Pokud totiž nebudou včas vybráni a schváleni Senátem, Ústavnímu soudu hrozí zablokování. Jaký hlas dnes na Ústavním soudu chybí?Hostem Ptám se já byl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.Ústavní soud by v příštím roce měla čekat velká škatulata. Končí totiž mandát sedmi jeho soudcům – z čela Ústavního soudu musí v létě 2023 odejít také Pavel Rychetský, kterému vyprší desetiletý mandát.Česko bude mít přitom od března příštího roku nového prezidenta a pravomoc jmenování nových ústavních soudců, včetně jeho předsedy, by měla připadnout jemu. Zatím to ale vypadá, že by se Miloš Zeman chtěl s funkcí rozloučit dalším kontroverzním krokem. Naznačil totiž, že by před březnovým koncem svého mandátu chtěl nového předsedu jmenovat sám, což by podle mnohých expertů bylo protiústavní. Spekuluje se přitom o jménech současného ústavního soudce Josefa Fialy nebo ústavního právníka Jana Svatoně.A ještě jedna čerstvá zpráva z justice – Nejvyšší správní soud tento týden rozhodl, kdo má a nemá právo účastnit se prezidentských voleb. Vyřadil kandidátku Denisu Rohanovou, která se opírala o hlasy bývalých poslanců, a do hry naopak vrátil měsíc před volbami Karla Diviše. Se svou stížností u soudu neuspěl ani podnikatel Karel Janeček.Jak moc přešlapy v registracích ovlivňují regulérnost voleb? Jak by měl budoucí prezident reagovat, pokud mu Miloš Zeman „vyfoukne“ pravomoc jmenovat šéfa Ústavního soudu? A jak Rychetský hodnotí dvacet let svého působení u Ústavního soudu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Dnes je to přesně měsíc do prvního kola prezidentských voleb. Mezi kandidáty jsou ale už teď jasní favorité – Danuše Nerudová, Petr Pavel a expremiér Andrej Babiš. Kdo z nich má největší šanci na výhru? A jak s preferencemi zahýbá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu?Hostem Ptám se já byl marketér Jaroslav Poláček, který v roce 2013 stál za kampaní Karla Schwarzenberga.Zatímco do prvního kola klání o prezidentský úřad chybí ještě několik týdnů, podle průzkumů to vypadá, že by z něj mohl vzejít „skokan roku“. Respektive skokanka – podle agentury Median měla ekonomka Danuše Nerudová v letošním květnu podporu jen 3,5 % dotazovaných. Podle průzkumu z přelomu listopadu a prosince by ale Nerudovou podpořilo 28 procent respondentů, což jí poprvé zajistilo první místo. Expremiéru Babišovi by model přisoudil 26,5 procenta hlasů a generálovi ve výslužbě Petru Pavlovi, který byl dlouhou dobu jedním z favoritů, 23,5 procenta.Podle průzkumu by v druhém kole Nerudová dokonce mohla porazit Babiše poměrem hlasů 60 : 40. Podle expertů je za dramatickým vzestupem Nerudové dobře zpracovaná kampaň a jedná se o nejzajímavější moment dosavadního volebního klání.Je ovšem otázkou, jak s dosavadními preferencemi zahýbá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) o třech podnětech, které mohou počet kandidátů změnit. Na ten se totiž obrátili podnikatelé Karel Janeček a Karel Diviš, jež Ministerstvo vnitra do voleb nepustilo, protože nepředložili dostatečný počet podpisů. Zatímco Janečkově žádosti soud nevyhověl, Karel Diviš podle jeho rozhodnutí kandidovat může.Skupina senátorů podporujících kandidáta Marka Hilšera také zpochybnila kandidaturu Denisy Rohanové opírající se o hlasy bývalých poslanců. Soud ji z boje o Hrad nakonec vyřadil.Jak může rozhodnutí NSS zahýbat s voličskými preferencemi? Kdo vede kampaň zatím nejlépe a kdo naopak pohořel? A může ještě nějaká událost voličské preference drasticky změnit?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezidentská kampaň jede naplno. O nejvyšší ústavní funkci se uchází devět lidí, které do voleb zaregistrovalo Ministerstvo vnitra. A stejně jako se v této devítce rýsují favorité, tak má i své outsidery – včetně bývalého rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy. Čím chce dohnat své soupeře?Hostem Ptám se já byl kandidát na prezidenta, akademik a lékař Tomáš Zima.Ani v aktuální prezidentské kampani nechybějí zástupci akademického světa. Po Jiřím Drahošovi, který před pěti lety zůstal jen těsně za Milošem Zemanem, usilují o nejvyšší ústavní funkci dva bývalí šéfové vysokých škol. Zatímco někdejší rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová patří mezi favority, Tomáš Zima, jenž vedl osm let Univerzitu Karlovu, zůstává podle průzkumů na opačném konci předvolebního pelotonu.Předstihl ho například i Karel Janeček, u kterého není jisté, jestli se do volby zapojí. Ministerstvo vnitra je proti a teď věc posuzuje Nejvyšší správní soud. Tomáš Zima chtěl původně získat kandidaturu sběrem podpisů z ulice. Jelikož ale usoudil, že by potřebných padesát tisíc podpisů získat nemusel, nebo alespoň ne včas, spolehl se nakonec na senátorskou podporu.Měla by ho už tahle komplikace odradit od prezidentského klání? A co si vlastně slibuje od tohoto souboje, ve kterém – alespoň podle průzkumů – má jen mizivé šance?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Velká inflace posledních měsíců lidem výrazně ubírá na příjmech a hlavně na úsporách. Ekonomové upozorňují, že reálné příjmy lidí klesly nejvíce za posledních mnoho let. Jak hlubokou krizi máme před sebou?Hostem Ptám se já byla ekonomka a dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.Veřejný prostor plní zprávy o tom, jak lidé chudnou kvůli tomu, jak jim dramaticky klesají příjmy a to nejdéle za dlouhou dobu. Tlačí na ně jak rostoucí inflace, ale často i problémy s cenami energií. Odborníci tvrdí, že avizovaná vládní opatření proti drahotě u nejchudší části společnosti nezaberou a vybízejí k sociálnímu tarifu nebo úlevám pro nejzranitelnější skupiny.Vláda Petra Fialy přitom dlouhodobě proklamuje, že „nenechá nikoho padnout“. Hlavní nástroj, s nímž vláda dosud přišla, jsou přitom stropy na ceny energií. Takové opatření může přijít stát až na 130 miliard korun ročně. Na příspěvky na bydlení a přídavky na děti se přitom ročně vyplácí méně než deset miliard korun. A podle expertů by právě takové dávky stálo za to znásobit.Jak má a může lidem pomáhat vláda? A jak fungují mezinárodní sankce uvalené na Rusko kvůli útoku na Ukrajinu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Lidé mají jen pár let, aby dokázali zabránit tragickému kolapsu ekosystémů. Tvrdí to OSN, která kvůli tomu svolala do kanadského Montrealu světovou konferenci. Jaké kroky teď nezbytně musíme přijmout?Hostem Ptám se já byl biolog David Storch.Na základních obrysech záchranného plánu se tento a příští týden snaží dohodnout zástupci bezmála dvou set zemí světa v kanadském Montrealu. Koná se tu celosvětová konference OSN o biodiverzitě – COP15.Podle zástupkyně OSN pro biodiverzitu Elizabeth Mremové na tom přírodní rozmanitost nebyla v lidských dějinách nikdy tak špatně jako nyní. Cílem globálního setkání je udržet při životě ekosystémy, které zajišťují jídlo, pitnou vodu nebo přírodní léčiva.Právě hraniční situace, ve které se příroda nachází, vede státníky k tomu, aby se pokusili během čtrnácti dnů shodnout na tom, jak tento problém řešit. Za základ se považuje potřeba začít chránit ještě v této dekádě zhruba třetinu pevniny a oceánů. V takovém případě je podle vědeckých závěrů ještě možné vrátit přírodním systémům postupně ztracenou rovnováhu.Jak složité je nejen najít potřebnou shodu napříč různými státy a kontinenty? A jaké části planety jsou nejohroženější?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nejpozději do týdne má Nejvyšší správní soud rozhodnout, jestli vyhoví námitkám proti registraci prezidentských kandidátů, kterou má na starosti ministerstvo vnitra. Na základě čeho rozhodne?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela.Do přímé volby pustil resort vnitra devět kandidátů, včetně hlavních favoritů. Dvanáct lidí naopak z boje vyřadil. Proti tomu se ohrazuje pětice odmítnutých, včetně Karla Diviše, kterému chybělo pouhých 116 platných podpisů a Karla Janečka, kterému úředníci neuznali ani jeho vlastní podpis, kvůli nečitelnému počátečnímu číslu občanského průkazu.Na soudce se obrátila i skupina senátorů, která posílá do prezidentského klání Marka Hilšera. Vadí jim, že registraci získala Denisa Rohanová, ačkoliv svou kandidaturu založila na podpisech bývalých poslanců, kteří v současné Sněmovně chybějí.Mluvčí Nejvyššího správního soudu vysvětluje, že soud může přikázat příslušnému resortu, aby kandidátní listinu zaregistroval nebo její registraci naopak zrušil. V případě, že v práci úředníků najde velké mezery.A ještě jedna zpráva - v médiích se objevují informace, že dosluhující prezident Miloš Zeman chce s odloženou účinností jmenovat novým předsedou Ústavního soudu ústavního soudce Josefa Fialu. O něm by měla přitom rozhodovat až budoucí hlava státu - mandát Pavla Rychetského končí půl roku po zániku mandátu současného prezidenta.Může to Zeman udělat? Jak může soudní výrok zamíchat kartami v prezidentské volbě? A je na čase přemýšlet o ústavních změnách v souvislosti s dopady přímé volby na politické prostředí v Česku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajina se znovu stává cílem mohutných vzdušných útoků. Dál umírají civilisté a desetitisíce lidí se ocitají bez proudu. Jak pokračuje konflikt na Ukrajině?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Už druhý den za sebou zaznamenala ruská vojenská letiště útoky na letadla i na důležitou infrastrukturu. Ruská strana opakuje, že se jedná o útoky ukrajinských dronů, což Kyjev zatím oficiálně nepotvrdil. Spekuluje se o tom, jestli má ukrajinská armáda takové prostředky, aby zasáhla i stovky kilometrů vzdálené cíle. Pokud je ovšem informace pravdivá, znamenalo by to, že Ukrajina dokáže zasáhnout strategické základny nepřítele i hluboko na jeho území.Mezitím ruská armáda znovu zaútočila na Ukrajinu ze vzduchu. Podle informací ze sociálních sítí se jednalo o střely s plochou dráhou letu vystřelené z bombardérů a vojenských lodí. Napadená země vyhlásila letecký poplach.Na jihu v Záporožské oblasti si údery vyžádaly nejméně dva lidské životy a do krytů, včetně metra, se museli schovat i obyvatelé hlavního města. Bez proudu se ocitla skoro polovina Kyjevské oblasti a výpadky zaznamenali i na severu Ukrajiny. Ostatně je to právě energetická infrastruktura, která se v posledních týdnech stává terčem ruských raket nejčastěji.Jakou taktiku volí ruský vládnoucí režim? A čeho může dosáhnout?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V prezidentských volbách kandiduje už podruhé. Marek Hilšer si za pět let přesto nedokázal sehnat občanské podpisy a potřeboval nominaci senátorů. Jak chce oslovit voliče? A má po druhé šanci?Hostem Ptám se já byl senátor Marek Hilšer.Před pěti lety se do volby dokázal dostat i jako úplně neznámý lékař, který není závislý na žádné politické straně a nemá na politiku peníze. Marek Hilšer tehdy dostal téměř půl milionu hlasů a ty později přetavil do mandátu senátora. Letos ale vyráží do boje o Hrad po druhé.Zájem jít do prezidentských voleb znovu de facto oznámil už po volbách v roce 2019. A přestože měl díky tomu oproti jiným kandidátům jistý náskok, na rozdíl od nich se nerozhodl jít cestou sběru voličských podpisů, ale podporu si vyjednal v Senátu.Podle posledních průzkumů se mezi ostatními kandidáty drží Hilšer až na pátém místě - za expremiérem Andrejem Babišem, generálem Petrem Pavlem, ekonomkou Danuší Nerudovou a odborovým předákem Josefem Středulou.Co víc dokáže nabídnout oproti minulé volbě? A stačí jako téma kampaně to, aby zdůrazňoval svoji nezávislost?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Je jedním z devíti zaregistrovaných kandidátů v letošních prezidentských volbách. Je z nich asi nejméně veřejně známá, kandiduje díky podpisům poslanců, kteří už dnes ale ve Sněmovně nesedí, a nemá zatím žádné peníze na kampaň. Čím chce přesvědčovat voliče?Hostem Ptám se já byla kandidátka na prezidentku a prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová.Rohanová je mezi současnými kandidáty na prezidenta rozhodně překvapením. Na rozdíl od dalších kandidátů se totiž nedalo narazit na její podpisové stánky v ulicích, protože voličské podpisy jednoduše nepotřebovala. Rozhodla se totiž opřít o hlasy poslanců – jenže těch, kteří už zákonodárci rok nejsou, protože loni na podzim mandát neobhájili, a ještě v době, kdy prezidentské volby nebyly vyhlášeny.Ačkoliv sítem ministerstva vnitra na rozdíl třeba od Karla Janečka nebo Karla Diviše prošla, včera dorazila na Nejvyšší správní soud stížnost senátorů, kteří legitimitu vstupu Rohanové do předvolebního boje zpochybňují.Pokud nedá soud senátorům za pravdu, pro Rohanovou to nebude první zkušenost s volebním kláním. V roce 2014 kandidovala v komunálních volbách za Úsvit přímé demokracie v Kralupech nad Vltavou a o tři roky později do Sněmovny za stranu Referendum o vystoupení z EU.Věří, že má opravdu šanci na úspěch? A jaké má názory? A kde chce na svou kampaň sehnat peníze?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinu čekají obzvlášť kruté zimní válečné měsíce. Země se stále častěji halí do tmy a zimy. Rusové neustále útočí na ukrajinskou infrastrukturu a narušují dodávky elektřiny a tepla pro miliony lidí.Hostem Ptám se já byl specialista na postsovětský prostor Jan Šír.Podle ukrajinské strany ruské invazní síly zasáhly raketovým nebo dělostřeleckým ostřelováním na 32 000 civilních objektů, především soukromých nebo obytných domů, a přes 700 objektů kritické infrastruktury, jako jsou rozvodny elektřiny, letiště, mosty nebo sklady ropy. Jen tři procenta zaznamenaných útoků mířila na vojenská zařízení.Světová zdravotnická organizace, ale i samotní Ukrajinci upozorňují také na stovky útoků na zdravotnická zařízení. Evropské země zatím slibují, že Ukrajině pomohou, a chystají se také na novou vlnu válečných uprchlíků.Jak se Ukrajina může útokům na svoji infrastrukturu bránit? Vydrží Ukrajinci nápor? A jak teď může a musí Ukrajině pomoci Evropa?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Česku už de facto neexistuje skupina, které by se nedotkla vysoká inflace a dražší energie. Nejhůř jsou na tom penzisté, hlavně osamělé seniorky. Co s tím?Hostem Ptám se já byl ekonom a poradce premiéra Daniel Münich.Topí jen v jedné místnosti, sprchují se tak, aby pak mohli vodu ještě využít, a stejně jim nezbývají peníze na víc než pár rohlíků. Případně hledají záchranu v potravinové bance. Takových lidí podle zjištění reportérů Seznam Zpráv v Česku přibývá.A hrozí, že bude ještě hůř. Zástupci organizací, jako je například Charita nebo Platforma pro sociální bydlení, uvádějí, že chudnou všechny skupiny obyvatelstva. Nejhůř jsou na tom hlavně osamělé seniorky a také domácnosti samoživitelek.Varující je, že příspěvek na bydlení, podle vlády jeden z hlavních nástrojů pro boj s chudobou, stále čerpá jen asi čtvrtina lidí, kteří na něj mají nárok. Organizace Člověk v tísni kvůli tomu rozjela sbírku, z níž se má hradit pomoc těm, kteří si nedokážou se složitou administrativou poradit sami.Je pomoc od státu nastavená tak, aby zachytila před pádem na dno ty nejvíc ohrožené? A na co se má připravit střední třída, na kterou zdražování doléhá také čím dál citelněji?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Tři olympijské medaile, čtyři vzácné kovy z mistrovství světa a čtyři i z evropských šampionátů. Tak by se dala ve velké zkratce popsat veleúspěšná kariéra jedné z nejlepších českých atletek všech dob.Hostem Ptám se já byla oštěpařka Barbora Špotáková.Dvě dekády, během kterých byla jablonecká rodačka devěkrát vyhlášená atletkou roku. To je ostatně další rekord. Předstihla i svého bývalého trenéra, Jana Železného a koulařku Helenu Fibingerovou. Oba se na pomyslný stupeň vítězů postavili sedmkrát.Barbora Špotáková je také matka dvou dětí, po jejichž narození se dokázala vrátit na stadiony a znovu vítězit. No a také čtvrtá sestra z písně její oblíbené kapely. Song jí věnoval frontman Tří sester Lou Fanánek Hagen po fenomenálním hodu na olympiádě v Pekingu. Tam na šestý pokus pokořila svou velkou soupeřku Rusku Mariu Abakumovovou.S čím se během sportovní kariéry nejvíc prala? A co jí naopak dělá největší radost?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Český důchodový systém čeká velká a nevyhnutelná změna. Zvýší se věk odchodu do důchodu a změní se jeho výpočet. Správný krok? Hostem Ptám se já byl hlavní ekonom Deloitte David Marek.Experti současné vlády navrhují postupné posunutí hranice odchodu do důchodu na 68 let, omezení předčasných důchodů a hlavně změnu výpočtu výše důchodů. Jinými slovy to, aby důchody nerostly tak rychle jako nyní. Detaily největší změny penzí za deset let přinesly Seznam Zprávy zde.Jen příští rok si bude muset stát na důchody půjčit 63 miliard a situace se začne dramaticky zhoršovat už v polovině 30. let. V tu dobu totiž přestanou pracovat ročníky tzv. Husákových dětí. A okolo roku 2050 by už saldo důchodového účtu mohlo dosahovat čtyř procent hrubého domácího produktu.Zvýšení věku odchodu do penze a relativní snížení důchodů nastávajícím penzistům jsou jednou z cest, jak černý scénář odvrátit.Zabrání to krachu financování současného systému? Na jak velký důchod bude stát v příštích letech mít? A najde vláda odvahu udělat skutečnou reformu důchodů?

Ministr financí přemýšlí o zkrácení rodičovské dovolené. Je to na místě? A jak se takový krok vyplatí státu? Hostem Ptám se já byla ekonomka se zaměřením na sociální politiku a analytička pracovního trhu Linda Kunertová.Ministr financí za ODS rozpoutal ostrou debatu nejen v opozičních kruzích, ale i v rámci vládní koalice. Rozbuškou je úvaha o zkrácení doby, po kterou je možné čerpat rodičovský příspěvek.Proti se vymezili piráti i lidovci, kteří mají v kabinetu ministra práce a sociálních věcí, Mariana Jurečku. Obě strany chtějí prosadit valorizaci rodičovského příspěvku. Opozice, v čele s bývalou ministryní financí Alenou Schillerovou, označuje eventuální zkrácení rodičovské za asociální krok.Zbyněk Stanjura trvá na tom, že za situace, kdy má Česko nejdelší rodičovskou v Evropě, je diskuse o jejím zkrácení na místě. Podotýká ale, že je nutné doprovodit tento krok dalšími změnami. Hlavně zajištěním dostupných mateřských škol nebo dětských skupin. Podle šéfa resortu financí by zkrácení rodičovské mohlo pomoci snížit strukturální deficit. Vedle například zrušení některých daňových výjimek nebo úprav penzijního systému.Nárok na příspěvek má v současnosti rodič, který celodenně pečuje o dítě, a to až do jeho čtyř let. Celkově může získat 300 tisíc, v případě vícerčat až 450 tisíc korun. Omezení doby čerpání navrhuje Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle jejích výpočtů by zkrácení rodičovské o rok přineslo do státního rozpočtu 5 až 7 miliard Kč.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Mluví se o tom řadu let, teď je ale Česko k dosud největší změně v oblasti drogové politiky blíž než dřív. Vládní Piráti přicházejí s návrhem na legalizaci konopí. Mají šanci uspět? Hostem Ptám se já je členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Jana Michailidu (Piráti).Stejně jako třeba v Německu a v jiných evropských zemích se už i v Česku vážně diskutuje o legalizaci konopí. Pokud získá aktuální pirátský návrh podporu v Parlamentu, za pěstování nebo užívání marihuany by lidem už nehrozila pokuta nebo rovnou vězení.I když se návrh ještě může změnit, jeho autoři a autorky tvrdí, že jestli začne platit, dokáže omezit černý trh s marihuanou a lépe kontrolovat, aby se k ní nedostávali mladiství a děti. To vše s výhodou dalších příjmů do státního rozpočtu plynoucích z legálního prodeje konopí.Kromě toho se tento týden dostala na veřejnost také nová výroční zpráva o nelegálních drogách v Česku. Kromě dalšího se v ní pojednává o aktuálním fenoménu: o látce kratom, původem z Asie. Ačkoliv se s ní pojí podobná rizika a účinky jako třeba s heroinem, mohou se k ní jednoduše dostat nejen dospělí, ale i děti.Je na čase přehodnotit seznam zakázaných psychotropních látek? A skutečně by společnosti prospělo, kdyby se marihuana stala za určitých podmínek legální drogou, podobně jako alkohol nebo tabák? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Češi mají za sebou měsíce rekordně rychlého zdražování. Ceny strmě vyrostly téměř u všeho, podle expertů ale máme vrchol inflace téměř za sebou. Kdy začne zdražování brzdit? Hostem Ptám se já byl viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora.V říjnu 2022 vzrostly ceny zboží a služeb, které spotřebovává průměrná česká domácnost, o 15,1 % v porovnání s předchozím rokem, nejvíce rostly ceny zemědělských produktů a v průmyslu. Inflace přitom oproti té zářijové klesla. Stojí za tím mimo jiné i vládní opatření na zvládnutí situace s energiemi.Podle některých ekonomů bychom už ten nejvyšší procentuální růst spotřebitelských cen měli mít za sebou. S tím souhlasí i viceguvernér ČNB Marek Mora, podle kterého je ale inflace velmi vzdálená cíli 2 %. Podle Mory by přitom centrální banka měla dál uvažovat nad zvyšováním úrokových sazeb, které banka poslední měsíce nechala beze změny.Už se uklidnila nervozita na trhu v souvislosti s novým obsazením rady ČNB? Jak dlouho udrží Česká národní banka nízký kurz koruny? A jak by reagovaly trhy, kdyby prezident Zeman do bankovní rady vyslal na konci svého mandátu své spolupracovníky z Hradu?Poslechněte si celý rozhovor!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V noci z úterý na středu se svět ocitl na prahu vyostření válečného konfliktu na Ukrajině. To když na území Polska dopadla raketa a zdálo se, že vypálena byla Ruskem. To se nakonec nepotvrdilo. Jak vyostřená situace to byla?Na to dnes v podcastu Ptám se já odpovídal velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský.„Stále sice probíhá vyšetřování, ale žádná z těch hypotéz neukazuje na úmysl. A k tomu, aby se dala do pohybu ta mašinérie, je potřeba, aby se jednalo o úmyslný útok na alianční území. To je litera článku 5, úmyslný ozbrojený útok na alianční území. My se ale nedomníváme, že ať už to bylo jakkoliv, že za tím incidentem byla nějaká úmyslná snaha napadnout Polsko,“ říká v Ptám se já Jakub Landovský a dodává: „Ten nejpravděpodobnější scénář je, že ukrajinská protivzdušná obrana v oprávněné obraně území vypálila raketu, která sledovala ruskou raketu. A ta nezamýšleně dopadla na polskou stranu. Bude se zkoumat, jak vypadají trosky, jak vypadají radarové záznamy. Ale to nezmanená, že zodpovědnost nese Ukrajina. Zodpovědnost nese Rusko.“I západní státníci zdůrazňují, že i když Polsko zasáhla zřejmě raketa ukrajinské protivzdušné obrany, zodpovědnost nese Rusko. To totiž v posledních dnech výrazně zesílilo útoky na ukrajinskou infrastrukturu a před zimou se soustředí především na narušení dodávek elektřiny, což na Ukrajině trápí miliony lidí. Landovský v té souvislosti připomíná, že jde o válečné zločiny.„Pro ten jeden strom na polské straně hranice nesmíme přehlédnout les raket na straně ukrajinské a útok na civilní infrastrukturu, zejména na tu energetickou, je vlastně válečným zločinem. A to je důležité mít neustále na paměti,“ zdůrazňuje Landovský.Jak se v zákulisí velké světové diplomacie řeší krizové okamžiky války na Ukrajině? A jak se z pohledu NATO vyvíjí válka na Ukrajině? A kdy lze čekat, že do Severoatlantické aliance přistoupí Finsko a Švédsko?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová si přijela připomenout výročí 17. listopadu do Česka. Co pro ní znamená? A jakým největším výzvám teď Slovensko čelí?Hostem Ptám se já byla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.Dění okolo sametové revoluce si prý slovenská prezidentka vybavuje velmi dobře. Dodnes si pamatuje na první zprávy o dění v ulicích Prahy, ale i to, jak sametová revoluce změnila její profesní směřování. Události 17. listopadu jí prý utvrdily ve studiu práv a tedy i výběru budoucí profese. „Vnímám to jako nejdůležitější událost v historii obou našich států, byla to změna režimu a v těchto dvou slovech je velmi mnoho,“ řekla v rozhovoru.Podle posledních průzkumů na Slovensku klesá počet lidí, kteří listopad 1989 vnímají ryze pozitivně, podle Čaputové je za tím nejen tlak aktuálních krizí na občany, ale i ztráta zájmu o veřejné dění. „To význam listopadu 1989 nezmenšuje, ten překonává všechny krize, kterým čelíme. Uvádím to ale jako příčinu toho, proč může být pro některé lidi význam sametové revoluce zastřený konkrétními životními problémy,“ vysvětlila.Podle Čaputové je ale čím dál tím náročnější čelit lžím a dezinformacím ve veřejném prostoru. V rozhovoru přiznala, že je pro ni často složité být „stmelujicím elementem“ v době tak turbulentního dění, jako byla covidová pandemie, ruská agrese na Ukrajině nebo ekonomická krize. A právě dezinformace a dění na sociálních sítích tomu podle ní neprospívají. „Nechci slevit z ambice, že chci být pro společnost konstruktivním a spojujícím elementem, ale okolnosti, které mě obklopují, jsou extrémně náročné,“ prozradila.Jak vnímá současné společenské nálady na Slovensku? A jak důležitá je pro ní podpora LGBT komunity? Má mezi českými kandidáty na prezidenta favorita a bude sama úřad slovenské hlavy státu obhajovat?Pusťte si celý rozhovor šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Poslední hodiny jsou naplněné horečným jednáním zástupců západního světa kvůli raketám, které v úterý odpoledne dopadly na polské území a zabily tam dva lidi. Co lze teď od Západu čekat? A víme už přesně, odkud rakety přiletěly?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Martin Svárovský.Zástupci nejbohatších zemí G7 i NATO nabízejí Varšavě pomoc při vyšetřování incidentu a ve středu dopoledne zasedla k jednání Severoatlantická rada. Podle agentury AP skončila za hranicemi Polska ukrajinská raketa, která mířila na ruskou střelu. Tuhle teorii podpořil i americký prezident Joe Biden prohlášením, že trajektorie letu rakety neodpovídá tomu, že by byla vystřelena z ruské strany. Informaci později potvrdil i polský prezident.Cílem původního ruského útoku mohly být podle dostupných informací infrastrukturní body, jako například blízká železniční stanice, která se nachází na ukrajinské straně, nebo jedna z blízkých vojenských základen. V této oblasti je také důležitá energetická spojnice.Může tato událost nějak zásadně ovlivnit přístup západních zemí k válce na Ukrajině? A co by znamenala aktivace Článku 4 Severoatlantické smlouvy o společných konzultacích?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Kvůli vysokým cenám za plyn a elektřinu se ocitá v tísni stále víc lidí. Distributoři přitom rozesílají ceníky s citelně navýšenými zálohami. Pomáhá stát dost?Hostem Ptám se já byl investor, minoritní akcionář ČEZ, poradce investiční skupiny J&T, Michal Šnobr.Množství těch, kteří vydávají víc než čtvrtinu příjmu na bydlení, stouplo za poslední rok ze 37 na 51 procent. Vyplývá to z aktuální studie organizace Re-set. Dá se přitom očekávat, že vyšší zálohy za energie řadu domácností uvrhnou do ještě hlubší existenční nouze. Drtivě dopadnout můžou i na mnoho firem, obzvlášť v energeticky náročných oborech.Vláda se proto snaží získat do pokladny další peníze, aby dokázala pomoci všem, kteří to potřebují. Kromě windfall tax pro vybrané sektory plánuje uvalit na výrobce elektřiny ještě odvody z nadměrných příjmů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že rozpočet tak získá zhruba sto miliard korun.Na jeho hlavu se ale snáší kritika, podle níž se jedná o dvojí zdanění, které není spravedlivé, a proto hrozí, že některé případy skončí dokonce u soudu. Kritickým hlasům se vláda brání argumentem, že hospodářská odvětví, která na současné situaci enormně vydělávají, musí být se zbytkem společnosti solidární.Získá vláda pomocí speciálního zdanění dost peněz na pomoc potřebným? A budou dosavadní opatření, včetně cenových stropů na elektřinu a plyn, k dostatečné podpoře ohrožených domácností a firem stačit?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Někteří senátoři chtějí udílet cenu za věrnost v manželství. S návrhem, který vzbudil velký rozruch, přišla senátorka Daniela Kovářová. K čemu má taková cena sloužit? A je tohle cesta, jak posilovat prorodinnou politiku?Na to v dnešní rozhovoru Ptám se já odpovídal senátor za KDU-ČSL a člen nově zřízeného senátního podvýboru pro rodinu Jiří Čunek.„Věříte, že jsem spokojen s tím, jaké reakce to vyvolalo? Protože my jsme už tak znecitlivělá společnost, že reagujeme jenom na něco, tak mě celkem potěšilo, že taková věc, která by vlastně měla být samozřejmá, vyvolala takovou vlnu diskuzí. Ačkoliv se ještě vůbec nespecifikovalo, jak to bylo myšleno,“ říká Čunek v dnešním Ptám se já.Podle Kovářové by si cenu za věrnost zasloužili ti, kdo spolu žijí 50, 60 a 70 let. Detaily toho, kdo by laureáty vybíral a podle čeho, zatím ale jasné nejsou. Čunek nápad sice podporuje, za mnohem důležitější ale považuje vznik samotného podvýrobu pro rodinu, protože tradiční rodina je podle něj v ohrožení.„Všem jiným formám se věnuje v tom veřejném prostoru, bohužel i ve státních médiích, daleko víc prostoru,“ myslí si Čunek.K čemu má sloužit cena za manželskou věrnost? Kdo ohrožuje tradiční rodinu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinská armáda úspěšně pokračuje v osvobozování svého území. Z Chersonské oblasti už se stahují ruské jednotky a Ukrajinci se blíží k centru samotného Chersonu. Podaří se město osvobodit?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Michal Smetana.Ruská okupace jihoukrajinského města Cherson pravděpodobně končí. Po středeční zprávě o stahování ruských vojsk na druhý břeh řeky Dněpr vedení ruské armády v pátek oznámilo, že o páté hodině ráno dokončilo ústup svých jednotek. A vypadá to, že ruská armáda zničila strategický Antonivskyj most, aby se pokusila zpomalit ukrajinský postup.Co přesně Rusko stažením sil z Chersonu sleduje, zůstává ale není jasné. Ukrajina k výrokům Ruska zůstává skeptická a vyčkává, jak se bude situace vyvíjet. Ukrajinské vedení ale informuje o postupu svých vojsk na jihu Ukrajiny - a pokud by se Ukrajině podařilo Cherson osvobodit, jednalo by se o jeden z největších úspěchů od začátku války.Jak zásadní zvrat by stažení ruských vojsk z jihu Ukrajiny mohlo přinést? A zvládnou Ukrajinci zimu po sérii útoků na civilní kritickou infrastrukturu, které ohrožují především dodávky elektřiny a tepla?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Od komunálních voleb uteklo už více než šest týdnů a Praha stále nemá nové vedení. Vítězná koalice Spolu se zasekla na svých podmínkách stejně jako třetí Piráti. Nikdo nechce ustoupit ani o píď. Udělá Spolu koalici s hnutím ANO?Hostem Ptám se já byl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).Hlavní město po několika týdnech pořád nemá jasno, jaká koalice ho v následujících letech povede. Vítězné Spolu se neustále pře s Piráty, kamenem sváru je účast uskupení Praha Sobě na vládě.„Chceme posunout vyjednávání o nové pražské koalici. Nabízíme Spolu vstřícný ústupek z předchozí nabídky, která proporčně odpovídala volebním výsledkům. Náš nový kompromisní návrh složení rady města je: 5 členů včetně primátora Spolu, 5 členů Alianci pro stabilitu a 1 člen STAN,“ navrhl ráno na twitteru současný primátor Zdeněk Hřib s tím, že tato nabídka řeší obavu pražského Spolu, že by mohli být na radě města přehlasováni Aliancí pro stabilitu.Hřib také tento týden vyzval k odchodu šéfa pražského dopravního podniku Petra Witowského. Vadí mu, že proti vůli dozorčí rady podepsal smlouvu na nové informační tabule pro dopravní podnik s cenou 250 tisíc za jednu. Podle Hřiba ale městská organizace plánující pražskou MHD Ropid za podobné obrazovky platila 150 tisíc korun za kus i s úpravou softwaru.Co bude Hřib dělat, pokud Witowski neodstoupí? A dočkáme se v Praze koalice do konce roku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Podle aktuálních průzkumů veřejného mínění se mezi kandidáty na prezidentský úřad drží Danuše Nerudová na třetím místě. Mezi těmi s největšími šancemi je jako jediná žena. Jak chce porazit své soupeře?Hostem speciálního vysílání Ptám se já - Kdo je tady prezident? v pondělí 7. listopadu v Kině 35 spolu s předsedou ČMKOS Josefem Středulou a generálem ve výslužbě Petrem Pavlem byla ekonomka Danuše Nerudová.Jediná žena v nejsilnější trojce kandidátů na Hrad, alespoň, tak to vyplývá z aktuálních průzkumů. Její preference stoupají, ačkoliv ještě před několika málo měsíci čelila pochybnostem, že ji vlastně nikdo nezná.Danuše Nerudová, se vizuálně vztahuje ke slovenské hlavě státu Zuzaně Čaputové. Tvrdí ovšem, že ji kopírovat nechce. Zároveň je nejmladší mezi uchazeči a uchazečkami o nejvyšší ústavní funkci. Kromě jiného tvrdí, že ve svých 43 letech, narozdíl od jiných kandidátů nemusí řešit minulost, ale chce se zaměřit na budoucnost.Co se týká její osobní minulosti, za sebou má rektorské působení na Mendelově univerzitě, která ale během jejího vedení přišla o akreditace pro doktorské studium ekonomických oborů. Veškerou kritiku dlouhodobě odráží tvrzením, že nemohla dělat víc, než začít celou věc prošetřovat.Jak by zvládla prezidentskou funkci? A stačí k tomu ekonomická erudice, kterou ráda prezentuje v rozhovorech s novináři i veřejností?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Petr Pavel je stále favoritem prezidentských voleb. Podle posledního průzkumu agentury Median si udržuje mírný náskok před expremiérem Andrejem Babišem (ANO). Narozdíl od Babiše není politik, je to výhoda? A co jeho minulost?Hostem speciálního vysílání Ptám se já - Kdo je tady prezident? v pondělí 7. listopadu v Kině 35 byl spolu s bývalou rektorkou Danuší Nerudovou a předsedou ČMKOS Josefem Středulou bývalý náčelník generálního štábu, generál ve výslužbě Petr Pavel.Kandidaturu Petra Pavla na prezidenta České republiky podpořilo podpisy celkem 81 tisíc lidí. Armádní generál ve výslužbě, který byl v letech 2015 až 2018 předsedou Vojenského výboru NATO, kandidaturu oficiálně ohlásil 6. září. Na ministerstvu vnitra ji odevzdal v pondělí. Podle něj mu pomohlo podpisy sesbírat asi 700 dobrovolníků a nevyužil služby žádné agentury.Petr Pavel si zatím v klání o prezidentský úřad udržuje roli favorita. Nedávno zveřejněný průzkum agentury Median, podle kterého by v říjnu vyhrál první kolo prezidentských voleb jen s mírným náskokem před bývalým premiérem a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, považuje Pavel pouze za orientační. Svoji taktiku prý nijak upravovat nehodlá.Ve své kampani se teď chce zaměřit na komunikaci s lidmi a především na způsob, jakým řešit souběh krizí, kterými nyní Česko prochází. „Už nejsem voják, jsem voják ve výslužbě,“ řekl Pavel s tím, že by svoje zkušenosti z armády i z mezinárodní politiky po roce 1989 dokázal jako hlava státu ve funkci využít.Jak by podle něj měla vláda řešit dopady současné válečné a energetické krize? Proč by mělo Česko potřebovat v prezidentském úřadě vojáka? A jakou roli by v tom mohla hrát jeho minulost před revolucí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V posledních týdnech se spekulovalo, zda bude mít Josef Středula potřebnou podporu pro vstup do boje o prezidentský úřad. Nakonec ji má prý jak od lidí, tak i zákonodárců. Podaří se mu přesvědčit i dostatek voličů?Hostem speciálního vysílání Ptám se já – Kdo je tady prezident? v pondělí 7. listopadu v Kině 35 byl předseda ČMKOS Josef Středula.Když Josef Středula v květnu oznámil, že bude kandidovat na prezidenta, považovali ho mnozí za možného černého koně voleb. Jenže teď v listopadu vypadá situace úplně jinak. Středula má v průzkumech podporu pouhých sedmi procent lidí a navíc mu šance ubral vstup Andreje Babiše do volebního klání, protože oba usilují o hlasy podobných voličů.On sám ale říká, že z voleb odstupovat nehodlá. I přes obtíže sehnal podpisy občanů a pro jistotu současně i zákonodárců, aby jeho přihláška prošla kontrolou Ministerstva vnitra. Už dvakrát mu také vyjádřil podporu současný prezident Miloš Zeman. Vůči němu se sice Středula vymezuje, ale má k němu blízko – a v jeho týmu je řada lidí na Zemana navázána.Jak chce dohnat současnou ztrátu na favority voleb? Jaké vazby má na Miloše Zemana a jeho lidi? A bude dost průhledné financování jeho předvolební kampaně?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ostřelování ukrajinských měst nepolevuje. Rovnováhu sil mezi Ruskem a Ukrajinou nově začínají ovlivňovat dodávky zbraní z Íránu. Prvně to byly drony, teď možná balistické rakety. Jak mohou proměnit boje?Hostem Ptám se já byl politický geograf Libor Jelen z Katedry geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK.Ukrajinská města dál čelí ruskému ostřelování. Nově se přidává obava, že by Putinova armáda mohla na severní hranici země rozmístit balistické rakety krátkého doletu, které by dokázaly zasáhnout místo prakticky kdekoliv na ukrajinském území a proti kterým nemá Kyjev účinnou obranu.Tyto střely by, podle informací ruských a amerických tajných služeb, měl Rusku dodat Írán. Tamní režim už dodává na ukrajinské bojiště tzv. sebevražedné drony, které se po útoku samy zničí. Jejich terčem jsou nejčastěji civilní cíle a důležité body ukrajinské energetické infrastruktury.A ještě jedna zpráva z dnešního rána: Sněmovní bezpečnostní výbor schválil usnesení, že současný ruský režim je teroristický. K prohlášení se nepřipojili poslanci ANO a SPD. Koaliční zákonodárci tak navazují na politiku české vlády, jejíž někteří členové se před pár dny vydali přímo do Kyjeva. Tuhle návštěvu ocenili ukrajinští politici včetně prezidenta Volodymyra Zelenského jako důležité gesto podpory.Jak velkou hrozbu představuje pro západní svět spolupráce Ruska a Íránu? A má se Evropa znovu připravit na příchod většího množství válečných uprchlíků, pro které bude nadcházející zima v rodné zemi kritická?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má nového zástupce ombudsmana. Předchozí představitelka úřadu musela skončit po tom, co jí veřejný ochránce práv Stanislav Křeček odebral veškeré agendy. Jak si povede její nástupce?Hostem Ptám se já byl nově zvolený zástupce Veřejného ochránce práv Vít Alexander Schorm.Kancelář veřejného ochránce práv je zase v hledáčku médií. Tentokrát za to ale nemůžou kontroverzní výroky Stanislava Křečka. Ten „proslul“ například kvůli komentářům na adresu uprchlíků z Ukrajiny a menšin, které Křeček zveřejnil na sociálních sítích, v létě pak kritizoval dokonce Senát.Před několika měsíci se o veřejném ochránci práv mluvilo i v souvislosti s tím, že na funkci jeho zástupkyně rezignovala Monika Šimůnková. Podle ní potom, co jí Stanislav Křeček odebral veškeré agendy, už nemohla snést atmosféru v úřadě.Tenhle týden ale složil do rukou předsedkyně Sněmovny slib její zástupce. Je to dosavadní vládní zmocněnec u štrasburského soudu, Vít Alexander Schorm. Před dvěma lety kandidoval přímo na post ombudsmana, ale poslanci dali tehdy přednost právě Stanislavu Křečkovi.Najdou společnou řeč? Třeba v tom, čemu by se měl věnovat veřejný ochránce práv? Nebo hrozí, že i tenhle pracovní vztah zkrachuje?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Je jednou z ikon českých moderních dějin a symbolem boje za svobodu. Komunismu se postavila přesto, že to pro ni znamenalo na dvacet let konec kariéry. Dnes slaví Marta Kubišová osmdesátiny. Na co ráda vzpomíná?Hostem Ptám se já byla zpěvačka, signatářka a jedna z prvních mluvčí Charty 77 Marta Kubišová.Je známá nejen jako zpěvačka, ale především jako bojovnice proti komunistickému režimu a signatářka Charty 77. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa se její píseň Modlitba pro Martu stala symbolem odporu proti okupaci.V roce 1989 píseň zpívala zaplněnému Václavskému náměstí z balkonu Melantrichu a stala se tak i jednou z tváří Sametové revoluce. Přestože kvůli své činnosti nesměla téměř dvacet let zpívat, ke své pěvecké kariéře se po revoluci vrátila a vystupovala dokonce až do svých 75 let.Sama tvrdí, že kdyby režim tušil, jakou službu jí zákazem prokazuje, hnal by jí zpátky na jeviště. Přestože na výročí 17. listopadu kvůli zdravotnímu stavu Modlitbu pro Martu nezazpívá, má ji pořád ráda. „Ta písnička už je vaše, ale já ji mám navždy přirostlou jako batůžek, to už mi asi zůstane,“ říká v rozhovoru.Proč se necítí být hrdinkou? A jak se dívá na ty, kteří byli v minulosti členy KSČ? A co říká na válku na Ukrajině?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš hodlá kandidovat na prezidenta republiky. Jak to změní boj o prezidentské křeslo?Hostem Ptám se já je politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a Národního institutu SYRI.Už rok všichni dokola spekulují o tom, zda bude Andrej Babiš kandidovat na prezidenta. Od neděle je ale už jasno - po všech náznacích, jako byly cesty po krajích s obytným vozem nebo ostrá senátní kampaň v Jihlavě, předseda hnutí ANO na televizi Nova potvrdil, že do voleb jde.Oznámení je to pro leckoho překvapivé, protože všechny dosavadní průzkumy jasně ukazují, že Babiš nemá šanci uspět v druhém kole. Proto se mnozí chystali na jména jako je místopředsedkyně hnutí a šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, nebo prvního místopředsedy Karla Havlíčka.Babiš, který dnes ještě čeká na potvrzení širšího vedení ANO, jde do voleb s tím, že chce hájit zájmy českých občanů. „Když vidím, jak nefunguje vláda, jak nepomáhá lidem, jak je neakční, tak jsem se rozhodl do toho jít,“ vysvětlil svoje rozhodnutí.Jak Babišův nástup na scénu ovlivní prezidentskou kampaň? Jak by mohl uspět, když mu průzkumy ve druhém kole zatím nedávají šanci? A co jeho soud v kauze Čapí hnízdo?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko bude mít dalšího dvojministra. Funkce se nemůže ujmout místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík. Kriminalisté kvůli kauze kupčení s brněnskými byty prohledávali jeho kancelář. Jaké pro to má vysvětlení?Hostem Ptám se já je místopředseda KDU-ČSL, bývalý náměstek brněnské primátorky a kandidát na ministra životního prostředí Petr Hladík.I vláda Petra Fialy bude mít od listopadu svého dvojministra. Kromě resortu práce a sociálních věcí se Marian Jurečka ujme i životního prostředí. Kandidáta na tuhle funkci, bývalého náměstka brněnské primátorky Petra Hladíka, totiž prověřuje policie v kauze kupčení s městskými byty.Ačkoliv není místopředseda KDU-ČSL obviněný, kriminalisté prohledávali jeho kancelář, notebook i telefon. On sám jakékoliv zapojení do machinací s městským majetkem v jihomoravské metropoli odmítá, nicméně premiér Petr Fiala chce jeho jméno donést k prezidentovi až poté, co se slova o nevině potvrdí. Lidovci Petru Hladíkovi stále věří a na jeho vládní nominaci trvají.Do případu kupčení s městským majetkem v Brně jsou podle dostupných informací zapletení lidé z různých politických stran. Skloňuje se i jméno staronové primátorky Markéty Vaňkové z ODS a kvůli tomu, že se ve vazbě ocitl dlouholetý zastupitel za KDU-ČSL Jiří Hasoň, zrušili lidovci stranickou buňku v Černovicích.Podaří se vyvrátit všechna podezření, která dělí brněnského politika od vstupu do Strakovy akademie? A můžou problémy z jihu Moravy ohrozit celou koaliční vládu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Evropu znovu naplno trápí migrace a vládu neobsazené místo ministra pro životní prostředí. Daří se vládě čelit výzvám na hranicích i uvnitř svých řad?Hostem Ptám se já byl ministr vnitra Vít Rakušan.Česko řeší posledních pár měsíců hlavně výzvy spojené s ruskou invazí. Od energetické krize, po statisíce uprchlíků z Ukrajiny, kteří v tuzemsku nacházejí útočiště. Možná proto zůstával poměrně dlouho mimo hlavní zájem veřejnosti a médií další velký problém, se kterým se Evropa aktuálně potýká. A sice sílící migrace i z jiných zemí, než je Ukrajina. Situace je prý nejhorší od roku 2016.Podle pohraniční agentury Frontex (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, pozn. red.) vystoupal počet běženců, kteří přicházejí po tzv. balkánské trase, meziročně o 170 procent. Mnohem aktivnější jsou pašerácké gangy, které přecházejí i přes Česko. Proto se na hranicích se Slovenskem před měsícem objevily policejní kontroly. Státy ale hledají společné řešení, aby pohraniční hlídky nenarušovaly volný pohyb v schengenském prostoru.Česká vláda kromě migrace z Ukrajiny i dalších zemí ale řeší taky domácí problémy. O lidoveckého kandidáta na ministra životního prostředí Petra Hladíka se totiž zajímá policie. Prohledala jeho kancelář, notebook i mobil v souvislosti s brněnské kauzou kupčení s městskými byty.O tom, jak podobným problémům zabránit přemýšlí ministr vnitra Vít Rakušan. V rozhovoru řekl, že by členové a členky vlády měli podstupovat něco jako bezpečnostní prověrku, aby se podobná podezření vyloučila předem. Přesněji tohle prověřování označil jako „bezpečnostní screening“.Jak by mohl vypadat? A jak se Starostové po odstoupení exministra Gazdíka dívají na lidoveckého kandidáta Hladíka? Je Evropa připravena na další migrační vlny a jak úspěšné jsou hraniční kontroly?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Unijní ministři se na posledním jednání v Praze shodli na tom, že je potřeba dál budovat síť vysokorychlostních železnic v Evropě. Kdy v Česku pojedou první rychlovlaky? A jak zlepšit stav českých dálnic?Hostem Ptám se já byl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).Česko potřebuje v příštích letech investovat do dopravních staveb mohutné částky, jestli má dohnat zpoždění ve výstavbě fungující dálniční sítě a železničních koridorů. Obojí v současnosti naráží na hranu kapacit, ať už silnic nebo vlakových spojů.Evropští ministři se přitom na nedávném neformálním setkání v Praze shodli na nutnosti vysokorychlostní železnice. Ve světle stávajících problémů, které trápí českou dopravu, to zní spíš jako sci-fi.Ve Státním fondu dopravní infrastruktury by přitom mělo být příští rok 150 mld. Kč. To je víc, než se původně plánovalo. Na potřebné investice do dopravních staveb to ale podle Kupky stejně stačit nebude.Kolik peněz by bylo potřeba? A kdy bude mít resort dopravy dost peněz na rozvoj tuzemské infrastruktury?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Rostoucí inflace tlačí na zvyšování důchodů. Ani jejich valorizace ale často nestačí na pokrytí životních nákladů. Kde na důchody vzít? A dočkáme se někdy důchodové reformy?Hostem Ptám se já byl zástupce ředitele think tanku IDEA CERGE-EI a poradce ministra práce a sociálních věcí Filip Pertold.Důchody rekordně rychle rostou, a penzisté tak patří mezi ty, kterým stát nejvíc kompenzuje současnou prudkou inflaci. Jenže důchody nerostou rovnoměrně všem, a ti nejchudší tak stále mají problém hradit základní výdaje.A hlavně s každým dalším rokem roste akutní potřeba důchodové reformy. Politici už veřejně začínají mluvit o tom, že bude potřeba zvýšit věkovou hranici odchodu do penze. Podle ministra práce a sociálních věci Mariana Jurečky to bude do roku 2030 nevyhnutelné - rozhodnout o tom tedy bude muset budoucí vláda.Jak dlouho budou pracovat současní třicátníci? Co musí stát udělat, aby pro ně jednou měl na důchody?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Jen málokdo má takový přehled o české politické scéně jako komentátor a autor Šťastného pondělí Jindřich Šídlo. Jeho pořad slaví už šest let a Jindřich Šídlo dokonce padesát. Na co ze své novinářské kariéry nejraději vzpomíná?Hostem Ptám se já byl komentátor Seznam Zpráv a spoluautor Šťastného pondělí Jindřich Šídlo.Jeden z nejoblíbenějších satirických pořadů na české scéně by už mohl vesele vyrazit do školy - Šťastné pondělí slaví šest let a s ním i jeho moderátor Jindřich Šídlo, který v pátek 21. října oslavil padesátiny.„V týmu Šťastného pondělí vedeme samozřejmě souboj ‚starých a mladých‘. Starý jsem tam já a mladí jsou všichni ostatní. A já jim v mnoha věcech už nerozumím a proto se schovávám za masku takového dobrotivého bručouna,“ popisuje v rozhovoru s Marií Bastlovou dynamiku v týmu Šťastného pondělí Šídlo.Málokdo si o pozadí české politické scény pamatuje tolik, jako on. Možná i proto sám sebe připodobňuje ke sněmovnímu matadorovi Markovi Bendovi z ODS. Ne vždycky přitom byla Šídlův denní chleba jenom politika. Třeba v době, kdy ještě pracoval v týdeníku Respekt: „Tehdy jsem musel napsat článek, proč je normální jaro. Tenkrát bylo moc teplo a skončilo to tak, že to jaro je nenormální tím, že je normální.“Ačkoliv se může zdát, že je Šídlo odborník na velké spektrum témat, v rozhovoru přiznal, že v některých oblastech má co pilovat: „Nerozumím ekonomice, zdravotnictví rozumím jako pacient. Mám jisté mezery v krasobruslení, ale tam jsem se za poslední roky zlepšit,“ dodal.Jaký je kolega a kdo stojí ve Šťastném pondělí za těmi nejlepšími vtipy? A neuvažoval někdy, že sám vstoupí do politiky?