Společnost DEPO Ventures už několik let pořádá v Praze konferenci Engaged Investments, která se zaměřuje především na investory do start-upů. Její aktuální ročník právě probíhá. Zakladatel a partner DEPO Ventures Petr Šíma usiluje o to, aby byznysoví andělé, kteří investují do start-upů v počátečních fázích, postupovali jako profesionálové. „Ale je těžké, aby se business angel choval zcela profesionálně, to by byla práce na plný úvazek. Jinak jde hodně o náhodu, o štěstí, o to, aby se připojil k těm správným lidem,“ říká Šíma. Navíc je třeba se k tomu proinvestovat, udělat množství investic. „Někdo si myslí, že udělá jednu dvě investice, a trefí se. Ale tak to není, jde o rizikový kapitál, valná většina investic nevyjde tak dobře, jak by si člověk představoval,“ vysvětluje Šíma.Evropa je jedním z nejbohatších regionů na světě, ale neinvestujeme tu rizikově. Je to způsob myšlení: Mám peníze a už o ně nechci přijít. Ale s tím se nic nového nevytvoří.A co se ještě dozvíte:zda v Česku přibývají investoři do start-upů, jak se mění jejich investiční znalosti a v čem dělají investoři chybyproč je při investování důležitá přeshraniční spolupráce a v čem to start-upům i samotným investorům pomáhájak dohánět propast mezi investováním do start-upů a přístupem k venture kapitálu v USA a v Evropějak se vyvíjí trh s rizikovým kapitálem v Česku i jinde a zda už na něm vznikají další bubliny, jako během pandemie coviduzda v Česku vzniká dostatek nových podnikatelských nápadůna čem záleží úspěch start-upu při hledání investic, jaké jsou nejčastější chyby, které při prezentaci investorům dělajía na jaké oblasti a sektory se investoři nyní nejvíc zaměřují, co má největší perspektivuTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Proč jsou data nad zlato? Je v Česku dostatek moderních zlatokopů, tedy datových analytiků? Jaké vlastnosti a schopnosti by měli mít? A v čem dělají firmy při datové analýze nejčastěji chyby? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali s Otou Novotným, prorektorem pro rozvoj a Corporate Relations na VŠE v Praze.Co se ještě dozvíteProč se letos vyplatí dorazit na KPMG Data Festival a co tam hosty všechno čeká?Jak datovou analýzu promění nástup umělé inteligence?Jak důležitá je v datové analytice etika?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Z výzkumu personální agentury Předvýběr.cz plyne, že Češi dlouhodobě patří ke spokojeným zaměstnancům. „Jedním z důležitých faktorů je dobrý šéf. Prostředí, ve kterém se člověk nachází, i vedení ve firmě je důležité, aby se zaměstnanci cítili dobře,“ říká šéf a spolumajitel společnosti Předvýběr.cz František Boudný. Zaměstnavatelé se podle něj snaží pracovat na tom, aby šéfové byli opravdu správnými lídry a – na rozdíl od dřívějška – měli určitý přesah. „Šéf by neměl brát jen pracovní rovinu, ale musí to být také psycholog, stratég, aby věděl, jak se bavit se zaměstnanci. Ne na každého platí stejný metr,“ říká Boudný. V podcastu také vysvětluje, proč se s kolegou rozhodli po 16 letech podnikání odprodat majoritní podíl ve firmě fondu Genesis.Co se ještě dozvíte?Jaká je aktuální situace na pracovním trhu, jak se mění poptávka po vhodných kandidátech ze strany firem.Zda je pro uchazeče o zaměstnání nyní těžší najít dobrou práci než dříve.Jak se v posledních letech proměnila kvalita kandidátů.Zda se kandidáti v životopisech spíše přeceňují, nebo naopak podceňují a jestli o sobě píšou do životopisů pravdu.Co říká transparentnímu odměňování, které brzy zavede zákon, a zda je ve firmách normální bavit se o tom, kolik bere kolega.Jaké to bylo zakládat agenturu během finanční krize v roce 2008 a zda by něco udělal během 16 let v podnikání jinak.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Proč jsou právníci chodící ega a často se nevybíravě chovají ke svým kolegyním, o tvrdé advokátní práci nebo třeba těžké roli matek v advokacii jsme si povídali s Petrou Stupkovou, zakladatelkou advokátní kanceláře Legitas. A řeč přišla i na to, proč byla pro její kariéru tak důležitá babička a jak rychle vystřízlivět z naivních představ o právní praxi.Co se ještě dozvíteJak by se mělo změnit studium práv v Česku.Jak tvrdá byla její koncipientská zkušenost a proč už dnes začínající právníci nemusí tolik dřít.Proč se mladým nechce do advokacie.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Jádrem byznysu Conteg Group je výroba komponentů pro datacentra. Specializují se například na IT a průmyslové rozvaděče. Před časem se však vrhli také na výdejní boxy. Šéf a spoluzakladatel firmy Vít Voláček v podcastu Na vlně podnikání říká, že jim chtějí dát další rozměr. Aby to nebyla jen plechová krabice, kde si člověk vyzvedne zásilku z e-shopu. Mohou sloužit jako úschovny zavazadel, automatizované recepce v kancelářích, lidé si jejich využitím mohou předávat věci. „Snažíme se z těch boxů dělat univerzální zařízení, a to nejen ve veřejném, ale i v soukromém prostoru. Jako jsou administrativní budovy, továrny nebo rodinné či bytové domy,“ říká Voláček. Zaměřují se i na obce. Voláček chce, aby v nich bylo co nejvíc služeb, které jsou běžně dostupné ve městě. V podcastu se dozvíte, proč boxy zatím nemohou nahradit poštovní schránky.A co se ještě dozvíte?Proč k výrobě komponentů pro datacentra či IT a průmyslových rozvaděčů přidali také chytré výdejní boxy OX Point.Jaký potenciál mají samoobslužné boxy, a to nejen pro samotnou firmu, ale i pro celý trh.Zda má smysl se bránit vizuálnímu smogu a jak se vyhnout tomu, aby obce zavalily výdejní boxy různých služeb.Jaké technologické novinky jsou s boxy spojeny a na co všechno se dají použít.Jak se proměňuje byznys datových center a co do nich Conteg Group dodává.Díky čemu uspěli v tendru na rozvaděče pro datová centra a celkovou infrastrukturu sídla NATO v Bruselu.Co dělat, aby datová centra nepotřebovala tolik energie a byla udržitelná.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Když Radoslav Slovák v roce 2006 hledal na Moravě práci, zjistil, že mu žádná firma nevyhovuje. A tak si s kolegou založili vlastní. Vývojářská společnost Edhouse se od té doby rozrostla až na 150 zaměstnanců a její softwarová řešení využívá řada světových firem. Povídali jsme si nejen o podnikatelském příběhu téhle party moravských „ajťáků“, ale i o tom, jak by se měla změnit výchova nových IT odborníků a jak se v tom Edhouse angažuje.Co se ještě dozvíte:Kde konkrétně se lze setkat se softwarovými řešeními Edhouse.Jak ovlivňuje svět vývojářů umělá inteligence.Jaký zájem mají děti o programování a proč je velká škoda, že dívek a žen je v tomto oboru stále málo.Proč Edhouse nemá problém najít na trhu kvalitní odborníky na IT.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Česká společnost Xmarton vstoupila na trh v roce 2016 s unikátním řešením, které svým zákazníkům v té době nenabízely ani prémiové značky. Umožňovala propojení auta s mobilním telefonem, cílem bylo přitom usnadnit sdílení vozidel mezi více řidiči bez nutnosti fyzického předávání klíčů od auta. Od té doby se možnosti tohoto systému rozrostly do mnohem větší šířky. Dnes Xmarton zvládá kompletní správu, monitoring a ovládání auta. S ředitelem společnosti Janem Peškem jsme si povídali nejen o tom, co všechno Xmarton umí, ale i o jeho plánech do budoucna. Třeba o tom, jak startovat auto vlastním hlasem. Xmarton to prý bude umět už za dva roky.Co se ještě dozvíte?Jak je celý systém zabezpečený.Kdo jsou zákazníci firmy a jaké plány na rozvoj společnost má.Zda je služba dostupná i mimo hranice ČR.Jaká je cena licence.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

O tom, jak rodičovství zbrzdí kariérní růst matek (případně tátů, kteří se rozhodnou zůstat s dítětem doma) a dlouhá rodičovská připravuje nejen je, ale celou českou ekonomiku o spoustu peněz už byly popsány stovky stran vědeckých prací. Andrea Bohačíková, šéfka a zakladatelka neziskové organizace M.arter se už roky snaží, aby se situace v tomto ohledu zlepšila. Povídali jsme si spolu o tom, co vše její neziskovka podniká, o tom s čím vším bojují mámy a tátové na rodičovské dovolené a jaké konkrétní kroky by měly podniknout firmy, aby nepřicházely o potenciál čerstvých rodičů, kteří chtějí pracovat.Co se ještě dozvíteJaké kurzy M.arter rodičům nabízí a o jaké je největší zájemCo je to akcelerátor Ženy na startu AWEJak velkou komunitu rodičů už se M.arter podařilo vytvořitTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Na začátku bylo kimči, pak přibyly omáčky z různých koutů světa. Teď se chystá svíčková a rajská. Zakladatel firmy Živina Martin Kudera říká, že jeho výrobky mají lidem zjednodušovat přípravu jídel světových chutí. Jinými slovy chce, aby si mohli doma připravit, co znají ze svých oblíbených bister a restaurací. "Hledáme recepty, které jsou na trhu nejoblíbenější a zároveň složité na přípravu v domácím prostředí. Jinými slovy, kde jim můžeme nejvíce pomoci," říká Kudera v podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?- jak se Kudera jako marketér dívá na způsob komunikace, kterým na sebe během léta upozornilo Brašnářsrví Tlustý- jak nejlépe budovat loajalitu zákazníků pomocí marketingu a jak se vyrovnat s výkyvy objednávek během roku   - zda bylo právě období covidu, kdy Živina začínala, nejlepší pro vytváření nové značky v oblasti gastronomie- proč začali s výrobou kimči jako prvního produktu a jaké tehdy bylo v Česku o této korejské specialitě povědomí- jaké bariéry musí nová značka při vstupu na trh překonat a jak se s nimi vyrovnat- jak vybírají další "živiny", další produkty, které vedle kimči začali nebo začnou vyrábět- odkud berou suroviny pro výrobu pochutin, jak kontrolují jejich kvalitu a jak se produkty vyrábějíTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Firmy v posledních dvou letech omezily investice do digitalizace. Když už, tak chtějí menší zakázky, ale větší digitální projekty nevypisují, říká Tomáš Páral, šéf a spoluzakladatel technologicko-konzultační firmy MoroSystems, kde se zabývají se i vývojem softwaru na míru. Firmy podle Párala o digitalizaci a vývoji softwaru přemýšlejí jako nákladu, a nikoliv jako o investici. Chtějí třeba zautomatizovat nějaký proces za co nejnižší cenu. "Kdyby se na to dívali jako na investici a kladli si otázku, co získají tím, že celý proces zdigitalizují nebo jak se jim to vrátí v tržbách či nevynaložených nákladech, přemýšlelo by se jim o tom lépe," říká Páral. A v podcastu to celé rozebírá.A co se ještě dozvíte?- proč digitalizace státu drhne, co by to mohlo zlepšit a jak si vzít příklad ze soukromé sféry- proč je nutné při tvorbě nových digitálních nástrojů a řešení zapojovat i uživatele- kde dělají zadavatelé vývoje softwaru největší chybu, na co by se měli zaměřit a jak hledat priority- co firmám nejčastěji brání posunout se v digitalizaci a jak nejlépe nastavit spolupráci mezi týmy zákazníka a odběratele- proč starší systémy nyní potřebují změny, kdy už nestačí jen je záplatovat a případné nové funkce stavět na nich- zda bude do budoucna zájem o modernizace digitálních systémů a jaké trendy nyní na trhu převládají- proč v části MoroSystems kolegové navzájem vědí o svých mzdách, co to přináší a jak funguje koncept otevřené firmy Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Výkon fotovoltaických panelů postupem času klesá, což je známý fakt. Panely však čelí také povětrnostním a dalším vlivům, a vedle přirozené degradace se na nich mohou objevit i různé závady. Ze země může vše vypadat v pořádku, ale lidské oko nedokáže zachytit všechny problémy. I drobné závady přitom mohou majitele elektrárny zbytečně připravit o vyrobené kilowatthodiny. Tam, kde lidské oko nestačí, přicházejí na řadu drony a umělá inteligence. „Uděláme množství fotek a umělá inteligence poté na pořízených termálních snímcích hledá teplotní anomálie, tedy rozdíly teplot na jednotlivých plochách. Na základě algoritmů pak vyhodnocuje typ závad,“ říká Martin Doležal, technický ředitel a spoluzakladatel firmy DroneTech. Rozlišují přibližně 16 typů závad a následně doporučují, co mají technici s těmito závadami udělat.A co se ještě dozvíte?co vše, jaká zařízení a objekty lze pomocí dronů zkoumat, a jakými dalšími metodami lze průmyslové objekty prohlížetjak probíhá kontrola fotovoltaiky pomocí dronů a jak důkladně je třeba se na ni připravitjak dlouho drony nad fotovoltaickými elektrárnami létají, kolik snímků pořídí a jak podrobné tyto snímky jsouzda je nutné pro každý let dronu nad průmyslovými objekty žádat o speciální povolenív čem a jak se mění kvalita solárních panelů a jak často se v Česku objevují poruchové či nekvalitní solární panelypo kolika letech se začne projevovat výraznější degradace panelů, které jsou vystaveny povětrnostním vlivůmjakým směrem se nyní ubírá vývoj solárních panelů a na co se jejich výrobci aktuálně nejvíce zaměřujíjak se vyvíjejí průmyslové drony a co všechno musí ovládat piloti, kteří je řídíTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Rodina Anovčínů dokázala na jižní Moravě během posledních tří dekád vybudovat z malé stavební firmy obří holding AF Group, který zahrnuje firmy ze stavebnictví, gastronomického sektoru, energetiky či realitního byznysu. S výkonným ředitelem holdingu Josefem Anovčínem jsme si povídali o tom, jak složité je přebírat vedení skupiny od otce, jaké jsou výhody a negativa rodinného podnikání, nebo proč se rodina rozhodla zachránit Sklárnu Květná a udržet v ní ruční výrobu skla, která započala již před 230 lety.Co se ještě dozvíteJaká je aktuální situace ve stavebnictví?Jak těžké je uřídit tak pestrou směsici firem.Proč je pro AF Group tak důležitá sounáležitost s regionem, v němž působí.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Cider, vyráběný alkoholovým kvašením jablečného moštu, je zajímavý nápoj. „Pivo je tu hodně zakořeněné a má silnou pozici. Je těžké proniknout na trh s něčím novým,“ říká Alexandros Samaras, šéf výrobce ciderů a kombuchy F.H. Prager. Místo na trhu pro tento nápoj však podle něj existuje, a to jako doplněk k dalším alkoholickým nápojům. Samaras s kolegy hledá průsečík mezi řemeslnou výrobou, která umožní pracovat s jablkem a kvašením tradičním způsobem, a průmyslovou produkcí, díky níž lze dlouhodobě udržet stejnou chuť. Poslechněte si, jak se to dělá. F.H. Prager také vidí rostoucí zájem spotřebitelů o kombuchu, a proto se na ní teď začali více soustředit.A co se ještě dozvíte?proč některé pivovary a značky se svým ciderem neuspěly a v čem to F.H. Prager dělá jinakjak výroba cideru probíhá, jaké odrůdy jablek se k ní využívají a proč je F.H. Prager dováží z Anglieproč loni koupili vlastní jablečný sad a jakou část budou využívat pro hořkosladké „ciderové“ odrůdyv jakých místech se cidery nejvíc prodávají, zda v restauracích nebo v obchodechjaké příchutě jsou nejoblíbenější a jak se daří nealkoholickým variantám ciderůproč se F.H. Prager pustil také do výroby kombuchy, koho by s ní chtěli oslovit, co bylo největší bariérou a jak to překonaliv čem F.H. Prageru pomáhá, že je součástí nápojářské skupiny Kofola, a v čem se jeho cesta od mateřské společnosti odlišujeTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Legenda praví, že Isaac Newton objevil gravitační zákon, když seděl pod stromem a na hlavu mu spadlo jablko. Podnikateli Paulu Tesarovi spadlo na Floridě na hlavu něco podstatně většího – leguán. I proto loni své softwarové studio přejmenoval po tomhle zvířeti na Iguana Technology. V podcastu Na vlně podnikání jsme si povídali o tom, proč v USA zběhl ze studií medicíny k programování, jaké to bylo budovat v USA a EU technologický byznys, v čem všem se život v Česku a za oceánem liší a samozřejmě i o byznysu jeho vývojářského studia, mezi jehož klienty patří třeba Nestlé, E.on Drive, nebo zprostředkovatel pronájmu karavanů Campiri.A co se ještě dozvíte?Jaké jsou hlavní rozdíly a výzvy při budování technologických týmů a startupů v USA a EU?Co považuje za aktuální technologické trendy a jaký je podle něj potenciál AI?Jakých fuckupů se v podnikání dopustil?Jak se to stalo, že se z Pavla Tesaře stal Paul Tesar?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Petr Rýdl s manželkou Janou jsou typickým příkladem lidí, kteří dlouhá léta pracují v korporátu, ale dlouhodobě zvažují, že by si chtěli vyzkoušet vlastní podnikání. A že si jednou splní svůj sen. Jen dlouho nevědí, co by to mělo být. Nakonec byla u rozjezdu jejich byznysu náhoda. Před šesti lety koupili školu vaření Ola Kala, kam Petr před tím chodil jako klient. Byť – jak říká – sám vůbec není zdatným kuchařem. „Věděli jsme, že se nechceme spojit s nějakým produktem, ale že by to mělo být něco ve službách, něco spojeného s kvalitním servisem,“ vysvětluje Rýdl v podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?Co znamená v češtině Ola Kala a co má tohle slovní spojení společného s vařením.Proč Petr Rýdl před lety zavedenou školu vaření v centru Prahy koupil.Co byl dosavadní největší risk při vlastním podnikání a v čem se to odlišuje od zaměstnání a práci pro jiné.Na jaké klienty se Ola Kala orientuje a co je nejdůležitější pro to, aby se je podařilo oslovit.O jaké typy kurzů je největší zájem, jak se to mění a jak vznikají nápady na nové kurzy.Zda pomáhá, pokud kurzy vede nějaká celebrita, ať už jde o známé šéfkuchaře nebo herce a zpěváky, kteří se kolem vaření točí.Proč svá dvě pražská studia, kde se konají kurzy vaření, doplnili také o food truck a co v něm nabízejí.Co je za rostoucím zájmem o street food v Česku.Co Rýdlovi dává vlastní tvorba básní a písňových textů pod pseudonymem JednoDuše a zda se nějak prolíná s podnikáním.V čem básničky dělají svět lepším.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Ondřej Hlaváč se společně s kamarádem Lukou Budíkem posledních několik let věnovali automatizaci v zákaznické péči či datové analýze. Když pak přemýšleli, kam se posunout dál, napadlo je využít automatizaci a umělou inteligenci v oblasti práva. Vznikl tak startup Advomate, který pomáhá právníkům pracovat efektivněji díky automatizaci právních procesů jako je tvorba rešerší, revize dokumentů nebo práce s předpisy a judikaturou. Povídali jsme si o tom, co všechno jejich nástroj dokáže, na jakých principech funguje, jak moc usnadňuje právníkům práci a jak by se díky umělé inteligenci mohla proměnit celá právní profese.Co se ještě dozvíte?Nakolik lze umělé inteligenci důvěřovat a do jaké míry je nutné ji kontrolovat?Jak se k využití umělé inteligence staví samotní právníci?Jaké jsou další možnosti využití AI v právu?S jakými překážkami se v byznysu nejčastěji setkávají?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Žádná jiná lihovina v Česku nedosahuje takových prodejů jako tuzemák. Navíc je poptávka dlouhodobě stabilní, netrpí výkyvy jako jiné lihoviny. „Chceme tuzemák dlouhodobě udržet na trhu. Určitě nikdy neskončí tím, že by nechutnal, že by ho lidé přestali pít a nahradili ho jinou lihovinou,“ říká ředitel jindřichohradecké likérky Fruko-Schulz Josef Nejedlý. Firma je po Božkovu jeho druhým největším výrobcem. „Receptura tuzemáku je stejná od poválečných let. Začali jsme na etiketu dávat plachetnici, protože klasický rum byl spojený s námořníky,“ dodává Nejedlý. Přestože lidé znají nejvíc právě tuzemák, portfolio likérky je mnohem širší. Firma na sebe upozornila třeba ginem, který uvedla na trh pod značkou Ibalgin. Je také největším výrobce absintu na světě.A co se ještě dozvíte?Jakou část výroby v likérce Fruko-Schulz tvoří tuzemák a kde všude se pije, jaké další lihoviny v Jindřichově Hradci vyrábějí.Jak se za poslední desetiletí změnily chutě Čechů a jak ve Fruko-Schulz vymýšlejí nové příchutě.Co nyní pijí mladí, v čem se to odlišuje od starších generací a jak na to v likérce reagují.Kde se vzala myšlenka na Ibalgin, co se na tom nelíbilo výrobci známého léčiva, jak to celé dopadlo a zda chystají něco podobného.V čem stát přistupuje nefér k jednotlivým typům alkoholu a proč se blokuje zdanění tichého vína.Proč likérku získali před 12 lety ruští majitelé, jak situaci změnila válka a v čem to Fruko-Schulz komplikovalo život.Co s likérkou nyní zamýšlejí její noví čeští majitelé, kteří firmu získali letos na jaře.Která země je největším odběratelem absintu od Fruko-Schulz a kam všude se lihoviny z Jindřichova Hradce vozí.Jak se hodlá likérka vyrovnat s celosvětovým poklesem prodeje tvrdého alkoholu.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Od vzniku bitcoinu už uplynulo patnáct let. Štěpán Uherík, finanční ředitel SatoshiLabs a kryptopeněženky Trezor, říká, že bitcoin za tu dobu prokázal, že má smysl. „Potřeba decentralizovaných peněz, které nejsou řízeny státem, se potvrdila. Za těch patnáct let nebyla nalezena žádná chyba v bitcoinové síti, která by způsobila nějaký fatální kolaps celé technologie,“ říká Uherík. Navíc se podle něj vytvořila kolem bitcoinu masa lidí, která ho nejen používá, ale současně dokázala proniknout do jeho filozofické podstaty. V následujících 15 letech podle Uheríka potvrdí bitcoin tezi, že jde o digitální zlato. „Nečekám, že se za něj začnou běžně kupovat rohlíky v samoobsluze, byť je to technicky možné a bitcoin to dokáže. Měl by být nezávislým decentralizovaným aktivem a de facto digitálním zlatem. Něco, čemu lidé důvěřují, co si můžou kryptograficky prověřit, co můžou držet a je to nezabavitelné,“ říká Uherík. Podle něj ale zapomínáme na to, že svoboda obecně, svoboda podnikání i svoboda transakcí je to, co pomohlo euroatlantické civilizaci k bohatství a úspěchu.A co se ještě dozvíte?proč Uherík staví zeď mezi bitcoin a ostatní kryptoměny, v čem se od nich odlišujezda může vzniknout nějaká kryptoměna, která by bitcoin, za nímž je nyní asi polovina tržní kapitalizace všech kryptoměn, nakonec převálcovalajak Uherík hodnotí letošní spuštění ETF založených na bitcoinu a dalších kryptoměnách a jaká jsou s tím spojena rizikajaké jsou tři hlavní důvody pro existenci decentralizovaných penězproč je z hlediska uchování hodnoty dobré, že je bitcoin volatilní, a jak to bude s výkyvy jeho hodnoty do budoucnajak se mění přístup České národní banky k bitcoinu a kryptoměnám a jaké příležitosti má v této oblasti Českoco pro budoucnost bitcoinu představují digitální měny centrálních bankco je Index finanční tyranie a které země tomuto žebříčku vévodíkolik uživatelů už získala první hardwarová kryptoměnová peněženka Trezor a jaké s ní v SatoshiLabs mají plány do budoucnaa jak do těch plánů zapadá společnost Invity, která je jedním ze subjektů ve skupině SatoshiLabsTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Startupová bublina, kterou jsme ve světě i v Česku zažili během covidu, sice splaskla, nové mladé firmy však stále vznikají. A ti nejlepší zakladatelé umějí získat kapitál za podmínek, které jsou pro ně přijatelné. „Panuje tu nyní racionálnější prostředí, ale nám to vyhovuje,“ říká partner venture kapitálového fondu Kaya Martin Rajčan. Fondy podle něj kapitál mají a hledají příležitosti, které mohou uspět v horizontu 10 až 15 let. Nezávisle na současné situaci. „Jsme dlouhodobí investoři. Neumíme předpovědět nejbližších 18 měsíců, ale víme, že za pět deset let tyto technologické firmy budou úspěšně. Některé z nich, ne všechny. A na to sázíme,“ říká Rajčan.A co se ještě dozvíte?čemu se venture kapitálové fondy aktuálně věnují a zda už se po loňském propadu objevují nové příležitosti k investicímv čem je současná situace pro zakladatele start-upů lepší než během covidové bubliny a zda se změnil přístup investorůjaké nové obory a příležitosti se pro venture kapitálové fondy objevily a na jaké sektory sází Kayajak zakladatelé start-upů v regionu a jejich týmy získávají sebevědomí a jak se jejich týmy dotahují na své kolegy ze západních zemív čem se liší startupová scéna v Londýně, kde Rajčan dlouhodobě žije, od té pražské a v čem má Praha dobré renoméco pro rozvoj start-upů může udělat stát, kdy dává smysl, aby jim stát pomáhal napřímo i finančně, případně přes fondyjak se Rajčan dostal na střední školu do Indie, co ho na tom bavilo a co mu to dalo do životaa jak se zbavit strachu při rozhodováníTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Česko je v Evropě jednou ze zemí, kde je pořízení vlastního i nájemního bydlení nejméně dostupné. Změnit v tomto ohledu situaci k lepšímu se již pár let snaží společnost Dostupné bydlení České spořitelny. S jejím šéfem Markem Blahou jsme si povídali, proč se v České spořitelně vůbec rozhodli pustit do výstavby dostupného bydlení, jaké projekty už rozjeli, kolik jich ještě chystají a pro koho bude bydlení se zvýhodněnými cenami nájmů určeno. A probrali jsme i nejnovější vládní program podpory tohoto typu bydlení, který před pár dny představil premiér Petr Fiala.Co se ještě dozvíte?O kolik bude nájemné v dostupném bydlení nižší v porovnání s tím tržním.Kolik plánuje Česká spořitelna do podpory dostupného bydlení investovat.Jaké jsou negativní společenské dopady špatné dostupnosti bydlení.Kde vzít finance na stavbu desítek tisíc potřebných dostupných nájemních bytů.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Do prostředí bojových sportů, kde se bojovníci v osmiúhelníkové kleci snaží jeden ze druhého vymlátit duši Petr Filipec na první pohled moc nezapadá. Štíhlý mladý muž s vizáží intelektuála přesto už pár let působí jako výkonný ředitel Oktagon MMA, největší organizace, která v Česku a na Slovensku pořádá turnaje bojových sportů. Povídali jsme si s ním o tom, jak funguje byznys Oktagonu, jak se mu vydařila expanze do Německa a Velké Británie, do jakých dalších zemí by se Oktagon mohl vypravit, a samozřejmě i o velkých turnajích, které bude v nejbližší době pořádat. Co se ještě dozvíte?Kdo jsou diváci Oktagonu a jak se liší v jednotlivých zemích.Jaký Oktagon očekává letos hospodářský výsledek.Jak se pohybují příjmy zápasníků a kolik lidí je v Česku a na Slovensku schopno uživit se MMA.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Psal se rok 1993, když Eduard a Miroslav Poncovi založili společnost Betonpres vyrábějící betonovou střešní krytinu. Z původně lokální firmy, kdy tašky vyráběli ručně ve třech lidech,se podnik změnil v celorepublikového dodavatele. S bratry jsme si povídali o tom, jak se firma i jejich obor podnikání změnil za poslední tři dekády a probrali jsme třebva i to, jak se podniká ve firmě, kde působí nejen jejich manželky, ale i čtyři jejich synové.A co se ještě dozvíte?Kdy se firma dostala na hranu existence a jak se ji podařilo zachránit.Jak obtížné je sehnat v současnosti zaměstnance?Jaký je současný stav stavebního sektoru.Jak se to stalo, že byli včas připraveni na energetickou kriziTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Nábytkářská firma Profil Nábytek z Humpolce by se dala považovat za prototyp rodinné firmy. Založili ji před 33 lety čtyři nadšenci - truhláři. Nejprve vyráběli okna, dveře či schody a postupně se propracovali k různým druhům nábytku. Ve firmě nyní pracují i jejich děti. A to na různých pozicích, od architektů po obchod. "Jsme čtyři, máme čtyři rodiny a dohromady třináct nástupníků. Vyzkoušeli jsme různé kombinace, nakonec jsme se rozhodli angažovat výkonného ředitele a dali jsme mu vizi, kam firmu dovést," říká František Čermák, obchodní ředitel a spolumajitel firmy. Profil Nábytek dodává do kanceláří, nemocnic, hotelů, velkých showroomů i dalších prostor. Vybavili třeba i Muzeum Jana Husa v Kostnici či Národní filmový archiv.    A co se ještě dozvíte? - co je nutné splnit, aby byl design i nábytek nadčasový, a jak dlouho by nábytek měl sloužit - jaké jsou hlavní trendy, které se nyní v designu a v nábytku prosazují - s jakým dřevem Čermák rád pracuje a v čem se jednotlivé druhy dřeva liší - kde všude lze najít nábytek od firmy Profil Nábytek - do jaké míry je těžké sehnat truhláře a další pracovníky - jak čtveřice majitelů plánuje předat firmu svým nástupcům - jak jsou majitelé spokojeni s najatým výkonným ředitelem a jak spolupráce mezi nimi funguje   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.  

Nábytkářská firma Profil Nábytek z Humpolce by se dala považovat za prototyp rodinné firmy. Založili ji před 33 lety čtyři nadšenci - truhláři. Nejprve vyráběli okna, dveře či schody a postupně se propracovali k různým druhům nábytku. Ve firmě nyní pracují i jejich děti. A to na různých pozicích, od architektů po obchod. "Jsme čtyři, máme čtyři rodiny a dohromady třináct nástupníků. Vyzkoušeli jsme různé kombinace, nakonec jsme se rozhodli angažovat výkonného ředitele a dali jsme mu vizi, kam firmu dovést," říká František Čermák, obchodní ředitel a spolumajitel firmy. Profil Nábytek dodává do kanceláří, nemocnic, hotelů, velkých showroomů i dalších prostor. Vybavili třeba i Muzeum Jana Husa v Kostnici či Národní filmový archiv. A co se ještě dozvíte?- co je nutné splnit, aby byl design i nábytek nadčasový, a jak dlouho by nábytek měl sloužit- jaké jsou hlavní trendy, které se nyní v designu a v nábytku prosazují- s jakým dřevem Čermák rád pracuje a v čem se jednotlivé druhy dřeva liší- kde všude lze najít nábytek od firmy Profil Nábytek- do jaké míry je těžké sehnat truhláře a další pracovníky- jak čtveřice majitelů plánuje předat firmu svým nástupcům- jak jsou majitelé spokojeni s najatým výkonným ředitelem a jak spolupráce mezi nimi fungujeTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Vystudoval zdravotní školu, pak dělal nějakou dobu svářeče, aby nakonec zakotvil v čele rodinné firmy MK Lůžkoviny, která prodává bytový textil. Kariérní cesta Jakuba Kalvody je sice poněkud klikatá, na každém kroku ale sbíral zkušenosti, které se mu nyní zúročují. Během pár let dokázal obrat malého rodinného podniku více než zdesetinásobit. Jak se mu to podařilo, kolik úsilí to stálo, co se povedlo a jakých chyb se dopustil, o tom všem i mnohém dalším jsem si povídali v dalším díle našeho podcastu Na vlně podnikání.     A co se ještě dozvíte? Jak se mu daří budovat společnost bez investorů. Jaké jsou výhody a nevýhody rodinného podnikání. Jak se podniká v textilním průmyslu v Česku. Proč je v Česku tak málo textilních dílen a proč si přesto troufají otevřít svou vlastní.   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Vystudoval zdravotní školu, pak dělal nějakou dobu svářeče, aby nakonec zakotvil v čele rodinné firmy MK Lůžkoviny, která prodává bytový textil. Kariérní cesta Jakuba Kalvody je sice poněkud klikatá, na každém kroku ale sbíral zkušenosti, které se mu nyní zúročují. Během pár let dokázal obrat malého rodinného podniku více než zdesetinásobit. Jak se mu to podařilo, kolik úsilí to stálo, co se povedlo a jakých chyb se dopustil, o tom všem i mnohém dalším jsem si povídali v dalším díle našeho podcastu Na vlně podnikání.  A co se ještě dozvíte?Jak se mu daří budovat společnost bez investorů.Jaké jsou výhody a nevýhody rodinného podnikání.Jak se podniká v textilním průmyslu v Česku.Proč je v Česku tak málo textilních dílen a proč si přesto troufají otevřít svou vlastní.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Šárka Litvinová sice vystudovala orientalistiku, věnovala se hindštině, ale téměř celý profesní život zasvětila firmě Asiana. S manželem ji založili začátkem 90. let a nejvíc se proslavili portálem Letuška.cz, díky němuž naučili Čechy nakupovat letenky na internetu. Prodej letenek se však za ta léta hodně proměnil. "Usilujeme o to, aby to klient nevnímal, ale je to změť obrovského chaosu. Chybí jakási konsolidovanost, standardy. Každá letecká společnost to má jinak," říká Litvinová. Vedle povídání o byznysu přišla v tomto díle podcastu řeč i na Indii.   A co se ještě dozvíte? - jak moc paní Litvinovou po 30 letech ještě podnikání baví a jak si v rodinné firmě rozdělili kompetence - jak ve firmě se stovkou zaměstnanců řeší nástupnictví a kdo má při rozhodování o strategii poslední slovo  - v čem se v průběhu let změnil nábor nových pracovníků, co je při hledání nových lidí nejdůležitější - do jaké míry se proměnil způsob prodeje letenek na internetu a podle čeho se lidé při výběru rozhodují - jaký je výhled na letošní sezónu a jak se mění struktura prodávaných letenek - jak často ještě jezdí paní Litvinová do Indie, v čem se největší země a životní podmínky v ní změnily - na co v souvislosti s Indií vzpomíná a co ji její studia a první životní zkušenosti daly do podnikání   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.  

Šárka Litvinová sice vystudovala orientalistiku, věnovala se hindštině, ale téměř celý profesní život zasvětila firmě Asiana. S manželem ji založili začátkem 90. let a nejvíc se proslavili portálem Letuška.cz, díky němuž naučili Čechy nakupovat letenky na internetu. Prodej letenek se však za ta léta hodně proměnil. "Usilujeme o to, aby to klient nevnímal, ale je to změť obrovského chaosu. Chybí jakási konsolidovanost, standardy. Každá letecká společnost to má jinak," říká Litvinová. Vedle povídání o byznysu přišla v tomto díle podcastu řeč i na Indii.A co se ještě dozvíte?- jak moc paní Litvinovou po 30 letech ještě podnikání baví a jak si v rodinné firmě rozdělili kompetence- jak ve firmě se stovkou zaměstnanců řeší nástupnictví a kdo má při rozhodování o strategii poslední slovo - v čem se v průběhu let změnil nábor nových pracovníků, co je při hledání nových lidí nejdůležitější- do jaké míry se proměnil způsob prodeje letenek na internetu a podle čeho se lidé při výběru rozhodují- jaký je výhled na letošní sezónu a jak se mění struktura prodávaných letenek- jak často ještě jezdí paní Litvinová do Indie, v čem se největší země a životní podmínky v ní změnily- na co v souvislosti s Indií vzpomíná a co ji její studia a první životní zkušenosti daly do podnikáníTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Když před více než třiceti lety začínali rodiče Petry Vránové s pražením ořechů, neměli ještě ani jednoho zaměstnance. Jeli tehdy nepřetržitým provozem a u pražícího stroje se střídali po dvanácti hodinách. Dnes je jejich podnik Alika z Čelčic vůbec největší pražírnou ořechů ve střední Evropě, zaměstnanců má desítky a každoroční obrat ve stovkách milionů korun. Jak se povedlo něco takového vybudovat na zelené louce, jak těžké bylo předání firmy do rukou dvou dcer, či o plánech tohoto podniku do budoucnosti jsme si povídali s generální ředitelkou firmy Alika Petrou Vránovou v dalším dílu podcastu Na vlně podnikání.   A co se ještě dozvíte? Odkud oříšky a arašídy dovážejí? Jak odlišné jsou, pokud jde o pražené ořechy, chutě Čechů, Němců, či Švédů? Jak těžké je sehnat zaměstnance a nakolik firmě pomáhá automatizace a robotizace?Jaké ořechy jsou nejdražší a nejvzácnější? Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.  