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Lídři unijních zemí dál hledají společné řešení současné energetické krize. Konkrétně dnes proberou v Bruselu návrhy Evropské komise, které zahrnují například společné nákupy plynu. Zvládne se Unie dohodnout na dalším postupu?Hostem Ptám se já byl europoslanec zvolený za TOP 09 Luděk Niedermayer.Zima se blíží, i když počasí tomu zatím úplně nenasvědčuje a nervozita evropských států roste. Jejich lídři se proto snaží vymyslet, jak by bylo možné ochránit obyvatele i ekonomiky před příliš ničivými dopady energetické krize.I Češi sledují, jaká opatření přijímá vláda a jestli cenové stropy zafungují tak, jak politici slibují. Zástupci unijních institucí se ale nechtějí spolehnout jen na národní řešení, aby různé zájmy neohrozily jednotu sedmadvacítky. Proto Evropská komise navrhuje třeba společné nákupy plynu.Názory na to, jak krizi řešit, zatím ale jednotné nejsou, i když ochota k jednání roste úměrně s tím, jak se blíží chladné měsíce.Na jakých regulacích se dokáže Unie shodnout? Jaká je pozice Česka a dělá jeho vláda dost, aby nejen zmírnila dopady energetické krize, ale taky zabránila rozvalu veřejných financí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Rusko oznámilo, že končí aktuální vlnu mobilizace. Stavy vojáků se zřejmě pro tuto chvíli podařilo doplnit. Mobilizace ale vyvolala spoustu nepříjemností. Co to znamená pro důvěru v Putinův režim?Hostem Ptám se já je analytik z Institutu pro politiku a společnost Roman Máca.Z Ruska od vyhlášení částečné mobilizace prezidentem Vladimírem Putinem uteklo asi půl milionu mužů a mnoho rodin se bránilo proti chaotickým a nesmyslným odvodům. Na veřejnost také vypluly další ukázky šlendriánu v ruské armádě včetně nedostatečného výcviku branců, kvůli kterému se některým rodinám začínají mobilizovaní vracet domů. Ovšem mrtví.Po výbuchu na Kerčském mostě spojujícím Krym s Ruskem v minulých dvou týdnech také Rusko nebývale intenzivně ostřelovalo ukrajinská města. Rakety dopadaly na civilní cíle, na dětská hřiště, obytné domy, což znamenalo řadu mrtvých civilistů.Jak vůbec mohou existovat lidé, kteří takové obrázky zpochybňují? A jak se vyvíjí podpora „zvláštní vojenské operaci“ uvnitř Ruska?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už dvě demonstrace a jeden protest na pražském Hradě pořádalo sdružení Česko na prvním místě. Na první protest na Václavské náměstí přišlo podle odhadu policie 70 tisíc lidí. Protestují proti vládě i proti podpoře válkou postižené Ukrajiny.Za demonstracemi stojí i podnikatel v insolvenci Ladislav Vrabel, kterého se pořad Ptám se já rozhodl pozvat do studia, aby vysvětlil, proč někdo takové akce pořádá, co ho k tomu vede a jestli přiznává nějaké napojení na Rusko.Za činností Ladislava Vrabela je řada neznámých. Už v září server Aktuálně.cz informoval, že Vrabel čelil řadě exekucí a dluží asi tři miliony korun, které ale nesplácí a zároveň nepřiznává svůj majetek. Opakovaně se přitom vyhýbá účasti na jednání u Krajského soudu v Českých Budějovicích, který ho podezřívá z toho, že maří insolvenci, do které se sám přihlásil.To ale podle všeho není pro Vrabelovi podporovatele a účastníky demonstrací problém. Vrábel od nich údajně na organizaci demonstrací vybíral peníze, které nejprve mířily na soukromý účet jeho ženy Bojany a následně na transparentní účet opět vedený na jeho manželku.Když ovšem insolvenční správce upozornil, že dary považuje za Vrabelův majetek, prostředky zamířily na třetí místo - transparentní účet psaný na Vrabelova společníka a spolusvolavatele protestů Jiřího Havla. S ním se následně Vrabel o místo uložení peněz začal přít.Vrabel v rozhovoru vysvětluje, že není spokojen s tím, jakým způsobem probíhá život v České republice. Přestože mezi mluvčími a podporovateli jím svolávaných demonstrací jsou i prominentní tváře proruské a dezinformační scény, opakovaně se v rozhovoru brání nařčení, že by měly protesty proruské směřování.„My potřebujeme přestat fandit jedné nebo druhé straně. Ta válka je oboustranná. Nehraju válečný fotbal, my tady máme lidi, kteří chtějí mír. Vinné jsou obě strany toho konfliktu,“ říká v rozhovoru.Ladislav Vrabel na konci rozhovoru odmítl moderátorce Marii Bastlové zodpovědět, kdo je podle něj zodpovědný za úmrtí civilistů na ukrajinském území. Rozhovor následně předčasně ukončil.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ani měsíc po volbách není jasné, kdo povede hlavní město. Skončí vyjednávání o nové radě koalicí SPOLU a ANO? Hostem Ptám se já byl předseda pražské ODS a poslanec Marek Benda.Jednání o příští magistrátní koalici v hlavním městě se protahují. Není tak jasné, jestli si vítězná koalice Spolu vybere politický sňatek kopírující spíš vládní formát: tedy s Piráty a STAN, nebo zamíří do náruče ANO.Vyjednavači SPOLU ujišťují, že prioritou je vytvořit koalici na půdorysu týmu, který aktuálně obývá Strakovu akademii. Zároveň si ale kandidát na primátora Bohuslav Svoboda a lídr SPOLU pochvaluje, jak konstruktivní jsou jednání s Patrikem Nacherem, lídrem pražské kandidátky ANO.Valem se každopádně blíží ustavující schůze nově zvoleného pražského zastupitelstva. Podle zákona by se měla uskutečnit na začátku příštího týdne, jestli ji o něco neodsunou námitky vůči volebnímu výsledku, které musí řešit soud. Vyjednavači jednotlivých stran proto zvažují, že budou neodkladné záležitosti řešit v zastupitelstvu, místo nové koalice, pracovní týmy. Shodu by hledaly napříč politickým spektrem.Možný příští primátor Bohuslav Svoboda poslal tomu současnému dopis, ve kterém ho žádá, aby se už nepouštěl do žádných zásadních rozhodnutí. V tom se ODS shoduje se zástupci ANO. Zdeněk Hřib z Pirátské strany ale odpověděl, že než bude ustavena nová rada hlavního města, současnému vedení metropole zůstávají veškeré kompetence.Poslechněte si celý rozhovor v aktuální epizodě podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Rodina podcastů na Seznam Zprávách se zase o něco rozrůstá. Ptám se já dnes představuje sérii: Prohnilí. Investigativní reportér Jaroslav Kmenta v ní nabízí nejzásadnější kauzy, na kterých pracoval v posledních zhruba deseti letech.Hostem Ptám se já byl autor série Prohnilí reportér Jaroslav Kmenta.Devět dílů nové podcastové série vychází z úspěšných Kmentových knih o vzestupu Věcí veřejných, začátcích Andreje Babiše v politice nebo jeho spolupráci s Milošem Zemanem. Namátkou: Všehoschopní - Superguru Bárta, Boss Babiš nebo Rudý Zeman.Ačkoliv se Prohnilí obracejí do minulosti, ke kauzám z posledních let, někteří jejich protagonisté jsou v politice pořád aktivní. I když mandát současného prezidenta Zemana se pomalu ale jistě chýlí ke konci a obžalovaný poslanec Babiš objíždí republiku v obytném voze už jen jako předseda opoziční strany.Kde má kořeny koncept lídra, který chce řídit stát jako firmu? A jak silné jsou vazby někdejších kmotrů podsvětí na současné politické kruhy?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Hájit chce národní zájmy a tradiční rodinu, domov a vlast. Podle Miloše Zemana je přitom favoritkou v boji o prezidentský úřad. Čím chce bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu přesvědčit voliče?Hostem Ptám se já byla kandidátka do prezidentského úřadu Alena Vitásková.Její životní krédo „Česko na prvním místě“ koresponduje s heslem protivládních demonstrací svolávaných na Václavském náměstí. Ona sama přitom slibuje, že bude v první řadě hájit národní zájmy a tradiční rodinu, domov a vlast.Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu se těmito sliby snaží nalákat voliče. Chce se totiž ucházet o prezidentskou funkci. A v jejím úsilí o nejvyšší ústavní funkci ji podpořil i současný prezident Miloš Zeman, který v únoru letošního roku řekl, že jako jediná kandidátka má jeho sympatie.Alena Vitásková nesouhlasí s českými dodávkami zbraní na Ukrajinu a stojí o ukončení ruské invaze diplomatickou cestou. Také tvrdí, že bez ruského plynu se Evropa neobejde a kritizuje vládu Petra Fialy, protože prý nezvládá řešení energetické krize.Prosazovala by tyhle názory i v prezidentském úřadě? A myslí si ještě, že sankce uvalené na Rusko nefungují a víc na ně doplatí Evropa?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ruské rakety a bezpilotní letouny zaútočily začátkem tohoto týdne na řadu ukrajinských měst. Mířily na důležité body energetické infrastruktury i na civilní cíle. Jaká je situace v zemi?Hostem Ptám se já byl zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín, který je v ukrajinském Dnipru.Kyjev, Charkov, Dnipro, Lvov. Tahle a další ukrajinská města se stala na začátku tohoto týdne cílem ruského ostřelování. Útoky směřovaly na důležité energetické uzle, ale taky civilní cíle. Podle ukrajinského prezidenta si Kreml vybral místa tak, aby napáchal co největší škody.„Snaží se nás zničit a smazat z povrchu Země. Kompletně. Zničit naše obyvatele, kteří spí doma v Záporoží. Zabít lidi na cestě do práce v Dnipru a v Kyjevě,“ řekl Volodymyr Zelenskyj. Svět by měl podle něj prohlásit Rusko za teroristický stát.V pondělí prý ruská vojska vystřelila na Ukrajinu celkem kolem osmdesáti raket a z toho zhruba polovinu se domácí armádě podařilo sestřelit, jak uvedl náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužný. Podle premiéra Denyse Šmyhala střely poškodily 11 důležitých objektů v osmi regionech a Kyjevě a o život přišlo nejmíň jedenáct lidí a víc než šedesát bylo zraněno.Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jedná o odplatu za víkendový útok na Kerčský most vedoucí na Krym. Mění Moskva válečnou strategii? A jaké jizvy zanechaly na Ukrajině její poslední útoky?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má za sebou summit lídrů Evropské unie. Členské státy na něm hledaly cestu, jak přežít zimu navzdory zdražení energií, ale také, jak si poradit se složitou bezpečnostní situací. Má Evropa jasno jak postupovat proti Rusku?Hostem Ptám se já byl náměstek ministra pro evropské záležitosti a poradce premiéra pro bezpečnost Tomáš Pojar.Za dramatických okolností se do Prahy koncem týdne sjela celá Evropa. Jednalo se nejen o složité energetické situaci, ale i bezpečnosti starého kontinentu v souvislosti s agresí na Ukrajině.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval v pátek opět představitele evropských zemí, aby poslali Ukrajině více zbraní. A podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové by měla Evropa zvýšit také finanční pomoc zemi. Zatím se ale její země přou o to, jak financovat dosavadní závazek pomoci ve výši devět miliard eur (220 miliard Kč), které Ukrajině Evropská unie slíbila.Ukrajina přitom od rána čelí intenzivním ruským útokům. Rakety podle dostupných zpráv ve velkém míří na civilní cíle a podle prezidenta Zelenského jsou mrtví a zranění po celé zemi. V sobotu se přitom podařilo zničit symbol ruské anexe Krymu - strategický Kerčský most spojující poloostrov s Ruskem. Ačkoliv se Ukrajina k útoku oficiálně nepřihlásila, prezident Vladimír Putin označil útok za teroristický čin. Experti ihned varovali, že lze čekat zesílení odvetných akcí Ruskem, čemuž napovídají víkendové i pondělní útoky.Jaká je současná situace na Ukrajině a nabízí Evropa dostatečné recepty, jak jí pomoci? A jaké odpovědi summit EU v Praze přinesl?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Dělat si srandu z politiky není jen tak. Do Seznam Zpráv teď zamířil mistr téhle disciplíny - Tomáš Břínek, který pod zkratkou TMBK karikuje českou politiku i showbyznys už řadu let. Z koho si nejraději dělá legraci?Hostem Ptám se já byl grafický ilustrátor Tomáš Břínek alias TMBK.Měsíčně prý udělá třeba i šedesát koláží. Záleží ale na tom, jak „úrodné“ období na vytváření grafických vtipů je."Ze 70 procent je ten obsah politický, ale jsem toho už celkem přejezený, takže jsem vždy šťastný, když se stane něco jiného. Třeba v showbyznysu," přiznal v rozhovoru Břínek, který prý nad vytvářením grafik stráví někdy i hodiny.Prezident Miloš Zeman, jeho mluvčí Jiří Ovčáček, expremiér Andrej Babiš, nebo předseda SPD Tomio Okamura jsou ale podle něj stálou inspirací pro politickou satiru. U nich podle Břínka není nutné jít pro vtip daleko. Jsou ale oblasti, kde si není vždy tak jistý v kramflecích: „Nejsem úplně sportovní typ, to mi musí poradit lidi,“ přiznal v rozhovoru.A problém má prý občas také s algoritmy na sociálních sítích. Ty mu prý nepovolí strefovat se kreslenými vtipy úplně do všeho: „Já sám bych nejradši zveřejnil vše, ale pak vám třeba zablokují účet. A stává se mi, že mi na sociálních sítích občas oznámí, že mi mažou starší věcí,“ prozradil.Jaké vtipy plánuje přinášet pro Seznam Zprávách? A kdo bude podle něj zdrojem pro satiru, až Miloš Zeman skončí své funkční období v roli prezidenta?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Stát by podle návrhu ministra financí měl od ledna některým firmám danit nadměrné zisky 60 procenty. Daň má platit 3 roky a do státní kasy má přinést 85 miliard. Co jsou přesně ony „nadměrné zisky“?Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.Vláda schválila energetické stropy a teď hledá zdroje, ze kterých by tenhle výdaj na pomoc domácnostem a menším firmám zaplatila. Podle Ministerstva financí má pomoci daň z mimořádných zisků.Platit by měla pro energetiku, petrolejářství a těžbu fosilních paliv. Zaměřit se na tyhle sektory ostatně doporučuje Evropská unie. Český kabinet chce nadto uvalit takzvanou windfall tax i na banky.Mimořádná daň má podle představ resortu financí trvat tři roky a vládě prý pomůže vykrýt alespoň část výdajů, které vysoce překračují příjmy státního rozpočtu. Příští rok má dosáhnout deficit opět skoro tří set miliard korun.Stačí ale zdanit vybrané sektory a jen po určitou dobu, aniž by se zdraví českých veřejných financí dál zhoršovalo? A jak rozpočtově zodpovědná je vláda, která slibovala, že učiní přítrž dalšímu zadlužování?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Denní přírůstky nakažených v posledních týdnech rostly a Česko by se mělo podle všeho obávat i chřipkové sezony, která rovněž začíná nabírat na síle. Co to znamená pro Česko?Hostem Ptám se já je epidemiolog Petr Smejkal.Po nějaké době se zase začíná víc mluvit o pandemii covidu. Nakažených totiž v posledních týdnech přibývá. Až na víkendové dny nebo svátky, kdy se ale také mnohem méně testuje.Kromě toho se zaplňují nemocnice. V půlce tohoto týdne v nich leželo s covidem skoro osmnáct set lidí. Vážných případů je kolem padesáti, což je nejvíc od druhé půlky dubna. Přibývá zdravotnických zařízení, která omezují či ruší návštěvy nebo alespoň vyžadují nasazené respirátory.Ministerstvo zdravotnictví přitom žádná přísnější protipandemická opatření nezvažuje. Navzdory úvahám z léta resort opustil i možnost jednoho propláceného antigenního testu za měsíc.A odborníci varují před tím, že lidi by neměl znervózňovat jen koronavirus, ale také chřipka. Kvůli nízkému zájmu o očkování a absenci protiepidemických opatření podle nich hrozí, že bude chřipková sezona nejhorší za posledních několik let. Jde přitom o onemocnění, na které umírá okolo 1 500, ale někdy až pět tisíc osob ročně.Co s tím? Měli bychom brát pandemii víc vážně i tento podzim? Nebo je to zbytečné, protože covid je pouze jednou z dalších infekčních nemocí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má dalšího zájemce o prezidentský úřad – svůj plán vydat se do boje o Hrad začátkem týdne oznámil senátor Pavel Fischer, který se do volebního klání vydá již podruhé. Čím chce přesvědčit voliče?Hostem Ptám se já je senátor Pavel Fischer.Zatímco někteří se do boje o Pražský hrad vydávají poprvé, senátor Pavel Fischer v něm není žádným nováčkem. Poprvé kandidoval v roce 2018 – se ziskem 10,23 % a něco přes půl milionu voličských hlasů se mu ovšem nepodařilo probojovat do druhého kola volby, v němž se utkal současný prezident Miloš Zeman s Jiřím Drahošem.Už v roce 2018 přitom Fischer proklamoval, že o prezidentskou funkci bude znovu usilovat. S oficiálním potvrzením ale dlouho otálel, což vysvětluje mimo jiné tím, že jako předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost byl v posledních měsících zaměstnán především děním na Ukrajině. „Mám neustále mnoho náročných úkolů a strategických jednání na evropské úrovni i se svými protějšky v jednotlivých státech. V dubnu a srpnu jsem absolvoval jednání přímo na Ukrajině. Neumím si představit, že bych práci pro náš stát jen tak stopnul a věnoval se prezidentské kampani,“ vysvětlil ve facebookovém příspěvku.Svou kandidaturu plánuje Fischer opřít o podpisy deseti senátorů. A opírat se bude prý i o vládní „podporu“, která ale není zase tak jednoznačná. Vládní pětikoalice v úterý jmenovala senátora Pavla Fischera, bývalou rektorku Danuši Nerudovou a generála Petra Pavla jako kandidáty vhodné na pozici prezidenta. Zároveň ale oznámila, že žádnému z kandidátů do prvního kola neplánuje dát jednoznačnou podporu.Kdo za Fischerem stojí a jak plánuje financovat svou kampaň? A věří, že na podruhé ve volbách uspěje?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezidentská kampaň nabírá na obrátkách. Jak bude postupovat ve volbách, dnes prozradila pětikoalice. Ta prý do prvního kola nepodpoří žádného ze současných kandidátů. A do boje se už podruhé zapojuje senátor Pavel Fischer. Jak to s volebním kláním zahýbe?Hostem Ptám se já byl autor několika prezidentských kampaní Jakub Hussar.Do boje o Hrad se připravují další kandidáti – hned začátkem týdne oznámil svůj plán na účast v prezidentském klání senátor Pavel Fischer. A není to přitom žádné překvapení, Fischer totiž avizoval, že do voleb půjde znovu, už po svém neúspěšné kandidatuře v roce 2018.Oznámení, na které se netrpělivě čeká, je ale to, zda a koho vyšle do prezidentských voleb hnutí ANO. Konkrétně, jestli má o nejvyšší ústavní funkci zájem sám bývalý premiér Andrej Babiš, případně někdo jiný z jeho týmu.Podle dat ze sázkových kurzů se možné šance Babiše, pokud by do volebního klání vstoupil, stále více propadají. Nejlepší vyhlídky na to, stát se prezidentem, má podle nich generál Petr Pavel a roste i obliba ekonomky Danuše Nerudové. Jen nízká procenta lidí by zatím vsadila na zmiňovaného Fischera.Kdo by měl zájem do prezidentského klání ještě vstoupit, musí přihlášku odevzdat nejpozději do 8. listopadu. Aby se voleb mohl zúčastnit, potřebuje 50 tisíc voličských podpisů, podporu 10 senátorů nebo 20 poslanců. O vítězství ale nakonec rozhodnou mimo jiné i předvolební kampaně.Co čekat od těch letošních? A kdo má z marketingového hlediska zatím nejvíce našlápnuto?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Evropa se dohodla na snížení spotřeby elektrické energie a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Získané peníze pak mají jít na pomoc těm, které ohrožuje současná energetická krize. Lidem i firmám. Máme všichni jistotu, že krizi ustojíme a schválená pomoc nenechá nikoho padnout?Hostem Ptám se já byl ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.Ministři pro energetiku členských států Evropské unie schválili na pátečním jednání tři zásadní body pro řešení vysokých cen energií: snižování spotřeby elektřiny, zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv.Země Unie podle dohody budou muset povinně ušetřit alespoň pět procent elektřiny ve vybraných hodinách s nejvyšší spotřebou. Stanoven bude také strop 180 eur za megawatthodinu na příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Třetím pilířem unijního balíku je nejméně třiatřicetiprocentní zdanění mimořádných příjmů společností dodávajících fosilní paliva.Opatření by mohla do rozpočtů unijních zemí až 140 miliard eur (přes 3,4 bilionu Kč). Unie tak doufá, že přijetí balíku pomůže nejen firmám, ale i domácnostem překlenout nastávající zimu, která bude ovlivněna omezením dodávek ruského plynu.Cenu plynu na burze krátkodobě zvýšilo také nedávné poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři. Evropští politici se přitom domnívají, že poškození bylo úmyslné. Rusko však zodpovědnost odmítlo.Je už situaci okolo výbuchů plynovodů vyřešena? A mohou být Češi spokojení s unijním receptem na levnější energie?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Policie už druhý den kontroluje hranici se Slovenskem. Snaží se odradit gangy pašeráků, kteří do Evropy převádějí uprchlíky, hlavně ze Sýrie. Má to smysl?Hostem Ptám se já je policejní prezident Martin Vondrášek.Na hranice se Slovenskem se vrátily policejní kontroly. Tohle řešení ještě nedávno označoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) za krajní, ale pašerácké gangy jsou tak aktivní, že k němu prý bylo nutné přistoupit.Čísla hovoří celkem jasně, oproti loňskému roku přibylo uprchlíků zadržených na českém území dvanáctkrát. Celkem jich bylo skoro 12 tisíc. A jen první den kontrol jich policisté objevili víc než tři sta. Turecko totiž mění svou politiku vůči utečencům ze Sýrie a snaží se je zatlačit zpátky do vlasti. Tam ale stále zuří válka, proto se vydávají opačným směrem. Na západ – do Evropy.Odradí policejní hlídky převaděče od cesty do Česka? A nebudou policisté nasazení na hranicích chybět jinde?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda v pondělí schválila návrh rozpočtu na rok 2023 s deficitem 295 miliard korun. Sněmovna ale nyní projednává jeho novelizaci toho letošního, která by deficit zvýšila na 330 miliard korun. Na co vše výdaje zamíří?Hostem Ptám se já je ekonom Petr Janský.Vláda Petra Fialy schválila návrh rozpočtu na příští rok, aby si za něj vzápětí vysloužila kritiku. Hlavně kvůli tomu, že pomoc lidem s energetickou chudobou plánuje kabinet zajistit z mimořádné daně. Ta ovšem ještě nemá konkrétní parametry.Odbory se zase rozčilují, že vláda nechce příští rok zvýšit, až na výjimky, platový základ státním zaměstnancům. Peníze by měly putovat jen do složky určené na odměny. Šéf odborové konfederace a kandidát na prezidenta Josef Středula mluví o tzv. „ksichtovném“, které prý pomůže ne nejlepším, ale hlavně oblíbeným zaměstnancům.Otázka, která se vznáší ve vzduchu je poměrně jasná. Jde o to, jestli koaliční vláda ví, jak zalátat díry v rozpočtu a zbytečně neprohlubovat jeho schodek.Je vhodné spoléhat se na daň z mimořádných zisků, která ještě nefunguje? A je pětikoaliční kabinet opravdu rozpočtově odpovědný, jak sliboval při nástupu do Strakovy akademie?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Jihlavu čeká nezvyklý senátní duel. Proti šéfovi Senátu Miloši Vystrčilovi se do druhého kola probojovala ekonomka Jana Nagyová, která je obžalována v kauze Čapí hnízdo. Má šanci na úspěch?Hostem Ptám se já je předseda Senátu Miloš Vystrčil.Politici hnutí ANO jsou připraveni podpořit Janu Nagyovou na Vysočině před 2. kolem senátních voleb, do kterého se probojovala spolu se šéfem Senátu Milošem Vystrčilem z ODS. Nagyová přitom čelí společně s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem obžalobě v případu kolem dotace na stavbu areálu Čapí hnízdo. Kauzou se už třetím týdnem zabývá soud.„Je to boj ANO a pana Vystrčila. On je jednou z nejvýraznějších osobností pětikoalice, je to předseda Senátu, v politice je pětadvacet let. A my se netajíme tím, že ho tam nechceme,“ komentoval senátní souboj například místopředseda ANO Karel Havlíček.Podle něj je postup Nagyové do druhého kola senátních voleb už teď pro stranu malým vítězstvím. Za ním je podle něj i masivní kampaň, kterou rozjel expremiér Andrej Babiš v minulých týdnech za Nagyovou na Vysočině. Ta bude podle všeho pokračovat i do druhého kola voleb.(Redakce Janu Nagyovou zvala do duelu s Milošem Vystrčilem. Ona ani mluvčí ANO na pozvání neodpověděli, pozn. red.)Co Vystrčil na výsledky senátních voleb říká? A lze poslední volby opravdu považovat za referendum o vládě, jak vyzval expremiér Babiš?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Jestli mají letošní senátní a komunální volby nějaké jasné poražené, pak je to bývalá česká levice. Tedy sociální demokraté a komunisté. Obě strany propadly na celé čáře a pokračují v úplném odchodu z české politické scény. Dokáže je ještě něco zachránit?Hostem Ptám se já byl předseda ČSSD Michal Šmarda.Komunální a senátní volby mají řadu vítězů a poražených. Do té druhé skupiny lze bezpochyby zařadit zástupce české levice. Komunisté letos získaly dokonce 68 procent méně zastupitelských mandátů než před čtyřmi lety a sociální demokracie si pohoršila o 59 procent mandátů.Šéf ČSSD Michal Šmarda si přitom ještě v sobotu večer výsledky pochvaloval. Podle něj je úspěchem fakt, že ČSSD obnovila účast v některých zastupitelstvech.Ne všude přitom sociální demokracie „přiznala barvu“. Z celkem 456 kandidátek, které strana letos postavila, je však více než polovina koaliční s jinými subjekty a hnutími. Z názvů mnoha z nich je přitom málo patrné, že jsou jejich součástí sociální demokraté.Sám Michal Šmarda obhajoval křeslo starosty v Novém Městě na Moravě za sdružení Lepší Nové Město. Třeba v Praze pak ČSSD kandidovala pod značnou Solidarita společně se Stranou zelených, Budoucností a Idealisty.Vyplatilo se ČSSD „schovávání“ její značky? A co výsledek komunálních voleb vypovídá o stavu české levice?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V osmi ze 13 krajských měst v komunálních volbách vyhrálo hnutí ANO. Vládní strany jich ovládly jen pět. Jak dobrý výsledek je to pro opoziční hnutí? A co to vypovídá o popularitě vlády?Hostem Ptám se já byl místopředseda ANO Karel Havlíček.Komunální volby mají vždycky víc vítězů – záleží na tom, z jakého úhlu se sledují výsledky. Jestli na počet mandátů, zda se podařilo obhájit všechny nebo oslovit větší města či menší obce. Spokojených tak letos může být více stranických lídrů. Ovšem v krajských a statutárních městech nejvíc zabodovalo ANO a dokonce už v prvním krajském městě sestavilo radniční koalici – v Plzni se dohodlo s Piráty a hnutím STAN.Předseda hnutí Andrej Babiš označil výsledek komunálních i senátních voleb za úspěch a hnutí si podle něj významně polepšilo. A podle jeho slov je výsledek voleb důkazem, že voliči přijali jeho výzvu, aby z komunálních voleb udělali referendum o vládě.Má pravdu? A podaří se ANO přetavit volební výsledky z voleb do povolební spolupráce, nebo zůstane v opozici i ve městech?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Pokud jde o procenta, Piráti si po čtyřech letech ve vedení města polepšili. Slavit ale nejspíš nebudou. Drtivým výsledkem 24,7 % je porazilo Spolu pro Prahu a 19,3 % získalo ANO. Piráti jsou tak se 17,7 % voličských hlasů v Praze třetí. Bude to jejich konec ve vedení hlavního města?Hostem Ptám se já byl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).Česká pirátská strana v čele se Zdeňkem Hřibem v hlavním městě získala téměř o procento více než v posledních komunálních volbách. O vítězství ale mluvit nelze. Koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL pod názvem Spolu pro Prahu získala totiž téměř čtvrtinu voličských hlasů a v primátorském křesle tak může na příští čtyři roky stanout její lídr Bohuslav Svoboda (ODS). Silný výsledek zaznamenalo i hnutí ANO, které v Praze skončilo druhé.Kdo ale bude v hlavním městě vládnout, bude záležet především na povolebním vyjednávání. Primátor Zdeněk Hřib dopředu vyloučil spolupráci s extremisty, ale také s trestně stíhanými a s „kumulátory“ funkcí. A pokud jde o Spolu, vadí mu také to, že dvojka kandidátky Spolu, europoslanec Jiří Pospíšil měl prokazatelné vazby na lobbistu Michala Redla obviněného v kauze Dozimetr.S kým si Piráti dokáží představit spolupráci? A proč v hlavním městě nedokázali přesvědčit více voličů?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Koalice Spolu pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) ovládla v komunálních volbách hlavní město. Za sebou nechala hnutí ANO a Piráty, kteří poslední čtyři roky v čele metropole stáli. Co Prahu pod vedením Spolu čeká? A zafunguje znovu spojení ODS a TOP 09?Hostem Ptám se já byl lídr kandidátky Spolu pro Prahu Bohuslav Svoboda (ODS).Praha bude mít nejspíš brzy nového primátora. V komunálních volbách totiž Piráty v čele se Zdeňkem Hřibem smetla kandidátka kopírující vládní spojenectví ODS, TOP 09 a KDU-ČSL v čele s Bohuslavem Svobodou, který v čele hlavního města stál už mezi lety 2010–2013.Přestože Svobodu tehdy svrhla koaliční TOP 09, vypadá to, že spojení, které dostalo druhou šanci, směřuje k úspěchu. Otázkou ale je, jaké další partnery si koalice Spolu v Praze přizve k vládnutí.Svoboda už dříve řekl, že v čele hlavního města by stál s kýmkoliv, s kým se shodne na programových prioritách. Rovnou ale upřesnil, že například s hnutím ANO dle něj Spolu nemá takřka nic společného.Co ale exprimátor Svoboda nevyloučil, je možnost, že bude primátorský post dělat na plný úvazek. Lídr pražské kandidátky Spolu je totiž aktivním poslancem a mnohokrát zopakoval, že v souběhu funkcí primátora a člena Sněmovny nevidí problém. Naopak by to podle něj byla pro Prahu výhoda.Stane se Svoboda primátorem, nebo ho může nahradit jiný kandidát? A má už jasno v tom, s kým bude v Praze vládnout?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už o víkendu voliči rozhodnou o tom, kdo usedne do primátorského křesla a povede příští čtyři roky Prahu. Kdo to bude a kam by měl hlavní město směrovat? A proč je práce pražského primátora tou nejtěžší v české politice? Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z Kasáren Karlín byli spolu s primátorem hlavního města Prahy Zdeňkem Hřibem (Piráti) a poslancem a lídrem SPOLU pro Prahu Bohuslavem Svobodou (ODS) exprimátor Prahy Pavel Bém a politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.O post primátora svede souboj koalice Spolu v čele s Bohuslavem Svobodou a současná koalice v čele s Piráty a primátorem Zdeňkem Hřibem. Ti za svou čtyřletou vládu odstartovali desítky let očekávanou stavbu metra D, pustili se do oprav mostů, nebo řešení bytové situace i klimatického plánu. Jejich éru ale poznamenala pandemie covidu-19, uprchlická krize v souvislosti s válkou na Ukrajině a zejména korupční kauza Dozimetr kolem pražského dopravního podniku. Kritici Pirátům také vyčítají, že se jim kromě zahájení metra D nepodařilo uskutečnit v Praze žádnou větší, průlomovou vizi jako byl třeba tunel Blanka.Právě díky Blance je často označován za jednoho z nejúspěšnějších a nejvýraznějších polistopadových primátorů Pavel Bém. O projektu se sice rozhodlo už v polovině 90. let za jeho předchůdců, za Bémovy vlády se ale podařilo obří dopravní stavbu konečně rozjet. Kvůli dalším velikášským vizím jako byla olympiáda v Praze nebo karta Opencard, které úspěšné nebyly a stály hlavní město stamiliony, někteří Béma naopak dodnes považují za mafiána. „Politikovi, který nic nedělá, se taková věc nemůže stát. Politik, který něco dělá, něco prosazuje, má nějakou fantazii a přichází s nějakými projekty, tomu se to prostě a jednoduše stane. Je to hrozně bolestné, ale beru to jako něco, s čím nemůžu nic dělat,“ řekl v debatě Bém.Jak upozornil politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo, k úspěchu Pavla Béma výrazně přispělo, že měl jako jediný možnost vládnout osm let. „Pavel Bém svou urputností Blanku tlačil přes zastupitelstvo. V roce 2010 skončil a trvalo to ještě pět let, než se dostavěla. A jedna z prvních zpráv, kterou primátor Svoboda vydal po svém nástupu do funkce byla, že to najednou bude mnohem dražší. A pak se jeho nástupci báli ledacos vůbec rozhodovat. To je ta výhoda a zároveň nevýhoda těch dlouhých osmi let, které tady nikdo jiný nedostal. Něco po sobě zanechal, ale zároveň to mělo zásadní vliv i na všechny jeho nástupce,“ uvedl Šídlo.Bém měl jako primátor Prahy podle Šídla i jiných komentátorů také štěstí v další důležité věci, kterou už nikdo z jeho nástupců nepoznal. Za jeho éry v politice dominovala jeho ODS na všech úrovních. Podle Pavla Béma je ale třeba hledat příčiny jinde: „Prahu lze řídit efektivně. Potíž je, že ji chtějí řídit lidé, kteří k tomu nemají žádné dispozice. Kvality, schopnosti, znalosti a často ani vzdělání. Nejsou ani skutečnými politiky, ani projektovými manažery, ani charismatickými lídry. Pak opravdu nemohou uspět.“Co by měl lídr největšího českého města všechno zvládnout? Může zároveň vykonávat funkci primátora i poslance? A chtějí od něj voliči spíše velké vize, nebo řešení každodenních problémů?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda odkládá schválení návrhu rozpočtu na rok 2023. Vyladit je třeba, kolik si stát musí půjčit, aby mohl naplnit všechny své záměry a sliby. Ví resort financí, kde na ně vzít?Hostem Ptám se já byl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).Vláda odložila schvalování státního rozpočtu na příští rok z tohoto týdne na příští pondělí. Premiér za ODS Petr Fiala ujišťuje, že cílem jeho týmu je udržet v mezích rozpočtový deficit a až krize pomine, taky konsolidovat rozkolísané veřejné finance. Na to, že současná struktura příjmů a výdajů není do budoucna udržitelná, upozorňuje i Národní rozpočtová rada.Vedení resortu financí ovšem nevylučuje, že se schodek původně plánovaný na 280 korun ve vládním návrhu na rok 2023 ještě zvýší. Mezeru v rozpočtu způsobilo hlavně rozhodnutí kabinetu zastropovat ceny energií pro maloodběratele. Premiér Petr Fiala odhaduje tenhle výdaj na víc než sto miliard korun, jak řekl v mimořádném projevu. Cílem je pomoci lidem zvládnout inflaci a energetickou krizi.Někteří odborníci ale varují, že takto nastavené opatření nemotivuje lidi k úsporám a distributory zase, aby snižovali ceny. Pak by takový zásah vlády problém s vysokými cenami neřešil, ale jen odložil.Ví resort financí, kde najde desítky miliard korun do rozpočtu, aby dnešní dluhy nemusely splácet až příští generace? A jak chce vláda přesvědčovat lidi i firmy, aby šetřily?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Podle posledních předvolebních průzkumů má k vítězství v komunálních volbách v Praze nejblíže koalice Spolu, která kopíruje vládní svazek ODS, TOP 09 a lidovců. Podaří se jí v Praze porazit Piráty? Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z Kasáren Karlín byl kandidát na primátora Bohuslav Svoboda (ODS).Podle posledních průzkumů to vypadá, že komunální volby v Praze zkopírují úspěch těch stran, které se podílí na současné vládě. Nejblíže k vítězství má dle průzkumů nakročeno koalice Spolu - ovšem bez Pirátů, kteří se snaží na radnici udržet své želízko v ohni, primátora Zdeňka Hřiba.Oba uchazeče o vedení města ale pojí stín nedávné kauzy Dozimetr, která rozkryla skupinu politiků, manažerů a lobbistů, kteří podle vyšetřovatelů ovlivňovali například i chod největší městské firmy - pražského dopravního podniku. Mezi obviněnými je dnes již bývalý náměstek Zdeňka Hřiba Petr Hlubuček (STAN) nebo lobbista Michal Redl. Na něj má zase prokazatelné vazby dvojka pražské kandidátky Spolu, europoslanec TOP 09 Jiří Pospíšil.Pokud by Spolu ve volbách uspělo, šéf její kandidátky Bohuslav Svoboda v primátorském křesle nestanuj poprvé - Prahu řídil mezi lety 2010-2013 a jeho primátorství tehdy skončilo právě na základě rozhodnutí partnerské TOP 09. I přesto to vypadá, že tohle staronové spojení dostane v čele Prahy znovu šanci.Jaké recepty pro Prahu nabízí pražská koalice Spolu? A jak Bohuslav Svoboda reflektuje své dosavadní působení v čele města? Poslechněte si celý podcast!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Západ ukázal, že si nepřeje mír mezi Ukrajinou a Ruskem, řekl ruský prezident a vyhlásil částečnou mobilizaci, která se má týkat 300 tisíc rezervistů. Co to znamená pro boje na Ukrajině? A jak by měla zareagovat Evropa?Hostem Ptám se já byl bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý.Ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci, která se má týkat především vojáků v záloze. „Naléhavé rozhodnutí“ prý ruský prezident přijal, aby Rusko ochránilo lidi v „osvobozených zemích“. Západ podle Putina ukázal, že si nepřeje mír mezi Ukrajinou a Ruskem – a jeho snahou je prý oslabit, rozdělit a zničit Rusko.Podle řady expertů je vyhlášení mobilizace přiznáním, že se situace na Ukrajině pro Rusko nevyvíjí dobře. A slovy české ministryně obrany Jany Černochové ruský prezident uznal prohru.Projev prezidenta Putina k národu bude mít pravděpodobně i další nezamýšlený výsledek - podle britské BBC lze čekat, že řada Rusů bude kvůli vyhlášení mobilizace chtít co nejrychleji opustit zemi. A prudce se propadl i ruský akciový trh.Co lze od Ruska v nejbližších týdnech čekat? A co znamená mobilizace pro Ukrajinu i svět?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prahu čeká lítý boj o primátorské křeslo. Současná koalice v čele s Piráty a primátorem Zdeňkem Hřibem podle předvolebních průzkumů zatím ztrácí na koalici Spolu v čele s Bohuslavem Svobodou. Čím chce Hřib voliče přesvědčit? A umí si představit povolební spolupráci se Spolu, které kritizuje?Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z Kasáren Karlín byl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).Piráti mají pomalu za sebou čtyřletou vládu nad Prahou. Její současný primátor Zdeněk Hřib dokázal po letech udržet jednotnou radniční koalici, odstartoval desítky let očekávanou stavbu metra D, pustil se do oprav mostů, nebo řešení bytové situace i klimatického plánu.Jenže jeho vládou otřásla zvláště korupční kauza Dozimetr, ve které jako obviněný figuruje Hřibův bývalý náměstek Petr Hlubuček a největší městská firma, dopravní podnik. Akce, která rozkryla skupinu politiků, manažerů a lobbistů, kteří dle vyšetřovatelů ovlivňovali veřejné zakázky i chod veřejných firem – především pražského dopravního podniku, ale zasahuje i hlavní soky současné magistrátní koalice. Dvojkou pražské kandidátky Spolu, totiž nadále zůstává pražský lídr TOP 09 Jiří Pospíšil, který měl prokazatelné vazby na dalšího obviněného v kauze - podnikatele Michala Redla.Vedle Dozimetru, který pražskou politikou otřásl od základů, ale stojí rozvoj města, který podle kritiků současného primátora Hřiba není dostatečný. Vadí jim, že se Praha pod vedením Pirátů nepouští do žádných velkých investičních projektů.Mají pravdu? Na co je současný primátor Prahy pyšný a co by byly jeho hlavní priority v příštích letech?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Velká Británie se rozloučila s královnou Alžbětou. Zesnulá panovnice spočine k poslednímu odpočinku vedle svých nejbližších. Rodičů, manžela Philipa a sestry Margaret. Její pohřeb se stal jednou z nejsledovanějších událostí na celém světě. A byl u toho i podcast Ptám se já. Sledovali jsme obřad v katedrále Westminsterského opatství a zajímali se mimo jiné, jaký vliv měla královna Alžbětu II. na britskou společnost i světové dění. Hostem dnešního dílu Ptám se já byl politolog z Masarykovy Univerzity a expert na královskou rodinu Marek Bičan.Podle Bičana bylo loučení s královnou velmi autentické: “Je to projev úcty k panovnici, která jim vládla 70 let. Nastoupila na trůn velmi mladá, neměla za sebou žádné skandály. Působila jako taková stálice. Británie se za tu dobu, za těch 70 let, velmi proměnila. Ale právě královna Alžběta a monarchie umožnily poměrně poklidný přechod, například v porovnání s 60. a 70. lety ve Francii a Německu,” zhodnotil ceremonii Bičan.Jaký vliv měla Alžběta II. na britskou společnost? Jak se daří britské monarchii udržet kontinuitu? A co očekávat od Karla III.?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Brněnští voliči už příští týden rozhodnou, kdo jim bude další čtyři roky vládnout. Podle kritiků současná koalice nezvládla vyřešit složitou dopravní situaci ve městě ani dlouho očekávaný územní plán. Jak to ovlivní volby?Pořad Ptám se já zavítal před komunálními volbami do brněnského Kabinetu Múz, kde byli hosty speciálního vysílání kandidáti na primátora Markéta Vaňková (ODS), Petr Hladík (KDU-ČSL) a René Černý (ANO). Předvolební klání v jihomoravské metropoli hodnotili i sociolog, spisovatel a publicista Stanislav Biler a bývalý primátor města a kandidát na senátora Petr Vokřál (ANO).Končící koalice ODS, lidovců, Pirátů a sociálních demokratů s pomocí státu i evropských peněz znovu rozjela velké dopravní stavby. Zahájila také stavbu nových protipovodňových opatření. Sama ale shodila ze stolu nový územní plán, a tím i šanci na dostupnější bydlení. Milovníci sportu a kultury také dál marně vyhlížejí multifunkční arénu pro třináct tisíc lidí a koncertní sál filharmonie. Na Brno podobně jako na další města zároveň doléhá energetická krize, v problémech je kvůli drahým energiím například dopravní podnik.Podle sociologa Stanislava Bilera je ale pro Brno nejpalčivějším problémem kritická dopravní situace, kterou představitelé města neřeší dlouhodobě. „O tragické dopravní situaci se nemluví. Ale Brno má dlouhodobě podle dat a statistik nejvíce mrtvých a těžce zraněných chodců v rámci všech krajských měst v České republice. A ta situace se nelepší. A není to náhoda, je to důsledek nečinnosti městské policie,“ tvrdí Biler.To uznává i bývalý primátor Petr Vokřál (ANO): „Dokud budou jezdit z Tišnova do Brna všichni autem, tak se to prostě nezmění. Pro mě je klíčové řešení v metropolitním kontextu a samozřejmě s tím související infrastruktura, která prostě Brnu chybí.“Řidiči zatím dál váznou ve změti uzavírek a omezení. ODS přitom na zlepšování průjezdnosti městem stavěla kampaň do předchozích voleb. V jejích klipech před čtyřmi lety se kvůli kolonám rozčiloval i falešný Babiš. Kritiku si vysloužila také po volbách zřízená funkce koordinátorky oprav.Primátorka Markéta Vaňková (ODS) takové hodnocení odmítá. „Neumím objektivně posoudit, jestli je teď Brno víc rozkopané než před čtyřmi lety. Koordinaci jsme ale výrazně posílili. Funguje lépe než v předešlém období. Nicméně i sebelepší koordinace v konečném důsledku nemusí vést k optimálnímu výsledku.“Které problémy jihomoravské metropole se současné koalici za čtyři roky povedlo vyřešit? Chybí brněnským politikům vize, jak si myslí jejich kritici? A kdo bude v Brně vládnout po komunálních volbách?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda oznámila zastropování cen energií pro domácnosti, malé firmy i živnostníky i formu pomoci pro největší společnosti. Opozice vládu kritizuje, že je pomoc pomalá a malá. Má pravdu?Hostem Ptám se já byl místopředseda ODS a poradce premiéra Zdeněk Zajíček.Vláda Petra Fialy vstoupila do energetické krize a bojovat s ní plánuje zastropováním cen energií. Strop na silovou elektřinu bez nákladů na distribuci byl stanoven na 6 tisíc Kč za megawatthodinu (MWh), u plynu by strop měl být 3 tisíce korun za MWh. Novela energetického zákona, která by zastropování umožňovala, by přitom podle poradců premiéra mohla být přijata do konce září – pak bude teprve možné vydávat nařízení, která budou opatření určovat.Podle Zajíčka, který je v čele expertního týmu, který má řešení vysokých cen energií na starosti, budou muset výrobci energií také povinně nabídnout část své produkce státu. Ten ji bude dál distribuovat veřejným institucím a samosprávám prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.Podle opozice ale vláda nedělá dost a také experti vyčítají kabinetu zmatek a chaos. Jaké další kroky v energetice vláda chystá? Jaké dlouhodobé řešení připravuje? A připouští si kabinet i kritiku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Brněnské hnutí ANO čekají důležité komunální volby. Dokázat v nich může, zda se poučilo z kauzy Stoka, ale i jak silná je pozice současné vlády. Podle lídra ANO Andreje Babiše se právě o ní totiž na komunální úrovni rozhodne. Má pravdu?Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z brněnského Kabinetu Múz byl lídr kandidátky hnutí ANO v Brně René Černý.Brněnské hnutí ANO si v posledních letech prošlo hlubokými problémy. Tamní buňkou otřásla kauza Stoka, jeden z největších korupčních případů posledních let a hnutí nechalo svoji brněnskou buňku rozpustit. Postavilo ji znovu s méně členy a bez řady známých tváří. A v oslabené kondici vstupuje i do komunálních voleb.Jejich výsledek zásadně ovlivní i celostátní politika. Šéf ANO Andrej Babiš totiž vyhlásil komunální volby za referendum o vládě. Současný kabinet Petra Fialy je podle něj nekompetentní, neakční a nereaguje na rostoucí inflaci.Mezitím předvolební mítingy hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem s obytným vozem provází vypjaté emoce a navíc se do závěrečných dní jeho kampaně propíše soud v kauze Čapí hnízdo, který začal v pondělí 12. září. O něm Andrej Babiš prohlásil, že jde o politický proces, který je účelový načasovaný před volbami.Jak se do komunálních voleb propíše celostátní politika? A jaké ponaučení si brněnské ANO vzalo z kauzy STOKA? Co za stavby by mělo v příštích letech vzniknout v Brně?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na pražském městském soudě začal po sedmi letech šetření soud s bývalým premiérem Česka a předsedou ANO Andrejem Babišem. Jak náročné jsou politické kauzy takového kalibru pro představitele justice?Hostem Ptám se já byl nejvyšší státní státní zástupce Igor Stříž.Pražský Městský soud je od pondělka v obležení novinářů. A není divu. Po sedmi letech prošetřování tam začal proces s bývalým premiérem a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.Andrej Babiš čelí obžalobě z dotačního podvodu. Stejně jako jeho bývalá poradkyně a současná kandidátka za ANO do Senátu Jana Mayerová (Nagyová). Ta má na kontě ještě podezření z poškození finančních zájmů Evropské unie.Stíhání Babiše a Mayerové bylo přitom od září 2019 zastaveno. V prosinci 2019 ale tehdejší šéf žalobců Pavel Zeman rozhodnutí zrušil. Od té doby probíhalo další vyšetřování. V březnu 2022 nakonec Jaroslav Šaroch oznámil, že podal k Městskému soudu v Praze obžalobu.Kauza Čapí hnízdo se v průběhu let stala notoricky známou. Zajímavá je i proto, že dozorující žalobce trestní stíhání původně zastavil a až po zásahu nejvyššího státního zástupce poslal někdejšího předsedu vlády a jeho spolupracovnici před soud.Jak náročné jsou politické kauzy takového kalibru pro představitele justice? Proč se zpravidla tolik vlečou? A pomůže plán na novelu státních zastupitelství?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Kdo po komunálních volbách povede Brno? V boji o primátorské křeslo se proti sobě postaví dosavadní koaliční partneři, primátorka Markéta Vaňková (ODS) a její první náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL). Co způsobilo rozkol v koalici? Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z brněnského Kabinetu Múz byl spolu s primátorkou Markétou Vaňkovou její první náměstek, místopředseda lidovců a společný kandidát KDU-ČSL a Starostů a nezávislých na primátora Brna Petr Hladík.I když před komunálními volbami z Prahy zaznívalo, aby strany v regionech navázaly na loňský úspěch koalice SPOLU, v Brně k tomu nedojde. I přes úspěch v posledních místních volbách a donedávna relativně harmonické vládnutí s KDU-ČSL jde ODS v čele s Markétou Vaňkovou do letošních voleb spolu s TOP 09. Důvodem je prý fakt, že o křeslo primátora mají zájem také lidovci a podle jejich brněnského šéfa Petra Hladíka se prostě na některých tématech s občanskými demokraty neshodnou.Koalice lidovců a starostů chce, aby se nové vedení jihomoravské metropole po volbách zaměřilo hlavně na pomoc lidem. Slibuje proto, že zavede třeba rodičovské vouchery na organizované volnočasové aktivity dětí nebo rozšíří bezplatnou MHD pro seniory. Zásadní jsou pro ni také investice do energetické soběstačnosti města a bydlení.Spoustu projektů pro dostupné bydlení ale podle Hladíka zbrzdilo nepřijetí nového územního plánu, který měl nahradit ten původní už od ledna 2023. Zastupitelstvo ho po letech příprav nedávno vrátilo k přepracování. Podle primátorky Markéty Vaňkové obsahoval zásadní chyby. „Územní plán mohl a měl být schválený,“ oponuje Hladík. „Tři a půl roku v rámci vedení města panoval absolutní soulad na všech jednotlivých krocích i postupech. Doteď nevím, co se stalo.“Kde chce koalice lidovců a starostů vzít finance na slibovanou pomoc občanům? Jak by řešila dopady současné energetické krize? A je nějaká strana, se kterou určitě na brněnskou radnici nepůjde?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Brně se chystá v komunálních volbách velký střet. Současná primátorka, Markéta Vaňková z ODS, jde navzdory současné koalici s lidovci do boje s TOP 09. Proč? A jaká témata volby rozhodnou?Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z brněnského Kabinetu Múz byla primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS).Ačkoliv v podzimních sněmovních volbách zaznamenala koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) velký volební úspěch, v komunálních volbách se už nejspíš opakovat nebude - alespoň ne v Brně. Místní primátorka za ODS Markéta Vaňková ve městě kandiduje společně s TOP 09, proti které se staví KDU-ČSL a STAN. Důvodem je prý fakt, že o křeslo primátora mají zájem také lidovci.To ale není jediné, na čem se ODS s KDU-ČSL ve městě neshodne. Nedávno vrátila k přepracování územní plán, který měl nahradit ten původní už od ledna 2023. „Měl takové chyby, které neumožňovali jej schválit, aby to bylo ve prospěch města Brna. Mě to samozřejmě velmi mrzí, byl to jeden z nejvýznamnějších úkolů naší koalice,“ vysvětlila Vaňková.Dalším úkolem podle ní bude také zajištění dostatku energií pro Brno. Podle současné primátorky přijala vláda nezbytné kroky pro bezproblémové fungování veřejných služeb. Město má prý i přesto připravenu řadu projektů, aby snížilo svou závislost na ruském plynu - jedním z nich je i výstavba horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany do Brna, na kterém se Teplárny Brno a ČEZ dohodli v červnu. „Doufám, že to bude dříve než v roce 2030, ráda bych, abychom v příštím volebním období stavbu zahájili a aby za šest let - v roce 2028, byla otevřena,“ věří současná hlava města.Bude v nadcházející sezoně opravdu dost tepla pro všechny? A jaké plány má současná primátorka pro zlepšení dopravní situace v Brně nebo dostupné bydlení?