Když před více než třiceti lety začínali rodiče Petry Vránové s pražením ořechů, neměli ještě ani jednoho zaměstnance. Jeli tehdy nepřetržitým provozem a u pražícího stroje se střídali po dvanácti hodinách. Dnes je jejich podnik Alika z Čelčic vůbec největší pražírnou ořechů ve střední Evropě, zaměstnanců má desítky a každoroční obrat ve stovkách milionů korun. Jak se povedlo něco takového vybudovat na zelené louce, jak těžké bylo předání firmy do rukou dvou dcer, či o plánech tohoto podniku do budoucnosti jsme si povídali s generální ředitelkou firmy Alika Petrou Vránovou v dalším dílu podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?Odkud oříšky a arašídy dovážejí?Jak odlišné jsou, pokud jde o pražené ořechy, chutě Čechů, Němců, či Švédů?Jak těžké je sehnat zaměstnance a nakolik firmě pomáhá automatizace a robotizace?Jaké ořechy jsou nejdražší a nejvzácnější?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Je třeba splnit hodně podmínek, aby kavárna uspěla. Zcela klíčové je však umístění. Jan Janák, spolumajitel sítě kaváren CrossCafe, říká, že podniky musejí být přímo na trasách, kudy lidé chodí. Pokud nejsou, lidé k nim nezahnou. "I padesát metrů může být daleko," říká Janák. V podcastu Na vlně podnikání mluví i o tom, proč si v jeho kavárnách lze koupit také polévky a teplá jídla. Nyní je CrossCafe v devíti městech, Janák však plánuje expanzi do řady dalších. Chce více rozhýbat i franšízový koncept. Právě hledá lepší model, jak k franšízantům přistupovat. A co se ještě dozvíte: - proč se jako provozovatel několika restaurací rozhodl před 17 lety zkusit štěstí v kavárenském byznyse - kam kavárenský byznys směřuje a zda v českých městech převládnou kavárenské sítě nad samostatně fungujícími podniky - jak se mění chování zákazníků a v čem jsou nyní náročnější - zda patří návštěva kavárny k věcem, které si lidé odepřou jako první, nebo naopak až jako poslední - a kde leží hranice, kolik jsou lidé za kafe ochotni platit - v čem CrossCafe ovlivňuje konkurence řetězců jako je Starbucks nebo Costa Coffee - zda se kavárny CrossCafe vrátí do Prahy, kde bylo před covidem šest kaváren, ale během covidu skončily - kolik peněz stojí otevřít novou kavárnu - a proč CrossCafe otevřelo svou vlastní pražírnu Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Je třeba splnit hodně podmínek, aby kavárna uspěla. Zcela klíčové je však umístění. Jan Janák, spolumajitel sítě kaváren CrossCafe, říká, že podniky musejí být přímo na trasách, kudy lidé chodí. Pokud nejsou, lidé k nim nezahnou. "I padesát metrů může být daleko," říká Janák. V podcastu Na vlně podnikání mluví i o tom, proč si v jeho kavárnách lze koupit také polévky a teplá jídla. Nyní je CrossCafe v devíti městech, Janák však plánuje expanzi do řady dalších. Chce více rozhýbat i franšízový koncept. Právě hledá lepší model, jak k franšízantům přistupovat.A co se ještě dozvíte:- proč se jako provozovatel několika restaurací rozhodl před 17 lety zkusit štěstí v kavárenském byznyse- kam kavárenský byznys směřuje a zda v českých městech převládnou kavárenské sítě nad samostatně fungujícími podniky- jak se mění chování zákazníků a v čem jsou nyní náročnější- zda patří návštěva kavárny k věcem, které si lidé odepřou jako první, nebo naopak až jako poslední- a kde leží hranice, kolik jsou lidé za kafe ochotni platit- v čem CrossCafe ovlivňuje konkurence řetězců jako je Starbucks nebo Costa Coffee- zda se kavárny CrossCafe vrátí do Prahy, kde bylo před covidem šest kaváren, ale během covidu skončily- kolik peněz stojí otevřít novou kavárnu- a proč CrossCafe otevřelo svou vlastní pražírnuTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Začít krátce po pádu komunistického režimu prodávat v Česku sypaný čaj z celého světa nezní zrovna jako dobrý byznys plán. Češi byli tehdy zvyklí rozeznávat maximálně černý, zelený či bylinný čaj a většina z nich vůbec netušila, co to sypaný čaj je. Navzdory počátečním komplikacím se Petru Zelíkovi a jeho firmě Oxalis podařilo uspět. Dnes Petr Zelík provozuje největší síť obchodů se sypaným čajem v Česku a jeho firma loni oslavila třicet let existence. Jak těžké bylo naučit Čechy pít ty nejkvalitnější světové čaje, jak se měnily jejich chuťové preference a kolik čaje se v Česku vlastně vypije? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali v dalším dílu našeho podcastu Na vlně podnikání.   A co se ještě dozvíte? Jak se pozná kvalitní čaj? Jaký nejlepší a nejhorší čaj Petr Zelík pil? Jaké čaje Češi pijí nejraději? Jak Oxalis přežil covid, válku na Ukrajině, inflaci a energetickou krizi? A jaké má plány do budoucnosti? Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Začít krátce po pádu komunistického režimu prodávat v Česku sypaný čaj z celého světa nezní zrovna jako dobrý byznys plán. Češi byli tehdy zvyklí rozeznávat maximálně černý, zelený či bylinný čaj a většina z nich vůbec netušila, co to sypaný čaj je. Navzdory počátečním komplikacím se Petru Zelíkovi a jeho firmě Oxalis podařilo uspět. Dnes Petr Zelík provozuje největší síť obchodů se sypaným čajem v Česku a jeho firma loni oslavila třicet let existence. Jak těžké bylo naučit Čechy pít ty nejkvalitnější světové čaje, jak se měnily jejich chuťové preference a kolik čaje se v Česku vlastně vypije? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali v dalším dílu našeho podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?Jak se pozná kvalitní čaj?Jaký nejlepší a nejhorší čaj Petr Zelík pil?Jaké čaje Češi pijí nejraději?Jak Oxalis přežil covid, válku na Ukrajině, inflaci a energetickou krizi? A jaké má plány do budoucnosti?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Výkyvy teplot jsou stále extrémnější. To výrazně ovlivňuje provoz datových center. “Komplikace nebude v tom, jak do datového centra energii dodat, ale jak to vše v extrémních teplotách uchladit,” říká Václav Svátek ze společnosti ČMIS, která poskytuje hosting a další cloudová a serverová řešení. V letních měsících se navíc teplo nedá efektivně zužitkovat, musí se pouštět ven. Datová centra se proto stěhují za levnější energií nebo za chladnějším klimatem, do Skandinávie či do Kanady. Velké nadnárodní firmy zase experimentují s datovými centry pod mořskou hladinou. A co se ještě dozvíte: - jak datová centra zvládají provoz spojený s nárustem umělé inteligence - co může pomoci s chlazením datových center - proč se některé vlády snaží omezovat výstavbu velkých datových center a zda to dává smysl - jakou část nákladů datových center tvoří platby za energie - co si Václav Svátek myslí o přístupu státu k digitálním technologiím a IT a proč to tak často drhne - v jaké míře se datová centra potýkají s útoky na data a co musí řešit v souvislosti s NIS2 - kolik firem podle Svátkova odhadu čelilo vydírání ze strany hackerů a zda by vyděračům zaplatil - čím by se firmy měly řídit, aby dokázaly čelit hackerským útokům a jak nejlépe zabezpečit datové centrum Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Výkyvy teplot jsou stále extrémnější. To výrazně ovlivňuje provoz datových center. “Komplikace nebude v tom, jak do datového centra energii dodat, ale jak to vše v extrémních teplotách uchladit,” říká Václav Svátek ze společnosti ČMIS, která poskytuje hosting a další cloudová a serverová řešení. V letních měsících se navíc teplo nedá efektivně zužitkovat, musí se pouštět ven. Datová centra se proto stěhují za levnější energií nebo za chladnějším klimatem, do Skandinávie či do Kanady. Velké nadnárodní firmy zase experimentují s datovými centry pod mořskou hladinou.A co se ještě dozvíte:- jak datová centra zvládají provoz spojený s nárustem umělé inteligence- co může pomoci s chlazením datových center- proč se některé vlády snaží omezovat výstavbu velkých datových center a zda to dává smysl- jakou část nákladů datových center tvoří platby za energie- co si Václav Svátek myslí o přístupu státu k digitálním technologiím a IT a proč to tak často drhne- v jaké míře se datová centra potýkají s útoky na data a co musí řešit v souvislosti s NIS2- kolik firem podle Svátkova odhadu čelilo vydírání ze strany hackerů a zda by vyděračům zaplatil- čím by se firmy měly řídit, aby dokázaly čelit hackerským útokům a jak nejlépe zabezpečit datové centrumTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Prorazit v oblasti módy není jednoduché. Trendy se rychle střídají, jejich tempo a podobu určují vesměs velké značky. Martin Kůs a Ondřej Hyrš ovšem před pár lety našli díru na trhu, dokázali prorazit a od nuly vybudovat módní značku Vuch. Příprava jedné kolekce zabere zhruba šest měsíců, brzy odstartují přípravu na předvánoční sezónu. "Je to dlouhá doba, ale nedovedu si moc představit, že bychom ji ještě dokázali zkrátit," říká Kůs. Každý z kroků podle něj zabere nějaký čas a nedá se moc obejít. V podcastu jsme probírali i ekonomickou stránku jeho podnikání a marže v oboru.   A co se ještě dozvíte: - co přesně znamená název značky Vuch [:vuš:] a proč se dva kamarádi z paneláku v Chrudimi vrhli na módní byznys - s jakým módním doplňkem před devíti lety začínali, proč právě s ním a jak rychle první kolekci prodali - v jaké míře se v módě při přípravě nových kolekcí využívají data a analytika - zda se Vuch spíše drží trendů světových značek, nebo se od nich snaží odlišit - jak se za devět let existence značky proměnili zákazníci značky a jak na to Kůs s Hyršem reagují - zda se jejich výrobky a módní kousky dají označit jako punk - proč je pro Kůse nyní pochopení nejmladší generace v módě a zacílení na ni náročné - jak se v prostředí nikdy nekončících slevových akcí drží udržet sílu a exkluzivitu značky - a v jakém rozmezí se v módním byznyse pohybují marže   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Prorazit v oblasti módy není jednoduché. Trendy se rychle střídají, jejich tempo a podobu určují vesměs velké značky. Martin Kůs a Ondřej Hyrš ovšem před pár lety našli díru na trhu, dokázali prorazit a od nuly vybudovat módní značku Vuch. Příprava jedné kolekce zabere zhruba šest měsíců, brzy odstartují přípravu na předvánoční sezónu. "Je to dlouhá doba, ale nedovedu si moc představit, že bychom ji ještě dokázali zkrátit," říká Kůs. Každý z kroků podle něj zabere nějaký čas a nedá se moc obejít. V podcastu jsme probírali i ekonomickou stránku jeho podnikání a marže v oboru.A co se ještě dozvíte:- co přesně znamená název značky Vuch [:vuš:] a proč se dva kamarádi z paneláku v Chrudimi vrhli na módní byznys- s jakým módním doplňkem před devíti lety začínali, proč právě s ním a jak rychle první kolekci prodali- v jaké míře se v módě při přípravě nových kolekcí využívají data a analytika- zda se Vuch spíše drží trendů světových značek, nebo se od nich snaží odlišit- jak se za devět let existence značky proměnili zákazníci značky a jak na to Kůs s Hyršem reagují- zda se jejich výrobky a módní kousky dají označit jako punk- proč je pro Kůse nyní pochopení nejmladší generace v módě a zacílení na ni náročné- jak se v prostředí nikdy nekončících slevových akcí drží udržet sílu a exkluzivitu značky- a v jakém rozmezí se v módním byznyse pohybují maržeTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Společnost Comgate patří k největším poskytovatelům online plateb v Česku. S jejím ředitelem Jakubem Ouhrabkou jsme si povídali o dvacetileté historii firmy, o tom, jak se téhle společnosti sídlící v Hradci Králové daří bojovat s obřími nadnárodními konkurenty a probrali jsme i plány a cíle firmy pro letošní rok i vzdálenější budoucnost.      A co se ještě dozvíte? Kdo jsou typičtí klienti i hlavní konkurent Comgate? Stane se z Comgate banka? Proč Comgate nevyužívá cloud? Proč společnost působí v Hradci Králové a jaké jsou výhody, jež jí z toho plynou? Jak se Comgate liší od nadnárodní konkurence a díky čemu ji dokáže porážet.   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Společnost Comgate patří k největším poskytovatelům online plateb v Česku. S jejím ředitelem Jakubem Ouhrabkou jsme si povídali o dvacetileté historii firmy, o tom, jak se téhle společnosti sídlící v Hradci Králové daří bojovat s obřími nadnárodními konkurenty a probrali jsme i plány a cíle firmy pro letošní rok i vzdálenější budoucnost.   A co se ještě dozvíte?Kdo jsou typičtí klienti i hlavní konkurent Comgate?Stane se z Comgate banka?Proč Comgate nevyužívá cloud?Proč společnost působí v Hradci Králové a jaké jsou výhody, jež jí z toho plynou?Jak se Comgate liší od nadnárodní konkurence a díky čemu ji dokáže porážet.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Účetní patří k rutinním profesím a pro takové je důležité mít stanovená přesná pravidla a mantinely. Je to jeden z hlavních důvodů, proč majitelka společnosti UOL Účetnictví Jana Jáčová vyžaduje, aby její zaměstnanci chodili pracovat na pobočky. "Během covidu jsme změřili, že při práci z domova klesla výkonnost zhruba o 30 procent. Kdyby covid trval déle, firmu by to položilo," říká Jáčová. Spousta lidí chce pracovat z domova, ale sami si realisticky neuvědomují, jestli to pro ně opravdu je. "Sama nerada pracuji z domova. A chci, aby holky a kluci dodrželi časy, kdy jsou v práci a kdy mimo ní," říká šéfka účetní firmy, která proslula krátkými edukačními a náborovými videi na sociálních sítích.   A co se ještě dozvíte: - co nejvíc účetním firmám komplikuje život - jak Jana Jáčová bojuje s nedostatkem účetních a nových zájemců o obor - proč digitalizace v účetnictví postupuje velmi pomalu - jak firmě pomáhá aktivita šéfky v krátkých videích na sociálních sítích - proč UOL Účetnictví sází na rozvoj pobočkové sítě po celé zemi - kde firmy dělají v účetnictví největší chyby - kdy je firmy lepší nechat si účetnictví outsourcovat a kdy si ho raději zpracovávat samy - jak se Jáčová před dvaceti lety dostala k založení vlastní účetní firmy   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Účetní patří k rutinním profesím a pro takové je důležité mít stanovená přesná pravidla a mantinely. Je to jeden z hlavních důvodů, proč majitelka společnosti UOL Účetnictví Jana Jáčová vyžaduje, aby její zaměstnanci chodili pracovat na pobočky. "Během covidu jsme změřili, že při práci z domova klesla výkonnost zhruba o 30 procent. Kdyby covid trval déle, firmu by to položilo," říká Jáčová. Spousta lidí chce pracovat z domova, ale sami si realisticky neuvědomují, jestli to pro ně opravdu je. "Sama nerada pracuji z domova. A chci, aby holky a kluci dodrželi časy, kdy jsou v práci a kdy mimo ní," říká šéfka účetní firmy, která proslula krátkými edukačními a náborovými videi na sociálních sítích.A co se ještě dozvíte:- co nejvíc účetním firmám komplikuje život- jak Jana Jáčová bojuje s nedostatkem účetních a nových zájemců o obor- proč digitalizace v účetnictví postupuje velmi pomalu- jak firmě pomáhá aktivita šéfky v krátkých videích na sociálních sítích- proč UOL Účetnictví sází na rozvoj pobočkové sítě po celé zemi- kde firmy dělají v účetnictví největší chyby- kdy je firmy lepší nechat si účetnictví outsourcovat a kdy si ho raději zpracovávat samy- jak se Jáčová před dvaceti lety dostala k založení vlastní účetní firmyTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Lukáš Janoušek má za sebou bohatou podnikatelskou minulost. Byl marketingový ředitel a akcionář Twisto, ještě předtím spoluzaložil virtuálního operátora Gorila mobil, a také firmu Epico International, což je přední výrobce a prodejce mobilního příslušenství v Evropě. Před pár lety se pustil do dalšího byznysu, a to ve zcela nové oblasti. Spoluzaložil společnost Campiri, což je webová platforma, která se snaží kompletně digitalizovat proces půjčování a sdílení obytných karavanů. Jak sám říká, je to vlastně takové  „Airbnb pro obytňáky“. Povídali jsme si spolu například o tom, co ho k založení firmy vedlo, jak se liší klienti v jednotlivých zemích kde Campiri působí či co si slibuje od aktuálního spojení  s FreewayCamper, což je německá společnost, která od roku 2020 vybudovala rozsáhlou síť půjčoven karavanů a obytných vozů v Německu a Itálii.   Co se ještě dozvíte: Jak vypadá typický zákazník Campiri. Jak vstřícné je Česko ke karavanům a co by rozvoji výletů s obytňáky u nás nejvíce pomohlo. Kde bere Lukáš Janoušek inspiraci a jaký je vlastně šéf.   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Lukáš Janoušek má za sebou bohatou podnikatelskou minulost. Byl marketingový ředitel a akcionář Twisto, ještě předtím spoluzaložil virtuálního operátora Gorila mobil, a také firmu Epico International, což je přední výrobce a prodejce mobilního příslušenství v Evropě. Před pár lety se pustil do dalšího byznysu, a to ve zcela nové oblasti. Spoluzaložil společnost Campiri, což je webová platforma, která se snaží kompletně digitalizovat proces půjčování a sdílení obytných karavanů. Jak sám říká, je to vlastně takové „Airbnb pro obytňáky“. Povídali jsme si spolu například o tom, co ho k založení firmy vedlo, jak se liší klienti v jednotlivých zemích kde Campiri působí či co si slibuje od aktuálního spojení s FreewayCamper, což je německá společnost, která od roku 2020 vybudovala rozsáhlou síť půjčoven karavanů a obytných vozů v Německu a Itálii.Co se ještě dozvíte:Jak vypadá typický zákazník Campiri.Jak vstřícné je Česko ke karavanům a co by rozvoji výletů s obytňáky u nás nejvíce pomohlo.Kde bere Lukáš Janoušek inspiraci a jaký je vlastně šéf.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Panika v technologických firmách po loňských vlnách propouštění už utichla. "Finanční výsledky firem, které přistoupily k masovému propouštění nejsou špatné. Nyní spíše tlačí na efektivitu a dodání zisku majitelům," říká Miroslav Mejtský, partner společnosti Petyovský & Partners. To je firma, která se specializuje na pracovní migraci a relokace zaměstnanců. Firmy podle něj mají nyní čas na to, aby se podívaly podrobně "dovnitř". "I já mám firmu a nechci být neefektivní v tom, co dělám. Když rychle rostu, nekoukám doleva doprava. A když zpomalím, mám čas se podívat, co dává smysl. Velkou roli nyní hraje i umělá inteligence a firmy se chtějí zefektivňovat také po této stránce," vysvětluje Mejtský.   A co se ještě dozvíte: - kde chybí v technologickém sektoru nejvíce zaměstnanců a o jaké nedostatkové dovednosti se jedná - jak politika státu naznačuje, které profese budou za pár let chybět, a podle čeho bude třeba nastavit migrační politiku  - odkud pracovní migranti nejčastěji pocházejí a jak se to v posledních letech změnilo - jak velký zájem mají zahraniční pracovníci o Česko a co je pro ně hlavním motivátorem, aby mu dali přednost před jinými státy - co všechno je nutné pro úspěšnou relokaci zahraničního pracovníka udělat a jak dlouho to v průměru trvá - zda umělá inteligence a velké jazykové modely usnadní zahraničním pracovníkům relokaci a zda zůstane prostor pro specializované agentury - jak by stát měl přistupovat k migrační politice a proč nevyužije plný potenciál digitalizace při "cizineckém“ řízení   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Panika v technologických firmách po loňských vlnách propouštění už utichla. "Finanční výsledky firem, které přistoupily k masovému propouštění nejsou špatné. Nyní spíše tlačí na efektivitu a dodání zisku majitelům," říká Miroslav Mejtský, partner společnosti Petyovský & Partners. To je firma, která se specializuje na pracovní migraci a relokace zaměstnanců. Firmy podle něj mají nyní čas na to, aby se podívaly podrobně "dovnitř". "I já mám firmu a nechci být neefektivní v tom, co dělám. Když rychle rostu, nekoukám doleva doprava. A když zpomalím, mám čas se podívat, co dává smysl. Velkou roli nyní hraje i umělá inteligence a firmy se chtějí zefektivňovat také po této stránce," vysvětluje Mejtský.A co se ještě dozvíte:- kde chybí v technologickém sektoru nejvíce zaměstnanců a o jaké nedostatkové dovednosti se jedná- jak politika státu naznačuje, které profese budou za pár let chybět, a podle čeho bude třeba nastavit migrační politiku - odkud pracovní migranti nejčastěji pocházejí a jak se to v posledních letech změnilo- jak velký zájem mají zahraniční pracovníci o Česko a co je pro ně hlavním motivátorem, aby mu dali přednost před jinými státy- co všechno je nutné pro úspěšnou relokaci zahraničního pracovníka udělat a jak dlouho to v průměru trvá- zda umělá inteligence a velké jazykové modely usnadní zahraničním pracovníkům relokaci a zda zůstane prostor pro specializované agentury- jak by stát měl přistupovat k migrační politice a proč nevyužije plný potenciál digitalizace při "cizineckém“ řízeníTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Astratex, Ovečkárna, oděvní značka Unuodesign a také sportovní obchod Sportega. Všechny tyto značky patří do internetové skupiny Enterstore, která je součástí holdingu Hartenberg ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše. S Jozefem Kováčem, který v investičním fondu Hartenberg Capital působí jako investiční ředitel zodpovědný za e-commerce, jsme si povídali o tom, jak náročné byly poslední dva roky pro celý tento trh a jestli se v letošním roce situace zlepuje. Probrali jsme také, jak se jednotlivým firmám v Enterstore loni dařilo i zda plánuje další akvizice. A řeč byla i o tom, jak se liší vkus zákazníků v různých evropských zemích, pokud jde o spodní prádlo. A co se ještě dozvíte:Jak se v Enterstore poprali s poklesem celého českého trhu e-commerce?Jaká jsou základní kritéria, která internetová skupina Enterstore při investici posuzuje?Jak Enterstore nahlíží na případný vstup na burzu?Co udělá s tuzemským trhem e-commerce příchod velkých zahraničních hráčů? Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Mnohé firmy mají problém s daty. Tedy ne že by jich nedokázaly posbírat dost, problém však bývá datová roztříštěnost. Podniky mají svá data na mnoha místech, protože pro svůj byznys používají obrovské množství různých softwarových nástrojů. "Když chce management řešit obecné byznysové úkoly, když chce zjistit, jak se firmě daří, potřebuje data ze všech těchto systémů umět věrohodně propojovat," říká Petr Nemeth, šéf a zakladatel datového startupu Dataddo. Jinými slovy: je potřeba v každé firmě vytvořit jedno místo pravdy. Do podniků a firemních dat to mimo jiné přinese i větší transparentnost. A co se ještě dozvíte: - kde mají firmy největší problém s daty, v toku dat a co to nakonec znamená pro správnou interpretaci byznysu - co jsou to inteligentní datové trubky, k čemu jsou ve firmách potřeba a jak Dataddo umí data sbírat a propojovat - jak se Nemeth dostal k práci s daty a kdy ho napadlo věnovat se spojování a prezentaci dat na jednom místě - proč je daleko větším problémem integrace dat než jejich samotná interpretace - jak Dataddo získalo prvního klienta, taxislužbu Uber - zda je důležité pro úspěch start-upu sídlo v Silicon Valley a jak nejlépe oslovovat nové klienty  - proč Dataddo vidí příležitost na mladších trzích a v Latinské Americe a proč otevřeli pobočku v Brazílii - na jaké kulturní rozdíly naráží Nemeth při jednání se zákazníky Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Mnohé firmy mají problém s daty. Tedy ne že by jich nedokázaly posbírat dost, problém však bývá datová roztříštěnost. Podniky mají svá data na mnoha místech, protože pro svůj byznys používají obrovské množství různých softwarových nástrojů. "Když chce management řešit obecné byznysové úkoly, když chce zjistit, jak se firmě daří, potřebuje data ze všech těchto systémů umět věrohodně propojovat," říká Petr Nemeth, šéf a zakladatel datového startupu Dataddo. Jinými slovy: je potřeba v každé firmě vytvořit jedno místo pravdy. Do podniků a firemních dat to mimo jiné přinese i větší transparentnost.A co se ještě dozvíte:- kde mají firmy největší problém s daty, v toku dat a co to nakonec znamená pro správnou interpretaci byznysu- co jsou to inteligentní datové trubky, k čemu jsou ve firmách potřeba a jak Dataddo umí data sbírat a propojovat- jak se Nemeth dostal k práci s daty a kdy ho napadlo věnovat se spojování a prezentaci dat na jednom místě- proč je daleko větším problémem integrace dat než jejich samotná interpretace- jak Dataddo získalo prvního klienta, taxislužbu Uber- zda je důležité pro úspěch start-upu sídlo v Silicon Valley a jak nejlépe oslovovat nové klienty - proč Dataddo vidí příležitost na mladších trzích a v Latinské Americe a proč otevřeli pobočku v Brazílii- na jaké kulturní rozdíly naráží Nemeth při jednání se zákazníkyTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Podíl elektromobilů loni vzrostl na tři procenta nově prodaných vozů a zřejmě se bude zvyšovat i nadále. Registrace nových elektromobilů loni meziročně stouply o 70 procent. Podobným tempem roste i zájem o pořízení nabíječky. Bez ní to doma ani ve firmě nejde. Po podzimním zpřísnění dotací však spadl zájem od domácností, které si nabíječky pořizovaly pro případ, co kdyby si elektromobil jednou koupily. Miroslav Vejman, šéf společnosti Olife Energy, říká, že nyní převládá poptávka ze strany firem. "Často šlo o firmy, které mají zahraniční vlastníky a dostaly příkazem elektromobilitu šířit i v Česku. Ale teď už přibývá podniků, které samy chtějí být environmentální, šetřit na dopravě nebo si zabezpečit soběstačnost díky fotovoltaice v kombinaci s elektromobily,“ říká.A co se ještě dozvíte:- jak se mění poměr poptávky po nabíječkách ze strany firem a domácností a jakou roli v tom hrálo omezení dotací- jestli je - a bude - veřejná síť nabíječek dostatečná a proč Vejman od budování vlastní sítě veřejných nabíječek ustoupil- zda je podle Vejmana ve veřejných sítích lepší budovat pomalé, či rychlé nabíječky- jak velký je prostor pro inovace v oblasti nabíječek a co ho omezuje, co brzdí inovace- jak daleko je doba, kdy se baterie elektromobilů začnou využívat jako záložní zdroj elektrické sítě- kde dělají majitelé nabíječek při využívání největší chyby a na co by měli při instalaci pamatovat- jak těžké je s nabíječkami vyvíjenými a vyráběnými v Česku konkurovat čínskému hardwaru a softwaru- a zda ještě jezdí Mazda RX8, kterou si Vejman před 11 lety přestavěl na elektrický pohon Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Podíl elektromobilů loni vzrostl na tři procenta nově prodaných vozů a zřejmě se bude zvyšovat i nadále. Registrace nových elektromobilů loni meziročně stouply o 70 procent. Podobným tempem roste i zájem o pořízení nabíječky. Bez ní to doma ani ve firmě nejde. Po podzimním zpřísnění dotací však spadl zájem od domácností, které si nabíječky pořizovaly pro případ, co kdyby si elektromobil jednou koupily. Miroslav Vejman, šéf společnosti Olife Energy, říká, že nyní převládá poptávka ze strany firem. "Často šlo o firmy, které mají zahraniční vlastníky a dostaly příkazem elektromobilitu šířit i v Česku. Ale teď už přibývá podniků, které samy chtějí být environmentální, šetřit na dopravě nebo si zabezpečit soběstačnost díky fotovoltaice v kombinaci s elektromobily,“ říká.   A co se ještě dozvíte: - jak se mění poměr poptávky po nabíječkách ze strany firem a domácností a jakou roli v tom hrálo omezení dotací - jestli je - a bude - veřejná síť nabíječek dostatečná a proč Vejman od budování vlastní sítě veřejných nabíječek ustoupil - zda je podle Vejmana ve veřejných sítích lepší budovat pomalé, či rychlé nabíječky - jak velký je prostor pro inovace v oblasti nabíječek a co ho omezuje, co brzdí inovace - jak daleko je doba, kdy se baterie elektromobilů začnou využívat jako záložní zdroj elektrické sítě - kde dělají majitelé nabíječek při využívání největší chyby a na co by měli při instalaci pamatovat - jak těžké je s nabíječkami vyvíjenými a vyráběnými v Česku konkurovat čínskému hardwaru a softwaru - a zda ještě jezdí Mazda RX8, kterou si Vejman před 11 lety přestavěl na elektrický pohon   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Co rozhoduje o tom, že je reklamní kampaň úspěšná? A jak to zjistit ještě dřív, než se taková kampaň spustí? Společnost Behavio to umí a jak její spoluzakladatel Jiří Boudal tvrdí, velká část reklam jsou jen vyhozené peníze, protože jejich tvůrci dělají zásadní chyby. V rozhovoru jsme si mimo jiné povídali o tom, jaké to je, rozjet firmu s čtyřmi spolužáky z jednoho gymnázia, nebo zda by se metody Behavio daly použít i v politických kampaních. Co se ještě dozvíte Jak těžké bylo Behavio rozjet, co se povedlo a jaké fuck upy zažili Jak to vypadá s plánovanou expanzí na americký trh Kdo patří k jejich klientům a s jakými firmami spolupracovat nechtějí Jak se firmě finančně daří. Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Co rozhoduje o tom, že je reklamní kampaň úspěšná? A jak to zjistit ještě dřív, než se taková kampaň spustí? Společnost Behavio to umí a jak její spoluzakladatel Jiří Boudal tvrdí, velká část reklam jsou jen vyhozené peníze, protože jejich tvůrci dělají zásadní chyby. V rozhovoru jsme si mimo jiné povídali o tom, jaké to je, rozjet firmu s čtyřmi spolužáky z jednoho gymnázia, nebo zda by se metody Behavio daly použít i v politických kampaních. Co se ještě dozvíteJak těžké bylo Behavio rozjet, co se povedlo a jaké fuck upy zažiliJak to vypadá s plánovanou expanzí na americký trhKdo patří k jejich klientům a s jakými firmami spolupracovat nechtějíJak se firmě finančně daří.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Český trh e-commerce se po dvou letech nemalých propadů vrátil v závěru loňského roku k růstu. Ukazují to čerstvá data srovnávače Heuréka, podle nichž stoupl obrat českých e-shopů meziročně o dvě procenta. "Viděli jsme, že teď před Vánocemi lidé čekali na slevy. V polovině listopadu se spustily slevové akce a lidé najednou začali nakupovat," říká Konstantin Margaretis, spoluzakladatel a šéf společnosti Skladon, která pomáhá e-shopům s logistikou. Bylo to prý překvapivé, v předchozích letech narůstaly objemy obchodů s blížícími se svátky pozvolněji.   A co se ještě dozvíte: - ve kterých týdnech před Vánocemi nakupovali on-line lidé nejvíce, kdy bylo nejvíc objednávek - kterým segmentům se během uplynulé předvánoční sezóny nejvíc dařilo - zda bude i nadále sílit trend posilování velkých e-shopů, které rostou rychleji než zbytek trhu  - co je pro zákazníky při výběru zboží na e-shopech nejdůležitější a jakou roli v tom hraje rychlost dopravy či dodání - jak moc zatěžuje e-shopy vracení zboží a jak se vratky propisují do cen zboží a dopravy - v čem Margaretisovi pomohla kniha Jak vybudovat trvale úspěšnou společnost od Jima Collinse - jestli je lepší a výhodnější, aby firmu vedl extrovertní génius nebo spíše "nudný" a pečlivý ředitel - v čem výhoda velkého logistického skladu u Ostravy a jakým směrem povede expanze Skladonu   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Český trh e-commerce se po dvou letech nemalých propadů vrátil v závěru loňského roku k růstu. Ukazují to čerstvá data srovnávače Heuréka, podle nichž stoupl obrat českých e-shopů meziročně o dvě procenta. "Viděli jsme, že teď před Vánocemi lidé čekali na slevy. V polovině listopadu se spustily slevové akce a lidé najednou začali nakupovat," říká Konstantin Margaretis, spoluzakladatel a šéf společnosti Skladon, která pomáhá e-shopům s logistikou. Bylo to prý překvapivé, v předchozích letech narůstaly objemy obchodů s blížícími se svátky pozvolněji.A co se ještě dozvíte:- ve kterých týdnech před Vánocemi nakupovali on-line lidé nejvíce, kdy bylo nejvíc objednávek- kterým segmentům se během uplynulé předvánoční sezóny nejvíc dařilo- zda bude i nadále sílit trend posilování velkých e-shopů, které rostou rychleji než zbytek trhu - co je pro zákazníky při výběru zboží na e-shopech nejdůležitější a jakou roli v tom hraje rychlost dopravy či dodání- jak moc zatěžuje e-shopy vracení zboží a jak se vratky propisují do cen zboží a dopravy- v čem Margaretisovi pomohla kniha Jak vybudovat trvale úspěšnou společnost od Jima Collinse- jestli je lepší a výhodnější, aby firmu vedl extrovertní génius nebo spíše "nudný" a pečlivý ředitel- v čem výhoda velkého logistického skladu u Ostravy a jakým směrem povede expanze SkladonuTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Znáte mě líp, než moje vlastní žena. Tuhle větu prý slyší Filip Hrkal, zakladatel společnosti YellowCouch, velmi často. Jeho firma nabízí služby a technologie, které firmám pomohou nabírat nejvhodnější kandidáty a zároveň umožňují identifikovat potenciál stávajících zaměstnanců i jejich další rozvoj. Děje se tak s pomocí psychometrie, což je vědní obor psychologie, zabývajícím se měřením psychických jevů, jako jsou třeba osobnostní charakteristiky, postoje, schopnosti či znalosti. Bavili jsme se spolu o nesnadných podnikatelských začátcích, kdy musel překonávat počáteční nedůvěru firem, o tom, v jakém stavu je vlastně personalistika v Česku i o budoucnosti psychometrie.  A co se ještě dozvíte Jestli lze poznat, když lidé při diagnostice podvádějí Jak je testování drahé Jak rozsáhlé soubory dat už o lidech v Česku mají a jaké trendy z nich lze vyčíst Jak psychometrie pomáhá nejen náboru nových lidí, ale i mapování těch stávajících a hledání nových cest dalšího rozvoje firem. Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Znáte mě líp, než moje vlastní žena. Tuhle větu prý slyší Filip Hrkal, zakladatel společnosti YellowCouch, velmi často. Jeho firma nabízí služby a technologie, které firmám pomohou nabírat nejvhodnější kandidáty a zároveň umožňují identifikovat potenciál stávajících zaměstnanců i jejich další rozvoj. Děje se tak s pomocí psychometrie, což je vědní obor psychologie, zabývajícím se měřením psychických jevů, jako jsou třeba osobnostní charakteristiky, postoje, schopnosti či znalosti. Bavili jsme se spolu o nesnadných podnikatelských začátcích, kdy musel překonávat počáteční nedůvěru firem, o tom, v jakém stavu je vlastně personalistika v Česku i o budoucnosti psychometrie. A co se ještě dozvíteJestli lze poznat, když lidé při diagnostice podvádějíJak je testování drahéJak rozsáhlé soubory dat už o lidech v Česku mají a jaké trendy z nich lze vyčístJak psychometrie pomáhá nejen náboru nových lidí, ale i mapování těch stávajících a hledání nových cest dalšího rozvoje firem.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Inflace zdražila i pojištění, řešení škod je kvůli vyšší ceně práce i služeb dražší. Jak na to reagují firmy? Nemohou si úplně dovolit pojištění zrušit, tak si někdy nechávají upravit pojistné programy nebo rozsah pojištění. Někdy se zvyšuje spoluúčast, jindy se snižují limity. "Náklad na pojistné by byl až jeden z posledních, který by si klienti odřekli. Pokud někdo potřebuje snižovat náklady, snažíme se upravit parametry pojistné smlouvy," říká Roman Horváth, jeden ze zakladatelů, spolumajitel a jednatel pojišťovací makléřské společnosti Satum. Ale jsou i výjimky. U některých firemních flotil už narostla cena havarijního pojištění natolik, že si firmy vozy nepojišťují, ale vytvářejí si vlastní rezervy pro případ nehody.A co se ještě dozvíte:- zda se po několika krizových momentech, jako byl covid nebo válka na Ukrajině, změnil přístup firem k pojištění- a jestli se naopak v souvislosti s děním v posledních letech otevřely nějaké nové příležitosti, co lze pojišťovat- jak se pojistný trh v Česku proměnil od poloviny 90. let, kdy Satum začínal, a jak se změnila pozice makléřů na trhu- co všechno je třeba vzít do úvahy při konstrukci pojištění pro firmy, na co je třeba se zaměřit a jak v tom pomůže makléř- co pro firmy představuje největší rizika, z čeho se vychází při kalkulaci a co podniky v pojištění podceňují- zda se i mezi firemními klienty vyskytují pokusy o pojistné podvody a v jaké míře- jak se pojišťovny staví k ESG a Green Dealu, jak se to odráží konstrukci pojistek a v cenách pojištění- čím pojišťovny reagují na kybernetická rizika a jak se mění zájem firem o pojištění proti nim- co dělat, aby se firma a její podnikání udrželo po desítky letTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

K medicíně měla Karla Ašerová vždycky blízko. Vyrůstala v doktorské rodině, a tak nebylo divu, že sama začala na lékařské fakultě Univerzity Karlovy studovat. Tehdy také na vlastní kůži zažila, že když o sebe dostatečně nepečujete, může to mít špatné následky. Vedle studia medicíny tehdy učila na dvou zdravotních školách a ještě na půl úvazku pracovala jako pitevní laborant v ústavu anatomie a na soudním. Výsledkem bylo, že spala čtyři hodiny denně a nakonec se zdravotně zhroutila. Studium medicíny tak sice nedokončila, i díky téhle zkušenosti se k ní ale vlastně po několika letech obloukem vrátila. Dnes je Karla Ašerová spolumajitelkou a ředitelkou pražské privátní kliniky EliteMedical, která se zaměřuje na komplexní preventivní medicínu a onkologický screening. Věnuje se i oblasti longevity, tedy tomu, jak maximalizovat pravděpodobnost, že se dožijete vysokého věku v plném zdraví.     A co se ještě dozvíte: Jakou životní zkušenost dá člověku práce na pitevně Jak obtížné bylo založit privátní kliniku Co jsou nejčastější problémy, které klienti kliniky řeší Zda o své zdraví pečují spíše ženy, nebo muži Jaké oblasti prevence lidé často opomíjejí   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

K medicíně měla Karla Ašerová vždycky blízko. Vyrůstala v doktorské rodině, a tak nebylo divu, že sama začala na lékařské fakultě Univerzity Karlovy studovat. Tehdy také na vlastní kůži zažila, že když o sebe dostatečně nepečujete, může to mít špatné následky. Vedle studia medicíny tehdy učila na dvou zdravotních školách a ještě na půl úvazku pracovala jako pitevní laborant v ústavu anatomie a na soudním. Výsledkem bylo, že spala čtyři hodiny denně a nakonec se zdravotně zhroutila. Studium medicíny tak sice nedokončila, i díky téhle zkušenosti se k ní ale vlastně po několika letech obloukem vrátila. Dnes je Karla Ašerová spolumajitelkou a ředitelkou pražské privátní kliniky EliteMedical, která se zaměřuje na komplexní preventivní medicínu a onkologický screening. Věnuje se i oblasti longevity, tedy tomu, jak maximalizovat pravděpodobnost, že se dožijete vysokého věku v plném zdraví. A co se ještě dozvíte:Jakou životní zkušenost dá člověku práce na pitevněJak obtížné bylo založit privátní klinikuCo jsou nejčastější problémy, které klienti kliniky řešíZda o své zdraví pečují spíše ženy, nebo mužiJaké oblasti prevence lidé často opomíjejíTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Skupina Seyfor se rozkračuje a neustále přikupuje další společnosti z různých oblastí informačních technologií. Akvizice pomáhají firmě růst. Firma, která po sametové revoluci začínala prodejem účetního softwaru, si totiž klade za cíl stát se klíčovým evropským poskytovatelem IT řešení. Podnikům, které kupuje, ale nechává značnou volnost. Funguje to jako federace. "Majitelé, kteří nám prodávají firmu, v ní většinou nadále zůstávají. Tlačit na to, aby se měnila kultura a rituály firmy, by bylo kontraproduktivní. Dáme jim určitý servis z centrály, ale všechno ostatní, ať si dělají, jak jsou zvyklí," říká Daniel Šturm, marketingový ředitel Seyforu. A co se ještě dozvíte: - proč se před rokem rozhodli opustit značku Solitea a přejmenovat se na Seyfor a na jaká procenta povědomí o značce ve skupině cílí - jaká je dnes role a pozice Martina Cíglera, který před více než 30 lety skupinu zakládal - zda se při expanzi potýkají s rozdílným národním legislativním prostředím, jak se k těmto odlišnostem staví - co majitelé českých firem v informačních technologiích nejvíc podceňují - v jaké oblasti vidí Seyfor největší příležitosti pro růst a jak moc je pro jeho byznys důležitý ekonomický cyklus - kde v Seyforu využívají nejvíc technologie umělé inteligence, v jakých částech firmy se nejvíc prosazuje - a kde pracoval Šturm v minulosti, co dělal v Indonésii a jak v jihovýchodní Asii funguje byznys Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Skupina Seyfor se rozkračuje a neustále přikupuje další společnosti z různých oblastí informačních technologií. Akvizice pomáhají firmě růst. Firma, která po sametové revoluci začínala prodejem účetního softwaru, si totiž klade za cíl stát se klíčovým evropským poskytovatelem IT řešení. Podnikům, které kupuje, ale nechává značnou volnost. Funguje to jako federace. "Majitelé, kteří nám prodávají firmu, v ní většinou nadále zůstávají. Tlačit na to, aby se měnila kultura a rituály firmy, by bylo kontraproduktivní. Dáme jim určitý servis z centrály, ale všechno ostatní, ať si dělají, jak jsou zvyklí," říká Daniel Šturm, marketingový ředitel Seyforu.A co se ještě dozvíte:- proč se před rokem rozhodli opustit značku Solitea a přejmenovat se na Seyfor a na jaká procenta povědomí o značce ve skupině cílí- jaká je dnes role a pozice Martina Cíglera, který před více než 30 lety skupinu zakládal- zda se při expanzi potýkají s rozdílným národním legislativním prostředím, jak se k těmto odlišnostem staví- co majitelé českých firem v informačních technologiích nejvíc podceňují- v jaké oblasti vidí Seyfor největší příležitosti pro růst a jak moc je pro jeho byznys důležitý ekonomický cyklus- kde v Seyforu využívají nejvíc technologie umělé inteligence, v jakých částech firmy se nejvíc prosazuje- a kde pracoval Šturm v minulosti, co dělal v Indonésii a jak v jihovýchodní Asii funguje byznysTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Modely umělé inteligence se neustále zdokonalují, možná mnohem více než si většina lidí ještě před rokem dokázala představit. Skoro všichni už znají konverzační umělou inteligenci jako chatGPT nebo model pro generování obrázků Midjourney. Jakým směrem půjde umělá inteligence dál? "Čekám, že bude vznikat mnohem více malých nebo středně velkých modelů, které nebudou zcela obecné, ale budou zaměřené na konkrétní úkoly. Jejich výhoda bude, že se lépe provozují, spotřebovávají méně energie, jsou rychlejší," říká Honza Sládek, zakladatel a šéf startupu Contember. To je projekt, který zjednodušuje tvorbu webů pomocí umělé inteligence.   (Tento díl podcastu byl natočen ještě před víkendovým personálním zemětřesením ve společnosti OpenAI a překvapivým odchodem Sama Altmana z čela firmy.)    A co se ještě dozvíte: - jakým směrem se jazykové modely dál vyvíjejí, co všechno mohou ještě zastat, jak se mohou vylepšovat - zda nás čeká ještě nějaký další velký průlom v oblasti umělé inteligence nebo zda se budou modely vylepšovat spíše postupně - jestli umělá inteligence, jak ji dnes známe, předběhla schopnost lidí to celé vstřebat - jak umělá inteligence změnila práci vývojářů, kterým z nich nejvíc pomohla, a jak se používá při vývoji aplikací - zda má smysl regulovat vývoj umělé inteligence a k čemu by nedomyšlená regulace mohla vést - kde jsou další možnosti využití umělé inteligence ve firmách a v čem ji manažeři nejvíc podceňují   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.  