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na webu Seznam Zprávy a v podcastových aplikacích dnes nenajdete klasický rozhovor Ptám se já. Proč? Startuje první ze speciálních vysílání před diváky ke komunálním volbám.Podcast Ptám se já chystá další speciální natáčení před diváky a posluchači tentokrát k tématu komunálních voleb - tentokrát v Brně a Praze.Právě teď moderátorky Ptám se já Marie Bastlová a Veronika Sedláčková míří do brněnského Kabinetu Múz, kde od 18:30 vyzpovídají tři největší favority podzimních voleb v jihomoravské metropoli. Ale zazní také hlasy těch, kteří problémům Brna rozumí.Se současnou primátorkou Markétou Vaňková (ODS), lídrem kandidátky hnutí ANO Reném Černým, Petrem Hladíkem za kandidátku lidovců a STAN, ale také sociologem Stanislavem Bilerem a exprimátorem Petr Vokřál budou mluvit o tom, co Brno nejvíc pálí, nebo jaké téma o podzimních volbách ve městě rozhodne.O speciál ale nepřijdou ani pražští diváci a posluchači podcastu. Tam se Ptám se já chystá hned týden na to - tedy v úterý 20. září, od 18:30 do Kasáren Karlín. Pozvání přijal současný primátor Zdeněk Hřib (Piráti), jeho hlavní vyzyvatel Bohuslav Svoboda (ODS), exprimátor Pavel Bém a politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.Nejpalčivější témata pro Prahu jsou přitom už asi jasná - drahé bydlení, dopravní stavby a dost možná i energetická krize, která dopadá nejen na obyvatele měst, ale i na jejich rozpočty.Co o výsledcích komunálních voleb rozhodne? A jak na volby dopadne současné dění okolo vládního kabinetu Petra Fialy? A jaké překvapení může z voleb vzejít?Poslechněte si krátké pozvání s Jindřichem Šídlem. Na vše ostatní se budeme ptát 13. září od 18:30 v brněnském Kabinetu Múz. A v úterý 20. září od 18:30 v Kasárnách Karlín. Všechny rozhovory si v následující dny budete moci poslechnout také na webu Seznam Zprávy, stránkách Podcasty.cz i ve všech podcastových aplikacích. A sledujte speciál Ptám se já také v neděli 25. září, kdy vám nabídne aktuální vysílání k výsledkům nejen komunálních, ale také senátních voleb.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už je to téměř jisté. Vláda zastropuje ceny energií pro domácnosti i pro firmy, tento týden má kabinet oznámit detaily, nejpozději do 14 dní pak chce vše schválit. Jaké stropy má vláda zavést?Hostem Ptám se já byl podnikatel v energetice a majitel skupiny Amper Jan Palaščák.Evropské státy na mimořádném zasedání evropské rady podpořily debatu o zastropování cen plynu a především se shodly na odebrání mimořádných zisku výrobcům elektřiny a faktickém zastropování cen. Dnes v podvečer se k tématu mimořádně sejde i česká vláda, aby o maximální ceně elektřiny rozhodla.Opatření má odběratele podržet v době strmého růstu cen energií. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely pocítí občané přijatá opatření nejpozději od začátku ledna 2023. Různá řešení, o kterých budou dnes ministři na schůzi vlády jednat, musí ovšem ještě schválit Sněmovna a Senát.Podle vyjádření ministrů se má pomoc rozdělit do tří skupin. Kromě podniků to budou ještě domácnosti a veřejný sektor. Vláda také slíbila, že nezastropuje cenu pod výrobními náklady, kdy by výrobcům elektřiny musela hradit ztrátu.Jak budou regulace vypadat a co to udělá s cenami? A kdy se trh vrátí do normálu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Mimořádná Evropská rada bude už dnes řešit co s astromickými cenami energií v Evropě. Řešit se bude zastropování cen i to, zda a jak do regulace zahrnout ceny plynu. Jaké řešení bude výhodné pro Českou republiku?Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.Evropská unie má na mimořádném zasedání ministrů pro energetiku v pátek hledat shodu na řešení situace ohledně trhu s energiemi. Ministři by měli probrat několik variant řešení současné situace. Například Česká republika bude podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely chtít na jednání zařadit například tzv. iberijský model. Ten by na trhu odděloval ceny elektřiny a plynu.Kabinet by následně měl mimořádně jednat v pondělí v podvečer a představit detaily podpory. To, že vláda Petra Fialy na pomoc proti drahým energiím dlouhodobě nedělá dost, ale kritizuje opozice. „Vládní parodie, hospodářské Waterloo a energetická fraška. A uprostřed toho zmateně pobíhá ministr průmyslu, který ze všeho nejvíc připomíná Otíka Rákosníka z filmu Vesničko má středisková. Komunální volby budou i referendem o vládě,“ napsal na Twitter místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.A zatímco hnutí ANO po neúspěšném hlasování o vyslovené nedůvěry vládě volá po „referendu“ v podobě komunálních voleb, jeho lídr Andrej Babiš stane od pondělí opět na lavici obžalovaných. Znovu se totiž otevře proces v dotačním případu Čapí hnízdo. Babiš přitom v pátek ve Sněmovně prohlásil, že jde o první politický proces od listopadu 1989.Podkopává Babiš důvěru v české soudy? A jak by současnou situaci okolo trhu s energiemi řešilo hnutí ANO?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ve věku 96 let zemřela britská královna Alžběta II. - nejdéle sloužící panovnice Spojeného království. Jak změnilo Británii sedmdesát let její vlády?Hostem Ptám se já byl novinář žijící v Londýně Ivan Kytka.Zdravotní stav královny Alžběty II. se v posledních desítkách hodin zhoršil a její lékaři dali najevo znepokojení. Za královnou se proto v průběhu včerejšího dne sjeli do zámku Balmoral členové britské královské rodiny - o smrti britské panovnice informoval Buckinghamský palác ve večerních hodinách.Celým jménem Elizabeth Alexandra Mary nastoupila na britský trůn v roce 1952. Že by se Alžběta II. někdy stala britskou panovnicí, se ovšem nepředpokládalo - ještě v roce 1936 totiž na trůn usedl její strýc Eduard VIII. Kvůli plánovanému sňatku s rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou ale téhož roku abdikoval a monarchou se stal Alžbětin otec, král Jindřich VI. Ona sama nastoupila na trůn po jeho smrti jako starší ze dvou sourozenců.V roce 2022, ve svých 96 letech, byla královna Alžběta II. nejstarším vládnoucím panovníkem současnosti a byla také nejdéle vládnoucí britskou královnou - v únoru letošního roku oslavila 70 let působení na trůnu. Po zprávě o úmrtí královny Alžběty II se novým britským králem stal její nejstarší syn - Charles III.Jak proměnila Spojené království? Co její odchod pro Británii znamená a jaké úkoly teď čekají na jejího nástupce - krále Charlese III?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinská armáda oznámila první velké vojenské úspěchy ve válce s Ruskem. Podle prezidenta Zelenského jeho vojáci dobyli zpět část území jihovýchodně od Charkova. Máme a můžeme tomu věřit?Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a ředitel The Prague East Institute Vlastimil Votápek.Ukrajinským silám se v Charkovské oblasti podařilo znovu dobýt některá místa obsazená Ruskem. Tamnější síly údajně postoupili o 20 km a osvobodily prý území o velikosti asi čtyř set kilometrů čtverečních - ve své nejnovější zprávě o vývoji bojů na Ukrajině to uvedli analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).Zatímco ukrajinská vojska na svém území postupují, Vladimír Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku přiznal, že Rusko čelí ekonomické, finanční a technologické agresi Západu a to zemi způsobuje jisté obtíže v některých regionech a oblastech průmyslu. Zejména strádají firmy závislé na dodávkách z Evropy.Důvěrný dokument ruské vlády, z něhož tento týden citovala agentura Bloomberg, navíc varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Nejpesimističtější scénář předpokládá, že ruská ekonomika dosáhne dna dokonce už za dva roky - tedy v roce 2024 a vzpamatovávat se může až do konce desetiletí. Ruští představitelé ale na veřejnosti tvrdí, že dopady sankcí jsou mírnější, než se dosud předpokládalo.Jak úspěšné je vojenské tažení ukrajiny na jedné straně, a ekonomické kroky Západu proti Rusku? Je to důvod k optimismu? A zkouší Rusko vyměnit zrušení západních sankcí výměnou za plyn?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Odbory ohlásily na začátek října velkou demonstraci. Vláda podle nich nedělá dost, aby pomohla lidem s růstem cen energií ale i všech ostatních životních nákladů včetně potravin. Co přesně chtějí?Hostem Ptám se já byl místopředseda ČMKOS Vít Samek.Asi sedmdesát tisíc odpůrců vlády zaplnilo o víkendu Václavské náměstí v Praze. Kabinet Petra Fialy podle nich nedostatečně pomáhá s drahotou a podobně to vidí i odboráři, kteří se v hlavním městě sešli hned v pondělí.Na shromáždění proti chudobě dorazila asi tisícovka z nich a další masovou demonstraci svolávají na 8. října právě na Václavské náměstí. Akcí, kterou nazvali „Pět minut po dvanácté“ prý chtějí poukázat hlavně na prudké zdražování a reálný propad příjmů.Šéf ČMKOS a také prezidentský kandidát Josef Středula se navíc už nechal slyšet, že pokud vláda odboráře nevyslyší, plánují další akce. Podle některých členů vlády by ale odbory měly spíše jednat a hledat kompromisní řešení, než demonstrovat v ulicích.Nemají pravdu? Je správný tlak na zvyšování platů, když to dál roztáčí inflaci? A nepoškozuje odbory to, že v jejich čele stojí prezidentský kandidát Josef Středula?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Starostové a nezávislí startují ostrou část kampaně před komunálními volbami. Otázka je, jestli jim voliči prominou výčet skandálů, které má strana v poslední měsíce za sebou. Kdo za ně může? A neuškodili celé vládě?Hostem Ptám se já byl místopředseda STAN Jan Farský.Kauza Dozimetr, v niž je mezi obviněnými dnes již bývalý náměstek pražského primátora za STAN Petr Hlubuček a stála křeslo také ministra školství a dříve i místopředsedu Starostů Petra Gazdíka. Nevydařená mise bývalého šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka, kvůli kterému opozice volala po konci ministra vnitra Víta Rakušana. To jsou jen dva příklady problémů, kterým čelí vládní hnutí STAN.Starostové, kteří v minulých sněmovních volbách zaznamenali historický úspěch, dnes kolísají v průzkumech veřejného mínění okolo pěti procent voličských preferencí. Možná právě kvůli zmíněným kauzám.Není to ale jen hnutí STAN, které ztrácí na oblibě mezi některými skupinami obyvatel. O víkendu totiž Václavské náměstí zaplnily desetitisíce demonstrantů. Protestující žádali demisi Fialovi vlády (ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti), podle nich současný kabinet nepomáhá dost - ať už s rostoucí inflací nebo energetickou krizí. A v úterý se do Prahy sjeli také odboráři, aby vyzvali vládu k přijetí opatření proti poklesu životní úrovně.Jaktože vláda ztrácí důvěru lidí? A jak se na tom podílí kauzy okolo STAN? Vyrovnala se s nimi strana dostatečně?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda se snaží najít odpovídající způsob pomoci lidem, kteří nedokážou sami unést sílící drahotu. Její kritici ale tvrdí, že není dostatečně rychlá ani důrazná. Mají pravdu?Hostem Ptám se já byl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.Stovky odborářů z celé republiky se dnes sjíždí do Prahy, aby vyjádřili nesouhlas s vládními kroky v oblasti drahých energií i inflace. Vládní pomoc podle nich není dostatečná – hlasité výhrady přitom zaznívaly o víkendu i z plného Václavského náměstí.Odbory vedené prezidentským kandidátem Josefem Středulou tvrdí, že stát by se měl o lidi propadající se do chudoby postarat lépe. Zástupci zaměstnanců upozorňují na rekordní inflaci a propad reálných příjmů.Například německá vláda chystá už třetí balík pomoci v obří výši 65 milionů eur. To je víc než bilion a půl českých korun. Financovat ho bude z daní uvalených na sektory, které ze současné napjaté situace naopak těží.Je pomoc vlády českým domácnostem v ohrožení dostatečná? A dá se spolehnout na celoevropské tažení proti rostoucím cenám energií?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Počty nakažených covidem v Česku zatím rostou jen mírně. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že žádná mimořádná opatření na podzim nebudou. Zvládly by je vůbec domácnosti potýkající se s neustálým zdražováním energií a rekordní inflací?Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl spolu s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) a biochemikem Janem Konvalinkou sociolog Daniel Prokop.Covidová pandemie od počátku tvrdě dopadala nejen na české zdravotnictví ale především na českou společnost. Lidé na dlouhé měsíce pozměnili své chování, omezili kontakty i cestování, děti zase dlouhé měsíce studovaly přes počítač místo chození do školy. Lockdowny pak zásadně dopadly na podnikání mnohých - lidi připravily o výdělky a někoho i o podnikání.Sociologové už v průběhu jednotlivých vln pandemie zkoumali, jak lidé na opatření reagují. Měřili, jak lidé věří vládním opatřením, jak kvůli chaotickým návrhům a častým změnám nechtějí restrikce dodržovat. Měřili ale i to, do jaké míry lidé podléhali dezinformacím a jak moc to komplikovalo boj s pandemii.Jaké ponaučení z předchozích vln jsme si vzali? Proč bylo v některých státech výrazně více obětí než v jiných? A v jakém stavu zanechal covid českou společnost?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Svět s napětím očekává, co přinese podzim v oblasti pandemie covidu. Kdo chce, může si už zajít pro čtvrtou posilující dávku vakcíny. Někteří lidé ale čekají na nové přípravky, které budou účinnější proti novým mutacím, vyplatí se to?Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl biochemik Jan Konvalinka společně s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) a sociologem Danielem Prokopem.Zavedení roušek, plošných testů a dalších omezení podle resortu zdravotnictví v nejbližší době Čechy pravděpodobně nečekají. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka se stal z koronaviru "medicínský problém"a dle jeho slov tu už máme velmi účinné vakcíny i dostupné léky.S tím souhlasí i biochemik Jan Konvalinka: „Podle dat, které mám k dispozici, se 95 % naší populace s virem setkalo. Už nemáme imunologicky naivní populaci jako loni a předloni,“ řekl s tím, že by přesto zůstal obezřetný, protože se vždy může objevit nová mutace viru, která může imunitu obejít.Právě kvůli mutacím nezačal podle současného ministra resort s masivnější propagací očkování. Čeká prý na nové, účinnější vakcíny hlavně proti omikronu. Konvalinka by ale na jejich uvedení na evropský trh nečekal.„Zázraky se dějí, ale zatím bych na ně nespoléhal,“ vysvětlil. Podle něj by se čtvrtou dávkou vakcíny neměli otálet především rizikové skupiny: „Čím jste mladší a zdravější, tím relativně menší benefit máte z té další dávky.“Kdy se pro další dávku vakcíny vydat a opravdu přinesou nové vakcíny výraznější ochranu? A jak účinné léky v současnosti máme?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Svět obletěla zpráva o dalším podezřelém úmrtí mezi ruskou podnikatelskou smetánkou. Tentokrát vypadl z pátého patra moskevské nemocnice šéf ruské ropné společnosti Lukoil Ravil Maganov. Stojí za vraždami mocných ruský prezident Vladimir Putin?Hostem Ptám se já byl komentátor Hospodářských novin Ondřej Soukup.Rusko má za sebou od začátku roku už několikátý případ podezřelého úmrtí mezi ruskými oligarchy. V dubnu bylo nalezeno na zahradě španělské vily tělo bývalého viceprezidenta plynárenské společnosti Novatek Sergeje Protosenji. Milionář se údajně oběsil, přitom v domě byla nalezena i mrtvá těla jeho manželky a dcery s bodnými ranami.Ve svém moskevském bytě byl nalezen mrtvý také bývalý viceprezident Gazprombanky Vladislav Avajev. Ten údajně nejprve zabil svou manželku a dceru a následně spáchal sebevraždu. Naposledy v květnu zemřel na selhání srdce další bývalý vysoce postavený manažer Lukoilu, Alexander Subbotin.Shoda nešťastných náhod, nebo jasný zásah Putinova režimu? Proč a podle jakého klíče by se oligarchů zbavoval? A jaká nálada teď v Rusku je?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Počet nově nakažených koronavirem se v Česku v posledních týdnech pohybuje okolo nižších tisícovek za den. Je ale Česko připraveno na to, co přinese podzim? A budeme opět nosit respirátory?Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).Ještě pořádně neskončila letní vlna a už se chystáme na podzimní. Ano, řeč je o pandemii covidu, která stále trvá, i když narazit v Česku na někoho s respirátorem je spíše výjimečné a testuje se jen málo.V Evropě se ovšem státy už teď připravují, že chladnější měsíce můžou přinést zhoršení situace. Zvlášť, jestli se objeví nová varianta koronaviru, na kterou by neúčinkovaly dostupné vakcíny a která by dokázala prorazit taky imunitu po prodělané nemoci, na kterou řada lidí spoléhá.Šéf českého resortu zdravotnictví každopádně vnímá covid jako jakoukoliv jinou infekční nemoc, na kterou už máme léky i vakcíny. Takže neplánuje preventivní testování, ani plošné restrikce.Je správné rezignovat na řízení pandemie prostřednictvím dat a orientovat se podle toho, kolik lidí dostane covid do nemocnic a na jednotky intenzivní péče? A co by se muselo stát, aby přišla další omezení?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už jen pár hodin dělí české školy od zahájení nového školního roku. Děti i pedagogické sbory si přitom v posledních letech vyzkoušely, jak náročné může zvládání osnov být. Jaké výzvy je čekají v následujícím pololetí?Hostem Ptám se já byla učitel z pražského Gymnázia Na Zatlance Michal Kaderka.Už od začátku týdne se v ulicích objevují skupiny dětí s rodiči, co se na různých akcích loučí s prázdninami. A je jasné proč, zítra se jde zase do školy.Pro žáky, studenty i učitele a učitelky je přitom už poněkolikáté v řadě tenhle návrat extrémně náročný. Po covidových lockdownech je tu totiž další velká výzva. Letos přibudou v českých třídách také ukrajinské děti, což je další zatěžkávací zkouška. Stejně jako udržet výuku i během chladných měsíců v době energetické krize.A důsledkem ruské invaze je také sílící tlak dezinformačních zdrojů, které mají vliv na nemalou část české společnosti. Nevyhýbají se samozřejmě ani školám. Proto je extrémně důležitá mediální výchova, a to nejen dětí, ale i pedagogů.Jak složitý nadcházející školní rok bude? A jak důležité je, aby samotní pedagogové nepodléhali dezinformacím?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Poslední srpnový den uplyne 25 let od chvíle, kdy tragicky zahynula princezna Diana. Jak silný je Dianin odkaz ve Velké Británii? A jak změnila poměry v královské rodině?Hostem Ptám se já byla zástupkyně šéfredaktora časopisu Forbes Irena Cápová, která se věnuje tématu britské královské rodiny.Okolnosti života první manželky následníka britského trůnu prince Charlese princezny Diany budí zájem veřejnosti i po čtvrtstoletí od jejího úmrtí. Emancipovaná Diana dělala spoustu věcí po svém a i po rozvodu s nástupcem Alžběty II. byla považována na členku královské rodiny a nadále tak byla v hledáčku tisku.Právě to se jím stalo osudným, když se v noci 31. srpna 1997 v autě se svým partnerem Dodim Al-Fayedem snažila uniknout devíti paparazziům a stala se obětí autonehody. Od té doby se stále objevují i nové konspirační teorie vysvětlující její smrt, ale i spekulací, jak Diana proměnila fungování britské královské rodiny včetně vztahů mezi jejími členy.Jak si výročí úmrtí princezny Diany připomíná královská rodina? A jak se britská monarchie proměnila za poslední desetiletí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ceny elektřiny i plynu na evropských burzách lámou rekordy a dostaly se do výšin, které jsou neúnosné pro spotřebitele i firmy. Kde se stala chyb a jak se my samy můžeme co nejlépe připravit na to, co nás čeká?Hostem Ptám se já byl předseda představenstva Energon Holding, expert na energetiku Fady Al-Kheir.Rostoucí ceny elektřiny a plynu trápí spotřebitele i firmy po celé Evropě. Občané řeší často až existenční problémy a majitelé podniků, jestli je pro ně udržení výroby při takových cenách vůbec udržitelné. Vlády evropských zemí proto vymýšlí, jak s vysokými cenami pomoci - třeba ta česká přišla s tím, že jako předsednická země chce spustit jednání o tom, jak ceny energií zastropovat nebo regulovat na úrovni celé unie.Experti se dohadují o tom, proč vůbec ceny tak vyskočily. Na vině je podle nich nejen Rusko, ale i celosvětová inflace způsobená velkým uvolňování peněz do ekonomiky po koronavirové krizi. Jen malých díl má podle většiny z nich evropský tlak na snižování emisí uhlíku.Kde se ceny zastaví? A měly by se ceny za každou cenu regulovat?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Před třiceti lety, 26. srpna 1992, podepsali v brněnské vile Tugendhat tehdejší český premiér Václav Klaus a slovenský premiér Vladimír Mečiar smlouvu o rozdělení Československa. Šlo rozpadu státu tehdy zabránit?Hostem Ptám se já byl bývalý prezident a expremiér Václav Klaus.Dnes je tomu třicet let, co expremiéři Václav Klaus a Vladimír Mečiar rozhodli o rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky v brněnské vile Tugendhat. Osudné několikahodinové jednání, které vyústilo v „rozvod“ ČSFR, probíhalo tehdy za zavřenými dveřmi. Jeho výsledek se ale dal dopředu snadno odtušit.Už po červnových parlamentním volbách roku 1992 bylo totiž jasné, že předsedové vítězných stran Václav Klaus (ODS) a Vladimír Mečiar (HZDS) mají o budoucnosti společného státu rozdílné představy. V Tugenhatu se přitom sešli poprvé už v červnu, po srpnové schůzce ale oba politici poprvé vystoupili na tiskové konferenci před veřejnost a oznámili, že Československo se od 1. ledna 1993 definitivně rozdělí na dva samostatné státy.Kam se obě nově vzniklé země za třicet let dostaly? Jak česká vláda zvládá současné ekonomické výzvy a jak se z Václava Klause stal politik reprezentující ruský narativ na české politické scéně?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda Petra Fialy řeší v posledních týdnech řadu nepříjemností. Ať už je to kauza Dozimetr či hledání receptu, jak zajistit Čechům levnější energie. Jak se jí to podle opozice daří? A vede si hůře než kabinet Andreje Babiše?Hostem Ptám se já je místopředsedkyně ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová.Současný kabinet ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Pirátů čelí dalšímu otřesu. Po rezignaci ministra školství Petra Gazdíka kvůli stykům s podnikatelem Michalem Redlem obviněným v kauze Dozimetr, se opět řeší schůzky Redla tentokrát s šéfem civilní rozvědky Petrem Mlejnkem. Zatímco Fialův kabinet za Mlejnkem stojí, podle opozičního hnutí ANO je situace nepřípustná a odpovědnost za ni nese i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).Kvůli kauze okolo Mlejnka mluví ANO dokonce o možnosti vyvolání nedůvěry vládě Petra Fialy - jestli ke kroku přistoupí, budou jeho poslanci rozhodovat dnes odpoledne. A přestože strana nemá dostatek hlasů, aby vyslovení nedůvěry opravdu dosáhla, podle Schillerové jde o důležitý politický symbol.Podle bývalé ministryně financí lidé Fialově vládě nevěří a to i kvůli současné situaci na trhu s energiemi. „Vláda pro lidi neudělala vůbec nic, máme nejdražší elektřinu a zemní plyn v celé Evropě. Tragédie,“ napsala exministryně na Twitter. Přestože vláda schválila pomoc občanům v rámci úsporného tarifu, podle ANO to rozhodně nestačí a kabinet by podle něj měl ceny energií zastropovat.Lze to vůbec udělat? A jak lépe by situaci řešila opozice? Nechybí teď peníze na pomoc lidem právě kvůli Babišově vládě? A bude Schillerová kandidovat na prezidentku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajina slaví Den nezávislosti a připomíná si 31. výročí vyhlášení nezávislosti na Sovětské svazu. Ale také smutné výročí války. Přesně dnes je to totiž také půl roku od dne, kdy do země vtrhla ruská invazní vojska. Jak se konflikt vyvíjí? A v jaké kondici je Rusko?Hostem Ptám se já byl specialista na postsovětský prostor Jan Šír.Ukrajina se už půl roku úspěšně brání ruskému útoku s pomocí západních zbraní a místy se jí daří přecházet do protiútoku. Prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti Dne vlajky, který se koná den před Dnem nezávislosti, zopakoval, že ukrajinská vlajka musí znovu vlát nad celý ukrajinským územím včetně okupovaného Krymu a všech dalších okupovaných území.Ukrajinský prezident také nedávno odhadl, že ruské jednotky během půl roku války odpálily proti Ukrajině přibližně 3500 střel a existují obavy, že Rusko na Ukrajinu v průběhu dnešního výročí ještě zesílí.Podle řady bezpečnostních expertů, ale dosavadní postup Ruska na Ukrajině rozhodně nelze považovat za úspěch. Konflikt má již delší dobu podobu opotřebovávací války a nelze prý čekat průlom ani u jedné z bojujících stran.Jak válka aktuálně vypadá? V jaké kondici je Rusko? A pomáhá západ Ukrajině dostatečně efektivně?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Šéfa civilní rozvědky Mlejnka a ministra vnitra Rakušana čeká ve čtvrtek slyšení před poslanci. Mlejnek bude vysvětlovat své styky s Michalem Redlem obviněným v kauze kolem pražského dopravního podniku. Co chtějí poslanci slyšet?Hostem Ptám se já byl poslanec ODS a předseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček.Vláda Petra Fialy šéfa civilní rozvědky (ÚZSI) Petra Mlejnka, který se stýkal s Michalem Redlem obviněným v kauze Dozimetr, drží na dále ve funkci. Po schůzce v důvěrném režimu na konci minulého týdne prý kabinet neshledal důvody k jeho odvolání. A ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) si stojí za tím, že Mlejnek má jeho plnou důvěru.Sám ministr, ale i šéf civilní rozvědky tento týden stanou ale ještě před poslanci. Pochybnými Mlejnkovými styky se plánuje zabývat sněmovní bezpečností výbor a komise pro kontrolu ÚZSI. Mlejnek tak bude muset poslancům objasnit, proč se od roku 2012 pravidelně s Redlem obchodně scházel.Podle předsedy vlády měl ale šéf civilní rozvědky sehrát pozitivní roli při objasňování celé kauzy Dozimetr.Může mít vůbec tohle všechno věrohodné vysvětlení? Je štastné, že do čela rozvědky přišel muž bez nejvyšší bezpečnostní prověrky? A nepoškozuje to především tajnou službu samotnou?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko se připravuje na náročnou zimu, během které kdykoliv hrozí přerušení dodávek zemního plynu z Ruska. Vláda ujišťuje, že kolaps průmyslu ani zima v domácnostech nehrozí. Opravdu? A jak jsou připraveny české firmy a průmysl?Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.„Stávající ceny elektřiny a plynu jsou pro 20 % firem v naší členské základně fatální, jsou dlouhodobě neudržitelné. A samozřejmě představa, že dojde plyn, tak to je katastrofický scénář,“ říká Špicar.Vláda už koncem července avizovala, že zásobníky plynu jsou plné na více než 80 procent a ujišťuje, že stát má suroviny dost, aby přečkal zimu. Nutné jsou ale úspory ve spotřebě, k čemuž vyzvala domácnosti i firmy. Díky tomu by podle ministrů mohl bez zásadních omezení fungovat i průmysl.Zástupci podnikatelů jednají s vládou o přípravě krizových scénářů, ale i pomoci. Zejména velké průmyslové podniky žádají kompenzaci za extrémní nárůst cen energií, dohoda zatím nepadla. Vláda už ale rozhodla o odpuštění poplatků za podporované zdroje energie, v domácnosti pak chystá příspěvek na energie, který by měli získat všichni.Je příprava státu dostatečná? Chrání vláda dostatečně průmysl? A chrání se průmysl sám? Odpovídal viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Hudebník a bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb zvažuje kandidaturu na prezidenta. Rozhodne se prý na poslední chvíli a záležet bude na tom, jací budou kandidáti. Proč se mu nelíbí stávající zájemci o Hrad?Hostem Ptám se já byl hudební skladatel a bývalý politik Michael Kocáb.„Jsou věci, na které se v tomhle státě prostě nemůžu dívat, a představa, že nám po 30 letech bude vládnout zase komunista a bývalý příslušník tajných služeb, rozuměj vojenská rozvědka nebo StB, mě děsí,“ prohlásil ke své případné kandidatuře Kocáb na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, kde před premiérou dokumentu Olgy Sommerové s názvem Michael Kocáb - rocker versus politik.Osmašedesátiletý Kocáb působil v letech 2009 až 2010 jako ministr pro lidská práva ve vládách Mirka Topolánka a Jana Fischera. Od 80. let patří k nepřehlédnutelným postavám hudební scény, proslavil se jako lídr kapely Pražský výběr. V listopadu 1989 byl spolu s Michalem Horáčkem u jednání mezi zástupci komunistické moci a Občanského fóra. Začátkem 90. let se ve funkci federálního poslance zapsal do dějin jako muž, který organizoval odsun sovětské armády z Československa. Ten symbolicky završilo velké turné Pražského výběru a zejména koncert v pražské Sportovní hale. K politice měl blízko i později, patřil do okruhu spolupracovníků Václava Havla.Proč o kandidatuře na prezidenta uvažuje? Proč ho znovu a znovu přitahuje politika? A jak česká veřejnost dnes, po útoku na Ukrajinu, vnímá Rusko a Rusy? Odpovídá hudebník a bývalý politik Michael Kocáb.Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Praha nepatří cyklistům, ale motoristům, hlásá nová politická síla Motoristé sobě, která chce v podzimních komunálních volbách usilovat o křesla na pražském magistrátu. Plánuje mazat cyklopruhy a metro zdarma. Myslí to vážně?Hostem Ptám se já je Petr Macinka, zakladatel strany Motoristé sobě a celoživotní spolupracovník Václava Klause.„Hlavní město bylo před čtyřmi lety napadeno piráty. Cyklofanatici z Praha sobě nás chtějí převychovat. Autodoprava je nejpalčivější problém, který naše město sužuje. Chceme ukončit vládu nefunkčních experimentů, v jejichž čele stojí mládenci postrádající jakoukoliv autoritu a životní zkušenost,“ řekl před týdnem při představení nové strany její zakladatel Macinka, který je kandidátem na primátora.Program chce nová síla postavit na změně pražské dopravy tak, aby se vrátily zpět pruhy pro auta tam, kde byly zrušeny, na zrušení zbytečných přechodů i značek. A také na zlevnění MHD. Metro má být zdarma, roční kupon na ostatní MHD má pak podle nich stát 1 000 Kč a pro děti do 18 let by měla být zcela zdarma.Je skutečně cyklistika v hlavním městě takový problém? Je krokem do budoucnosti plán vrátit Prahu maximálně autům? A co si člověk odnese z celoživotní spolupráce s Václavem Klausem?Odpovídá lídr strany Motoristé sobě Petr Macinka.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Hasiči po třech týdnech uhasili požár v Českém Švýcarsku a lidé se vrací domů. V parku se ale pořád objevují místa se zvýšenou teplotou, která je třeba hlídat. Mohlo za požár neodklizené kůrovcové dřevo? A bude se příště uklízet?Hostem Ptám se já byla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, nestranička nominovaná za KDU-ČSL.Od víkendu se mohou domů vracet evakuovaní lidé z Hřenska. Zpět mohou i obyvatelé nejpostiženějších částí Mezní Louka a Mezná, kde tři domy shořely a dva byly poškozeny. Lidé potřebují k návratu speciální povolenku.Hasiči oheň krotili tři týdny a pořád na území národního parku spolu se strážci a zaměstnanci parku monitorují další možná ložiska. Pomocí dronů, termokamer či dalekohledů stále nacházejí místa se zvýšenou teplotou. Objevená ložiska, většinou doutnající půdu, hasiči prolévají vodou a rozhrabávají motykami.Ve čtvrtek bude o budoucnosti parku jednat se starosty přilehlých obcí ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Řešit s nimi chce budoucnost parku včetně plánu na to, jak se v budoucnu o území parku starat a jak monitorovat případné požáry.Jak se požárům příště lépe bránit? A přijde kvůli požáru o místo šéf národního parku? Odpovídá ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ode dneška mohou lidé on-line podávat žádosti o pětitisícový příspěvek na děti. Webové stránky se ale od rána potýkaly s potížemi a ministerstvo radí - zkuste to později. Kdy se stát podobné věci naučí?Hostem Ptám se já byl vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.„Chudobou jsou nejvíce ohroženi lidé žijící sami v domácnosti, samoživitelé, samoživitelky, vdovy a vdovci a osoby se zdravotním postižením. Největší nápor na lidi přijde na přelomu roku, kdy největší počet odběrných míst bude dostávat nové zálohy, bude se nabíhat do nových ceníků. Stát musí reagovat,“ říká v rozhovoru Jurečka.Dávka pro rodiny s nezletilými dětmi má lidem kompenzovat stoupající životní náklady kvůli inflaci i rostoucím cenám energií. Na peníze mají nárok rodiny s loňským hrubým příjmem do milionu ročně, na účtech by je měli mít do třiceti dní od podání žádosti. Lidem, kteří pobírají příspěvek na děti, peníze dorazí automaticky.Na dávku podle odhadů ekonomů dosáhne 80 procent všech dětí a náklady státu by se tak mohly vyšplhat na 8 miliard korun.Další pomocí pro lidi by měl být úsporný energetický tarif. Vláda slíbila, že dotaci na energie dostanou všichni a i když pomoc už schválila sněmovna, její detaily bude kabinet teprve ladit. Peníze by ale lidé neměli dostat přímo, slevu uvidí na svých vyúčtováních.Jakou další pomoc vláda chystá lidem? Proč kabinet rozdává plošné dávky a nepomáhá adresně, jak sliboval? A vážně je dnes vhodná doba bojovat o ústavní zakotvení manželství coby svazku výhradně mezi mužem a ženou?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V době, kdy se země ohlíží za katastrofální povodní z roku 2002, čelí zároveň novým extrémům. Sucho, horko, požáry. Bude vody ve střední Evropě moc, anebo málo?Hostem Ptám se já je ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka.Sedmnáct lidských životů, škody za víc než sedmdesát miliard korun a poničená třetina území republiky. Taková byla bilance záplav, které přesně před dvaceti lety zasáhly Česko. Hovořilo se tehdy o tisícileté vodě, postupující klimatická změna ale riziko extrémních projevů počasí zvyšuje.Morava od té doby zažila dokonce tornádo a rostoucí počet tropických dnů i nocí pociťuje na vlastní kůži každý. S velmi vysokými teplotami kolísajícími kolem 40 stupňů Celsia zápasí letos nejen jižní část starého kontinentu a v příštím týdnu potrápí vedra znovu i Česko. Nezvyklá horka zažívá taky severní Francie nebo Velká Británie.S tím souvisí sucho a požáry, které není jednoduché uhasit. Čerstvou zkušenost mají hasiči v Českém Švýcarsku, kde zbytky velkého ohně doutnají ještě teď.Klimatologické modely varují: Je nutné připravit se, že v jistých částech světa bude voda chybět, zatímco jinde jí bude až příliš. Budoucnost střední Evropy, do níž Česko patří, přitom není jasná. Leží v místě, které může být zasaženo stejně tak suchem jako záplavami.Do jaké míry zvyšuje klimatická změna pravděpodobnost, že se zopakuje podobná katastrofa, jakou jsme zažili v roce 2002? A jsme na velkou vodu lépe připraveni?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Policejní prezident i ministr vnitra ujišťují veřejnost, že prošetření sporných zákroků na mítincích Andreje Babiše patří mezi jejich priority. Co se mění v policejním sboru?Hostem Ptám se já byl předseda Nezávislého odborového svazu Policie České republiky, Tomáš Machovič.Odpor veřejnosti vzbudily zásahy policistů v civilu, kteří zakročili proti odpůrcům předsedy ANO. V jednom případě odvedli do neoznačeného auta ženu a ve druhém „zaklekli“ na školáka s poruchou autistického spektra.Ve druhé ze jmenovaných kauz čelí policista kárnému řízení a první případ prochází vnitřní kontrolou. Její výsledky má mít policejní prezident na stole do pátku. Podle policejního prezidenta Martina Vondráška i ministra vnitra Víta Rakušana by na politických shromážděních měli napříště zasahovat primárně uniformovaní policisté.Samotný Andrej Babiš uvedl, že on a jeho tým udělá všechno pro to, aby policistům práci co nejvíc usnadnil. Chce na svých akcích předem vyhradit místo pro své odpůrce. To ale policejní prezident odmítl jako nepřípustné a nezákonné.Selhali příslušníci policejního sboru v popsaných situacích? A potřebují lepší školení, aby dokázali přiměřeně reagovat i ve vzrušené atmosféře politických shromáždění? Ptáme se předsedy Nezávislého odborového svazu Policie České republiky Tomáše Machoviče.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezident dává červenou vládním plánům šetřit ve výdajích do zdravotního pojištění. Hlava státu varuje, že to poškodí kvalitu zdravotní péče.Hostem Ptám se já je prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek.Vypadá to, že vláda letos na výdajích za státní pojištěnce ušetří méně, než plánovala. Příslušný zákon totiž vetoval prezident. Podle Miloše Zemana hrozí, že kvůli úsporám státu bude péče o pacienty hůř dostupná a méně kvalitní.Zástupci pětikoalice to opakovaně popírají a tvrdí, že případné výpadky dofinancuje VZP ze svých rezerv. Teď vládním politikům ale nezbývá nic jiného než legislativu znovu protlačit Sněmovnou, kde už napoprvé narážela na silný odpor parlamentní opozice. Vláda ovšem upozorňuje, že si český stát na pokraji hospodářské recese nemůže dovolit takové výdaje do veřejného zdravotního pojištění, jak je naplánoval bývalý kabinet za úplně jiné ekonomické situace.České zdravotnictví se potýká i s dalšími problémy. Ať už se jedná o akutní nedostatek praktických lékařů a pediatrů, nebo obavy ze zvládnutí podzimní pandemické vlny. Zájem o další posilující dávku proti covidu je zatím malý. Ministerstvo zdravotnictví přitom odložilo plánovanou kampaň na podporu vakcinace ze začátku srpna na jeho polovinu.Jak ohrožuje pacienty i celý zdravotnický systém absence praktiků a dětských lékařů? A skutečně je nutné škrtat miliardy korun v platbách za státní pojištěnce?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Od srpna vyplácí stát dávku mimořádné podpory: pět tisíc korun na dítě pro domácnosti s ročním příjmem do milionu korun hrubého. Vláda tvrdí, že má na mysli v první řadě ty nejchudší a nejzranitelnější. Daří se jí to? Hostem Ptám se já byla ekonomka Klára Kalíšková z think-tanku IDEA při CERGE-EI. Sice je teprve polovina prázdnin, některé české domácnosti ale už za pár dnů dosáhnou na příspěvek určený hlavně na pořizování školních pomůcek. Od srpna se totiž vyplácí vládní pomoc: pět tisíc na dítě v domácnostech s ročními hrubými příjmy do milionu korun.Jako první přijdou na řadu rodiče pobírající přídavky na dítě. Jednorázovou pomoc dostanou v obvyklém výplatním termínu. Ostatní musejí o pět tisíc na potomka žádat, a to od 15. srpna. Celkem by se tenhle protiinflační bonus měl týkat milionu a šesti set tisíc dětí, což je víc než milion rodin.Tak masivní zásah ovšem někteří ekonomové kritizují jako zbytečně plošný a málo efektivní. Pomoc totiž dostanou i ti, jimž existenční potíže nehrozí, a méně naopak zbude na ty nejchudší.Jak efektivní je tuzemský systém sociální podpory? Proč čerpá dávky od státu jen zlomek těch, kteří na ně mají nárok? A jak jsou na tom lidé ve vyloučených lokalitách? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má za sebou největší požár v historii národních parků a s vysokými teplotami nebojují jen hasiči – koncem týdne zemi opět čekají silná vedra. Je na vině změna klimatu? A jak se jí bránit? Hostem Ptám se já je zakladatel a ředitel think-tanku Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.Požár v Českém Švýcarsku se daří postupně krotit a vypadá to, že definitivně by po něm mohlo být během několika příštích dnů. Jestli ovšem situaci nezhorší horko, které znovu doléhá na střední Evropu.Víkendové deště navíc nebyly v Hřensku příliš silné, a nepřinesly proto očekávanou úlevu. Teploty blížící se čtyřiceti stupňům Celsia pocítí na vlastní kůži zasahující hasiči a prohloubí se také sucho, jež hrozí dalšími požáry. Znovu pršet by podle předpovědí mělo až koncem tohoto týdne.Sucho a horko, dvě proměnné, které zvyšují riziko požárů, přitom v těchto dnech v Česku opět pociťujeme na vlastní kůži. Kromě toho, že komplikují práci hasičům zasahujícím v okolí Hřenska, doléhají tíživě hlavně na obyvatele velkých měst, kde bývá těžké najít únik mimo asfalt a beton.Jaký vliv na extrémní jevy, s nimiž se Česko v posledních letech potýká, má klimatická změna? A jak přežít její následky, hlavně ve velkých městech? Celý rozhovor si poslechněte v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinského velvyslance v Česku Jevhena Perebyjnise znal před půlrokem asi málokdo. Informace o jeho odvolání před pár týdny ale vyvolala velký rozruch. Co ho čeká dál? Hostem Ptám se já byl bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis.Z Jevhena Perebyjnise se v Česku stala doslova celebrita. Od začátku ruského útoku na Ukrajinu vystupoval na akcích na podporu Ukrajiny a sbírka na pomoc ukrajinské armádě, kterou ambasáda organizovala pod jeho vedením, vynesla desítky milionů korun a přispěla na nákup zbraní potřebných v boji proti ruským okupantům.Červencová zpráva, že ukrajinský prezident Perebyjnise z funkce velvyslance v Česku odvolal, vyvolala velký rozruch. Před pár dny ho ovšem ukrajinská vláda jmenovala novým náměstkem ministra zahraničí, jak informovala Ukrajinska pravda. Jeho vliv na směřování Ruskem napadené země se proto ještě zvyšuje.Co obnáší jeho příští mise? Dokázal by jednat s Vladimirem Putinem?  A co pro něj znamenal pobyt v Česku? Celý rozhovor si poslechněte v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ekonomika se potýká s mnoha problémy a je stále jasnější, že lépe jen tak nebude. Čekají nás těžké měsíce a pokud vláda najde odvahu sáhnout k zásadním změnám, pak i bolestivé reformy. Co všechno Češi ještě snesou? Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl ředitel STEM Martin Buchtík.Exministr financí Miroslav Kalousek navrhuje aby Česko šetřilo prostřednictvím zásadního propouštění státních zaměstnanců, jen pomalého růst platů, zpomalení růstu důchodů a částečného návratu poplatků do zdravotnictví v podobě těch za jídlo a nocleh nebo třeba zvýšení některých daní. Jenže na zásadní reformy by mohla společnost reagovat velmi negativně.Podle Martina Buchtíka se totiž současná společenská nálada blíží té, která byla po světové ekonomické krizi v letech 2012 a 2013. A navíc se Češi cítí daleko hůře než během covidové pandemie, protože nevidí „světlo na konci tunelu“.Dle šéfa STEM jsou ale mezi tuzemskými občany dvě odlišné skupiny lidí - ti, kteří se kvůli zdražování dostávají opravdu do existenciálních problémů a na druhé straně lidé, kteří se dostávají do nové situace, protože si nemohou dovolit vše, co dříve. „Neřešíme, že by tu lidé umírali hladem. Řešíme svůj subjektivní pocit a vždy vidíme někoho, kdo se má lépe a je bohatší. Ať už stát, nebo náš soused. Co společnost nutí šetřit je jedině nějaká nouze,“ vysvětlil s tím, že velká část Čechů se cítí být „nebohatá“ i přestože má na domácnost slušné příjmy.Z dat vychází dle Buchtíka také najevo, že i v případě nepopulárních opatření má současná vláda jednu relativní výhodu: „Většina voličů říká, že vládě tolik nefandí, ale pořád je to lepší, než vláda Andreje Babiše nebo třeba Tomio Okamury,“ dodal expert s tím, že asi žádná vláda by si nedokázala udržet oblibu voličů v době recese.Měla by vláda šanci podobné reformy uhájit a lidem vysvětlit? Co by to udělalo s českou společností? A co všechno lidé unesou?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na Balkánském poloostrově to nebezpečně zajiskřilo. Etničtí Srbové na severu Kosova zablokovali silnice poblíž dvou klíčových hraničních přechodů se Srbskem a mělo dojít i ke střelbě. Může to započít otevřený konflikt? Hostem Ptám se já byl reportér ČRo Martin Dorazín.Dlouhodobě napjaté vztahy mezi Kosovem a Srbskem v neděli večer nebezpečně vyeskalovaly, když poblíž dvou klíčových hraničních přechodů se Srbskem na severu Kosova etničtí Srbové zablokovali silnice a na hranicích se podle neověřených zpráv také ozývala střelba.Situace eskalovala kvůli tomu, že od srpna měla vstoupit v platnost dvě nařízení kosovské vlády týkající se srbských registračních značek a dokladů totožnosti. Kosovo platnost nakonec o měsíc posunulo, aby se situace mohla uklidnit. Mezi experty i veřejností ale okamžitě posílily obavy, že na Balkáně může vypuknout otevřený konflikt, který by ze zákulisí mohlo rozdmýchávat Rusko. Právě to má dlouhodobě velmi úzké vazby na Bělehrad.Napětí mezi oběma státy je ale každopádně dlouhodobé a váže se minimálně k roku 2008, kdy Kosovo vyhlásilo na Srbsku nezávislost. Většina zemí Evropské unie Kosovo uznává, avšak Rusko a Čína, kteří jsou spojenci Srbska, nikoli.EU se snaží zprostředkovat dialog mezi oběma balkánskými sousedy již více než deset let, ale zatím se jí nepodařilo dosáhnout normalizace vztahů.Máme se bát tamní situace, nebo jde o vyostření vztahů, které se občas objeví a pak zase uklidní? A rozdmýchává tamní napětí Moskva?Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Budoucnost vesmírné spolupráce Západu a Ruska na Mezinárodní vesmírné stranici je doslova ve hvězdách. Rusko totiž oznámilo, že z ní plánuje odstoupit. Co by to znamenalo pro kosmonautiku a vědecké objevy? Hostem Ptám se já byl předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek.Rusko se chce po roce 2024 stáhnout z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to v úterý řekl nový šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov.Je vidět, že ozvěna války na Ukrajině doléhá až do kosmu. Potom, co putinovský režim napadl sousední zemi a západ na něj oplátkou uvalil sankce, skončily u ledu i společné evropsko-ruské vesmírné projekty. Spolupráce na ISS je v tomhle zatím výjimkou.Kreml teď tvrdí, že si postaví vlastní ruskou orbitální stanici (ROSS). A podle vedení Roskosmosu je to dokonce priorita v oblasti pilotované kosmonautiky. Přitom ještě začátkem měsíce se americká vesmírná agentura NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na stanici ISS.Jak vážně brát ruské plány? A měla by se Evropa více zaměřit na bezpečnost ve vesmírném prostoru? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Podle odhadů americké prezidentské kanceláře během invaze na Ukrajině  zemřela nebo padla do zajetí zhruba polovina vyslaných ruských vojáků. Jak to mění poměr sil na bojovém poli? A jak dlouho válka potrvá? Hostem Ptám se já byl vedoucí Programu bezpečnostních strategií bezpečnostního centra Evropské hodnoty Martin Svárovský.Ukrajina se už skoro půl roku brání ruské invazi, aniž by se vůbec rýsoval nějaký pokus o příměří nebo ukončení bojů. Podle nejnovějšího vydání listu New York Times odhaduje administrativa amerického prezidenta, že ruské ztráty jsou hrozivé. Víc než 75 tisíc vojáků, kteří buď zemřeli nebo padli do zajetí. To je skoro polovina všech ruských ozbrojenců vyslaných do války.Ukrajinci nejen že se brání, ale na jihu země připravují ofenzivu. Drtivá většina obyvatel zároveň odmítá připustit jakékoliv územní ústupky vůči Rusku. Vyplývá to z čerstvého průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu. A to navzdory ohromným obětem nejen v řadách ozbrojenců, ale i civilního obyvatelstva.Kyjevu pomáhá kromě odhodlání vojáků i špičková vojenská technika ze západu. Díky ní zasahuje ruskou stranu na citlivých místech. Například v Chersonu, který Rusové ovládli, donutila tenhle týden Ukrajina nepřátelské síly, aby uzavřely důležitý most přes řeku Dněpr. A to díky americkým raketometům Himars. Přes všechny dílčí úspěchy se ale Ukrajina a tím pádem i Evropa připravují na zřejmě dlouhou válku. Přežije odhodlání Západu pomáhat Kyjevu i nadcházející topnou sezónu? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Národní park České Švýcarsko čtvrtým dnem hoří a jde o největší požár, jaký pamatujeme. Obrázky připomínají hrůzostrašné scény, které jsme zatím znali z Kalifornie, Řecka, Španělska nebo Francie.„Národní přišel o dvě nejnavštěvovanější místa v celém parku, nepředpokládám, že ta místa půjde rozumně rychle otevřít. Zvlášť u pískovce hrozí poměrně dlouho zřícení těch skal a bloků, takže to bude velice náročné,“ říká jeden z dobrovolných strážců NP České Švýcarsko, IT podnikatel Filip Molčan, který byl hostem Ptám se já. Otevření některých atraktivních míst podle něj může trvat i několik let.Požár vypukl v neděli dopoledne a podle prvních odhadů bude příčinou nejspíše lidská chyba, protože bouřka ani blesky v oblasti nebyly. Hasiči se snaží situaci zvládnout, zásah jim ale ztěžuje extrémní sucho, vítr a nepřehledný terén. I kvůli tomu záchranné složky nedokázaly zabránit rozšíření ohně do obce Mezná, kde shořelo i několik obytných domů.Starostové blízkých obcí kritizují vedení parku, že na rozsahu požáru má svoji vinu. Podle nich byla chyba neodklízet z lesa suché popadané stromy postižené kůrovcem.