Modely umělé inteligence se neustále zdokonalují, možná mnohem více než si většina lidí ještě před rokem dokázala představit. Skoro všichni už znají konverzační umělou inteligenci jako chatGPT nebo model pro generování obrázků Midjourney. Jakým směrem půjde umělá inteligence dál? "Čekám, že bude vznikat mnohem více malých nebo středně velkých modelů, které nebudou zcela obecné, ale budou zaměřené na konkrétní úkoly. Jejich výhoda bude, že se lépe provozují, spotřebovávají méně energie, jsou rychlejší," říká Honza Sládek, zakladatel a šéf startupu Contember. To je projekt, který zjednodušuje tvorbu webů pomocí umělé inteligence.(Tento díl podcastu byl natočen ještě před víkendovým personálním zemětřesením ve společnosti OpenAI a překvapivým odchodem Sama Altmana z čela firmy.) A co se ještě dozvíte:- jakým směrem se jazykové modely dál vyvíjejí, co všechno mohou ještě zastat, jak se mohou vylepšovat- zda nás čeká ještě nějaký další velký průlom v oblasti umělé inteligence nebo zda se budou modely vylepšovat spíše postupně- jestli umělá inteligence, jak ji dnes známe, předběhla schopnost lidí to celé vstřebat- jak umělá inteligence změnila práci vývojářů, kterým z nich nejvíc pomohla, a jak se používá při vývoji aplikací- zda má smysl regulovat vývoj umělé inteligence a k čemu by nedomyšlená regulace mohla vést- kde jsou další možnosti využití umělé inteligence ve firmách a v čem ji manažeři nejvíc podceňujíTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Svět se neustále digitalizuje, a pokud se zásadně nezmění fungování společnosti, potřeba čipů neustále poroste. "Přesun výroby čipů do západní Evropy a USA je z dlouhodobého pohledu dobrá volba, a je to reálné. Nejde však jen o výrobu, ale o celé know-how," říká Jan Pleskač, spoluzakladatel a šéf Tropic Square. To je firma, která vyvíjí čipy. Je třeba se ale dívat na segmenty, kde to dává smysl. V případě Evropy to mohou být například čipy pro automobilový průmysl. Tropic Square se zaměřuje na vývoj čipů pro kryptoměnové peněženky Trezor od společnosti SatoshiLabs. S novým čipem mají být bezpečnější.   A co se ještě dozvíte: - zda se svět již vyrovnal s nedostatkem čipů, který zastavila výrobu v mnoha odvětvích během koronavirové pandemie - jestli má Česko skutečně potenciál stát se významným hráčem v oblasti vývoje a výroby čipů, jak tvrdí ministr Síkela - co by nemělo chybět v Národní polovodičové strategii, která právě vzniká na ministerstvu průmyslu - jak probíhá vývoj čipů, jak dlouho trvá a v čem spočívá výhoda využití "open-source“ nástrojů - zda stále platí Moorův zákon, tedy že počet tranzistorů v integrovaném obvodu se zdvojnásobuje přibližně každé dva roky - co znamená název Tropic Square a jak se vztahuje k vývoji čipů s otevřenou architekturou - kde jinde by vedle hardwarové peněženky mohly čipy od Tropic Square najít uplatnění - a zda je vývoj čipů pro programátory a inženýry lákavý   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Svět se neustále digitalizuje, a pokud se zásadně nezmění fungování společnosti, potřeba čipů neustále poroste. "Přesun výroby čipů do západní Evropy a USA je z dlouhodobého pohledu dobrá volba, a je to reálné. Nejde však jen o výrobu, ale o celé know-how," říká Jan Pleskač, spoluzakladatel a šéf Tropic Square. To je firma, která vyvíjí čipy. Je třeba se ale dívat na segmenty, kde to dává smysl. V případě Evropy to mohou být například čipy pro automobilový průmysl. Tropic Square se zaměřuje na vývoj čipů pro kryptoměnové peněženky Trezor od společnosti SatoshiLabs. S novým čipem mají být bezpečnější.A co se ještě dozvíte:- zda se svět již vyrovnal s nedostatkem čipů, který zastavila výrobu v mnoha odvětvích během koronavirové pandemie- jestli má Česko skutečně potenciál stát se významným hráčem v oblasti vývoje a výroby čipů, jak tvrdí ministr Síkela- co by nemělo chybět v Národní polovodičové strategii, která právě vzniká na ministerstvu průmyslu- jak probíhá vývoj čipů, jak dlouho trvá a v čem spočívá výhoda využití "open-source“ nástrojů- zda stále platí Moorův zákon, tedy že počet tranzistorů v integrovaném obvodu se zdvojnásobuje přibližně každé dva roky- co znamená název Tropic Square a jak se vztahuje k vývoji čipů s otevřenou architekturou- kde jinde by vedle hardwarové peněženky mohly čipy od Tropic Square najít uplatnění- a zda je vývoj čipů pro programátory a inženýry lákavýTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Venkovní veřejný prostor je obývanější než dříve. Jde o celosvětový trend, kterému hodně napomohl covid. Lidé si uvědomili, že ulice, parky a náměstí jsou pro ně důležité. Je to místo, kde se mohou setkávat. A designéři se tomu přizpůsobují. "Proti architektuře, která se automaticky promýšlí na sto let i déle, má mobiliář kratší životnost. Technicky počítáme s dvaceti lety. Mnoho prostor se právě po této době modeluje znovu. Vznikne nová situace, nové potřeby," říká designér David Karásek, spoluzakladatel a ředitel firmy mmcité, která se zaměřuje na městský mobiliář. V městském prostoru je vždy třeba hledat kompromis. U významnějších míst, uzlů ve městě by se podle něj měl od začátku nastavit vyšší standard. A nemělo by se zapomínat na údržbu.    A co se ještě dozvíte: - co lidé od veřejného prostoru očekávají a co to znamená pro designéry, kteří se na veřejný prostor zaměřují - jaké materiály se používají pro mobiliář ve veřejném prostoru, jak se to v průběhu času mění a do jaké míry se uplatňuje 3D tisk - do jaké míry berou designéři v úvahu uživatelskou přívětivost jednotlivých prvků - jak se daří komunikovat s komunálními politiky a zda jsou v Česku "osvícená" města, v jaké míře je byznys ovlivněn politickým cyklem - jak je Karásek spokojen se letošním vstupem na trh Start pražské burzy - v čem jsou pro mmcité atraktivní trhy v Jižní a Severní Americe a v čem se tamní mobiliář liší od Evropy - proč Karásek před 30 lety jako mladý designér vsadil právě na veřejný prostor   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.  

Venkovní veřejný prostor je obývanější než dříve. Jde o celosvětový trend, kterému hodně napomohl covid. Lidé si uvědomili, že ulice, parky a náměstí jsou pro ně důležité. Je to místo, kde se mohou setkávat. A designéři se tomu přizpůsobují. "Proti architektuře, která se automaticky promýšlí na sto let i déle, má mobiliář kratší životnost. Technicky počítáme s dvaceti lety. Mnoho prostor se právě po této době modeluje znovu. Vznikne nová situace, nové potřeby," říká designér David Karásek, spoluzakladatel a ředitel firmy mmcité, která se zaměřuje na městský mobiliář. V městském prostoru je vždy třeba hledat kompromis. U významnějších míst, uzlů ve městě by se podle něj měl od začátku nastavit vyšší standard. A nemělo by se zapomínat na údržbu. A co se ještě dozvíte:- co lidé od veřejného prostoru očekávají a co to znamená pro designéry, kteří se na veřejný prostor zaměřují- jaké materiály se používají pro mobiliář ve veřejném prostoru, jak se to v průběhu času mění a do jaké míry se uplatňuje 3D tisk- do jaké míry berou designéři v úvahu uživatelskou přívětivost jednotlivých prvků- jak se daří komunikovat s komunálními politiky a zda jsou v Česku "osvícená" města, v jaké míře je byznys ovlivněn politickým cyklem- jak je Karásek spokojen se letošním vstupem na trh Start pražské burzy- v čem jsou pro mmcité atraktivní trhy v Jižní a Severní Americe a v čem se tamní mobiliář liší od Evropy- proč Karásek před 30 lety jako mladý designér vsadil právě na veřejný prostorTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

V reklamě začínal Milan Šemelák před dlouhými lety jako copywriter, prošel množstvím kreativních, strategických a konzultačních pozicí, dostal se dokonce až na vysokou manažerskou pozici v prestižní londýnské společnosti, nakonec ale zjistil, že se mu svět marketingu zošklivil. Jak říká, přestalo se mi líbit dávat firmám zvenčí odpovědi na jejich otázky a zároveň nepřijímat odpovědnost za kroky, které na jejich základě činí. Proto vytvořil Stage on Mars, způsob práce s lidmi a firmami, kdy se na divadelních prknech společně snaží najít firemní vizi. Co se ještě dozvíte: Jak těžké bylo vylétnout ze zlaté klece vrcholového marketingu, který by člověka zajistil do konce života Na co se firma, která chce přežít, má nyní soustředit Jakými metodami ve Stage on Mars rozebírá firmyCo to je v marketingu magický trojúhelník Jaké firmy už Stage on Mars vyzkoušely a co si z toho odnesly Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

V reklamě začínal Milan Šemelák před dlouhými lety jako copywriter, prošel množstvím kreativních, strategických a konzultačních pozicí, dostal se dokonce až na vysokou manažerskou pozici v prestižní londýnské společnosti, nakonec ale zjistil, že se mu svět marketingu zošklivil. Jak říká, přestalo se mi líbit dávat firmám zvenčí odpovědi na jejich otázky a zároveň nepřijímat odpovědnost za kroky, které na jejich základě činí. Proto vytvořil Stage on Mars, způsob práce s lidmi a firmami, kdy se na divadelních prknech společně snaží najít firemní vizi. Co se ještě dozvíte:Jak těžké bylo vylétnout ze zlaté klece vrcholového marketingu, který by člověka zajistil do konce životaNa co se firma, která chce přežít, má nyní soustředitJakými metodami ve Stage on Mars rozebírá firmyCo to je v marketingu magický trojúhelníkJaké firmy už Stage on Mars vyzkoušely a co si z toho odneslyTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Martin Pučálka hrál dlouhá léta tenis na vrcholové úrovni a k tréninkům patří přirozeně i zdravá strava. Tehdy ještě netušil, že jednou bude ještě víc než tu svou vlastní řešit stravu psí. K podnikání ho vlastně dovedl jeho pes, který měl z běžných krmiv zažívací obtíže. Pučálka se proto rozhodl nejprve dovážet kvalitní krmiva z USA a po pár letech začal vyrábět krmiva vlastní pod značkou Marp. Že mu zatím byznys funguje dokládají i čísla - loni rostly tržby o 30 procent, letos rostou meziročně o pětinu až čtvrtinu. A co se ještě dozvíte Jak sportovní kariéra Martinu Pučálkovi pomohla v podnikání Proč si nechá vyrábět část krmiv ve Velké Británii Jaký dopad měl na byznys firmy brexit, pandemie a válka na Ukrajině Jaké má plány a cíle do budoucnosti Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Martin Pučálka hrál dlouhá léta tenis na vrcholové úrovni a k tréninkům patří přirozeně i zdravá strava. Tehdy ještě netušil, že jednou bude ještě víc než tu svou vlastní řešit stravu psí. K podnikání ho vlastně dovedl jeho pes, který měl z běžných krmiv zažívací obtíže. Pučálka se proto rozhodl nejprve dovážet kvalitní krmiva z USA a po pár letech začal vyrábět krmiva vlastní pod značkou Marp. Že mu zatím byznys funguje dokládají i čísla - loni rostly tržby o 30 procent, letos rostou meziročně o pětinu až čtvrtinu.A co se ještě dozvíteJak sportovní kariéra Martinu Pučálkovi pomohla v podnikáníProč si nechá vyrábět část krmiv ve Velké BritániiJaký dopad měl na byznys firmy brexit, pandemie a válka na UkrajiněJaké má plány a cíle do budoucnostiTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Svět kamenných prodejen se hodně proměňuje. Klasičtí retailoví hráči snižují počet prodejen a zároveň přicházejí noví, kteří dříve byli výhradně online. Vnímají to jako nezbytnou součást marketingové podpory produktu. "Jde hlavně o to, aby klient měl v místě prodeje nějaký zážitek, aby se bavil. Spojuje se to s interaktivní prezentací produktu. Snaha, aby se zákazník přišel do obchodů či nákupních center bavit, je čím dál vyšší. Při online nákupu totiž něco takového nezažije," říká Miroslav Hanák, šéf a zakladatel firmy Authentica, která mimo jiné vybavuje retailové obchody.   A co se ještě dozvíte: - jak se v posledních letech proměňuje vzhled kamenných retailových obchodů, jakým trendům se prodejny přizpůsobují - co dělají známé značky, aby do prodejen přilákaly mladší klientelu - jak je těžké s velkými, zavedenými a tradičními značkami vyjednávat a jak spolupráce probíhá - co je měřítkem, zda to, co v Authentice navrhli a udělali, funguje, čím se měří jejich úspěšnost - kdy se přizpůsobuje design prodejen nadnárodních značek místním zvyklostem a lokálnímu nákupnímu chování - zda se mění materiály, které se používají pro dekoraci prodejen, a jak se do nich propisuje udržitelnost - na jakých dalších nohách Authentica stojí a co plánuje do budoucna - co je v podnikání podle Hanáka nejdůležitější a jak se bránit vyhoření   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Svět kamenných prodejen se hodně proměňuje. Klasičtí retailoví hráči snižují počet prodejen a zároveň přicházejí noví, kteří dříve byli výhradně online. Vnímají to jako nezbytnou součást marketingové podpory produktu. "Jde hlavně o to, aby klient měl v místě prodeje nějaký zážitek, aby se bavil. Spojuje se to s interaktivní prezentací produktu. Snaha, aby se zákazník přišel do obchodů či nákupních center bavit, je čím dál vyšší. Při online nákupu totiž něco takového nezažije," říká Miroslav Hanák, šéf a zakladatel firmy Authentica, která mimo jiné vybavuje retailové obchody.A co se ještě dozvíte:- jak se v posledních letech proměňuje vzhled kamenných retailových obchodů, jakým trendům se prodejny přizpůsobují- co dělají známé značky, aby do prodejen přilákaly mladší klientelu- jak je těžké s velkými, zavedenými a tradičními značkami vyjednávat a jak spolupráce probíhá- co je měřítkem, zda to, co v Authentice navrhli a udělali, funguje, čím se měří jejich úspěšnost- kdy se přizpůsobuje design prodejen nadnárodních značek místním zvyklostem a lokálnímu nákupnímu chování- zda se mění materiály, které se používají pro dekoraci prodejen, a jak se do nich propisuje udržitelnost- na jakých dalších nohách Authentica stojí a co plánuje do budoucna- co je v podnikání podle Hanáka nejdůležitější a jak se bránit vyhořeníTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Kořeny společnosti Heluz spadají až do roku 1876, kdy Jan Řehoř v Dolním Bukovsku postavil první žárovou pec a z vytěžené hlíny vypálil první cihly. Cihly vyrábí tato společnost dodnes, v Česku patří mezi tři největší výrobce zdicích materiálů, přičemž jako jediná z této trojice je českou rodinnou firmou. S Janem Smolou, generálním ředitelem firmy, jsme si povídali třeba o tom, jaké dělají čeští stavebníci nejčastější chyby, proč je tak důležité nešetřit na prováděcí dokumentaci, či proč je prozíravé vybudovat v domě těžké stropy. A co se ještě dozvíte: Proč Jan Smola nevěří v trend dřevostaveb Jak sofistikované jsou dnešní cihly a jestli je lze ještě nějak vylepšit Jaký dopad měla na firmu pandemie a válka na Ukrajině Proč firma Heluz přišla s iniciativou Smysluplný celek a na jakých pilířích tato iniciativa stojí Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Kořeny společnosti Heluz spadají až do roku 1876, kdy Jan Řehoř v Dolním Bukovsku postavil první žárovou pec a z vytěžené hlíny vypálil první cihly. Cihly vyrábí tato společnost dodnes, v Česku patří mezi tři největší výrobce zdicích materiálů, přičemž jako jediná z této trojice je českou rodinnou firmou. S Janem Smolou, generálním ředitelem firmy, jsme si povídali třeba o tom, jaké dělají čeští stavebníci nejčastější chyby, proč je tak důležité nešetřit na prováděcí dokumentaci, či proč je prozíravé vybudovat v domě těžké stropy. A co se ještě dozvíte:Proč Jan Smola nevěří v trend dřevostavebJak sofistikované jsou dnešní cihly a jestli je lze ještě nějak vylepšitJaký dopad měla na firmu pandemie a válka na UkrajiněProč firma Heluz přišla s iniciativou Smysluplný celek a na jakých pilířích tato iniciativa stojíTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Často se říká, že 3D tisk je pomalý a drahý. Tomáš Soóky, spoluzakladatel a šéf firmy 3Dwiser, která dodává průmyslové 3D tiskárny, však sype z rukávu příklady, kdy může firmám zachránit miliony. "Nůžky mezi tradičními výrobními metodami a 3D tiskem se budou postupně uzavírat. Ale zase si nemyslím, že 3D tisk úplně nahradí CNC obrábění. Nehodí se úplně na všechno. Je však otázkou času, než se méně kritické komponenty začnou vyrábět i pro automobily sériově na 3D tiskárnách," říká Soóky. Nyní 3D tisk zažívá boom ve vojenství. "Jednou ze zásadních výhod 3D tisku je, že si vytisknete kdy, kde a co konkrétně potřebujete. Využívá se to při obraně, v bojových liniích, kde zásobování představuje velký problém. Mohou to být například méně komplikované díly pro poškozené drony, rychlé opravy technologie či zdravotní přípravky," dodává Soóky.   A co se ještě dozvíte: - kde všude se už dnes používá 3D tisk, v jakých oborech se běžně prosazuje k výrobě finálních dílů - jak se využívá 3D tisk ve zdravotnictví a v čem konkrétně pomáhá v pražském IKEM - kde se 3D tisk uplatňuje v automobilovém průmyslu a jak se využívá při preventivní a havarijní údržbě - zda se dá na 3D tiskárně tisknout z čehokoliv, z jakéhokoliv materiálu, jaké nové technologie se v oboru objevují - jak si stojí průmyslové využití 3D tisku v Česku při srovnání se Západem či Čínou - kam směřuje vývoj v samotných 3D tiskárnách, v čem se vylepšuje a jak se zvyšuje počet patentů v této oblasti - jak je to s udržitelností a recyklovatelností výrobků vytvořených na 3D tiskárnách - proč se Soóky před takřka deseti pustil do vlastního podnikání, jaké byly jeho začátky a jak si firma vede nyní   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Často se říká, že 3D tisk je pomalý a drahý. Tomáš Soóky, spoluzakladatel a šéf firmy 3Dwiser, která dodává průmyslové 3D tiskárny, však sype z rukávu příklady, kdy může firmám zachránit miliony. "Nůžky mezi tradičními výrobními metodami a 3D tiskem se budou postupně uzavírat. Ale zase si nemyslím, že 3D tisk úplně nahradí CNC obrábění. Nehodí se úplně na všechno. Je však otázkou času, než se méně kritické komponenty začnou vyrábět i pro automobily sériově na 3D tiskárnách," říká Soóky. Nyní 3D tisk zažívá boom ve vojenství. "Jednou ze zásadních výhod 3D tisku je, že si vytisknete kdy, kde a co konkrétně potřebujete. Využívá se to při obraně, v bojových liniích, kde zásobování představuje velký problém. Mohou to být například méně komplikované díly pro poškozené drony, rychlé opravy technologie či zdravotní přípravky," dodává Soóky.A co se ještě dozvíte:- kde všude se už dnes používá 3D tisk, v jakých oborech se běžně prosazuje k výrobě finálních dílů- jak se využívá 3D tisk ve zdravotnictví a v čem konkrétně pomáhá v pražském IKEM- kde se 3D tisk uplatňuje v automobilovém průmyslu a jak se využívá při preventivní a havarijní údržbě- zda se dá na 3D tiskárně tisknout z čehokoliv, z jakéhokoliv materiálu, jaké nové technologie se v oboru objevují- jak si stojí průmyslové využití 3D tisku v Česku při srovnání se Západem či Čínou- kam směřuje vývoj v samotných 3D tiskárnách, v čem se vylepšuje a jak se zvyšuje počet patentů v této oblasti- jak je to s udržitelností a recyklovatelností výrobků vytvořených na 3D tiskárnách- proč se Soóky před takřka deseti pustil do vlastního podnikání, jaké byly jeho začátky a jak si firma vede nyníTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Velkým problémem pojištění i přes postupující digitalizaci zůstává, že pro běžného zákazníka bývá často obtížně pochopitelné. "Těžko se to odbourává. Existuje rozpor mezi potřebou zákazníka chránit a mezi jednoduchostí a transparentností," říká Petr Zapletal, zakladatel a šéf startupu Tuito, který nabízí pojištění pro zákazníky e-shopů. Pojišťovny na odstraňování toho rozporu pracují. Svazuje je však dlouhodobý charakter jejich služby. "Dlouhověkost pojišťovacího byznysu s sebou nese setrvačnost, proto občas trvá, než se přeorientuje na nové trendy, které objeví na trhu, na změny nákupního chování a potřebu lidí chtít všechno hned," říká Zapletal.   A co se ještě dozvíte? - co Zapletala i po řadě let strávených v pojišťovacím byznysu nepřestává překvapovat - v čem mu při zakládání vlastního startupu pomohly zkušenosti z velkého byznysu, co se musel naučit - kde se myšlenka na založení pojišťovacího startupu Tuito vzala - zda lze pojistit úplně veškeré zboží a služby a co se nedá pojistit - jaké zboží si lidé nejčastěji pojišťují a jaké procento zákazníků si ho bere - z čeho se při výpočtu pojištění na spotřební elektroniku vychází a jak se daří odhalovat pojistné podvody - proč je těžké pojišťovat klienty ze Spojených států - k čemu chtějí využít investici milion eur od Nation 1 a Purple Ventures   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.  

Velkým problémem pojištění i přes postupující digitalizaci zůstává, že pro běžného zákazníka bývá často obtížně pochopitelné. "Těžko se to odbourává. Existuje rozpor mezi potřebou zákazníka chránit a mezi jednoduchostí a transparentností," říká Petr Zapletal, zakladatel a šéf startupu Tuito, který nabízí pojištění pro zákazníky e-shopů. Pojišťovny na odstraňování toho rozporu pracují. Svazuje je však dlouhodobý charakter jejich služby. "Dlouhověkost pojišťovacího byznysu s sebou nese setrvačnost, proto občas trvá, než se přeorientuje na nové trendy, které objeví na trhu, na změny nákupního chování a potřebu lidí chtít všechno hned," říká Zapletal.A co se ještě dozvíte?- co Zapletala i po řadě let strávených v pojišťovacím byznysu nepřestává překvapovat- v čem mu při zakládání vlastního startupu pomohly zkušenosti z velkého byznysu, co se musel naučit- kde se myšlenka na založení pojišťovacího startupu Tuito vzala- zda lze pojistit úplně veškeré zboží a služby a co se nedá pojistit- jaké zboží si lidé nejčastěji pojišťují a jaké procento zákazníků si ho bere- z čeho se při výpočtu pojištění na spotřební elektroniku vychází a jak se daří odhalovat pojistné podvody- proč je těžké pojišťovat klienty ze Spojených států- k čemu chtějí využít investici milion eur od Nation 1 a Purple VenturesTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Štěpán Lacina se rozhodně nenarodil se zlatou lžičkou v puse. Přesto se tenhle syn moravského lesníka stal už v 26 letech ředitelem privátního bankovnictví Citibank. Proč pár let na to tohle prestižní místo opustil? Jak bylo těžké založit vlastní společnost, která pod dnešním názvem Accredio spravuje českým multimilionářům stovky milionů korun? Jaké investiční chyby bohatí Češi nejčastěji dělají? A jak se to stalo, že se investiční expert stal členem týmu, který jako první na světě sjel na raftu indickou řeku Brahmaputru? To všechno a také mnohé další jsme probrali v dalším díle podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?Jak dramaticky jeho život změnilo studium v USA v 90. letechJak se mu podařilo v mladém věku vylétnout na kariérním žebříčku tak rychle vzhůruJak obtížné bylo získat důvěru českých multimilionářů a jaké investiční rady pro ně máJak psychicky náročné je spravovat cizí desítky a stovky milionůJak odlišné je investiční chování movitých žen a mužůTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Mezi městy Havířov, Karviná a Orlová se rozkládá rozsáhlé území poznamenané těžbou uhlí, která v něm probíhala dlouhé desítky let. Jak s touto Pohornickou krajinou naložit, aby z ní lidé mohli mít v budoucnu radost a užitek? Jak se o to snaží program POHO 2030 a co je jeho cílem? Kolik peněz bude tato transformace stát? Je možné hledat inspiraci v zahraničí a kde konkrétně? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali s Jakubem Unuckou - náměstkem hejtmana pro energetiku, průmysl a chytrý region Moravskoslezského kraje. Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. Podcast vznikl ve spolupráci se společností Moravskoslezské investice a Development.

Mezi městy Havířov, Karviná a Orlová se rozkládá rozsáhlé území poznamenané těžbou uhlí, která v něm probíhala dlouhé desítky let. Jak s touto Pohornickou krajinou naložit, aby z ní lidé mohli mít v budoucnu radost a užitek? Jak se o to snaží program POHO 2030 a co je jeho cílem? Kolik peněz bude tato transformace stát? Je možné hledat inspiraci v zahraničí a kde konkrétně? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali s Jakubem Unuckou - náměstkem hejtmana pro energetiku, průmysl a chytrý region Moravskoslezského kraje.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.Podcast vznikl ve spolupráci se společností Moravskoslezské investice a Development.

Počátky podnikání Daniela Rajnocha jsou spojeny se slavným pražským hudebním klubem Solidní nejistota, jehož byl šéfem a spolumajitelem. Z gastrobyznysu ale před pár lety odešel a vrhl se do světa startupů. Spoluzaložil společnost YourPass, jejímž cílem bylo přesunout věrnostní plastové karty z peněženky do mobilu. nedávno rozjel Daniel Rajnoch další byznys - spoluzaložil firmu InvestBay, která dává lidem možnost investovat do nemovitostí ppo tisícikorunách a koupit si tak jen malý dílek dané stavby.   A co se ještě dozvíte? Co jej přimělo opustit svět gastrobyznysu O jaké druhy nemovitostí se InvestBay zajímá V jakých zemích chce nemovitosti kupovat Jak funguje byznys model InvestBay

Počátky podnikání Daniela Rajnocha jsou spojeny se slavným pražským hudebním klubem Solidní nejistota, jehož byl šéfem a spolumajitelem. Z gastrobyznysu ale před pár lety odešel a vrhl se do světa startupů. Spoluzaložil společnost YourPass, jejímž cílem bylo přesunout věrnostní plastové karty z peněženky do mobilu. nedávno rozjel Daniel Rajnoch další byznys - spoluzaložil firmu InvestBay, která dává lidem možnost investovat do nemovitostí ppo tisícikorunách a koupit si tak jen malý dílek dané stavby.A co se ještě dozvíte?Co jej přimělo opustit svět gastrobyznysuO jaké druhy nemovitostí se InvestBay zajímáV jakých zemích chce nemovitosti kupovatJak funguje byznys model InvestBay

Trh deskových her se stále více podobá knižnímu trhu. I na herní scéně se objevují autoři her, kteří jsou mezi hráči známí. A sami hráči netrpělivě čekají na to, až vyjde nový titul od jejich oblíbeného autora. "Ovšem až 95 procent nápadů na nové hry, které dostáváme, je k ničemu. Často je to jen vylepšené Člověče, nezlob se," říká jednatel výrobce deskových her a hraček Dino Toys Jan Šlemín. Při vývoji nových titulů se podle něj postupně odchází od her založených na kostkách, protože hráči chtějí mít na hru daleko větší vliv. Firmu Dino Toys založil před více než třiceti lety Šlemínův tchán, vynálezce hry Dostihy a sázky.    A co se ještě dozvíte? - jak často šéf výrobce deskových sám hraje deskové hry a které patří k jeho nejoblíbenějším - jak dlouho trvá vývoj nové hry, jak se v posledních třiceti letech proměnil a kdo všechno se na ní podílí - co všechno se při vývoji nové hry testuje - které typy deskových her jsou aktuálně nejoblíbenější - jak se za posledních čtyřicet let proměnilo provedení Dostihů a sázek, které vymyslel Ladislav Mareš v roce 1983 - jak se proměňuje trh deskových her a jak Dino Toys reaguje na narůstající konkurenci - v čem se mění potřeby rodičů a jak výrobce deskových her reaguje na mobily a tablety - proč slavil úspěch návrat klasické hračky oranžové tatrovky   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Trh deskových her se stále více podobá knižnímu trhu. I na herní scéně se objevují autoři her, kteří jsou mezi hráči známí. A sami hráči netrpělivě čekají na to, až vyjde nový titul od jejich oblíbeného autora. "Ovšem až 95 procent nápadů na nové hry, které dostáváme, je k ničemu. Často je to jen vylepšené Člověče, nezlob se," říká jednatel výrobce deskových her a hraček Dino Toys Jan Šlemín. Při vývoji nových titulů se podle něj postupně odchází od her založených na kostkách, protože hráči chtějí mít na hru daleko větší vliv. Firmu Dino Toys založil před více než třiceti lety Šlemínův tchán, vynálezce hry Dostihy a sázky. A co se ještě dozvíte?- jak často šéf výrobce deskových sám hraje deskové hry a které patří k jeho nejoblíbenějším- jak dlouho trvá vývoj nové hry, jak se v posledních třiceti letech proměnil a kdo všechno se na ní podílí- co všechno se při vývoji nové hry testuje- které typy deskových her jsou aktuálně nejoblíbenější- jak se za posledních čtyřicet let proměnilo provedení Dostihů a sázek, které vymyslel Ladislav Mareš v roce 1983- jak se proměňuje trh deskových her a jak Dino Toys reaguje na narůstající konkurenci- v čem se mění potřeby rodičů a jak výrobce deskových her reaguje na mobily a tablety- proč slavil úspěch návrat klasické hračky oranžové tatrovkyTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Ve španělské Marbelle v přímořském regionu Costa del Sol žije Radmila Posadová bezmála třicet let. Slunce, které tu svítí i více než tři sta dní v roce, přilákalo nejen ji, ale také ohromné množství turistů, z nichž mnozí si Slunečné pobřeží zamilovali natolik, že si na něm kupují nemovitosti. Včetně mnoha Čechů a Slováků. Právě stovkám z nich už realitní kancelář Radmily Posadové pomohla najít v téhle lokalitě bydlení. Proč si koupit nemovitost právě na Costa del Sol, jak obtížný a drahý je to nákup a na co si dát pozor? O tom a mnohém dalším jsme si povídali v dalším díle podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?Jaký je zájem Čechů o nemovitosti na Costa de Sol.Jaký dopad na španělský realitní trh měla pandemie a válka na Ukrajině.Jak probíhá proces nákupu nemovitosti ve Španělsku.Jak náročné je pro lidi z Česka získat hypotéku na nákup nemovitosti ve Španělsku.O kolik vzrostly ceny nemovitostí za poslední roky.

Řízení auta se v některých úsecích českých silnic mnohdy mění v nebezpečný slalom. Zejména cesty nižších tříd jsou plné děr a výtluků. A často dlouho trvá, než je silničáři opraví. "Myslím, že tuzemské silnice nejsou nekvalitní. Ale některé chtěly daleko větší péči a mnohem dřív," říká Jiří Rušikvas, zakladatel a majitel firmy Futtec. Inovativním způsobem opravuje silnice. Cestáři by podle něj měli zasahovat už ve chvíli, kdy najdou drobné poruchy ve struktuře vozovky. "Díky preventivním opravám by bylo možné ušetřit spoustu peněz i času," tvrdí Rušikvas.   A co se ještě dozvíte? - jak s pomocí mikrovlnné technologie opravují spáry a výtluky ve vozovce a jak velké díry umějí opravit - kde se myšlenka opravovat silnice pomocí mikrovlnné technologie vůbec vzala a jak dlouho trvalo získání patentu na tento způsob opravy - proč se tato technologie při opravách silnic nepoužívá zcela běžně a ve kterých případech ji lze použít - co nejvíc silnicím škodí, proč na nich díry a výtluky vznikají - jestli má na stav vozovek vliv i proměna jízdního chování řidičů a jak by preventivní opravy mohly přinést na silnice větší bezpečnost - jak je možné při opravách silnic využívat umělou inteligence   Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Řízení auta se v některých úsecích českých silnic mnohdy mění v nebezpečný slalom. Zejména cesty nižších tříd jsou plné děr a výtluků. A často dlouho trvá, než je silničáři opraví. "Myslím, že tuzemské silnice nejsou nekvalitní. Ale některé chtěly daleko větší péči a mnohem dřív," říká Jiří Rušikvas, zakladatel a majitel firmy Futtec. Inovativním způsobem opravuje silnice. Cestáři by podle něj měli zasahovat už ve chvíli, kdy najdou drobné poruchy ve struktuře vozovky. "Díky preventivním opravám by bylo možné ušetřit spoustu peněz i času," tvrdí Rušikvas.A co se ještě dozvíte?- jak s pomocí mikrovlnné technologie opravují spáry a výtluky ve vozovce a jak velké díry umějí opravit- kde se myšlenka opravovat silnice pomocí mikrovlnné technologie vůbec vzala a jak dlouho trvalo získání patentu na tento způsob opravy- proč se tato technologie při opravách silnic nepoužívá zcela běžně a ve kterých případech ji lze použít- co nejvíc silnicím škodí, proč na nich díry a výtluky vznikají- jestli má na stav vozovek vliv i proměna jízdního chování řidičů a jak by preventivní opravy mohly přinést na silnice větší bezpečnost- jak je možné při opravách silnic využívat umělou inteligencePodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Ivar Mesenský se svou vlčí smečkou loví hlavy. Zní to sice trochu strašidelně, ve skutečnosti jde ale o respektovanou a sofistikovanou činnost. Spoluzakladatel headhunterské kanceláře Wolf Hunt Ivar Mesenský pomáhá firmám hledat a získávat úzce specializované odborníky a top manažery do vedoucích pozic. Povídali jsme si s ním o tom, jak se "lovení hlav" proměnilo během pandemie, jak složitý a časově náročný je to proces, o tom, jak přemluvit ke změně práce člověka, který o tom vůbec neuvažoval a také kolik služby headhunterů stojí.    A co se ještě dozvíte? Jak probíhá headhunterský proces Jakou roli hrají u top manažerů při změně práce peníze O jaké pozice je největší zájem Proč Ivar Mesenský někdy odmítá firmám "ulovit hlavu" Jak často se stává, že chce firma nahradit manažera bez jeho vědomí   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

var Mesenský se svou vlčí smečkou loví hlavy. Zní to sice trochu strašidelně, ve skutečnosti jde ale o respektovanou a sofistikovanou činnost. Spoluzakladatel headhunterské kanceláře Wolf Hunt Ivar Mesenský pomáhá firmám hledat a získávat úzce specializované odborníky a top manažery do vedoucích pozic. Povídali jsme si s ním o tom, jak se "lovení hlav" proměnilo během pandemie, jak složitý a časově náročný je to proces, o tom, jak přemluvit ke změně práce člověka, který o tom vůbec neuvažoval a také kolik služby headhunterů stojí.A co se ještě dozvíte?Jak probíhá headhunterský procesJakou roli hrají u top manažerů při změně práce penízeO jaké pozice je největší zájemProč Ivar Mesenský někdy odmítá firmám "ulovit hlavu"Jak často se stává, že chce firma nahradit manažera bez jeho vědomíTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Citrusové plody, hlavně pomeranče, vanilka, čokoláda a kokos. To jsou příchutě, které mezi lidmi frčí vždy. Čeští konzumenti ale rádi ochutnávají a zkoušejí nové příchutě. „Teď je trendy pistácie či slaný karamel. Lidé už nechtějí umělou chuť, která byla populární v 90. letech, jako třeba tutti frutti. Vyžadují jednodušší a přírodnější chutě. A chtějí, aby to bylo méně sladké,“ říká marketingový ředitel a člen představenstva rodinné společnosti AG Foods Jiří Jízdný jr. Firma se zaměřuje na vývoj, výrobu a distribuci rozpustných nápojových směsí a dodává nápojová řešení pro jídelny. A co se ještě dozvíte? jaké to je naskočit jako reprezentant třetí generace do rodinné firmy zda mají v nabídce stále první nápoj na bázi syrovátky, s nímž v devadesátých letech vstoupili na trh, a jak se od té doby změnil jak se mění chutě českých zákazníků a jak probíhá vývoj nového nápoje čím mohou čeští potravináři čelit velkým nadnárodním gigantům typu Nestlé či Mondelēz kde vidí největší potenciál růstu a co plánují do budoucnosti jak se v posledních měsících proměňuje gastrobyznys  zda je správně, aby stát podporoval restaurační byznys sponzoringem Michelinova průvodce jak mu pomohla studia na švýcarské hotelové škole a co se tam naučil  

Citrusové plody, hlavně pomeranče, vanilka, čokoláda a kokos. To jsou příchutě, které mezi lidmi frčí vždy. Čeští konzumenti ale rádi ochutnávají a zkoušejí nové příchutě. "Teď je trendy pistácie či slaný karamel. Lidé už nechtějí umělou chuť, která byla populární v 90. letech, jako třeba tutti frutti. Vyžadují jednodušší a přírodnější chutě. A chtějí, aby to bylo méně sladké," říká marketingový ředitel a člen představenstva rodinné společnosti AG Foods Jiří Jízdný jr. Firma se zaměřuje na vývoj, výrobu a distribuci rozpustných nápojových směsí a dodává nápojová řešení pro jídelny.A co se ještě dozvíte?- jaké to je naskočit jako reprezentant třetí generace do rodinné firmy- zda mají v nabídce stále první nápoj na bázi syrovátky, s nímž v devadesátých letech vstoupili na trh, a jak se od té doby změnil- jak se mění chutě českých zákazníků a jak probíhá vývoj nového nápoje- čím mohou čeští potravináři čelit velkým nadnárodním gigantům typu Nestlé či Mondelēz- kde vidí největší potenciál růstu a co plánují do budoucna- jak se v posledních měsících proměňuje gastrobyznys- zda je správně, aby stát podporoval restaurační byznys sponzoringem Michelinova průvodce- jak mu pomohla studia na švýcarské hotelové škole a co se tam naučilPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Oba dva jsou vystudovaní lékaři. Prestižní kariéry ve zdravotnictví se ale manželé Ciprovi vzdali. Veškerou energii se rozhodli věnovat budování byznysu souvisejícímu s jejich hlavním koníčkem - běhání se psy. V Jizerských horách koupili rozpadlou sklárnu a začali tam jednak učit lidi, jak se psy správně běhat, a vyvíjejí a vyrábějí k tomu potřebné vybavení. Zároveň tam vybudovali tréninkové místo pro záchranářské psy. Jak říkají, na začátku podnikání by se jim zřejmě finančně dařilo lépe jako lékařům, postupem doby ale jejich byznys roste - každoročně o desítky procent. Jen loni utržili 50 milionů korun. A především - dělají to, co je baví.A co se ještě dozvíte?Jak “pejskařský” byznys ovlivnila covidová pandemie?Proč z Prahy odešli budovat byznys do Jizerských hor?Co to vlastně znamená Loype?Jak jejich rodiny přijaly, že opustili prestižní povolání lékaře a vrhli se do výroby a prodeje vybavení pro psy?Jaké mají plány se svou společností?Chtěli by se někdy vrátit k medicíně?Jak funguje podnikání v manželské dvojici?Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Sdílená kola pronikají do stále většího počtu měst. Jedna z nejrozšířenějších služeb, Nextbike, nyní atakuje už čtyři desítky sídel po celém Česku. "Mou dlouhodobou vizí je sto, možná sto padesát měst, kde bychom mohli naši službu nabízet. Letos jsme otevřeli i menší města, jako Česká Třebová či Moravská Třebová. Nebo Klášterec nad Ohří," říká Lukáš Luňák, šéf a spoluzakladatel společnosti Nextbike Czech Republic. Bikesharing se podle něj obecně vyplatí ve všech městech nad pět tisíc obyvatel. Záleží ale i na vzdálenosti od ostatních měst. A co se ještě dozvíte?- jak často Lukáš Luňák jezdí na kole a kdy a na co využívá sdílené kolo- zda bere za konkurenci i sdílené koloběžky a v čem se zákazníci obou služeb liší - jak se lidé ke sdíleným kolům chovají a jak dlouho v ulicích vydrží- zda si lidé půjčují kola i v zimě a jaký objem výpůjček ve srovnání s letní sezónou udělají- proč je sdílení kol je těžká byznysová disciplína- jakou část příjmů tvoří peníze od měst, která platí za krátkodobé výpůjčky- jak se Luňák ke sdíleným kolům dostal, jakou roli v tom hrálo rodinné podnikání a jak dopadly jeho první vlastní podnikatelské pokusyPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Sdílená kola pronikají do stále většího počtu měst. Jedna z nejrozšířenějších služeb, Nextbike, nyní atakuje už čtyři desítky sídel po celém Česku. "Mou dlouhodobou vizí je sto, možná sto padesát měst, kde bychom mohli naši službu nabízet. Letos jsme otevřeli i menší města, jako Česká Třebová či Moravská Třebová. Nebo Klášterec nad Ohří," říká Lukáš Luňák, šéf a spoluzakladatel společnosti Nextbike Czech Republic. Bikesharing se podle něj obecně vyplatí ve všech městech nad pět tisíc obyvatel. Záleží ale i na vzdálenosti od ostatních měst.    A co se ještě dozvíte? - jak často Lukáš Luňák jezdí na kole a kdy a na co využívá sdílené kolo - zda bere za konkurenci i sdílené koloběžky a v čem se zákazníci obou služeb liší  - jak se lidé ke sdíleným kolům chovají a jak dlouho v ulicích vydrží - zda si lidé půjčují kola i v zimě a jaký objem výpůjček ve srovnání s letní sezónou udělají - proč je sdílení kol je těžká byznysová disciplína - jakou část příjmů tvoří peníze od měst, která platí za krátkodobé výpůjčky - jak se Luňák ke sdíleným kolům dostal, jakou roli v tom hrálo rodinné podnikání a jak dopadly jeho první vlastní podnikatelské pokusy   Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Nikdy ho ani nenapadlo, že by byl něco jiného než podnikatel. Martina Košťála vždycky bavilo něco vytvářet a mít něco svého. Svůj sen si začal plnit okamžitě v 18 letech, když se sám vypravil do Číny, aby rozjel byznys s hračkami pro zvířecí mazlíčky. Psům a kočkám zůstal věrný i v dalším podnikání, kdy na jižní Moravě postavil továrnu na unikátní konzervy pro zvířata. Po dvou letech experimentů, z nichž si odnesl dodnes viditelné šrámy na těle, se mu nakonec podařilo vyvinout jedinečnou technologii umožňující vyrábět masové konzervy bez jakékoliv chemie. Jeho společnost Alemar Food Group v posledních letech roste o desítky procent ročně a rozjela proto čtyřfázový proces expanze výrobních kapacit. Na jeho konci by měla být společnost schopna vyrábět konzervy za tři čtvrtě miliardy korun ročně se ziskem až okolo 200 milionů. A co se ještě dozvíte? Jaký podíl tvoří vývoz a kam společnost vyváží? Čím se konzervy Alemar Food Group liší od konkurence? Jak těžké je napodobit metodu výroby konzerv, kterou dva roky vyvíjeli? Jak byznys ovlivnila pandemie či válka na Ukrajině? Proč Martin Košťál odmítá nabídky na prodej firmy? Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Nikdy ho ani nenapadlo, že by byl něco jiného než podnikatel. Martina Košťála vždycky bavilo něco vytvářet a mít něco svého. Svůj sen si začal plnit okamžitě v 18 letech, když se sám vypravil do Číny, aby rozjel byznys s hračkami pro zvířecí mazlíčky. Psům a kočkám zůstal věrný i v dalším podnikání, kdy na jižní Moravě postavil továrnu na unikátní konzervy pro zvířata. Po dvou letech experimentů, z nichž si odnesl dodnes viditelné šrámy na těle, se mu nakonec podařilo vyvinout jedinečnou technologii umožňující vyrábět masové konzervy bez jakékoliv chemie. Jeho společnost Alemar Food Group v posledních letech roste o desítky procent ročně a rozjela proto čtyřfázový proces expanze výrobních kapacit. Na jeho konci by měla být společnost schopna vyrábět konzervy za tři čtvrtě miliardy korun ročně se ziskem až okolo 200 milionů.A co se ještě dozvíte?Jaký podíl tvoří vývoz a kam společnost vyváží?Čím se konzervy Alemar Food Group liší od konkurence?Jak těžké je napodobit metodu výroby konzerv, kterou dva roky vyvíjeli?Jak byznys ovlivnila pandemie či válka na Ukrajině?Proč Martin Košťál odmítá nabídky na prodej firmy?Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Svět pohybu. To je hlavní motto otrokovické firmy Raveo, která se zabývá automatizací a robotikou. Její spoluzakladatel a šéf Radek Kaňovský říká, že přijde doba, kdy výroba bude plně automatizovaná. "Lidská síla už v Česku není levná a automatizace je nevyhnutelná. Globální společnosti jsou automatizované už dnes, teď je silná poptávka ze strany menších a středních firem. I od živnostníků, kteří si to ještě před pár lety nemohli dovolit. Nedávno jsme například řešili robotické nanášení tvarohu na koláč," říká Kaňovský.   A co se ještě dozvíte? - jak dlouho trvá, než zákazníkovi v Raveu navrhnou pohon motoru na míru - které sektory a odvětví jsou v Česku nejvíc automatizované a které naopak zaostávají - v čem pomohla Raveu podnikatelská mise do jihovýchodní Asie a v čem se liší tamní přístup k byznysu od evropského - zda je evropská ekonomika odsouzena k trvalejšímu zaostávání - jak se z obchoďáků Kaňovský s kolegou Alešem Zapletalem stali zakladateli vlastní firmy a proč se do podnikání vůbec pustili - v čem dnes může české podnikatele inspirovat odkaz Tomáše Bati - a jaké mají v Raveu plány do budoucna   Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Svět pohybu. To je hlavní motto otrokovické firmy Raveo, která se zabývá automatizací a robotikou. Její spoluzakladatel a šéf Radek Kaňovský říká, že přijde doba, kdy výroba bude plně automatizovaná. "Lidská síla už v Česku není levná a automatizace je nevyhnutelná. Globální společnosti jsou automatizované už dnes, teď je silná poptávka ze strany menších a středních firem. I od živnostníků, kteří si to ještě před pár lety nemohli dovolit. Nedávno jsme například řešili robotické nanášení tvarohu na koláč," říká Kaňovský.A co se ještě dozvíte?- jak dlouho trvá, než zákazníkovi v Raveu navrhnou pohon motoru na míru- které sektory a odvětví jsou v Česku nejvíc automatizované a které naopak zaostávají- v čem pomohla Raveu podnikatelská mise do jihovýchodní Asie a v čem se liší tamní přístup k byznysu od evropského- zda je evropská ekonomika odsouzena k trvalejšímu zaostávání- jak se z obchoďáků Kaňovský s kolegou Alešem Zapletalem stali zakladateli vlastní firmy a proč se do podnikání vůbec pustili- v čem dnes může české podnikatele inspirovat odkaz Tomáše Bati- a jaké mají v Raveu plány do budoucnaPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Přes dvacet let strávil Vít Šubert v korporacích, jako je Philip Morris, Dell, Pepsi, Český Telecom. Své zkušenosti odtud se rozhodl zúročit ve své konzultační a marketingové společnosti Unicorn Attacks, ve které učí firmy přemýšlet disruptivně. Podle Šuberta je jedním z největších problémů, které firmy v současnosti trápí, akcelerace technologií za posledních 5 let, a tím i změna chování zákazníka. Firmy se přestávají orientovat, nestíhají vnímat a řešit tuto inovaci a disrupci trhu. Potřebují tak nasměřovat a ukázat, co má být inovace v jejich byznysu.  A co se ještě dozvíte? Jaké jsou nejčastější problémy, které ve firmách vidí? Jak postupuje při analýze problémů společností? Jaké má se svou firmou plány a vize? Co naučil Víta Šuberta Petr Kellner? Kde on sám bere inspiraci? Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Přes dvacet let strávil Vít Šubert v korporacích, jako je Philip Morris, Dell, Pepsi, Český Telecom. Své zkušenosti odtud se rozhodl zúročit ve své konzultační a marketingové společnosti Unicorn Attacks, ve které učí firmy přemýšlet disruptivně. Podle Šuberta je jedním z největších problémů, které firmy v současnosti trápí, akcelerace technologií za posledních 5 let, a tím i změna chování zákazníka. Firmy se přestávají orientovat, nestíhají vnímat a řešit tuto inovaci a disrupci trhu. Potřebují tak nasměřovat a ukázat, co má být inovace v jejich byznysu. A co se ještě dozvíte?Jaké jsou nejčastější problémy, které ve firmách vidí?Jak postupuje při analýze problémů společností?Jaké má se svou firmou plány a vize?Co naučil Víta Šuberta Petr Kellner?Kde on sám bere inspiraci?Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Výrobce dveří Solodoor ze Sušice dříve sázel především na prodej skrze řetězce, hobbymarkety. Prostor pro expanzi v tomto sektoru ale už není tak velký, a tak šéf a spolumajitel firmy Martin Dozrál hledá i jiné cesty, jak dostat vyrobené dveře a zárubně k zákazníkům. A stále více sází na franšízy. "Máme už zhruba dvě desítky takových prodejen a chceme otevřít každý rok zhruba tři nové franšízy," říká Dozrál. Se zájmem o spolupráci se prý často hlásí lidé, kteří nemají s prodejem dveří žádné zkušenosti. Provozovali ale třeba dříve nějakou jinou franšízovou prodejnu. Podle Dozrála se na zájmu o franšízy ukazuje, že dveře jsou dlouhodobě udržitelný byznys. A co se ještě dozvíte?- co mají dveře Solodoor společného se sirkami a proč v Sušici začali v 90. letech zrovna s výrobou dveří- jak se firma změnil dodavatele zaměřeného hlavně na řetězce a hobbymarkety na multikanálového dodavatele- proč dávají v Solodooru přednost franšízám před podnikovými prodejnami a jak si franšízanty prověřují- s jakými propady objednávek se trh potýká a zda se dveře od Solodooru používají spíše pro rekonstrukce nebo novou výstavbu- jaké jsou hlavní současné inovace zárubních a dveřích a zda jsou žádanější lesklé nebo matné povrchy- jak se změnila výroba dveří díky robotům a kde vidí Dozrál největší prostor pro expanziPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Ještě před pár lety Michal Kempa neznal rozdíl mezi závěsem a záclonou, přesto se s kamarádem Ondřejem Bočkem pustil do prodeje bytového textilu. Původně oba od dosažení plnoletosti provozovali webové studio Mionet zabývající se vývojem webových stránek a e-shopů, pak se ale rozhodli zcela změnit směr podnikání. "Lidé nám na začátku nevěřili, říkali, jak chceme prodávat ručníky a utěrky, vždyť tomu vůbec nerozumíme", vzpomíná Kempa. Nakonec se ale jejich krok ukázal jako správný. Nyní e-shop Goldea.cz ročně generuje tržby v desítkách milionů korun a neustále roste. "I v této době, kdy e-commerce zažívá určitý pokles, tak my máme rekordní roky," říká Kempa, jehož Goldea působí kromě Česka také na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Polsku.A co se ještě dozvíte?Jak velké jsou rozdíly ve vkusu zákazníků v jednotlivých zemíchJaké má Michal Kempa plány a vize do budoucnostiJak má malá firma jako Goldea šanci uspět proti obřím nadnárodním gigantůmJak těžké je v Česku sehnat kvalitní švadlenyJak se na jejich podnikání podepsala válka na UkrajiněPodcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Ještě před pár lety Michal Kempa neznal rozdíl mezi závěsem a záclonou, přesto se s kamarádem Ondřejem Bočkem pustil do prodeje bytového textilu. Původně oba od dosažení plnoletosti provozovali webové studio Mionet zabývající se vývojem webových stránek a e-shopů, pak se ale rozhodli zcela změnit směr podnikání. "Lidé nám na začátku nevěřili, říkali, jak chceme prodávat ručníky a utěrky, vždyť tomu vůbec nerozumíme", vzpomíná Kempa. Nakonec se ale jejich krok ukázal jako správný. Nyní e-shop Goldea.cz ročně generuje tržby v desítkách milionů korun a neustále roste. "I v této době, kdy e-commerce zažívá určitý pokles, tak my máme rekordní roky," říká Kempa, jehož Goldea působí kromě Česka také na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Polsku.   A co se ještě dozvíte? Jak velké jsou rozdíly ve vkusu zákazníků v jednotlivých zemích Jaké má Michal Kempa plány a vize do budoucnosti Jak má malá firma jako Goldea šanci uspět proti obřím nadnárodním gigantům Jak těžké je v Česku sehnat kvalitní švadleny Jak se na jejich podnikání podepsala válka na Ukrajině

Z energetických společností se tak trochu stávají technologické firmy. Je velký tlak, aby se kvůli přechodu na moderní energetiku dostatečně digitalizovaly. "Distribuční firmy chtějí mít chytrou síť. Plánuje se nasazení chytrých elektroměrů. Začne se sbírat obrovské množství dat, které jim pomohou lépe řídit síť a plánovat zdroje," říká Ondřej Havlík, výkonný ředitel společnosti TTC Marconi. Firma je dodavatelem komunikačních a bezpečnostních řešení pro provozovatele kritické infrastruktury. A aktuálně například modernizuje 20 tisíc transformačních stanic společnosti ČEZ Distribuce, z nichž se budou sbírat a třídit další data.  A co se ještě dozvíte? - jak se TTC Marconi dostalo ke jménu slavného italského vynálezce a jak na to reagují obchodní partneři - zda přenos pomocí drátů bude do budoucna zcela nahrazen bezdrátovým signálem - jak se modernizují trafostanice a jak se "pochytřuje" celá elektrická síť - kde všude se mohou v průmyslu a dopravě sbírat data a k čemu může jejich analýza pomoci - jak si vede zabezpečení ukrajinské železnice ve srovnání s českými kolejemi a k čemu lze její páteřní síť využít - v čem se proměňuje skupina TTC, do níž TTC Marconi patří, a v čem je výhoda, že vedení skupiny je v tuzemských rukou - jak v TTC Marconi postupují, aby si udrželi kvalifikované zaměstnance - k čemu bude skupině TTC nově budované centrum pro start-upy v pražských Malešicích Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Z energetických společností se tak trochu stávají technologické firmy. Je velký tlak, aby se kvůli přechodu na moderní energetiku dostatečně digitalizovaly. "Distribuční firmy chtějí mít chytrou síť. Plánuje se nasazení chytrých elektroměrů. Začne se sbírat obrovské množství dat, které jim pomohou lépe řídit síť a plánovat zdroje," říká Ondřej Havlík, výkonný ředitel společnosti TTC Marconi. Firma je dodavatelem komunikačních a bezpečnostních řešení pro provozovatele kritické infrastruktury. A aktuálně například modernizuje 20 tisíc transformačních stanic společnosti ČEZ Distribuce, z nichž se budou sbírat a třídit další data. A co se ještě dozvíte? - jak se TTC Marconi dostalo ke jménu slavného italského vynálezce a jak na to reagují obchodní partneři - zda přenos pomocí drátů bude do budoucna zcela nahrazen bezdrátovým signálem - jak se modernizují trafostanice a jak se "pochytřuje" celá elektrická síť - kde všude se mohou v průmyslu a dopravě sbírat data a k čemu může jejich analýza pomoci - jak si vede zabezpečení ukrajinské železnice ve srovnání s českými kolejemi a k čemu lze její páteřní síť využít - v čem se proměňuje skupina TTC, do níž TTC Marconi patří, a v čem je výhoda, že vedení skupiny je v tuzemských rukou - jak v TTC Marconi postupují, aby si udrželi kvalifikované zaměstnance - k čemu bude skupině TTC nově budované centrum pro start-upy v pražských Malešicích Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Za založením firmy Tomton v roce 2010 stojí nápad využít efektivitu a úspornost některých technologií z automobilového průmyslu. Z toho nejprve vzešla multifunkční otopná tělesa a posléze fotokatalytické čističky vzduchu. Po dokončení vývoje technologie čističek nastal ve firmě čas na změnu. Jednatelem a ředitelem společnosti Tomton se koncem loňského roku stal Jan Kondé, který měl do té doby jako projektový manažer na starost procesy, interní sítě a podporu obchodu. Jeho cílem je zvýšit povědomí o značce, a postupně uspět nejen na českém trhu, ale i v celé Evropě, kam chce expandovat. O tom je další díl podcastu Na vlně podnikání.  A co se ještě dozvíte? Jak firmě pomohlo vítězství v soutěži Inovační firma Moravskoslezského kraje Jaký význam mělo pro byznys, když Tomton získal prestižní designérskou cenu Red Dot Jak na byznys společnosti dopadla pandemie, válka na Ukrajině a energetická krize Kdo je hlavním klientem Tomtonu Jak náročné je fotokatalytické čističky vyrobit Jaké má Jan Kondé plány a vize do budoucnosti Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Za založením firmy Tomton v roce 2010 stojí nápad využít efektivitu a úspornost některých technologií z automobilového průmyslu. Z toho nejprve vzešla multifunkční otopná tělesa a posléze fotokatalytické čističky vzduchu. Po dokončení vývoje technologie čističek nastal ve firmě čas na změnu. Jednatelem a ředitelem společnosti Tomton se koncem loňského roku stal Jan Kondé, který měl do té doby jako projektový manažer na starost procesy, interní sítě a podporu obchodu. Jeho cílem je zvýšit povědomí o značce, a postupně uspět nejen na českém trhu, ale i v celé Evropě, kam chce expandovat. O tom je další díl podcastu Na vlně podnikání. A co se ještě dozvíte?Jak firmě pomohlo vítězství v soutěži Inovační firma Moravskoslezského krajeJaký význam mělo pro byznys, když Tomton získal prestižní designérskou cenu Red DotJak na byznys společnosti dopadla pandemie, válka na Ukrajině a energetická krizeKdo je hlavním klientem TomtonuJak náročné je fotokatalytické čističky vyrobitJaké má Jan Kondé plány a vize do budoucnostiPodcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Michal Štádler a Martin Fořt už byli otrávení z toho, jak řetězce vyhazují tuny nových, ale neprodaných věcí jen proto, že špatně odhadly poptávku, nebo jim třeba zbylo zboží ze slevové akce. Otevřeli si proto pod značkou Levno vlastní obchody, v nichž tyhle přebytky prodávají za výrazně nižší ceny. V současnosti mají v Česku otevřeno 18 prodejen a zboží, které "nikdo nechtěl" s úspěchem prodávají i na internetu. Jak je taková podnikatelská myšlenka napadla, jak se jim ji daří realizovat a jaké mají plány do budoucnosti, se dozvíte v dalším díle podcastu Na vlně podnikání. Co se ještě dozvíte? - Jak na byznys jejich společnosti dopadla pandemie a energetická krize - Jací zákazníci u nich vlastně nakupují - Jak mu v podnikání pomohlo, že byl dlouhá léta marketingovým ředitelem Tesca - Jak výrazně se v retail odvětvích vlastně plýtvá - Jakou roli hraje v jejich podnikání udržitelnost Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Michal Štádler a Martin Fořt už byli otrávení z toho, jak řetězce vyhazují tuny nových, ale neprodaných věcí jen proto, že špatně odhadly poptávku, nebo jim třeba zbylo zboží ze slevové akce. Otevřeli si proto pod značkou Levno vlastní obchody, v nichž tyhle přebytky prodávají za výrazně nižší ceny. V současnosti mají v Česku otevřeno 18 prodejen a zboží, které "nikdo nechtěl" s úspěchem prodávají i na internetu. Jak je taková podnikatelská myšlenka napadla, jak se jim ji daří realizovat a jaké mají plány do budoucnosti, se dozvíte v dalším díle podcastu Na vlně podnikání.Co se ještě dozvíte?Jak na byznys jejich společnosti dopadla pandemie a energetická krizeJací zákazníci u nich vlastně nakupujíJak mu v podnikání pomohlo, že byl dlouhá léta marketingovým ředitelem TescaJak výrazně se v retail odvětvích vlastně plýtváJakou roli hraje v jejich podnikání udržitelnostPodcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Petr Fiala vystudoval datovou analýzu a zabýval se strojovým učením. Před pár lety začal stavět prediktivní model a systém pro algoritmické obchodování s kryptoměnami. Později založil start-up SoftVision AI a s pomocí svého modelu začal obchodovat. Nejprve s vlastním kapitálem a následně i s penězi externích investorů. Model využívá skutečnosti, že trhy nikdy nejsou zcela efektivní. Pokud by byly, nemohla by historie predikovat budoucnost. "Model trénujeme, učíme na dlouhých historických datech. Historie musí obsahovat co největší rozmanitost chování trhu. Díky tomu neučíme model jen na chování trhu v konkrétním období, ale pokryjeme i vysokou variabilitu," říká Fiala.A co se ještě dozvíte?- jak prediktivní model pro automatizované obchodování s kryptoměnami přesně funguje a co do něj vstupuje- které rysy a vzorce chování model sleduje a co z nich dokáže vyvozovat- jak je model při předpovědích úspěšný a proč se SoftVision AI zaměřuje na kryptoměny- kolik obchodů v průběhu dne proběhne a jakou částku mají v SoftVision pod správou- jakou roli bude bitcoin a další kryptoměny hrát do budoucna, k jakým účelům budou sloužit- s jakým sportem Fiala začal ve svých šesti letech a co mu sportování dalo pro byznys Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Pandemie změnila způsob, jak lidé plánují své cesty a jak vyhledávají dopravní spojení. "Před pandemií se objednávalo mnohem více dopředu. Čtyři až pět měsíců předem. Během pandemie i bezprostředně po ní to však bylo jen pár dní dopředu," říká Tomáš Vocetka, technologický ředitel srovnávače dopravních spojení Omio. Teď už se podle něj dlouhodobější plánování vrací, ovšem zdaleka ne na úroveň před covidem. Vocetka nyní pozoruje také odklon od letecké dopisy směrem k pozemní. "Letenky proti době před covidem zdražily. Pro vlaky a autobusy napříč Evropou to však neplatí. Lidé také více chtějí udržitelnější způsoby dopravy," říká Vocetka. A co se ještě dozvíte? - v čem se odlišuje prodej letenek od prodeje lístků pro vlaky a autobusy - jak dlouho trvá domluva s pozemními dopravci po Evropě i v Severní Americe - kdo Omio před deseti lety založil, co ho k tomu přimělo - proč Omio sídlí v Berlíně, ale má velkou část vývojářů v Praze - na koho Omio cílí, koho chce svou nabídkou oslovit - jak liší práce pro velkou korporaci od práce ve start-upu - kam se Vocetka s pomocí Omio naposledy vypravil a kam se chystá příště - jak může umělá inteligence pomoci v cestovním ruchu Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Pandemie změnila způsob, jak lidé plánují své cesty a jak vyhledávají dopravní spojení. "Před pandemií se objednávalo mnohem více dopředu. Čtyři až pět měsíců předem. Během pandemie i bezprostředně po ní to však bylo jen pár dní dopředu," říká Tomáš Vocetka, technologický ředitel srovnávače dopravních spojení Omio. Teď už se podle něj dlouhodobější plánování vrací, ovšem zdaleka ne na úroveň před covidem. Vocetka nyní pozoruje také odklon od letecké dopisy směrem k pozemní. "Letenky proti době před covidem zdražily. Pro vlaky a autobusy napříč Evropou to však neplatí. Lidé také více chtějí udržitelnější způsoby dopravy," říká Vocetka.A co se ještě dozvíte?v čem se odlišuje prodej letenek od prodeje lístků pro vlaky a autobusyjak dlouho trvá domluva s pozemními dopravci po Evropě i v Severní Americekdo Omio před deseti lety založil, co ho k tomu přiměloproč Omio sídlí v Berlíně, ale má velkou část vývojářů v Praze na koho Omio cílí, koho chce svou nabídkou oslovitjak liší práce pro velkou korporaci od práce ve start-upu kam se Vocetka s pomocí Omio naposledy vypravil a kam se chystá příště jak může umělá inteligence pomoci v cestovním ruchu Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

V roce 2014 se v hlavách Honzy Tlapáka a Jakuba Stupky zrodil projekt Ecomail, platforma specializující se na automatizovaný e-mail marketing. Z malého projektu, který oba spolužáky z gymnázia i vysoké školy zaměstnával hlavně po večerech, se brzy stala alternativa k zavedeným e-mailingovým nástrojům. Nyní už v týmu Ecomailu zaměstnávají přes čtyři desítky lidí. Jejich byznys každý rok roste o desítky procent i bez pomoci investorů a tržby počítají v desítkách milionů korun. A vedle Ecomailu mají i boční produkt Topol.io, přičemž tenhle online editor e-mailových šablon prorazil na překvapivých trzích, jako je třeba Brazílie nebo Japonsko. Jak se jim povedlo ve světě prorazit a jaké mají s Ecomailem plány? A co se ještě dozvíte? - Čím Ecomail konkuroval světovému Mailchimpu? - Jak rychle Jakub Stupka zjistil, že by jej Ecomail mohl uživit?  - Jak váš byznys ovlivní rozvoj umělé inteligence? - Jak bude vypadat situace na trhu e-commerce, který poprvé v Česku meziročně klesá? - Na co by se majitelé e-shopů měli podle vás zaměřit, aby letošní sezónu přežili ve zdraví? - Jak ekonomická recese mění spotřebitelské chování a nákupy na internetu?  Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain. 

V roce 2014 se v hlavách Honzy Tlapáka a Jakuba Stupky zrodil projekt Ecomail, platforma specializující se na automatizovaný e-mail marketing. Z malého projektu, který oba spolužáky z gymnázia i vysoké školy zaměstnával hlavně po večerech, se brzy stala alternativa k zavedeným e-mailingovým nástrojům. Nyní už v týmu Ecomailu zaměstnávají přes čtyři desítky lidí. Jejich byznys každý rok roste o desítky procent i bez pomoci investorů a tržby počítají v desítkách milionů korun. A vedle Ecomailu mají i boční produkt Topol.io, přičemž tenhle online editor e-mailových šablon prorazil na překvapivých trzích, jako je třeba Brazílie nebo Japonsko. Jak se jim povedlo ve světě prorazit a jaké mají s Ecomailem plány?A co se ještě dozvíte?- Čím Ecomail konkuroval světovému Mailchimpu?- Jak rychle Jakub Stupka zjistil, že by jej Ecomail mohl uživit? - Jak váš byznys ovlivní rozvoj umělé inteligence?- Jak bude vypadat situace na trhu e-commerce, který poprvé v Česku meziročně klesá?- Na co by se majitelé e-shopů měli podle vás zaměřit, aby letošní sezónu přežili ve zdraví?- Jak ekonomická recese mění spotřebitelské chování a nákupy na internetu?Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Umělá inteligence hodně pokročila, ale vývoj zatím není tak daleko, aby bylo třeba ji nějak regulovat. "Je to podobné, jako kdybyste se snažili navrhnout bezpečnostní pás, ale ještě ani nevěděli, co je auto," říká Ivan Sivák, zakladatel start-upu BotX. To je platforma, která usnadňuje nasazení umělé inteligence ve firmách. O mechanismech regulace by se podle Siváka mělo začít uvažovat s výraznějším prosazením multimodálních modelů, které zvládnou zpracovat najednou text, obrázky i videa. Pro další vývoj je nutné pochopit, co je přesně inteligence. Nad tím dnes mezi vědci neexistuje shoda. Cesta Siváka k umělé inteligenci nebyla zcela přímá, dovedla ho k ní schizofrenie bývalé přítelkyně.   A co se ještě dozvíte? - co by případně dávalo smysl u umělé inteligence regulovat, odkud mohou přijít největší hrozby - jak Sivák hodnotí nejnovější verzi modelu GPT-4 a v čem se liší od svých předchůdců - zda ho masivní nástup generativní umělé inteligence překvapil a jak se budou dál vyvíjet - jak daleko jsme od vzniku obecné umělé inteligence, která už bude připomínat kapacitu lidské inteligence - v čem se lidský mozek liší od umělé inteligence - jaká rizika jsou spojena s využíváním umělé inteligence do budoucna - zda může umělá inteligence vést k degeneraci lidského mozku - proč se Sivák pustil do byznysu, s čím může BotX firmám pomoci a co chystá do budoucna   Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Umělá inteligence hodně pokročila, ale vývoj zatím není tak daleko, aby bylo třeba ji nějak regulovat. "Je to podobné, jako kdybyste se snažili navrhnout bezpečnostní pás, ale ještě ani nevěděli, co je auto," říká Ivan Sivák, zakladatel start-upu BotX. To je platforma, která usnadňuje nasazení umělé inteligence ve firmách. O mechanismech regulace by se podle Siváka mělo začít uvažovat s výraznějším prosazením multimodálních modelů, které zvládnou zpracovat najednou text, obrázky i videa. Pro další vývoj je nutné pochopit, co je přesně inteligence. Nad tím dnes mezi vědci neexistuje shoda. Cesta Siváka k umělé inteligenci nebyla zcela přímá, dovedla ho k ní schizofrenie bývalé přítelkyně. A co se ještě dozvíte?- co by případně dávalo smysl u umělé inteligence regulovat, odkud mohou přijít největší hrozby- jak Sivák hodnotí nejnovější verzi modelu GPT-4 a v čem se liší od svých předchůdců- zda ho masivní nástup generativní umělé inteligence překvapil a jak se budou dál vyvíjet- jak daleko jsme od vzniku obecné umělé inteligence, která už bude připomínat kapacitu lidské inteligence- v čem se lidský mozek liší od umělé inteligence- jaká rizika jsou spojena s využíváním umělé inteligence do budoucna- zda může umělá inteligence vést k degeneraci lidského mozku- proč se Sivák pustil do byznysu, s čím může BotX firmám pomoci a co chystá do budoucna Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Během studia hry na klavír začala studovat ještě obor mezinárodní vztahy na Anglo-American University v Praze. Její zájem o období studené války přivedl Johanu Sedláčkovou Vamberskou až do Oxfordu, kde v květnu 2016 úspěšně dokončila magisterský program Ruská a východoevropská studia. Po návratu do Česka se začala věnovat startupu Poetizer, kde momentálně působí na pozici ředitelky. Zároveň je i výkonnou ředitelkou českého institutu ELAI (European Leadership & Academic Institute).  Johana Sedláčková Vamberská má mnoho zájmů a schopností, aktuálně se ale nejvíce věnuje designu kanceláří a workplace analýze. Je mimochodem i spoluautorkou designu kanceláře, která byla zařazena mezinárodní platformou pro architekty a designéry Archello mezi nejlepší projekty roku 2022. Ví, jak uspořádat kanceláře tak, aby se nám v nich dobře a produktivně pracovalo.    Co se ještě dozvíte? Jak pracovní prostředí ovlivňuje kvalitu a produktivitu práce i spokojenost zaměstnanců Jaké faktory vlastně ovlivňují a určují kvalitu kancelářského prostoru Jak bude vypadat a jaké bude plnit funkce kancelář budoucnosti Jak se kanceláře v posledních letech především pod vlivem pandemie měnily Jak náročné bylo studium na Oxfordu a co jí do života dalo   Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Během studia hry na klavír začala studovat ještě obor mezinárodní vztahy na Anglo-American University v Praze. Její zájem o období studené války přivedl Johanu Sedláčkovou Vamberskou až do Oxfordu, kde v květnu 2016 úspěšně dokončila magisterský program Ruská a východoevropská studia. Po návratu do Česka se začala věnovat startupu Poetizer. Nyni je výkonnou ředitelkou českého institutu ELAI (European Leadership & Academic Institute). Johana Sedláčková Vamberská má mnoho zájmů a schopností, aktuálně se ale nejvíce věnuje designu kanceláří a workplace analýze. Je mimochodem i spoluautorkou designu kanceláře, která byla zařazena mezinárodní platformou pro architekty a designéry Archello mezi nejlepší projekty roku 2022. Ví, jak uspořádat kanceláře tak, aby se nám v nich dobře a produktivně pracovalo. Co se ještě dozvíte?- Jak pracovní prostředí ovlivňuje kvalitu a produktivitu práce i spokojenost zaměstnanců- Jaké faktory vlastně ovlivňují a určují kvalitu kancelářského prostoru- Jak bude vypadat a jaké bude plnit funkce kancelář budoucnosti- Jak se kanceláře v posledních letech především pod vlivem pandemie měnily- Jak náročné bylo studium na Oxfordu a co jí do života daloPodcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Zkraje 90. let nebyla společenská prestiž oboru správy budov moc vysoká. Postupně se to ale mění. Kvůli rostoucí agresivitě ve společnosti je nutnost dobrého zabezpečení mnohem lépe vnímána," říká Jan Vodrážka, který šéfuje skupině SSI Group, v podcastu Ekonomu Na vlně podnikání. I v ostraze se stále více používají technologie, kombinují se s živými pracovníky. Velkou část jejich práce zastane umělá inteligence. Takový typ investice se podle Vodrážky velmi rychle vrátí. A prostor pro zvyšování úspor se dál rozšiřuje. "Máme možnosti, jak výrazně efektivně šetřit a zároveň nesnižovat bezpečnost zákazníka," říká Vodrážka. A co se ještě dozvíte? - jaký směrem se od 90. let posunula správa budov, neboli facility management - co se dnes využívá pro úklid a jak do něj pronikají roboti - ve kterých budovách a ve kterých firmách jsou požadavky na bezpečnost nejdůležitější - jak proniká technologie a umělá inteligence do dohledové činnosti a do sledování bezpečnosti - proč patří integrovaný facility management k nízkomaržovým byznysům a jak se tomu v SSI Group snaží čelit - jaké je strávit v jedné firmě třicet let a jak spolu funguje vztah otec-zakladatel a syn-šéf - jak může skupina se třemi tisíci pracovníků stále fungovat jako rodinná firma Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Před více než třiceti lety začínali s ostrahou hotelů, dnes spravují budovy pro celou řadu firem. "Zkraje 90. let nebyla společenská prestiž oboru moc vysoká. Postupně se to ale mění. Kvůli rostoucí agresivitě ve společnosti je nutnost dobrého zabezpečení mnohem lépe vnímána," říká Jan Vodrážka, který šéfuje skupině SSI Group. I v ostraze se stále více používají technologie, kombinují se s živými pracovníky. Velkou část jejich práce zastane umělá inteligence. Takový typ investice se podle Vodrážky velmi rychle vrátí. A prostor pro zvyšování úspor se dál rozšiřuje. "Máme možnosti, jak výrazně efektivně šetřit a zároveň nesnižovat bezpečnost zákazníka," říká Vodrážka.A co se ještě dozvíte?- jaký směrem se od 90. let posunula správa budov, neboli facility management- co se dnes využívá pro úklid a jak do něj pronikají roboti- ve kterých budovách a ve kterých firmách jsou požadavky na bezpečnost nejdůležitější- jak proniká technologie a umělá inteligence do dohledové činnosti a do sledování bezpečnosti- proč patří integrovaný facility management k nízkomaržovým byznysům a jak se tomu v SSI Group snaží čelit- jaké je strávit v jedné firmě třicet let a jak spolu funguje vztah otec-zakladatel a syn-šéf- jak může skupina se třemi tisíci pracovníků stále fungovat jako rodinná firmaPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Když byl Jaroslav Ton malý kluk, jezdil občas s dědou kamionem po Evropě. Poznamenalo ho to evidentně na celý život, v tuzemském fintechu 4Trans teď pomáhá financovat malé a střední podniky v autodopravě. Touha pomáhat malým a středním podnikům se v něm prý formovala i za studií v Londýně na London School of Economics. Jedním z jeho stěžejních témat byla tehdy historie bankovního sektoru, tedy to, jak bankovní sektor za posledních několik desetiletí (ne)obsluhoval malé a střední podniky a jaké to mělo dopady na reálnou ekonomiku. Přesně tyto podniky se často  potýkají s nedostatečným přístupem k financování a se splatností faktur v řádu měsíců, 4Trans tenhle problém řeší tím, že jim umožňuje okamžité proplácení faktur a nabízí jim i další finanční služby. Investoři evidentně věří, že tenhle byznys plán bude vynášet, loni do firmy investovali bezmála půl miliardy korun.     A co se ještě dozvíte?   - Jak se mu povedlo získat na expanzi takřka půl miliardy korun - Na co všechno získanou investici 4Trans využije - Co v současnosti nejvíc trápí autodopravce - Jak se 4Trans finančně daří a jaké jsou její plány do budoucna   Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain. 

Když byl Jaroslav Ton malý kluk, jezdil občas s dědou kamionem po Evropě. Poznamenalo ho to evidentně na celý život, v tuzemském fintechu 4Trans teď pomáhá financovat malé a střední podniky v autodopravě. Touha pomáhat malým a středním podnikům se v něm prý formovala i za studií v Londýně na London School of Economics. Jedním z jeho stěžejních témat byla tehdy historie bankovního sektoru, tedy to, jak bankovní sektor za posledních několik desetiletí (ne)obsluhoval malé a střední podniky a jaké to mělo dopady na reálnou ekonomiku. Přesně tyto podniky se často potýkají s nedostatečným přístupem k financování a se splatností faktur v řádu měsíců, 4Trans tenhle problém řeší tím, že jim umožňuje okamžité proplácení faktur a nabízí jim i další finanční služby. Investoři evidentně věří, že tenhle byznys plán bude vynášet, loni do firmy investovali bezmála půl miliardy korun.A co se ještě dozvíte? - Jak se mu povedlo získat na expanzi takřka půl miliardy korun- Na co všechno získanou investici 4Trans využije- Co v současnosti nejvíc trápí autodopravce- Jak se 4Trans finančně daří a jaké jsou její plány do budoucnaPodcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Trading na finančních trzích je skoro jako vrcholový sport. Hlavní úlohu hraje především disciplína, důslednost a také psychika. „Pro tradery je důležité, aby si mohli s někým promluvit, pokud mají špatný nebo naopak velmi dobrý den. Nabízíme jim pohovory s výkonnostními psychology. A usilujeme o to, aby se díky tomu zvyšovala jejich výkonnost. Trading není pro každého, není možné ho dělat půlhodinku po práci,“ říká šéf a spoluzakladatel české tradingové platformy FTMO Otakar Šuffner. Testováním na platformě úspěšně projde jen osm až deset procent zájemců. Službu už přitom vyzkoušelo přes milion lidí po celém světě. FTMO je na 67. místě mezi největšími plátci daně z příjmů právnických osob v Česku, opakovaně jí připadlo čelní místo v žebříčku nejrychleji rostoucích firem Deloitte Fast 50 a její zakladatelé se stali EY Technologickými podnikateli roku 2022. Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. A co se ještě dozvíte? jak platforma funguje a proč ji Šuffner se spolužákem Markem Vašíčkem založili v čem se obchodování na FTMO liší od jiných brokerských platforem proč FTMO tradery testuje, co musí klienti zvládnout, aby testy úspěšně prošli, a jak dlouho jim to trvá jaké vlastnosti by měl mít úspěšný trader a co rozhoduje o jeho úspěchu či neúspěchu jak na trading dopadá současný vývoj na finančních trzích a v bankovním sektoru kolik si trader u FTMO v průměru vydělá proč projektu zpočátku neuvěřili investoři ani porotci v soutěžích proč se zakladatelé FTMO nepřesunuli do Silicon Valley a jaké mají plány do budoucna

Trading na finančních trzích je skoro jako vrcholový sport. Hlavní úlohu hraje především disciplína, důslednost a také psychika. "Pro tradery je důležité, aby si mohli s někým promluvit, pokud mají špatný nebo naopak velmi dobrý den. Nabízíme jim pohovory s výkonnostními psychology. A usilujeme o to, aby se díky tomu zvyšovala jejich výkonnost. Trading není pro každého, není možné ho dělat půlhodinku po práci," říká šéf a spoluzakladatel české tradingové platformy FTMO Otakar Šuffner. Testováním na platformě úspěšně projde jen osm až deset procent zájemců. Službu už přitom vyzkoušelo přes milion lidí po celém světě. FTMO je na 67. místě mezi největšími plátci daně z příjmů právnických osob v Česku, opakovaně jí připadlo čelní místo v žebříčku nejrychleji rostoucích firem Deloitte Fast 50 a její zakladatelé se stali EY Technologickými podnikateli roku 2022.A co se ještě dozvíte? - jak platforma funguje a proč ji Šuffner se spolužákem Markem Vašíčkem založili- v čem se obchodování na FTMO liší od jiných brokerských platforem- proč FTMO tradery testuje, co musí klienti zvládnout, aby testy úspěšně prošli, a jak dlouho jim to trvá- jaké vlastnosti by měl mít úspěšný trader a co rozhoduje o jeho úspěchu či neúspěchu- jak na trading dopadá současný vývoj na finančních trzích a v bankovním sektoru- kolik si trader u FTMO v průměru vydělá- proč projektu zpočátku neuvěřili investoři ani porotci v soutěžích- proč se zakladatelé FTMO nepřesunuli do Silicon Valley a jaké mají plány do budoucnaPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Kdyby se mělo na nějakém podnikatelském osudu názorně ukazovat, jak velký význam má v životě náhoda a jak důležité je umět využít šanci, kterou dostanete, byl by příběh Pavla Staňka ideální. Zakladatel známé firmy Potten & Pannen – Staněk, která prodává prvotřídní kuchyňské vybavení, je na první pohled úspěšný muž. Má prosperující společnost s 12 pobočkami v Česku a jednou v Bratislavě a jeho prodejní koncept byl dokonce před pár lety vyhlášen v prestižní soutěži GIA, přirovnávané k udílení “kuchyňských” Oscarů, jako vůbec nejlepší na světě. Cesta k tomuhle úspěchu byla ale hodně dlouhá, klikatá a na jejím začátku vlastně stála obrovská životní tragédie. “Když mi byl jeden rok, tak se mi zabil táta, který byl vojenským pilotem v Čáslavi. Vyrůstal jsem jen s mámou a babičkou v hodně skromných poměrech. Hodně mi ale v životě pomohl jeden tátův kamarád, který řekl mámě, že se o mě postará a dal mě v pěti letech na judo,” vzpomíná Pavel Staněk.Díky judu mohl pak Staněk v 80. letech emigrovat do Německa a později do USA, kde se díky shodě náhod dostal k prodeji prémiového kuchyňského vybavení, tedy do byznysu, který jej nejen živí, ale hlavně baví dodnes. A co se ještě dozvíte?Jak mu judo pomohlo k emigraci i vzdělání v USAJaké to bylo, začít v 90. letech v Československu prodávat drahé prémiové nádobíJak firmě pomohl v byznysu zisk "kuchyňského" OscaraProč pandemie ovlivnila prodej kuchyňského vybaveníJak vznikl a co vlastně znamená název Potten & Pannen?