„Kritiku od starostů blízkých obcí vnímám spíše jako politiku. … Byl jsem i u pár jednání s hasiči, kde se ani odborníci nedokázali shodnout, co je pro požár lepší a horší. Jestli živý les, který je v případě jehličnanů plný pryskyřice, nebo suchý les,“ vysvětluje v Ptám se já Molčan.Park, který je požárem zasažen asi z jedné třetiny, je v tuto chvíli pro veřejnost uzavřen. Jeho obnova bude podle expertů trvat roky.Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko trápí zdražování na všech frontách a k tomu nejistota, jestli se situace ještě nezhorší. Hlavní úkol vlády je tak zkrotit inflaci a nenechat Čechy padnout na kolena. Jak to zvládnout? Hostem speciálního vysílání Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a poradkyně premiéra Helena Horská.Česko zažívá řadu krizí najednou. Od klimatické, kterou pociťujeme doslova na vlastní kůži, přes migrační, až po energetickou. Na lidi těžce dopadají drahé energie, ale i zdražování dalších základních potřeb, jako jsou jídlo nebo léky. Vláda ujišťuje, že o všem ví a ti nejpotřebnější nutnou pomoc dostanou.Jenže podle ekonomů nesmí vláda zapomenout i na nutné úspory „Bude třeba opustit ideologické představy o nezvyšování daní a je třeba najít cestu, jak dostat do rozpočtu ty vymazané příjmy. Ať už je to vrácení superhrubé mzdy, nebo jiná forma,“ zdůraznila Horská. Nezodpovědná rozpočtová politika podle ní rozhoupala inflaci na konci roku 2021 o 2,5 procenta.„Zvolili jsme si vládu, která slibovala snížení schodku rozpočtu, ale zároveň udržení sociálního standardu. Přišla ovšem krize a my ten ekonomický standard nejsme schopni udržet, aniž bychom nezhoršovali veřejné schodky,“ kritizovala současný kabinet ekonomka, která mimo jiné působí ve vládním poradím orgánu a od letoška radí i premiéru Fialovi.Dle Horské je třeba reformovat celý daňový systém - ten současný podle ní patří do 90. let. Navrhuje začít u změny daňového základu: „Tímhle jsme schopni do státního rozpočtu dostat šmahem 12 miliard a to není malá částka,“ vypočítala.Současná vláda ale přesto opakuje, že se ke zvyšování daní nechystá. Mimo jiné kvůli vysokým cenám. Ekonomka upozorňuje, že v některých oblastech si za ně lidé mohou tak trochu sami. „Český spotřebitel totiž nehlasuje peněženkou. Necháme si diktovat ceny od poskytovatelů služeb a neumíme říct: Tohle už je fakt dost,“ dodala.V jak kritické situaci Česko a Češi opravdu jsou? A obejdeme se bez utahování opasků na jedné straně, nebo zvyšování daní na druhé?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko už několik měsíců tíží dvouciferná inflace, rostou náklady na život i výdaje státu. Vláda se snaží peněženkám Čechů ulevit, jenže by zároveň měla na uzdě držet ale i státní rozpočet. Lze pomáhat lidem a zároveň šetřit?Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl exministr financí a bývalý šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.Inflace se nebezpečně blíží dvacet procentům, cena nafty a benzínu 50 korunám za litr a úroky na hypotékách sedmi procentům. Mezi lidmi sílí obavy z dalšího vývoje ekonomiky, ostatně poslední index spotřebitelské důvěry vykázal pokles na nejnižší čísla za posledních dvacet let. „Nečekají nás lehké časy, ale nikdy nebude tak zle, abychom se z toho nedostali, když nepropadneme panice a nebudeme se nic nalhávat a chtít nemožné,“ řekl v speciálním vysílání Ptám se já Miroslav Kalousek.Vláda sice situaci řeší záchrannými balíčky, kterými chce lide kompenzovat rostoucí náklady. Jenže ekonomové upozorňují, že i taková politika se musí změnit, protože je nutné vylepšit hlavně stav veřejných financí a zastavit rostoucí tempo zadlužování. S tím souhlasí i někdejší předseda TOP 09 - podle něj je největším problémem strukturální deficit: „Tedy, když nejste v normálních časech z daní, které vyberete, schopni ufinancovat stát. U nás je to každoročně asi 220 miliard korun,“ vysvětlil s tím, že vládě nezbývá, než tento deficit snižovat, jinak hrozí, že se stát dostane do potíží.Podle Kalouska udělala současná Pětikoalice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů, pozn. red.) chybu třeba v tom, že sáhla po plošné pomoci lidem, jako byl pětitisícový příspěvek na dítě, nebo snížení spotřební daně na paliva. „Inflaci nemůžete držet jinak než restrikcí - jak měnovou, tak finanční. Když budete lidem kompenzovat peníze, tak bude inflace trvat déle. To je ale politicky nepopulární,“ kritizoval současný kabinet.Jaké kroky by tedy vláda měla v současné ekonomické situaci podnikat? Měl by stát přijít s reformami, úspornými opatřeními a lidem dál ubíral z peněženek?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Navzdory obnoveným dodávkám ruského plynu do Německa se Evropa dál horečně připravuje na topnou sezónu. Stihne si udělat zásoby včas?Hostem Ptám se já byl náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku, René Neděla.Bylo to napínavé, ale Gazprom, po deseti dnech, opět pustil ruský plyn do Německa. Nicméně pouze na čtyřicet procent. Prezident Putin navíc varuje, že kapacita plynovodu Nordstream by se mohla údajně kvůli pomalé údržbě ještě snížit.René Neděla ale věří, že plyn z Ruska téct bude. „Rusko má v tuhle chvíli nástroj, jak rozdělovat Evropu, a ten druhý důvod je, že ono není úplně jednoduché vypnout kohoutky a nějakou delší dobu netěžit ze zásobníků. Pak se vám taky může stát, že už ty těžební výkony nikdy nedostanete na tu požadovanou úroveň,“ uvedl.Evropští politici se kvůli nejisté situaci snaží co nejlíp připravit na chladnější měsíce. Jak potvrzují i zástupci české vlády, bez úspor to nepůjde. Šetření dopadne na firmy i na domácnosti. Ty už, kvůli prudkému zdražování, začínají škrtit svou spotřebu samy. Těm, kteří energetickou drahotu nezvládají, by měl pomoct tzv. úsporný energetický tarif.ednoduché nebude ani vyjednávání na evropské úrovni. Proti solidárnímu šetření se ohradilo Španělsko a maďarský ministr zahraničí tento týden zase zamířil do Moskvy, aby pro svou zemi vyjednal větší dodávky plynu.Ministr průmyslu za STAN Josef Síkela v této souvislosti poznamenal, že pro Kreml nejsou dodávky plynu obchodem, ale hlavně způsobem, jak oslabit evropskou jednotu a  odhodlání pomáhat napadené Ukrajině.Česko spoléhá na silné zeměČeský kabinet i průmysl výrazně spoléhají právě na solidaritu unijních partnerů a jejich vůli pomoci zemím, které jsou na ruských surovinách silně závislé. Mezi ně Česká republika patří. Kromě toho by měl už od září fungovat plovoucí terminál u nizozemských břehů, kde si část kapacity pronajal polostátní ČEZ.Je státní podpora rodinám v Česku dostatečná a přiměřeně rychlá? A jaký má česká vláda plán pro případ, že Rusko plyn přece jen úplně stopne nebo jeho dodávky sníží na minimum?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V půlce června miliardář Tomáš Březina jako jeden z prvních oznámil, že nasbíral přes 50 tisíc podpisů, a splnil tak zásadní podmínku pro to, aby mohl kandidovat na prezidenta. Proč si myslí, že má šanci uspět?Hostem Ptám se já byl bývalý majitel betonářského gigantu BEST a prezidentský kandidát Tomáš Březina.Pětašedesátiletý Březina oznámil kandidaturu v dubnu. V minulosti už se přitom k politice krátce nachomýtl – v letech 1996–1998 byl poslancem za ODS, v roce 2013 pak měl být kandidátem za hnutí ANO, ze spolupráce ale po pár týdnech vycouval a Andreje Babiše i jeho politiku později velmi ostře kritizoval.Březina, kterému se přezdívá betonový král, v 90. letech založil firmu Best na betonové stavební prvky. Loni ji prodal, částka nikdy nebyla upřesněna, ale pohybovala se mezi třemi až čtyřmi miliardami korun. K firmě má pořád blízko – svoji kampaň začal tím, že objíždí pobočky své bývalé firmy a diskutuje s jejími zaměstnanci.Proč říká, že Česko má moc intelektuálů a málo těch, kteří vyrábí? Jaká prezidentská pravomoc je pro něj nejzásadnější a čemu by se jako hlava státu chtěl věnovat? A kde se v miliardářích bere přesvědčení, že patří do politiky?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ačkoliv se skoro potopila, ČSSD se nevzdává a snaží se udržet nad hladinou. Pomůže straně, která vypadla ze Sněmovny, její bývalý předseda?Hostem Ptám se já byl bývalý stranický lídr i premiér, kandidát ČSSD do Senátu, Vladimír Špidla.ČSSD po posledních sněmovních volbách musela vyklidit poslanecké lavice. Teď se chystá zabojovat o křesla v Senátu. Stranu ovšem dusí velké dluhy, a proto prodává Lannův palác v centru Prahy za 200 milionů korun a propouští zaměstnance. Bez toho by nemohla dělat nic, jak potvrzuje současný předseda Michal Šmarda.Dlouholetý starosta Nového města na Moravě se netají tím, že ČSSD chce pod jeho vedením hlavně nabízet řešení ekonomických problémů. V době rekordní inflace a zdražování energií totiž existenční potíže doléhají na stále víc českých domácností. O tom, jestli stará značka není toxická, ale, zdá se, není přesvědčen dokonce ani on sám. Do komunálních voleb kandiduje Michal Šmarda za projekt Lepší Nové Město. Až za pomlčkou následuje: sociální demokraté a nezávislí.Nové vedení sociálních demokratů slibuje restart a chce se taky spojovat s ostatními levicovými stranami na tuzemské scéně. Například v hlavním městě jde ČSSD do boje o magistrát v koalici Solidarita, ještě se Zelenými, hnutím Budoucnost a Idealisty. Nicméně voliče láká na stará známá jména.Jak na ně zapůsobí političtí matadoři typu Vladimíra Špidly? A je po levicové politice v Česku poptávka?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Středočeský kraj by měl Praze platit za studenty, kteří chodí na pražské střední školy. Není možné, aby se dítě s výborným prospěchem nedostalo, protože je tam středočeské dítě, říká šéf pražského hnutí ANO Ondřej Prokop, který byl hostem Ptám se já.Ten na sebe v minulých dnech strhnul pozornost slovy o tom, že Středočeši zabírají Pražanům parkovací místa.„Potřebujeme zajistit, aby Pražan nebyl na druhém místě před Středočechem. Zásadní je pro mě parkování a místa na školách. Není možné, aby se pražské dítě s výborným prospěchem nedostalo na střední školu, protože je tam středočeské dítě, které ale na to školství vůbec nedoplácí. Tady je třeba urychlená diskuze o tom, že by středočeský kraj měl pražským školám přidávat finance, abyste mohli navýšit kapacity a vešli se všichni.“Středočeši zabírají místa na parkováníProkop na sebe upoutal v minulých dnech pozornost hlavně na sociálních sítích, kde téma parkování v Praze otevřel snímkem aut s mimopražskou SPZ parkující na pražských ulicích a doplnil, že lidé na sídlištích nemají kde parkovat, protože jim Středočeši zabírají místa. Lidé ho ale obratem upozornili, že SPZ nevypovídá o tom, odkud pochází majitel vozu a dojíždějící tam nelze identifikovat. A Prokop, který je dvojkou podzimní komunální kandidátky hnutí ANO, se stal terčem posměchu.To ostatně už po několikáté - pozornost na sebe strhnul i tweetem o sekání trávy v Praze nebo tím, když zveřejnil údajný dopis od souseda, který na svém sídlišti opsal mimopražské SPZ parkujících aut.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ruská invaze uvolnila cestu mnoha krizím, z nichž Evropa řeší zejména tu energetickou. V jejím stínu se ale formuje koalice, která může znamenat pro západní svět velké nebezpečí: Pakt Ruska a Íránu. Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik, který dlouhodobě působí ve Spojených arabských emirátech, někdejší poradce ministra obrany, Milan Mikulecký.Spolupráce mezi Moskvou a Teheránem se projeví i na ukrajinském bojišti. Írán má dodat ruské armádě drony schopné unést i bomby nebo rakety. A do země na Blízkém východě se začátkem tohoto týdne chystá přímo ruský prezident. Vladimir Putin má jednat se svým íránským a tureckým protějškem. Je to teprve jeho druhá zahraniční cesta od chvíle, kdy v únoru vydal rozkaz k útoku na sousední zemi.V souvislosti s tím se nabízí otázka, v jakých oblastech si můžou Írán a Rusko navzájem vyjít vstříc. Nervozitu budí hlavně možnost, že teokratický režim získá od Kremlu technologie potřebné k výrobě jaderných zbraní. Tak by se stal skutečnou jadernou velmocí s výsadním postavením v regionu Blízkého východu.Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi uvedl před nedávnem, že íránské úřady poslední dobou omezují možnosti kontroly tamního jaderného programu. Před sílící snahou země získat jaderné zbraně navíc varovala letos v dubnu i německá tajná služba.Mezitím ruská armáda dál útočí na ukrajinské civilní cíle a podle dostupných informací se připravuje  na ukrajinskou ofenzívu na jihu země.Jaký vývoj na bojišti lze očekávat? A jakou hrozbou je pro země Západu spojenectví ruského a iránského režimu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Hrozí Evropě dlouhodobý výpadek v dodávkách ruského plynu? A co by to znamenalo pro domácnosti i firmy v zemích závislých na ruských surovinách, ke kterým Česko patří? Odpovídá zástupce dodavatelů energií. Evropou se šíří strach z dalšího stupňování energetické krize. Podle ruské společnosti Gazprom totiž není možné zaručit bezproblémový provoz plynovodu Nord Stream vedoucího do Německa. Ten aktuálně prochází plánovanou technickou přestávkou, která končí přesně za týden.Hostem Ptám se já byl Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií, člen vládního Výboru pro udržitelnou energetiku z firmy ENA.Evropská Unie v čele s českým předsednictvím chystá varianty řešení a pomoc pro nejvíce zasažené země. Maďarsko, výrazně závislé na ruských surovinách, už vyhlásilo stav energetické nouze a šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová varuje, že další výpadky v dodávkách plynu můžou řadu zemí uvrhnout do recese.České ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje uvolnit ruce firmám, aby mohly v případě výpadku ruského plynu složitou situaci zvládnout. Současná pravidla totiž, podle šéfa resortu Josefa Síkely, nejsou na dlouhodobý výpadek stavěná.Zásadní roli ovšem, podle ministra, sehrají úspory, ke kterým budou muset české i evropské domácnosti přistoupit. Jinak bude jen těžké udržet v chodu zásadní průmyslová odvětví.Jak přežijí Česko a Evropa následující topnou sezónu? Jaká omezení se nevyhnou jednotlivcům i firmám kvůli váznoucím dodávkám ruských surovin? Poslechněte si celý podcast!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Do střední Evropy se blíží další vlna veder. Doléhají na nás naplno důsledky měnícího se klimatu. Dokážeme se s nimi vyrovnat? Nebo máme čekat v dalších letech život, který dosud vídáme jen v apokalyptických filmech?Hostem Ptám se já byl bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.Dva pády ledovců: na italské Marmoladě a v Kyrgyzstánu, které si vyžádaly několik lidských životů, svědčí o tom, že se teorie rychle mění v praxi a varování klimatologů před zásadní změnou k horšímu se stávají realitou.O tom, jak uchovat lidskou civilizaci, v dosud známé podobě, diskutují tento týden unijní ministři a ministryně životního prostředí v Praze. Hledají společnou řeč před podzimní klimatickou konferencí, která se tentokrát chystá v Egyptě.Poslední, šestá zpráva Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) přitom apeluje na státníky, aby si pospíšili. Zapotřebí jsou podle vědců rozsáhlé politické změny. Jinak se svět slovy generálního tajemníka OSN Antónia Gueterrese blíží vstříc klimatické katastrofě.V našich zeměpisných šířkách znamenají největší ohrožení pro lidské zdraví i kvalitu života a ekonomiku právě horko a sucho. Přibývat ale zřejmě bude i takových událostí, jako bylo loňské tornádo na Moravě, nebo náhlé povodně. Dopady klimatické změny jsou navíc skutečně globální. Kvůli nedostatku vody na Blízkém východě nebo v Africe hrozí války, které můžou vyhnat směrem do Evropy statisíce uprchlíků.Uvědomujeme si rizika spojená se změnou podnebí dostatečně? A kolik z dosavadního pohodlí musí současná generace obětovat, aby na Zemi našly místo k životu i generace následující?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Jak silná je současná vlna pandemie koronaviru? Testy odhalily v Česku začátkem týdne poprvé od letošního dubna víc než dva tisíce nákaz. Covid 19 poprvé útočí naplno už v létě. Subvarianty omikronu dokážou vzdorovat teplému počasí a infikovaných lidí skokově přibývá, stejně jako covidových pacientů v nemocnicích. Má pravdu ministr zdravotnictví, když říká, že plošná opatření nejsou nutná?Hostem Ptám se já byl vedoucí Katedry biomedicínských oborů 3. lékařské fakulty UK, biochemik Jan Trnka.Evropou se rychle šíří covid. Nákaza nabývá na síle i v oblíbených letních destinacích, jako jsou Řecko, Itálie nebo Španělsko a Portugalsko. Subvarianta omikronu BA.5 napadá lidi bez ohledu na teplé počasí a tak v přímořských oblastech, i ve střední Evropě, zažíváme letní pandemickou vlnu.Testy odhalily v pondělí, poprvé od jara, víc než dva tisíce nakažených, což je o zhruba třetinu víc než minulý týden. Počet pacientů, kteří museli vyhledat hospitalizaci překonal tři stovky. Nepřibývá ale lidí v těžkém stavu. Není ovšem jasné, nakolik jsou čísla o infekcích průkazná, protože oproti jarním měsícům se v Česku testuje mnohem méně.Ministr zdravotnictví za TOP 09 Vlastimil Válek stále trvá na tom, že přijímat plošné protipandemické restrikce je z medicínského hlediska zbytečné. Včetně třeba nařízených respirátorů v hromadné dopravě.Na rychlé šíření subvarianty BA.5 reagují různé evropské státy různě. Zatím ale horšící se situace nemá vliv na podmínky cestování, které je během dovolenkové sezóny v plném proudu. Pouze v Portugalsku musí turisté předložit očkovací průkaz, negativní test nebo potvrzení o překonání covidu 19. Na veřejnosti jsou tam stále nutné roušky.Evropa spoléhá hlavně na vakcíny. EU doporučuje podávat druhou posilující dávku lidem nad 60 let a jiným rizikovým skupinám. Zatím se to týkalo osmdesátníků a starších. Český resort zdravotnictví plánuje začít očkovat čtvrtými dávkami zhruba v půlce srpna.Je na místě oprášit respirátory nebo jsou plošná opatření zbytečná, jak opakuje ministr zdravotnictví za TOP 09, Vlastimil Válek?A může covid Evropanům tentokrát zkomplikovat i letní dovolenou?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda ve Velké Británii se tenhle týden doslova rozsypala, když ji opustilo několik ministrů a desítky vysokých státních úředníků. Tenhle tlak nakonec zabral a k odchodu donutil dosavadního šéfa Konzervativců a premiéra Borise Johnsona. Co se změnilo? A co to bude znamenat pro Británii?Hostem Ptám se já byl novinář Ivan Kytka žijící v Londýně.Dosavadní britský premiér Boris Johnson během tří let svého mandátu ustál řadu skandálů. Asi nejznámější z nich je tzv. Partygate, kdy vyšlo najevo, že během nejsilnějších pandemických lockdownů se v premiérském sídle konaly večírky a zahradní slavnosti.Johnson se proto do historie zapsal mimo jiné jako první premiér, který dostal pokutu za porušení zákona. On sám chce, navzdory turbulencím, zůstat v čele britského kabinetu do doby, než Konzervativci vyberou nového lídra a tedy i příštího ministerského předsedu. Už teď se ale ozývají hlasy, že by Johnson měl odejít hned.Kdo odcházejícího britského premiéra vystřídá? A jak poškodily Johnsonovy aféry Konzervativní stranu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má před sebou v čele Rady EU řadu úkolů, nacházet chce hlavně shodu mezi členskými zeměmi při snaze zmírňovat dopady současných krizí. Jednu krizi má přitom sama vláda za sebou. Jak si s ní poradila? A jak dobře povede Unii?Hostem Seznam Zpráv byl premiér Petr Fiala (ODS).Inflace, nedostupnost energií nebo potravinová krize. To vše má podle premiéra Fialy na svědomí ruská válka na Ukrajině a úkolem Česka v čele Rady Evropy bude dopady těchto krizí zmírňovat. Český premiér to řekl ve středu na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku s tím, že rychlý růst životních nákladů nebo problémy s dodávkami potravin jsou výzvy, kterým musí Evropská unie čelit společně.„Tím hlavním úkolem v následujícím období bude nalézt jednotnou a silnou shodu na takových opatřeních, která negativní dopady současných krizí na naše občany co nejvíce zmírní,“ dodal.Je ovšem otázkou, jak jednotná je samotná česká vláda, pod jejímž vedením Česko k předsednictví přistoupilo. Nedávno jí totiž otřásla kauza Dozimetr, jež rozkryla skupinu politiků, manažerů a lobbistů, kteří podle vyšetřovatelů ovlivňovali veřejné zakázky i chod veřejných firem – především pražského dopravního podniku.Kvůli vazbám na jednoho z obviněných – lobbistu Michala Redla – skončil ve funkci ministr školství za STAN Petr Gazdík. A opozice volá i po hlavě ministra vnitra a šéfa hnutí Starostové a nezávislí Víta Rakušana.Měl by Rakušan skončit? A jak silná pozice české vlády v čele Evropy je? Jak chce pomoci v krizovém období nejen evropským občanům, ale také těm českým?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Moderátorky Ptám se já Marie Bastlová a Veronika Sedláčková za sebou mají už dvě živá vysílání se speciálními hosty mezi diváky a posluchači. Ti se mohli ptát i přímo jich. Co je nejvíce zajímalo?Na to Marie Bastlová a Veroniky Sedláčková odpovídaly v brněnském Kabinetu Múz.„Hrozně bych chtěla dělat rozhovor s novozélandskou premiérkou Jacindou Ardernovou. Moc ji obdivuji a chtěla bych se jí zeptat, co je pro ní v její politice důležité,“ prozradila Veronika Sedláčková v odpovědi na dotaz, kdo je jejím vysněným hostem.Marie Bastlová by prý nejraději ve studiu přivítala především ty, kteří pozvání Ptám se já dosud nepřijali. „Do studia bych si nejvíce přála expremiéra Andreje Babiše, prezidenta Miloše Zemana, Martina Nejedlého nebo Vratislava Mynáře. Všechny ty, kteří k nám nechodí,“ řekla.„Mrzí mě ale, že řada hostů k nám na rozhovor nepřijde. Je to i proto, že řada politiků má svá média, kam chodí, kde jsou k nim buď vstřícnější, nebo jim prostě nedávají konfliktní otázky,“ dodala.Shánění respondentů do Ptám se já podle Marie Bastlové není vždy jednoduché – právě ti, kterých se aktuální politické kauzy týkají a nebo jsou s nimi spojeni, nemají motivaci přijít situaci vysvětlovat.A jak se moderátorky na rozhovory připravují? „U politických rozhovorů je to jiné. Člověk má jistý background, protože situaci sleduje průběžně. U odborných rozhovorů zabere rešerše více času. Tahle práce mi ale umožňuje celoživotní studium, což je skvělé. To na novinařině považuji za velké plus – máte možnost si neustále rozšiřovat obzory a dovídat se nové věci,“ prozradila Veronika Sedláčková.Na kterého hosta moderátorky Ptám se já nezapomenou? A které rozhovory jsou ty nejtěžší?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na úřadu ombudsmana se rozhořel konflikt. Vyvolal jej sám ombudsman Stanislav Křeček, když své zástupkyni Monice Šimůnkové odebral v podstatě všechny pravomoci včetně podpisových práv. Prý selhává lidsky i manažersky. Šimůnková si ale zásah ombudsmana, jehož práci kritizují mnozí odborníci i mnohé organizace, nechce nechat líbit. Jak se bude bránit? A jak podle ní funguje Křeček jako ombudsman?Hostem Ptám se já byla zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček, který v úřadu působí od roku 2020, odebral nedávno své zástupkyni Monice Šimůnkové všechny agendy. Důvodem podle něj je, že její práci provázejí lidské i manažerské komplikace, což ovšem Šimůnková odmítá a uvažuje, že se obrátí na soud i Poslaneckou sněmovnu, i když ombudsman jako takový ze zákona odvolatelný není.Předsedkyně Sněmovny Pekarová Adamová (TOP 09) každopádně chce, aby jí Křeček vysvětlil, proč Šimůnkovou zbavil pravomocí. A jako bezprecedentní vnímá chování ombudsmana i Senát, který ho nedávno vyzval, aby přestal se svými xenofobními a rasistickými výroky, jimiž podle senátorů poškozuje postavení veřejného ochránce práv.Jaké zkušeností s prací Křečka má Šimůnková? A jak bude bez důležitých pravomocí pracovat?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Školství má nového ministra. Je jím právník Vladimír Balaš, který v čele úřadu střídá Petra Gazdíka. Balaše při nástupu ostře kritizoval prezident Miloš Zeman a vyčetl mu malou znalost problematiky regionálního školství. Ostatně sám Balaš přiznává, že o základních a středních školách toho příliš neví. Co budou jeho priority?Hostem Ptám se já byl ministr školství Vladimír Balaš (STAN).Ministerstvo školství má za sebou třeskutou výměnu. Kvůli kontaktům s podnikatelem Michalem Redlem obviněným v kauze Dozimetr skončil ke konci měsíce v jeho čele někdejší místopředseda STAN Petr Gazdík. Ve vedení resortu ho nakonec od července vystřídá spolustraník – ústavní právník Vladimír Balaš.Ale ani jeho jmenování do funkce se neobešlo bez kontroverzí. Ačkoliv ho prezident Zeman ve středu večer jmenoval do funkce, „aby byla vláda v době předsednictví EU kompletní“, zopakoval, že má ke kandidátovi vládní koalice na ministerský post rovnou několik výhrad.Zemanovi vadí Balašův posudek v kauze pádu Investiční a poštovní banky (IPB) a přijetí někdejšího politika Jana Rumla ke studiu na plzeňské právnické fakultě, kterou Balaš v 90. letech vedl. A prezident mimo jiné znovu zkritizoval inkluzi na školách. Chyba podle něj je i to, že Balaš „je poněkud mimo specializaci ministra školství“.Co nový ministr na kritiku prezidenta říká? A co pro něj bude nejsložitější?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Dnes měl být Radovan Vávra řádně zvoleným nováčkem do dozorčí rady energetického polostátního gigantu ČEZ. Jenže není. Pár dní před valnou hromadou se vzdal nominace a oznámil, že ze zdravotních důvodů se dočasně stahuje do ústraní. Kdy se Vávra plánuje vrátit? Jak by si mělo Česko poradit se zdražováním a energetickou krizí? A jak často si dnes volá s Ivo Rittigem?Hostem Ptám se já byl investor Radovan Vávra.Valná hromada energetické společnosti ČEZ rozhodla v noci z úterý na středu o výměně čtyř z osmi zástupců státu v dozorčí radě firmy. Původně mezi nimi měl být také investor Radovan Vávra, kterého do funkce nominovala vládní TOP 09, ale na poslední chvíli z nominace odstoupil.Přestože by Vávra do funkce vstoupil především jako zkušený manažer, otazníky mohlo vzbuzovat třeba to, že léta radil dříve mimořádně vlivnému politickému podnikateli Ivu Rittigovi. To ale Vávra jako problém nevidí a důvody jeho rozhodnutí nevstoupit do rady státem ovládaného podniku jsou prý ryze osobní.ČEZ přitom kvůli současným nejistotám na trhu s energiemi i odklonu od fosilních paliv čeká řada výzev. A teď se navíc spekuluje o jeho možném rozdělení na soukromou a státní část, což by státu díky získání elektráren pomohlo ovlivňovat ceny elektřiny.Česko ale hledá i další cesty, jak pomoci lidem, kteří se v důsledku vzrůstajících nákladů na bydlení i život dostávají do krize – nedávno například vláda rozhodla o zavedení tzv. úsporném tarifu, který by mohl část energetické spotřeby občanům dotovat.Byl by to správný krok? Jak dobře se Česku daří vypořádávat s nejistou dobou? A na co se ještě mají připravit Češi?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Pražská opozice včera zkusila odvolat primátora Zdeňka Hřiba a jeho náměstka Adama Scheinherra kvůli kauze Hlubuček. Nakonec ale prosadila jen hloubkový audit IT zakázek na magistrátu. Je namístě, aby hnutí ANO podobně kritizovalo ostatní strany?Hostem Ptám se já byl poslanec hnutí ANO Patrik Nacher.Poslanec a zastupitel Patrik Nacher (ANO) se stranickým kolegou Ondřeje Prokopem včera žádal odvolání primátora Prahy Zdeňka Hřiba. Vadí mu, že Hřib vedl magistrát se svým náměstkem Petrem Hlubučkem, který je obviněný v kauze Dozimetr v souvislosti s údajnou korupcí v dopravním podniku (DPP).Pro odvolání ale nebyla ani třetina zastupitelů. Ti ovšem schválili, že magistrát provede hloubkové audity IT zakázek zadaných od roku 2010 firmám, které vlastní podnikatelé Pavel Dovhomilja a Maroš Jančovič, rovněž obvinění v kauze Dozimetr.Nacher o kauze korupce v pražských podnicích tvrdí, že jde o „největší skandál od revoluce v Praze“. Za hnutím ANO, jehož je Nacher členem, přitom jde snad nejznámější brněnský skandál – tedy kauza Stoka.Policie korupci a ovlivňování veřejných zakázek z let 2014–2019 v souvislosti s brněnskou buňkou hnutí ANO začala vyšetřovat před třemi lety a až letos v květnu soud zatím nepravomocně udělil 9,5 roku vězení bývalému místostarostovi a radnímu městské části za ANO Jiřímu Švachulovi. Na Švachulu by ale přitom měl být napojen i bývalý místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek a jeho syn.Jak se ANO dokázalo vypořádat s vlastními kauzami? A neberou mu legitimitu kritizovat politické oponenty?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Podle Městského soudu v Praze česká ministerstva porušila práva spolku Klimatická žaloba ČR nesnižováním skleníkových emisí. Co tento průlomový rozsudek v praxi znamená?Hostem Ptám se já byl radní Klimatické žaloby Martin Abel.Ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy zasáhla do práv spolku Klimatická žaloba ČR a dalších žalobců tím, že nestanovila konkrétní zmírňující opatření k dostatečnému snižování skleníkových emisí. Minulý týden tak rozhodl městský soud v Praze v případě žaloby spolku, který chce přimět úřady k řešení klimatické krize.Zažalovat stát se rozhodl spolek loni v dubnu a k žalobě se přidali také někteří sedláci a lesníci. Podle nich ohrožují následky zvyšování emisí jejich právo na podnikání a soukromý majetek.Klimatické závazky pro Česko vycházejí především z Pařížské dohody. Konkrétní opatření by se pak měla do budoucna řídit evropskou strategií Fit for 55, jejímž cílem je snížení celounijních uhlíkových emisí o 55 % do roku 2030. Podle ministerstev ale z Pařížské dohody konkrétní postihy za neplnění závazku nevyplývají a na strategii Fit for 55 se teprve pracuje.Podle rozhodnutí pražského soudu ale plán opatření obsažený v politice ochrany klimatu není dostatečný a stát je povinen emise omezovat. Co se rozsudkem pro Česko mění? A jak to, že stát nedodržuje dohody, pod které se podepsal?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Úroková sazba opět stoupla a každého, koho čeká refinancování hypotéky, čekají starosti. Podle expertů se totiž úroky mohou vyšplhat až k deseti procentům. Kam až to půjde a kdy se situace začne obracet k lepšímu?Hostem Ptám se já je hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.Úroková sazba v Česku znovu stoupla. Rada České národní banky ji ve středu zvýšila o 1,25 procentního bodu na sedm procent, a jedná se tak od nejvyšší číslo od roku 1999. Důvodem je, že se ČNB nehodlá smířit s rekordně vysokou inflací a chce ji dostat pod kontrolu. A mimo jiné i proto, že inflace je výš, než předpokládala i samotná národní banka.Ačkoliv vysoké úroky mají české ekonomice z dlouhodobého hlediska pomoci, aktuálně dopadnou především na ty, kteří si berou nové úvěry nebo potřebují refinancovat hypotéku. Podle expertů se úvěry stanou pro velkou část společnosti nedostupné.Například počátkem roku stačilo domácnosti, aby měla celkový čistý příjem kolem 32 300 korun pro dosažení třímilionové hypotéky při čtyřprocentním úroku. Nyní po zvýšení sazeb ČNB, kdy se očekává, že hypotéky vzrostou k osmi procentům, bude domácnost potřebovat téměř padesát tisíc korun. V letošním roce přitom čeká refinancování hypoték zhruba 40 tisíc lidí. Jsou to přitom často hypotéky z roku 2017, kdy si je lidé brali za sazby kolem 2 procent.Jak moc mají čekat, že jim teď poskočí splátky? Kolik lidí se může dostat do problémů a jak vážné to bude?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Pět lidí ve vazbě, 13 obviněných, z nich jeden náhle zesnulý. To je dosavadní bilance kauzy Dozimetr. Ta už zasáhla i českou vládu. Jaké změny ještě čekají pražský magistrát i dopravní podnik, kde k tunelování došlo?Hostem Ptám se já byl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).Kauzu Dozimetr řeší média i česká politické scéna už osmý den. Podezření na tunelování peněz z veřejných zakázek v metropoli kolem bývalého náměstka a šéfa pražských Starostů a nezávislých, Petra Hlubučka už mezitím zasáhlo i vládu. A změny se chystají i v hlavním městě.Z veřejného života se stahují nejen obvinění, ale i lidé, kteří se s nimi „jen“ zapletli. Toxický je v tomhle směru hlavně bývalý společník nejznámějšího českého zločince Radovana Krejčíře, Michal Redl. Svoje lidi měl, jak vyplývá z dostupných informací, na rozhodujících postech nejen na Magistrátu, ale taky v Dopravním podniku a možná i v jiných městských firmách.Co se týká Dopravního podniku, ten teď čeká zemětřesení. Všichni, kdo zbyli v jeho úzkém vedení, mají dát funkce k dispozici. Znovu přidělovat se budou na základě výběrových řízení, což zatím nebylo zvykem. Opozice v pražském zastupitelstvu ale vyzývá k rezignaci i představitele magistrátní koalice. Ti se ale brání.Náměstek primátora a předseda Dozorčí rady Dopravního podniku Adam Scheinherr z Prahy sobě odpovědnost necítí. Odvolává se přitom na dva roky staré trestní oznámení, které osobně předal policii. No a primátor hlavního města Zdeněk Hřib z Pirátské strany slibuje, že Prahu od mafiánských praktik očistí. Dokáže tenhle plán uskutečnit?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Premiér Fiala ani žádná z vládních stran nevidí důvod k rekonstrukci vlády kvůli vyšetřování korupce v pražském dopravním podniku. Důvěru má i ministr vnitra Vít Rakušan, jehož straničtí kolegové v kauze figurují. Je tím vše vyřešeno?Hostem Ptám se já byl ministr vnitra a šéf hnutí STAN Vít Rakušan.Ministr vnitra Vít Rakušan má důvěru vlády, uvedl včera premiér Petr Fiala po jednání kabinetu. O jeho odstoupení z ministerské funkce usilovala opozice po tom, co vládou otřásla kauza nyní již bývalého náměstka pražského primátora a člena Starostů a nezávislých (STAN) Petra Hlubučka. Ten patří mezi obviněné v souvislosti s hospodařením pražského dopravního podniku.A kvůli stykům s dalším obviněným – podnikatelem Michalem Redlem, který patřil do skupiny kolem Radovana Krejčíře, oznámil v neděli rezignaci z funkce ministra školství i místopředsedy STAN Petr Gazdík. Podle šéfa kabinetu by tak teď mělo být prioritou najít především jeho nástupce.Vypadá to, jako by se nejostřejší fáze skandálu uklidnila. Vládní strany zřejmě doufají, že z policejních spisu už nic zásadního nevyplyne a pevnost kabinetu v čase začínajícího předsednictví EU už nic dalšího nerozviklá. Těžká práce ale čeká hnutí STAN, které bude muset přesvědčit své voliče, že dokáže prosazovat čistotu v politice byť se jeho čelní představitelé zapletli do korupčního skandálu a mají spojení s lidmi s problematickou minulostí.Skončila pro starosty kauza několika rezignacemi? A co musí hnutí STAN udělat, aby získalo zpět důvěru svých voličů?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nejbližší topná sezona bude zatěžkávací zkouškou pro celou Evropu. Česko má ale od podzimu získat garantovanou kapacitu v nizozemských terminálech na zkapalněný plyn. Jak moc to pomůže od drahých energií?Hostem Ptám se já byl bývalý generální ředitel skupiny E.ON a odborník na energetiku Martin Záklasník.Před pár dny přišla vláda s dobrou zprávou. A sice s tou, že Česko získalo část kapacity v terminálech na zkapalněný plyn, které mají od podzimu kotvit u nizozemského pobřeží. Premiér za ODS Petr Fiala napsal na sociálních sítích, že je to velký krok ke snížení energetické závislosti na Rusku.Jisté ovšem zatím není, o jak velkou kapacitu se jedná. Ministr průmyslu Jozef Síkela už dříve řekl, že Česko má zájem o tolik místa v terminálech, aby se tam vešla jedna až dvě miliardy metrů krychlových plynu.S přípravami na nejbližší topnou sezonu finišují i ostatní evropské vlády. K horečné aktivitě je nutí také váznoucí dodávky plynu. Zaviněné jsou – podle ruského Gazpromu – nutnými opravami. Třeba německý ministr hospodářství Robert Habeck má ale jasno. Tvrdí, že Kreml utahuje kohouty z politických důvodů.Německá vláda už také oznámila, že snaha odstřihnout se od ruských surovin bude ještě intenzivnější než dosud. Pomoci mají Berlínu hlavně uhelné elektrárny. Dělá česká vláda dost, aby země prošla současnou zatěžkávací zkouškou bez fatálních problémů?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nová vládní pětikoalice má za sebou první velkou kauzu. Kvůli obvinění primátorova exnáměstka Hlubučka a kontaktům na dalšího obviněného v kauze - podnikatele Redla, rezignoval už ministr školství Petr Gazdík (STAN). Bude to stačit?Hostem Ptám se já byl ministr pro místní rozvoj a šéf Pirátů Ivan Bartoš.Podle bruselského serveru Politico současná kauza okolo nyní již bývalého náměstka pražského primátora a člena Starostů a nezávislých (STAN) Petra Hlubučka vážně ohrožuje stabilitu české vládní koalice. Hlubuček totiž patří mezi obviněné v souvislosti s hospodařením pražského dopravního podniku.Ačkoliv bývalý pražský náměstek na své funkce ve straně, na pražském magistrátu i v dopravním podniku v minulém týdnu rezignoval, není jediný, koho kauza pravděpodobně bude stát politickou kariéru. Kvůli stykům s dalším obviněným - podnikatelem Michalem Redlem, který patřil do skupiny kolem Radovana Krejčíře, oznámil v neděli rezignaci z funkce ministra školství i místopředsedy STAN Petr Gazdík.Aby bylo v kauze jasno je teď cílem celé vládní koalice ale o to více Pirátů, kteří se společně se hnutím Starostové a nezávislí spojili minulý rok do voleb a určovali si i společné vládní priority. Podle nich je to, co vyplouvá o STAN na povrch nepřijatelné a kdokoliv byl do problematické kauzy zapojen, má vyvodit patřičnou odpovědnost.Co chtějí Piráti slyšet? A jak kauza dopadne na vládu Petra Fialy?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Evropa od začátku války na Ukrajině prožívá těžké časy a složité období jí ještě čeká. Její lídři se obávají o energetickou bezpečnost, obyvatelé zase, jak odstřižení od Ruska dopadne na jejich peněženky. Je strach na místě?Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z Papírny Plzeň byla šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.Následující měsíce přinesou šok pro řadu domácností, kterým skončí fixované ceny energií. Nové účty jsou totiž daleko vyšší, než na jaké byli lidé zvyklí. Vláda slibuje, že ohroženým skupinám společnosti pomůže. Do potíží se ale dostávají nejen nízkopříjmoví obyvatelé Česka.Podle čerstvých zjištění společnosti PAQ Research přiznává problémy kvůli rekordní inflaci polovina lidí s nadstandardními příjmy. I podle expertky na jadernou energetiku Dany Drábové nás čekají nás těžké časy. „Že všichni trochu zchudneme je pravda a není. Někteří zchudnou tak, že to pro ně bude opravdu těžko k přežití,“ varovala.Zvláště pro střední Evropu bude podle Drábové problémové zejména odstřižení od zemního plynu: „Přes všechna silná slova a široká ramena, velká část evropských zemí se nedokáže rychle odstřihnout od ruských fosilních paliv. Bavíme se o tom, jak přežijeme následné dvě nebo tři zimy,“ dodala.A jakou roli bude do budoucna hrát jaderná energetika? Podle šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost bude záležet především na postojích veřejnosti. „Podívejme se na Německo, tam 65 % lidí říkalo léta vládě, že se jim jaderné elektrárny nelíbí. U nás 65 % lidí naopak říká: nejsem z jaderných elektráren na větvi, ale rozumně fungují, tak proč bychom je nepoužívali,“ vysvětlila.Co nám válka na Ukrajině ukázala o energetické soběstačnosti Evropy, ale i o zabezpečení jaderných elektráren? A jak to může proměnit společnost?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Praze od dnešní půlnoci nefunguje krajské centrum pro pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, protože hlavní město situaci nezvládá. Podle Hřiba by měly pomoci další kraje. Je to reálné?Hostem Ptám se já je hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.Od dnešního rána se uprchlíci z Ukrajiny vydávají do pražských Vysočan, kde sídlí krajské asistenční centrum. Ovšem marně. Primátor splnil, co sliboval, a zavřel Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU), protože hlavní město podle něj nezvládá příliš velký nápor běženců.Zdeněk Hřib dlouhodobě upozorňuje, že v metropoli je zhruba čtyřikrát víc lidí z Ukrajiny než v jiných regionech. A žádá od vlády lepší koordinaci. Nejlépe nějaký relokační systém, podle kterého by se uprchlíci rozmístili po republice rovnoměrně.Teď se ale naopak snáší kritika na hlavu pražského primátora. Řada hejtmanů odsuzuje zmíněné rozhodnutí jako neloajální. A podle premiéra Petra Fialy, s nímž se má Zdeněk Hřib sejít v pátek, je uzavření asistenčního centra neuvážené a nepříliš rozumné.Přitom zavřením asistenční center vyhrožovali i další hejtmani – podobným postupem jako Praha hrozil před dvěma týdny pardubický hejtman Martin Netolický. Nakonec se ale rozhodl, že „nechce dělat naschvály“.Jak zareagují na postup hlavního města ostatní kraje? A jsou regiony připravené pomoct přetížené metropoli?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Kvůli obvinění bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka ze STAN chce opozice hlavu ministra vnitra Rakušana. Podle expremiéra Babiše má hnutí už příliš kauz. Má pravdu? A čí je to odpovědnost?Hostem Ptám se já byl hejtman Libereckého kraje, předseda hnutí Starostové pro liberecký kraj a jedna z nejvýraznějších tváří hnutí STAN, Martin Půta.Opozice vyzvala šéfa hnutí STAN a ministra vnitra Víta Rakušana k rezignaci na vládní post. A to kvůli kauze rozsáhlé manipulace s veřejnými zakázkami v Praze, ve které figuruje dnes už bývalý náměstek pražského primátora za STAN Petr Hlubuček.Ten je podezřelý z korupce a účasti na organizované skupině v souvislosti s hospodařením pražského dopravního podniku (DPP). Hlubuček proto ve středu po výzvě vedení strany rezignoval na všechny stranické funkce v hnutí STAN a vzdal se také členství v dozorčí radě DPP. Ve čtvrtek skončil také ve funkci náměstka pražského primátora, člena rady hlavního města a člena dozorčí rady Pražských služeb.Ačkoliv hnutí STAN začalo kauzu okamžitě řešit a ihned vyzvalo Hlubučka, to jak si strana s kauzou „poradila“ vzbuzuje přesto otázky. O Hlubučkově vyšetřování totiž kolovaly informace už dlouho a hnutí STAN tak problém mohlo dávno řešit.Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili ve středu v kauze jedenáct lidí. V případu je navíc údajně mezi obviněnými i podnikatel, sponzor hnutí STAN a bývalý komplic uprchlého Radovana Krejčíře, zlínský podnikatel Michal Redl. A to vrhá na STAN další významný stín.Jak hnutí STAN situaci zvládlo a měl by ministr vnitra Rakušan odstoupit? Kolik kauz ještě hnutí STAN unese?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Generál Petr Pavel je jedním z nejvýraznějších možných kandidátů na Hrad. A to i přesto, že sedm měsíců před prezidentskými volbami svoji kandidaturu zatím neohlásil. Ale minimálně řekl, že to plánuje. Jak velkou šanci má?Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z Papírny Plzeň byl generál ve výslužbě Petr Pavel.O bývalém předsedovi vojenského výboru NATO generálovi Petru Pavlovi se v poslední době mluví často a to nejen kvůli tomu, že je jako vojenský expert vyjadřuje k dění na Ukrajině a upozorňuje na fakt, že Evropa dlouhou dobu přehlížela hrozby z Východu. Delší dobu se o něm totiž spekuluje jako o možném kandidátovi na Pražský hrad. Že se ke kandidatuře chystá už sice řekl, oficiální oznámení ale zatím nepřišlo, ale podle Pavla i proto, že má Česko a svět teď jiné věci na starost. Mimo jiné i kvůli válce na Ukrajině.„Pokud připustíme, že Rusko zvítězí, předplatíme si velký problém do budoucna. Ať už si o Ukrajině myslíme cokoliv, je třeba ji podpořit, aby principy demokratické země nevzali za své. Jakýkoliv jiný výsledek by Rusko bralo za výhru a prohru Západu,“ varoval v plzeňském speciálu Ptám se já Pavel.Jeho velká výhoda je relativní známost, obrovské armádní zkušenosti, respekt a to, že v lidech budí důvěru. Jenže má i slabiny - jako významné mínus v jeho životopise je fakt, že byl člen KSČ a dokonce se měl stát příslušníkem vojenské zpravodajské služby. „Hovořit o tom, že jsem byl špionem je nepochopení situace,“ vysvětloval kompetence útvarů spadajících pod tehdejší Zpravodajskou správu Generálního štábu.A podle svých slov všechny dokumenty vztahující se k jeho činnosti za minulého režimu zveřejnil. „Co bylo zveřejněno, to jsem nijak nemžil, přiznal a víceméně na tom není nic, za co bych se měl stydět. S výjimkou toho, že jsem neměl dostatečný přehled, abych vyhodnotil situaci ohledně vstupu do KSČ,“ dodal.Nejsou v komunistické minulosti Petra Pavla skrytá nepříjemná překvapení? Co přesně dělal pro Zpravodajskou správu Generálního štábu v bývalém Československu? A jakou politickou stranu stranu volil v posledních volbách? Co říká na současnou bezpečnostní situaci?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko začne brzy hledat nového prezidenta. Svůj zájem stát se příští hlavou státu oznámilo dosud dvacet lidí a o dalších se spekuluje. Kdo řekl jasné ano a koho dokonce vyzval současný prezident, ať o Hrad usiluje, je odborový předák Josef Středula. S čím do volby půjde?Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z Papírny Plzeň byl předseda ČMKOS Josef Středula.Funkční období současného pomalu Miloše Zemana postupně končí a Česko tak bude brzy hledat jeho náhradníka. Současný prezident by na pražském Hradě přitom rád viděl odborového předáka Josefa Středulu. Věří navíc, že šance by měl ve volbě velké.Sám Středula přitom dlouho o možné kandidatuře mlžil a oficiálně jí oznámil až v květnu. Jestli se ale opravdu klání zúčastní podle něj rozhodnou lidé. „Na podzim loňského roku vznikl spolek, který mi nabídl spolupráci a který chce, abych získal ty podpisy, abych mohl kandidovat s dalšími kandidáty. Ale jestli bude další - ta faktická kampaň - bude na občanech. Rozhodl jsem se totiž nejít za poslanci, senátory, ale získat občanské podpisy,“ vysvětlil v rozhovoru.Odborový předák by s sebou na Pražský hrad prý vzal to nejlepší z mandátu všech tří dosavadních českých prezidentů. Netají se taky tím, že chce hájit hlavně zájmy zaměstnanců. „Moudrá vláda musí řešit situaci občanů a pokud to nebude řešit, zadělává si na velký problém. Podobnou situaci jsme si zažili v letech 2009-2012, kdy vláda přehlížela problémy lidí a firem. Teď je ale ta rozezlenost lidí daleko větší, než jsem kdy já zažil a to jsem toho zažil hodně,“ varoval odborový předák s tím, že pokud vláda proti aktuálním ekonomickým problémům nezasáhne, je možné, že lidé na podzim vyrazí protestovat do ulic.A nezvýhodní Středulu současné vystupování proti vládě v případné prezidentské volbě? „Myslím, že spoustu kandidátů a kandidátek jsou lidé aktivní a vyjadřují se ke spouště tématům. Vykonávám práci, do které jsem byl zvolen. Já ty lidi hájím a hájit je budu, protože to je moje práce. Může se stát, že to někdo bude vnímat, že je to v kontradikci s prezidentskou kandidaturou. Já to tak ale nevnímám,“ řekl.Kdo bude Středulovi financovat kampaň? A jak vnímá mandát Miloše Zemana?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Pořad Ptám se já znovu vyráží se sérii živých rozhovorů na setkání s posluchači. Tří osobností se v Plzni budou ptát na současné největší výzvy pro Česko a jeho budoucího prezidenta nebo prezidentku. Jak na ně?Hostem speciálního dílu Ptám se já byl komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.Marie Bastlová a Veronika Sedláčková budou už podruhé živě zpovídat své hosty toto úterý v Papírně Plzeň. Pozvání do speciálního dílu Kdo je tady prezident? přijali odborový předák Josefa Středula, který nedávno oznámil, že se chce ucházet o prezidentský úřad, generál Petr Pavel, o kterém se v souvislosti s prezidentskou kandidaturou spekuluje, a také šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.Svět má za posledních pár let za sebou několik krizí - po koronavirové pandemii zasáhla hranice Evropy válka. Ruská agrese na Ukrajině vyvolala pochybnosti nejen nad bezpečnostní situací ve světě, ale způsobila otřes i na světových trzích. Otázky proto budou směřovat nejen k tomu, jak těmto výzvám čelit, ale i jakou roli by v takových momentech měl hrát prezident. Jeho volba totiž čeká Česko už začátkem roku 2023.Je už teď jasné, kdo by se mohl příštím prezidentem stát? „Je strašně brzo. Ještě se to může velmi zamotat. Je ale překvapivé, jak pozitivní reakci zaznamenala ekonomka Danuše Nerudová, která nedávno oznámila kandidaturu. Možná je to poptávka po někom „jiném“. Jiném typu politika, nebo političky. Konečně bychom měli prezidentku,“ komentoval Jindřich Šídlo.Sama Nerudová přitom s oznámením kandidatury dlouho otálela a není jediná - o řadě jmen se zatím polemizuje, ale oficiální slovo ještě nepadlo. Mezi nimi je i expremiér Andrej Babiš, který už nějakou dobu jezdí za voliči ANO v obytném voze po Česku. „Je to kampaň, jen je otázka k čemu. Kdyby se ale Andrej Babiš rozhodl kandidovat, tak mu to neuškodí, protože se teď ještě nepočítají finance do zákonem stanoveného limitu 40 milionů korun do prvního kola voleb,“ vysvětlil Šídlo.Jako o možném kandidátovi se dlouho spekuluje také o generálu Petru Pavlovi - jednom z hostů plzeňského vysílání. I jeho jméno se mezi zájemci o křeslo na Pražského hradě skloňuje už řadu měsíců, přesto s oficiálním prohlášením, že do kandidatury půjde, zatím nepřišel. „Pravda ale je, že teď se ty volby nerozhodují. V posledních týdnech a měsících se toho dá nahnat ještě dost,“ vysvětlil Šídlo s tím, že na vstup do předvolebního boje je ještě čas.A co s voliči Miloše Zemana? „Úvaha o tom, že je třeba sáhnout si pro hlasy jeho voličů je správná. Je jen otázka, zda taková voličská koalice ještě existuje a jestli to někomu pomůže. Spokojenost lidí s výkonem prezidentovi funkci v poslední době klesla,“ narazil Šídlo na to, že Miloš Zeman vyzval ke kandidatuře odborového předáka Josefa Středulu. „Pro spoustu lidí to může být naopak varování,“ dodal.Jakou roli budou hrát v prezidentských volbách téma války na na Ukrajině nebo ekonomických nejistot? A co vůbec od budoucího prezidenta čekáme?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Chceme stát, který nežije na dluh, napsala si vláda hned do úvodu svého programového prohlášení. Jenže plnění tohoto slibu je v nedohlednu. Kabinet totiž plánuje i v příštích letech hospodařit s deficity kolem tří set miliard korun a možná na takový dosáhneme i letos. Opravdu nejde hospodařit lépe?Hostem Ptám se já byl místopředseda Sněmovny a ekonomický vládní expert Jan Skopeček (ODS).Strany nové vládní koalice ve svých předvolebních slibech lákaly na lepší hospodaření, než jaké předvedla vláda Andreje Babiše. Zatímco ta měla za sebou rekordní schodky, nová vláda pod vedením Zbyňka Stanjury snížila plán na letošní rozpočet s deficitem 280 miliard korun. Už teď je však podle ekonomů prakticky jisté, že zejména kvůli dopadům války na Ukrajině přesáhne 300 miliard. Už v květnu přitom schodek vystoupal na 189,3 miliardy z dubnových 100,1 miliardy korun.V programovém prohlášení přitom vláda slíbila schodky postupně snižovat. Teď přitom argumentuje nenadálými událostmi, stejně jako za koronaviru obhajovala rozpočtové výdaje exministryně financí Alena Schillerová (ANO). Ministr Stanjura přitom v rámci přípravy rozpočtové novely slibuje, že letošní deficit nad 350 miliard nevystoupá.Jak se nové vládě daří držet veřejné finance na uzdě? A nebyla chyba slibovat nezvyšování daní?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Evropský parlament tento týden hlasoval o zásadní zelené legislativě. Schvaloval opatření balíčku Fit for 55, jež mají za cíl snížit do roku 2030 o 55 procent emise skleníkových plynů. Klíčová změna obchodu s emisními povolenkami zatím neprošla, poslanci ale odhlasovali zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. Máme se toho bát?Hostem Ptám se já byl pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.Europoslanci schválili v úterý v podvečer legislativní návrh Evropské komise, dle kterého by měl být od roku 2035 zakázán prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. I když prakticky nejde přímo o zákaz – radikálně se změní normy pro emise oxidu uhličitého, což by mělo přimět automobilky, aby spalovací motory přestaly vyrábět a zaměřily se na elektromobily. Schválený návrh se týká jen nových vozů, lidé by nadále měli mít možnost používat starší vozidla se spalovacími motory i si taková auta na trhu s ojetinami dál kupovat.Mezi poslanci Evropského parlamentu, kteří pro návrh zvedli ruku, byl i pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. Přitom se ještě minulý rok šéf Pirátů Ivan Bartoš dušoval, že strana pro zákaz spalovacích motorů rozhodně není a Češi musí mít nadále možnost volby. A podobně se Peksa vyjádřil i přímo na svých stránkách, kde píše: „Jako Piráti jsme obecně dost proti plošným zákazům. Málokdy totiž vedou k nějakému řešení a většinou jen zbytečně naštvou lidi. Green Deal sice sám o sobě žádné takové plošné zákazy nepřináší, jeho prováděcí plán Fit for 55 už ale ano. Chce například regulací omezit prodeje aut na spalovací pohon. S tím rozhodně nejsme v pohodě.“Co se změnilo? A co v praxi změna znamená? Nedoplatí na ni české automobilky, a tím i celá ekonomika?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Blokování dezinformačních webů bude mít dohru u soudu. Podle dvou neziskovek totiž znepřístupnění webů pro veřejnost porušuje svobodu projevu a právo přijímat informace. Kde končí hranice svobody slova a začínají dezinformace?Hostem Ptám se já je bývalý poslanec, zastupitel Prahy 6 za STAN a spoluautor zákona o právu na informace Oldřich Kužílek.V Česku pořád není jednoduché dostat se k některým webům, protože je blokují mobilní operátoři. Rozhodli se k tomu na začátku ruské invaze, když je o to požádal stát. Dotyčné stránky totiž nabízejí dezinformace a ruskou propagandu. A teď se kvůli tomu ocitne před soudem české ministerstvo obrany.Správní žalobu na něj podávají dvě neziskovky – Institute H21 Karla Janečka a Otevřená společnost. Podle nich stát překročil svou pravomoc, když prostřednictvím Národního centra kybernetických operací, spadajícího pod Vojenské zpravodajství, vyzval poskytovatele připojení k internetu a sdružení CZ.NIC k zablokování vybraných internetových stránek. Konkrétně prý došlo k porušení svobody projevu a práva přijímat informace.Vláda ovšem dává od zásahu proti dezinformátorům ruce pryč a tvrdí, že jde o rozhodnutí soukromých subjektů. Jak píše v odpovědi na písemnou interpelaci, kterou má ve čtvrtek řešit Sněmovna, premiér Fiala: jednalo se o „obecně formulované usnesení kabinetu“. Dodává ale, že vláda je organizacím, které výzvu vyslyšely, vděčná.Má žaloba šanci na úspěch? A potřebujeme změnu legislativy, pokud se nechceme potýkat s hrozbou cenzury?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ruská invaze na Ukrajině se protahuje a vypadá to, že hned tak neskončí. Západ proto hledá způsoby, jak donutit Kreml, aby zbraně a vojáky ze sousední země stáhnul. Kromě armádních dodávek využívá hlavně sankce proti představitelům Putinova režimu. Jak efektivní jsou?Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).Tažení Ruska proti Ukrajině trvá už přes tři měsíce. Přesto Kreml stále inkasuje stovky milionů dolarů denně za prodej energií a klíčových komodit. V současnosti to je asi 800 milionů dolarů denně. Ale to by se mělo od nového roku alespoň částečně změnit.Na půdě Evropské unie se dosud proti ruskému režimu podařilo schválit šest sankčních balíků. A nejvíce by Rusko mohl zasáhnout právě ten poslední, který obsahuje ruské embargo. Problém je, že se ale netýká všech členských zemí - včetně České republiky.Ačkoliv by tedy zákaz dovozu většiny ruské ropy by měl platit od přelomu roku, z embarga bude dočasně vyřazena přeprava ropy ropovodem Družba zásobujícím Česko, Slovensko a Maďarsko.Přestalo být Česko jestřábem protiruského tažení? A je pro vládu zásadnější řešit domácí hospodářské problémy způsobené hlavně vysokou inflací a energetickou chudobou?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