Vysoká inflace zvyšuje poptávku po brigádách. Online zprostředkovatel brigád Tymbe zaznamenal zkraje roku nárůst počtu zájemců o více než polovinu ve srovnání s loňskem. "Zpracovali jsme si průzkum a zjistili jsme že, lidé postrádají jednotky tisíc, nejčastěji tři až osm tisíc korun měsíčně. Chodí si pro ně na brigády, aby podpořili svůj domácí rozpočet," říká spoluzakladatel Tymbe Michal Harásek. Firmu založil před šesti lety. S kolegou si tehdy všimli, že zprostředkování brigád je zoufale zastaralé a že digitalizace do tohoto oboru vstupuje zoufale pomalu. A rozhodli se to změnit.A co se ještě dozvíte?- jací lidé nejvíce brigády hledají a kdo byl u Tymbe nejstarší brigádník- kolik si nyní brigádník vydělá a jak moc se liší nabízené výdělky napříč obory- jaké brigády zaměstnavatelé nejvíce nabízejí- čím Tymbe motivuje brigádníky, aby kývli i na méně populární brigády- v čem se liší najímání brigádníků od náboru lidí do trvalého pracovního poměru- jak Tymbe umí firmám usnadnit nábor a jak rychle dokáže brigádníky sehnat- čím vylepšilo Tymbe docházku brigádníků do firem- a jak Tymbe využívá při hledání brigádníků umělou inteligenci a gamifikaciPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Přes osmdesát tisíc přednášek z celého světa a ze všech možných oborů už nahrála a uložila společnost SlidesLive, kterou před lety spoluzaložil Vojta Ciml. Na nápad nahrávat přednášky přišel se svými dvěma společníky Terezou Horákovou a Vojtěchem Drbohlavem ještě jako student ČVUT. Dnes má za sebou start-up SlidesLive již deset let existence, velkou investici od českých miliardářů Václava Dejčmara z RSJ a Eduarda Kučery z Avast, a také úspěšnou expanzi do Spojených států. "Do budoucna je mým snem, aby se ze SlidesLive stala v oblasti přednášek podobně známá značka, jako je Netflix v oblasti filmové zábavy. Byznysově bychom se chtěli stát dominantní značkou v USA a proniknout i na další trhy," říká Ciml.A co se v podcastu ještě dozvíte?Na čem stojí byznys model SlidesLiveJak se firma potýkala s restrikcemi během pandemieJak obtížné bylo proniknout na americký trhJak se podařilo získat od dvojice českých miliardářů investici ve výši jedné miliardy dolarůJak se technologicky za poslední roky proměnilo nahrávání přednášekPodcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Většina firem o digitalizaci přemýšlí na dobré úrovni, provedení však často pokulhává. "S pomocí technologie chcete vyřešit nějaký konkrétní problém, něco zlepšit nebo posunout. Jenže ve firmách často myslí jen na ten velký cíl a zapomínají na koncové uživatele technologie, což jsou nejčastěji zaměstnanci," říká Martin Bazala, šéf společnosti Raynet. Firma produkuje CRM, tedy software, který pomáhá firmám přehledně shromažďovat a organizovat údaje o zákaznících. A když to zaměstnanci nepřijmou, bude to jakákoliv snaha o zavedení digitálních prostředků ztracená investice. Jak tedy nejlépe postupovat?A co se ještě dozvíte?- kdy k řízení obchodu ve firmě přestane stačit Excel- jak se v posledních letech mění přístup firem k obchodu- co je ve firmách problém protékajícího záchodu- jak by k digitalizaci měla přistupovat státní správa a co dělá špatně- proč Raynet zavedl ve firmě systém otevřeného řízení, na kterém se podílejí všichni zaměstnanci- jak se vyvíjí podnikatelské prostředí v OstravěPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Když bylo Martinu Kešnerovi, současnému partnerovi investičního fondu J&T Ventures, dvacet let, pokusil se s kamarádem rozjet vlastní podnikání. Myšlenka na založení internetového obchodu s řezanými květinami ale nevyšla. Možná i díky téhle zkušenosti ale dostal zanedlouho poté nápad životní a založil českou startupovou soutěž pojmenovanou Nápad roku. Ta má za sebou už patnáct ročníků, během nichž se do ní přihlásilo dohromady více než 2250 projektů. Mnohé z nich jsou dnes široce známé, mezi jinými třeba aplikace Záchranka nebo vyhledávač letenek Kiwi.com. Jak se Nápad roku i projekty, které se do něj hlásí za 15 let proměnily? A jak se za tu dobu proměnila česká startupová scéna?Co se ještě dozvíte?- Kolik projektů, které Martinu Kešnerovi prošly rukama přežilo do dnešního dne?- Jaké projekty z Nápadu roku se nakonec nerealizovaly, přestože to byly skvělé nápady?- Jaké jsou nejčastější důvody, proč start-up neuspěje?- Jsou mladí čeští podnikatelé v něčem jiní, než ti zahraniční? Co umí skvěle a v čem naopak zaostávají?- Má Martin Kešner stále v plánu založit vlastní byznys?Podcast moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Přes dvacet let řídil Oldřich Šubrt velká zdravotnická zařízení, šéfoval například Nemocnici Na Homolce. A po padesátce si založil vlastní polikliniku Health Plus. Usiluje o to, aby doktoři mohli svým pacientům věnovat více času. Jenže to se neobejde bez dodatečných peněz. "Opakovaně doktorům říkám: nejste tady kvůli tomu, abyste dělali medicínu. Jste tu kvůli tomu, abyste vydělávali peníze. Když je nebudete vydělávat, nebudeme mít dost financí na nákup léků, přístrojů, na vaše platy a nebudeme moci dělat dobrou zdravotní péči," říká Šubrt. Volá i po tom, aby stát daňově zvýhodňoval zaměstnavatele, kteří svým zaměstnancům připlatí za lepší péči.A co se ještě dozvíte?- proč je správně, aby ve zdravotnictví působily i ziskové subjekty- jaké priority ve zdravotní péči by Česko mělo mít a co veřejné zdravotnictví už nedokáže- zda by mělo být doplácení za péči povinné nebo dobrovolné- co Šubrta po zkušenostech z velkých nemocnic vedlo k založení vlastní kliniky- jak ustál první roky, kdy se jeho vlastní podnikání ocitlo před krachem a jak se z toho dostal- kdo jsou klienti jeho privátní kliniky a jaké důvody je vedou k tomu, aby si platili za péči- proč doktoři nemají přemýšlet pouze o medicíně- jak covid ovlivnil a "zranil" zdravotníky

Pracovat v londýnské City, jednom z největších světových finančních center, to je sen mnoha mladých ambiciózních finančníků z celého světa. Adamu Šoukalovi se tenhle sen splnil, přesto z Londýna před deseti lety dobrovolně odešel, aby se v Brně pustil do podnikání. Jak vzpomíná, tehdejší londýnští kolegové tenhle jeho krok vůbec nechápali. On by si ale podle svých slov vyčítal, kdyby vlastní byznys nezkusil. V Česku založil platební instituci Roger, která jednak pomáhá firmám, jež nechtějí čekat měsíce, než jim odběratel zaplatí fakturu. Zároveň poskytuje investorům možnost vydělat na tom, že tyhle faktury zafinancují. To vše on-line. A co se ještě dozvíte?Jak snadná či trnitá byla cesta Adama Šoukala z Česka až do londýnské City- Kde a jak přišel na nápad založit Roger a jak svízelné byly začátky podnikání - Jak rychle Roger roste a jaký objem faktur už za svou existenci profinancoval- Jak se vyvíjí platební morálka firem v Česku- Jak funguje spojení Platební instituce Roger s Komerční bankou a jak by se mohla dál vyvíjetPodcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Trh práce se v posledních měsících loňského pořádně rozhýbal. "Měsíc od měsíce je k dispozici více kandidátů. Zaznamenali jsme, že startupy chtějí využít situace na trhu a nabírají spíše zkušené lidi. Naopak počet volných juniorních pozic poklesl," říká zakladatel a šéf společnosti StartupJobs Filip Mikschik. Firma se zabývá zprostředkováním práce zejména pro startupy. Na vypsané IT pozice se podle Mikschika hlásí meziročně v průměru o 80 procent více kandidátů.A co se ještě dozvíte?- jestli i do českých firem dorazí vlna masového propouštění, kterou rozjeli nadnárodní technologičtí giganti- zda startupy a technologické firmy v Česku omezují nábor a po kterých odbornících přetrvává největší poptávka- jak se změnila povaha startupů a o jaké typy startupů mají uchazeči největší zájem- jak se současná situace promítá do platového ohodnocení zaměstnanců v IT a ve startupech- jestli se za posledních deset let změnil svět startupů z pohledu HR- a jak se proměňují benefity, které bývaly v IT světě často vysoko nad běžným standardem- co čeká StartupJobs v letošním roce a kde udělal Mikschik největší chybyPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Václavu Durďákovi se někdy v médiích přezdívá český Willy Wonka. Důvod je prostý, stejně jako jeho pohádkový předobraz, i Václav založil slavnou čokoládovnu. Společně s manželkou Anetou a společníkem Vlastimilem Urbancem stojí za uherskobrodskou Čokoládovnou Janek. Z podniku o pár zaměstnancích, který se na počátku pandemie covidu strachoval o přežití se v posledních letech stala expandující firma, která staví novou továrnu na čokoládu a nedávno také koupila jednu z největších českých pražíren kávy - Coffeespot. Jak se jim to povedlo a jak strastiplná byla jejich podnikatelská cesta, představuje další díl podcastu týdeníku Ekonom Na vlně podnikání. A co se ještě dozvíte?- Jak velká dřina je výroba čokolády a jak finančně náročné je pustit se do ní- Jaká čokoláda Čechům nejvíc chutná.- Jaké to je, podnikat s manželkou.- Proč Čokoládovna Janek koupila pražírnu Coffeespot- Jak se Čokoládovně Janek ekonomicky daří a jaké má plány do budoucnostiTento díl podcastu moderuje Petr Kain, šéfredaktor Ekonomu.

Odhadem jen necelá desetina firem v Česku využívá pro své účetnictví automatizaci. Je to podobné napříč Evropou. Vyčnívají jen severské státy, kde už neřeší, jestli mít všechny účetní doklady na papíře, ale spíše co ještě dál automatizovat. „Zhruba 85 procent účetní agendy je administrativa, nastavení, procesy. To všechno je možné automatizovat. Ve většině firem to stále dělají manuálně. A to nikoho nebaví,“ říká Robert Soudný, šéf a zakladatel start-upu wflow.A co se ještě dozvíte?kdy je a kdy není účetnictví nudajakou část účetní práce do budoucna nahradí roboti a co zůstane na lidechv čem konkrétně může účetním pomoci digitalizace a jak pomáhá umělá inteligenceproč kvalita účetnictví často zaostává a na co by si podnikatelé měli dát pozorco by pomohlo zlepšit postavení účetní profesejak wflow pomohla investice od Seed Starteru České spořitelnyna čem ve wflow nyní pracují a kam chtějí dál expandovatTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

V oblasti finančnictví se David Bystrzycki pohybuje přes dvacet let. Šéfoval českému a slovenskému Home Creditu, stál u rozjezdu prvních finančně-technologických projektů v čele se Zonky. Před pár lety se rozhodl odejít z korporace a založit si vlastní byznys. Tak vznikla investiční platforma Roier, která umožňuje investovat formou crowdfundingu do zajištěných půjček na nemovitosti. „Když jsem skončil vysokoškolské studium, měl jsem sen, že se jednou chci stát CEO. To se mi krok po kroku povedlo. Teď je moje vize, že se stanu investorem, který si vybuduje skupinu vlastních startupů,“ popisuje plány do budoucnosti Bystrzycki.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Prodeje i počty výtisků jednotlivých knižních titulů se postupně snižují. Je kvůli tomu mnohem problematičtější propagovat jednotlivé tituly. I přes nástup elektronických knih však papírové knihy přetrvají. "Možná se budou vydávat v mnohem menším počtu kusů, ale nezaniknou," říká Zdeněk Janovec, zakladatel a majitel společnosti Powerprint. Specializuje na malonákladový tisk, který představuje alternativní způsob vydávání knih.

E-shopy díky pandemii zažívaly v předchozích dvou letech neskutečný boom. Letos se však jejich byznys trochu zasekl. Další růst, se kterým počítaly, nepřišel. Ale to neznamená, že zůstane zaseknutý navěky. "Pandemie byla trochu anomálie, ale jenom urychlila už jasně daný trend změny retailového chování nás všech. Obchody v budoucnu nezaniknou, ale budou využívané jako showroom. Samotné doručení bude dělané přes e-shopy, fulfillment. Nikdo z nás nechce mít nákupní tašku v ruce a jet s ní metrem nebo tramvají domů," říká Jan Rozlivka, zakladatel a spolumajitel společnosti Mailstep. Firma funguje jako skladník a balič pro e-shopy, zajišťuje jim kompletní logistiku. A co se ještě dozvíte?- jak se letošní předvánoční nákupní sezóna liší od těch předchozích a jak se to projevuje na objednávkách- zda a v čem se promění trh e-commerce, které značky mají šanci růst- jak fulfillment pro e-shopy, tedy byznys model Mailstepu, přesně funguje a co se chystá- kde se ve skladech uplatňuje technologie a do jaké míry převezmou práci ve skladech roboti- v čem firmě pomohl prodej většinového podílu skupině Emma Capital Jiřího Šmejce- s čím před třemi desítkami let Rozlivka do byznysu vstupoval a jak ho rozjížděl- a jak dvojnásobného mistra světa dnes naplňuje akrobatické létání

řed více než dvaceti lety začal Jakub Ouhrabka s pár kolegy ze studií tvořit mobilní webové stránky pro sportovní kluby. Tahle parta lidí se pak stala jedním z klíčových hráčů v Česku v oblasti call center a nyní je Ouhrabkova firma Comgate druhým největším poskytovatelem platebních bran v Česku. Jak se podařilo ryze české firmě uspět v byznysu, který ovládají velké zahraniční firmy, proč se z Prahy odstěhovala do Hradce Králové, či jak se Comgate daří na uvadajícím trhu e-commerce si poslechněte v dalším dílu podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?Zda chce Comgate expandovat do zahraničíJak velký problém je najít kvalitní zaměstnanceJak se v covidu i po napadení Ukrajiny Ruskem mění nákupní chování lidí v ČeskuKolik peněz už v Comgate investovali do rozvoje platebních služebV čem se společnost Comgate inspirovala i aerolinek RyanairJak budou z hlediska e-commerce vypadat letošní vánoce?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Po krachu jedné z největších kryptoměnových burz na světě probíhají diskuse, jak moc to s kryptosvětem bude dál. Už delší dobu se třeba objevují názory, že kryptoměny představují jen "pálení" zbytečné energie. Ale nemyslí si to všichni. "Těžba bitcoinů představuje nejjednodušší způsob, jak uchovat energii a poslat ji kamkoliv na světě. A také znatelně revitalizuje energetický průmysl. Těžaři využívají místa, která před tím nikdo nevyužíval a přinášejí tam spoustu peněz," říká ovšem spoluzakladatel a šéf společnosti 2bminer Jakub Hlavenka. Jeho firma těží kryptoměny v USA a Spojených arabských emirátech, prodává stroje na těžbu a zajišťuje kolem nich veškerý servis. Hlavenka dodává, že základním předpokladem je levná elektřina. A co se ještě dozvíte?- jak se dá na těžbě kryptoměn i po nynějších cenových propadech ještě vydělat- proč už je pryč doba "hobby těžby" doma nebo v garáži- na jakých okolnostech závisí, kolik člověk na těžbě bitcoinů vydělá- jaká je návratnost špičkových těžebních strojů- kam je nejlepší těžební stroje umístit- s jakým byznysem Hlavenka začínalTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Od dětství chtěl Petr Srna hrát divadlo a moderovat. Obojí se mu splnilo, hrál ve filmu i na divadle, moderoval řadu akcií včetně slavného krajanského festivalu v rumunském Banátu. Ve světě velkého byznysu se ale nakonec prosadil se svou marketingovou agenturou World of Online, která se specializuje na digitální marketing a především influencer marketing. Během pěti let dokázal z garážové agentury vytvořit firmu, pracující pro klienty jako Škoda, L’Oréal nebo Dr. Oetker. O tom, jak se mu to podařilo a co všechno to obnášelo vyprávěl v podcastu Na vlně podnikání, který připravuje redakce týdeníku Ekonom.A co se ještě dozvíte?- Co to je influencer marketing a jak se v posledních letech vyvinul- Jak těžké je pracovat s influencery, jak vybrat toho správného a jak jejich marketingový výkon vlastně měřit- Kolik lidí se v Česku touto prací uživí- Jak je český trh influencer marketingu rozvinutý a jaká budoucnost jej čekáTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Očekávané ochlazení ekonomiky se nutně promítne i do nové výstavby. Jak na tuto situaci budou reagovat architekti? Jednou z cest může být třeba snaha stavět úsporněji. "Nejen snížením spotřeby některých materiálů, ale hlavně z pohledu obestavěného prostoru. Čeká nás zmenšování bytů. Ve srovnání s jinými evropskými státy nějaké rezervy v tomto ohledu máme," říká Jana Mastíková, hlavní architektka a partnerka pražského architektonického studia Loxia v podcastu Na vlně podnikání. Budou se také například hledat jiné materiály, z nichž se bude stavět. A co se ještě dozvíte? - zda musí mít architektura duši a jaké emoce může vzbuzovat- co architekturu nejvíc svazuje - které české město je v přístupu k architektuře nejodvážnější- jak se v architektuře odrazí přicházející recese a zda ji čekají hubené roky- co s architekturou udělají vysoké ceny energií- jak architekturu a městský veřejný prostor proměnil covid- koho architektka Mastíková bere jako svůj vzor Podcast moderuje zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom Martin Petříček.

Muži jsou při investování odvážnější. Ženy postupují mnohem konzervativněji. Navíc jich investuje méně, než mužů. Bylo by však pro ně mnohem lepší, aby z ekonomických a sociodemografických důvodů investovaly alespoň tak jako muži. "Ženy během života méně vydělávají a mají nižší důchody, ale zároveň jsou v důchodu déle než muži. Pro ženy bylo lepší, aby investovaly více a dokázaly se lépe na důchod připravit. Mohly by dohnat mezeru, která během života vzniká. Důležité je začít a to co nejdříve," říká Eva Hlavsová v dalším dílu podcastu Na vlně podnikání. Ta se svým manželem Honzou založila před pár lety investiční platformu Fondee, která s pomocí předem připravených portfolií usnadňuje investice začínajícím i pokročilým investorům. Podcast moderuje zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom Martin Petříček.

Planeta se topí v plastech a jakákoliv smysluplná náhrada může pomoci. Počítá se každý nápad, který může přírodě ulevit. David Minařík, zakladatel a šéf startupu Myco, se s kolegy vrhl na výrobu biologicky rozložitelných materiálů. Jako základní vstupní surovinu využívá mycelium, podhoubí, které si sám pěstuje. “Když přemýšlíme nad novým výrobkem, vždy chceme, aby to dávalo smysl. Neděláme naivní ekologii. Snažíme se dělat výrobky, které jsou ekologické z podstaty. Nebudeme nahrazovat plast na sílu,” říká Minařík. Z mycelia vyrábějí třeba kelímky nebo i urny.A co se ještě dozvíte?- Co všechno se ještě z mycelia dá vyrobit a kde všude může najít uplatnění. - Jak se Minařík jako původně akademický malíř dostal k tomu, že začal tvořit věci z mycelia. - Kde a proč s začal experimentovat s pěstováním hub. - Co byla úplně první věc, kterou z mycelia vyrobil. - Jak probíhá probíhá proces výroby s využitím mycelia a jak dlouho to trvá.- Jak výrobky z mycelia dokážou cenově konkurovat plastům. - A jakou mají výrobky z mycelia životnost, či jak dlouho se rozkládají, pokud je člověk vyrobí. - Proč nemá Minařík rád naivní ekologii a jak se Češi k ekologii podle něj stavějí.

Když Radim Krejčí přišel před pěti lety za manažery ze společnosti Wood & Company s nápadem na robotickou investiční platformu Portu, stálo ho to hodně práce a přemáhání přesvědčit je, že to není úplně bláznivá idea. Dnes svého rozhodnutí ale určitě nelitují, Portu má aktuálně přes 150 tisíc uživatelů a spravuje 13,5 miliardy korun. A rozhodně se s tím nehodlá spokojit. “Na konci příštího roku bychom chtěli mít ve správě 30 až 35 miliard korun,” říká Krejčí. Jak ale obratem dodává, jsou to plány velmi ambiciózní a teprve se uvidí, jak kartami zamíchá inflace, válka na Ukrajině a obecně obavy lidí z budoucnosti. Podcast Na vlně podnikání moderuje tentokrát šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Firmy potřebují rozvíjet digitální mindset svých lidí, aby dokázali převádět svou práci do on-line prostředí. Potřebují zvyšovat svou digitální produktivitu a automatizovat své osobní pracovní procesy. A pak digitalizovat svá jednotlivá oddělení. Taková je základní poptávka všech firem na trhu podle experta na digitalizaci Filipa Dřímalky. "K čemu jsem se snažil firmy přimět pět let, dokonal covid za dva dny," říká zakladatel vzdělávací firmy Digiskills v dalším dílu podcastu Na vlně podnikání. Hovoří v něm jak o aktuální situaci ve firmách, tak i o svém nejnovějším projektu, což je marketplace Digitask. Na jednom místě nabízí všechny druhy digitálních služeb a know-how. Bez konzultantů, kteří poptávajícím pomáhají definovat problém a nasměrovat na řešení, by to podle Dřímalky nešlo. Lidé moc nevědí, co chtějí a už vůbec ne, jak se k řešení dostat.

Možnost vlastnit část firmy dává zaměstnancům v Česku zatím jen málo společností. Benefit zaměstnaneckých akcií mají většinou start-upy a využívají ho jako nástroj, jak si udržet své lidi. Další díl podcastu Na vlně podnikání rozebírá zaměstnanecké akcie (čili ESOP - Employee Stock Ownership Plan) jak z pohledu právníka, který firmám pomáhá benefit aplikovat v prostředí nepřipravené české legislativy, tak i z pohledu šéfa firmy, která ho zavedla a pak přenastavovala. Hosty Dana Tržila v 25. díle podcastu Na vlně podnikání byli Jakub Císař z advokátní kanceláře Novalia a Pavel Šíma, šéf marketingové firmy Roivenue.

Cirkulární ekonomika se v posledních letech zásadně posunula. Už není o tom, jak využívat odpad, ale jak co nejdelší dobu udržet materiál v oběhu v co nejvyšší kvalitě. Zatímco malé firmy principy cirkularity často žijí, protože přirozeně používají selský rozum, ty velké často teprve objevují jejich výhody. “Otáčí se totiž celková ekonomická bilance nakládání se zbytkovým materiálem. Firmy zjišťují, že je to výhodné finančně i environmentálně. A tím, že je to zároveň i transparentní a férové, tak to zapadá do konceptu ESG, tedy ohleduplného a udržitelného podnikání, který teď firmy postupně zavádějí,” říká v novém dílu podcastu Na vlně podnikání Soňa Klepek Jonášová, zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky.

Už skoro 2500 samospráv, firem a spolků využívá v Česku a dalších evropských zemích pro šíření informací českou komunikační síť Munipolis. Informuje víc než 700 tisíců lidí prostřednictvím rozhlasu, mobilních telefonů či webového rozhraní. Jedná se o robustní obousměrnou komunikační platformu, zahrnující rozhlas, mailingové systémy, sms brány a podobné nástroje, a za vším je podrobná analytika. Jak bytelná je, prověřil covid, kdy se najednou počet dotazů vznesených vůči samosprávám zvýšil dvacetkrát, vysvětluje v dalším díle podcastu Na vlně podnikání Ondřej Švrček, zakladatel Munipolis. Platformu začal nyní víc nabízet firmám a je to podle něj mnohem snazší podnikání. "Není nic těžšího, než prodat cokoli státní správě. Tam nemůžete prodávat technické řešení, jedině komplexní produkt s celou škálou služeb, včetně zaškolování a webináři o tom, jak motivovat lidi, aby nástroj používali. Protože zrovna motivace funguje ve státní správě jinak než v komerčním sektoru."

"Mzdy sice nemáme vyvěšené na nástěnkách, ale když někdo chce, vždy se k informacím o odměnách ostatních dostane. Snažíme se být maximálně fér. Nesmí se stát, aby lidi dělali stejnou práci, uměli to samé a měli jiné peníze," říká Martin Palička, šéf digitálně-marketingové společnosti Etnetera Group, v dalším díle podcastu Na vlně podnikání. Už dvanáct let ve svém fungování Etnetera aplikuje principy takzvaných svobodných firem. To znamená například to, že o zásadních záležitostech rozhoduje tým, nikoli vedení, a platí, že se lze bavit úplně o všem. Nic není tabu.

Start-upy mají své inkubátory, velké firmy podporu poradců, pro manažery malých a středních podniků ale v Česku neexistovala platforma, kde by bylo možné se kontinuálně vzdělávat. Proto vzniklo Do toho! Seskupení lidí, kteří se chtějí celoživotně vzdělávat, sdílet své zkušenosti a pomoct české ekonomice posouvat se k vyšší přidané hodnotě. Stojí za ním konzultant Pavel Přikryl, který je hostem dalšího dílu podcastu Na vlně podnikání. Moderuje Dan Tržil.

Nevíme přesně, čemu děti učit, protože nevíme, jak bude vypadat svět v době, kdy školu dokončí. Zásadně jim ale pomůže schopnost adaptace na změny a rezistence na stres. Díky nim se totiž budou schopní vypořádají se vším, co přijde a budou schopní to brát jako výzvu, říká v novém dílu podcastu Na vlně podnikání Marv Shamma, zakladatel základní školy Flow založené na holistickém přístupu. Jak se kouč a podnikatel dostal z oblasti vzdělávání dospělých ke vzdělávání dětí? Přes své vlastní.

V Česku probíhá nový boom fotovoltaiky. Lidé i firmy hledají cesty, jak se zbavit závislosti na ruských fosilních palivech a ušetřit za energie. Často však mají mylné představy. Třeba si myslí, že si dají panely na střechu a úplně se odstřihnou od sítě. "Zcela soběstačný dům se sice dnes dá postavit i v Česku, ale bylo by to poměrně náročné a drahé," říká v novém dílu podcastu Na vlně podnikání Jaroslav Šuvarský, zakladatel a šéf firmy S-Power Energies, která instaluje fotovoltaické elektrárny, baterie a tepelná čerpadla. A co se ještě dozvíte? - Jaké další mýty musejí instalační firmy vyvracet.- Jak dlouho se dnes na instalaci fotovoltaiky či baterie čeká.- Podle čeho si instalační firmu vybrat a na co si dát pozor.- Co vede lidi k tomu, že si lidé fotovoltaiku pořizují, a jak se mění zákazníci.- Jaké byly začátky podnikání ve fotovoltaice před téměř 15 lety.- A s čím se firmy z oboru potýkají dnes. Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Menší e-shopy mají v Česku stále větší podíl a rostou rychleji než celý trh e-commerce. Tomuto růstu pomáhá e-shopová platforma Shoptet, jejíž technologii využívá přes 40 procent českých internetových obchodů. Nedávno vstoupila na maďarský trh. O tom, jak to probíhalo a jak se firmě během krátké doby podařilo zdvojnásobit obrat i počet zaměstnanců, hovořil v novém dílu podcastu Na vlně podnikání šéf Shoptetu Samuel Huba. Opět moderuje Dan Tržil.

Srovnávač cen Heureka má za sebou další růstový rok. Zpoplatnění prokliků ze srovnávací platformy do e-shopů je sice stále jejím největším zdrojem příjmů, jeho podíl se ale zmenšuje. Jak se nyní podniká v extrémně růstovém byznysu e-commerce, se Tomáše Bravermana, ředitele Heureka Group, ptal Dan Tržil v dalším dílu podcastu Na vlně podnikání. Vznikl opět ve spolupráci s týdeníkem Ekonom.

Jak funguje svět pojišťovnictví, jak jej proměňuje automatizace a digitalizace, jak se žije ve světě, kde rozhoduje nahodilost a jak ji předvídat? O tom všem a mnohém dalším si v novém dílu podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil se CEO pojišťovny Allianz Dušanem Quisem.

Jak se dařilo lékárenskému byznysu v pandemii? Jak ekonomicky i logisticky náročné pro ně toto období bylo? Na čem lékárny vlastně vydělávají? Jak jejich fungování vylepšuje digitalizace a jak těžké je rozjet lékárenskou síť v zahraničí?O tom všem i mnohém dalším si v dalším díle podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s generálním ředitelem sítě lékáren Dr. Max Danielem Horákem.

Jak se za poslední dvě dekády proměnily možnosti neziskových organizací, jak pomáhat potřebným? Jak tuto oblast změnily moderní technologie a možnosti, jako je třeba crowdfunding? O tom všem a mnohém dalším si v podcastu Na vlně podnikání s Danem Tržilem povídal zakladatel dárcovské platformy Znesnáze21 a ředitel Nadačního fondu pomoci Čestmír Horký.

Jak chce výrobce barefoot obuvi ze Slovenska dobýt svět? Jak se mu daří masivně růst, proč nevyrábí v Asii nebo jaké jsou výzvy ve vývoji a výrobě fyzických produktů? O tom všem a mnohém dalším si v novém dílu podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s CEO společnosti Be Lenka Jurajem Fehervarim.

Lucie Brešová stála u zrodu nejúspěšnějšího českého start-upu Kiwi.com a teď vdechuje jako provozní ředitelka život novému slibnému projektu - start-upu Pocket Virtuality. Ten umožňuje díky augmentované, virtuální realitě přenést se během pár vteřin na druhou stranu světa. Co všechno tato technologie umožňuje a jaké je její využití v průmyslu? Nejen o tom si s Lucií Brešovou povídal Dan Tržil v podcastu Na vlně podnikání.

Co všechno potřebuje start-up, aby byl jednou úspěšný? Jaké dělají začínající podnikatelé nejčastější chyby a co všechno by měli udělat, aby získali na svou stranu investory? O tom všem a mnohém dalším si v dalším dílu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s Václavem Gregorem, CEO a partnerem investičního akcelerátoru Soulmates Ventures, který se specializuje na udržitelné startupy.

Cestovat s karavanem není záliba pár bláznů, ale trend, který roste už skoro deset let. Před rokem na tuto vlnu naskočil i bývalý marketingový ředitel fintechu Twisto Lukáš Janoušek, když spoluzaložil platformu na sdílení obytných vozů a camping Campiri. Jak je potenciál tohoto byznysu? O tom je další dílu podcastu Na vlně podnikání Dana Tržila, který vzniká ve spolupráci s týdeníkem Ekonom.

Jak se žije v Silicon Valley? Jak funguje a co to vlastně je start-up studio? Jak se jedna taková česká firma U+ dokázala prosadit v USA? O tom všem si v dalším dílu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil se zakladatelem U+ Janem Beránkem.

V roce 1998 měl Martin Cígler firmu o deseti vývojářích. Dnes je z původního Cígler Software holding firem Solitea a tvoří desítky subjektů koupených za miliardy korun. Jak společnost vyrostla, jak se podniká, když je klientem státní správa, a jak samozřejmý je dnes všudeskloňovaný cloud? O tom si se zakladatelem Solitey povídal v novém díle podcastu Na vlně podnikání Dan Tržil.

V době pandemie kdy byla dobrodružstvím i cesta do práce byznys se "zážitky" přiliš nekvetl. Jak se oklepává z následků covidu, jak zážitkové agentury inovovaly nabídku a jak se změnily požadavky jejich klientů, o tom si Dan Tržil povídal v novém dílu podcastu Na vlně podnikání s Janem Hájkem, majitelem zážitkového portálu Zážitky.cz.

V Česku působí desítky na první pohled nenápadných a veřejnosti málo známých firem, jejichž jména zná jen pár odborníků. Jde přitom o podniky, které mají globální charakter, vyváží své produkty a služby do celého světa a ve svém oboru patří k naprosté světové špičce. Několik takových skrytých klenotů české firemní scény představuje týdeník Ekonom ve svém aktuálním vydání. K málo známým a navzdory tomu úspěšným českým podnikům patří i firma Kuberg, kterou před lety založil Michal Kubánek. Chtěl své tehdy tříleté dceři koupit malou motorku, a když nenašel žádný vhodný stroj, rozhodl se, že ho vyrobí sám. Dnes na jeho elektromotorkách jezdí lidé v řadě zemí světa, od Austrálie přes Nový Zéland až třeba po Spojené státy. Jak se mu to podařilo, kolik slepých cestiček musel prošlapat a jaké nástrahy musel překonávat, se dozvíte v dalším díle podcastu Na vlně podnikání, v němž si Michal Kubánek povídal s Danem Tržilem.

Jaké jsou nejčastější chyby lidí, kteří začínají s investováním, jaké jsou základní investorské strategie a kam v současné době investovat? Jsou lepší akciové trhy, nebo je lepší vložit uspořené peníze do nemovitostí, umění, nebo snad kryptoměn? O tom všem a mnohém dalším si v novém dílu podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s Mikulášem Splítkem, portfolio manažerem fondu Stock Small Caps (Erste Asset Management).

Jak obtížné je podnikat v oblasti vzdělávání? V čem je tento byznys specifický? A dá se na něm vůbec slušně vydělávat? O tom všem a mnohem dalším si v dalším díle podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s Tomášem Jízdným, zakladatelem společnosti Education.cz.

Když si pustíte televizi nebo si poslechnete hudbu, s největší pravděpodobností se setkáváte s technologií pražského startupu AIMS, který spoluzaložil Martin Nedvěd. Ten dodává největším světovým producentům audiovizuálního obsahu algoritmus, který je zcela revoluční pro hledání v hudebních knihovnách. Dokáže totiž vyhledat producentům skladby na základě toho, jak moc se podobají jejich již existujícím předlohám. Dan Tržil si s Martinem Nedvědem v Nejnovějším dílu Na vlně podnikání povídal nejen o jeho startupu, ale obecně o tom, jak funguje hudební byzny

Virtuální realita už dávno není jen zábavou hráčů počítačových her. Speciální brýle i další vybavení dnes najdou využití třeba při tréninku a školení zaměstnanců, nebo při prezentaci nových výrobků a služeb. Pronikání virtuální reality do firemního světa výrazně napomohla i pandemie a z původní zábavy pro počítačové nadšence a hráče se tak stává obří byznys.

Jak v Česku funguje spolupráce univerzitního a firemního světa? Jak těžké je pro akademiky uspět v byznysovém světě? O těchto a mnoha dalších otázkách si v dalším díle našeho podcastu povídal Dan Tržil s Janem Šedivým, vedoucím Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). Jan Šedivý se specializuje na výzkum sociální inteligence a interakce mezi lidmi a roboty a má nejen zkušenosti z akademického, ale i firemního světa. Na podobných technologiích v minulosti pracoval v Googlu a IBM. Po návratu na ČVUT se mu pak společně s týmem Alquist a jejich hlasovým chatbotem pravidelně daří umisťovat mezi třemi nejlepšími v globální soutěži The Alexa Prize pořádané Amazonem.

Jak nyní funguje byznys model internetového prodejce oblečení Zoot? Kdy bude společnost, která musela v minulosti projít reorganizací, v černých číslech? A jak se změnila situace na trhu po příchodu konkurence jako Zalando a About You? O tom všem si v novém podcastu Na vlně podnikání povídá Dan Tržil s šéfem Zootu Milanem Polákem. A řeč přišla i na mnoho dalších témat, třeba jestli může e-commerce s módou dále růst.

Způsob, jakým lidé konzumují zábavu, se v posledních letech zásadně změnil. Zatímco starší generace jsou zvyklé svůj volný čas trávit sledováním televize nebo on‑line videoték typu Netflix či HBO Go, mladí lidé daleko ve větší míře brouzdají na internetu a hrají hry. Fenoménu streamerů, kteří v živém přenosu hrají počítačovou hru, komentují ji a do toho si povídají se svými diváky, se věnuje týdeník Ekonom v aktuálním čísle. O tom, jak uspět na YouTube, a o fenoménu influencerů a youtuberů si zase v podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s Andreou Hurychovou, odbornicí na influencer marketing a zakladatelkou WeDigital Prague, což je agentura specializující se na on-line video a kreativní kampaně s influencery.

Podcast Na vlně podnikání obsahuje více než 130 rozhovorů o podnikání, práci a firmách. Zaměřoval se na praktické know-how a inspiraci, kterou mohl posluchač jednoduše přenést do svého pracovního života. Podcast prošel spoustou změn a v dubnu 2021 se jeho vlastnictví přesunulo na týdeník Ekonom. Proč si myslím, že to podcastu pomůže být lepší než kdy předtím? A co jsem se za 3 roky tvorby tohoto podcastu naučil?

Jak vyřešit problém nedostupnosti bydlení, jak zařídit, aby se v českých městech žilo a bydlelo lépe? A co udělat s velkými sídlišti, aby se z nich stala účelnější a krásnější místa? O těchto, ale i dalších otázkách spojených s archizltekturou a urbanismem si v novém dílu podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s architektem a urbanistou Peterem Bednárem z kanceláře Jakub Cigler Architekti.

Do dalšího dílu Na vlně podnikání přijal pozvání Jakub Jurových, Founder Deepnote – startup, který dostal největší seed investici v Česku a na Slovensku. Chronologicky začneme u Jakubova studia Advanced Computer Science na Cambridge, kam zavítal po bakaláři na Masarykově univerzitě a pracovní zkušenosti ve Firefox. Během studií se věnoval prvnímu startupu, a tak si povídáme o tom, jak zkombinovat hned několik aktivit, které vyžadují spoustu času. Po studiích se Jakub přestěhoval do Los Angels za prací CTO ve startupu Operam. Operam spolupracoval s Hollywoodem na tom, jak efektivně alokovat peníze na reklamu tak, aby propagovaný film zhlédlo co nejvíce lidí. Vytváření komplexních atribučních modelů není však snadné, povídáme si tak o tom, co vše se dá doměřit a jak vytvářet smysluplné metriky. V rozhovoru uslyšíte, jak funguje Y Combinator – nejúspěšnější startupový akcelerátor na světě, jaké je projít si takovým akcelerátorem a proč je pro Jakuba a Deepnote klíčový rychlý růst startupu. Povídáme si o rozdílech pracovní kultury mezi Los Angeles a San Franciscem. V rozhovoru se také dozvíte, jak Jakub přistupuje k investicím a investorům a co jsou „smart money". V rozhovoru uslyšíte:Je dnes stále klíčové být se svým startupem v Bay Area?Jak si vybrat správného investora?Jak sledovat, zda trailer filmu naláká diváka do kina?Proč Kuba opustil velmi úspěšný Operan?

Do další epizody podcastu Na vlně podnikání přijal pozvání Petr Kališ, Managing Partner v CERHA HEMPEL Kališ & Partners. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla restrukturalizace. Rozhovor byl plný inspirace a vhledu do trochu vyšší oblasti byznysu a vy se dozvíte co je restrukturalizace, jaké strany zahrnuje a jestli nás nějaká restrukturalizace v rámci Česka čeká. Téma restrukturalizace může znít velmi specificky, cize a nepřístupně, ale Petr dokázal téma skvěle podat a ilustrovat na mnoha příkladech. Uslyšíte, jakou roli může hrát ego jednotlivce v krachu firmy, v čem se může krachující firma podobat drogově závislému a jak často je krize novým začátkem k další prosperitě. Kromě firemní restrukturalizace se v rozhovoru věnujeme i restrukturalizaci školství, ekonomie či trhu s nemovitostmi. V rámci Petrovi specializace se nelze nezeptat na covid-19 a jeho vlivu na budoucnost Česka.

V těchto dnech si připomínáme kulatých třicet let od chvíle, kdy se mladoboleslavská Škoda uchýlila pod křídla koncernu Volkswagen. Privatizace Škody byla nejen zlomovým momentem v historii této automobilky, ale také předurčila, kudy se bude ubírat celý český průmysl. Škodovka za těch třicet let ujela obrovský kus cesty stejně jako světový autoprůmysl. V aktuálním vydání Ekonomu jsme se podívali jednak na to, jak hrbolatá ta jízda z minulosti do přítomnosti byla, a pak jsme rovněž nastínili, kam se celý automobilový průmysl vypraví do budoucna a jakou roli v něm bude Škoda Auto hrát. Při té příležitosti jsme v podcastu Na vlně podnikání, který pro Ekonom nově vytváří Dan Tržil, vyzpovídali Martina Jahna, jenž se po dvanácti letech vrátil do Škody Auto jako člen představenstva pro prodej a marketing.

V dalším díle Na vlně podnikání přivítám Petra Volného, CTO Upvest. Upvest je startup, který zprostředkovává investice do developmentu nemovitostí a věnuje se investičnímu crowdfoundingu. V epizodě se dozvíte, jak funguje developerský trh a jak se toto odvětví postupně posouvá do budoucnosti. To, že nápad Upvestu funguje dokazuje i to, že do nich investovala Komerční Banka.V rozhovoru uslyšíte:jak funguje financování developerských projektůjak se změnilo klima kolem investovánío prázdných čínských městechspoustu tipů na různé finanční a investiční aplikace

V další epizodě podcastu Na vlně podnikání přivítám Pavla Křepelku, Founder & Partner v Scale Up Impact. Pavel v rámci Scale Up Impact pomáhá firmám s růstem a škálováním. Pavlův profesní růst ovlivnila kniha Scaling Up od Verne Harnishe. Kniha v mnohém také ovlivňuje naše povídání. Řešíme čtyři základní oblasti, kterým musí rostoucí firmy věnovat pozornost – lidé, hotovost, strategie a exekuce.V rozhovoru uslyšíte:jak podněcovat kulturu zodpovědnostijak trénovat své zaměstnance, aby uvažovali jako podnikateléjak ovlivnil covid cashflowkolik času tráví nejúspěšnější manažeři strategickým plánovánímspoustu knižních tipů

V první epizodě Na vlně podnikání roku 2021 přivítám Karla Novotného. S Karlem jsem už před pár lety podcast nahrával, protože měl pověst jako freelancer superstar, který je známý svým silným brandem „mindless”. Dnes Karel vede dvě (a půl) firmy, ve kterých se snaží rozvíjet marketing. Povídáme si o jeho tranzici z freelancingu do aktuální práce. Nabouráme hned několik stereotypů o freelance, shrneme hejty na korporáty a povíme si o (skrytých) rozdílech mezi „prací” a freelancingem. Nakonec si povíme o dopadu covidu na různé sektory, ve kterých Karel pracuje. V rozhovoru uslyšíte:stereotypy o freelancejak přebíráme cizí schématao osobní odpovědnosti a svoboděo dlouhodobém plánováníQuick LinksGet Embed PlayerDownload Audio FileAuthor : N/AEpisode Type : FullEpisode : S2EN/ARating : CleanFile Info : audio/mpeg | mp3 | 19MBDownloads for This EpisodeIAB

Do dalšího dílu podcastu Na vlně podnikání přijal pozvání Vlastimil Nešetřil. Naše povídání se bude soustředit na aktivity Vlastimila ve společnosti Rentalit. Rentalit je startup, který se věnuje operativnímu leasingu koncového hardwaru. Pronajímají telefony, počítače, tablety a zaměřují se zejména na kvalitní a luxusní značky, které jsou spolehlivé a populární. Leasingový byznys zažívá nový boom a já jsem chtěl vědět, jestli nemá Rentalit moc malý trh a zda vidí možnost velkého růstu. Uslyšíte, jaká je finanční náročnost startupu, který se zaměřuje na leasing techniky. Rentalit je interní startup J&T Banky, a tak zdolal prvotní překážku potřeby velkého množství kapitálu, ale jakým dalším překážkám čelí? V rozhovoru se dozvíte, jak funguje leasingová společnost a jak vlastně vydělává peníze.Další obor, kterému se Vlastimil věnuje, je vinařství a to konkrétně spravuje J&T Wine-holding. Jak vypadá tento segment? Byl postižen covidem a jaké jsou ve vinařství příležitosti a rizika? To a více uslyšíte v novém podcastu Na vlně podnikání.

V další epizodě podcastu Na vlně podnikání přivítám Michala Klause, CEO Ataccama – česko-kanadské firmy, která se pohybuje v oblasti dat a datové analytiky. V podcastu si povídáme o datovém trhu, jak nyní vypadá, jak funguje a jaká je jeho budoucnost. Kromě dat a technologií si budeme povídat i o lidech. Ataccama má pod střechou více než 22 národostí po celém světě. Jaká dělají strategická rozhodnutí pro růst a expanzi? Jak vypadá proces zdvojnásobování společnosti z hlediska zaměstnanců? V rozhovoru uslyšíte spoustu praktických informací, pokud vás zajímá, jak probíhá online nábor, onboarding a osvojování firmení kultury velkého množství zaměstnanců. V rozhovoru uslyšíte: Proč se v Česku daří firmám, které pracují s daty?Je v datovém trhu ještě místo pro nové firmy?Jak může všem pomoci propojování byznysu a státního sektoru?Je dnes stále důležité word of mouth?

V další epizodě Na vlně podnikání uslyšíte Jana Sekerku, CEO Motionlab. Motionlab vytváří platformu pro personalizaci videí a od začátku se buduje jako globální projekt. Nejde tak tedy o výrobu jednotlivých videí, ale o technologii, která jich zvládne personifikovat statisíce. V rozhovoru se dozvíte: proč v Motionlab nemají investoryjak se různí prodejní proces v Evropě a USjaké fuckupy si zažili a co je naučilyjak personalizovaná videa ovlivní budoucnost televizeproč (ne)evangelizovat trhy

Posloucháte další díl podcastu Na vlně podnikání, do kterého přijal pozvání Martin Pavlík. Martin vybudoval úspěšnou firmu QUITEC, jejíž fungování delegoval na jiné a sám svůj čas věnoval vývoji Lamael, nástroji, který byl stavěn s cílem zvyšovat produktivitu a kreativitu. Slučuje tak mnoho funkcí, na které většinou použivají lidé jednotlivé aplikace pro lepší výkon a vyšší produktivitu. Právě osobní nebo i firemní produktivita je velkým tématem rozhovoru s Martinem. Uslyšíte, jak si stanovit vizi pro růst vašeho podnikání, jak efektivně plánovat, organizovat a řídit několik projektů najednou. Povídáme si o fuckupech a lekcích, které Martin za 25 let úspěšného podnikání nashromáždil. Dozvíte se, jaké jsou časté chyby v podnikání a to hlavně v oblasti vývoje softwaru. V rozhovoru uslyšíte: o pasti úspěšných podnikatelůjak delegovat a jak na outsource proč se pouštět do ambiciózních projektůjak se změnilo pojetí produktivityjak budovat firmu na efektu sněhové koule

Pozvání do Na vlně podnikání přijal Stanislav Gaj. Stanislav byl čtvrtinový podílník a vysoce postavený manažer v eshopu s elektronikou CZC. Později se dostal k umění a nyní provozuje online galerii Toga, kde představuje dílo Olbrama Zoubka a dalších umělců. V rozhovoru uslyšíte nejen o e-commerce, ale i o světě kreativců a o propojování světa umění s byznysem.Dají emoce a umění přenést do online prostoru? Jak nakupovat umění? To a více se dozvíte v epizodě se Stanislavem Gajem. V rozhovoru uslyšíte: jaké byly začátky CZC.czjak vypadal internetový byznys kolem roku 2005jak byznysově funguje galerie a obchod s uměnímo investování do umění

O čem je koncept learning organization? Tento koncept říká, že v dnešní době je jedinou možnou konkurenční výhodou, kterou firma může získat, schopnost učit se rychleji než konkurence. K inovacím, digitalizaci jsou potřeba technologie, ale na druhou stranu i vzdělání lidí ve firmě, aby dokázali inovace a technologie používat a začlenit je do své práce. Jak learning firemní kulturu rozvíjet a motivovat lidi k individuálnímu učení? Jak tento koncept zavést ve firmě? Učící se organizace jsou v neustále přestavbě. Na úplném začátku vzdělávání je poznání zákazníka a jeho potřeb. Firemní kultura learning organization je velmi autonomní a staví na zodpovědnosti jednotlivců.Jak se dá změnit firemní kultura k learning firemní kultuře? Jak změnit mindset lidí v týmu, aby se chtěli učit? Trvá to roky. Ambasadorem vzdělání ve firmě by neměl být CEO ani management, ale každý jednotlivý člen týmu. Jak rozpoznat, zda lidi, které do firmy nabíráte, do této firemní kultury zapadnou?Bavili jsme se i o tom, že ne vždy to co se naučíme, uplatníme v praxi a o tom, zda se dají měřit investice do vzdělávání. Kolik času, potažmo peněz ztratíme tím, že neuplatňujeme získané znalosti v praxi?

Životní pojištění, byznys pojišťoven, inovace v odvětví. To všechno je tématem dnešního dílu. Obor pojišťovnictví je co se týká inovací 10 let pozadu za bankovnictvím. Firmy nejsou motivované inovovat. Aplikace z oboru bankovnictví jako Twisto, Revolut, používáme takřka každý den. Ale pojištění každý den neřešíme. Právě kvůli tomu, že interakce se zákazníkem v tomto oboru není na denní bázi, nejsou pojišťovny nemotivané inovovat. Práci odvede finanční poradce, zprostředkovatel. Se zákazníkem se sejde víceméně před uzavřením pojištění a pak komunikace utichá.Mutumutu je startup, který přináší revoluci na poli životního pojišťovnictví. Jak sami říkají, bez pojišťováckých manýrů, srozumitelně, online (rozumějte bez papírových formulářů, fakt). Navíc motivují lidi ke sportu a pohybu. Říkají, kolik by toho měl člověk pro sebe dělat - sport, posílení imunity, vitality, úroveň BMI... abyste snížili riziko nemocí. Za zdravý životní styl pak získáváte slevu na svou pojistku.S CEO Mutumutu Jindřichem Lenzem se probíráme, jak poznat dobré pojištění a proč pojišťovny dost často neznají svého koncového zákazníka. Řešíme také začátky jejich projektu, proč je zajímalo právě toto zkostnatělé odvětví. Jaký má Mutumutu byznys model a kolik potřebuje mít zákazníků, aby to vycházelo? Zajímavé informace se dovíte i pokud řešíte investment. Mutumutu se podařilo získat nadnárodního investora. Jak funguje taková spolupráce? Mutumutu po dvou letech fungování řeší expanzi do Francie, Polska, Německa, Itálie a Ruska.Nahlédneme i do marketingu a do toho, jak v Mutumutu nad komunikačními kanály uvažuje. A proč se říká, že v marketingu funguje vždycky jen polovina rozpočtu, jen se nikdy neví, která.

Hostem dalšího dílu podcastu Na vlně podnikání je Tomáš Páral, spoluzakladatel a CEO firmy MoroSystems. V této epizodě podcastu se dozvíte, jak funguje trh vývoje softwaru a jak se v tomto trhu dobře orientovat. Také uslyšíte, jak úspěšně outsourcovat komplexní projekty vývoje softwaru. Získáte vhled do zákulisí firmy MoroSystems, která má unikátní postavení na trhu a jedinečnou firemní kulturu, která není pouze směsí náhodných buzzwordů. V rozhovoru uslyšíte: jak na základě hodnot budovat úspěšnou a rostoucí firmujak ve firmě efektivně přemýšlet o spolupráci jak si přitáhnout světové značky jako klientyjak v praxi využívat hodnoty, na kterých stavíte firmu jak pracovat s kouči a mentory pro osobní i firemní růst

Do dalšího dílu Na vlně podnikání přijal pozvání psycholog Petr Pacher. Hned v úvodu si povídáme o současné koronavirové situaci a jejím dopadu na management podniků, kterým se nedaří nebo těm, které vyrostly o stovky procent a díky tomu místo vzkvétání bojují s nedostatkem personálu nebo nedostatečně nastavenými procesy. Uslyšíte, jak poznat, že ve firmě nejsou kompetentní manažeři, byť se to zatím neprojevuje na číslech. Povídáme si o důležitosti ega v boardech a podnicích – protože křehké ego manažera může stát práci stovky zaměstnanců, ne-li krach podniku. V rozhovoru uslyšíte: proč jsou důležité role, ve kterých interagujeme co je dobrá komunikace zda se dá naučit, jak být dobrým krizovým manažeremjak si můžeme pomoci ke šťastnějšímu životu nejen v práci

Tento díl se věnuje investorům ve startupech. Pozvání přijali Vít Šubert z UP21 a Petr Kováčik z Blabu. Uslyšíte dvě různé perspektivy na investování – od foundera a od investora. Dozvíte se vše, co byste měli vědět – jak a kdy oslovit investora, jak se připravit na vyjednávání a kolik procent nabídnout v jaké fázi a mnohem víc. V rozhovoru také uslyšíte: jak nastavovat, měřit a vyhodnocovat KPIo vztahu FOMO a investováníco stojí za krachem 74 % startupůjak vypadá valuace projektů

Nikola Pantovič do Socialbakers, tehdy maličkatého startupu, nastoupil hned po škole. Dnes patří Socialbakers s pěti sty zaměstnanci, miliardovým obratem a svým působením v zahraničím mezi TOP české technologické firmy.Právě za úspěchem u globálních klientů a růstem Socialbakers stojí z velké části Nikola. Z account managera se nejprve vypracoval na ředitele salesu, později výkonného víceprezidenta pro růst a expanzi a v roce 2018 do boardu společnosti. Zároveň byl Nik jedním ze tří lidí, kteří jednali o prodeji firmy. Prodej Socialbakers je jedním z největších exitů v Česku.Řádově za jednotky miliard korun Socialbakers koupila společnost Astute. Jak prodej probíhal, jak probíhalo vyjednávání a jak dlouho to celé trvalo? V čem je síla spojení Socialbakers a Astute?Také se dozvíte, jak je možné, že Socialbakers koupila menší firma.V rozhovoru s Nikem se taky dozvíte, jak v Socialbakers dělají sales, jak sales škálují, jak dlouho sales proces trvá a jak si vybírají lidi do sales týmu. Je v pořádku, aby přinášeli do firmy nulu? A jak dlouho? Proč je klíčové, aby se zaměstnanci ztotožnili s vizí firmy a měli drive?Probírali jsme také přístup Socialbakers k marketingu. To, jak řídí přes 500 zaměstnanců, z nichž je jedna třetina v zahraničí a jak přistupují k nastavení a řízení firemní kultury?Jaká je představa o budoucnosti Socialbakers a Astute? Spojí se v jeden brand nebo ne? O vizi, o tom, co do Socialbakers přinesl exit firmy a o budoucnosti.

Do dalšího dílu podcastu Na vlně podnikání přijali pozvání Jaroslav Souček, šéf produktu v Economia a Michal Ptáček, CEO a founder CzechCrunch. V této epizodě se zaměřujeme na média, kromě detailního pohledu do zákulisí těchto dvou mediálních domů nahlédeme společně i do budoucnosti médií obecně. Začneme u otázky, jak média změnil rok 2020. Tento rok byl turbulentní a různé byznysy buď ničil, transformoval nebo akceleroval. V médiích se posílila transformace z printu do digitálu a všechna média se snažila rozšířit svou digitální stopu, a jestli se zvyšoval počet čtenářů nebo tržeb, uslyšíte v podcastu. Je content stále králem? Říká se, že „content is the king, experience is the castle”. Ale je v dnešní době, kdy je dobrý obsah těžko objevitelný bez propagace a důmyslného marketingu, stále alfou a omegou kvalitních médií? Kromě zodpovězení této otázky si povídáme i o tom, jak vypadá kvalitní propagace. Jak přilákat lidi, na které zaměřujeme svůj obsah. A jak vypadá monetizace dobrého obsahu. Často se jde pouze cestou reklamních banerů a reklamních článku, jsou už ale Češi ochotni platit za kvalitní obsah? A co je tzv. nativní advertising? V podcastu uslyšíte spoustu zajímavostí o tom, jaká média jsou nyní na vzestupu, jaké jsou třecí plochy v oblasti medií, které vznikly zavedením nových technologií a nebo tipy na atraktivní formáty z českého prostředí.

V dnešní epizodě jsou hosty Michaela Jánošková a Vu Minh Hieu (Spoony). Tato epizoda je o dvou projektech, které vznikly v rámci rychlé reakce na současnou situaci. Oba projekty se snaží přijít s novými způsoby, jak podpořit obchodníky a snížit riziko nákazy v obchodech. Míša Jánošková – nakupbezpečně.cz – Díky tomuto projektu si jakýkoliv maloobchodník může rychle a intuitivně vytvořit eshop. Kdokoliv má možnost se rychle a zdarma přesunout z kamenné prodejny do onlajnu. Celý proces je intuitivní a navržený pro co nejsnazší a nejrychlejí přesun. Celý vývoj navíc probíhal externě, díky dobrovolníkům, kteří chtějí být aktivní ve společenském dění a pomáhat komunitám zasaženým pandemií. Uslyšíte, na jaké problémy nakubezpecne narazil a s jakýma dvěma skupinama uživatelů běžně přicházejí do styku.Vu Minh Hieu (Spoony) – Calltoshop – umožňuje obchodníkům prodávat skrze videohovor. Zároveň velmi jednoduše obchodník získává vlastní aplikaci s vlastním jménem. Přirozený rozhovor je u některých obchodníků důležitější než u jiných – a u některých je pak naprosto nezbytný. Nápad se začal realizovat, až když všichni byli na homeofficu, takže ten celý proces byl jiný, ať už testování nebo to, že se museli naučit nové dovednosti, které ne všichni v týmu měli. Calltoshop je nejen pro lidi, kteří potřebují přesunout svůj obchod do onlinu, ale i pro lidi, kteří v onlinu chtějí obohatit zákaznickou zkušenost o osobní element. V rozhovoru uslyšíte, jak Míša a Spoony vnímají současnou situaci a jak si myslí, že ovlivní budoucnost. Hodně se mluví o budoucnosti e-commerce a nakupování online. Jaký trend nastiňuje dění kolem současné situace s koronavirem. Ostatně během krize se udály změny, které by normálně trvaly roky. Se svými hosty tak proberu, jaká jsou slabá místa pro lidi, kteří byli vhozeni do online světa obchodu – protože přecijen mít eshop nebo aplikaci nestačí. V rozhovoru uslyšíte: Co si odnesli z těchto projektů do svých mateřských firem? Jak je to s posunem do onlinu u prodejců, kteří s tím nemají zkušenostJaké je to pracovat s týmem vývojářů, které jste nikdy neviděli

O nastavení pravidel flexibility práce, o řízení a kontrole práce na dálku, onboardingu, předávání firemní kultury. Jak to vše nastavit, abychom nezpůsobili chaos a pokles výkonu s expertkou na flexibilní práci Zdenkou Studenou.

Dnešní díl vám pomůže zorientovat v dotacích, udělat si obrázek o tom, zda dotace může čerpat i vaše firma a kdy je žádat o dotaci chyba. V Česku není žádný ucelený systém, ve kterém byste se mohli v aktuální nabídce dotací zorientovat. Dotace často bývají vypsány "úředničinou" a častokrát bývá dost těžké se zorientovat a pochopit, zda na dotaci jako firma dosáhnu a co k tomu potřebuji.Má smysl, aby vaše firma žádala o dotaci? Čerpat nebo nečerpat? Praktické tipy na téma dotace pro firmy v dnešním díle s Jiřím Kvízem z Enovation.cz.

V dalším díle podcastu Na vlně podnikání si povídám s Lenkou Mrázkovou a Katkou Tygl. Náš rozhovor se věnoval převážně tématu žen v podnikání. Probereme například, jak se liší vedení nebo komunikační styly žen a mužů. O leadershipu si povíme víc – Lenka vám na základě 20leté zkušenosti popíše, v čem mají výhodu firmy, které mají ve vedeních ženy. V rozhovoru se dostaneme i k tomu, proč se ženy někdy neodváží pustit do podnikání. Hlavním důvodem bývá často péče o rodinu, a tak rozebereme, v čem se podnikání liší pro muže a ženy z hlediska starání se o rodinu a domácnost. S Katkou probereme, jak se tento problém systémově řeší ve Švédsku. Dostane se i na témata jako práce na dálku nebo styly managementu, které optimalizují efektivitu zaměstnanců. S tímto tématem je spjatá také flexibilita, což je klíčový aspekt pro organizace, které by chtěly mít víc žen ve svých řadách. Na závěr rozhovoru uslyšíte o mentorování a jeho benefitech a také dostanete pár tipů, jak najít vlastního mentora. V rozhovoru uslyšíte: zda už existuje dostatek ženských vzorů v podnikáníjak se daří firmám, které mají více žen ve vedení kolik procent žen je v Česku ve vedení organizacíjak si rozdělit rodičovskou dovolenou mezi oba rodiče nejčastější důvody, proč se ženy zdráhají podnikat jak podpořit ženy ve vašem okolí, které by chtěly podnikat Partnerem podcastu je Mastermindklub.cz

V dnešní epizodě uslyšíte Tomáše Bravermana, CEO Heureka a Petra Miklíka z kupi.cz. Dnešní speciální epizode se věnuje tématu změně nákupního chování jak v online tak i offline světě. Heureka má totiž unikátní data ze světa ecommerce a Kupi.cz zase z retailových obchodů a tak máme unikátní pohled co se v době koronaviru v této oblasti změnilo. Uslyšíte, jaké byly nejvyhledávanější produkty a v čem se lidé změnili. Mimo nákupní chování lidí si popovídáme i o tom, jak současná krize zasáhla heureka.cz a kupi.cz, jak to ovlivnilo jejich plány na expazi nebo jak vidíte současný trend digitalizace offline světa.

Hostem dnešního dílu je Irena Zatloukalová. Irena působila jako tisková mluvčí v ČSOB, v Hypoteční bance a od roku 2011 v Seznam.cz. Od roku 2018 je spolumajitelkou PR agentury Fenek PR. Fenek PR se specializuje na PR a komunikaci technologických firem.Jak dělat a o čem je PR? PR není jen o tom, že se o nás píše v novinách. PR je o budování a řízení reputace. Komunikace firmy by měla být konzistentní. Pravdivá, autentická, ve všech komunikačních kanálech stejná a otevřená. A to nejen ven, ale i dovnitř firmy. Dodavatelé, zákazníci, ale i zaměstnanci by měli vědět kdo jste, jaká je vaše vize, příběh... "Nesnažte se vytvářet příběhy o tom, kdo jste, ale komunikujte to, kdo opravdu jste," říká Irena. Poučka fake it, till you make it nefunguje.O tom, jak dělat PR, jak ho vyhodnocovat a proč se nevyplatí natírat věci na růžovo s Irenou Zatloukalovou.

Téma investic do startupů v tomto díle proberu s Martinem Rozhoněm. Martin se poté, co prodal společnost Vivantis, stal angel investorem. Jeho přístup k investicím je malinko specifický. Věří v karmu a to, aby mu chodily na investice dobré projekty, si zadává nahoru.Martin Rozhoň je angel investor, který svým zainvestovaným projektům pomáhá aktivně. Ať už konzultacemi, poradenstvím, cennými radami při rozhodování nebo nastavování byznys modelů a strategií. Před samotnou investicí se chce s founderem (foundery) dobře poznat, aby si seděli hlavně lidsky. Mluví o “dobré karmě” founderů. Tedy nějaké energii, která z nich vyzařuje.Nebaví ho termíny, ani se do nich nenechá tlačit. Rozhodování do čtyřiceti osmi hodin není pro něj, důležitější pro Martina je si celý projekt navnímat a cítit, že to bude fungovat. Dá na intuici.Nejmenší Martinova investice je jeden milion korun, nejvyšší jedenáct. Rád se spojuje i s dalšími investory, pokud je třeba větší investice.Podle Martina je každý startup tak trochu šílený a tak trochu geniální a často se pohybuje na hranici krachu. Jeho motivací není na prvním místě za každou cenu vydělat spoustu peněz. Chce, aby ho práce naplňovala a aby naplňoval svoje poslání.O dobré projekty si říká “tam nahoru”. Jestli vás zajímá, jakým způsobem si “tam nahoru” říká a jestli mu to funguje, poslechněte si rozhovor s Martinem. V závěru rozhovoru se dotkneme tématu reality světa, našich poslání, duší a toho, jak podle Martina funguje svět a jak žít spokojený a šťastný život. Jak sám Martin říká, někdo si o něm myslí, že je tak trochu blázen.

V dílu se dozvíte, jaké to je budovat jedny z nejúspěšnějších firem na trhu vývoje mobilních aplikací s kamarády ze školy. Jaká jsou úskalí agenturního byznysu, jak pracují s klienty a s utilizací týmu. Dá se dělat zahraniční byznys z Česka? A proč na rozvoj firmy nemít investora?Hosté jsou:Lubo Smid - je spoluzakladatel a CEO firmy STVR, která působí nejen v Česku, ale také v Americe. V roce 2016 ho zařadil časopis Forbes do žebříčku 30 pod 30.Dominik Veselý - je spoluzakladatel a CTO firmy Ackee. Ackee má kromě Prahy pobočku v Berlíně. Dominik je sice tělem i duší programátor, ale jeho srdcovka je vedení lidí, jejich spokojenost a rozvoj. Jeho velkou vášní jsou auta.Dominik a Lubo jsou zakladatelé a CEO firem, které vyvíjí mobilní aplikace. Jejich firmy jsou aktivní nejen v Česku, ale i v zahraničí. Oba firmu založili s kamarády a růst firmy financují bez kapitálu od investorů. Kromě práci na projektech pro klienty se věnují i vývoji vlastních produktů. S klukama jsme se bavili o tom, jaká je jejich motivace podnikat a jak vybalancovat společný byznys s kamarády.Oba si mohou vybírat klienty a nemusí brát každou zakázku. Co si myslí o tendrech a výběrových řízení? Jak pracují s klienty a co si podle nich způsobí, když je jediným výběrovým kritériem pro klienta cena? Dominik i Lubo se rozpovídali i o tom, jak pracují s klienty, kteří přesně nevědí co chtějí a o úskalích agenturního byznysu.Mluvili jsme i o ideální utilizací týmu a o tom, co s volnými kapacitami. Je možná stoprocentní vytíženost?Dozvíte se také, jak koronavirová pandemie ovlivnila Ackee a STVR a co obě firmy v době pandemie a po ní změnily. Změnily se nároky na kanceláře po koronavirové době? A budeme se v nich vůbec potkávat?

Do Na vlně podnikání přijal pozvání Filip Dřímalka. V díle se dozvíte v jakých oblastech jsou nové podnikatelské příležitosti a jak postupovat při digitalizaci firmy. Digitalizace je v dnešní době velké téma. Jasné je, že svět bude více a více digitální. Co si pod pojmem digitalizace představit? V dnešním díle se dozvíte nejen to, co to digitalizace je, ale i to jak na změny reagovat, jak přemýšlet nad digitalizací svých produktů a služeb. Také o navazování technologických partnerství a o tom, o to vaší firmě může přinést.

Ať už se zajímáte o investování do firem, jste startup hledající investice nebo vás prostě jen baví podnikání, dnešní díl vám přinese spoustu zajímavých a užitečných informací. S Ondrou jsem se bavil o jejich přístupu k investování, o tom, jak se rozhodují a co je pro ně klíčové. Dozvíte se, kolik peněz musíte mít, abyste se stali venture kapitalistou a jestli mohou investovat jen institucionální investoři nebo i jednotlivci.V rozhovoru uslyšíteJakou částku musíte coby venture kapitalista minimálně investovat.Za jakou dobu se hodnotí úspěšnost investice.Proč Credo Ventures neohlašují investici v seed fázi firmy.Jestli investovat jen do founderů a nápadu.Jestli při rozhodování o investici zohledňovat, zda firmu vede first time founder nebo opakovaný founder.Jak rozpoznat šílené a geniální nápady.Jak zlepšovat úsudek investora.Jaký je rozdíl mezi trendem a hypem a zda do trendů investovat.Jakou roli hrají další investoři.Proč do některých firem neinvestovat.Doporučení dobrých investičních firem.

Lumír Kajnar a Michael Petrus jsou hosty tohoto dílu podcatu na téma zadávání kreativní práce, spolupráce s kreativcema a vše okolo. Většina lidí alespoň někdy zadává práci kreativním profesionálům. Ať už jde o grafiku, web nebo stavbu domu, spolupráce s kreativci má svoje specifika. Jak moc být v zadávání konkrétní vs. jak moc nechat tvůrčí svobody? Jak najít kreativce, který vás “chápe”? Jak naopak jako kreativec přistupovat ke klientům? O tom se dnes dozvíte.V rozhovoru s Lumírem a Michaelem se dozvíte:Co je to kreativní zadáníKomu a k čemu sloužíKdo má sestavovat kreativní zadáníJak si vybrat kreativního člověkaLumír Kajnar se specializuje na vizuální branding, vytváření brand identity a veškeré propojení designu a komerční komunikace. V reklamě pracuje od roku 2000. Je několikanásobným držitelem ocenění z festivalů Golden Drum v Portoroži, cen Louskáček, vítězem Young Lions Cannes za ČeskouMichael Petrus je ilustrátor a kreativní produkční ve studiu profiKOMIKS, které pomáhá firmám odlišit se a vysvětlit své služby klientům kreslenou nebo animovanou formou.

Startupové inkubátory a korporace. Rozdílné jako nebe a dudy nebo spojení s velkým smyslem pro obě strany? Na to se pokusí odpovědět dnešní díl podcastu Na vlně podnikání. Pozvání přijjali Ondřej Homola a Vítek Šubert. Ondřej si prošel start-upovým akcelerátorem v Amsterdamu se svou firmou StartMonday, úspěšně exitoval a nyní radí startupů v začátcích. Vítek je pak zakladatelem inkubátoru UP21 a pomáhá rozvoji samotných start-upů v rané fázi. V podcastu se dozvíte, proč si některé korporace staví vlastní startupové inkubátory. Jestli je to dobrý nápad a co vlastně startupy v počátcích nejvíce potřebují.V rozhovoru se ještě dozvíte: - Podle čeho si Ondřej vybíral akcelerátor a co jim to přineslo - Co mohou start-upy od inkubátorů/akcelerátorů čekat a co nemohou - Proč není někdy na škodu vstoupit do fáze pivotování - Jaký je program Seed Starter od České Spořitelny a kdo další v ČR dělá podobné programy

V novém díle Na vlně podnikání můžete slyšet dva velmi zajímavé hosty a to Elišku Vyhnánkovou a Michelle Losekoot. Povídat si budeme o nově vydané knize Jak na sítě, která vyšla před necelými 4 měsíci, ale i o sociálních sítích takových, jak se změnily za posledních 10 let, s čím mají klienti na sociálních sítích největší problémy, jak je uchopit a jak vám může specialista na sociální sítě vůbec pomoci v definici vaší marketingové strategie.Neopomeneme také témata jako knižní marketing, kolik plánování a skrytého úsilí obklopuje publikaci odborné knížky. Kdy je dobré začít s marketingem plánované knihy, nebo se dokonce můžete dozvědět zajímavé informace o sečtělosti Čechů, jak rádi či neradi nakupují knížky a jak moc sečtělým národem jsme.V rozhovoru se dozvíte:jaké úsilí a plánování stojí za vydáním odborné publikaceo knížním marketinguo sociálních sítích a jaak se změnily za posledních 10 letjaké nejčastější chyby dělají firmy ve své marketingové strategii na sociálních sítíchproč je dobré naučit se říkat klientům neEliška Vyhnánková už devět let učí firmy, jak používat sociální sítě. Má za sebou stovky seminářů pro tisíce účastníků a desítky klientů ‒ například ČSOB, Českou spořitelnu, CzechTourism, ČVUT, Člověka v tísni, Johnson & Johnson, Unipetrol, O2 Czech Republic. Založila semestrální vzdělávací projekt Social Media Akademie. Pravidelně přednáší, moderuje odborné akce a je porotkyní marketingových soutěží.Michelle Losekoot se živí marketingem více než deset let. Vymýšlí pro své klienty strategie a obsah na sociální sítě, pečuje o online komunity a píše texty. Posledních sedm let také školí firemní týmy a vede veřejné kurzy copywritingu a obsahového marketingu. Je držitelkou dvou ocenění v soutěži Fénix content marketing. Pomáhala s komunikací značkám jako Prague.eu, PUMA, Česká spořitelna, DHL, Henkel, Česká televize, Unilever nebo Nestlé. Pravidelně usedá v porotách marketingových soutěží a přednáší na konferencích.

Druhý díl nové série podcastu Na vlně podnikání nabídne nový, unikátní formát. Budete svědky řešení reálného podnikatelské problému.Karel Chocholoušek z mladé digitální agentury Web Wolves přichází do podcastu pro radu, jak na aktivní sales. Na druhé straně mikrofonu radí Karol Veleba, který je externím Google trenérem pro sales a sám vlastní digitální agenturu Effectix.Digitální agentura Web Wolves se po organickém růstu na základě referencí a spoluprácí, které již netvoří nové leady, snaží pokračovat v rozrůstání klientely. Ocitla se tak v bodě, kdy hledá správný klíč na online prezenci nejen brandu, ale zejména aktivnímu salesu. V podcastu se dozvíte praktické rady o tom, co funguje, co nefunguje, ať už z oblasti marketingu, tak aktivního salesu.Zajímá vás jak se tento podcast projevil na Karlově podnikání nebo sami řešíte otázky salesu? Pak vám tento podcast prozradí spoustu praktického know-how a roky zkušeností, které jinde nenajdete.

V dnešním novém formátu podcastu Na vlně podnikání se potkají dva hosté módních značek, labelů. Za brand Life is porno se jím stal Tino Hrnčiar a za módní značku Pura vida Petra Bartoňková aka Petruccya. Dva hosté a dva příběhy jednoho odvětví. V podcastu se dozvíte, jak funguje oděvní business, s jakými překážkami se museli na své cestě vypořádat a co vás čeká pokud se rozhodnete založit svůj label, módní značku či merch.

Markéta Přenosilová, která přijala pozvání do dnešního dílu podcastu Na vlně podnikání, působí jako ředitelka Startup departmentu ve společnosti CzechInvest. Markéta se také aktivně snaží zvyšovat povědomí o českém začínajícím ekosystému.V novém dílu podcastu se dozvíte nejen, o tom jak CzechInvest pomáhá českým startupům růst, ale o tom CzechInvest je agentura pro investice a rozvoj podnikání České republiky. V zahraničí CzechInvest propaguje Českou republiku jako vhodnou lokalitu pro umisťování investic.Prostřednictvím svých služeb a rozvojových programů CzechInvest přispívá k rozvoji domácích firem, českých a zahraničních investorů i celkového podnikatelského prostředí. V rozhovoru s Markétou Přenosilovou se dozvíte:Jaká je státní podpora startupů a spin-offůCo všechno přináší accelerační programy pro early stage startupyJaké v dnešní době vypadá startupová scéna a jaké obory jsou nejvíce zastoupenyJak těžké či lehké je získat financování pro český startupZda vůbec můžete získat podporu, pokud je váš startup v idea stage

Do dalšího dílu podcastu Na vlně podnikání přijal pozvání Karel Krčmář, o kterém se mluví jako o průkopníkovi IoT v České republice. S Danem Tržilem probere, co se skrývá za buzzwordem Internet of Things, jak nám mohou usnadnit život a jak k mobilním sítím přistupují firmy a jaký dopad mohou mít na jejich business.

Hostem dnešního dílu Na vlně podnikání je Dita Přikrylová, kterou si fanoušci podcastů pamatují z desátého dílu Proti Proudu. Jak se její neziskovka Czechitas, která se soustředí na výuku informačních technologií pro ženy, za tři roky posunula? Jaká jsou specifika šéfování neziskovky a jaké má Dita plány s expanzí? To se dozvíte právě teď v rozhovoru nahrávaném před živým publikem.„Czechitas vyrábí i metodiky, které se snažíme dát aktivním učitelům, aby zatraktivnili hodiny a posunuli se od Excelu a Wordu trošku dál k základům algoritmizace,“ vysvětluje Dita v rozhovoru s Danem Tržilem a popisuje i další cesty, kterými se snaží spojit svět dětí a moderních technologií.Czechitas, která nyní působí v sedmi pobočkách po Česku a ročně vzdělává 10 tisíc studentů, je nezisková organizace. Co to pro Ditu znamená? Jaké jsou rozdíly v řízení neziskovky a klasické společnosti s ručením omezeným, či jak a jestli vůbec může neziskovka v platech konkurovat soukromým firmám, se dozvíte v dnešním díle podcastu Na vlně podnikání.V rozhovoru s Ditou Přikrylovou se ještě dozvíte:Proč Czechitas zůstala nezisková organizaceJestli se Dita stále v neděli večer těší na pondělní ránoJaké znevýhodněné skupiny školíJak shání zaměstnance, pro které není primární motivací mzdaSponzorem dnešního dílu podcastu je Fakturoid, program, který zrychlí a zjednoduší vše, co s fakturami děláte. Při registraci nezapomeňte v políčku Jak jste se o nás dozvěděli uvést „NVP“. Získáte tak dvacetiprocentní slevu na první rok používání.

Pozvání do dnešního dílu podcastu Na vlně podnikání přijal Jan Kaštura, jeden ze zakladatelů technologicky konzultační společnosti INVENTI. Ta se zabývá tím, že převádí nápady svých zákazníků do digitálního světa. Ale nejen že vytváří aplikace a softwarová řešení, společnost pomáhá svým zákazníkům také s marketingem, uvedením na trh a celkově budováním značky.„Image firmy stojí hodně na lidech, v Inventi chtějí kvalitní zaměstnance, kteří se u nich mohou seberealizovat,“ zdůrazňuje Jan Kaštura v rozhovoru s Danem Tržilem. Dodává, že se u nich až tolik neřeší, zda člověk odpracuje celých 8 hodin, ale spíše to, jaké jsou výsledky.Vysvětlí také, proč se chtějí sami věnovat tvorbě startupů – vyplní se tak volný čas mezi klientkými projekty a po hotovém produktu je na trhu hlad.V rozhovoru s Janem Kašturou se ještě dozvíte:Zda vnímá další dva spoluzakladatele podniku jako výhoduCo znamená "Přístav Inventi"Kam až by si přál, aby společnost rostlaJaké rady dá ostatním ohledně podpory rozvoje firemPartnerem epizody je Enovation. Jednička na trhu dotačního poradenství. Navštivte webinář: "Začínající podniky, získejte EU peníze jednoduše" 14. 11. v 10,00.