České televizi hrozí omezení programu a propouštění. Stanice už prý nemá dostatek peněz na udržení dosavadní produkce kvůli dlouhodobému nezvyšování koncesionářských poplatků. Kde všude se bude propouštět a může se situace ještě změnit?Hostem Ptám se já byl generální ředitel České televize Petr Dvořák.Vedení České televize oznámilo, že jestli se parlament neodhodlá zvýšit koncesionářské poplatky ze současných 135 korun na 150 korun za měsíc, tak se diváci musejí rozloučit například s programem ČT3 nebo s některými sportovními přenosy. Méně peněz by šlo také na financování českých filmů. Už teď se přitom odkládá schvalování velkých projektů na příští dva roky a chystá se propouštění.Vládní koalice aktuálně řeší novelu zákona o České televizi a Českém rozhlase, která ale v současné verzi – na rozdíl od původní, senátní – změnu ve financování veřejnoprávní televize neobsahuje. Koncesionářský poplatek se přitom nezměnil od roku 2008. A kvůli rekordně vysoké inflaci i zdražování energií způsobeným ruskou invazí tak prý Česká televize nemůže dál garantovat kvalitu vysílání bez úspor a propouštění. Alespoň to tvrdí její manažeři.Z výsledků oficiálního měření sledovanosti českých televizních stanic za měsíc květen společnosti ATO-Nielsen Admosphere ale vychází Česká televize jako vítěz v divácké skupině nad 15 let.Jak propouštění a rušení pořadů ovlivní popularitu televize? A je situace opravdu tak vážná, nebo vedení veřejnoprávního média hlavně tlačí na politiky, aby schválili zvýšení koncesionářského poplatku co nejdříve?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Minulý týden vláda schválila příspěvek 5 000 Kč na každé dítě do osmnácti let pro rodiny s příjmy do milionu korun hrubého. Jenže těch je podle dostupných dat naprostá většina. Je správné, že vláda v současné době takhle utrácí?Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).Dávku, kterou ministr práce a sociálních věcí nasliboval rodinám, dostane 75 procent rodin s nezletilými dětmi. Právě tolik jich spadá do příjmové hranice milionu korun, kterou ministerstvo dávku podmínilo.Podle ekonomů se to tedy dá považovat v podstatě za plošnou dávku, a lze tak říci, že takové množství domácností bezprostřední pomoc v současné době nepotřebuje. Současná vláda přitom v minulosti plošné „rozdávání“ kritizovala a především Marian Jurečka dlouhodobě opakoval, že pomoc osobám zasaženým zvyšujícími se cenami i krizí bydlení je třeba lépe cílit.Po rouškovném pro seniory schváleném vládou ANO a zrušení superhrubé mzdy tak z českého rozpočtu asi znovu ubydou peníze ve velkém. Mimoto budou vyplaceny v srpnu, tedy měsíc před komunálními volbami. A to za situace, kdy máme rozpočet se schodkem 300 milionů.Je tohle adresná a cílená pomoc, kterou současné vládní strany slibovaly před volbami? A opravdu lidovci chtějí v ústavě definovat manželství jako výlučný svazek muže a ženy?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká republika musí mít ambici zařadit se mezi evropskou špičku v oblasti excelence, vědy, výzkumu a inovací, napsala si vláda do svého vládního prohlášení. Co pro to zatím udělala?Hostem Ptám se já byla ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová.Politici a experti si v poslední době znovu kladou otázku, co všechno musí Česko udělat proto, aby se co nejrychleji vzchopilo ze současné krize a nastartovalo ekonomiku. A podle některých ekonomů by na prvním místě měla být podpora vědy, výzkumu a inovací. Právě do nich by měl stát investovat a soustředit maximální úsilí na to, aby tuzemsko konečně změnilo svou tvář z montovny na mozkovnu.Je to ostatně věc, kterou politici opakovaně zmiňují ve svých předvolebních programech. I současná koalice si do programového prohlášení napsala, že Česká republika musí mít ambici zařadit se mezi evropskou špičku v oblasti excelence, vědy, výzkumu a inovací. Dlouhodobě se ale tyto ambice naplnit nedaří. Třeba v žebříčku inovací česko v evropském srovnání dlouhodobě kulhá, rozpočet na vědu se zvedá jen velmi pomalu.Co pro českou vědu zatím udělal současný kabinet? Jak chce nastartovat třeba dlouhodobě pomalejší inovace? A jak pevná je spolupráce stran koalice SPOLU?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má za poslední týden další dva kandidáty na prezidentské křeslo. Kromě ekonomky Danuše Nerudové oznámil vůli ucházet se o prezidentský úřad také bývalý rektory Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Kdo za ním stojí? A jak by pojímal prezidentský úřad?Hostem Ptám se já byl bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.Za tři čtvrtě roku by mělo být jasné, kdo nahradí ve funkci stávajícího prezidenta Miloše Zemana. Mezitím ale Česko čekají měsíce horké kampaně, která začne na podzim. Lidé odhodlaní do volebního klání vstoupit se ovšem hlásí už teď. I když zásadní samozřejmě bude, jestli nasbírají potřebných 50 tisíc podpisů, nebo získají podporu politiků.Kdo všechno se ale v prezidentském klání utká, zatím úplně jasné není. Mluví se třeba o expremiérovi Andreji Babišovi, který v karavanu objíždí Česko, nebo o bývalém náčelníkovi generálního štábu Petru Pavlovi, ačkoliv ten také ještě neřekl jasné slovo. Na rozdíl třeba od bývalé rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové, odborářského bosse Josefa Středuly nebo právě bývalého rektora Univerzity Karlovy a také někdejšího šéfa lékařského konzilia současného prezidenta Tomáše Zimy.Doménu prezidentzima.cz, naznačující, že se bývalý rektor bude o úřad ucházet, si přitom nechal Zima registrovat už v roce 2020. Tehdy ale to, že jde o jasnou věc, popíral a k oznámení kandidatury se odhodlal až letos v červnu.Proč se tak dlouho rozhodoval a na jaké voliče chce cílit? A kdo mu zaplatí kampaň?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Základní školy opouštějí silné ročníky dětí a je otázkou, kam se dostanou na střední školu a jestli vůbec. Problém přináší kapacity škol, ale i jednotné přijímací zkoušky. Poradce ministra proto vyzývá k demonstracím. Pomohly by?Hostem Ptám se já byl šéf společnosti Scio a poradce ministra školství Ondřej Šteffl.Zřejmě tisíce dětí, které se hlásily na střední školy, neuspěly letos v jednotných přijímačkách a v prvním kole se nedostaly na žádný z vybraných vzdělávacích ústavů. Přihlášky si přitom mohly podat celkem dvě. Jasné teď není, kde a co budou od září studovat. Základní školy totiž opouštějí silné populační ročníky, na které stát ale není připravený navzdory demografickým prognózám.Plné kapacity pro středoškolské vzdělání mají hlavně žádaná gymnázia, a to ve vybraných částech republiky. Ministr školství Petr Gazdík proto uvažuje o zrušení jednotných přijímacích zkoušek a šéf Scio Ondřej Šteffl, který se stal v půlce května ministrovým poradcem, dokonce vyzývá rodiče neúspěšných uchazečů o maturitní studium k demonstraci před ministerstvem. „Rodiče dnešních osmáků, demonstrujte před MŠMT!“ napsal v minulém týdnu na sociálních sítích.Jak situaci s nedostatečnými kapacitami na školách vyřešit a co s přijímacími zkouškami? A jak české vzdělávání ovlivnily měsíce na distanční výuce i příchod dětí z Ukrajiny?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má dalšího zájemce o křeslo prezidenta, který jasně řekl, že se chce účastnit volebního klání. Tentokrát je to žena - bývalá rektorka, profesorka Danuše Nerudová. O její kandidatuře se spekuluje už řadu měsíců, až teď ji ale definitivně potvrdila. Co ji přesvědčilo?Hostem Ptám se já byla ekonomka Danuše Nerudová.Bývalá rektorka brněnské univerzity s kandidaturou dlouho váhala. V posledních měsících objížděla debaty a diskuze a že se do volby pustí bylo stále zřejmější. Sháněla sponzory, začala pro ni pracovat PR agentura a na rozhovory s ní chodila vizážistka.Přestože svou kandidaturu oznámila až na konci května, v Ptám se já přiznala, že měla jasno už delší dobu a hned na jaře sestavila tým, který ji v boji o Pražský hrad pomůže. Tenhle start ji prý zatím vyšel na jednotky milionů korun a očekává, že v průběhu kampaně dosáhne na zákonem stanovený limit 40 milionů korun do prvního kola voleb.Kdo jí na kampaň přispěje, ale zatím odmítla prozradit, vše se prý objeví na transparentním účtu. Bývala brněnská akademička ale potvrdila jméno investora a miliardáře Jiřího Hlavenky, o jehož finanční podpoře Nerudové se spekulovalo už od konce minulého roku.Aby do samotného volebního klání mohla vstoupit, musí Nerudová nejprve získat podporu deseti senátorů, dvaceti poslanců nebo 50 tisíc voličských podpisů. V rozhovoru přiznala, že politickou podporu zatím vyjednanou nemá a půjde cestou sběru občanských podpisů.Už delší dobu se přitom spekuluje koho jako svého kandidáta vyšle do prezidentské volby vládní koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), podle slov Nerudové je ale na takové spekulace brzo. „Nikdo ale neví, co bude na podzim. Je těžko teď hovořit o tom, čí kdo bude kandidát,“ řekla.A její priority? „Chtěla bych být hlasem mladé generace. Kdo jiný by to měl být, než člověk, kterému jako pedagogovi prošlo rukama několik generací mladých lidí. Jsem otevřena naslouchat, co je trápí - jako nedostupnost bydlení, manželství pro všechny nebo možnost adopce stejnopohlavními páry. To jsou témata, která je tíží a na které nenacházejí odpovědi. Mají pocit budoucnosti, kterou jí naše generace ukradla,“ vysvětlila.Proč s oznámením kandidatury tak dlouho váhala? Kdo jí bude pomáhat s kampaní? A jak velkou má šanci na úspěch?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Dnes naposledy pracují na pražském hlavním nádraží zástupci Organizace pro pomoc uprchlíkům. Pomáhají tam stovkám běženců, kteří stále nenašli jiný přístřešek než nádražní halu. Co bude, až pomoc skončí?Hostem Ptám se já byla Geti Mubeenová z Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU).S koncem května končí pomoc Organizace pro pomoc uprchlíkům, která na hlavním nádraží koordinuje neziskové organizace pomáhající ukrajinským uprchlíkům. Jestli zůstanou alespoň dobrovolníci z Iniciativy Hlavák, nebo jestli bude pro běžence otevřený jen informační stánek, není zatím jisté. Humanitární pracovníci končí proto, že už nezvládají napjatou situaci řešit, a vyzývají vládu, aby přišla s fungujícím řešením a s dalšími variantami provizorního přístřeší pro lidi, kteří v Česku usilují o dočasné vízum.A situace ukrajinských uprchlíků na pražském nádraží, kde jsou převážně uprchlíci romského původu, si všiml už i britský deník The Guardian. V reportáži popsal nevyhovující postup českých úřadů i to, jak na nádraží nocují v nehygienických podmínkách stovky lidí. A situaci označil za „hnisající krizi“.Ti, co nenocují přímo na nádraží, pak zůstávají ve stanových městečkách mimo centrum Prahy. První provizorní stanové ubytování se sociálními zařízeními vzniklo v půlce května v Troji, druhé – asi pro 150 lidí – staví hasiči v pražských Malešicích.Bude to stačit? A co žádají neziskové organizace, na kterých leží velký kus práce s běženci?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Náměstek ministerstva zahraničí Martin Dvořák si předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. A to kvůli pochybnostem kolem užívání ruských nemovitostí v České republice. Co s tím hodlá ministerstvo dělat?Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN).Na ministerstvu zahraničí je opět dusno kvůli ruským majetkům. Ministerský náměstek Martin Dvořák si totiž v úterý předvolal ruského velvyslance v ČR Alexandra Zmejevského. Resort má prý řadu indícií, že Rusové už roky využívají mnohdy v rozporu se zákony.Česko má přitom s Ruskem napjaté diplomatické vztahy nejen kvůli současné agresi na Ukrajině, ale i kvůli loňskému zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do sedm let starého výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích byli zapojeni ruští agenti.Teď se ovšem ministerstvo zabývá pochybností, zda země své nemovitosti na českém území používá k diplomatickým činnostem. Pokud by to tak nebylo, jednalo by se o porušení českých zákonů i bilaterálních smluv. I proto vznikla na ministerstvu speciální pracovní skupina, nápravou majetkoprávních vztahů k nemovitostem užívaným Ruskem v ČR zabývá.Pozornost vyvolala také snaha starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře a vyvlastnění ruské školy v pražském Bubenči. Jelikož by takový krok byl v rozporu s českým právem, rozhodla se Praha požádat vládu o úpravu zákona, podle kterého by bylo možné vlastnické právo Ruska k budově omezit.K čemu Rusko majetky využívá a jak porušuje zákony? A mělo by Česko vyhostit ruského velvyslance?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezidenta Miloše Zemana opouštějí nejbližší spolupracovníci. Tým poradců se rozpadá, z původně desetičlenného sboru se rozhodla skončit celá polovina. Proč?Hostem Ptám se já byl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.O práci týmu poradců prezidenta republiky se příliš neví. O čem se teď ale mluví dost, je fakt, že z původně deseti poradců jich najednou zřejmě končí pět, tedy celá polovina. Kromě šéfa Svazu průmyslu a dopravy Hanáka se v poradní skupině rozhodl skončit guvernér České národní banky Jiří Rusnok, někdejší odborový předák a bývalý poslanec za ČSSD Jaroslav Zavadil, ekonom Vladimír Dlouhý a předseda Svazu měst a obcí František Lukl.Kromě skalních podporovatelů prezidenta, tedy exministra Miroslava Tomana a jeho bývalé kolegyně z vlády Marie Benešové, zůstávají už jen zaměstnanci prezidentské kanceláře: Vratislav Mynář, Rudolf Jindrák. A také Martin Nejedlý.Zajímavá postava je hlavně posledně jmenovaný. Jeho práce pro hlavu státu je totiž obestřená tajemstvím. Jisté je, že Martin Nejedlý pro Hrad oficiálně nepracuje a nemá ani bezpečnostní prověrku. Na rozdíl od dobrých kontaktů na ruský režim, které mu nechybějí. Problém s jeho angažmá u schůzek členů vlády s prezidentem má třeba ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).Proč se poradci rozhodli skončit? A jak vůbec poradní tým prezidenta funguje? A jakou roli v něm hraje Martin Nejedlý?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Je to už osmdesát let, kdy Československo zažilo jeden z nejslavnější hrdinských činů moderní historie – atentát dvou českých parašutistů Kubiše a Gabčíka na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Jak nás to změnilo?Hostem Ptám se já byl náměstek generálního ředitele Národního muzea, historik Michal Stehlík.Přesně před 80 lety 27. května 1942 zaútočili vojáci československé exilové armády Jan Kubiš a Jozef Gabčík na zastupujícího protektora Reinharda Heydricha – vysokého nacistického prominenta, který hned po nástupu do funkce rozpoutal na československém území teror.Ačkoliv Gabčíkovi v osudnou chvíli selhala zbraň, Kubišova bomba nacistického pohlavára smrtelně zranila. Osudnou se mu stala malá střepina a hitlerovskému režimu zasadila de facto první citelnou ránu. Odveta nacistů na českém obyvatelstvu byla krutá. Tento hrdinský čin ale jednoznačně prokázal, že Češi a Slováci jsou proti Německu ochotni bojovat.Příběh Kubiše s Gabčíkem zná dnes v Česku asi každý. Idea provést operace Anthropoid přišla už začátkem října 1941, kdy se v Londýně sešli českoslovenští zpravodajci v čele s brigádním generálem Františkem Moravcem. A odvážný čin vojáků, kteří se do Česka vydali z Velké Británie, nedokázal skrýt nebo nějak víc překroutit ani komunistický režim po roce 1948, který jinak západní odboj opomíjel.Jak složité bylo atentát naplánovat? Jaké důsledky měla operace Anthropoid na další vývoj druhé světové války? A jak to, že se její odkaz nepodařilo vymazat ani komunistům, kteří jinak západní protinacistický odboj negovali?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Válka na Ukrajině trvá už přes tři měsíce a svět stále řeší, jak zemi nejlépe pomoci a jak zasadit tvrdou ránu Rusku. Podle expertů se původní Putinův plán na rychlé obsazení Ukrajiny zdaleka nevyvedl, přesto je konec ozbrojeného konfliktu v nedohlednu. Na čem stojí?Hostem Ptám se já byl bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář.Zatímco většina expertů tvrdí, že Putinovo tažení na Ukrajinu rozhodně nelze považovat za úspěch, někteří západní politici už zemi doporučují, aby se vzdala části okupovaného území výměnou za mír s Ruskem. Třeba bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger na Světovém ekonomickém fóru v Davosu řekl, že Ukrajina by měla přijmout zejména ruskou okupaci Krymu.Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ale byla už v půlce května pozastavena. Zatímco Kreml tvrdí, že Kyjev nereagoval na ruský návrh dohody, dle ukrajinské strany naopak Rusko stále žije ve světě vymyšleného „ukrajinského nacismu“ a vůbec nereflektuje změny v průběhu války.„Rusko nemůže zastavit tuto válku v takové podobě, jak by chtěli někteří Evropané,“ vysvětlil poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře v odpovědi na otázku, zda Kyjev bude přihlížet ke stanovisku některých západních politiků toužících co nejdříve ukončit válku. Podle některých to totiž půjde jen v případě, když bude ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi umožněno zachovat si tvář - třeba výměnou za okupovaná území.Měla by se Ukrajina části svého území výměnou za mír vzdát? A jak efektivně na Putina tlačí Západ prostřednictvím sankcí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Hnutí ANO opět bojuje za svého šéfa Andreje Babiše. Chce změnit zákon o evidenci skutečných majitelů tak, aby Babiš nebyl uveden jako skutečný majitel Agrofertu, tvrdí Piráti. A vládě prý dalo ultimátum. Uspěje s ním?Hostem Ptám se já byl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.Česku podle Pirátů hrozí, že přijde o miliardy z evropských dotací. A to v případě, že nebude včas přijata vládou připravená novela zákona o skutečných majitelích. Hnutí ANO si totiž vymiňuje, aby byl zákon upraven tak, aby za skutečného majitele Agrofertu nebyl považován předseda hnutí a expremiér Andrej Babiš. A pokud nebude po jeho, hrozí podle Pirátů hnutí obstrukcemi. ANO ale takovou interpretaci odmítlo.Pokud by přece jen k blokaci zákona došlo, může být dle Pirátů ohroženo vyplacení 179 miliard korun dotací z Národního plánu obnovy. Evropská komise totiž peníze Česku poskytne jen s podmínkou přijetí sporného zákona.Podle Pirátů opozice navíc jednání Sněmovny obstrukcemi paralyzuje dlouhodobě. I proto chce strana iniciovat změnu jednacího řádu, která by na sněmovní půdě obstrukcím zabránila. Podle šéfky komory Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) má za tímto účelem vzniknout speciální pracovní skupina.Jak reálné je, že ANO bude Sněmovnu opět blokovat? A jak by měla vláda na případné ultimátum zareagovat? Nejsou jen Piráti posedlí Babišem, jak tvrdí místopředseda ANO Radek Vondráček?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Uplynuly už tři měsíce od ruského útoku na Ukrajinu. Válka pořád trvá, příliv uprchlíků na české území slábne a mnozí se už zkouší vracet domů. Kam se posunula obrovská vlna solidarity s Ukrajinci? Jak zvládne česká společnost začlenění mnoha uprchlíků?Hostem Ptám se já byl ředitel STEM Martin Buchtík.Válka na Ukrajině trvá už čtvrt roku. Zatímco ukrajinští lídři se těší podpoře světových státníků, obyčejní občané se musí spolehnout na pomoc okolních zemí, kam před ozbrojeným konfliktem prchají. Že Češi za Ukrajinou bránící se ruské agresi stojí, je podle sociologů bez debat. Na straně Ruska je jen každý desátý z nich. A lidé pomáhají i finančně – od začátku války vybrali na pomoc Ukrajině přes 3,5 miliardy korun.Za neefektivní pomoc uprchlíkům je ale kritizována vláda. Ta nemá aktuálně dostatečný přehled, kolik běženců v zemi je a kde se nachází. A i proto údajně není schopná efektivně koordinovat jejich začlenění do společnosti – ať už v oblasti vzdělávání, nebo zajištění pracovních míst. Mimoto se neví, kolik Ukrajinců se už vrátilo do vlasti a kolik jich tu plánuje dlouhodobě zůstat.A situaci už přestávají zvládat i některá města – třeba v Praze už hrozí zavřením koordinačního centra pro uprchlíky, pokud vláda a ostatní kraje nepomohou s náporem příchozích. Podle odborníků tak hrozí, že budou sílit dezinformace, které se budou snažit nahlodat veřejné mínění.Udrží se podpora zemi zasažené válkou i lidem prchajícím z ní? A hrozí, že negativní nálady proti uprchlíkům budou eskalovat?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Andrej Babiš objíždí republiku se svým karavanem a pořádá jeden mítink za druhým. Nechce ale říct, zda tím už zahájil prezidentskou kampaň nebo ne. Nezkouší tím obejít pravidla kampaní? A jak je dodržoval současný prezident Zeman?Hostem Ptám se já byl člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Tomáš Hudeček.Česko čeká začátkem příštího roku další prezidentská volba a té budou předcházet neodmyslitelné předvolební kampaně. Zatímco několik možných kandidátů už svoji touhu usednout na Hrad oznámilo a už teď v ulicích sbírají potřebné podpisy a shání podporovatele, o jiných se zatím jenom spekuluje.Mezi nimi je i bývalý premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který v minulém týdnu vyrazil v obytném voze po České republice. Podle expertů jde o jasnou součást kampaně - ať už té prezidentské nebo té před komunálními volbami. Babiš ale zarytě tvrdí, že jde o nezištnou cestu mezi jeho voliče s cílem vyslechnout jejich problémy.Pokud by přece jen šlo o prezidentskou kampaň, ta má co do financování svá jasná pravidla. Každý prezidentský kandidát musí v rámci své kampaně dodržet pevný limit - 40 milionů korun do prvního kola voleb a 10 milionů do dalšího. Peníze se ale počítají až od chvíle, kdy šéf Senátu volbu prezidenta vyhlásí, do té doby mohou zájemci o prezidentský úřad v kampani utratit vpodstatě cokoliv.Je to správně? K čemu máme úřad, který na kampaně dohlíží? A bude letos opět možné financovat volby přes neprůhledná sdružení, jako to v roce 2018 udělal Vratislav Mynář pro Miloše Zemana?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajina už identifikovala přes deset tisíc potenciálních válečných zločinů. Mezi nimi i vraždu Čecha, jehož ostatky se našly v hromadném hrobě u Kyjeva. Jak těžké bude dostat před soud špičky Kremlu?Hostem Ptám se já byla bývalá soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Ivana Janů.Česká veřejnost sleduje snahy o vyšetření válečných zločinů na Ukrajině v posledních dnech pozorněji než dřív. Konkrétně od chvíle, kdy se podařilo potvrdit, že mezi zavražděnými civilisty je i Čech. Profesionální řidič kamionu, který chtěl dostat do bezpečí lidi prchající před válkou.Násilí, kterého se ruští vojáci dopouštějí na civilistech, prošetřuje Mezinárodní trestní soud a zapojily se i některé evropské země, včetně Česka. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka společně koordinují shromažďování potřebných důkazů. Ve čtvrtek navíc vyzval ke zřízení zvláštního tribunálu pro Ukrajinu i Evropský parlament a europoslanci zdůrazňují, že jednat je nutné rychle, protože důkazy mohou být snadno zničeny.Kyjev zatím identifikoval víc než 10 tisíc potenciálních válečných zločinů a před ukrajinským soudem stanul první voják, který se přiznal k vraždě neozbrojeného civilisty.Jak dlouho bude trvat, než začne soud s válečnými zločinci? A šlo o válečný zločin i v případě zavražděného Čecha?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na pražském Hlavním nádraží stále přespávají stovky většinou romských uprchlíků a čekají na rozhodnutí, jestli mají v Česku nárok na pomoc a ochranu. Praha žádá pomoc ministra vnitra i krajů. Dojde na ni?Hostem Ptám se já byl předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS).Praha je na hraně kapacit pomoci uprchlíků. Minulý týden na to upozornil primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti). A varoval, že pokud se situace nezmění, bude město muset zavřít asistenční centrum pro uprchlíky. Problém podle něj nepůsobí jen běženci s dvojím občanstvím, kteří se hromadí na hlavním nádraží a teď i v nově postaveném stanovém městečku. V metropoli jsou prý aktuálně desetitisíce Ukrajinců a hrozí, že pro ně město nezvládne zajišťovat ubytování, ani vzdělání pro ukrajinské děti.Pomoci by mohl relokační mechanismus, který by podle ministra vnitra Víta Rakušana měl mít hlavně motivační charakter. Vláda prý aktuálně počítá, kolik uprchlíků a kde po Česku se nachází a jestli mají kraje pro jejich začlenění dostatečné kapacity. Na základě toho by bylo možné uprchlíky informovat o tom, kde nejlépe naleznou práci, nebo kam budou moci dát děti do škol a školek. Jedině tak by podle Rakušana dokázala vláda ulehčit hlavnímu městu.A aby Česko nápor příchozích z válkou zasažené Ukrajiny zvládlo, navrhuje vláda mimo jiné zpřísnit pravidla pro jejich dočasnou ochranu. Prodlouží lhůtu na vyřízení žádosti o dočasnou ochranu na 60 dní, a naopak zkrátí dobu, dokdy musí uprchlík nahlásit změnu pobytu z 15 dnů na tři dny.Jak zvládá Česko pomoc uprchlíkům? A pomůžou kraje Praze?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká národní banka se minulý týden dostala do prekérní situace. Intervenovala ve prospěch české koruny poté, co kurz tuzemské měny prudce srazilo jmenování nového guvernéra ČNB Aleše Michla. O čem to svědčí? Kolik intervence stály? Hostem Ptám se já byl viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký.Česká národní banka bude mít nové vedení. Současného guvernéra Jiřího Rusnoka vystřídá v jejím čele začátkem července Aleš Michl, kterého minulý týden jmenoval do funkce prezident Miloš Zeman. Michl začínal jako ekonomický novinář. Od roku 2006 do roku 2015 byl ekonomem a investičním stratégem Raiffeisenbank. Obrátky pak jeho kariéra nabrala v letech 2014 až 2018, kdy se stal externím ekonomickým poradcem Ministerstva financí ČR a později i předsedy vlády Andreje Babiše (ANO).Že Michl bude guvernérem, překvapilo nejen veřejnost, ale pravděpodobně i trhy. Po jeho jmenování totiž oslabila koruna tak moc, že ČNB rozhodla o mimořádné intervenci v její prospěch.A centrální banka bude mít pod vedením Michla ještě dlouhodobější úkol – krotit musí inflaci, která v dubnu vystoupala na 14,1 procenta, tedy nejvýš za 30 let. Banka proto v posledních měsících opakovaně zvyšuje úrokové sazby a podle Rusnoka by bez takových zásahů byla nyní inflace v Česku minimálně mezi 20 až 25 procenty a kurz koruny by byl 30 korun za euro. Právě Michl přitom zastává na zvyšování úrokových sazeb opačný názor než současný guvernér ČNB.Porostou úroky dál a co by se stalo, pokud se zvyšování sazeb zastaví? Kam až může inflace vystoupat? A byly intervence ČNB správným krokem?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Navzdory obavám se první hodiny rekonstrukce Barrandovského mostu v Praze obešly bez úplného kolapsu dopravy. Ačkoliv se jedná o nejvytíženější dopravní uzel v Česku, zůstavá i přes omezení průjezdný. Může se situace ještě zhoršit?Hostem Ptám se já byl zástupce vedoucího Ústavu dopravních systémů z Fakulty dopravní pražského ČVUT Petr Kumpošt.Barrandovský most je vůbec nejvytíženější komunikace v Česku. Jezdí tudy více aut než po nejfrekventovanějším úseku dálnice D1, tedy asi 140 tisíc za den. Nezměnilo se to ani poté, co v roce 2010 byly z jihozápadní části městského okruhu vytlačeny kamiony na vnější Pražský okruh, který se tehdy nově otevřel.Od pondělka začala na mostě zatím asi nejrozsáhlejší oprava a všichni napjatě očekávají, jak zasáhne dopravu po městě. První den rekonstrukce se zatím obešel bez větších problémů, podle náměstka pražského primátora pro dopravu Adama Scheinherra ale může být rizikových prvních čtrnáct dní. První etapa celkem čtyřleté rekonstrukce má trvat čtyři měsíce a kritická přitom může být už tahle středa, kdy se uzavře jeden jízdní pruh na přilehlé Strakonické silnici.Proč je oprava nezbytná? A jak složité pro řidiče bude obejít se bez trasy přes vytížený most?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ceny plynu rostou vzhůru a Evropa řeší, jak se od toho ruského co nejrychleji a co nejvíce bezbolestně odtrhnout. Povede se to? A kolik nás to bude stát?Hostem Ptám se já byl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek.Válka na Ukrajině odhalila energetickou zranitelnost Evropy a zejména pak České republiky. Naše závislost na ruském plynu a ropě totiž patří mezi největší. Evropská komise přitom navrhuje do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie, tedy i do Česka.Podle českého premiéra Petra Fialy vláda sankce podporuje, požaduje ale odklad embarga do polovinu roku 2024 – nebo do chvíle, než bude navýšena kapacita ropovodů, jež mohou do tuzemska tuto surovinu dopravit. Fiala už začátkem května jednal s německým kancléřem Olafem Scholzem o společném využití terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG), které chce německá vláda kvůli snížení energetické závislosti na Rusku vybudovat.Je otázkou, jak změna dodávek dopadne na koncové zákazníky. Jen dosud přitom dle posledních dat Českého statistického úřadu ceny energií včetně plynu vzrostly meziročně o více než polovinu.Kam až se ceny vyšplhají? Je správné žádat o dvouapůlletý odklad embarga na dovoz ruské ropy? A propadne se Česko kvůli zdražování energií do chudoby?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouvská navštívila v tomto týdnu Prahu. Politikům včetně prezidenta Miloše Zemana vysvětlovala, jak se Bělorusové staví k válce na Ukrajinu, jakou pomoc její země potřebuje a jaké sankce by svět měl přijmout vůči Vladimíru Putinovi a Alexandru Lukašenkovi. Jak v Praze pochodila? A jak se jí jednalo s dlouhodobě proruským prezidentem Milošem Zemanem?Hostem Ptám se já byla lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která do Prahy přijela v rámci konference Digitální Česko 2022.Cichanouská proti současnému prezidentovi Běloruska Alexandru Lukašenkovi kandidovala v létě 2020. Volby možná i vyhrála, jenže regulérní výsledky se svět nedozvěděl. Za vítěze se po zjevných manipulacích s hlasovacími lístky totiž prohlásil Lukašenko, nejdéle vládnoucí současný evropský diktátor. Neregulérní volby vyvolaly masové demonstrace, režim je ale brutálně potlačil a Cichanouská odešla do emigrace.Od té doby jezdí po světě a od hlav států žádá podporu pro běloruskou opozici. I v Praze jednala s ministry i poslanci a také s prezidentem Milošem Zemanem, který se běloruské opozice zastává, současně je ale známý svými dlouhodobě proruskými postoji.„V posledních letech a dokonce dekádách tu byla řada politiků, nejen v Evropě, ale i USA, kteří podporovali Kreml a Rusko. Ale po tom, co začala válka, se řadě z nich otevřely oči. Myslím, že k nějaké změně došlo i u českého prezidenta. Každý viděl realitu - tedy, že diktátory už není možné uchlácholit, jsou nebezpeční pro normální demokratické státy. A vidím, že slova prezidenta Zemana o podpoře Běloruska a Ukrajiny jsou upřímná,“ říká Cichanouská.Jakou pomoc žádá od České republiky? Jak pozici Alexandra Lukašenka ovlivnila válka na Ukrajině? Poslechněte si celý rozhovor!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Česku vznikl první uprchlický tábor. Konkrétně v pražské Tróji. O víkendu by se do něj měli začít stěhovat lidé, kteří už delší dobu přespávají na pražském Hlavním nádraží. Co to vypovídá o uprchlické situaci v Česku?Hostem Ptám se já byl ministr vnitra Vít Rakušan /STAN/.V Praze jsou už na desetitisíce uprchlíků z Ukrajiny a někteří z nich se v posledních dnech tísnili v prostorách Hlavního nádraží. Proto pražští hasiči na pokyn ministra vnitra postavili v Tróji stanové městečko s kapacitu 150 lidí. Podle dobrovolníků je ale těch, kteří by potřebovali přechodný útulek, daleko víc. Do městečka přitom míří i romští uprchlíci, kteří mají kromě ukrajinského občanství to maďarské a čekají tak v Praze na potvrzení, zda jsou opravdu běženci ze země zasažené válkou.Právě kvůli nim se vláda chystá pozměnit dosavadní strategii přijímání běženců. Podle ministra vnitra totiž do Česka přicházejí i lidé, kteří nemají na pomoc nárok a policie má proto přísněji kontrolovat, jestli mají příchozí v pasech razítko z ukrajinských hranic.A vládu musí vyřešit i další problém - Praha se kvůli stále nově příchozím ocitá na hraně kapacit možné péče o běžence. Primátor hlavního města Zdeněk Hřib /Piráti/ varuje, že metropole uzavře asistenční centrum, jestli koaliční kabinet během několika dnů nepřijme systém přerozdělování uprchlíků mezi jednotlivé kraje. Vláda chce o dalším řešení uprchlické krize jednat příští úterý.Přestává vláda zvládat migraci z Ukrajiny? A proč nesáhla po přerozdělování už dříve? Jak řešit případy lidí s dvojím občanstvím?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už několik týdnů trvá soudní spor bývalého hollywoodského hereckého páru Johnnyho Deppa a Amber Heardové. Deppova exmanželka mu podle něj pomluvou o domácím násilí zničila kariéru. Ona trvá na tom, že ji bil a zneužíval. Proč svět kauza tolik zajímá? A co vypovídá o prostředí amerického filmu?Hostem Ptám se já je filmová kritička Jindřiška Bláhová.Johhny Depp se kvůli údajně lživým výrokům své bývalé ženy Amber Heardové soudí o 50 milionů dolarů. Tvrdí, že mu její esej pro Washington Post, kde se označila za oběť domácího násilí, zničila hereckou kariéru. Kvůli ní prý například nebyl obsazen do pokračování série Pirátů z Karibiku, kterou se v minulosti proslavil.Amber Heardová přitom chce po svém exmanželovi dokonce dvakrát tolik, tedy 100 milionů dolarů. U soudu, kde v posledních dnech vypovídala, zopakovala případy, kdy ji bil, psychicky týral a dokonce prý sexuálně napadal.Jenže za oběť se označila i hvězda Pirátů z Karibiku. Johnny Depp před soudem popisoval, jak mu jeho bývalá partnerka uřízla špičku prstu rozbitou lahví od vodky. Oba herci přitom ve svých výpovědích popisují případy, kdy měli být pod vlivem alkoholu nebo drog.I proto se množí obavy, zda celý proces nemůže vrhnout stín na debatu o sexuálním násilí, kterou v Hollywoodu odstartovala kampaň MeToo. Hnutí se začalo šířit kvůli kauze filmového producenta Harveyho Weinsteina, který byl obviněn ze sexuálního zneužívání a násilí na několika desítkách žen, které zaměstnával.Může tento proces posunout diskusi o sexuálním zneužívání ve filmovém průmyslu? Má sílu změnit dopady hnutí MeToo na poměry v showbyznysu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má problém zvládnout některé uprchlíky z Ukrajiny. Stovky se jich už několik dní tísní například na pražském Hlavním nádraží, kde přespávají i ve vlacích nebo na holé zemi. Včetně dětí. Co s tím?Hostem Ptám se já byl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.Podle primátora Prahy Zdeňka Hřiba je situace v hlavním městě vážná. I proto město od středy staví dočasné ubytování ve stanech pro 150 osob s hygienickým zázemím. Podle Hřiba ubytovací kapacity města došly a jde o poslední možnost. Situace na hlavním nádraží je podle něj dokonce za hranou důstojné péče.Dle ministra vnitra Rakušana by měla stanové městečko provozovat Správa uprchlických zařízení ve spolupráci s magistrátem a romským neziskovým sektorem. Hlavní město totiž nyní řeší problém zejména s romskými uprchlíky, u kterých není jasné, jestli mají kromě ukrajinského i maďarské občanství. Policie má proto už od příštího týdne přísněji kontrolovat, jestli mají příchozí v pasech razítko z ukrajinských hranic.Policejní kontroly ale podle všeho Praze příliš neulehčí a proto by podle jejích představitelů měla vláda nastavit systém přerozdělování uprchlíků mezi regiony.Proč k němu vláda nepřistoupila dříve? A jak dramatická je situace v hlavním městě?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

e 10. května a ve světě polevilo napětí. Čekalo se totiž na to, co v pondělí přednese během vojenské přehlídky ke Dni vítězství ruský prezident Vladimír Putin. Co jeho projev znamená pro válku na Ukrajině a co pro svět?Hostem Ptám se já byl specialista na postsovětský prostor Jan Šír.Nejen celý západní svět poslední dny upíral svou pozornost k tomu, zda ruský prezident Vladimír Putin v průběhu pondělního projevu ke Dni vítězství vyhlásí všeobecnou mobilizaci nebo vítězství nad Ukrajinou. Nic takového se ale nestalo. Putin ve svátečním projevu neřekl nic nového, ani zlomového. Podle expertů pouze zopakoval řadu nepravd, kterými se už dlouho zaklíná ruská propaganda. Mimo jiné i to, že k útoku na Ukrajinu vyprovokoval údajně Rusko Západ.Zazněla přesto slova o tom, že ruští vojáci na Ukrajině prý hájí zájmy své vlasti. Jak Donbas, tak i Krym jsou totiž podle šéfa Kremlu historicky ruským územím. Ruská armáda proto dál pokračuje v útocích právě na východě Ukrajiny a na jihu se snaží odříznout Kyjev od přístupu k Černému moři.A projev přinesl i další otázky - renomovaní komentátoři začali spekulovat, jestli ruský prezident nevypadá unaveně nebo proč se nesnažil strhnout ruskou veřejnost plamenným projevem na podporu invaze.Jak pondělní projev šéfa Kremlu číst? A mění se ruská válka o Ukrajinu ve válku o Donbas? A jak ovlivní situaci na bojišti dodávky zbraní ze západních zemí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Bezpečnostní experti komentovali ve speciálu Ptám se já ruské oslavy Dne vítězství nad nacismem, které provází přehlídka vojenské techniky na Rudém náměstí v Moskvě. S velkým napětím se očekávalo, co řekne Vladimír Putin.Hosty speciálního vysílání Ptám se já byli bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a politický geograf Jan Kofroň.Moskva a další ruská města si každoročně vítězství nad nacismem připomínají 9. května velkolepými vojenskými přehlídkami. Letos nebyli do Moskvy pozváni žádní zahraniční představitelé a také vojenské techniky a vojáků bude podle médií na přehlídce méně než v loňském roce.Do přehlídky se ale zapojili účastníci ruské invaze na Ukrajinu, kterou Moskva označuje jako speciální operaci s cílem demilitarizace a „denacifikace“ sousední země.Napjaté očekávání ZápaduNa „Den pobedy“, tedy den vítězství nad nacismem, čekal poslední týdny celý západní svět. Původně mělo jít o datum, kdy Rusko oznámí vítězství v ozbrojeném konfliktu na ukrajinském území, ruská armáda ale v posledních týdnech postupovala v zemi jen velmi pomalu a podle mnohých expertů jí dochází nejen zásoby, ale i technické vybavení a samotní vojáci.I proto se napříč světovými médii objevovaly spekulace, že by v plánovaném pondělním projevu v rámci oslav mohl prezident země Vladimir Putin oficiálně vyhlásit válku Ukrajině a s tím i všeobecnou mobilizaci. Nakonec se tak nestalo.„Viděli jsme, jak se chystá infrastruktura, jak se chystají dodávky zbraní, nebezpečí rostlo každý den. Rusko vědělo, že se bude muset bránit. Bylo to jedno jediné správné rozhodnutí,“ řekl Putin k invazi na Ukrajinu.„Bojujete za to, aby na světě nebyl prostor pro katy a nacisty,“ vzkázal vojákům, kteří jsou nasazeni na Ukrajině.„Putinův projev byl děsivý. Tolik lží na jednom místě a v tak koncentrované podobě je hodně i na Rusko. Bylo to děsivé,“ reagoval posléze analytik Milan Mikulecký. „Všechno, co dneska zaznělo na Rudém náměstí, jen pošlapalo odkaz těch, co za druhé světové války opravdu bojovali,“ dodal.„Projev mi nepřišel ničím zajímavý,“ zhodnotil to pro změnu politický geograf Kofroň. „Putin naznačil, že území, na kterých se bojuje, jsou území, která jsou tradičně ruská, což není pozitivní. Rusko může říct, že končí operaci, ale na území, na kterém je, by mohlo zůstat.“Podle Kofroně válka jen tak neskončí. „První dva týdny války to před jejich domácích publikem vypadlo, že vedou především válku o Donbas. Ale v kontextu okolního světa je dnešní projev Putina ohledně Donbasu, radikální změna. Rusové část těch území prohlásí za své a vyhlásí tam své republiky a pak válka může trvat dalších mnoho měsíců a vyžádat si mnoho dalších obětí,“ dodal politický geograf.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na vojenské přehlídce 9. května chtěl Vladimír Putin původně ohlásit vítězství ve válce na Ukrajině. Jenže nevítězí. A to i kvůli západní pomoci. Jak úspěšný je boj Evropy proti ruské agresi? A co od Moskvy čekat?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).Svět upírá pozornost k oslavám dne vítězství od nacismu, který Moskva slaví 9. května. Experti spekulují, zda ruský prezident Vladimír Putin oznámí úspěch v bojích na Ukrajině, nebo naopak všeobecnou mobilizaci a vyhlášení války Ukrajině. A obavy nesměřují k dění pouze přímo v zemi, před deseti dny šéf Kremlu zostřil výhružky i proto Západu, kdy varoval, že kdokoli se pokusí zasáhnout do ukrajinské války, bude mít co do činění s „bleskovou reakcí“.To celé v době, kdy Západ - včetně České republiky - zásobí Ukrajinu dodávkami zbraní a Evropská unie chystá šestý balík sankcí, kde by mělo být mimo jiné embargo na dovoz ruské ropy nebo vyřazení dalších třech ruských bank ze systému Swift.Jak zásadní by bylo, kdyby Rusko vyhlásilo Ukrajině válku? A jak úspěšný je Západ v odpojování ruských peněz? Jak válka proměnila světovou diplomacii?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nervozita v Evropě stoupá úměrně k tomu, jak se blíží 9. květen, datum důležité pro současného kremelského vládce. Co od něj očekávat?Hostem Ptám se já je vojenský analytik Vojtěch Bahenský.„Den pobedy“, tedy den vítězství nad nacismem, má v Rusku velkou symbolickou hodnotu. Vladimir Putin ho označuje už řadu let za nejdůležitější státní svátek, a ve světových médiích se proto objevují spekulace, jestli se Putin neodhodlá k nějakému většímu kroku, třeba k oficiálnímu vyhlášení války Ukrajině a s ní i ke všeobecné mobilizaci.Změnu v dosavadní taktice Moskva ale nejspíš plánovat bude, protože postup ruských vojáků na východě Ukrajiny je dost pomalý. Podle mnohých analytiků není přitom celý průběh ruské agrese na Ukrajině pro ruskou armádu velkým úspěchem. Vítězstvím se tak šéf Kremlu může v pondělí na Rudém náměstí pochlubit jen těžko.A roli v tom hraje i západní podpora Ukrajiny v podobě politických proklamací i dodávek vojenského materiálu. Ruský prezident proto opakovaně vyhrožuje, že kdokoli se pokusí zasáhnout do ukrajinské války, bude mít co do činění s „bleskovou reakcí“.Kam až může Rusko ve válečném konfliktu zajít a lze čekat větší zvrat ve vedení bojů na Ukrajině? A jak mění rozložení sil pomoc ze Západu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