Do dnešního jubilejního dílu podcastu Na vlně podnikání přijal pozvání šéf české pobočky Pipedrive Tomáš Řehoř. S Danem Tržilem probere nejen svou cestu do estonské společnosti, ale také problémy agilního řízení podniků a shánění nových lidí s patřičným vzděláním v IT.Pipedrive je nástroj pro firmy a jejich obchodní týmy, které vytváří drahé výrobky s velkou přidanou hodnotou a jejichž prodejní cyklus trvá i několik měsíců. „Pipedrive zákazníkům napovídá a tlačí je dělat to správně,“ říká o systému sám šéf české pobočky Tomáš Řehoř.Tomáš se jako programátor živil 12 let a své současné zaměstnání našel díky zkušenostem ze Skypu, kde kdysi pracoval. Díky kontaktům s estonskými ajťáky dostal později příležitost vést právě expanzi Pipedrivu do Prahy. V rozhovoru s Tomášem Řehořem se ještě dozvíte:Proč firma expandovala do ČeskaJaký může ve firmě nastat problém, když najmete odborníkaProč se ve firmě rozdělují do cechůJak se firmě daří shánět nové lidi

Pozvání do dnešního dílu podcastu Na vlně podnikání přijal Filip Slunský z projektu na firemní výuku jazyků Langino. Řeč bude nejen o samotné výuce, ale i o práci s trhem, investicích a expanzi.Projekt Langino nevznikl jen proto, aby se zaměstnanci naučili lépe anglicky. Tento program podle slov Filipa Slunského propojuje svět lidí, kteří se jazyk učí, kteří jazyk učí a i těch, kteří nad celým systémem bdí. Není to tak klasická aplikace, ale ani program pro kontrolu zaměstnanců. Projekt měl hned zkraje úspěch a tak nebyl prvním platícím klientem nikdo jiný, než mladoboleslavská Škoda Auto. Jak aplikace funguje a v čem se liší v porovnání se známým Duolingem se dozvíte v dnešním rozhovoru Dana Tržila.Řeč bude také o tom, jak přišlo Langino k investorovi a proč Slunský odmítl jet na stáž do Silicon Valley. Uslyšíte, kolik let zabrala příprava aplikace pro výuku a jaké lekce si zakladatelé podniku odnesli ohledně validace trhu.V rozhovoru s Filipem Slunským se ještě dozvíte:Jakou roli v investování hraje CzechInvestJaké jazyky se mohou lidé díky aplikaci učitProč Filip psal vlastní slovník angličtinyJak se mu daří stále zaručovat kvalitu

Pozvání do dnešního dílu podcastu Na vlně podnikání přijal profesionální manažer Roman Stupka. Roman si vyzkoušel práci v nejvyšších pozicích v řadě firem. Posluchačům tak poradí, jaké konkrétní rady majitelům velkých podniků dává, i to, jak sám sebe motivuje k lepším výsledkům.Roman si po 20 letech v korporacích rozhodl vyzkoušet práci krizového manažera. Za svou kariéru zachránil několik firem, ale přiznává, že když musel nechat zavřít fabriku, bylo to pro něj fyzicky i emočně velice náročné. V rozhovoru proto popíše, co mnohdy dělají firmy a jejich majitelé špatně.Co ve firmě nefunguje, pozná Roman zpravidla po prvních patnácti minutách na schůzi vedení rady. Většinou tak začne aplikovat několik základních pravidel, které posluchačům představí. „Musíte nastavit priority, proces komunikace a nezapomenout na peníze. Cash zabije spoustu firem, pokud ho nemáš,“ říká například. V závěru rozhovoru navíc popíše, jak si pomáhá udržet energii a pozitivní přístup a jaké konkrétní kroky sám každé ráno podniká.V rozhovoru s Romanem Stupkou se ještě dozvíte:Od jakých světoznámých podnikatelů čerpá inspiraciProč mají některé firmy problém najít nové lidiProč považuje kouče za nepostradatelnou součást osobního růstuCo si myslí o vizi a jejích změnách

Jana Chudlíková není jen další kouč, kterých jsou v Česku stovky. V minulosti si prošla korporátem, ale už se dlouhé roky věnuje školení soft skills na volné noze, které kombinuje se svou vášní – neurovědou. Díky poznatkům o fungování mozku tak může lidi lépe učit, jak přemýšlet o svých starostech a úspěších. O tom i o mnoha dalších tématech bude dnes mluvit s Danem Tržilem. „Umím říct, co neumím, ale v lektořině jsem profík,“ říká o sobě Janka, která nemá rád zbytečnou skromnost. V dnešním podcastu Na vlně podnikání popíše svojí cestu z marketingu Procter & Gamble až na volnou nohu, kde se nyní mimo jiné pokouší již potřetí rozjet fungování online koučingu.Prozradí také, jak na její byznys dopadla finanční krize v roce 2008, i to, jaké má ona sama slabé stránky. Vysvětlí také, jak mohou obrazy v mozku zlepšit náš život, nebo nás přivést až k depresím. Janka, která budování svého brandu postavila z velké části na přenášení svého know-how zdarma si nyní láme hlavu, jak svou cílovou skupinu přimět, aby začala za její služby platit. V podnikání se jí ovšem daří a tak je vše na dobré cestě.V rozhovoru s Jankou Chudlíkovou se ještě dozvíte:Proč měla v době, kdy se její vrstevníci připravovali na penzi, několik zaměstnáníProč je podle ní důležité zůstat pozitivně naladěnJak se dostala do DVTVJak pracovat s chmurnými myšlenkamiPartnerem epizody je operativní leasing od Driveto. Nejlepší cesta k novému autu‎.

V dnešním díle podcastu Na vlně podnikání představí svůj životní příběh managing director firmy Develor David Fojtík. David po škole zamířil do korporátu a nemůže si tuto zkušenost vynachválit. Zároveň je ovšem rád, že společnost Procter & Gamble opustil a začal se věnovat budování a zlepšování soft skills právě pomocí společnosti Develor.„Za korporátní léta jsem strašně vděčný,” říká David a v rozhovoru s Danem Tržilem popíše, proč se nikdy nechtěl živit jako právník. Místo toho se rozhodl najít nadnárodní společnost, která ho naučí podnikat. V Procter & Gamble strávil pět let, aby odešel a stal se šéfem české pobočky Develor.“Když chceš s někým pohnout, musíš lidi přimět, aby se učit chtěli. Potom, když toho člověka otevřeš, tak mu předáš znalosti a dovednosti,” popisuje David, jak se mu daří rozvíjet leadership, talenty, prodej, ale i organizační vývoj.V rozhovoru s Davidem Fojtíkem se ještě dozvíte:Jaké jsou výhody práce v korporátuJak fungují takzvané “zlaté náramky”Jak se u lidí buduje návykJak je důležité ve firmě jít příklademPartnerem epizody je operativní leasing od Driveto. Nejlepší cesta k novému autu‎.

Martina Bláhová, která přijala pozvání do dnešního dílu podcastu Na vlně podnikání, stojí v čele společnosti MakeITtoday. Firma se zaměřuje na výuku programování pro nejmenší v rámci pravidelných kurzů i příměstských táborů. V rozhovoru s Danem Tržilem dnes představí tipy a triky, díky kterým se jí daří učit malé děti IT dovednosti.„Připravujeme děti na život v 21. století,“ říká Martina Bláhová a dodává, že v MakeITtoday učí děti nejen programování, ale i všechny ostatní digitální dovednosti a soft skills. Pomáhají tak dětem rozvíjet jejich talenty. „Až 95 procent základních škol není připraveno na výuku informatiky odpovídajícím způsobem. Nemají vybavení, učitele, ani prostor v rozvrhu,“ vysvětluje Martina, proč se firmě v jejím sociálním podnikání daří a do jejích kurzů se hlásí stále více a více dětí.V rozhovoru popíše, co děti na kurzech programování obvykle nejvíce baví a proč si ona sama myslí, že lepší chápání moderních technologií je důležité pro děti a nejen pro ně. Popíše také plány společnosti do budoucna, a jak funguje partnerské soužití její společnosti a technologických gigantů jako je například Avast. V rozhovoru s Martinou Bláhovou se ještě dozvíte:Jak motivovat děti, aby se učily programovatJak dlouho dokáží děti dávat pozorJaká je zpětná vazba od rodičůJaký je v praxi cíl sociálního podnikáníSponzorem dnešního dílu podcastu je Fakturoid, program, který zrychlí a zjednoduší vše, co s fakturami děláte. Při registraci nezapomeňte v políčku Jak jste se o nás dozvěděli uvést „NVP“. Získáte tak dvacetiprocentní slevu na první rok používání.

Do dnešního dílu podcastu Na vlně podnikání přijal pozvání šéf Flourish Institute Vojtěch Novotný. Vojtěch si po letech úspěšné kariéry v automotive průmyslu prošel syndromem vyhoření a nyní se více než na zisk zaměřuje na pomoc ostatním. Posluchačům podcastu tak předá cenné rady ohledně podnikání, volnočasových aktivit i samotného vyhoření.Vojtěch Novotný na vlastní kůži sám poznal, jak frustrující může být chodit s životopisem po pracovních agenturách a shánět práce. Všude jej odmítali jako příliš kvalifikovaného a on se tak rozhodl svou kariéru vybudovat od píky. Vložil do toho vše a jeho tělo nápor jednoduše nevydrželo.Od té doby se více zaměřuje na odbourávání stresu a pomoc lidem, kteří syndromem vyhoření prochází. „Automotive je hrozně odosobněný. Když jsme šli po škole do fabrik, dostali jste na starost práci a měli jste člověka, který jí znal a jeho jste se mohli zeptat. Navíc orientace na výsledek nebyla taková jako dnes,“ říká Novotný. S Danem Tržilem probere například silné a slabé stránky a jak je najít. Posluchačům také poradí, jak poznají, že jim vyhoření reálně hrozí.V rozhovoru s Vojtěchem Novotným se ještě dozvíte:Proč nedoporučuje začít podnikat hned po školeProč nerozvíjet svoje slabé stránkyJak pracovat se svými přednostmiJak využívat své volnočasové aktivitySponzorem dnešního dílu podcastu je Fakturoid, program, který zrychlí a zjednoduší vše, co s fakturami děláte. Při registraci nezapomeňte v políčku Jak jste se o nás dozvěděli uvést „NVP“. Získáte tak dvacetiprocentní slevu na první rok používání.

O reklamě a její tvorbě vám bude dnes vyprávět Jan Vašík z kreativní agentury Fairy Tailors. Honza v rozhovoru vysvětlí nejen to, co jeho firma dělá, poradí vám také, jak o reklamě a značce vůbec přemýšlet a jak jí dále rozvíjet. V podcastu pro vás má Dan Tržil připravenou také důležitou zprávu a tak prosím, užijte si dnešní díl. "Je blbost se zaměřovat na lajky. To říkáme všem naším klientům," říká v rozhovoru Honza s odkazem na to, že jeho firma na začátku podnikání pracovala hlavně na sítích."Setkali jsme se řadou klientů, kteří nějak získali statisíce fanoušků na sociálních sítích. Když jsme pak přišli k profilu, který měl 200 až 400 tisíc odběratelů, pod každým postem bylo pět lajků…" Postupně se společnost rozrostla a nyní se jí daří úspěšně vymýšlet i provádět celé reklamní kampaně. Firma o sobě také na webu píše: „Jsme Fairy Tailors. Šijeme příběhy značek, které vzbudí zájem, vyvolají emoce a stanou se nevšedním zážitkem.“Jejich klienty v minulosti byly například Sazka, Porsche, televize Nova nebo Teekanne. Jan tak vidí do budování značky jako málokdo a vysvětluje, jak lze konkrétně zlepšit jméno vašeho podniku ve světě. Dozvíte se také, proč a jak firma v brandingu využívá archetypů a jak může každý z nás přemýšlet o své osobní značce.V rozhovoru s Honzou Vašíkem se ještě dozvíte:Proč jsou emoce v reklamě klíčovéJak přesně Fairy Tailors dokáží odhadnout náklady na kampaňCo hrozí, pokud kampaň nevytváří ten, kdo ji vymyslelJak v reklamě fungují archetypy

Hostem dnešního dílu podcastu Na vlně podnikání je CEO veleúspěšného českého startupu productboard Hubert Palán. Hubert vytvořil nástroj pro všechny produktové manažery a uspěl s ním až v Silicon Valley. Posluchačům vysvětlí, jak pro svůj výrobek najít zákazníky a jak pro zákazníky najít ten nejlepší výrobek.Už jako produktový manažer vymýšlel Hubert způsoby, jak by mohl nějaké úkony automatizovat. Postupně s kolegou Danielem Hejlem vytvořil celý systém, kterým změnil způsob, jak produktoví manažeři na světě pracují. „Systém jim pomáhá dělat lepší rozhodnutí ve smyslu jaké produkty uvést na trh v jakou chvíli. Pomáhá jim naslouchat trhu a lépe přijímat zpětnou vazbu od zákazníků,“ vysvětluje Palán. Kromě více než 2 tisíc klientů sesbírala firma productboard také řadu investorů z Česka i z Ameriky. Hubert tak bude vyprávět o tom, jakou roli obecně v byznyse investice hrají a jak je snadné díky ním zlenivět. Popíše začátky firmy a nakonec srovná také život v San Franciscu a Praze.V rozhovoru s Hubertem Palánem se ještě dozvíte:Jak je těžké zákazníky přimět vyzkoušet něco novéhoProč chce napsat knihuJaké riziko s sebou nese venture kapitálJaké české investory mají

Jiří Moos po studiu ČVUT se svými spolužáky založil společnost Inspirum Technologies, která se zaměřuje na tvorbu e-shopů na míru, a také InspiPay, který se zabývá optimalizací platebních metod. V dnešním díle podcastu Na vlně podnikání vysvětlí, jak se mu daří lákat nové programátory, jak chytře implementuje požadavky zákazníků do své stálé nabídky a na kolik vlastně nový e-shop vyjde.„Devadesát procent funkcí, které vytváříme pro zákazníky na míru, poté zpětně integrujeme do naší platformy,“ vysvětluje Moos, jak se jeho firma stále zlepšuje v nabízení online obchodů na klíč. Dodává, že člověk snadno pozná, kdy je třeba nechat si udělat svůj e-shop na míru od profesionálů. Stačí prý mít nápad na věc, která by zvedla tržby a od svého programátora dostat zprávu, že vysněné úpravy nejsou možné.Dan Tržil se Moose ještě zeptá na cenu, se kterou musí zákazníci Inspirum Technologie počítat při e-shopu na zakázku, ale také na to, jaké další projekty Moos vede. Řeč tak bude například o InspiPay, který pomáhá ušetřit obchodům při platbách na internetu. Navíc dává Moosovi silnou páku, když by někdo zapomněl uhradit fakturu.V rozhovoru s Jiřím Moosem se ještě dozvíte:Proč přijali peníze od investoraKdy raději odmítnout zakázku a doporučit jinou firmuJak se firmě daří shánět nové zaměstnance

Lucie Říhová se věnuje daním a často pomáhá start-upům vest si své účetnictví správně a podle pravidel. Začínající podnikatelé s tímto totiž mnohdy nemají zkušenosti a na daňový úřad zkouší dávno nefunkční triky. Pokud chcete konkrétní rady a tipy, jak si vést účetnictví a kde se ještě dá ušetřit, přijměte pozvání k poslechu dnešního podcastu.„Hlavní bolest start-upů je, že když budují byznys, tak daně jsou většinou věc, na kterou nemají vůbec čas,“ vysvětluje Lucie Říhová a dodává, že vést účetnictví správně od začátku podnikání je důležité a nakonec mnohem levnější, než si lidé myslí. V dnešním díle Na vlně podnikání ovšem nebude řeč jen o daních. Dozvíte se také, že jen dobré slovo a podání ruky ve firmě mnohdy nestačí a co hrozí, pokud si budete chtít koupit luxusní vůz “na firmu” a poté tvrdit, že to bylo pro rozjezd podnikání nezbytné.Dan Tržil se zeptá, jak se v Česku odhaluje švarc systém. Zjistíte, proč stále někteří CEO posílají vlastní firmě fakturu a proč jsou překvapeni, když to brzy vyjde najevo. Dozvíte se také, co bude v první řadě zajímat investora, který by chtěl dát peníze do vašeho podniku a co bude hledat ve vaší účetní rozvaze.V rozhovoru s Lucií Říhovou se ještě dozvíte:V čem je český daňový systém unikátníJak daně optimalizovatJaké smlouvy mít se zaměstnanci a čeho si úřady všímajíJak a proč se zakládají firmy v daňových rájíchChcete patřit mezi lidi, kteří mají růst jako svou hlavní prioritu? Přidejte se ke členům Mastermind klubu.

Jan Galgonek je managing director digitální agentury Adexpres. Jan Adexpres vybudoval od nuly, časem spolkl několik menších agentur a poté prodal skupině Dentsu Aegis Network. Dnešní rozhovor tak bude o fúzích, budování agentury i o dalších projektech Honzy Galgonka.Už když Honza svou digitální mediální agenturu zakládal, doufal, že se mu jednoho dne podaří ji spojit s globální skupinou. To se mu po letech opravdu podařilo a on si mohl na chvíli oddechnout. „Po fúzi jsem pociťoval hlavně úlevu. Podnikání s sebou nese útrapy,“ vysvětluje Jan v dnešním díle podcastu Na vlně podnikání. Poté, co se jeho firma spojila se skupinou Dentsu Aegis Network, ovšem neusnul na vavřínech a dál pracoval na rozvoji projektu.Řeč ovšem nebude pouze o reklamním světě. Dozvíte se, jak se firmě podařilo skloubit kreativitu a média a jak společnost reagovala, když po ní klienti chtěli další a další produkty jako byly aplikace či správa sociálních sítích. Dan Tržil se zeptá také na projekty, kterým se Galgonek věnuje ve volných chvílích.V rozhovoru s Janem Galgonkem se ještě dozvíte:Čemu se Jan věnoval v Ernst & YoungJaké další projekty vedle Adexpres stíhá a proč mu dávají smyslJak vybíral firmu, se kterou svou vlastní společnost spojíJak zpětně hodnotí první tři roky svého podnikáníPartnerem epizody je operativní leasing od Driveto. Nejlepší cesta k novému autu‎.

Max Vrána odešel po 17 letech z Unicorn systems a zamířil do Creative dock jako CEO. V rozhovoru s Danem Tržilem dnes probere, jak se budují firmy a proč je velký zájem i o rebuilding společností. Popíše, jak Creative Dock funguje a prozradí, že Zonky už dávno nejsou jejich jediná chlouba.V dnešním podcastu Na vlně podnikání dojde i na Danovo oblíbené téma – expanze. Max naznačí, jakým projektům se věnují a jak se jim daří v cizině. Sám na Creative Dock prozradí, že po sérii náročných testů někdy není žádná z naplánovaných cest ta správná. Nezbývá poté než začít od začátku.Řeč přijde i na shánění nových zaměstnanců a letitou otázku zaměstnávání juniorů versus zkušených kolegů. Max vysvětlí i to, jak firmy podporují vlastní kreativitu a snaží se nové výzvy zvládat samy a a kdy se naopak spoléhají na externí agenturu.V rozhovoru s Maxem Vránou se ještě dozvíte:Jak je složité věnovat se všemu od fintech start-upů po výrobce rovnátekJak vlastně Creative Dock fungujeJaký je vliv jeho zázemí – tedy práce v IT na současnou pozici a směr firmyJaké další firmy kromě Zonky lidé z portfolia Creative Docku znajíPartnerem epizody je GoPay. Maximálně výkonná platební brána na e-shopu, v aplikaci, přes mobil, kdekoliv.

Milovník Číny, cestování a vzdělání. Tomáš Hülle má opravdu mnoho koníčků a jedním z nich bylo i vytvoření European Centre for Career Education (ECCE) a vedení Česko-čínského podnikatelského fóra. Aby toho nebylo málo, Tomáš vystudoval práva a vyzkoušel si i práci novináře. Své začátky a mnoho dalšího popíše v dnešním díle podcastu Na vlně podnikání.„Vybudovat si sociální kredit mě stálo miliony, i když to lidé nevidí,“ popisuje Tomáš a dodává, že v Číně musí své kontakty zvát na večeře a sám bydlet v luxusních hotelích. Tamní byznysmeni by jej jinak jen těžko mohli brát vážně. Českým podnikatelům, kteří přemýšlí o expanzi do Číny, dá ale mnohem více rad.Tomášova talentu si všimly i zahraniční univerzity a měl proslov například na slavné Oxfordské univerzitě. Dan Tržil se ho zeptá i na jeho zkušenosti ze spolupráce s Facebookem, Teslou a Siemensem i na to, jaké bylo rozjíždět byznys v evropských státech či Dubaji.V rozhovoru s Tomášem Hülle se ještě dozvíte:Kolik stojí vybudovat si osobní značku v ČíněJak se vzdělávají manažeři ve Spojených státechJak se Tomáš rozhodl studovat právaProč obdivuje firmu Creative dockPartnerem epizody je česká aplikace pro týmovou komunikaci nad úkoly Freelo.

Matěj Novák jako CEO Refinanso povypráví, jaké byly začátky projektu a svěří se, jak drahé je fintech start-up budovat. Vysvětlí, jak firma vydělává peníze i jakou budoucnost věští trhu sjednávání hypoték.Matěj Novák si odsloužil dlouhá léta v cizině, kde při humanitárních katastrofách pomáhal lidem. Vždy toužil pomáhat a tak se v Kalifornii dostal k založení vysněného start-upu se sociálním přesahem. Svůj talent a znalosti se poté rozhodl uplatnit i jinde a přijal nabídku stanout v čele projektu Refinanso.cz, který pomáhá lidem ušetřit peníze na hypotékách.Cílem Matěje Nováka je mít celý proces refinancování hypotéky digitalizovaný. To je kvůli složitosti sjednávání půjčky na bydlení tvrdý oříšek a velice ambiciózní plán. I proto strávil na projektu Refinanso měsíce tvrdé práce, aby s kolegy představil produkt, který nemá v Česku obdoby.V rozhovoru s Matějem Novákem se ještě dozvíte:Jak firma získává nové klientyKolik lidí v Refinanso pracujeNa kolik takový projekt vyjdeJaké jsou plány do budoucnaPartnerem epizody je WP-admin.cz – Správce vašeho WordPressu

Prorazit s mobilní aplikací na trhu není vůbec snadné. Snad nejvíce o tom ví právě host dnešního dílu podcastu Na vlně podnikání Vráťa Zima, který vede firmu Synetech, jež aplikace vyrábí. V rozhovoru s Danem Tržilem probere, kolik vývoj stojí a kolik je za výsledným produktem práce.Měli jste někdy nápad na mobilní aplikaci, která lidem zlepší život, ušetří čas a z vás navíc ještě udělá boháče? Pak byste měli vyhledat Vráťu Zimu a firmu Synetech. Ta se specializuje s výrobou aplikací na klíč. Nečekejte ovšem, že vám mezi dveřmi poví cenu, za napsaní nového Uberu, WhatsAppu a Tinderu. Věc je totiž malinko složitější.V dnešním díle podcastu tak přijde řeč na to, kolik stojí výroba aplikace a na jak dlouho taková práce vyjde. Vráťa popíše, jaký je rozdíl mezi českými a zahraničními klienty, když přijde na aplikace a popíše také soutěž AppParade, kterou si Synetech převzal pod svá ochranná křídla.V rozhovoru s Vráťou Zimou se ještě dozvíte:Proč se rozhodli zachránit soutěž AppParadePopíše jaké jsou trendy mezi mobilními aplikacemiVysvětlí, jaké chyby často dělají sami vývojářiČím se liší vývoj aplikace pro iOS a AndroidPartnerem epizody je Twisto.cz. Platební appka s kartou, která zjednodušuje život. Při registraci zadejte kód NAVLNEPODNIKANI a získáte 300 korun.

Dalibor Pulkert je startovač. Baví ho zjišťovat, jestli má výrobek na trhu své místo a pokud ano, není pro něj problém na klíč vytvořit celou firmu. Ve firmě Outboxers, kterou spoluzaložil, využívá znalosti a zkušenosti z firmy Etnetera. A posluchačům nyní poradí, jak si v byznyse mohou vytvořit priority, kterým stojí za to věnovat čas.Dalibor vnímá inovování jako činnost, kterou dělá většina z nás. Důležité pro něj ovšem je, aby vždy posouvala podnik kupředu. V rozhovoru pro posluchače podcastu Na vlně podnikání s Danem Tržilem rozebere tři kroky, které podnikne ve firmě, která si jej najme.Nejdříve pomůže firmě setřást myšlenky na jedno místo a vytyčí priority, do kterého z nápadů by měla firma investovat. Poté ověří, zda je na trhu pro nový postup, či výrobek místo a když ano, pustí se do posledního kroku a pomůže s vytvořením nového procesu. Zajímavé je, že jeho proces k vytváření priorit je nastaven tak, aby v něm hlavní slovo neměl pouze šéf a skupinka extrovertů, ale každý, kdo má k nápadu co říct. V rozhovoru s Daliborem Pulkertem se ještě dozvíte:Proč je třeba diverzifikovat skupinu, která o něčem rozhodujeKdy má k tématu co říct i sám zákazníkJak kontrolovat, že nejlepší nápad je opravdu nejlepšíJak ve firmě zavádět agilní vedení a jak je spojené s volností a zodpovědnostíPartnerem epizody je WP-admin.cz – Správce vašeho WordPressu

Veronika Mahdalová je CEO ve start-upu Pointa Publishing, tedy v nakladatelské službě, která na síti propojuje čtenáře, autory i kreativce. Pomáhá tak s tvorbou, vydáním a prodejem knih. V dnešním díle podcastu Na vlně podnikání probere způsoby, jakými se knihy financují i propagují.Pointa Publishing se od klasických nakladatelství liší především tím, že nemá redakční radu a svou šanci tak zde dostane každý, kdo má něco napsaného v šuplíku. Jedná se tak o ideální příležitost pro začínající autory, kteří chtějí prorazit se svou prvotinou.Dan Tržil se Veroniky dnes ještě vyptá na způsoby financování vydávání knih a především na Hit-hit. Jaké knihy mají na crowdfundingu úspěch a co nejvíce zajímají lidi? Na závěr dojde i na Danovo oblíbené téma – expanze firmy do zahraničí.V rozhovoru s Veronikou Mahdalovou se ještě dozvíteJaký byly aha momenty při rozjezdu PointyJak nejlépe knihy propagovatJak vypadá byznys model firmyDalší díly podcastu naleznete na webu Na vlně podnikání.Partnerem epizody je Hologram-vyroba.cz. Ochraňte si, co je vaše. Používejte se hologramy.

Luboš Malý se věnuje vymýšlení a implementování inovací ve společnosti Lego. Co se může zdát jako vysněné povolání, podle Luboše vysněné povolání opravdu je. Dává mu totiž prostor učit se a chápat, jak lidé spolupracují a to přinášet do firmy.Popsat přesně, čemu se Luboš Malý v Legu věnuje, není snadné. Dá se ovšem určitě říci, že je to inovátor a prostředí firmy mu dovoluje zkoumat, jak spolu lidé komunikují, ale i to, jak si děti hrají. Pracuje s technologiemi, které v budoucnu budou hračky vyrábět. Sám tyto postupy poté pomáhá urychlovat.Někdy vidí jako dobrý nápad zaměřit se na PR a posílit část propagace, jindy ho zase zaujme celý nový projekt, který poté musí prezentovat. Je zastáncem volnosti na pracovišti a věří, že nejlepším nadřízeným je si člověk sám. V rozhovoru s Danem Tržilem také popíše, jak se pracuje ve světoznámé dánské firmě, jaké zkušenosti si přinesl z Londýna i to, jaké inovace ho v posledních letech zaujaly.V rozhovoru s Lubošem Malým se ještě dozvíteCo si Luboš myslí o firemní hierarchii a struktuřeJaký je rozdíl mezi inovacemi ve výrobě, ve financích, či v inovačním centruProč nepovažuje Lego za korporátJak si může člověk sám nastavit firemní procesy a pravidlaDalší díly podcastu naleznete na webu www.navlnepodnikani.czPartnerem epizody je Hologram-vyroba.cz. Ochraňte si, co je vaše. Používejte se hologramy.

Vyplatí se v dnešní době investice do firemních dluhopisů? Mohl by to naopak být způsob, jak by si vaše firma zajistila financování? Odpovědi na tyto a další otázky uslyšíte v dnešním díle podcastu Na vlně podniká jehož hostem je zakladatel webu Dluhopisy.cz Jiří Mesároš.Tápete v dluhopisech, ale láká vás příjemné procento zhodnocení vašich investic? Pak při rozhovoru Dana Tržila a Jiřího Mesároše dávejte pozor. Dozvíte se rozdíly mezi státními, obecními a korporátními dluhopisy, i to, jak před nákupem dluhopisu postupovat. Opatrnosti totiž nikdy není nazbyt. Jak sám Jiří Mesároš přiznává: „I státy dovedou zkrachovat.“Dozvíte se také, proč se firmy až nyní naučily účinně využívat tuto formu financování jako způsob svého dalšího rozvoje a expanzí, či z čeho nakonec dostane zaplaceno samotný inzertní portál Dluhopisy.cz.V rozhovoru s Jiřím Mesárošem se ještě dozvíte:Jak se firma vyrovnává s plagiátoryJak Jiří sehnal pro firmu první klientyJakými kanály firma komunikujeČím se Dluhopisy.cz liší od konkurencePartnerem epizody je WP-admin.cz – Správce vašeho WordPressu

V Česku není mnoho větších odborníku na content marketing, než je Kateřina Borovanská. Ta své know-how nabízí v tuzemsku i v Británii, pořádá ceny Fenix Content marketing Awards a o praktické tipy a triky se podělí v dnešním díle podcastu Na vlně podnikání.Kateřina během své kariéry pochopila, že content marketing se jen obtížně měří. Trpělivě tak vysvětluje klientům, že dobrý content marketing podpoří sales, ale podpoří také jméno značky a snadno ušetří peníze HR oddělení. To by totiž jinak muselo platit za drahou kampaň na hledání nových kolegů. V rozhovoru s Danem Tržilem také zmíní rozčarování některých klientů nad tím, když chce vědět, v jakých číslech se firma pohybuje, aby zjistila, jestli jí dobře nastavený marketing vůbec někdy může přinést větší zisky.“Content marketing je dobrý sluha, ale špatný pán,” vysvětluje Kateřina. Posluchačům přiblíží co spojuje většinu vítězů soutěže Fenix Content marketing Awards a také jak dlouho mají firmy počkat, než se rozhodnou nový kanál, kterým oslovují zákazníka, vzdát.V rozhovoru s Kateřinou Borovanskou se ještě dozvíte:Příklady firem s dobře nastaveným content marketingemCo se vlastně za termínem content marketing skrýváKdy by firmám nedoporučila věnovat se YT kanálu a vydávat časopisPartnerem epizody je Twisto.cz. Platební appka s kartou, která zjednodušuje život. Při registraci zadejte kód NAVLNEPODNIKANI a získáte 300 korun.

Podle slov Roberta Haška a Jany Rosenfelderové dokáží výrobky jejich firmy Actijoy prodloužit život psa až o dva roky. V dnešním díle podcastu Na vlně podnikání Jana a Robert proberou, jak jejich výrobky fungují, jak na ně sehnali peníze a jak se dostali až na stránky New York Post.Díky moderním technologiím dokáží výrobky Actijoy sledovat pohyb i stravu zvířete a pokud zjistí, že s vaším mazlíčkem něco není v pořádku, systém vás varuje. Chytré misky z produkce Actijoy jsou totiž například schopné vypozorovat problémy s ledvinami vašeho zvířecího parťáka, náramek vás zase varuje, pokud zvíře v noci špatně spí.Ještě než se Jana a Robert do projektu vrhli, pilovali své zkušenosti tři měsíce v Americe. Odtud si odnesli zpětnou vazbu a už více než dva roky vyvíjejí své produkty. Veškerý design si přitom dělali sami a celá výroba probíhá v Česku. S Danem Tržilem proberou i roli investora v jejich podnikání versus Kickstarter kampaň i jejich PR model, který nefungoval a tak se dostali na stránky New York Post i TechCrunch.V rozhovoru se zakladateli Actijoy se ještě dozvíte:Proč pro zpětnou vazbu vyrazili do AmerikyJak dlouho jim trval vývoj celého produktuJaké jsou plány jejich do budoucnaProč není Kickstarter všelék

Matěj Matolín je headhunter. Vede oblíbený web Lovec hlav a šéfuje HR oddělení ve firmě STRV. V dnešním díle podcastu Na vlně podnikání s Danem Tržilem rozebere důležitost správných HR postupů, popíše, jaké jsou trendy při přijímání zaměstnanců, včetně praktických tipů a poradí, jak si zaměstnance udržet.Při rozhovoru ovšem nepůjde pouze o trendy v péči o zaměstnance. Matěj si před pěti lety začal budovat svůj vlastní brand a vydal se vlastní cestou. Nyní se věnuje především roli vedoucího HR oddělení v STRV, zároveň ale dál školí a konzultuje. Podle něj totiž lidé nemusí být pouze freelanceři, či pouze zaměstnanci. Je prý možné oba tyto závazky kombinovat, jak to člověku vyhovuje.Popíše, v čem mu HR připomíná sales a marketing. Vysvětlí, jak on shání nové zaměstnance a proč by se Česko v tomto ohledu mělo lépe otevřít světu. Poradí také, co uchazeči od firem očekávají a čím je může zaměstnavatel snadno odradit. „Nikdo nebude čekat, až se mu pohovoru za 14 dní někdo ozve. Přitom v minulosti to bylo běžné,“ říká Matolín.V rozhovoru s Matějem Matolínem se ještě dozvíte:Jak mohou i menší firmy budovat svůj brand tak, aby se u nich uchazeči o zaměstnání stáli frontuJaké konkrétní procesy Matěj nastavil v STRVJak je složité se posouvat v práci konzultanta a nemít jen jednoho klientaJak by se měla změnit česká legislativaPartnerem epizody je podcast Nelidské zdroje o moderním HR.

Jak těžké je v Česku zaměstnat kvalifikované cizince? Co všechno pro to firmy musí udělat, jak by se situace ohledně zaměstnávání cizinců měla zlepšit a proč v tomto ohledu tolik zaostáváme? O tom všem a mnohém dalším si v novém dílu podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s jedním z nejostřílenějších českých headhunterů Matějem Matolínem.

Martin Mates je spoluzakladatel e-shopu pro každodenní hrdiny - Econea.cz. V dnešním díle podcastu Na vlně podnikání popíše, jak se buduje obchod, který se zaměřuje na potřeby do domácnosti pro lidi, kteří myslí na budoucnost naší planety, snaží se žít více ekologicky a hlavně - začali u sebe. Produkty, které na e-shopu Econea totiž najdete, nejsou na jedno použití.Pro Martina a jeho kolegu Pavla přišel obrat v podnikání v e-shopu Econea, když se naučili dělat marketing na Facebook. Od té doby začal firmě strmý růst a obchodu se začalo opravdu dařit. V rozhovoru s Danem Tržilem tak Martin představí pár tipů a triků, které se naučil a které na internetu při komunikaci s klienty opravdu fungují. Prozradí také, kde se naopak spálil.Pokud si myslíte, že Econea je jen další menší e-shop, který někdo spravuje po večerech, tak vás překvapí, že měsíční obrat obchodu po pěti letech na trhu činí sedm milionů korun a za letošní březen evidují přes 7500 objednávek. Dalším velkým milníkem v podnikání byl příchod investora, který projektu věřil. Tímto investorem nebyl nikdo jiný, než Martin Rozhoň z Vivantisu.V rozhovoru s Martinem Matesem se ještě dozvíte:Jak funguje vztah s klienty pomocí newsletterůJaký byl první zaměstnanec, kterého do obchodu přijaliJak získali investoraJak je důležitá role mentora a jak často se s ním setkávajíPartnerem epizody je eVisions. Online marketingová agentura, která vám pomůže s expanzí na zahraniční trhy.

Pavel Bulowski si vyzkoušel práci ve firmách, které velká spousta Čechů zná. Pracoval ve společnosti Keboola, v Socialbakers a poté byl u založení start-upu Meiro. Pavla Bulowského ovšem nepotkáte v coworkingu v centru Prahy. Žije v Asii, odkud řídí svůj tamní byznys i tým v Česku.Cílová skupina zákazníků jsou pro Pavla Bulowského a firmu Meiro lidé, kteří se nepohybují v technických oborech, ale pracují s penězi. Jeho prvním velkým klientem byla indonéská banka. Brzy ovšem začal řešit specifika tamního trhu, jako jsou například přísná pravidla co se týče ukládání dat do cloudu.V dnešním díle Na vlně podnikání s Danem Tržilem ještě rozebere otázku zaměstnanců a jak je složité najít šikovné analytiky a programátory v Česku a v zahraničí. Zmíní také svůj projekt She Loves Data, který po vzoru neziskovky Czechitas pomáhá dívkám prorazit do IT a analýzy.V rozhovoru s Pavlem Bulowskim se dozvíte:Jaká jsou specifika asijského trhuJak udržet firemní kulturu ve firmě s lidmi z různých státůProč se Pavel rozhodl budovat byznys v AsiiJak se komunikuje ve firmě, jejíž část sídlí na druhé straně zeměkoulePartnerem epizody je eVisions. Online marketingová agentura, která vám pomůže s expanzí na zahraniční trhy.

Adam Szabó je CEO start-upu Driveto, tedy agregátoru operativních leasingů. Ve firmě je od začátku roku 2017 a už z kraje mu dal investiční fond Miton prostor prosazovat ve společnosti své nápady. Díky tomu se nyní firmě daří a plánuje expanzi na Slovensko.V dnešním podcastu Na vlně podnikání ovšem nezůstane pouze u expanze. Dan Tržil se Adama zeptá na to, jaké je to rozjíždět nové projekty a jak validovat byznys nápady. Podle Adama je totiž důležité pořád ověřovat, že se firma vyvíjí správným směrem. Říká, že řada podnikatelů má nápad a pak už jen bezhlavě touží po tom, aby jim seděla čísla.Szabó také nastíní, jak se firma věnuje SEO a jak bojuje s vyhledávači. Proč plánuje expanzi a proč právě na Slovensko i to, jak se liší trhy s automobily v jednotlivých zemí. Adam věří v budoucnost firmy. „Trend nevlastnit auto bude sílit,“ říká a ukazuje na příkladech, kdy si lidé pořídí malý vůz a brzy potřebují kombík a kdy si lidé pořídí kombík a dostanou služební automobil.V rozhovoru s Adamem Szabó se ještě dozvíte:Co je to Driveto a jak funguje Driveto klubJak vypadá práce ve firmě pod velkým investičním partneremJak se liší trh Polska a České republikyJakou roli při řízení firmy mají rady od zákazníků a dalších společnostíPartnerem epizody je Supro Nivelo. Firma, kterou si lidé najímají, aby vymyslela, navrhla a realizovala internetové služby.

Lukáš Janoušek je v současnosti marketingový ředitel ve fintech start-upu Twisto. Ještě než do firmy přišel, založil virtuálního operátora Gorila mobil, který koupilo O2. Poté stál i u zrodu firmy Epico International, které nyní uspokojuje poptávku po Apple Premium výrobcích. Vydělané peníze ale vložil do Twista, protože věděl, že chce změnit způsob placení na internetu.V dnešním podcastu Na vlně podnikání probere Lukáš s Danem Tržilem jak fintechy mnohdy dřou bídu s nouzí i když mají miliardové nápady a jak dlouho firmám trvá, než se z nich stanou leadeři trhu. Jelikož se Lukáš Janoušek v Twistu stará o marketing, značku i akvizice, prozradí, jak firma přistupuje ke konkurenci a svěří se, že je rád, když lidé berou Twisto jako alternativu k Revolutu, raději, než ke klasickým finančním institucím.Dan probere s Lukášem také jeho oblíbené téma – expanze do zahraničí. Twisto totiž brzy otevře pro investory a hodlá vstoupit na rumunský trh.V rozhovoru s Lukášem Janouškem se ještě dozvíte:Jak složité je přinášet nové řešení do něčeho tak tradičního, jako je bankovnictvíCo znamená mít za sebou investory jako je Miton, či Tomáše ČupraCo vlastně znamená fintech a čemu se Twisto přesně věnujeJak dlouho firmám trvá, než začnou vydělávatPartnerem epizody je operativní leasing od Driveto. Nejlepší cesta k novému autu‎. Použijte promo kód PODCAST pro slevu 3000 korun ze startovacího poplatku.

Internetový deník Borovan.cz je projektem Aleše Borovana. Autor se přes deset let zabývá dnem i nocí českým a zahraničním zábavním průmyslem. Předtím působil řadu let v Hospodářských novinách a ekonomickém deníku E15, kde navíc vedl kulturní rubriku.V dnešním rozhovoru Na vlně podnikání se budou Aleš Borovan a Dan Tržil věnovat médiím a vůbec celému zábavnímu průmyslu. Borovan, který se inspiroval u Miroslava Motejlka, zasvětí posluchače do trendu paywallu, kdy celé zprávy mohou číst pouze předplatitelé. Podle něj totiž informace nejsou zadarmo, jak si lidé často myslí. Naopak, exkluzivní informace jsou až překvapivě drahé.Borovan také nastíní, jaké byly jeho pohnutky opustit velký mediální dům a vydat se na dráhu sólisty. Poradí, jak se buduje úspěšný web a zda se jemu samotnému takové rozhodnutí vyplatilo. „Mě hrozně baví to, o čem píšu. To v médiích není pravidlem,“ vysvětluje Borovan, co stojí za jeho úspěchem.V rozhovoru s Alešem Borovanem se ještě dozvíte:Co mu nejvíce vadilo na redakční práci v novináchJak přesvědčil své kontakty, že on je lepší partner, než celostátní deníkyJak se sám vzdělává v oblasti zábavního průmysluJakou část příjmu mu dělá reklama a jakou pravidelní čtenáři

Rodinný podnik USSPA se věnuje výrobě kvalitních vířivek. Mimo to ovšem svádí boj i s nekalou konkurencí. Když před 27 lety odjela současná ředitelka firmy Kateřina Kadlecová do Spojených států, ještě netušila, že si zpět přiveze nápad na firmu, která bude jí i její rodinu živit.Byznys s vířivkami je zajímavý a až nečekaně tvrdý. Firma musí počítat s tím, že v případě finanční krize je právě domácí spa jednou z prvních věcí, na kterou si lidé raději nechají zajít chuť. Stejně tak, jako všechny úspěšné podniky vyrábějící kvalitní produkty, musí firma řešit laciné čínské kopie. Plagiátoři se totiž ani nesnaží předstírat, že by design od USSPA nekopírovali.Od začátku firmy USSPA její zakladatel, otec Kateřiny, věděl, že chce dělat firmu s vysokou přidanou hodnotou. Brzy si začal všechny komponenty shánět a vyrábět sám, než aby je dovážel. Nyní jsou pionýry v zavádění nových technologií u vířivek. Ty tak například samy poznají, jak často v nich relaxujete a podle toho upraví filtrační cyklus. Pokud ale na měsíc odjedete, vaše vířivka to pozná a přizpůsobí se tomu.V rozhovoru s Kateřinou Kadlecovou se ještě dozvíte:Jak se povedla generační výměna vedení firmyJak se Kateřina naučila vést firmu s osmdesáti zaměstnanciJak se vyrovnali se ztrátou příjmů, když přišla krizeJak vítají zdravou konkurenci a bojují s levnými kopiemiPartnerem epizody je eVisions. Online marketingová agentura, která vám pomůže s expanzí na zahraniční trhy.