České domácnosti řeší problém s drahými energiemi, rostoucími cenami i obavou z jejich dalšího vývoje. Pro řadu z nich je zvýšení výdajů o tisíce měsíčně buď na hraně, nebo přímo neúnosné. Jak jim pomoci?Hostem Ptám se já je sociální antropoložka Lucie Trlifajová.Ceny v Česku letí vzhůru. Roste inflace, která v polovině roku může podle odhadů dosáhnout až 15 %, aniž by se dalo čekat, že letos opustí dvouciferné hodnoty. Vše zhoršuje ruská invaze na Ukrajinu, která žene do astronomických výšek platby za energie. Dá se čekat, že do existenčních problémů se dostane víc lidí než dosud, a stát proto řeší, jak jim pomoci, aby neskončili na ulici.Podle Trlifajové si minimální výdaje navíc nemůže už teď dovolit asi pětina domácností, pak jsou tu stovky tisíc těch, kteří dávají jen na bydlení více než 40 % svých příjmů.Vláda přitom dlouhodobě hovoří o tom, že chce domácnostem zasaženým vysokými cenami pomoci. V minulém týdnu schválila vyplacení jednorázového příspěvku 5 000 korun na každé dítě pro domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun za rok.Bude to stačit? A jaké nástroje by měl stát zvolit, aby se podpora dostala k těm opravdu potřebným? Jak zvýšení cen změní životní úroveň českých rodin? A koho se dotkne nejvíce?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Během války na Ukrajině se ruští vojáci dopouštějí válečných zločinů - včetně znásilňování ukrajinských žen, dívek a dětí. Tyto události rezonují taky v Česku. Relativizuje se v tuzemsku sexuální násilí? A jak ho řeší soudy?Hostem Ptám se já byla advokátka Lucie Hrdá.Ruští vojáci se na Ukrajině dopouštějí válečných zločinů, což potvrzují očití svědci i stále nově objevované hromadné hroby. Jednotky řízené z Kremlu za sebou zanechávají kromě mrtvých, znásilněné ženy, dívky a dokonce i děti. Taky v Česku se proto uskutečnila sbírka na dodávku pilulek zabraňujících početí. Tahle iniciativa ovšem vyvolala odpor v konzervativních katolických kruzích.Doslova bouři vzbudilo prohlášení náboženského spolku Hnutí pro život, podle kterého znásilněné ženy nepotřebují pilulky bránící početí, ale pepřové spreje nebo houkadla, aby se mohly bránit. Hnutí tento výrok později z internetu stáhlo. To ovšem nezabránilo kardinálu Dominiku Dukovi, aby houkadla jako osvědčený způsob ženské obrany znovu nezmínil později ve svém blogu. Podle něj navíc se navíc dost neřeší, jaké jsou motivace útočníků a jestli třeba sami nebyli pod tlakem.O víkendu se spor přenesl doslova do ulic - v centru Prahy se potkaly dva průvody. Jeden organizovaný Hnutím pro život, hlasitě odmítající interrupce a druhý, který pořádalo několik neziskových organizací. Ten naopak naopak vyzdvyhoval právo ženy rozhodnout za všech okolností, jak naloží se svým tělem.Jsou znásilnění ve válečných konfliktech dílem vystresovaných vojáků, kteří se sami ocitají na hranici svých psychických sil, jak naznačuje Dominik Duka? A můžou se oběti sexuálního násilí útočníkům bránit? Jak dobře se sexuálním násilím vypořádávají české soudy?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V úterý zemřela mecenáška a sběratelka umění Meda Mládková. Pro Čechy pomohla znovu objevit Kupku, zrekonstruovala Werichovu vilu a stojí i za zprovozněním Muzea Kampa v bývalých Sovových mlýnech. Jaký byl její život?Hostem Ptám se já byl předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).Ve 102 letech dnes ráno v Praze zemřela zřejmě nejslavnější porevoluční mecenáška umění a objevitelka malíře Františka Kupky Meda Mládková. Zůstaly po ní obrovské sbírky moderního českého umění. Soubor děl malíře Františka Kupky darovala spolu s mnoha dalšími díly už před lety Praze, zbytek sbírek je v majetku Nadace Jana a Medy Mládkových - muzeum Kampa.„Poláci ani Rakušané nemají takovou osobnost, jako byla Meda Mládková. Je česká Peggy Guggenheim,“ říká europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil, který je už řadu let šéfem Nadace Jana a Medy Mládkových - Muzeum Kampa. Právě on byl dnes hostem podcastu Ptám se já.Meda Mládková a její manžel Jan podporovali české i jiné středoevropské malíře a sochaře z komunistických režimů a postupně shromažďovali jejich díla. Jako emigranti se snažili přispět k tomu, aby česká kultura v době temna nevymřela, proto i heslo Jana Mládka, které dnes visí na budově muzea, zní: „Vydrží-li kultura, přežije národ.“Mládková žila dlouhé roky ve Francii a pak ve Spojených státech amerických. Její manžel zemřel v roce 1989 ještě před revolucí.Jaký byl její život a jaké sbírky po ní zůstaly? Komu teď umění patří a co bude se sbírkami dál?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko se chystá na možné zastavení dodávek ruského plynu. Stát už na 30 % doplnil zásobníky, vláda ale potřebuje další kroky – i plné zásobníky totiž pokryjí spotřebu jen na pár měsíců. Co by to znamenalo pro každého z nás?Hostem Ptám se já byl energetický expert a investor Michal Šnobr.Zásobníky plynu v Česku jsou na historickém maximu. K 1. květnu jsou plné z 30 % a podle ministra průmyslu Josef Síkely by před topnou sezónou měly zásoby dosahovat k osmdesáti procentům. Plán je podle ministra jasný – včasnými nákupy zabezpečit dostatečné množství plynu a zabránit ekonomickým škodám, pokud by se zastavil tok plynu z Ruska.Právě Česko by kvůli své závislosti na ruském plynu při možném zastavení dodávek patřilo k nejpostiženějším zemím. Ačkoliv plyn od ruského plynárenského giganta Gazprom zatím do Evropy proudí, minulý týden zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska.A nejistota nad dodávkami plynu se propisuje i v cenách pro koncové zákazníky, které v posledních měsících rapidně rostou. Sněmovna má proto v plánu předložit v květnu změnu zákona, která by umožnila zavést do růstu cen energií speciální tarif pro sociálně slabé domácnosti nebo i některé firmy.Kam až vystoupají účty za energie? A dělá vláda dost proto, aby ochránila obyvatele? Jak by fungoval český průmysl v případě zastavení dodávek plynu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ruský prezident Putin znovu vyostřil výhrůžky vůči Západu. Kdokoli se pokusí zasáhnout do ukrajinské války, bude mít co do činění s „bleskovou reakcí“. Co by to znamenalo?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní expert Jan Ludvík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Možnost zapojení se do konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou není podle všeho pro Západ téma. Bránící se Ukrajince ale Spojenci intenzivně zásobují zbraněmi a podle některých expertů se i díky tomu síly mezi oběma armádami pomalu vyrovnávají.A podle amerického ministra obrany by mohla Ukrajina nad Ruskem zvítězit i ve vzdušném prostoru, ve kterém dosud nejvíce žádala podporu NATO. Celkem 50 protiletadlových tanků by totiž na Ukrajinu mělo zamířit z Německa, a právě to se stalo důvodem výhrůžek Západu z Kremlu: „Pokud se někdo zvenčí pokusí zasáhnout na Ukrajině a vytvořit strategické hrozby pro Rusko, naše reakce bude blesková,“ řekl Vladimir Putin před zákonodárci a odkázal se na to, že Rusko má „nástroje, kterými se nemůže chlubit nikdo jiný.“Zatímco Putin vyhrožuje Západu, ofenzíva na Ukrajině pokračuje a podle Britů mají ruští vojáci jediný cíl – zajistit si kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí. Právě ty by se mohly stát důležitým tématem mírových jednání.Jak postupuje boj o Ukrajinu a lze říct, kdo v něm vítězí? A měl by se Západ začít bát Putinových výhrůžek? A na čem bude záviset mír na Ukrajině?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V českém školství se chystá největší revoluce za poslední desítky let. Už za dva roky by se měl podstatně proměnit obsah vyučovacích hodin. Jak?Hostem Ptám se já je ministr školství Petr Gazdík (STAN).Ministerstvo školství zatím představilo jen návrhy hlavních směrů revize. Jeden ze střípků plánovaných změn ale už stihl vzbudit rozruch. A sice zvažované zrušení povinnosti žáků učit se i druhý cizí jazyk.Brání se zástupci některých pedagogických fakult i učitelů jazyků, podle kterých by žáci přišli o možnost rozvíjet své kulturní a jazykové kompetence. Přece jen i ty jim otevírají okno do současného světa, včetně toho pracovního – pokud by návrh prošel, mohla by tu vzniknout skupina žáků, která bude umět jen česky a anglicky. A to by mohla být značná nevýhoda při vstupu na trh práce.Podle podporovatelů návrhu je tu ale pořád možnost, aby školy učily další jazyk i nadále. Změnu přináší jen to, že dostanou žáci možnost si výuku dalšího jazyka zvolit nebo si vybrat něco jiného.Diskuse, jestli plánované změny až příliš nesníží hodnotu vzdělávání, se přitom vede už delší dobu. A české školy se mezitím potýkají s dlouhodobě neřešenými problémy i s následky aktuálních krizí. Od pandemické k válečné. Vedle snahy dostat do hlavního proudu děti, které zůstaly na okraji vzdělávacího systému během distanční výuky, je třeba začlenit taky ukrajinské žáky.Jak se to daří? A jak propracovaná je změna rámcových programů? Nehrozí, že žákům spíš ublíží než pomůže?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Většina evropských zemí řeší, jak pomoci lidem, na které tvrdě doléhá zdražování energií a v případě Česka i vysoká inflace, tedy zdražování. Jaký recept na drahotu by doporučili ekonomové?Hostem Ptám se já je zástupce ředitele think tanku IDEA CERGE-EI a poradce ministra práce a sociálních věcí Filip Pertold.Česká vláda argumentuje, že pomáhá potřebným například zvýšením příspěvku na bydlení nebo růstem životního a existenčního minima. Dnes mají ministři na programu konkrétně rodičovský příspěvek, slevu na poplatníka nebo daňový bonus.Poslanci hnutí ANO ale chtějí ve Sněmovně zařadit body ke snížení DPH na energie či pohonné hmoty. Pokud se tak nestane, má strana dostatek podpisů na svolání mimořádné schůze. Kromě toho Sněmovna tento týden ve zrychleném procesu podpořila vládní návrh na snížení spotřební daně z paliv - dočasně by měla klesnout o korunu padesát na litr.Dělá vláda dost, aby pomohla přežít složitou dobu těm nejchudším? A jak velké zdražování nás ještě čeká? Kdo ho ucítí nejvíce?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko v poslední době čelilo vícero kybernetickým útokům. Jednalo se o soukromé i veřejné cíle. Ať už mluvíme o vládním webu, stránkách Českých drah nebo o samotném úřadu, který má s těmito bezpečnostními riziky bojovat. Jak vážně byly poslední útoky?Hostem Ptám se já byl ředitel Odboru kontroly Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Tomáš Krejčí.Ministr vnitra Vít Rakušan ujišťuje, že kybernetické útoky z posledních dnů žádné větší škody nenadělaly. Citlivá data prý hackeři nezískali. Přesto je na místě se ptát, jestli se nemá Česko připravit na další podobné akce.NÚKIB na zvýšené riziko kyberšpionáže a kyberútoků ze strany ruských hackerů v souvislosti se situací na Ukrajině upozorňoval na konci ledna, poté opětovně na konci února - tedy ještě před invazí na Ukrajinu. Ostatně, k posledním kyberútokům se přihlásila právě ruská hackerská skupina Killnet.Jaké následky za sebou útok zanechal? A jak obecně jsou uživatelé v Česku zvyklí chránit se proti hrozbám na internetu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Pražská koalice se do dopravy vrhla ve velkém. Odstartovala výstavbu metra D a město čeká i významná rekonstrukce - od poloviny května se kvůli ní z části uzavře vytížený Barrandovský most. Jak se mají řidiči připravit? A co může ještě zkomplikovat výstavbu nového metra?Hostem Ptám se já byl náměstek pražského primátora z hnutí Praha Sobě, který má na starosti pražskou dopravu Adam Scheinherr.Čtvrtá linka metra s označením D měla podle původních plánů jezdit už od roku 2010, její stavba přitom začala o dvanáct let později - v dubnu 2022. Podle současného náměstka pro dopravu Adama Scheinherra je to i kvůli laxnímu přístupu předchozích primátorů Bohuslava Svobody a Tomáše Hudečka, kteří podle něj nepodnikli žádné kroky k přípravám velkých dopravních staveb v hlavním městě.Nejen kvůli tomu za poslední roky jakoby česká metropole zamrzla. V Praze nepřibývaly žádné velké projekty, což byla nejdelší proluka od 60. let, která nejspíš končí. Podle Schienherra totiž dokončení metra D v roce 2029 zatím nic nebrání a město navíc čeká další velká oprava. Od poloviny května se začne rekonstruovat Barrandovský most, přes který přejede 144 tisíc aut denně.Nezkolabuje ve městě doprava až začne rekonstrukce Barrandovského mostu? A proč se v Praze v posledních letech nedaří budovat velké stavby?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko bojuje s nárůstem cen energií v době, kdy se spekuluje nad koncem dodávek z Ruska. Opozice kritizuje vládu, že nedoplnila zásobníky, přitom sama v době, kdy kabinet vedla, proti energetické závislosti na Rusku příliš nejednala. Jak na to doplatí Češi?Hostem Ptám se já byl místopředseda Sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).Další výrazné zvýšení cen plynu čeká zákazníky Pražské plynárenské. Od začátku roku se ale ceny za dodávky zvýšily plošně a Češi si při placení záloh za energie musí sahat stále hlouběji do kapsy. Zatímco se v souvislosti s konfliktem na Ukrajině hovoří o tom, že možné odstřižení od ruského plynu energie ještě prodraží, podle bývalých ministrů vlády Andreje Babiše měl současný kabinet jednat dříve a doplnit včas plynové zásobníky.A podle exministra průmyslu a obchodu Havlíčka nebo bývalé ministryně financí Aleny Schillerové nová vláda dostatečně nepodporuje domácnosti a firmy, které energetická krize zasáhne. Podle Transparency International ale sám Havlíček ze své dřívější pozice ministra spíše než na občany myslel na čtveřici firem z holdingu Agrofert Andreje Babiše (ANO). Devět dní před odchodem z postu ministra průmyslu jim měl poslal kompenzace za vysoké ceny energií ve výši 50 milionů korun.Kolika firmám takto pomohl a proč jsou podle něj kroky současné vlády nedostatečné? A jak by se Česko mělo připravit na zastavení ruského plynu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Případ učitelky, která vykládala nepravdy o ruské invazi v hodinách slohu má dozvuk - chce se bránit vůči těm, kteří si její způsob výuky nahrávali. Je v právu? A jak ochránit děti před šířením propagandy ve školách?Hostem Ptám se já je zástupce skupiny Čeští Elfové, která se zaměřuje právě na šíření dezinformací v kyberprostoru, Bohumil Kartous.Učitelka Martina Bednářová z pražské Základní školy Na Dlouhém lánu, které hrozí, že přijde o místo kvůli šíření dezinformací během výuky, přešla do protiútoku. Jak zjistily Seznam Zprávy, její právnička žádá od vedení školy informace, jestli a jak potrestají žáka, který pořídil nahrávku z vyučování. Na ní učitelka češtiny Martina Bednářová tvrdí například, že v Donbase Ukrajinci už osm let systematicky likvidují ruské obyvatelstvo, nebo že v Kyjevě se během ruské invaze nic nedělo.Učitelka kvůli tomu, co se při hodině slohu stalo, nesmí už skoro dva týdny učit. Ředitelka Základní školy Na Dlouhém lánu ji poslala takzvaně na překážky domů. Toto úterý jí při osobní schůzce chtěla předat výpověď.Jak ochránit děti před šířením ruské propagandy ve školách? A kde končí svoboda slova kantorů?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká ministryně obrany za ODS Jana Černochová ve středu míří na svou první oficiální návštěvu Spojených států. O čem se bude jednat? A co to může znamenat pro Česko?Hostem Ptám se já byl poradce premiéra pro bezpečnost a EU Tomáš Pojar.Ministryně obrany Jana Černochová poprvé ve funkci ministryně obrany míří do Spojených států. Setkat se má se svým americkým protějškem Lloydem Austinem a probírat budou i možný nákup vojenské techniky pro českou armádu, konkrétně dalších amerických vrtulníků.Tahle cesta vzbudila velký zájem už před několika dny, kdy se šéfka resortu obrany nechala slyšet, že chce za oceánem hovořit mimo jiné o zřízení americké základny v Česku. Tuhle výbušnou informaci později korigovala s tím, že se zatím jedná pouze o její osobní přání.Sám současný poradce premiéra Pojar vedl před zhruba 15 lety tehdy neúspěšná jednání o zřízení amerického radaru v Brdech a teď pomáhá s organizací aktuální ministerské návštěvy v USA. Na ní by se měla projednávat i dohoda o obranné spolupráci obou zemí, ke které Česká republika jako jedna z mála zemí Aliance dosud nepřistoupila.Co konkrétně bude obsahem česko-amerických rozhovorů? A jak významná je pro nás chystaná dohoda o obranné spolupráci? Otevře se cesta americkým vojákům na české území?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Světová banka i Mezinárodní měnový fond předvídají, že svět se bude kvůli ruské invazi potýkat s většími problémy, než se předpokládalo. Dosud přitom nestihl překonat následky dvouleté pandemické krize.Hostem Ptám se já byla ekonomka a dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.Zástupci obou zmíněných finančních institucí jednají tento týden ve Washingtonu. Jednání se zúčastní také ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko a guvernér tamní centrální banky Kyrylo Ševčenko s cílem domluvit pro svou zemi další pomoc. Ukrajinská strana dala v minulých dnech najevo, že usiluje o získání dalších čtyř miliard eur - k původním třem miliardám určeným na krytí rozpočtového schodku.Ekonomika válkou ničené Ukrajiny se může podle odhadů propadnout až o polovinu HDP. Ani zbytek světa ale nezůstane ušetřený následků ruské invaze. Dá se předpokládat, že se vysoká inflace a energetická chudoba i přísnější měnová politika negativně odrazí na ochotě domácností i firem investovat. Někteří analytici se dokonce nezdráhají hovořit o reálném riziku stagflace. To je kombinace vysoké inflace, stagnující ekonomiky a vysoké nezaměstnanosti.Většina evropských vlád, včetně české, hledá způsoby, jak pomoci zranitelným skupinám a zachovat sociální smír. Naproti tomu Vladimir Putin, prezident Ruska, které podle odhadů čeká hospodářský pád až o 15 %, tvrdí, že snaha Západu izolovat kremelský režim selhává. Ve skutečnosti ovšem šéfka ruské centrální banky připouští, že země nemůže dlouhodobě žít z finančních rezerv a musí se připravit na transformaci.Přitvrdí demokratický svět a sáhne po embargu ruských fosilních paliv? Změní válka na Ukrajině nenávratně mezinárodní obchodní vazby a vrátí ekonomiku z globální úrovně na lokální?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Když ukrajinské uprchlíky dobře začleníme do společnosti, vyděláme na tom, říkají už pár týdnů sociologové a sepsali postup, co s válečnými běženci dělat. Důležité podle nich je, aby se Ukrajinci naučili rychle česky a v tuzemsku využili své vzdělání a kvalifikaci. Jak ale zajistit, aby se společnosti zůstal sociální smír? Neporoste kvůli pomoci uprchlíkům nespokojenost chudších obyvatel Česka? Hostem podcastu Ptám se já byl sociolog Daniel Prokop.První měsíc vláda zvládla dobře. Možná ale trochu začíná zaostávat v řízení procesů, které vedou k dlouhodobější integraci,“ hodnotí Daniel Prokop současnou činnost vlády. Kabinet minulý týden ve středu přijal strategii toho, jak ukrajinské uprchlíky začlenit do společnosti, podle Prokop je ale materiál příliš resortní. „Třeba v oblasti vzdělávání to mělo být detailnější,“ řekl v Ptám se já.Podle Prokopa je klíčové, aby se vláda soustředila na řešení otázky důstojného ubytování pro uprchlíky. Spolu s letními prázdninami by totiž mohla ze současného systému vypadnout řada ubytování, která slouží k rekreačnímu bydlení.„V červenci, v srpnu vznikne sekundární vlna, bude potřeba zhruba 50 tisíc bytů. Stát je ale musí zajistit tak, aby nevzbudil nevoli Čechů,“ varuje Prokop.Jak má stát pomoci uprchlíkům zajistit kvalifikovanou práci? Jak nejlépe umístit děti do českých škol? A jaké nálady v souvislosti s uprchlickou vlnou a vysokou inflací a zdražování Daniel Prokop očekává?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Letošní Velikonoce jsou pro uprchlíky z Ukrajiny první, které tráví mimo svou vlast, na kterou útočí ruská armáda. Řada z nich potřebuje kromě bezpečného zázemí taky ošetřit jizvy na duši. Dospělí i děti mají za sebou hrůzné zážitky, které si zřejmě ani nelze představit. Jak se zapojují do pomoci křesťanské církve?Hostem Ptám se já byl farář pro menšiny z Českobratrské církve evangelické Mikuláš Vymětal.Každý den se můžeme dočíst o nových a nových zvěrstvech, kterých se dopouští ruská armáda na civilních obyvatelích Ukrajiny. Po odchodu vojáků objevují místní další masové hroby a najevo vycházejí případy hromadného a systematického znásilňování ukrajinských žen, dívek, ale i dětí.Tyhle zprávy sledují taky lidé, kteří z válečné Ukrajiny uprchli. Statisíce běženců jsou i v Česku. Převážně se jedná o matky s dětmi, které doma často nechali své manžele, otce nebo třeba bratry a další příbuzné a tyhle informace pro ně znamenají další trauma.Kromě neziskových organizací a státní podpory, se do pomoci uprchlíkům zapojují taky církve. Největší křesťanské svátky - Velikonoce, oslaví běženci s českými věřícími poprvé.Jak jsou jim tuzemské církve otevřeny? A jak by mohly letošní společné oslavy Velikonoc vypadat?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Jméno Ústavního soudu se v posledních měsících v souvislosti s prezidentem skloňovalo několikrát - právě k němu by totiž putovala možná žaloba na prezidenta a zabývat se mohl i článkem 66 Ústavy v případě, že by byl aktivován proti vůli hlavy státu. Jak hodnotí jeho předseda současného prezidenta a jaký by měl být ten budoucí?Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z brněnského Kabinetu Múz byl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.Snad v každých prezidentských volbách za posledních dvacet let se spekulovalo o tom, zda Pavel Rychetský bude nebo nebude kandidovat. Nakonec ale vždy odmítl, loni definitivně. A jak sám říká, nelituje toho, protože řízení Ústavního soudu pro něj byl větší výzva.Funkce prezidenta by podle Rychetského měla mít jasný cíl: „Dlouhodobě zastávám názor, že hodnota národa je na prvním místě poměřitelná tím, jak se dokáže postarat o ty nejslabší. A právě prezident by měl být zastáncem těch slabých.“Jak svědomitě svou roli plnila současná hlava státu? „Nejsem dnes šťastný, kdo na tom Pražském hradě sedí. Neříkám, že selhal, ale mě Miloš Zeman zklamal,“ vysvětlil Rychetský v brněnském speciálu Ptám se já.Řeč ale došla i na českou Ústavu a opakující se debatu o tom, zda potřebuje nebo nepotřebuje změny. Mimochodem Ústavní soud jistě vyhlíží příští volbu prezidenta mimořádně bedlivě, drtivé většině soudců totiž v příštích dvou letech končí mandát a právě příští hlava státu bude vybírat jejich nástupce.Proč Rychetský nesouhlasí s přímou volbou prezidenta a co očekává od té nadcházející? A jaké role by měla hlavu státu především zastávat?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Jak pomoci zemi zasažené válkou a jak dopadne na každého z nás? Důležité otázky pro Česko, ale i pro možné prezidentské kandidáty, mezi kterými by mohla být i ekonomka Danuše Nerudová. Jak by situaci řešila?Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z brněnského Kabinetu Múz byla bývalá rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka Danuše Nerudová.Žena, která vážně uvažuje, že se pustí do boje o Pražský hrad, možná na první pohled připomíná současnou slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou. Ale jen na ten první. Ona sama si nemyslí, že má s úspěšnou slovenskou političkou mnoho společného.Zatímco Zuzana Čaputová je právničkou a Danuše Nerudová ekonomkou, podle bývalé rektorky Mendelovy univerzity jsou odlišné i výzvy, které na budoucího prezidenta České republiky čekají. Ten, kdo čerstvě usedne na jaře roku 2023 do prezidentského úřadu, se totiž bude muset potýkat s následky války na Ukrajině, která trvá už několik týdnů.Podle Nerudové se proto musí role české hlavy státu ve vypjatých situacích změnit a řešit podle ní musí nejen zahraniční politiku a bezpečnost, ale také připomínat vládě, že jsou skupiny obyvatel, na něž nelze zapomínat.Současná pravicová vláda pak podle ekonomky bude muset kvůli následkům války sáhnout po silném sociálním programu. Dle Nerudové totiž hrozí chudoba až třetině českých domácností a dopady války podle ní bezpochyby pocítíme všichni.Kdy Nerudová oficiálně oznámí prezidentskou kandidaturu a na čem její rozhodnutí stojí? Na jaké ekonomické výzvy Česko nesmí zapomenout a jakou roli by v tom měl zastávat prezident?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko hledá novou hlavu státu. Volit si ji bude v lednu 2023, ale už teď se spekuluje, kdo by se mohl v prezidentském klání utkat. Bude mezi kandidáty i senátor Pavel Fischer? A co mu vadí na současném prezidentovi?Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z brněnského Kabinetu Múz byl senátor a předseda senátního bezpečnostního výboru Pavel Fischer.Senátor Pavel Fischer snad jedním z prvních, kdo se neoficiálně přihlásil do příští prezidentské volby. Hned v roce 2018 - poté co v předchozích volbách skončil třetí - řekl, že se do volebního klání pustí znovu. Jenže teď místo jasných slov lavíruje a s oficiálním oznámením kandidatury jako většina ostatních vyčkává.Z těch skutečně vážných kandidátů účast ve volbách zatím nepotvrdil žádný, třeba Andrej Babiš se má vyjádřit až po prázdninách. Navíc řada těch, kteří mají blízko k bloku stran koalice SPOLU očividně usilují o to, zda by je právě takhle formace nepodpořila. Pavel Fischer ale tvrdí, že na to, zda ho někdo do prezidentského klání vyšle, čekat nebude. O kandidatuře se hodlá rozhodnout na vlastní pěst.Fischer je také dlouhodobým ostrým kritikem současného prezidenta Miloše Zemana. Loni usiloval o podání ústavní žaloby na prezidenta kvůli zpochybňování pravděpodobných původců výbuchů ve Vrběticích na Zlínsku. A podle předsedy senátního bezpečnostního výboru nešlo o poslední takovou iniciativu: „Průšvihů, které Miloš Zeman ve vztahu k Ústavě udělal tolik, že je v zájmu České republiky, abychom připravili novou žalobu, kterou podáme k Ústavnímu soudu,“ řekl v rozhovoru.Co současnému prezidentovi vyčítá? A jaký by měl být ten následující? Jak změnila válka na Ukrajině naše vnímání hlavy státu a kdy Fischer oznámí kandidaturu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Rozhovorový pořad Ptám se já vyráží do krajů. A proto vám zcela vyjímečně nenabízíme klasický rozhovor, na který jste zvyklí. Moderátorky podcastu totiž poprvé usedly do křesla zpovídaných.Veronika Sedláčková a Marie Bastlová v pondělí 11. 4. poprvé nevysílají z pražského studia na Radlické 10, ale z Brna, kde se od 18:30 v prostorách Kabinetu Múz koná první ze série speciálních natáčení přímo mezi diváky a posluchači.Hosty budou: senátor Pavel Fischer, ekonomka Danuše Nerudová a šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský a tématem rozhovorů nejdůležitější událost, která příští leden čeká Česko - volba prezidenta republiky.Nadcházející volba hlavy státu bude specifická a to nejen proto, že všichni napjatě očekávají, kdo po deseti letech vystřídá ve funkci současného prezidenta Miloše Zemana. Evropa se po desítkách let potýká s vojenskou agresí na svých hranicích a válka je poslední týdny hlavním tématem pro řadu státníků celého světa. Její dopady budou tématem i pro budoucího prezidenta Česka, ale i pro hosty brněnského natáčení podcastu Ptám se já.Aby pravidelní posluchači na webu Seznam Zprávy a v podcastových aplikacích v pondělí o podcast nepřišli, připravil pro ně jeho tým speciální díl. Moderátorek Marie Bastlové a Veroniky Sedláčkové se v něm ptá editorka Eliška Dokulilová.Na co by se zeptaly Miloše Zemana? A jak dlouho trvá příprava rozhovorů a kde by neměl moderátor chybovat?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ministerstvo financí pohrozilo pumpařům regulací cen. Nelíbí se mu příliš vysoké marže. Ještě před dvěma týdny přitom úřad tvrdil, že je vše v pořádku. Co se změnilo? Jak stát pomůže lidem, které ohrožuje inflace? A kdy si ODS vybere kandidáta na prezidenta?Hostem Ptám se já byl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS)Stát by mohl jako mimořádné opatření zastropovat marže prodejců pohonných hmot od začátku května, Ministerstvo financí zpracuje výměr ceny. Uvedl to ve čtvrtek ministr financí, podle kterého chce vláda dát ještě prodejcům čas, aby marže upravili sami. Ještě na konci března přitom Stanjura tvrdil, že ceny u pump není potřeba regulovat.V pátek Ministerstvo financí také zveřejnilo nový odhad růstu ekonomiky. Podle něj růst v letošním roce klesne z lednových 3,1 procenta na 1,2 procenta a poroste i inflace. Zatímco ekonomové hrozí až 15 procenty, Stanjurův resort počítá s 12,3 procenty.Podle ministra budou odhady sloužit i jako podklad pro novelu letošního rozpočtu. Tu plánuje úřad předložit vládě nejdříve koncem června kvůli výdajům souvisejícím s dopady konfliktu na Ukrajině.Jak bude vypadat regulace marží pohonných hmot a je státní rozpočet připraven na dopady vysoké inflace? O kolik se letos prohloubí státní dluh?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká vláda rozhodla o další vojenské pomoci Ukrajině. Tentokrát za 133 milionů korun. O jakou techniku nebo materiál se jedná?Hostem Ptám se já byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).Možná teď budou vláda i čeští politici obecně opatrnější při zveřejňování informací o vojenské výbavě, která putuje východním směrem. Tenhle týden se totiž dostaly do domácích i zahraničních médií dokonce fotografie tanků a bojových vozidel, naložených na vlaky u Jihlavy.Celkem už poslala Praha Kyjevu vojenskou pomoc v hodnotě přesahující miliardu korun. Nutnou modernizaci ale potřebuje i tuzemská armáda. Kromě jiných problémů ji trápí fakt, že část techniky je ruská a potřebuje taky ruské náhradní díly. Tuhle závislost chce vláda odbourat co nejdřív.Ostatně taky proto schválila na své poslední schůzi, že na zlepšení kondice české armády půjde v příštích dvou letech skoro 50 miliard korun.Bude to stačit? A jak zabránit únikům citlivých informací o převozu válečné techniky?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na drastické záběry masakrovaných ukrajinských civilistů i na zoufalství statisíců lidí, které válka vyhání z domova, odpovídá česká společnost nebývalou vlnou solidarity. Na humanitárních sbírkách se vybrala rekordní částka a lidé pomáhají i materiálně. Třeba tak, že se s uprchlíky podělí o šaty nebo jídlo. Kde nejvíce pomáhají?Hostem Ptám se já byla zakladatelka Šatníku a moderátorka České televize Nora Fridrichová.Válka na Ukrajině začala před měsícem a půl a změnila, možná nenávratně, náš dosavadní způsob života. Co si jen málokdo uměl představit, jsou masakry, kterých se ruská armáda dopouští na civilním obyvatelstvu. Jména měst jako Buča nebo Mariupol se vryjí do evropské paměti jako symbol utrpení. Za válečný zločin označují systematické vraždění civilistů mezinárodní instituce i politici, včetně českých.Na zoufalství lidí utíkajících před ruskými bombami a barbarským řáděním vojáků odpovídá česká společnost nebývalou solidaritou. Mezi prvními nabídl pomoc nadační fond Šatník, který založila a vede novinářka Nora Fridrichová.Původní projekt vznikl na podporu samoživitelkám. Ovšem s příjezdem prvních uprchlíků svou pozornost obrátil na matky s dětmi, které v Česku hledají útočiště. S jakými reakcemi se nadační fond setkává? Zůstává odhodlání lidí pomáhat stejně silné jako na začátku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

České zdravotnictví sledujeme skoro každodenně kvůli pandemii covidu a teď mu připravila další zatěžkávací zkoušku válka na Ukrajině. Je české zdravotnictví dostatečně připraveno na příjem uprchlíků i nových lékařů a zdravotníků?Hostem Ptám se já byl šéf České lékařské komory Milan Kubek.Lidé prchající před válkou na Ukrajině, kterých je v Česku asi 300 tisíc, se díky speciálnímu vízu dostávají do systému veřejného zdravotního pojištění a mají nárok na zdravotní péči. Personálu je ale dlouhodobě málo, proto teď ministerstvo řeší, jak dostat do nemocnic ukrajinské lékařky a lékaře co nejdřív.Oficiální proces uznání lékařského diplomu z tzv. třetích zemí, tedy mimo Evropskou unii, je totiž poměrně zdlouhavý a také drahý. Ministerstvo zdravotnictví proto uvažuje, že by se lékařky z Ukrajiny mohly dostat na lůžková oddělení, aniž tento proces podstoupí. Dohlíželi by na ně ovšem čeští kolegové a kolegyně. S návrhy na zjednodušení složité byrokracie přichází i Česká lékařská komora.Protnou se představy jejího vedení a vlády? A jak na kvalitu českého zdravotnictví dopadne snížení plateb za pojištěnce?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko zažívá rekordní inflaci: V únoru vystoupala nad 11 procent. Česká národní banka tak znovu sáhla po zvyšování úroků. Pomůže? A kde všude pocítíme zvyšující se ceny?Hostem Ptám se já byl předseda Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.Česko má od čtvrtka nejvyšší úrokovou sazbu za více než dvacet let. Česká národní banka sáhla po pátém nadstandardním zvýšení a úroky navýšila na 5 procent, tedy nejvíce od roku 2001. Na vině je sílící inflace, která v únoru vystoupala na dvouciferné hodnoty a podle odborníků by v březnu mohla atakovat i 15% hranici.Zvyšování úroků dlouhodobě kritizuje například exministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní inflaci nezabrání, lidem se znepřístupní bydlení a zpomalí se už tak křehké tempo hospodářského růstu. To ale očekávají i sami ekonomové kvůli trvající válce na Ukrajině a podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka lze letos očekávat pokles ekonomického růstu zhruba na polovinu.Jak rostoucí inflace zasáhne české občany a firmy a kde všude se bude zdražovat? A kde česká ekonomika nejvíce oslabí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Milostivé léto zastavilo 42 tisíc exekucí pro 15 tisíc lidí. Ukazují to čísla exekutorské komory, ze kterých vyplývá, že akce skončila hluboko za očekáváním. Politici ale čísla exekutorů kritizují – prý jsou úmyslně zavádějící. Jak užitečné milostivé léto bylo?Hostem Ptám se já byl prezident exekutorské komory Jan Mlynarčík.Z malých dluhů, které nabobtnaly na obří, zpět na nulu. Díky oddlužovací akci Milostivé léto - při které se dlužníci mohou zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem - se 15 000 lidí úplně zbavilo exekucí. Stát odpustil penále celkem u 42 000 exekucí za 1,55 miliardy korun, uvedla Exekutorská komora.Podle exekutorů to je málo. Teoreticky bylo podle nich bylo možné stopnout 1,3 milionu exekucí. Předseda poslanců KDU-ČSL Marek Výborný novinářům zase tvrdí, že čísla předložená komorou jsou neúplná a nepočítají s řadou řízení, jejichž ukončení ještě není zanesené v evidenci. Exekutoři zveřejněním zkreslených dat údajně chtějí relativizovat úspěch milostivého léta a pokusit se zabránit opakování akce.Jak užitečné Milostivé léto bylo? Neblokovali ho sami exekutoři? A je dobré ho opakovat?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ministerstvo školství připravuje plán, jak zapojit ukrajinské žáky do českého školství. V době, kdy vyšla najevo zpráva, že šéf resortu je v možném střetu zájmů. Jak plánuje situaci vyřešit?Hostem Ptám se já byl ministr školství Petr Gazdík (STAN).Do Česka už přišlo kolem čtvrt milionu lidí, kteří utíkají před válkou na Ukrajině. Z toho dětí a mladých do osmnácti let je víc než sto dvacet tisíc. Kromě bydlení a práce proto koaliční vláda řeší akutní problém, jak co nejlíp otevřít české školy ukrajinským žákům a studentům. Na poslední schůzi kabinet rozhodl, že resort školství kvůli tomu dostane navíc přes pět miliard korun.Vyčleněné peníze jsou určené na adaptační kurzy, lekce češtiny nebo na odbornou asistenci ve třídách a psychologickou pomoc. Neziskové organizace, které pracují s uprchlíky dlouhodobě, přitom vládu vyzývají, aby jednala rychle a řešení problému neodsouvala až od příštího školního roku.Otázkou je i to, jak tyhle snahy ovlivní osobní problém šéfa resortu školství Petra Gazdíka, který stále drží poloviční podíl v jedné ze zlínských firem, jak uvedl Deník N, což podle zákona o střetu zájmů nejde dohromady s ministerskou funkcí. On sám tedy tvrdí, že na to zapomněl a věc vyřeší.Jak je možné, že ministr Gazdík zapomněl na své zapojení v soukromé firmě? A jaké konkrétní kroky podniká ministerstvo k zapojení ukrajinských dětí do českého školství?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Spor o ruskou školu v pražské Bubenči by měla řešit vláda. Praha 6 by v ní ráda poskytla zázemí ukrajinským dětem. Jak toho chce docílit?Hostem Ptám se já byl starosta Prahy 6 a poslanec TOP 09 Ondřej Kolář. (Upozornění: V živě vysíleném rozhovoru zazněly vulgární výrazy.)Až na vládní úroveň se dostal spor o jednu školu v pražské Bubenči. Budova totiž patří ruské ambasádě a je prázdná od loňska, kdy musela republiku opustit řada pracovníků velvyslanectví. „Čištění ambasády“ následovalo po odhalení, že za útokem ve Vrběticích stáli agenti ruské tajné služby.Poslanec a starosta šesté pražské části Ondřej Kolář navrhuje, aby se škola otevřela ukrajinských žákům a studentům. Oslovil kvůli tomu ruského velvyslance – a jak se dalo čekat, bez úspěchu.Nápadu se ovšem úplně nechytilo ani české ministerstvo zahraničí. Ministr za Piráty Jan Lipavský upozorňuje, že školu není možné využít bez souhlasu ruské ambasády. Česko by prý porušilo mezinárodní právo. Pražský magistrát chce proto vyzvat vládu, aby připravila zákon, který by majetková práva ruského velvyslanectví omezil.Opravdu resort zahraničních věcí vymýšlí hlavně důvody, proč nápad nejde uskutečnit? Nebo už sledujeme začátek kampaně před podzimními komunálními volbami, které se nevyhnou ani Praze?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Současný prezident udělil další milost a znovu tak posunul hranice představivosti veřejnosti i ostatních politiků, alespoň podle jejich ohromených a podrážděných reakcí. Jaký vzkaz posílá prezident soudcům, žalobcům i policistům?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela.Do vězení na tři roky, díky prezidentskému pardonu, nepůjde šéf Lesní správy Lány, Miloš Balák. Vyhne se i placení pokuty ve výši skoro dva miliony korun a zákazu činnosti. Za mříže ho přitom soud poslal kvůli ovlivňování veřejné zakázky v hodnotě 200 milionů korun.Podle mluvčího Ovčáčka vzal Miloš Zeman v úvahu Balákovu pracovitost a dosavadní bezúhonnost. Fakt je, že tak znovu sám popřel podmínky pro udělení milosti, které popsal ještě před nástupem do úřadu - tedy, že pomůže jen lidem ve velmi špatném zdravotním stavu, kteří nespáchali závažný trestný čin. A silnými slovy na hlavu prezidenta nešetří ani parlamentní politici.Můžou ale chování Miloše Zemana nějak ovlivnit? A je právně vše vpořádku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Rusku mizí liberální média a od března platí v Ruské federaci zákon, který za informování o válce na Ukrajině zavádí vysoké tresty, včetně až 15 let za mřížemi. Jak tvrdou rukou vládne Vladimir Putin zemi?Hostem Ptám se já byla novinářka Lenka Kabrhelová, jež pro Seznam Zprávy připravuje nový podcast.V Rusku tento týden skončilo poslední velké nezávislé médium – noviny Novaja gazeta. Redakce, kterou vede nositel Nobelovy ceny za mír Dmitrij Muratov, oznámila, že list přestává vycházet v tištěné podobě i na internetu. Důvodem je výstraha od ruského cenzurního úřadu.V Rusku už přestala fungovat v podstatě veškerá liberální média a mezi mnoha lidmi, kteří federaci opouštějí, je také řada novinářů. Od začátku března totiž platí v zemi zákon, jenž umožňuje uvalit mnohaleté tresty za informování o ruské invazi na Ukrajinu.Zatímco v samotném Rusku sledujeme, jak se oficiální garnitura snaží umlčet kritické hlasy za každou cenu, v zahraničí se rodilí Rusové proti invazi hlasitě ozývají. Podobné je to i v Praze, kde se toto pondělí účastnilo protiválečného pochodu na tři tisíce lidí.Lze z ruských médií sledovat už jen kremelskou propagandu? A jak se proměňuje pohled Rusů na válku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Reportéři Seznam Zpráv Janek Kroupa a Jan Novák strávili čtyři dny a tři noci s rozvědno-diverzní jednotkou obávaného pluku Ajdar. Kdo jsou jeho členové? Hostem Ptám se já byl reportér Seznam Zpráv Janek Kroupa.Reportéři Seznam Zpráv se v pátek vrátili už z druhé cesty na Ukrajinu. Mimo jiné strávili několik dní s jednotkou obávaného pluku Ajdar, jeho činnost popsali v reportáži.Bataliony a různé bojové pluky na Ukrajině přitom fungují už několik let. Jejich příslušníci jsou často laici, bojovníci, kteří prosluli mnoha odvážnými akcemi. Skupiny, které vznikly po ruské anexi Krymu, jsou ale často i kontroverzní - zakládali je lidé, z nichž mnozí neměli daleko od nacismu, některé čelily nařčení z mučení zajatců i válečných zločinů. Teď jsou ale součástí sil, které na Ukrajině bojují proti Rusku.Jak operují na frontové linii? A kdo jsou vlastně muži, kteří se vrhají do nejnebezpečnějších vojenských operací? A kam se po měsíci posunula situace na Ukrajině z pohledu novinářů na místě? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda má nového zmocněnce pro média a dezinformace. Jde o reakci na sílící vlnu cílených falešných zpráv z Ruska. Jak zmocněnec zasáhne? Hostem Ptám se já byl vládní zmocněnec pro boj s dezinformacemi Michal Klíma.Kvůli sílícím dezinformacím z Ruska, jež mají za cíl oslabit i mezinárodní ukotvení České republiky, schválila vláda koncem března vznik nového speciálního zmocněnce. Ten má koordinovat všechny aktivity, které se už na jednotlivých ministerstvech dějí, a boj proti dezinformacím tak zefektivnit.Že se od začátku války na Ukrajině zvýšil počet dezinformací v Česku, potvrdil i datový analytik František Vrábel. Podle něj stát dosud v boji proti nim a vzniku tzv. ruské páté kolony příliš nedělal.Jak chce vláda s dezinformacemi bojovat? A jak dlouho zůstane zablokována část dezinformačních webů? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Do Bruselu se koncem týdne sjely špičky Evropské unie a NATO. Hledají způsoby, jak zasáhnout proti ruskému tažení a ukončit válku na Ukrajině. Jakou cestu by měly zvolit?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Michal Smetana.V Bruselu mají koncem týdne napilno. Ve čtvrtek se tam sešli lídři zemí NATO a na ně navázal summit Evropské unie, tentokrát i s americkým prezidentem. Joe Biden následně prohlásil, že Evropa se musí co nejrychleji zbavit ruského plynu a přestat financovat válku.Na embargu ruských surovin se ale Unie ani tentokrát neshodla. Stejně jako zůstává nevyslyšené volání ukrajinského prezidenta po vytvoření bezletového zóny nad bombardovanými městy. NATO se usneslo, že Ukrajině poskytne další vojenské vybavení včetně ochrany před chemickými a jadernými zbraněmi.Kvůli ruské hrozbě se Aliance dohodla na trvalém posílení východního křídla, včetně Slovenska, kam zamíří mezinárodní kontingent. Ten povedou čeští vojáci. Česko musí, stejně jako zbytek Evropy, nalít daleko víc peněz do obrany a vybavit armádu moderní technikou, která nezřídka pochází ještě z dob studené války.Ukrajina se mezitím stále brání ruským útokům. Některá města, nejznámější je asi Mariupol, zatím pomalu mizí ze světa. V krytech zničených budov, bez jídla, vody a topení, zůstávají stále desítky tisíc lidí.Dokážou dosavadní sankce a dodávky vojenské pomoci Ukrajině ukončit boje, které rozpoutalo Rusko?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má za sebou první týdny po zásadním rozvolnění covidových opatření. Počty nových případů ale pořád stoupají i nad deset tisíc za den. Máme nad covidem vyhráno, nebo se může situace ještě zlomit? Hostem Ptám se já je náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic.Už měsíc a půl se Češi nemusejí prokazovat covid pasy ve službách a restauracích a téměř čtrnáct dní už nemusejí mít až na výjimky respirátory uvnitř budov. Povinné není už ani testování ve školách a firmách, i přesto stále poslední denní nárůsty nakažených přesahují deset tisíc. Podle březnového prohlášení ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by přitom respirátory v MHD nebo zdravotnických zařízeních mohly zmizet už v průběhu dubna.Vedle vysokých čísel nákaz navíc stále stojí nízký počet proočkovaných proti koronaviru – v tuzemsku jich je stále jen 65 % obyvatel a počty nově vakcinovaných dramaticky klesají. A vzhledem k válce na Ukrajině to navíc není aktuálně jen koronavirus, který před Ministerstvem zdravotnictví stojí. Až tři sta tisíc ukrajinských uprchlíků, kteří do Česka zatím přišli, potřebují zdravotní péči a jiní naopak řeší možnosti rekvalifikace, aby se do českého zdravotního systému mohli sami zapojit.Jak hodnotí současný stav boje s pandemií Válkův náměstek a nezapomnělo se na nákazu ve vládních kruzích příliš rychle? A jak je české zdravotnictví připraveno na příliv nových pacientů, ale i sil z Ukrajiny? Poslechněte si celý rozhovor v aktuální epizodě podcastu.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda ve středu rozhoduje o pomoci lidem prchajícím před válkou z Ukrajiny. Těch už jsou v Česku stovky a jejich počet bude pravděpodobně dál stoupat. Kde všude stát pomůže?Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka /KDU-ČSL/.Lidí, kteří kvůli ruské agresi uprchli z Ukrajiny jsou už miliony a z toho kolem tří set tisíc jich hledá útočiště v Česku. Velká většina tuzemské veřejnosti pomoc uprchlíkům podporuje a na sbírkách se shromáždila už víc než miliarda korun a ubytování nabízí i mnoho jednotlivců.A i vláda dnes plánuje jednat o tom, jak takové iniciativy podpořit. Češky a Češi, kteří nabízejí přístřeší, získají od státu tzv. solidární příspěvek - nejmíň tři tisíce korun na měsíc.Některé neziskové organizace pracující s uprchlíky proto varují, aby částka nebyla příliš nízká, protože pak by z toho profitovali hlavně majitelé nechvalně známých ubytoven a právě ministr práce a sociálních věcí plánuje hlasovat pro to, aby mohla částka dosáhnout až k dvanácti tisícům korun měsíčně.Kdo všechno dostane od vlády peníze? A kde vzít v napjatém rozpočtu peníze? Jak zapojit Ukrajince do trhu práce?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Premiér Fiala má za sebou cestu do válkou zasaženého Kyjeva a teď bude Česko reprezentovat na summitu NATO, kde se bude jednat o pomoci Ukrajině. S jakým plánem do Bruselu pojede? Premiér v exkluzivním rozhovoru pro Seznam Zprávy.Hostem Ptám se já byl premiér Petr Fiala (ODS).Mimořádného summitu NATO se poprvé od svého nástupu do prezidentského křesla nezúčastní prezident Miloš Zeman. Ve čtvrtek tak vyrazí do Bruselu reprezentovat Česko předseda vlády Petr Fiala a před sebou bude mít k řešení řadu otázek – jak pomoci napadené Ukrajině a jak by měli členové Severoatlantické aliance společně postupovat proti Rusku.Po nevyslyšených žádostech ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o zajištění bezletové zóny se nejvíce pozornosti upírá k návrhu polského premiéra Mateusze Morawieckého. Ten chce na summitu požádat o vyslání mírové mise na Ukrajinu po tom, co Rusko raketami zasáhlo území nedaleko polských hranic.Přestože se česká vláda k polskému návrhu zatím jasně nevyjádřila, je o něm podle Fialy připravena debatovat. A to, že mají země ve svém postupu vůči Ukrajině blízko, prokázali jejich premiéři už minulý týden, kdy Petr Fiala společně s předsedy vlád Polska a Slovinska vyrazil vlakem do Kyjeva na jednání s ukrajinským prezidentem Zelenským.„Obdivujeme Váš odvážný boj. Bojujete za svoje životy, zemi a svobodu. My víme, že bojujete i za naše životy. Nejste sami, naše země stojí po Vašem boku,“ napsal tehdy šéf vládní koalice na twitteru.Jak silná je česká pomoc Ukrajině a kam by se měla dál vyvíjet? Je třeba se přestat Ruska bát a zasáhnout, nebo je stále čas na diplomacii? A jaké dopady bude mít válka na život každého z nás?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ruská letadla stále bombardují ukrajinská města a obrázky mrtvých civilistů i zničených budov dokumentují pokračující invazi. Jak ruská armáda postupuje a jak se Ukrajině daří bránit?Hostem Ptám se já byl vedoucí Programu bezpečnostních strategií centra Evropské hodnoty Martin Svárovský.V kontextu současného dění na Ukrajině má utrpení jméno Mariupol. Ukrajinský prezident přirovnal situaci města k blokádě Leningradu za druhé světové války. Na obléhání přístavu, kde už více než dva týdny strádá na čtyři sta tisíc lidí, se podle Volodymyra Zelenského bude vzpomínat i po staletích jako na válečný zločin.Ruská armáda v posledních dnech navíc bombarduje obytné bloky a centra i dalších ukrajinských měst. Po zemi ale příliš nepostupuje. Na jihu získala dvě větší města: Cherson a Melitopol. Spojení ruské pevniny s Krymem ale brání právě ukrajinské síly v Mariupolu.Moskva se snaží získat psychologickou výhodu, když tvrdí, že na Ukrajině použila střely Kinžal, které se někdy zahrnují mezi sonické střely, tedy takové, které dosahují rychlosti pětkrát vyšší, než je rychlost zvuku. Proti takovým zbraním přitom neexistuje žádná účinná obrana.I přes tyto zprávy nicméně platí, že Kremlu se nedaří postupovat podle původních plánů. A množí se zprávy o problémech ruských jednotek, jež trápí nedostatek paliva i jídla a hlavně nečekaně silný odpor ukrajinských obránců podpořený západními zbraněmi.Jaký je současný stav bojů v zemi? A co jsme se dozvěděli za necelý měsíc od útoku na Ukrajinu o ruské armádě?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko je podle premiéra Petra Fialy na hraně toho, kolik dokážeme přijmout ukrajinských uprchlíku. V zemi jich je více než čtvrt milionu. Jak se o uprchlíky dokáží postarat kraje?Hostem Ptám se já byl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).Do Česka za posledních pár týdnu dorazilo už přes čtvrt milionu ukrajinských uprchlíků. Státní správa a kraje teď musí vyřešit, jak se o ně postarat. Jak jim sehnat důstojné bydleni, zajistit příspěvky na živobytí, dát možnost práce a dětem školu.Nelze přitom zapomínat na to, že do země teď ve velké míře proudí vzdělaní lidé, kteří nebyli zvyklí být bez prostředků a závislí na cizí pomoci a s tím souvisí mnoho zásadních témat - kdo a kde uprchlíky ubytuje, jak jim pomoci s prací, jak je uchránit před podvodníky nebo lidmi, kteří by na nich chtěli bohatnout.Podle sociologa Dana Prokopa je klíčové, jak dobře ukrajinské uprchlíky začleníme do společnosti. Pokud se to podaří, i nám samotným by to mohlo významně pomoci.Jak dobře jsou kraje připraveny na příliv dalších uprchlíků z Ukrajiny? Chystají se na jejich začleňování a jak dobře zvládá situaci koordinovat vláda?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Západ se snaží zastavit ruské tažení na Ukrajině prostřednictvím sankcí a obchodní izolace Ruska. Kreml se ale zatím odradit nenechal. Mají dosavadní restrikce dostatečnou sílu, aby vedly k zastavení bojů, nebo je dokážou bohatí Rusové obcházet?Hostem Ptám se já je novinářka Pavla Holcová.Po bombardování divadla v přístavu Mariupol, kde se podle dostupných zpráv skrývaly stovky civilistů, zase sílí diskuse, jestli by měly západní země chránit ukrajinské nebe před ruskými nálety. A taky, jestli ukrajinská armáda získá letouny NATO.V každém případě se zatím Západ usnesl pouze na sankcích a omezeních obchodu, které by měly Rusko izolovat od zbytku civilizovaného světa a donutit Kreml, aby zastavil vojenské tažení proti svému sousedovi. To se ovšem, alespoň zatím, nestalo.Je tedy otázkou, jestli jsou sankce dostatečné nebo jestli jsou ruští oligarchové a blízcí Vladimira Putina stále schopni je obcházet. A to i díky faktu, že v evropských zemích působí firmy s nejasnými majiteli, napojené právě na kremelské kruhy.Mezinárodní skupina investigativních novinářů už několik let mapuje pohyby nejasného ruského kapitálu, který se velkém legalizuje v evropských zemích, včetně Česka. Prý tady prali peníze příbuzní Vladimira Putina nebo ruská tajná služba FSB.Jak velký objem peněz ruských oligarchů je aktuálně v Česku? A jak efektivně je omezují západní sankce a zmražení majetků?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Do Česka míří denně tisíce uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny. Před vládou je tak složitý úkol – najít dlouhodobé řešení, jak jim pomoci a začlenit je do společnosti a života. Na co vše by měl takový plán myslet?Hostem Ptám se já byla socioložka Marie Jelínková.Vláda dnes rozhoduje o další pomoci ukrajinským uprchlíkům. Ministr vnitra Vít Rakušan řekl už předem, že ve hře je nařízení uvolnit veškeré dostupné státní ubytovací kapacity. Podle informací už do Česka přicestovalo skoro čtvrt milionu běženců, většinou žen a dětí. Nejvíc – přes 42 tisíc – se jich zaregistrovalo v Praze.Odborníci navíc odhadují, že by mohlo v tuzemsku najít dočasné nebo dlouhodobé útočiště až půl milionu válečných uprchlíků z Ukrajiny, ale vyloučit se nedá ani příchod více než 1,2 milionu lidí.Vedení hlavního města apeluje na stát, aby vytvořil udržitelný systém pomoci a přerozdělování lidí z Ukrajiny mezi jednotlivé kraje, jinak hrozí, že matky s dětmi budou muset přespávat na ulicích, v parcích nebo ve vlacích.Jak dobře je Česko připravené na příliv válečných běženců? A v čem je současná migrační vlna odlišná od těch předchozích?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Válečná propaganda jede na plné obrátky. Kyjevu se daří povzbuzovat morálku obyvatel i přesvědčovat svět o svém hrdinství. Moskva se soustředí na šíření lži, která mají ospravedlnit její útok na svobodnou zem a to především před vlastními obyvateli. Kromě propagandy zapojila i přísnou cenzuru. Kdy se pozornost ruské dezinformační scény opět obrátí k nám?Hostem Ptám se já byl politolog, který se věnuje dezinformacím a propagandě, Miloš Gregor.Zpravodajské servery včera obletěl příběh bývalé pracovnice ruské státní televize Mariny Ovsjannikovová, která narušila vysílání s transparentem „Zastavte válku. Nevěřte propagandě. Lžou vám tu.“ Ve videu na Twitteru dodala, že se za roky práce v televizi stydí a je třeba, aby se Rusové zapojili do protiválečných protestů.Ruská média dlouhodobě odmítají, že by útok na Ukrajinu byl akt agrese a popírají i ruské úroky na civilní cíle. Všechny projevy nesouhlasu s invazí na Ukrajinu jsou navíc podle nového zákona striktně potírány a při protestech policisté zatýkají demonstrující za každou záminku, i když se k situaci ani otevřeně nevyjadřují.Nezávislá média - jako televize Dožď nebo rozhlasová stanice Echo Moskvy - byla navíc v Rusku zakázána a jakékoliv informace mimo státní propagandu už nemohou obyvatelé získávat ani z Twitteru nebo Facebooku, které režim zablokoval.Jak přitvrzuje propaganda Putinova režimu? Proč Rusové nevěří ani tomu, co vidí na vlastní oči na fotografiích a videích z Ukrajiny? A jak odlišná je propaganda Ruska od té, kterou Ukrajina udržuje morálku svých obyvatel?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na pomoc Ukrajině už Češi vybrali před dvě miliardy korun a řada z nich se rozhodla pomoci i na místě. Vyjeli tam i čeští záchranáři z Medical service Davepo. Jaká konkrétní pomoc je nejvíce potřeba?Hostem Ptám se já byl vedoucí Davepo Medevac David Veselý.Sedm záchranářů ze společnosti Medical service Davepo vyrazilo jen pár dní po začátku ruské agrese proti Ukrajině do nemocnice ve střední části Ukrajiny. Ve třech sanitních vozech dovezli různý zdravotnický materiál, zdravotnickou techniku a léky, které předali místním zdravotníkům. A také učili místní, jak zajistit první pomoc zraněným, aby si zvládli poradit i bez přítomnosti záchranářů.Teď je zdravotnický tým na několik dní zpět v Česku a chystá se už na svoji druhou cestu. Kolik a jaké pomoci tentokrát do místa válečného konfliktu dovezou? A jak riskantní je pomoc na místě?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Čeká nás, Evropu, velká změna v přístupu k zajištění dodávek energie? A jak rychle jsme schopni odstřihnout se od dodávek ruských surovin? Hostem Ptám se já byl zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.Evropští lídři hledají způsob, jak se zbavit závislosti na ruské ropě a hlavně plynu. Proti totálnímu embargu na suroviny ze země, která zaútočila na Ukrajinu, se staví hlavně Německo.Kancléř Olaf Scholz argumentuje obavami z tvrdých ekonomických dopadů na samotné obyvatele Unie. Česko žádá naopak co nejtvrdší protiruské sankce.A ve snaze snížit závislost unijních zemí na ruském plynu a ropě se do hry dostal i návrat uhlí, navzdory čerstvému varování OSN, že dopady klimatické změny se zhoršují.Premiér Petr Fiala zatím tvrdí, že Česko chce hlavně stavět další jaderné bloky a podporovat obnovitelné zdroje. Je ale otázkou, jak rychle je země schopná obejít se bez ruského plynu, čím je možné ho nahradit a jestli si na vyšší ceny energií, ale i pohonných hmot musíme zvyknout.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko ovládla nevídaná solidarita se zemí, která se ze dne na den ocitla ve válce. Humanitární organizace shromáždily na finančních sbírkách víc než miliardu a pět set tisíc korun a denně přibývají další miliony. Kde pomáhají?Hostem Ptám se já byl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.Ruská armáda se nerozpakuje bombardovat ani takové cíle, jako je například porodnice v Mariupolu, kde skončily pod sutinami i děti, jak uvedl na sociálních sítích prezident Volodymyr Zelenskyj. Zemi kvůli přímému ohrožení i neúnosným životním podmínkám opustilo podle informací OSN už na dva miliony lidí.Část z nich míří také do Česka, kde úřady vydaly zatím víc než 90 tisíc speciálních víz. A celkem by tu mělo být už víc než 150 tisíc uprchlíků, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan. Naprostá většina Čechů – celých 85 % – přitom schvaluje, že se země lidí prchajících před válkou ujímá. Vyplývá to z aktuálního průzkumu European National Panels.A ohromná solidarita s utečenci je znát i na ochotě jednotlivců přispívat na různé způsoby pomoci. Vybrala se už víc než miliarda a půl a neziskové organizace, různé spolky, či kraje a města můžou proto rychle zasáhnout tam, kde je to nejvíc potřeba. Například na účtu společnosti Člověk v tísni se shromáždila víc než miliarda a tři sta tisíc korun. Proto je možné vypravovat speciální vlaky s materiální pomocí do zkoušených ukrajinských měst a zpátky vozit lidi hledající bezpečí za hranicemi.Jak těžké je dostávat pomoc těm, kteří to potřebují, v zemi, kde se ruští vojáci nerozpakují pálit na civilisty?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Čína je údajně připravená zprostředkovat mír mezi Ukrajinou a Ruskem, alespoň to tvrdí její ministr zahraničí. Jakou roli může hrát velmoc v řešení ruské agrese vůči Ukrajině?Hostem Ptám se já byla analytička Sinopsis Kateřina Procházková.Podle čínského ministra zahraničí Wang I je Čína ochotná v ukrajinské krizi sehrát nezávislého prostředníka. Prohlásil to na Národním lidovém kongresu v Pekingu. Zároveň ale nezpochybňuje, jak silné přátelství mezi Čínou a Ruskem přetrvává. Zapojit Čínu do vyjednávání jako jednu z možností vidí i šéf unijní diplomacie Josep Borrell.Ukrajinští a ruští představitelé za sebou mají už několik kol jednání. Svět šokovala především situace, kdy ruská armáda opakovaně nedodržela klid zbraní podél únikových cest z dobývaných měst pro civilisty, které si Kyjev s Moskvou vyjednal. Putin navíc trvá na tom, že boje ustanou, jen když se Ukrajinci přestanou bránit a splní požadavky Moskvy.Čína si prozatím drží pozici vyváženou na obě strany. Na jednu stranu odmítla odsoudit kroky svého ruského přítele jako invazi, na straně druhé vyjádřila respekt suverenitě Ukrajiny. Mimo to ale nesouhlasí se sankcemi uvalenými na Rusko a dál se zemí obchoduje.Jakou roli může ruský soused přinést v současné válce? A lze dosavadní přístup Číny považovat opravdu za neutrální?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Předsedkyně Sněmovny i předseda Senátu se odmítly zúčastnit předávání státních vyznamenáním prezidentem. Vadí jim Zemanův příklon k Rusku. Ale nejen ten.Hostem Ptám se já byla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.František Chábera, zpěvák Karel Gott, herečka Jiřina Bohdalová nebo generál Heliodor Píka. To jsou jen některé z osobností, které současný prezident v pondělí večer vyznamenal. Celkem jich bylo 66 a pozornost vzbudilo rozhodnutí dekorovat i současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Jak Miloš Zeman vysvětlil ve svém projevu, ocenit tím chce odvahu a statečnost ukrajinského lídra, který navzdory nebezpečí dál zůstává v Kyjevě obléhaném ruskou armádou.Ceremonie ovšem budila kontroverze ještě před svým začátkem. Potom, co Rusko napadlo Ukrajinu, kritizovaly některé osobnosti Miloše Zemana za jeho dlouhodobé proruské postoje. Skupina disidentů, včetně například Anny Šabatové nebo Petra Pitharta, vyzvala současnou hlavu státu dokonce k abdikaci. A pondělní ceremonie se rozhodli neúčastnit někteří politici a političky - například předseda Senátu Miloš Vystrčil nebo právě místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.Otazníky nad vztahy ústavních činitelů vyvolalo navíc i nedávné prohlášení advokáta prezidenta Miloše Zemana Marka Nespaly, který v pořadu Ptám se já oznámil, že prezident plánuje podat trestní oznámení pro podezření ze sabotáže na ty, kteří hovořili o odebrání prezidentských pravomocí podle článku 66 ústavy.Co jsou hlavní důvody, proč politici předávání vyznamenání bojkotovali? A je prezidentův názorový obrat ve věci Ruska dostatečně důvěryhodný? A co říká Pekarová na stíhání exposlance TOP 09 Dominika Feriho?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ruské úřady od minulého týdne zrušily činnost nezávislých liberálních médií a zablokovaly některé sociální sítě. Až 15 let vězení bude nově v Rusku hrozit za lživé zprávy o ruské armádě. Jak složitá je situace pro novináře, kteří se snaží ruským občanům přinášet nezávislé informace?Hostem Ptám se já byla zástupkyně šéfredaktora Echa Moskvy Tatiana Felgengauer.Liberální nezávislá média v Rusku – internetová televize Dožď a také rozhlasová stanice Echo Moskvy – musela v minulém týdnu zastavit svou činnost. Zablokovaly je ruské úřady a stanice Echo Moskvy dokonce oznámila svůj konec.Bez práce je tak nyní zástupkyně šéfredaktora rozhlasové stanice Tatiana Felgengauer, která se už v minulosti podílela na protestech proti zmanipulovaným volbám a je dlouhodobě terčem útoků ruského režimu ze strany státní propagandy.Tatianu Felgengauer v roce 2018 zařadil časopis Time mezi osobnosti roku. Před pěti lety ji přepadl přímo v redakci ozbrojený muž a pobodal ji do krku a ona se přesto okamžitě, jak to bylo možné, vrátila k práci a znovu začala vysílat. A podobně přistupuje i ke zrušení stanice Echo Moskvy – dál publikuje videa na svém youtube kanálu a snaží se ruským občanům radit, jak se vyhnout dezinformacím a pracovat s nezávislými zdroji mimo kanály ruských státních médií.Její práce je o to těžší po tom, co dolní komora ruského parlamentu koncem minulého týdne uzákonila tresty za šíření dezinformací a lživých zpráv o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím. Hrozí za ně až 15 let vězení a podle Felgengauer zatím ani novináři, ani běžní občané nemají ponětí o tom, jak bude zákon vymáhán.Jak neprostupná je informační blokáda v Rusku? A jak se lidé, kteří o to stojí, dostávají k ověřeným zprávám?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Z Ukrajiny zatím přicházejí zprávy o ostřelování civilních cílů. Ruská armáda dokonce střílí na lidi snažící se opustit třeba obléhaný přístav Mariupol, nedaří se udržet dohodnutý humanitární koridor.Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik a v minulosti i poradce ministra obrany Milan Mikulecký.„Dejte mi letadla, pokud nemáte sílu a vůli uzavřít nebe,“ vyzývá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj západní společenství, aby mu pomohlo chránit zemi před ruskými vzdušnými útoky. Ruská armáda útočí čím dál častěji nejen na vojenské a strategické, ale i na civilní cíle a dodržovat se nedaří ani dohodnuté humanitární koridory. Jeden má fungovat v těžce zkoušeném přístavu Mariupol.Podle OSN zahynulo ve válce už skoro čtyři sta civilistů, z toho na čtyři desítky dětí. Vladimir Putin trvá na tom, že boje ustanou, jen když se Ukrajinci přestanou bránit a splní požadavky Moskvy. Kyjev se ale vzdát nehodlá a Volodymyr Zelensky vyzývá politiky západního světa, aby dali rozkaz k vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou, nebo aby alespoň dodali tamní armádě letadla a zpřísnili sankce.Jak dlouho dokáží za těchto okolností ukrajinští vojáci vzdorovat ruské přesile? A může nebo měla by být reakce Západu na ruskou agresi tvrdší a důraznější?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Největší jadernou elektrárnu v Evropě, Záporožskou jadernou elektrárnu na Ukrajině, ovládly v noci čtvrtek ruské jednotky. Obsazení elektrárny předcházelo ostřelování a požár. Jaká je aktuální situaci v okolí elektrárny?Hostem Ptám se já je šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.Osmý den války na Ukrajině vyděsila svět zpráva o ostřelování a následném požáru Záporožské jaderné elektrárny, která je největší jadernou elektrárnou v Evropě. Ukrajinská strana informovala, že nejdřív kolem půlnoci přišel ruský útok a následoval požár, který hasičům nebylo zprvu umožněno uhasit.V průběhu čtvrtečního dopoledne přišly zprávy o tom, že ruské vojsko jadernou elektrárnu obsadilo. Dle slov ředitele elektrárny nebezpečí radiace nehrozí a její zaměstnanci dál zůstávají na místě a kontrolují stav bloků.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na dění kolem Záporožské elektrárny v mimořádném projevu prohlásil, že pokud v objektu dojde k výbuchu, „bude to konec všech, konec Evropy, evakuace Evropy". Podle šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Drábové ale mají lidé sledovat zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která situaci v elektrárně sleduje.Jak velké riziko může obsazení elektrárny Rusy přinést? A podařilo se aktuální rizika dostat od kontrolu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už osmý den pokračují boje o Ukrajinu, v obklíčení je město Mariupol a Rusové mají pod kontrolou i strategický přístav Cherson. Putinovy jednotky zabraly i Záporožskou jadernou elektrárnu. V jak krizové situaci Evropa je a odpovídá Západ dostatečně razantně? Hostem Ptám se já byl exministr zahraničí Lubomír Zaorálek.Zatímco probíhají diplomatická jednání mezi lídry Ruska a Ukrajiny, země se dohodly na humanitárních koridorech s možným dočasným příměřím pro odchod civilního obyvatelstva, řekl ruský vyjednávač Vladimir Medinskij.Západ dosud tlačí na Rusko sankcemi, vojensky se ale na potlačení ruské agrese vůči Ukrajině podílet nehodlá. A obavy ve čtvrtek ráno navíc rozvířila informace o útoku ruských jednotek na Záporožskou jadernou elektrárnu, kdy během ruského ostřelování vypukl požár a hasičům nebylo okamžitě umožněno jej uhasit. Prezident Ukrajiny Zelenskyj nazval akt „jaderným terorismem“.Kam až ruská agrese zajde? A jak svět může Rusko zastavit? Poslechněte si celý rozhovor!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Mezinárodní trestní soud v Haagu začal vyšetřovat ruskou invazi na Ukrajinu pro podezření z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Jak takové vyšetřování probíhá? A podaří se prezidenta země dostat před soud?Hostem Ptám se já byla prokurátorkou někdejšího Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a současná žalobkyně na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně Anna Richterová.Ruská armáda na Ukrajině útočí nejen na vojenské, ale i na civilní cíle a na historické památky, včetně památníku holocaustu v Kyjevském Babím Jaru. Tam nacisté zavraždili v září 1941 za pouhé dva dny víc než 33 tisíc lidí židovského původu.Zástupci justice se vyjadřují k možnosti postavit Vladimira Putina před soud a z válečných zločinů ho obvinil například britský premiér Boris Johnson. Na Mezinárodní soudní dvůr se už obrátila samotná Ukrajina a Mezinárodní trestní tribunál v Haagu začal prošetřovat podezření z páchání válečných zločinů i zločinů proti lidskosti.Je jasné, že Rusko útokem na Ukrajinu porušilo mezinárodní právo? A jaké kompetence má Mezinárodní trestní tribunál v Haagu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Proti invazi na Ukrajině bojuje svět sankcemi proti Rusku, blokací proruských webů i vyvracením dezinformací. Ruská propaganda je přesto v plné síle. Jak působí na ruské občany? A jaký je jejich postoj v válce? Hostem Ptám se já byl publicista Jiří Just žijící v Moskvě.Rozsáhle sankce, zablokované globální aplikace, pád rublu i plán na odstřižení ruských bank od systému SWIFT komplikuje každodenní život běžných Rusů. Svět na ruskou invazi reaguje silnými kroky dopadající na ruskou ekonomiku a na mnohých místech v zemi dál pokračují protesty proti válce na Ukrajině.Zatímco se Putinův režim snaží nevoli obyvatel potlačovat, o válce se v tamních médiích mlží a potlačují se i média, která nedrží linii Kremlu. V úterý tak ruské úřady zastavily vysílání liberální rozhlasové stanice Echo Moskvy nebo internetové stránky televize Dožď.Jaké jsou aktuální nálady v Moskvě? A jak "úspěšně" režim potlačuje hlasy proti invazi? Poslechněte si celý rozhovor v aktuální epizodě podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Miloš Zeman se zřejmě bude opět soudit. Podá trestní oznámení pro podezření ze sabotáže na ty, kteří hovořili o odebrání prezidentských pravomocí podle článku 66 ústavy.Hostem Ptám se já byl advokát Marek Nespala, který zastupuje prezidenta Miloše Zemana.Prezident Miloš Zeman vnímá okolnosti jeho podzimních zdravotních problémů a s nimi spojené hospitalizace, jež vedly k úvahám o dočasném převodu pravomocí hlavy státu, jako „jistý pokus o puč“. V rozhovoru pro MF Dnes nevyloučil, že si tato věc vyžádá právní řešení.Jako „pokus o puč proti prezidentovi“ označili už dříve debaty nad možností aktivace článku č. 66 ústavy právě i prezidentův advokát Nespala nebo šéf hradní kanceláře Vratislav Mynář.Už před časem Zeman kvůli výrokům o stavu jeho zdraví podal žalobu na psychiatričku Džamilu Stehlíkovou. Bývalá ministryně pro lidská práva zveřejnila loni v říjnu v souvislosti se Zemanovým zdravotním stavem mimo jiné to, že abstinence prezidenta v nemocnici vedla k náběhu na delirium tremens.Není chyba prezidenta, že jeho kancelář o jeho zdravotním stavu dostatečně nekomunikovala? V čem a kde přesně měla být poškozena prezidentova práva?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinské vojsko se dál brání silnější a vybavenější ruské armádě. Obránci dokázali udržet Kyjev a také Charkov na východě země, kde dopadají rakety Grad i na obytné čtvrti a přímo do centra města. Jak úspěšně Ukrajina vzdoruje?Hostem Ptám se já byl politický geograf Jan Kofroň z Institutu politologických studií FSV UK.Ani šestý den od začátku invaze se ruské armádě nedaří dostat pod kontrolu hlavní město Ukrajiny. Ke Kyjevu se aktuálně blíží více než šedesátikilometrový vojenský konvoj s těžkou technikou, lehkou pěchotní výbavou i cisternami s palivem.Objevují se spekulace, že se chystá blokáda ukrajinské metropole. Ruská vojska dál útočí na těžce zkoušený Charkov, kde dopadají rakety Grad i na obytné čtvrti a množí se zprávy o civilních obětech. Mezinárodní trestní tribunál proto začne brzy vyšetřovat podezření na páchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.Jak lze hodnotit dosavadní průběh bojů? A lze z posledního dění vyvozovat, že taktika Kremlu není úspěšná?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajina žádá o okamžité přijetí do Evropské unie podle nové speciální procedury, uvedl v dnešním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Měla by Evropa žádost Ukrajiny vyslyšet? A co přijetí brání?Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák.Ukrajina dlouhé roky usiluje o přijetí do Evropské unie i Severoatlantické aliance. Dosud ale žádný plán kroků k přijetí země do institucí nebyl přijat. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v souvislosti se současnou ruskou invazí Unii urguje, aby zemi mezi své členy přijala.„Obracíme se na Evropskou unii kvůli bezodkladnému připojení Ukrajiny podle nové speciální procedury,“ prohlásil v pondělí Zelenskyj.Podle Zelenského je Ukrajina západním partnerům vděčná, že solidárně stojí po jejím boku. Prezident ale už dříve řekl, že když vzkázal Západu, kdo Ukrajině vojensky pomůže a kdo bude garantovat její vstup do Aliance, zůstal bez odpovědi. Rusko však radikálně odmítá úvahy o vstupu Ukrajiny do NATO a varuje, že by to vnímalo jako své bezprostřední ohrožení.Pomáhá Evropa Ukrajině dostatečně? A mělo by Česko podpořit žádost Ukrajiny o vstup do EU?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinské ozbrojené síly nadále čelí na mnoha místech silným útokům ruské armády ze všech směrů. Podle dostupných zpráv se kromě hlavního města Kyjeva bojuje v Charkově, Chersonu či Luhanské oblasti. Do Kyjeva se snaží dostat i reportéři Seznam Zpráv. Jaká je situace v jeho blízkosti?Hostem Ptám se já byl reportér Seznam Zpráv Janek Kroupa.Podle ukrajinské strany si ruská invaze vyžádala přes 350 mrtvých včetně desítek civilistů a na 1600 zraněných z řad Ukrajinců. Zemřelo podle ní také asi 5300 ruských vojáků. Kvůli bojům z Ukrajiny uprchlo už přes 300 tisíc lidí, většina do Polska.Podle svědectví reportérů ukrajinská města a jejich obyvatelé využívají každou chvíli k tomu, aby zpevnili obrannou linii před očekávaným útokem. Staví barikády, hloubí zákopy nebo připravují Molotovovy koktejly, které jsou municí pro civilní protiruský odpor.Jakou obranu před invazí volí běžní Ukrajinci? A co právě nyní nejvíce chybí místním obyvatelům?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Politici po celém světě se předhání v tom, kdo ostřeji odsoudí ruský útok na Ukrajinu a kdo nejostřeji tituluje ruského prezidenta Vladimíra Putina. Jenže konkrétní činy za slovy kulhají. Mocnosti nejsou ochotné přijmout nejtvrdší sankce a odstřihnout Rusko od světových trhů, tedy od systému SWIFT. Proč nejsou světové sankce dostatečné?Hostem Ptám se já byl europoslanec za TOP 09 a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer.O balíku dosud nejtvrdších sankcí jednali ve čtvrtek večer lídři zemí EU, během pátku pak seznam doplňovali diplomaté. Opatření mají oslabit ruský finanční či energetický sektor.Postihy mají spočívat v kontrolách exportu, omezení vývozu zboží dvojího využití nebo v restrikcích týkajících se vydávání víz. Měly by omezit ruský přístup ke kapitálu a zasáhnout až 70 procent ruského bankovního trhu.Sankce se dotknou i prezidenta Vladimíra Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova osobně. Unie oběma zmrazí majetek. Lídři se naproti tomu neshodli na vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, jež navrhovaly některé země.Jaké sankce by zapůsobily nejvíc? A reaguje Západ ekonomicky na ruskou agresi dostatečně silně?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Probíhá druhý den ruského útoku na Ukrajinu. Pod palbou jsou nejenom vojenské objekty, ale i civilní. Na Ukrajině přibývá zraněných a mrtvých. Jak zemi může pomoci české zdravotnictví?Hostem Ptám se já byl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek /TOP 09/.Vláda už včera rozhodla, že pro Ukrajince a lidi pobývající na Ukrajině, kteří do Česka přijedou kvůli invazi Ruska, nebudou platit zákazy a povinnosti, které jinak musí splnit turisté ze třetích zemí, kteří vstupují do ČR. Ministerstvo chce také zjednodušit uznávání kvalifikace ukrajinských zdravotníků pro práci v Česku, kteří budou muset kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině uprchnout.Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek navíc na Twitteru uvedl, že je Česká republika připravena Ukrajině poskytnout humanitární pomoc z programu MEDEVAC, který zahrnuje vyslání lékařských týmů, pomoc s obnovou lékařské infrastruktury i přímou pomoc uprchlíkům. Zatím ale není jasné, kdy pomoc začne a jak rozsáhlá může být. Ve hře je i přijímání zraněných Ukrajinců z válečného konfliktu, na pacienty se už chystá třeba Fakultní nemocnice v Hradci Králové.Jak velkou pomoc může Česko nabídnout? O kolik pacientů se čeští lékaři dokáží postarat? A jak se v nemocnicích budou moci zapojit zdravotníci, kteří by případně prchali z Ukrajiny?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval obyvatele evropských zemí s bojovými zkušenostmi, aby se aktivně zapojili do obrany Ukrajiny a Evropy. Pod útokem je i hlavní město Kyjev. Jaká je aktuální situace v metropoli?Hostem Ptám se já byl šéfredaktor webu Voxpot Vojtěch Boháč.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Generální štáb ukrajinské armády hlásí, že hranice překročily už dvě třetiny nashromážděných ruských vojsk. Cílem jsou hlavně východoukrajinská města Charkov a Doněck a vojáci míří i na jih země. Klíčový bude ale boj o hlavní město Kyjev. Hostem Ptám se já byl český novinář v Kyjevě Tomáš Vlach.Podle nejnovějších zpráv se v obytné čtvrti na severu Kyjeva ozývá střelba. Ministerstvo obrany požádalo obyvatele, aby zůstali doma a hlásili pohyby ruské techniky. Střelba se podle inofmací médií ozývá už také u vládní čtvrti v centru ukrajinské metropole.Podle ukrajinského ministerstva vnitra ruské síly za poslední den zasáhly na Ukrajině 33 civilních objektů. Prezident země Volodymyr Zelenskyj už dříve uvedl, že od začátku ruského útoku přišlo o život nejméně 137 ukrajinských občanů a zraněno jich bylo přes tři sta.Jaká je aktuální situace v hlavním městě Ukrajiny? A co jeho obyvatelé očekávají v nejbližších hodinách? Poslechněte si celý rozhovor reportérem, který se nachází ve vlaku mířícím z Kyjeva.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Z Ukrajiny celý den přicházejí zprávy o tuhých bojích. Světoví politici se scházejí u mimořádných jednání a hledají způsob, jak zastavit ruskou agresi na Ukrajině. Jaké budou nejbližší kroky NATO?Hostem Ptám se já byl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.Severoatlantická aliance aktivovala plány, které vojenskému velení umožňují přesouvat vojenské síly mezi jednotlivými členskými zeměmi. Posílené má být zejména východní křídlo NATO a na pátek je svolaný virtuální summit aliančního vedení.Kyjev už připravuje všeobecnou mobilizaci a volá zahraničí o pomoc. Ukrajinský ministr zahraničí prohlásil, že svět dluží Ukrajině bezpečnost, protože ke globálnímu míru přispěla už v první půlce devadesátých let, kdy se vzdala jaderných zbraní.Jak moc je Západ odhodlaný pomoci Ukrajině v odporu vůči ruské agresi? A je NATO připravené podpořit ukrajinskou obranu silou?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Rusko zaútočilo nad ránem na Ukrajinu. Okupační armáda postupuje podle dostupných informací z několika směrů a letectvo bombarduje hlavně důležité vojenské uzly.Podle svědectví z místa může mít brzy Ukrajina problém s nedostatkem munice, což by mohlo přinést další komplikace. Prezident Volodymyr Zelensky se podle agenturních zpráv zároveň chystá navrhnout parlamentu schválení všeobecné mobilizace.Vojenskou agresi mezitím odsoudili zástupci západních zemí a velvyslanci NATO na mimořádném dopoledním jednání oznámili další posílení hlavně východního křídla aliance.Svůj omyl už připustil i český prezident Miloš Zeman, který v dnešním projevu uvedl, že se mýlil, když minulý týden prohlásil, že Rusové nejsou blázni a na Ukrajinu nezaútočí. Hlava státu v prohlášení řekla, že „se jedná o akt nevyprovokované agrese, který je zapotřebí důsledně odsoudit, a to nikoli pouze slovy, ale také činy“.Podaří se Západu zatlačit na Vladimira Putina tak, aby z cizího území stáhl své vojáky? A jak překvapivá vůbec invaze na Ukrajinu je?Hostem Ptám se já byl bývalý velvyslanec v Moskvě i Washingtonu Petr Kolář.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ruské síly ve čtvrtek brzy ráno napadly hranici Ukrajiny z Ruska i Běloruska, po tom, co prezident Putin vyhlásil „speciální vojenskou operaci“. Jaká je aktuální situace v zemi?V Ptám se já odpovídal zpravodaj ČRo na Ukrajině Martin Dorazín.Rakety v prvních hodinách zasáhly města na Donbasu, jako jsou Kramatorsk, Slovjansk a Mariupol. Cílem je i druhé největší město Charkov, města Dnipro, Oděsa a další. A právě v Mariupolu je i reportér Dorazín.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V posledních týdnech se Česko baví exkurzí do zločinu devadesátých let. Jeho podoby se ale v posledních dekádách proměnily a změnily se také elitní policejní útvary nasazované na nejtěžší a složité kauzy.Hostem Ptám se já byl ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek.Dříve protikorupční jednotka se před skoro šesti lety sloučila s protimafiánskou do Národní centrály proti organizovanému zločinu. Dostaly tehdy jednoho šéfa a širší pole působnosti.Přestože bylo tehdy spojení hodně kritizované, na kontě má policejní centrála aktuálně i takové kauzy, jako jsou brněnská Stoka, případ bývalého místopředsedy fotbalové asociace Romana Berbra nebo kauza Vrbětice, která sahá až na Pražský hrad.Skartování tajné zprávy k zapojení ruských agentů do výbuchů v muničním skladu, při nichž zemřeli dva lidé, prošetřuje aktuálně v prezidentské kanceláři Národní bezpečnostní úřad. Že důležitý dokument zmizel, zjistili jako první detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu.Co detektivové z NCOZ o Vrbětické kauze zjistili a co o ní naopak ještě nevědí? Jak se policistům pracuje na kauze, která je tak velmi citlivá jako Vrbětice? A jak dobře nový policejní orgán funguje?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Týden po tom, co primátor Prahy Zdeněk Hřib navštívil Kyjev, čelí Ukrajina reálné hrozbě invaze ruské armády, jejíž vojáci už vstoupili na území na Donbase. Jak plánuje Praha podpořit ukrajinskou metropoli?Hostem Ptám se já je primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).Hrozba války na samých hranicích Evropy se zvýšila poté, co Vladimir Putin poslal na povstalecká ukrajinská území vojáky a uznal jejich nezávislost. Západ hledá dostatečně ráznou odpověď, na které by se dokázal shodnout a taky způsob, jak co nejúčinněji pomoci Ukrajině. Do téhle diskuse se zapojilo i vedení hlavního města a primátor před pár dny odletěl do Kyjeva, aby o napjaté situaci jednal se starostou Vitalijem Kličkem.Zatímco se primátor Prahy snaží podpořit ukrajinskou metropoli, ve vedení té pražské to začíná skřípat. Vážnou ránu dosavadnímu politickému svazku Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil pro Prahu v hlavním městě, zasadilo rozhodnutí TOP 09 kandidovat na podzim s ODS a lidovci. Zatím TOP 09 spolupracuje se Starosty ve Spojených silách, teď ale její pražský šéf Jiří Pospíšil kroky svých dosavadních partnerů čím dál častěji kritizuje.Dokáže ještě dosavadní pražská koalice najít společné politické cíle? A jak úzká je spolupráce Prahy a Kyjeva?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Sněmovnu minulý týden podruhé zablokovalo hnutí SPD. Tomio Okamura šest hodin řečnil u pultíku, jen aby zkomplikoval schválení novely pandemického zákona. Proč se vládní většina neuměla bránit?Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN).Jednání Poslanecké sněmovny se v minulém týdnu opět rekordně protahovalo. Ačkoliv novela pandemického zákona sice nakonec v pátek prošla hlasy poslanců koalice, hlasování předcházely hodiny projevů předsedy SPD Tomia Okamury, kterými v úterý jednání Sněmovny blokoval.Šéf opoziční SPD po pátečním hlasování předeslal, že chystá právní stížnost nejen na znění pandemického zákona, ale také na průběh jeho projednávání. Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) totiž úterní Okamurovo vystoupení přerušil s tím, že vyhlašuje pauzu kvůli nepřítomnosti ministrů. Okamura mu poté vyčetl, že to udělal v rozporu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny.Měl by se jednací řád Sněmovny proměnit? A proč se vládním poslancům nepodařilo získat pro pandemický zákon podporu Senátu?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Čeští hokejisté propadli na olympijském turnaji v Pekingu. Po zoufalých výsledcích nepostoupili ani do čtvrtfinále, zaznamenali nejhorší olympijský výsledek v historii a na hráče i funkcionáře se snesla drtivá kritika fanoušků i expertů. Co s tím?Hostem Ptám se já byl prezident Českého svazu ledního hokeje Tomáš Král.O zklamání z výsledků českých hokejistů se ale nemluví pouze v souvislosti s posledními zimními olympijskými hrami v Pekingu. Kvůli neúspěchu na hrách se ale začalo hovořit o možném konci trenéra reprezentace Filipa Pešána. Tím se má zabývat výkonný výbor během příštího týdne. Podle šéfa svazu ledního hokeje Krále je ale výměna trenéra na místě.Tomáš Král naopak nevidí chybu na straně svazu. Ten podle něj nestojí za výchovou mladých hokejistů a kluby jsou ty, které musí reprezentaci dodat hráče. Sám Král je přitom ve vedení organizace už celých čtrnáct let. „Problém je, že se nám nedaří ovlivňovat práci trenérů v klubech, jak bychom si přáli,“ vysvětlil v rozhovoru.O setrvání Krále v čele hokeje se jednalo loni na podzim, poté, co deník Sport přinesl zprávy o jeho spolupráci s komunistickou vojenskou kontrarozvědkou před rokem 1989. Král nejdříve tvrdil, že ve funkci setrvá, nakonec ale řekl, že letos v červnu skončí. „Není mi nepříjemné o tom mluvit. Byl jsem na vojně, tam, kde jsem byl. U vojenské kontrarozvědky jsem byl sedm měsíců, na nikoho jsem nedonášel. A nerozhodl jsem se pod tlakem,“ bránil se v rozhovoru.Nebojí se, že šéf hokejového svazu, že může jeho minulost český hokej poškodit? A jak vrátit český hokej na světovou úroveň?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Veřejný ochránce lidských práv Stanislav Křeček čelí opět kritice kvůli výrokům o lidech žijících ve vyloučených lokalitách. Vnímá svoje slova jako chybu? Hostem Ptám se já byl ombudsman Stanislav Křeček.Ombudsman Stanislav Křeček se znovu dostal do sporu se zástupci romské komunity. Tentokrát kvůli své reakci na aktuální zprávu o situaci v takzvaných vyloučených lokalitách. Agentura pro sociální začleňování informuje, že z výsledků dvou rozsáhlých šetření se jako největší problémy jeví chudoba, exekuce, vysoká nezaměstnanost a taky diskriminace.Podle veřejného ochránce práv je příčinou malá ochota obyvatel vyloučených oblastí změnit svůj život k lepšímu. Za neutěšené životní podmínky si, jak píše Stanislav Křeček ve svém blogu, můžou tito lidé v první řadě sami. Tvrdí navíc, že příslušníci romské menšiny nemají snahu cokoliv změnit ani u sebe, ani u svých dětí.Proti těmto názorům se hlasitě ozvala nezisková organizace Romodrom, která působí ve vyloučených lokalitách. Její ředitel Nikola Taragoš chce dokonce usilovat o změnu na postu ombudsmana.Není to přitom poprvé, kdy se ombudsman vyjadřoval kontroverzně o Romech. Po svém nástupu do úřadu předloni řekl, že nechce problematiku diskriminace preferovat na úkor jiných oblastí.Uvažuje Křeček o rezignaci? A nelituje zpětně svých slov? Poslechněte si celou epizodu.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Asi nejen ukrajinský velvyslanec v Česku měl v noci na dnešek lehké spaní. Už pár dní se totiž spekuluje, že právě ve středu 16. února plánuje ruská armáda útok na Ukrajinu. Prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil dnešek za Den jednoty a vyzval ke gestu podpory Ukrajince doma i v zahraničí. Jak napjatá situace v zemi je?Hostem Ptám se já byl velvyslanec Ukrajiny v České republice, Jevhen Perebyjnis.Ukrajina dnes slaví Den jednoty, který prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil na 16. února. Na budovách ve všech ukrajinských obcích má být vyvěšena vlajka země: „Říkají nám, že 16. únor bude dnem invaze. My z něj uděláme den jednoty,“ uvedl prezident v projevu k národu.Z ukrajinské hranice ale přicházejí v posledních hodinách smíšené zprávy. Moskva tvrdí, že některé ze svých vojáků stáhla, což by mohlo být dobré znamení. Zástupci ukrajinské vlády se ale neradují. Ministr zahraničí napsal na twitteru: „Nevěříme tomu, co slyšíme. Věříme tomu, co vidíme.“Skoro 60 procent Ukrajinců je připravených klást odpor, jestli ruská armáda vstoupí na území jejich země. Výsledky aktuálního průzkumu zveřejnil v úterý Kyjevský mezinárodní sociologický institut.Jaké ze země přicházejí informace o možnosti útoku Ruska? A panují mezi obyvateli obavy?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká vláda ruší jedno protipandemické opatření za druhým. Po upuštění od prokazování se certifikáty o očkování nebo prodělané nemoci, končí i plošné testy a brzy i karantény. Správný krok nebo risk?Hostem Ptám se já byl vedoucí epidemiologické skupiny Národního institutu pro zvládání pandemie Rastislav Maďar.Tento týden končí povinnost plošného testování ve firmách a školách a od soboty by dokonce už nemělo být nutné zůstávat v karanténě po kontaktu s nakaženým koronavirem. To vše v době, kdy země stále zaznamenává nižší desítky tisíc nových nákaz denně a tisíce reinfekcí.I přesto premiér Petr Fiala (ODS) slibuje, že na začátku března už by mohly zůstat povinné prakticky jen respirátory na určitých místech. Česko tím prý následuje země, které se taky rozhodly rozvolňovat a vracet se do normálu.Často jde ale o státy, které mají vyšší proočkovanost než Česká republika, kde je naočkováno stále necelých 65 % populace a vypadá to, že další Češi se od očkování příliš nehrnou.To, že situace není zcela bez rizik ukazuje i situace v nemocnicích, kde stále přibývají stovky hospitalizovaných s koronavirem denně a také desítky lidé denně na nemoc stále umírají.Nespěchá vláda s rozvolňováním příliš? Má plán pro případ, že by se epidemie znovu zhoršila? A existuje plán pro případ, že na podzim zasáhne další koronavirová vlna?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Minisérie České televize oživila příběhy tváří českého podsvětí devadesátých let. Řada z polistopadových kauz ale zůstává dodnes nedořešena.Hostem Ptám se já byl bývalý vyšetřovatel Jaroslav Hruška.Šestnáct let od vraždy kontroverzního podnikatele Františka Mrázka Česko stále nezná jejího pachatele. Příběh krále organizovaného zločinu, ale i jeho spolupracovníka Antonína Běly nebo bývalého majitele Discolandu Sylvie Ivana Jonáka a dalších představitelů porevolučního kriminálního podsvětí ale znovu vzbudily zájem s úspěchem seriálu České televize Devadesátky a dokumentárního cyklu Polosvět, který popisuje pozadí a především vyšetřování organizovaného zločinu devadesátých let.Hned první díl šestidílného dokumentu se věnuje vraždě kontroverzního podnikatele Františka Mrázka z roku 2006, kterou se i přes mimořádné nasazení vyšetřovatelů dodnes nepodařilo uspokojivě dořešit.Mezi tehdejšími vyšetřovateli byl rovněž Jaroslav Hruška. Ten se stal vedoucím speciálního týmu POKR, který vraždu kmotra podsvětí a dalších asi 35 podezřelých úmrtí dostal za úkol rozkrýt.Proč některé případy z přelomu tisíciletí nebylo možné dodnes objasnit? A jak se organizovaný zločin proměnil?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nejvyšší správní soud má od minulého týdne nového předsedu, stal se jím soudce Karel Šimka. Jak plánuje soud vést a co říká na rušení opatření vlády?Hostem Ptám se já je nový předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.Nejvyšší správní soud nedávno opět rozvířil debaty o kvalitě právního rámce, na kterém vláda staví protiepidemická opatření. Na začátku minulého týdne totiž zrušil povinnost prokazovat očkování nebo prodělanou nemoc před vstupem do restaurací, klubů či heren a při ubytování v hotelech. Vyhověl tak výhradě ženy z Brna.Než rozhodnutí soudu vešlo v platnost, vláda sama oznámila, že od čtvrtka 10. února soudem napadená opatření zruší a certifikáty už Češi nebudou při vstupu do podniků a služeb potřebovat. Rozhodnutí soudu prý krok jen urychlilo, oznámil premiér Petr Fiala (ODS).Nešlo ale o jedinou změnu, která se v minulém týdnu na půdě brněnského soudu udála. Prezident Miloš Zeman totiž ve středu 2. února jmenoval do funkce jeho předsedy soudce Karla Šimku. A mimo jiné varoval před politizací této instituce a expandováním mimo okruh její působnosti.Podle hlavy státu tyto tendence kazí renomé soudní soustavy a vedou k „poznámkám o soudcokracii, případně o třetí komoře Parlamentu“. Zemanovi vadí ale i to, že soudu trvá vyřizování kauz, které v současné době trvá asi 270 dnů.Jak dobře Nejvyšší správní soud odvádí svoji práci? A stačí české právo na řešení koronavirové krize?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Novela pandemického zákona dorazila do Senátu a opět vyvolala nevole skupiny protestující proti protiepidemickým opatřením. Ta dorazila do Prahy už ve středu večer. Co je jejím cílem?Hostem Ptám se já je analytik Institutu pro politiku a společnost Roman Máca.Parlamentní komory schvalují novelu pandemického zákona v době, kdy vláda oznámila uvolňování protikoronavirových opatření. A ani rozvolnění platící od čtvrtečního rána neodradilo odpůrce opatření od protestů. Iniciativa Chcípl PES svolala demonstraci na pražský Klárov v blízkosti senátních budov. Konvoj aut z různých koutů republiky dorazil do Prahy už ve středu večer.Odpůrci přijetí předlohy opakovaně demonstrovali už při jejím sněmovním projednávání. Rozruch vyvolalo především, když vztyčili makety šibenic symbolizujících podle nich pandemický zákon.Zpočátku se přitom iniciativa Chcípl PES bila za fungování hospod během covidových vln. Přerostla ale ve hnutí, jež organizuje odbory, pořádá demonstrace a mluví i o organizaci generální stávky. V jejím pozadí jsou naštvaní podnikatelé, ale i postavy krajní pravice.Co mají členové Chcípl PES společného? A jak nebezpečné může být jejich působení pro vnímání společnosti?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Komunistický politik a člen tvrdého jádra KSČM je další z uchazečů o prezidentský úřad. Strana jeho kandidaturu odhlasovala ve vlastních řadách. Jak bude vypadat jeho kampaň?Hostem Ptám se já byl Josef Skála (KSČM).Komunisté prezidentského kandidáta vybírali mezi Skálou a expředsedou Vojtěchem Filipem. Oba politici se v minulosti několikrát střetli: Skála například s Vojtěchem prohrál souboj o šéfa strany. Podle komunistického exposlance Jiřího Dolejše bude pro mnohé kontroverzní Skálovo jméno „to pravé“ a nevidí problém, že by kandidát strany nesehnal 50 tisíc občanských podpisů potřebných pro vstup do utkání o prezidentské křeslo.O Skálovi je známé, že byl před rokem 1989 dlouholetým členem vládnoucí KSČ. Byl také funkcionářem tehdejšího Socialistického svazu mládeže a před pár lety se dostal na veřejnost životopis zanesený ve svazcích StB, který měl sepsat sám Skála. Vyznává se v něm z loajality sovětským okupantům pro roce 1968.Skála tvrdí, že chce kandidovat, aby měli koho volit lidé nespokojení se současnými poměry. Mluví o „širokém vlasteneckém projektu“.Jak bude vypadat jeho kampaň? A mají komunisté, kteří vypadli ze Sněmovny, šanci se svým kandidátem oslovit širší veřejnost?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Hnutí ANO má o víkendu sněm. Předsedou jistě nadále zůstane Andrej Babiš, volit se budou místopředsedové. Jakou taktiku ANO v opozici bude mít, aby mohlo vyhrát příští volby?Hostem Ptám se já byla poslankyně ANO, bývalá středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová.Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) se po podzimních volbách vrátila do vysoké politiky. Ze třetího místa kandidátky se pohodlně dostala do Sněmovny a po čtyřech letech se stala opět poslankyní. A stát se chtěla i místopředsedkyní Sněmovny. Nakonec ale zastává jiný překvapivý post – je členkou Babišovy stínové vlády, konkrétně pro oblast kultury.A zatímco ve vedení Sněmovny se Jermanová podle všeho neuplatní, je otázkou, zda na nadcházejícím sjezdu hnutí ANO bude obhajovat místopředsednický post. Na ten plánuje kandidovat mimo jiné exministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček i bývalá ministryně financí Alena Schillerová.V nejužším vedení hnutí ANO je Jermanová od roku 2015. Rok nato vyhrála s ANO krajské volby a stala se středočeskou hejtmankou. Za jejího vedení kraj utrácel miliony za pochybnou práci externích poradců. Třeba za proslulé analýzy hudebních festivalů. Najatí zaměstnanci, jejichž jména kraj důsledně tajil, dostávali 45 až 75 tisíc měsíčně za poloviční úvazek. Dodnes není jasné, jestli odevzdaná práce měla takovou hodnotu.Kvůli této kauze policisté dokonce prohledali dům Pokorné Jermanové v Benešově. Loni obvinili dva lidi – bývalé vysoké úředníky, které si na kraj přivedla právě tehdejší hejtmanka.Bude Jermanová v kauze smluv kraje s externisty vypovídat? A jakou taktiku ANO v opozici bude mít, aby mohlo vyhrát příští volby? Kdo by mohl hnutí převzít po Andreji Babišovi, pokud bude kandidovat na prezidenta?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko čeká od středy velké rozvolňování v době, kdy má země i desítky tisíc nových nákaz denně. Podle řady vědců kabinet hazarduje se zdravím občanů. Rozhodla se vláda ukvapeně?Hostem Ptám se já byl člen MeSES Jan Kulveit, který se zabývá modelováním globálních rizik a působí na univerzitě v Oxfordu.Ve středu 9. února končí povinnost prokazovat se certifikátem o očkování nebo o prodělaném covidu-19 pro využívání služeb, vstup do restaurací a na kulturní, sportovní a další akce. O týden později končí i plošné testování ve firmách a školách.Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jde o avizovaný postupný návrat k normálu posvěcený ministerskými odborníky. Rozhodnutí přišlo ovšem po tom, co minulý týden Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl o zrušení povinnosti prokazovat očkování nebo prodělanou nemoc před vstupem do podniků nebo služeb. Podle premiéra Petra Fialy ale soudní verdikt kroky kabinetu pouze urychlil.Zatímco vláda tvrdí, že rozvolnění nebude znamenat zvýšení tlaku na nemocnice, řada odborníků s takovým předpokladem nesouhlasí. A nelíbí se jim ani argument, že si země bere příklad u západních zemí, které k rozvolnění už přistoupily. „Ve Velké Británii i Dánsku je vlna v jiné fázi, začala kulminovala dřív. Česká vláda z tohohle pohledu rozvolňuje dřív než Velká Británie a Dánsko,“ komentuje Kulveit a dodává, že je Česká republika v naprosto odlišné situaci i z hlediska proočkování populace.Riskuje Česko s rozvolněním velký book nákaz? A je vnímání omikronu jako méně nebezpečné varianty správné?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nová vláda, která je druhým měsícem ve funkci, si vytyčila řadu nesnadných cílů. Mezi nimi šetřit rozpočet a snížit počet úředníků, udělat úřady digitálně dostupnější nebo pomoci s nedostupným bydlením či zpřísnit zákon o střetu zájmů. Podaří se vše splnit?Hostem Ptám se já byl vicepremiér pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátské strany Ivan Bartoš.Digitalizace a dostupné bydlení. To jsou jedny z hlavních úkolů vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Nejmenší koaliční strana musí hledat balanc při prosazení svých zájmů a shodě na klíčových rozhodnutích vlády, kterou vede předseda ODS Petr Fiala.Ještě nedávno Piráti tvrdili, že chtějí bojovat proti tradičním stranickým dinosaurům, jejich zákulisním dohodám a málo srozumitelným rozhodnutím. Například pirátský europoslanec Mikuláš Peksa patřil k nejaktivnějším v boji proti polskému postupu při těžbě v dole Turów, a dokonce se mu do celé věci podařilo zainteresovat Evropskou komisi, která se přidala na stranu Česka.Nakonec ale česká vláda podepsala dohodu s Poláky, že těžba v Turówu může za určitých podmínek dál pokračovat. A to v podstatě ve stejné chvíli, kdy generální advokát Soudního dvora EU zveřejnil stanovisko, podle kterého je těžba nelegální.Jsou Piráti ve vládní koalici dostatečně silným partnerem? A kde zatím museli ustoupit ze svých požadavků?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda dosud neschválila návrh státního rozpočtu na tenhle rok a jednání přesouvá na příští týden. Plán nového kabinetu je ale už jasný – šetřit, kde se dá. Podaří se to?Hostem Ptám se já byl ministr financí a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.Ministerstvo financí má posledních pár dnů, aby doladilo návrh rozpočtu na tento rok. Příští týden ho chce projednat vláda a času jí moc nezbývá, jestli má současné rozpočtové provizorium skončit v březnu. Koaliční politici slibují úspory v řádu desítek miliard korun a dušují se, že nebudou zvyšovat daně.Ministr financí Stanjura přitom už nedávno potvrdil, že letošní rozpočtový schodek by mohl být pod 280 miliard korun. Tedy zhruba o sto miliard méně, než navrhovala minulá vláda tehdejšího premiéra Andreje Babiše.Bývalá ministryně financí Alena Schillerová ale snahu současné vlády zpochybňuje. Odhaduje, že výdaje budou vyšší – například kvůli koronavirové situaci – a vládě se zmíněných 80 miliard nepodaří ušetřit.Dá se opravdu šetřit bez toho, aby to zasáhlo občany? A nemohou škrty v provozu státní správy a platech státních zaměstnanců zhoršit kvalitu služeb pro veřejnost?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Redakce Seznam Zpráv se rozhodla posílit zdravé pracovní prostředí a pocit bezpečí svých členů a přijala několik opatření. Jedním z nich je i post ombudsmanky. Co vše bude mít na starost?Hostem Ptám se já byla ombudsmanka redakce Seznam Zpráv, slovenská novinářka a moderátorka, která aktuálně působí ve slovenském deníku SME, Zuzana Kovačič Hanzelová.Novinářka a moderátorka ze slovenského deníku SME Hanzelová se stala ombudsmankou redakce Seznam Zpráv od února letošního roku. Dohlížet bude na na zdravé a bezpečné prostřední v redakci a pomáhat jejím členům řešit případné krizové situace.Nový institut přichází po konfrontaci redakce se situací, kdy se jeden její člen nevhodně choval vůči členkám redakce. Vedení redakce proto okamžitě rozhodlo o jeho propuštění.Důvěru a bezpečnější prostor pro členy Seznam Zpráv, se ale snaží redakce budovat rovnou na několika úrovních. Nově, pokud je kterýkoliv redaktor nebo jiný pracovník s něčím nespokojen, může se obrátit jak na ombusmanku, tak na několik zmocněnců z řad redaktorů nebo svůj podnět zaslat do schránky důvěry.„Seznam Zprávy vykoply důležité téma, a to je velmi pozitivní. Můžeme nastavit poměrně vysoký standart. Já mít takový systém ve veřejnoprávní televizi, určitě bych se na něj obrátila víckrát,“ komentuje kroky redakce v rozhovoru Hanzelová.Jakým problémům se bude ombudsman redakce věnovat? A jak obecně daří v médiích nastavovat bezpečnější prostor pro práci?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká pošta chystá propouštění. Od května zruší asi 700 míst a ušetřit chce půl miliardy korun. Slibuje také dlouho plánovanou modernizaci a rozdělení na menší části, aby dokázala stačit trhu. Je to první krok k postupné privatizaci pošty?Hostem Ptám se já byl ředitel České pošty Roman Knap.„Vláda si musí dát základní strategii, co od pošty očekává. Já od ní čekám základní služby, pošleme si dopis, balík, ale toho ubývá kvůli konkurenci. Další věc je dotyk státu i v odlehlejších částech republiky. Musíme si také říct, kolik peněz je stát schopen dávat do základní poštovní služby peněz,“ vysvětlil svůj pohled na restrukturalizaci České pošty začátkem roku ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj se ale nemá šetřit na lidech „u přepážek“, ale rezervy vidí ve středním managementu.A pošta už se škrty začala. Od letošního května zruší 669 pracovních míst, zejména manažerských a úřednických. Státní podnik si od toho slibuje úsporu 500 milionů korun ročně. Rušení míst se týká úřednické, administrativní, centrálně řízené části firmy. „Pošťáků, tedy modrých límečků, se tak propouštění netýká. Lidi do provozu naopak nabíráme,“ uvedl ředitel pošty.Knapovy plány ale vzbuzují otazníky kvůli zjištění, že se těsně po volbách sešel s vlivným podnikatelem Michalem Redlem, kterého policie stíhala ve dvou kauzách Radovana Krejčíře Technology leasing a M5.Generální ředitel státního podniku s ním měl řešit své manažerské plány ve vedení pošty. „Posadili jsme se, řekli, co je nového, jak vypadá teď pošta a co je potřeba s ní udělat, jak já si představuji její další směřování z pohledu komerčního manažera. Já jsem přesvědčen, že se musí změnit na firmu a ne zůstávat v pozici státního molochu, úřadu,“ popsal pro Seznam Zprávy Knap.Proč měl Knap potřebu vysvětlovat koncepci pošty jemu neznámému podnikateli? A nevnímá schůzku jako chybu?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Pražský hrad požaduje po psychiatričce Džamile Stehlíkové omluvu a milion korun kvůli výrokům o zdraví prezidenta Zemana. Předžalobní výzvu zveřejnil Hrad na svém webu. Plánuje lékařka omluvu?Hostem Ptám se já byla psychiatrička a bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková.O předžalobní výzvě informovala prezidentská kancelář minulý čtvrtek. Po Stehlíkové žádá milion korun a omluvu za její výroky, že zdravotní problémy prezidenta Miloše Zemana souvisí s alkoholickou jaterní cirhózou.„Měla jsem obavy o zdraví pana prezidenta, proto jsem vyjádřila své domněnky, svoji diagnostickou úvahu a vyzvala jsem konzilium, aby se vyjádřilo ke zdraví prezidenta,“ uvedla už dříve Stehlíková pro Seznam Zprávy s tím, že nechápe, za co by měla být žalována a milion korun platit nehodlá.Slovy advokáta lékařka zdůvodňuje svoje jednání i tím, že Zemanovo okolí o zdravotním stavu prezidenta dlouho neinformovalo a nebylo jasné, zda jeho stav neovlivňuje nezávislý výkon jeho ústavních funkcí coby prezidenta České republiky. A zaznívaly prý také irelevantní informace.Hrad ale trvá na tom, že přes čáru byly především výroky Stehlíkové o tom, že hospitalizace prezidenta vedla k náběhu na delirium tremens nebo že má hluboce poškozený mozek. A pokud bývalá ministryně pro lidská práva nehodlá změnit svůj postoj, podle Zemanova advokáta Makra Nespaly nezbývá než podat žalobu.Je Stehlíková připravená bránit se u soudu? A trvá na svých výrocích o Zemanově stavu?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nový kabinet Petra Fialy s oblibou zmiňuje slovo „deagrofertizace“, tedy zbavení státní správy vlivu skupiny Agrofert. Jméno firmy z Babišova svěřenského fondu se přitom často skloňovalo ve spojitosti se Státním zemědělským a intervenčním fondem (SZIF). Oprávněně, nebo nikoliv?Hostem Ptám se já byl ředitel SZIF Martin Šebestyán.Cíl zredukovat na ministerstvech, úřadech a ve státních podnicích vliv skupiny Agrofert expremiéra Andreje Babiše (ANO) se stal jednou z manter nové vlády Petra Fialy. Strany současné vládní pětikoalice už před volbami poukazovaly na to, jaká ministerstva a úřady jsou nejvíc infiltrovány Babišovými lidmi, kteří místo zájmů státu chrání zájmy holdingu Agrofert. Proto se teď zaměřují hlavně na ministerstva financí, zemědělství, místního rozvoje nebo Finanční správu, Českou inspekci životního prostředí či státní podniky jako Čepro a Lesy ČR.Kvůli služebnímu zákonu ale nemůže do personálního obsazení úřadů a institucí zasahovat nová vláda, jak se jí zachce. „Odejiti“ mohou být úředníci jen v zákonem stanovených případech. A ani s výměnou generálního ředitele SZIF Martina Šebestyána nový ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) nepočítá. Má v něj prý důvěru.Přes Státní zemědělský intervenční fond přitom protékají každý rok desítky miliard korun a jeho úředníci byli jedněmi z těch, kdo v posledních letech hájili před evropskými kontrolory práva bývalého premiéra Andreje Babiše na evropské peníze i přes jeho střet zájmů.Proč to dělali? A stojí si dodnes za svými kroky?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda v boji s covidem zase mění kurs. Od příštího pondělí se nebudou muset testovat lidé měsíc po pozitivním PCR. Je to správně?Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.Špicar patří mezi desítky tisíc nakažených, kteří teď přibývají v Česku každý den - dnes je jich skoro 55 tisíc. A tedy i jeho se týká zatím poslední vládní změna v systému testování. Od příštího pondělí tahle povinnost na měsíc neplatí pro lidi, kteří právě prodělali covid. Karantény a izolace jsou přitom pětidenní a ani pro jejich ukončení není testování nutné.„Doufám, že vláda ví, co dělá. Nejsme ani epidemiologové, ani hygienici, takže věříme, že vláda tyhle týmy má a podle nich rozhoduje,“ vysvětluje Špicar a dodává, že pro firmy bude složité, že některé lidi budou muset nadále kontrolovat a jiné z testování vyjmout. Stát se ale podle něj může i to, že v některých podnicích budou testy nadále provádět u všech, i když na tom vláda netrvá.Svaz průmyslu a dopravy si podle Špicara začal od minulého týdne dělat i vlastní průzkum toho, jak testování ve firmách funguje a co přinášÍ. Ve 170 firmách s celkem asi 150 tisíci pracovníky hodlá samozřejmě zjišťovat i to, zda zrušení testů pro lidi po covidu nebude rizikem pro ostatní.„Zatím jsme zjistili, že záchyt nakažených ve firmách je 1,3 %. Otázkou pro nás bylo i to, jestli firmy musí omezovat výrobu, v tuto chvíli je to asi 15 % firem,“ vysvětlil Špicar a dodal, že svaz s vládou řeší, jak takovému problému předejít.Naráží přitom na zavedení tzv. pracovních karantén pro zdravotníky, pracovníky v sociálních službách a kritickou infrastrukturu. Na jejím základě by lidé z těchto odvětví mohli ve výjimečných případech do práce i po kontaktu s nakaženým - vyhnuli by se tedy klasické, pětidenní karanténě.„Bavíme se o tom, jaký by měl být režim pro firmy a instituce, které budou vlnou omikronu zasaženy tak, že by nemohly udržet provoz v chodu, a zda se neomezovat jen na krizovou infrastrukturu. Jsou firmy, jejichž odstávka by mohla mít katastrofální následky nejen ekonomické, ale i bezpečnostní, třeba u vysokých pecí v železárně,“ popsal Špicar.Covid přitom není jediný problém, který tuzemské podniky sužuje. Vysoká inflace nebo nedostatek lidí na pracovním trhu jsou další dílky do skládačky, která nemá jednoduché řešení. Jaká jsou ta nejlepší z možných? A co čekají zástupci zaměstnavatelů od vlády?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Kabinet Petra Fialy schytává kritiku za to, že zatímco mluví o šetření, má na rozdíl od toho Babišova několik ministrů navíc. Mezi nimi i ministra pro evropské záležitosti, který má na starost české předsednictví Rady EU.Kabinet Petra Fialy schytává kritiku za to, že zatímco mluví o šetření, má na rozdíl od toho Babišova několik ministrů navíc. Mezi nimi i ministra pro evropské záležitosti, který má na starost české předsednictví Rady EU.Bývalý rektor Masarykovy Univerzity v Brně a nový ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek byl hostem Ptám se já.V minulé vládě jeho post chyběl, teď ale řeší složité úkoly. Pan Evropa nebo také prodloužená ruka premiéra Petra Fialy v Bruselu a Štrasburku, Mikuláš Bek. Konkrétně připravuje české předsednictví Evropské unie a první, co ho čeká, je vybojovat pro svou misi víc peněz, aby neskončilo mezinárodní ostudou.Výrok minulého premiéra Babiše o „žvanírně s chlebíčky“ naznačuje, jak důležité pro jeho vládu předsednictví bylo, a částka na něj vyčleněná tomu odpovídá. Kromě toho se na celou sedmadvacítku snáší hrozba ruské invaze na Ukrajinu, kterou se zatím nedaří zažehnat politickými rozhovory.Zástupci členských států se sice předhánějí v tom, kdo pronese silnější výrok na adresu Kremlu, vztahy s Ruskem ale řeší každý po svém. Hlavně kvůli obchodním zájmům a závislosti na ruském plynu.Jak ovlivňuje přípravy českého předsednictví doutnající konflikt blízko ukrajinských hranic? A ví Praha, jaká témata by ráda prosadila do evropské diskuse v čele Rady EU?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nová varianta koronaviru omikron zasahuje státy napříč světem. Zatímco v Česku se na největší nápor nákazy teprve čeká, za oceánem už další vlnu pociťují i v nemocnicích. V jak složité situaci američtí zdravotníci jsou?Hostem Ptám se já byla Silvia Sauvé, zdravotní sestra pracující na jednotce intenzivní péče v americkém městě Auburn ve státě Washington.Vlna nové, silně nakažlivé varianty koronaviru omikron podle všeho v Česku ještě nedosáhla maxima. Čísla pozitivně testovaných sice už teď dosahují nevídaných hodnot, ministr zdravotnictví za TOP 09 Vlastimil Válek však předpokládá, že vrchol současné pandemické vlny teprve přijde, a to tento týden.Nemocnice, které se dosud vyprazdňovaly díky úbytku nemocných s deltou, se chystají na nápor nových pacientů. A do těch amerických už teď pacienti s novou koronavirovou variantou proudí ve velkém.„Naše nemocnice je zavalená pacienty. Zpravidla u nich není taková smrtnost, jako tomu bylo v předchozí vlně delty, ale je jich zase mnohem víc. Opravdu je naše nemocnice naplněná na dvě stě procent,“ řekla Sauvé a dodala, že situace už přesahuje limity zařízení. „Nemůžeme nikoho odmítnout, proto se pacienti hromadí na našem pohotovostním příjmu. Někdy čekají na pohotovosti dva až tři dny než se otevře nějaké lůžko,“ popsala.To, že se z pár hodin čekání stanou celé dny, není podle zdravotnice v současné situaci nic neobvyklého. A podle ní není vůbec vyloučené, že velký nápor pacientů ještě čeká i tuzemsko. „Podle mých zkušenosti se situace jako v USA za tři až pět měsíců stejně projeví i v Česku,“ předpověděla.V nemocnicích podle Sauvé obecně nejčastěji kvůli problémům s koronavirem končí lidé s dalšími zdravotními problémy, o kterých třeba ani nemusí vědět. Do péče lékařů se ale podle sestry stále dostávají i zdraví lidé, u kterých i varianta omikron může vyvolat těžký průběh. „Ale byly časy, kdy celé naše oddělení bylo zaplněno pacienty s covidem, s intubací a na ventilátoru. Teď tolik pacientů na ventilátor být nemusí, ale bývají na vysokoprůtokovém kyslíku,“ upřesnila.Česká sestra také popsala, jak američtí zdravotníci čelí útokům odpůrců protiepidemických opatření. Podle ní by zejména lékaři, kteří takové postoje obhajují, neměli své povolání vůbec vykonávat. „Lékař, který šíří dezinformace, by neměl být lékař. Lidé ho následují jako autoritu, takže by neměl mít licenci praktikovat medicínu, protože to jde proti jejím zásadám a vystavuje nebezpečí svoje pacienty,“ řekla s tím, že minimálně v USA se takoví lékaři musí lékařské komoře zodpovídat. „Nikdo by je už navíc nezaměstnal, to je naprosto běžný fakt,“ dodala.Jak by se mělo Česko připravit na možný příchod amerického scénáře?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Miliardář Karel Janeček je jedním z prvních, kdo v pátek oficiálně oznámil kandidaturu na prezidenta. Jak plánuje oslovit voliče?Hostem Ptám se já je podnikatel a matematik Karel Janeček.Finančník Karel Janeček v pátek oznámil kandidaturu na prezidenta. Už přes nedávnem se přitom na sociálních sítích i na billboardech v ulicích objevila Janečkova kampaň Tohle jsme my, ve které chce představit své základní programové priority. A podnikatel na kampani rozhodně šetřit nehodlá, chce do ní vložit maximální částku povolenou zákonem - 40 milionů v prvním kole, 10 milionů případně ve druhém.O Janečkově možné kandidatuře se přitom začalo vážněji spekulovat už loni, konkrétně po hudební anketě Český slavík, kterou podnikatel financoval. Její televizní přenos dokonce využil k proslovu, kde například kritizoval očkování. „Nesmíme podlehnout tomu hroznému tlaku na očkování našich dětí proti nemoci, která je nijak neohrožuje,“ prohlásil mimo jiné Janeček ve svém proslovu v Českém slavíkovi.Janeček také zkoušel v poslední době oslovit špičkové české stratégy a experty na komunikaci a marketing. Než ale do volebního klání vstoupí, musí nejprve nasbírat 50 tisíc podpisů občanů nebo získat podporu dvaceti poslanců či deseti senátorů.Jak chce Janeček oslovit možné voliče? A má podporu mezi politiky? Plánuje v kampani vystupovat proti očkování?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Moderátor české televize Jakub Železný už několikrát připustil kandidaturu na generálního ředitele televize. Minulý týden ale schytal kritiku za to, že nezvládl emoce při rozhovoru s poslancem ANO Patrikem Nacherem. Kde je hranice vyváženého rozhovoru? A je třeba proměnit vedení České televize?Hostem Ptám se já byl moderátor ČT Jakub Železný.Minulý týden se moderátor České televize Jakub Železný pustil do ostré debaty s poslancem hnutí ANO Patrikem Nacherem. V pořadu Události komentáře si od poslance vyprošoval invektivy a útoky, aby mu nakonec donesl celý scénář rozhovoru se slovy, že se může na příští otázky připravit. „Nervy mi neujely. Kdybych byl rozčílený, vypadalo by to jinak. Zamrzelo ale mě, že politik, se kterým se známe dlouhá léta, dělá takové triky. Oni to dělají, umějí to, ale proč to mám akceptovat,“ vysvětlil Železný.Ke svým respondentům se prý snaží být maximálně vyvážený: „Když si dělám přípravu na dva hosty a u jednoho mi vychází čtyři tvrdé otázky a u druhého pět, jednu z pěti si škrtnu, abych měl stejně. Mně jsou politici ukradení, nemám vůči nim žádné emoce, nejsou to moji kamarádi, netykáme si, nechodím s nimi na žádné obídky, večeřičky, takhle se chovám a žiju si ve svém světě,“ řekl.K vystoupení Železného s Nacherem se vyjádřil i expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který situaci označil za dosud největší moderátorský exces. Podle něj si moderátor vyřizoval účty a neříkal pravdu. „Aby mě někdo obvinil ze lži, je pro mě za hranou přijatelnosti. A nenechám se urážet, jako moderátor veřejnoprávní televize ale nemůžu tomuhle člověku oplatit stejnou mincí,“ bránil se proti Babišovým slovům Železný.Moderátor hlavní zpravodajské relace České televize a také publicistického pořadu Události, komentáře přiznal, že zvažoval podání trestního oznámení pro pomluvu. „Ale vydýchal jsem se,“ dodal s tím, že ale dále uvažuje, že buď sám, nebo společně s vedením televize vyzve Babiše k omluvě: „Ta ale, předpokládám, nepřijde.“Železný působí ve veřejnoprávní televizi už přes 20 let a několikrát se vyjádřil, že by uvažoval o kandidatuře na generálního ředitele České televize. Zopakoval, že by k tomu přistoupil v případě, že by znovu nekandidoval dosavadní ředitel Petr Dvořák. „V takovém případě bych chtěl předložit projekt, který by byl moderní a zároveň byl dovnitř televize velmi otevřený. Mou prioritou by byl bezpečný a klidný zaměstnavatel,“ upřesnil Železný.Jak náročná profese moderátora veřejnoprávní televize je? A jak si ve vypjatých situacích zajistit odstup?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Očkování proti covidu-19 v Česku povinné nebude. Tento týden o tom rozhodla vláda. Ministr zdravotnictví za TOP 09 Vlastimil Válek napsal na sociální sítě, že takové opatření od počátku považoval za nesmysl. Změní se proto vyhláška přijatá předchozím koaličním kabinetem, která počítala s povinnou vakcinací pro lidi nad šedesát let a vybrané profese. Je to správný krok v době sílícího omikronu?Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti).„Není to chyba, rozhodla se tak celá vláda s argumentem, že zakopáváme příkopy ve společnosti. A nabídneme alternativní řešení: data a informace, že vakcíny fungují a lidé si sami vyberou volbu, která je pro je jednoduší a lepší, tedy nechat se očkovat,“ myslí si o zrušení vyhlášky o povinném očkování Válkův náměstek.Vakcínu přesto stále odmítá nemalá část veřejnosti. Premiér za ODS Petr Fiala ovšem zopakoval, že očkování i dál považuje za hlavní zbraň v boji s pandemií. Podle ministra Válka chrání před těžkým průběhem choroby a možnou hospitalizací účinně hlavně třetí dávka. „Je zde část osob, které nepřesvědčíte. Bohužel, povinná vakcína by znamenala, že odejdou z některých podstatných profesí, protože by to pro ně byla otázka života a smrti,“ dodal Pavlovic k rozhodnutí kabinetu.Pandemická vlna omikronu ale zatím v Česku šplhá do výše. Nakažených skokově přibývá, i když to nejhorší republiku pravděpodobně teprve čeká: „Chci podotknout, zaznívají hlášení, že omikron je méně závažný. Do určité míry je to pravda, ale při vysokém počtu nakažených mohou být absolutní počty vážných případů vysoké. Navíc nevíme, jaký bude mít vliv na long covid (dlouhodobé následky po prodělání nemoci, pozn. red.),“ vysvětloval Pavlovic.Podle pirátského náměstka je každopádně vláda na případný krizový scénář připravena: „Krizové scénáře má vláda k dispozici. Když bude takový vývoj, vláda je vyhlásí,“ komentoval s tím, že namísto počtu nových případů se aktuálně sleduje především číslo, kolik z jich je v ohrožené populaci.„To totiž predikuje zatížení zdravotního systému a vláda díky tomu bude mít čas na reakci. Teď vidíme i na Praze, která je napřed před celou republikou, že tam ještě není ten zásah rizikové populace. Čísla jsou vysoká, ale sleduje se ta prevalence v rizikové populaci,“ upřesnil.A vláda má podle Válkova náměstka v ruce i další „trumfy“. Neočkovaným, kteří mají nedůvěru v mRNA vakcíny nabídne v únoru „tradičnější“ látku Nuvaxovid společnosti Novavax. Česko navíc usiluje o nové antivirotikum Paxlovid, které má pomoci při léčbě onemocnění. „Dodání záleží na výrobních kapacitách firmy Pfizer, zájem ze strany vlády byl ale jasně řečen. Ale už teď máme dostupná dvě jiná antivirotika - Remdesivir a Molnupiravir. Mají trochu jiný typ indikace, ale jsou účinná, pokud se podají včas,“ dodal.Měla by být při stoupajících číslech nakažených česká vláda opatrnější? A koho už se dotkly pracovní karantény?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ve školách se od 17. ledna testuje pouze jednou týdně navzdory tomu, že omikronová vlna sílí. Čísla nakažených dosahují denně desítek tisíc. Podle šéfa ministerských statistiků Ladislava Duška je ovšem pravděpodobné, že nakažlivější varianta koronaviru už dětskou populací a mladistvými do značné míry prošla. Je plán vlády na krocení pandemie ve školách dostačující?Hostem Ptám se já byl ministr školství Petr Gazdík (STAN).Vláda ve středu odsouhlasila návrh ministra školství, který přidává pravomoci vedení škol. Kromě více dnů takzvaného ředitelského volna by mohli ředitelé sami rozhodovat o tom, jestli třída nebo škola přejdou na distanční výuku. Odpadlo by čekání na verdikt hygieniků v případě, že v karanténě či izolaci skončí hodně žáků nebo učitelů.„Ředitel může nejprve aktivovat distanční výuku, a pokud se ta nebude zvládat, nařídí se ředitelské volno. Je to efektivní, rychlé, reaguje to na místní podmínky a nevypíná to školy. A je to v rozsahu maximálně deseti dnů, pak musí zareagovat hygienická stanice nebo my jako vláda,“ vysvětlil Gazdík s tím, že ředitelé se kvůli nákaze omikronem mohou brzy dostat do situace, že nebude mít kdo učit.„Musíme reagovat rychle a čekat na centrální opatření vlády nebo dokonce zahlcených hygienických stanic je pozdě, proto přicházím s tímto návrhem,“ dodal.Samotné testování na koronavirus jednou týdně ale Gazdík jako chybu nevidí. Podle něj je důkazem, že jsou školy prioritou, už fakt, že po pozitivním antigenu v jejich případě musí dojít k potvrzení nákazy PCR testem. Že takové pravidlo nelze nařídit plošně - tedy i ve firmách - je podle něj dáno tím, že kapacita PCR testování nebyla na omikron připravena. „Za měsíc ho nestihne žádná vláda navýšit tak, aby to fungovalo. Cílem tedy je kapacity nezahltit například pro rizikové skupiny,“ vysvětlil.Nové vedení resortu školství zmiňuje i jiné, dlouhodobější cíle. Například snižování rozdílů ve kvalitě vzdělávání mezi jednotlivými regiony. Hlavně v příhraničních oblastech totiž úroveň škol daleko zaostává za velkými městy. A změnit by se měla také maturita. Nově by si mohli studenti odbýt některé její části dříve než v posledním ročníku.„Maturita v této době neodpovídá 21. století. Mně se nelíbí, že dva, tři dny ve vašem životě rozhodují o mnohém dalším. Pořád je maturita forma iniciačního obřadu z minulosti, má tzv. bolet a máte se stát tím dospělým. Taková by maturita být neměla,“ řekl Gazdík, ale dodal, že ke změně by mělo dojít pouze v případě, že na ní bude politická i odborná shoda.A jak vnímá místopředseda Starostů cestu Jana Farského na půlroční stáž do USA? „Dozvěděl jsem se to začátkem prosince. I já si sypu popel na hlavu, protože my nemáme ve STAN ty klasické stranické vztahy a jsme většinou kamarádi. Moje chyba, jako kamaráda, byla, že jsem nedokázal Honzovi Farskému říct, že to není dobrý nápad,“ přiznal Gazdík.Dodal, že strana situaci aktuálně řeší, ale nemá nástroje, jak ho k čemukoliv přinutit. „Finální rozhodnutí je na Janu Farském. Buď se vrátí, nebo se vzdá mandátu, nebo to zůstane tak, jak to je. Nebudeme to řešit v přímém přenosu, je to osobní věc, zvlášť, když se to týká přítele,“ dodal Gazdík.Co ze svých plánů dokáže vláda uvést do praxe? A budou jí na to stačit peníze, když zároveň slibuje úspory a snížení rozpočtového deficitu?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Poslanecká sněmovna má za sebou první vyčerpávající jednání, kdy se v roli opozice poprvé naplno projevila hnutí ANO a SPD. Hodiny trvající obstrukce, které předcházely hlasování o důvěře vládě, přerostly v zatím nejdelší debatní maraton v historii Česka. Jde o novou taktiku opozice?Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO).I kvůli neshodám mezi poslanci nemá ještě dolní komora kompletní vedení. Kvůli častým přestávkám i dosud marnému projednávání stavebního zákona se dosud nepodařilo schválit exministra Karla Havlíčka do funkce sněmovního místopředsedy. Šéfka poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že její strana chce být konstruktivní opozicí. Otázkou ale zůstává, na jakých tématech jsou lidé Andreje Babiše ochotni se současnou vládní pětikoalicí spolupracovat.„Důvěra vládě je jeden z nejdůležitějších aktů a vy nemůžete odebírat slovo, pokud se poslanci připravili na jednání, chtějí vystoupit, chtějí položit otázku,“ braní opoziční poslance Mračková Vildumetzová. Podle ní navíc dále chybí odpovědi například ohledně financování hnutí STAN. Opozici vadí, že hnutí přijalo peníze od firmy, za kterou stojí trestně stíhaný člověk.Podle Mračkové Vildumetzové takovou kritiku ale nelze vnímat jako „dvojí metr“: „Kauza Čapí hnízdo je tu mnoho let a nestala se v době, kdy byl v politice. Kdyby nepřišel do politiky, nikdy by tu kauza Čapí hnízdo nebyla,“ brání předsedu hnutí ANO a dodává, že dvojí metr je uplatňovaný naopak vůči straně bývalého premiéra.Místopředsedkyni Sněmovny vadí i fakt, že nová vláda slibovala změny a zatím kolem ní vnímá spíše řadu pochybností. Kabinet podle ní navíc slibuje šetření, které není schopen sám plnit: „Říká, že se bude šetřit, ale zatím to vypadá, že to bude na lidech. Když chci šetřit, musím jít příkladem a ne mít sedmnáct ministrů, kteří se ani nevejdou do lavic,“ říká a kritizuje i množství politických náměstků.Manžel Babišovy poslankyně Jan Mraček, šéf chebské ODS a člen výkonného výboru strany se přitom nedávno stal poradcem ministryně pro životní prostředí Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL). „Na to byste se ale měli zeptat mého manžela. Moje kritika kabinetu ale bude stejná, jako hejtmanka a starostka jsem vždy šetřila. Můj manžel není politický náměstek, ale má pouze radit. Mám snad kvůli tomu skončit v politice? Nebo má skončit můj manžel?“ reaguje na otázky.Může Česko doplatit na permanentní válku mezi vládní koalicí a opozicí? Nebo je tvrdá diskuse naopak přínosem pro kvalitu parlamentní demokracie v zemi?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V americkém Marylandu se 7. ledna odehrál revoluční lékařský zákrok. Tamním kardiochirurgům se totiž po mnoha desetiletích výzkumu podařilo úspěšně transplantovat geneticky upravené prasečí srdce lidskému pacientovi. O jak velký krok pro lidstvo jde?Hostem Ptám se já byl brněnský kardiolog, lékař a vědec Tomáš Kára.„Jsme svědkem historického momentu. Nejen v dějinách medicíny, ale v dějinách lidstva. Díky výsledkům xenotransplantačního výzkumu bylo poprvé možné poskytnout upravené srdce člověku na záchranu života. To je průlomový moment,“ popisuje Kára zákrok, který se začátkem ledna ve Spojených státech odehrál a který dává naději, že lidé, již potřebují transplantaci, dostanou možná v budoucnu včas potřebné orgány, na které dnes mnohdy marně čekají.Na výzkumu xenotransplantace - tedy procesu, kdy se nefunkční tkáň nebo orgán příjemce nahradí zdravým odpovídajícím orgánem či tkání od jedince jiného živočišného druhu - se brněnský lékař společně s dalšími českými odborníky sám podílel díky spolupráci s prestižním americkým vědeckým a lékařským pracovištěm Mayo Clinic. I proto vnímá operaci jako zlomový bod pro lidstvo.„Pro představu, rozsah výzkumu předcházející tomu, aby mohl být tento zákrok proveden, se svým rozsahem, odbornou i finanční náročností vyrovná projektu Apollo, tedy pilotovanému letu na Měsíc,“ vysvětluje kardiolog.První pokusy s transplantací tkáně jiných druhů člověku proběhly přitom už v devadesátých letech. Výrazný posun v transplantaci prasečích orgánů ale nastal poté, kdy vědci a lékaři přišli na to, jak upravit genetický kód speciálního chovu prasat, aby se jejich srdce podobala srdcím lidským, a usnadnili tak lidskému organismu prasečí orgány přijmout. To znamenalo zvrat, který se obratem ukázal u výzkumných transplantací takto upravených prasečích srdcí experimentálním zvířatům. Nové orgány se ujaly, začaly pracovat a zvířata po operaci přežívaly týdny a měsíce.Podle Tomáše Káry je ale složité predikovat, o kolik takto upravený orgán prodlouží život sedmapadesátiletému Davidu Bennettovi, kterému byl transplantován jako prvnímu člověku. „Byla to pro něj jediná možnost, protože nemohl podstoupit běžnou transplantaci srdce, a ani mu dle sdělení lékařů, kteří xenotransplantaci provedli, nemohla být implantována tzv. mechanická srdeční podpora. Když si toto uvědomíme, tak fakt, že je pacient devátý den naživu a srdce mu funguje, je neuvěřitelný výsledek,“ vysvětluje odborník.Brněnský kardiolog ale upozorňuje, že upravené tkáně jiných druhů mají už dnes využití i v jiných oblastech než v kardiologii. Třeba biologická kůže vytvořená s pomocí modifikovaných prasat se experimentálně zkouší s velkými úspěchy u pacientů s těžkými popáleninami a velkou nadějí je i náhrada jednotlivých buněk, které by mohly pomoci například s léčbou cukrovky 1. typu. „A je otázka využití dalších orgánů, než je srdce, jako ledviny, játra, v úvahu přichází plíce,“ popisuje odborník. V hledáčku je i vývoj nové generace biologických srdečních chlopní.A výhled výzkumu na následující léta? „Doufám, že se xenotransplantace začnou používat ve většině odvětví medicíny. U kardiologie věřím, že v horizontu zhruba 15 let budeme mít k dispozici pro léčbu srdečního selhání stále klasickou transplantaci, vyspělé mechanické srdeční podpory, ale že bude xenotransplantace rutinní metodou a pro každého pacienta bude možné vybrat možnost, která je pro něj nejlepší,“ dodává Kára.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Tento týden uplynuly přesně čtyři roky od prvního kola prezidentské volby, ze které podruhé vyšel jako vítěz Miloš Zeman. Mandát současné hlavy státu končí 8. března 2023 a potenciální uchazeči o nejvyšší úřad mají tedy nejvyšší čas rozhodnout se, jestli do boje o Hrad půjdou, nebo ne. Jaký by měl budoucí prezident být?Hostem Ptám se já byl bývalý kandidát na prezidenta, textař a podnikatel Michal Horáček.Před čtyřmi lety se do prezidentského klání pustilo devět kandidátů. Jména těch, kteří na konci roku do boje o prezidentský post vstoupí, zatím sice jasná nejsou, jisté ale je, že se vládní strany chtějí dohodnout na společném kandidátovi, který by se postavil expremiérovi Andreji Babišovi. Lídr ANO svou ochotu vydat se do boje o Hrad zatím sice nepotvrdil oficiálně, představil ale obytné auto, kterým chce od února cestovat po Česku.„Moje prezidentská kampaň byla koncipována spíše jako umělecké dílo než reálná politika,“ vzpomíná Horáček na minulé volební utkání a dodává, že z mnoha důvodů ho prohra nemrzí. „Nastoloval jsem ale témata, která jsem si přál, aby nastolovali ostatní kandidáti. Zejména úplnou otevřenost. Zveřejnil jsem třeba do poslední koruny veškerý svůj majetek, nebo svou nejpečlivější lékařskou prohlídku, protože voliči mají vědět, jestli bude kandidát schopen úřad vykonávat naplno,“ vysvětluje v rozhovoru. Dodává k tomu, že nejasnosti ohledně zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana v posledních měsících ho neudivují. „To je setrvalý stav, netýká se to jen naší země. I jinde politici tají svůj zdravotní stav,“ dodává.Uchazeč o prezidentský post se přitom může voleb účastnit pouze v případě, že nasbírá 50 tisíc ověřených podpisů občanů, nebo podporu 20 poslanců, či deseti senátorů. Horáček ovšem vyzývá, aby letošní kandidáti vyrazili mezi lidi a svou kandidaturu postavili na jejich hlasech: „Aby ukázali, že mají odvahu a vytrvalost postavit se na náměstí vesnic a měst a mluvit s těmi lidmi. Jedna věc je legálnost, druhá legitimita a tohle mi přijde čestnější než nominace od poslanců nebo senátorů,“ komentoval.Podle něj je na místě právě kvůli občanské volbě prezidenta zpřesnit pozici hlavy státu v Ústavě. „Přímo volený prezident musí mít daleko víc hlasů, dokonce asi 3 miliony a to je víc, než když ho volil parlament. Roli prezidenta bych sice neposílil, ale lépe ji definovat. Když je napsáno, že něco podepíše, tak aby to podepsal. Ta Ústava je psaná pro slušné lidi a zpřesnění pravidel by bylo dobré,“ vysvětluje.Posílila pozici hlavy státu hlavně přímá volba, nebo záleží spíš na osobní výbavě a politické šikovnosti prezidenta? A změnilo se Česko od posledního prezidentského klání, a to i přispěním Miloše Zemana?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Sněmovna zlomila rekord, když nedokázala rozhodnout o důvěře vládě ani po celonočním jednání. Kvůli dlouhé rozpravě, kam se zapojili hlavně zástupci opozice, tedy ANO a SPD, se na plánované hlasování zatím nedostalo. Jak dlouho může celý proces trvat?Hostem Ptám se já byl politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.Poslanci a poslankyně se k přerušenému jednání Sněmovny o vyslovení důvěry vládě Petra Fialy znovu sejdou v šest večer, a to navzdory faktu, že vládní pětikoalice má v dolní komoře pohodlnou většinu 108 hlasů.Mimořádnou schůzi k financování Starostů a nezávislých (STAN) se ale opozičním stranám prosadit nepodařilo. Na problém upozornily i Seznam Zprávy, když napsaly, že za sponzorskými firmami STAN stojí i člověk stíhaný v daňové kauze. Kromě toho zhruba tři miliony korun dorazily na účet Starostů od dvou desítek personálně spřízněných společností s neprůhlednými spoluvlastníky na Kypru a v Lucembursku.Předseda Starostů a ministr vnitra Vít Rakušan tvrdí, že jeho strana neporušila zákon, a proto se taky darované peníze vracet nechystá. Lídr opoziční SPD Tomio Okamura nicméně žádá premiéra Fialu o Rakušanovo odvolání z vlády a společně s ANO volají po zřízení parlamentní vyšetřovací komise.Uškodí kauza kolem stranického financování Starostům a nezávislým i celé vládě? A může ohrozit i pozici Víta Rakušana ve vládě ještě dříve, než kabinet získá důvěru?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Poslanecká sněmovna věnovala tuto středu zvlášt důležitému hlasování - a sice jednání o vyslovení důvěry vládě Petra Fialy. Jednání se jako tradičně stalo přehlídkou opozice, vláda má nicméně v dolní komoře jasnou většinu a výsledek je tak předem jistý. Jak vnímá vítězná koalice výtky Babišových poslanců?Hostem Ptám se já byl předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.Podle Bendy je programové prohlášení vlády, se kterým s žádostí o vyslovení důvěry před poslance přistoupila, pouhým územ, který není zakotvený v Ústavě. „Pro co si vláda jde, je vládní důvěra, to je ten skutečný ústavní akt,“ vysvětlil Benda s tím, že kritiku, kterou dosud slyšel u úst Andreje Babiše nebo Tomia Okamury na půdě Sněmovny, v podstatě nevnímá.Opozice vládě vyčítala nekonkrétní programové prohlášení, nereálné sliby o plánovaných škrtech v letošním rozpočtu a třeba exministryni financí Aleně Schillerové v něm chyběla konkrétní čísla.Podle nejdéle sloužícího poslance Bendy by ale prohlášení mohlo být naopak i obecnější, protože čtyři roky roky vlády nelze naplánovat do minuty. „Představa, že v programu, který mám zpracovat do 30 dnů od jmenování vlády, popíšu detailně následující čtyři roky, mi přijde myšlenkově nenormální,“ bránil Fialův kabinet.Podle šéfa poslaneckého klubu občanských demokratů má vláda před sebou řadu úkolů, mezi nimi i návrat Česka k normální parlamentní demokracii. Snahou kabinetu by ale mělo být především napravit chaos, který tu podle Bendy za poslední dva roky vznikl nejen kvůli covidu.„Tedy řízení země jedním mužem prostřednictvím sms, tiskové konference každých 24 hodin a dnešní situace, kdy nikdo z nás neví, jaká opatření platí a co se na něj vztahuje,“ popsal Benda a uznal, že v dosavadním rozhodování a výrocích nového ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) vidí také limity: „Vlastimil Válek by měl mluvit méně než mluví, jeho příklady nejsou to pravé ořechové, ale nemyslím, že by pravidla dělal složitější,“ dodal.Kromě řízení země zasažené pandemií čeká vládní koalici Spolu v následujících měsících ještě další výzva, plánuje totiž najít a postavit společného kandidáta do prezidentských voleb, které se budou konat začátkem příštího roku. „Musíme najít někoho, kdo to chce a kdo má šanci být zvolen, to jsou podstatné parametry,“ řekl Benda s tím, že o průběhu druhého kola prezidentských voleb má v podstatě jasno: „Jsem osobně přesvědčen, že by Andrej Babiš v druhém kole prohrál s téměř každým alespoň trošku normálním kandidátem, protože nemá sjednocující prvek jako Miloš Zeman,“ odhaduje.Jaká Fialova vláda bude? Co o ní ukazuje programové prohlášení a jak dobře je napsané? A vydrží koalice Spolu dál táhnout v politice za jeden provaz?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ode dneška se v Česku zkracují karantény a izolace na pět dnů. Vztahovat se měly i na očkované, to se na poslední chvíli změnilo. Je to správný krok?Hostem Ptám se já byl biochemik Jan Konvalinka.Vláda na poslední chvíli o týden prodloužila výjimku z izolace pro očkované a pro ty, kteří koronavirus prodělali v nedávné době. Do karantény po rizikovém kontaktu s nakaženým nemusí, pokud nemají příznaky covidu. Na druhé straně po pěti dnech neskončí izolace těm, kterým přetrvávají příznaky.Podle biochemika Konvalinky je zkrácení karantény rozumným krokem. Umí si ale představit, že místo pěti dnů by byla sedmidenní. „Kdybychom ovšem drželi všechny deset nebo čtrnáct dní v karanténě, nikdo by tady možná nezbyl. Přineslo by to větší škody než samotná choroba. U izolace by ale určitě měl být na závěr negativní test, ideálně PCR. To zatím neplatí, ale diskuze o tom stále probíhá,“ vysvětlil.Zkracování obou lhůt přichází i kvůli tomu, že v Česku už dominuje omikron, jak potvrdil na začátku týdne Státní zdravotní ústav. Výrazný nástup omikronové vlny zemi ale podle Konvalinky teprve čeká. „Vidíme v jiných zemích, že ten nárůst je velmi rychlý, ale naštěstí velmi rychle opadne. Čekal bych velký nárůst na konci tohoto týdne, ale v únoru to snad bude za námi,“ vysvětlil.„Kdybych měl říct nějakou svoji predikci, jak to dopadne, tak bych doufal, že bude spousta nakažených, ale že nemocnice nebudou zahlceny a nebude příliš mnoho obětí,“ popsal svůj pohled na možný vývoj v následujících týdnech. Dodal ovšem, že není na místě omikron podceňovat a to v ohledu na další průběh očkování i dodržování protiepidemických omezení. „Opatření mají smysl z pohledu zpomalení šíření viru v populaci. Pravděpodobně ho nakonec dostaneme všichni, i my očkovaní, ale kdybychom ho dostali všichni najednou, tak i to malé procento vážných průběhů by dokázalo zahltit nemocnice,“ upřesnil.A lze předpovědět, kdy koronavirová pandemie skončí? „Stále nevíme, zda v březnu nebo na podzim nepřijde nová, nebezpečnější mutace koronaviru. Ale když se podíváte na dřívější světové pandemie, tak málokdy trvaly déle než dva roky. Omikron už je tak nakažlivý, že se s ním potká skoro každý a zdá se, že nějaký druh imunity omikron způsobuje. Můj odhad spojený s doufáním je, že tohle už bude konec. A domnívám se, že by to mohlo být už v letošním roce,“ předpověděl Konvalinka.Jaké potíže může způsobit varianta omikron Česku? Je to labutí píseň globální pandemie, nebo se máme připravit na další nečekané zvraty ve vývoji koronaviru? A je správný krok, aby pracovníci kritické infrastruktury měli možnost chodit za určitých podmínek i s pozitivním testem do práce?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vládu Petra Fialy čeká už tento týden hlasování o důvěře. Ve Sněmovně má koalice jasnou většinu, a výsledku se tak bát nemusí.Připravit by se ale měla na ostrou kritiku opozice. Zejména hnutí ANO a jeho politici totiž už teď nenechávají na nových ministrech nit suchou. Jaké hlavní výhrady vůči nové vládě ANO má?Hostem Ptám se já byl exministr dopravy a průmyslu a obchodu, nyní poslanec ANO Karel Havlíček.Hnutí ANO zažívá premiéru v opozičních lavicích a nové vládě Petra Fialy (ODS) dává jasně najevo, že mu některé plány nového kabinetu nevoní. Podle Havlíčka ale Babišovi poslanci žádnou soutěž o to, kdo bude k nové vládě kritičtější, rozhodně nemají. „To, že se popíchneme je normální. Když se podívám za co všechno nás – a v jaké situaci – kritizovala opozice, myslím, že jsme v tomhle ještě docela rozumní,“ komentoval Havlíček.On sám se přitom v posledních dnech postavil kriticky například k programovému prohlášení, se kterým bude ve středu Fialův kabinet žádat Sněmovnu o důvěru. Podle něj prohlášení vůbec neřeší tři základní problémy, které si vláda vytyčila k řešení – koronavirovou epidemii, inflaci a růst cen energií.„V prohlášení nevidím, jak řešit tyhle tři oblasti. O energetice tam není skoro nic kromě dlouhodobých řešení. Ke covidu je tam, že se s ním musíme naučit žít. U inflace jsem také nenašel řešení. Je to hodně o obecných frázích, ale nevidím, jak by se mělo lepšit to, co by vláda chtěla,“ kritizoval. Především v oblasti řízení pandemie by podle něj lidé chtěli vědět, jaké kroky vláda připravuje. „Pokud je řečeno, že se musíme naučit s covidem žít, musí být vysvětleno, s jakým scénářem počítat. Zda to budou nějaká režimová opatření či povinnost se očkovat u nějakých skupin a tak dále,“ řekl.Jako ambiciózní naopak Havlíček vnímá plán vlády na ušetření 80 miliard v přepracovaném rozpočtu: „Vzhledem k tomu, jak se situace vyvíjí od začátku roku, nemyslím, že se vládě podaří tolik seškrtat,“ dodal.Exministr a bývalý vicepremiér také odmítá tvrzení, že by nový premiér Petr Fiala byl úspěšnější než Andrej Babiš přinejmenším v tom, že se mu podařilo prosadit kandidáta na ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) navzdory výhradám prezidenta Miloše Zemana. Podle Havlíčka Babiš v minulosti o ministerských kandidátech, které Zeman odmítl jmenovat, nebyl nikdy sám přesvědčen a snažil se pouze vyjít vstříc koaličnímu partnerovi.„Nesporně je ale úspěch, že se Petrovi Fialovi podařila do Vánoc postavit vláda, jako pětikoalice to neměli jednoduché. Je to i díky docela rozumné opozici. I díky nám, že jsme nic neblokovali,“ dodal Havlíček.Jakou opoziční politiku bude hnutí Andreje Babiše zastávat? A neselhala minula vláda při jednání zařazeni jádra mezi zelené zdroje energie?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nová vláda už má své programové prohlášení. To by už příští týden mělo projít Sněmovnou a pak se kabinet Petra Fialy naplno ujme moci. Jakou vizi má Fialova vláda pro Česko?Hostem Ptám se já je ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).Vláda ve čtvrtek odpoledne odsouhlasila znění svého programového prohlášení pro roky 2022 až 2024. Před poslance s ním pak předstoupí příští středu, když bude Poslaneckou sněmovnu žádat o důvěru. Na prvních prioritách už ale ministři začali na svých resortech pracovat.„První věc, kterou jsme řešili, je změna fungování Ústředního krizového štábu, za minulé vlády k němu vznikly konkurenční struktury, jako Rada vlády pro zdravotní rizika, tu jsme zrušili. Štáb jsme zúžili a posunuli jeho termín k jednání vlády. Cílem je, aby tam také chodili lidé, kteří mají skutečné rozhodovací kompetence,“ komentoval první kroky na Ministerstvu vnitra Rakušan. Pod ministerstvem má ale vzniknout i skupina proti dezinformacím v covidové sféře, která bude sdružovat odborníky z různých resortů.A velké změny prý čekají i Českou poštu, ta by se podle Rakušana měla proměnit tak, aby umožňovala občanům lepší komunikaci se státem i v odlehlejších částech republiky. V některých oblastech ale podle ministra vnitra čeká i šetření. „Rezervy u pošty vidím ve středním managementu, ten je skutečně přebujelý, ne u lidí na přepážkách, potom je na místě redukce poboček, ale nechceme, aby mizela pošta z regionů a vesnic. Tedy, že někde nezůstanou velké nemovitosti, ale zredukovalo by se to,“ vysvětlil.Nový ministr vnitra na sebe nedávno upoutal například schůzkou s policejním prezidentem Janem Švejdarem, po které Švejdar oznámil konec ve vedení a posléze odchod od policie. Rakušan ale měl Švejdarovi sdělit pouze své věcné výtky například ke slovům policejního prezidenta, že povinné očkování znemožní práci ve sborech až desetitisícům policistů.Nový ministr vnitra by prý za sebe povinnost očkování vítal. „Skutečně myslím, že kdo je v první linii, dennodenně s lidmi a chrání naši bezpečnost, má být očkovaný kvůli sobě, své rodině i tomu, koho potkává,“ řekl s tím, že čeká ještě na rozhodnutí ohledně uznávání protilátek po prodělání onemocnění.Kromě setkání se Švejdarem byla překvapivá i Rakušanova dvě prosincová setkání s hradním kancléřem Vratislavem Mynářem, na kterých se podle Rakušana měly řešit například prezidentovy výhrady k ministerským kandidátům. „Tehdy jsem schůzku s kancléřem konzultoval se všemi předsedy koaličních stran, včetně premiéra Fialy. Bylo mi doporučeno tam jít,“ upřesnil. Podruhé prý šlo o plánování způsobu, jak bude ministr informovat prezidenta o bezpečnostní politice Česka. „Já nemám číslo na prezidenta Zemana, pokud mě pan kancléř pozve, že chystáme návštěvu u prezidenta, nevím, jaká je jiná možnost. Jsem ale poučen, pokusím se tyhle věci řešit po telefonu,“ dodal.Jaké proměny čekají českou státní správu, policii nebo třeba Českou poštu? Proč nový ministr vnitra chodí za hradním kancléřem Mynářem? A kdo jsou sponzoři hnutí STAN?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].