Roman Šedivý je Lead Client Success Manager v brněnském startupu ROI Hunter. ROI Hunter je SaaS nástroj který pomáhá velkým eshopům s reklamami na Facebooku. V dnešním rozhovoru se dozvíte co ROI Hunteru funguje v expanzi do zahraničí, jak na onboarding zákazníků a proč se celá firma na 2 dny odpojila v přírodě a tvořila svůj kulturní handbook.ROI Hunter vznikl jako interní nástroj pro správu reklam, nicméně se natolik osvědčil, že nyní jej používají firmy z celého světa. V čem tkví základ jejich úspěchů? To se dozvíte v dnešním podcastu.ROI Hunter byla vůbec první středoevropská firma, která se zařadila mezi oficiální partnery Facebooku, kterých jsou pouze desítky. Aktuálně má ROI Hunter více než 100 zaměstnanců v šesti zemích, v Brně pak pracují vyšší desítky lidí. Mezi zákazníky ROI Hunter v Česku patří například ZOOT, Slevomat, Mall.cz nebo Invia, v zahraničí pak polské Allegro, Tchibo, Citroën nebo Peugeot. Startup má mimo Brna a Prahy kanceláře také v Dubaji, São Paulu, Singapuru nebo Varšavě.V rozhovoru s Romanem Šedivým se dozvíte:Jak komunikovat firemní kulturuJak vytvořit firemní hodnotyProč free trial nefungujeJak jim pomohl program Czech Investu v expanzi do Londýna

Generální ředitel firmy Snadnee Jan Ševčík vám poradí, jak bezpečně poznat, že vaše firma potřebuje automatizaci či digitalizaci. Ne každý totiž lze nahradit, ale každá firma se dá zefektivnit.Ve firmě Snadnee se dříve věnovali tvorbě webů a aplikací, které mířily k prodeji. Později zjistili, že firmy mají zájem také o interní aplikace, které jim pomohou účetnictvím, komunikací a dalšími monotónními procesy. A tak Jan Ševčík a jeho tým využili své znalosti a desetiletou praxi, aby firmám pomohli pracovat rychleji, efektivněji a bez chyb. Protože pokud vy nebo někdo ve vaší firmě opakuje stále dokolastejné úkony, mohl by trochu automatizace ve své práci uvítat a věnovat se opravdové tvůrčí činnosti.Jaké úkoly ve Snadnee nejčastěji automatizujíJaké firmy mají obvykle o takové služby zájemJaké jsou trendy na poli automatizaceJak mohou firmy ušetřit díky novým systémům a progresivním webovým aplikacímPartnerem epizody je Supro Nivelo, architekti internetových služeb, aplikací a online TV.

“Manažer není automaticky leader,” vysvětluje v dnešním rozhovoru Na vlně podnikání Luděk Pfeifer z firmy M.C. Triton z a dodává, jaké tři klíčové hodnoty vyznává každý úspěšný leader ve firmě. Luděk Pfeifer také popíše, jak by firma měla fungovat. Je v ní totiž nutné, aby se snoubily strategie, kultura a hodnota leaderů.Přemýšleli jste někdy nad tím, co úspěšné leadery spojuje? Tak to vám prozradí zkušený manažer Luděk Pfeifer. V rozhovoru s Danem Tržilem rozebere hodnoty, které musí firma vyznávat, aby přežila. Přidá také několik příkladů z praxe. Jako názorný příklad bude sloužit Kellnerova PPF a její ovládnutí České pojišťovny.Pod vedením zkušených a opravdových leaderů totiž firmy kvetou a naopak pod vedením neschopných vedoucích se bude firma podle Pfeifera odmítat přizpůsobit se novému trhu tak dlouho, až skončí.V rozhovoru s Luďkem Pfeiferem se ještě dozvíte:Jaká je role trhu při budování firemní kulturyŽe dobrý manažer nikdy neřídí svůj tým jenom od stoluJak české firmy mohou tvořit s vyšší přidanou hodnotouCo udělali lidé z PPF jako první věc po ovládnuté České pojišťovnyZmíněno v podcastu: Rozhovor Dana Tržila s Liborem Witasskem v podcastu Na vlně podnikání.Partnerem epizody je operativní leasing od Driveto. Nejlepší cesta k novému autu‎. Použijte promo kód PODCAST pro slevu 3000 korun ze startovacího poplatku.

Kdyby se mělo na nějakém podnikatelském osudu názorně ukazovat, jak velký význam má v životě náhoda a jak důležité je umět využít šanci, kterou dostanete, byl by příběh Pavla Staňka ideální. Zakladatel známé firmy Potten & Pannen – Staněk, která prodává prvotřídní kuchyňské vybavení, je na první pohled úspěšný muž. Má prosperující společnost s 12 pobočkami v Česku a jednou v Bratislavě a jeho prodejní koncept byl dokonce před pár lety vyhlášen v prestižní soutěži GIA, přirovnávané k udílení “kuchyňských” Oscarů, jako vůbec nejlepší na světě. Cesta k tomuhle úspěchu byla ale hodně dlouhá, klikatá a na jejím začátku vlastně stála obrovská životní tragédie. “Když mi byl jeden rok, tak se mi zabil táta, který byl vojenským pilotem v Čáslavi. Vyrůstal jsem jen s mámou a babičkou v hodně skromných poměrech. Hodně mi ale v životě pomohl jeden tátův kamarád, který řekl mámě, že se o mě postará a dal mě v pěti letech na judo,” vzpomíná Pavel Staněk. Díky judu mohl pak Staněk v 80. letech emigrovat do Německa a později do USA, kde se díky shodě náhod dostal k prodeji prémiového kuchyňského vybavení, tedy do byznysu, který jej nejen živí, ale hlavně baví dodnes.  A co se ještě dozvíte? - Jak Pavlu Staňkovi judo pomohlo k emigraci i vzdělání v USA? - Jaké to bylo, začít v 90. letech v Československu prodávat drahé prémiové nádobí? - Jak firmě pomohl v byznysu zisk "kuchyňského" Oscara? - Proč pandemie ovlivnila prodej kuchyňského vybavení? - Jak vznikl a co vlastně znamená název Potten & Pannen?

Diana Radl Rogerová je managing partnerkou Deloitte Česká Republika. Ve společnosti pracuje již od roku 1996 a v dnešním rozhovoru s Danem Tržilem rozebere roli inovací ve firmě a jak funguje partnerství v Deloitte.Diana během své více než 20leté kariéry v Deloitte získala bohaté zkušenosti s auditem i s poradenstvím v oblasti financí podniku. Naučila se zde vést lidi i celou firmu. V dnešním díle ale nebude řeč pouze o Deloitte. Tentokrát se v nové epizodě Na vlně podnikání dozvíte, jak si mohou nadnárodní podniky zachovat energie start-upů, jak dlouho by měl zaměstnanec ve firmě vydržet, či jak je důležité, aby mladí manažeři skloubili své ego s týmovou prací.V rozhovoru s Dianou Rádl Rogerovou se ještě dozvíte:Čím se mohou lidé při zavádění inovací inspirovat v zahraničíJak se Deloitte za posledních dvacet let změnilJak se dříve ve firmách přistupovalo k inovacímČím se Deloitte v současnosti zabýváPartnerem epizody je Twisto.cz. Platební appka s kartou, která zjednodušuje život.

Dnes se vydáme do světa deskových her. Petr Murmak z Czech Game Edition poodkryje skrytou stránku tohoto zajímavého a velice specifického byznysu. Popíše, jak vlastně k deskovkám přišel a jaké byly jeho první podnikatelské kroky.Petr Murmak dále vysvětlí specifika digitálních deskových her. Podle něj totiž nelze jen deskovou hru překlopit do digitálu, je naopak potřeba vytvořit její novou digitální verzi, někdy včetně upravených pravidel. Posluchačům přiblíží, jak se deskové hry vlastně vyvíjí a o kolik je to jiné, než vývoj počítačových her. Připomene také úspěch své vlajkové lodi – Codenames.Dan Tržil se Petra také vyptá, kolik vlastně vydavatel má z jedné tisícikoruny, za kterou si hráč svojí deskovku koupí. Na závěr Petr Murmak poví, čím to je, že se Czech Game Edition tak daří.V rozhovoru s Petrem Murmakem se ještě dozvíte:Petr Murmak představí výhody a nevýhody digitálních deskových herPopíše, jak je to vlastně se zaměstnanci, kteří mají na starost vývoj nových herSrovná vývoj i distribuci digitálních a klasických deskovekNa závěr prozradí i to, co bylo v jeho podnikání klíčové a díky čemu dokázala firma Czech Game Edition uspět ve světěPartnerem epizody je Twisto.cz. Platební appka s kartou, která zjednodušuje život.

Leoš Jiřele pracuje již 15 let na plný úvazek ve výrobním družstvu Solea. To se od konkurence liší tím, že sedmdesát procent zaměstnanců je hendikepovaných. O specifikách práce s lidmi s různými potřebami, i o tom, jak stát takovým podnikům pomáhá, bude dnes v podcastu Na vlně podnikání mluvit s Danem Tržilem.Výrobní družstvo Solea existuje již 19 let. Firmu založil otec Leoše Jiřeleho a pracují zde z velké části lidé s různým postižením, či nemocí. Kdo by si ale představoval chráněnou dílnu, bude zklamán. V Solee probíhá náročný výrobní proces, devadesát procent odbytu pro firmu zajišťuje automobilový průmysl, který je pedant, když přijde na detaily.Leoš Jiřele dnes popíše, jaká jsou specifika práce s postiženými lidmi. „Mezi lidmi s hendikepem jsou mraky šikovných lidí,“ říká Jiřele.Popíše, jak se liší podnikání ve firmě, která se snaží vyjít vstříc lidem s různými komplikacemi a jak dosáhne toho, aby naplno projevili svůj potenciál. Ve firmě pracují lidé na vozíku, či s mentálním postižením. Práci zde ale našli i lidé s onkologickým onemocněním, lupénkou, či těžkou epilepsií.V rozhovoru s Leošem Jiřelem se ještě dozvíte:Čím se liší firma, kde většina ze 140 zaměstnanců trpí postiženímJak zaměstnanci Soley zvládají stres, či běžné nemociJak stát pomáhá firmám, které vychází vstříc zaměstnancům s postiženímJak firma dosahuje rovnováhy mezi svobodou a odpovědností u zaměstnancůPartnerem epizody je operativní leasing od Driveto. Nejlepší cesta k novému autu‎.

David Vrba má spousty zkušeností s prací v korporátech i vedení lidí. Pracoval v Linetu, Zátiší a více než osm let ve 3M. Zde se vypracoval na pozici Managing director. V dnešním rozhovoru s Danem Tržilem se rozpovídá o vysokých pozicích ve firmách, i o řízení lidí a procesů.“Pozice lokálního generálního ředitele je vrchol kariéry z pohledu spokojenosti,“ vysvětluje Vrba v další části rozhovoru. Zde popisuje, jak se firmy vlastně řídí. On sám se vždy dívá hlavně na čtyři ukazatele – oblast lidských zdrojů, strategii firmy, jaké kroky jsou lidé schopni vykonávat a jak je firma zdravá z finančního hlediska. Dodává, že jeho oblíbenou částí je hlavně zkoumání prvních dvou ukazatelů. O manažerských pozicích tak má velký přehled. Kromě zmíněných firem působí jako partner v Cocumě, jako partner a spoluzakladatel v Digiskills a zakládající člen Red Buttonu.Dojde i na téma firemní kultury. Na to, jak taková kultura ve firmě vlastně vznikne a jak ji může schopný CEO podpořit, či zničit. Řeč bude i o budoucnosti ve firmách, podle Vrby totiž velkou část práce brzy zastane umělá inteligence a na ředitelích a manažerech tak bude, aby byli více lidští.V rozhovoru s Davidem Vrbou se ještě dozvíte:Co považuje za vrchol své kariéryJaká je role CEO při tvorbě firemní kulturyJak se mění taková kultura v gigantech, jako je MicrosoftKdy a proč se David rozhodl odejít z velkých firemPartnerem epizody je operativní leasing od Driveto. Nejlepší cesta k novému autu‎.Zmíněno v podcastu:Rozhovor Dana Tržila s Martinem Rozhoněm v podcastu Na vlně podnikání.

Kvalitní správa e-shopu, či prodej přes online tržiště, zabere spoustu času. To se snaží změnit Retailys, multikanálový e-commerce nástroj. Usnadňuje prodávat své zboží v e-shopech a tržištích po celém světe a vše centralizovaně spravovat. Ředitel a zakladatel Retailys Petr Heller v dnešním podcastu Na vlně podnikání vysvětlí, jak vypadá svět mezinárodního e-commerce, jak rozvíjet firmu v Asii a jaká jsou specifika různých zahraničních trhů.„Pro evropskou firmu znamená online aktivita otevřít si e-shop nebo Amazon. Pro firmu z Jihovýchodní Asie to znamená automaticky expandovat pomocí internetu,“ vysvětluje Heller rozdíly mezi evropským a asijským pojetím online trhu. Petr se v různých světových trzích opravdu vyzná. S premiérem nedávno absolvoval podnikatelskou delegaci do jihovýchodní Asie.Zúčastnil se také CzechAcceleratoru, CzechMatche v Singapuru, ale i několika konferencí po celém světě, jako například slavné Unbound London. Na rozjezdu firmy se podílela i agentura pro podporu podnikání CzechInvest. Retailys se také pyšní nejrychleji vybranými téměř devíti milióny korun na Fundliftu.V rozhovoru s Petrem Hellerem se ještě dozvíte:Mít zahraniční e-shop neznamená stávající obchod přeložit do cizího jazykaJak se Petr Heller dostal z Česka do Cambridge a odtud do SingapuruJak se firmy v Asii staví k expanzi a jak při ní využívají internetNa co musí myslet firmy, pokud se rozhodují, jestli vybudovat e-shop, nebo zboží nabízet přes AmazonV podcastu zaznělo:Program Podpora start-upů od CzechInvestu.

Libor Witassek je manažer, podnikatel a politik. Jak se mu daří spojovat tyto profese a díky čemu může být ve všech třech odvětvích úspěšný? To a mnohem víc vysvětlí člověk, který ví, jak postavit firmu na nohy. A nemluvíme tady o IT start-upech, ale o soustech jako je Vítkovice Machinery group.Jak si firmy zajistí větší marže? Jak by mohlo Česko proniknout mezi deset nejrozvinutějších zemí na světě? Na tyto a další otázky se v dnešním díle podcastu Na vlně podnikání zeptá Dan Tržil Libora Witasska.Libor Witassek má totiž za sebou opravdu hodně hotové práce. Své znalosti a zkušenosti nyní předává firmám, které chtějí fungovat efektivněji a nabízet svou práci s vyšší přidanou hodnotou. Witassek se rozmluví konkrétně o digitální transformaci firem. Nastíní ovšem i celou budoucnost českého průmyslu a představí i kroky, kterými by se podle něj mělo české školství začít přizpůsobovat 21. století.V rozhovoru s Liborem Witasskem se ještě dozvíte:Co považuje za vrchol své kariéryJak jsou české firmy úspěšné v digitální transformaciCo by měl stát udělat pro lepší uplatnění studentů na trhuJak zaujmout pracovníky ve výroběPartnerem epizody je Supro Nivelo. Designéři digitálních projektů se zkušenostmi z Prima TV, Seznamu nebo Slevomatu.

Richard Galovič vám poví, jak se zachraňuje legendární značka kol. Za samotnou značku Favorit zaplatil pět milionů korun a podle jeho slov, to byla dobrá koupě. Za pravdu mu dává rychle rostoucí byznys a expanze. Galovič v rozhovoru popíše, proč se rozhodl dělat kola na zakázku a nevybral si cestu výrobců, která kola nakupují v Číně a s mikromarží je prodávají.„Když chcete vybudovat značku vaší osobnosti, trvá to tak pět let. Když chcete vybudovat značku firmy, tak to trvá tak patnáct až dvacet let,“ vysvětluje Galovič, proč se rozhodl koupit Favorit a nezačínal s vlastním podnikem na zelené louce.Dan Tržil se ho v dnešní epizodě Na vlně podnikání zeptá na expanzi do ciziny, i na to, jak se jeho firma vlastně liší od konkurence. Galovič totiž při budování značky postupoval jako profesionál, našel si velký a nezaplněný trh na kterém prorazil. O tom, jaký je jeho zákazník, chce vědět maximum a nebojí se mu nabídnout kolo i za sto tisíc korun. V rozhovoru s Richardem Galovičem se dozvíte:Jaké jsou pro a proti při tlačení značky zpátky na vrcholKdo jsou jeho zákazníci, kteří si neváhají připlatit za kvalitní zbožíProč se vlastně rozhodl jít do takto riskantního podnikuJak je na tom s počtem zákazníků, ale i zaměstnancůDalší epizody podcastu naleznete na webu Na vlně podnikání.Partnerem epizody je eVisions. Online marketingová agentura, která vám pomůže s expanzí na zahraniční trhy.

Josef Šíma a Karel Pětruchno ze Supro Nivelo stáli ve během svého času v Seznam.cz za většinou hlavním produktů českého internetového giganta.Dnes pomáhají klientům navrhoval digitální produktu. Podíleli se i na vývoji webů TV Primy, Super.cz a Novinek.Po odchodu ze Seznamu měli kluci ze Supro Nivelo spousty plánů toho, co dělat. Ze začátku se například věnovali úpravě japonských závodních aut. Poté začali vymýšlet novinky ohledně pohlednic. „Všechno, co jsme zkoušeli, končilo failem,“ směje se Karel Pětruchno.Nakonec skončili u toho, co jim jde nejlépe. Redesignování fungujících služeb, aby dělaly to, co od nich lidé chtějí, jen to sami ještě netuší. Vývoji webů se věnují již 15 let a tak rozhodně mají co nabídnout všem posluchačům. Přesvědčte se o tom v dnešním rozhovoru Dana Tržila. V rozhovoru se zakladateli Supro Nivelo se dozvíte:Jací klienti jejich služeb využívajíJaké známé weby a aplikace jsou jejich výtvoremProč jim při práci často nevyhovují výzkumy a konkrétní přání zadavatelůJakou radu by dali každému, kdo chce jít podnikat, má nápady, ale neví kde začít

Byznysový vyjednavač Vít Prokůpek má fascinující povolání. Připravuje firmy na důležité akvizice, zastupuje celebrity při jednání, či vede nákupy zajímavých investičních nemovitostí. Rádi byste se naučili něco z technik, které Vít ovládá? Pak přesně pro vás je tu dnešní rozhovor Dana Tržila.Už jste někdy něco kupovali a sleva by se šikla? Už jste někdy jednali o mzdu a doufali v trochu víc? Tak to vám přijdou vhod rady od Víta Prokůpka.V rozhovoru představí konkrétní postupy, jak se na jednání připravit. Přihodí tipy z praxe, třeba ten, že kritizovat auto, abychom snížili jeho cenu, je nesmysl nebo že není na škodu říct otevřeně, jaká částka na výplatní pásce je pro nás zajímavá.Prokůpek také popíše, kde mohou lidé přesvědčování zneužít a jaké finty na vás nejrůznější prodejci určitě vyzkouší. Jelikož se dnešní host věnuje také networkingu, přihodí na konec rozhovoru několik rad, jak si udělat přátele. V rozhovoru s Vítem Prokůpkem se dozvíte:Kdy se uchýlit k tvrdému vyjednávání a co čekat při jednání o podmínkách obchoduZjistíte, jak postupovat, když chcete koupit byt nebo auto a máte omezený rozpočetJak se změní výsledky jednání, když místo „ale“ začnete využívat „protože“Jak správně a efektivně přistupovat ke strategii networkinguZmíněno v podcastuNa konkrétní přednášky a školení od Víta Prokůpka se můžete přihlásit přes jeho webové stránky.Neurolingvistické programování (NLP)Kniha Dávat a brát od Adama GrantaPartnerem dnešní epizody je Tipli.cz. Cashbackový portál, který vám pomůže ušetřit za nákup.

Pavel Šíma je ukázkový případ toho, kdy víra v produkt pomůže překonat i stovky odmítnutých obchodů. Pavel odešel z agentury do startupu Roivenue. Brzy se stal jeho CEO a nyní se věnuje expanzi firmy do Velké Británie. Jeho příběh je plný sebeobětování a práce na dvě stě procent. Protože jenom tak je možné ze startupu udělat stomilionový podnik.Sníte o práci ve startupu? Jste připraveni tvrdě pracovat? Tak přesně pro vás je tu rozhovor Dana Tržila s Pavlem Šímou. Ten poví svůj příběh, jak se ze skvěle placeného místa rozhodl odejít za partou lidí, které potkal v coworkingovém hubu, do jejich startupu Roivenue. Pavel se netají tím, kolik vydělával jako zaměstnanec a na kolik si přišel v prvních měsících ve startupu.Dozvíte se tak, jak se z člověka, který bral mzdu o šesti cifrách, stal někdo, kdo si musel půjčovat na autobus domů. Zjistíte ale i konkrétní rady o tom, jak se startup buduje, kdy je potřeba zabrat a hlavně, jak neztratit naději. Mladá firma totiž podle Pavla Šímy potřebuje někdy i pět let, než přestane všechny vydělané peníze investovat. Ani těžké chvíle tak Pavla nepřiměly opustit projekt, kterému věřil. A tak se nyní v Roivenue věnuje expanzi do zahraničí, startup zatím hledá nové mladé talenty a roste. V rozhovoru s Pavlem Šímou se dozvíte:Jak si našel práci ve startupu a proč se rozhodl, že je to něco, co chce dělatCo by měla začínající firma udělat, když dostane první investiciJak probíhal nábor zaměstnanců ve Velké BritániiNa závěr se dozvíte, jak se Pavel Šíma kvůli podniku sám zadlužil

Milan Fiala se k online marketingu ve firmě eVisions dostal vlastně náhodou, neboť jeho hlavní akademickou specializací jsou mezinárodní vztahy. SEO na něj ovšem zapůsobilo natolik, že si tento obor vskutku oblíbil. V současné době se specializuje převážně na německy mluvící trhy, ve firmě eVisions zastává pozici country manažera.Milan Fiala v rozhovoru s Danem Tržilem probere expanzi do německy mluvících zemí. Poradí, na co si dát na tamním trhu pozor a prozradí jaké zbraně proti vám vytasí německá konkurence. Rozebere také rozdíly mezi Českem a Německem a mezi Čechy a Američany. V rozhovoru s Milanem Fialou se dozvíte:Milan vysvětlí, proč je vlastně dobré rozvíjet svůj trh i do cizinyPoradí, jaké země jsou pro něj nejlepší na expanzi. Jaký je rozdíl mezi Německem a BalkánemJakou mají Češi reputaci v zahraničíA jak je vlastně možné konkurovat AmazonuPartnerem epizody je Svačím zdravě. Služba, která zajistí pro vaše zaměstnance zdravé a čerstvé občerstvení až na pracoviště.

Marek Polčák spoluzakladatel startupu VRGineers stál u počátku VR technologie předtím, než jste o ní asi slyšeli. V současnosti s firmou, která vytváří hardware i software pro VR, expanduje na západní trhy a hledá nová a nová využití virtuální reality.Jsou technologie využívající VR pouze bublina? O tom bude mluvit v dnešním rozhovoru Marek Polčák z VRGineers s Danem Tržilem. Rozeberou expanzi firmy a Polčák poradí, jak se ve firmách staví opravdu funkční tým. Není totiž na poli úspěšných firem žádný nováček, jeho původní firma Quanti dodnes dobře šlape, spolupracoval také s Jablotronem nebo Linetem. Na závěr s Danem proberou i obory, ve kterých má virtuální realita budoucnost.V rozhovoru s Markem Polčákem se dozvíte:Marek poví, jaký byl jeho první business s virtuální realitou a jak bylo frustrující, když zákazníci nebyli spokojeni s kvalitouDozvíte se, proč je podle něj Německo Mekka pro start-upy, ale proč se víc firem dívá za oceánJak se budou technologie pracující s virtuální realitou vyvíjet a jaké odvětví mohou změnitNa závěr Marek vysvětlí, jak budou technologie VR použitelné v době finanční krize. Nejedná se totiž pouze o módní výstřelek

Kamil Demuth si vyzkoušel, jaké to je být manažerem v Heuréce, CZC.cz i práci investičního partnera v Mitonu. Nic z toho mu ovšem nedávalo smysl, tak založil platformu Scuk.cz, která sdružuje drobné pěstitele, chovatele a výrobce a spojuje je s hladovými zákazníky.Jaký to musí být pocit, opustit práci a začít dělat něco jinak. O tom bude v rozhovoru s Danem Tržilem vyprávět zakladatel start-upu Scuk.cz Kamil Demuth. Vysvětlí také, proč je obchodování s jídlem jedna z nejsložitějších disciplín, proč si vybral Scuk.cz a ne “Hurá mňam” a jaké to je, pracovat s lidmi, kteří do práce přijdou i zadarmo.Dan se vyptá i na investory, kteří obvykle na společensky odpovědné projekty frontu nestojí. Jak se do takových podniků peníze shánějí a jak se poté pracuje pod tlakem, že už nejde jen o vaše vlastní úspory.V rozhovoru s Kamilem Demuthem se dozvíte:Co znamená Scuk.cz, jak platforma funguje a jak může pomoci malým pěstitelům a farmářům.Jak se shánějí investoři do projektu, na jehož konci nečekají miliardy korun.Proč by správný podnikatel neměl mít únikový plán.Na závěr Kamil poví, jak se pracuje pod tlakem a s vědomím, že utrácíte peníze investorů.Zmíněno v podcastu: Rozhovor s Michalem Hardynem.

Luděk Kantor vysvětlí, jak těžké bylo opustit místo v korporátu a s kamarádem založit svoji vlastní společnost iRecruit. Jak může malá firma konkurovat obřím korporacím a jak bylo těžké mít za kolegu svého bývalého šéfa.Luděk Kantor se v oblasti HR pohybuje od roku 2011. Kromě recruitmentu se cítím jako doma “v terénu” – u zaměstnavatelů jako on-site konzultant či při školení.“V korporátu myslíte na měsíc dopředu, možná dva. Když jsem začal sám podnikat, musel jsem se naučit koukat aspoň rok dopředu,” říká v dnešním rozhovoru s Danem Tržilem o rozjezdu vlastního podnikání. Dále popisuje chyby, které firmy při náboru dělají a vysvětlí, kde chybí lidský přístup a hledí se moc na čísla.V rozhovoru s Luďkem Kantorem se dozvíte:Jaké byly jeho začátečnické chyby při rozjezdu vlastního podnikáníJak je důležité budování značkyCo si z práce v korporátu odneslProč firmy za statisíce připraví náborovou kampaň a zájemcům odpoví až po třech týdnech

Štěpán Bartyzal stojí za náborovým softwarem Recruitis, za webem PrácevČR.cz, vede rozhlasový pořad Personalistika Zet a hlavně sleduje (a snad i určuje) trendy na české HR scéně. Zaměřuje se především na recruiting IT odborníků a sám říká, že čeští vývojáři jsou extrémně šikovní.Jak poznat, že zájemce o místo zapadne do vaší firmy a jak poznat, jestli nová firma bude sedět vám? I o tom bude vyprávět v dnešním rozhovoru recruiter Štěpán Bartyzal. S Danem Tržilem proberou různé pohledy na práci, motivaci, ale také prozradí několik business nápadů.“CVčko je podle mě mrtvý,” říká Štěpán Bartyzal a vysvětluje, jak by se uchazeči hledali lépe a efektivněji a proč o vás životopis nic neřekne. Poradí proto, o jaký start-up by byl na českém trhu zájem. V rozhovoru se Štěpánem Bartyzalem se dozvíte:Štěpán prozradí, jaké trendy HR zažívá a jak fungovalo hledání lidí před krizíZjistíte, že Štěpán má v rukávu desítky nápadů a nechce se smířit s tím, že je všechny nepřivede k životuVysvětlí, co je to parsování a že se mu v Česku nikdo nevěnujeNa závěr poví, že klasické pohovory v kanceláři možná budou také brzy minulostíZmíněno v podcastu:Rozhovor v podcastu Proti proudu Dana Tržila s Josefem KadlecemRozhovor v podcastu Na vlně podnikání Dana Tržila s Michalem Šrajerem

Michal Toman z agentury Engage Advisory nejen že pomáhá pořádat EVOLVE! Summit pro špičky z oboru recruitment a HR. Michal také loví lidi. Jedná se o jednoho z mála opravdových českých headhunterů.Trh se změnil a firmy si na to musí zvyknout. Již neplatí, že si zaměstnavatel vybírá uchazeče, v současnosti jsou to zaměstnanci, kteří tahají za delší konec provazu.Headhunter Michal Toman v rozhovoru s Danem Tržilem vysvětlí, co musí firmy udělat, aby vám šikovní lidé neodcházeli a jak to zařídit, aby se o místo ve vaší firmě stála fronta. Ne, fotbálek na chodbě už dávno nestačí.„Jestli se ti to nelíbí, máme tady deset dalších,“ to je jedna z vět, kterou si zaměstnavatel, podle Michala Tomana, už nemůže dovolit říct. Michal v rozhovoru prozradí, proč se nevyplatí používat osvědčené tipy a triky i to, v čem čeští náboráři často chybují.V rozhovoru s Michalem Tomanem se dozvíte:Michal vysvětlí, jak firmám při hledání lidí pomáhají a jak naopak škodí moderní technologie.Popíše, jak se změnila funkce HR ve firmě.Vysvětlí, proč má firma Engage Advisory úspěch při hledání zaměstnanců.Na závěr také poradí, proč je důležité myslet jinak, než konkurence.

Lukáš Pitter je designér a spoluzakladatel agentury 2FRESH. Lukáš ovšem chápe design hlavně jako řešení problémů a je velký propagátor techniky Design Thinking, díky které úspěšně řeší problémy ve firmách. Momentálně se zaměřuje na meetingy a jejich efektivitu.Jsou podle vás firemní porady zbytečné? Lukáš vám v rozhovoru s Danem Tržilem vysvětlí, jak by měla správná firemní porada vypadat i jaké chyby mnohdy společnosti dělají.Sám sebe označuje za designéra, ale dodává, že design je spíš mind-set, nežli umění.„Od Amazonu třeba víme, že na schůzce nemá být víc lidí, než sní jednu pizzu,“ říká a představuje i další triky, jak firemní meetingy zefektivnit, aby z nich měli zaměstnanci stejný pocit, jako lidé mívají po prvním rande.V rozhovoru s Lukášem Pitterem se dozvíte:Jací lidé obvykle meetingům dominují.Proč si Lukáš myslí, že z nás dělba práce udělala mrzáky.Představí techniky, které zlepší průběh vašich firemních schůzek.Na závěr také vysvětlí, jak dlouho lidé vlastně dokážou dávat pozor.

Freelancer, který se klientům stará o marketing, reklamu na Facebooku, ale i copywriter, spoluvlastník projektu Podnikni to! a důležitá postava komunity Business club – to vše je Maxim Dužek. Jeho první práce byla ve start-upu a brzy začal dalším lidem pomáhat s rozjezdem jejich vlastních projektů.V rozhovoru s Danem Tržilem vysvětlí, proč je důležité, učit lidi podnikat. “Nezakládejte ičo a s.r.o., to z vás podnikatele neudělá. Začněte se dívat na problémy a hledejte řešení,” říká Maxim Dužek.V rozhovoru s Maximem Dužkem se dozvíte:Že začínající podnikatelé obvykle znají všechny překážky, ale neví, kam by investovali prvních dvě stě tisíc.Maxim vysvětlí, proč někdo, kdo chce podnikat, nemusí odejít z práce a svému byznysu věnovat všechen čas.Proč začínající podnikatelé potřebují zažít i neúspěch.Jak gamifikace pomáhá jeho byznysu.

Daniel Gamrot organizuje firemní školení osobní produktivity, time managementu a myšlenkových map, během kterých klade důraz na výsledky, kterých účastníci dosahují, a nikoliv na pouhé předání informací. Vedl základnu osobního růstu Mít vše hotovo.Chcete být efektivnější, produktivnější a šťastnější? Daniel Gamrot vám poradí, jak na to. V rozhovoru s Danielem Tržilem popíše, proč je důležité mít v životě klíčové věci, o které se lze opřít a proč on sám nedá dopustit na kvalitní jídlo, spánek a pohyb.Daniel nyní radí lidem v oblasti osobní produktivity a time managementu. Již sedm let podporuje lidi v tom, aby fungovali efektivněji. S Danem Tržilem probere, proč není vhodné odkoukat návyky od úspěšných byznysmenů, poradí jak trénovat pozornost a jak se soustředit na jediný úkol.V rozhovoru s Danielem Gamrotem se dozvíte:Daniel vysvětlí základy mobilního detoxu a jak medituje v autobuseKdy mu došlo, že v práci tráví až moc času a jak lidé mohou tento čas omezitJak je při tvorbě návyku nebezpečný InstagramNa závěr poví, proč je “motivace” sprosté slovo

Jan Mašek pracoval ve společnosti 3M na pozici inovačního lídra. Tam se naučil propojovat a půjčovat si různé funkční modely z jednoho businessu do druhého. Vytvářel mosty mezi 3M, jinými firmami a institucemi, aby společně našli win-win řešení. Je také zakladatelem sítě Red Button.Jan Mašek už nechtěl inovovat pouze nadnárodní konglomerát 3M, rozhodl se inovovat Československo, jak sám říká. Ponořil se do projektu Red Button, který spojuje špičky v oborech v Česku a na Slovensku. Pořád se sám učí, že spolupráce je klíč k budoucnosti.O setkání členů Red Buttonu říká: „Když se potkají chytří lidé na jednom místě, začne to bublat.“Jan v rozhovoru s Danem Tržilem vysvětlí principy, na kterých společenství stojí, popíše plány do budoucna i počátky. Vysvětlí, že se nejedná o elitní klub, ale spíše o několik desítek lidí, kteří pochopili, že spolupráce přinese více než soupeření a že inovace znamená více než výdělek.V rozhovoru s Honzou Mašek se dozvíte:Jan popíše, jací lidé se stávají členy Red ButtonDozvíte se, jak Red Button v praxi fungujeProč nechat lukrativní zakázku někomu, kdo ji zvládne lépe než myCo je potřeba, když chcete dělat koncepční práci a proč je zde nutné zapomenout na výdělekNa závěr Jan popíše, proč by si lidé v Československu měli více věřitDalší epizody podcastu naleznete na webu Na vlně podnikání

Michal Šrajer je v práci šťastný a stará se o to, aby se stejně cítili všichni jeho kolegové. Před deseti lety při zakládání firmy Inmite vzal pozici CHO (chief happiness officer) a pořád se za jednoho považuje. V rozhovoru s Danem Tržilem vypráví, jaké bylo dělat happiness manažera v punkové kultuře Avastu.Michal vysvětlí, jak chápe roli HR ve firmě a že společnost nemusí fungovat jako dobře namazaný stroj. Fungování korporace totiž nezajišťují kolečka, ale lidi. Po odchodu z Avastu Michal spoluzaložil firmu Happiness at work, se kterou pořádá konference pro veřejnost i workshopy pro ředitele a ředitelky firem.V rozhovoru se dozvíte:Jaké konkrétní kroky zavedl Michal v AvastuProč je role happiness manažer ve firmě často “cool” a nic jinéhoVysvětlí, jak je důležitá role vedoucího a jak ve firmě mění náladuPopíše firmu se spokojenými zaměstnanci v Česku i v NizozemskuNa závěr popíše, jak bude vypadat řízení podniku v budoucnosti

David Miklas je podnikatel. Po prodeji svoji společnost be3D nyní postavil realistický letecký simulátor a staví luxusní elektrolodě.Podnikatel David Miklas před čtyřmi lety prodal svou firmu na výrobu 3D tiskáren. V rozhovoru s Danem Tržilem vypráví o tom, jak svůj byznys tehdy postavil, jak se snažil prorazit v Americe i o tom, jaká byla schůzka s vedením Wallmartu.David se po prodeji firmy be3D za desítky milionů rozhodl věnovat své vášni – letectví a námořní dopravě. Jeho první sny byly až příliš ambiciózní a sám David uznává, že by na jejich realizaci potřeboval miliardy a pracovat 18 hodin denně.Místo projektů, které změní svět, se tak radši dal do projektů, které ho těší. V centru Prahy začal díky financím z crowdfunding provozovat letecký simulátor československého letounu L-410 Turbolet, používaného od roku 1969 pro transportní přepravu, například i českou armádou. Simulátor nyní slouží veřejnosti, ale po získání všech razítek by měl fungovat i jako výcvikový nástroj pro piloty. Jeho dalším projektem je stavba luxusních elektrolodí KeelCraft, na čluny z této firmy se ale zatím můžeme jen těšit.V rozhovoru s Davidem se dozvíte:Co by udělal David jinak, když by nyní rozjížděl svůj první podnikatelský nápadJak je důležité přimět zákazníka, aby opravdu dal peníze na stůlJaká jsou specifika crowdfundinguProč mají Češi problémy uspět v Silicon ValleyV čem je podle Davida budoucnost a proč se takovému projektu on sám věnovat nechce

Jakub Turner, Business Director pro Evropu ve firmě Keboola, si s Danem Tržilem v dnešním rozhovoru povídal o tom, jaké problémy s daty firmy nejčastěji řeší, jak na expanzi firmy do zahraničí nebo jak lidi naučit vidět cíl a ne komplikace na cestě.V tomto rozhovoru se dozvíte třeba:Proč firmy ztrácí čas s tabulkami v excelu.Jak se liší podnikání v Praze a v LondýněJaký je rozdíl mezi “business lidmi” a “technickými lidmi”Jak probíhá Jakubův den v Londýně a s čím se musí vyrovnat.

Jarmila Kowolowská je CEO firmy Grason. Grason je platforma pro propojování restaurací a jiných gastro provozů s prověřeným a spolehlivým personálem za účelem krátkodobých brigád a výpomocí.Jarmila začala již během studií na Vysoké škole ekonomické pracovat v GE Money Bank (nynější Moneta Money Bank) a vydržela tam třináct let, během nichž měla možnost si zkusit i téměř dvouletou práci v Norsku.Do Norska se pak Jarmila vrátila v roce 2013, aby tam rozjela ekologickou myčku aut. V excelu vše vypadalo neodolatelně, ale praxe ukázala, že rozjezd služby potřebuje více času i peněz, než byla Jarmila i její rodina, která zůstala v Čechách, schopna projektu obětovat.Zkušenost s podnikáním v zahraničí ale byla k nezaplacení, a i díky ní dostala Jarmila nabídku rozjíždět nový projekt Autotým pod hlavičkou Creative Docku. Nyní se naplno věnuje svému novému projektu Grason.Používání platformy Grason je velmi jednoduché, vystavení nové poptávky zabere jen pár vteřin a následně se na její odpracování přihlásí grasoni (jak číšníkům, servírkám, barmanům a baristům ve firmě říkají).Restaurace si může dle profilu grasona a jeho nabízené hodinové mzdy vybrat toho nejvhodnějšího. Po odpracování směny si obě strany dají hodnocení, což následně pomáhá grasonům i restauracím při dalších rozhodnutích. Hlavní výhoda, kterou Grason přináší restauracím, je rychlý přístup k databázi zkušených lidí a pro lidi možnost přivýdělku za vyšší hodinovou sazbu, než je na trhu běžné. Navíc se stává, že se spolupráce oběma stranám zalíbí natolik, že vede k trvalému pracovnímu poměru.

Tomáš Zetek má za sebou úspěšnou kariéru. Byl ve vysokém managementu v O2, v Jablocomu, v GE Money Bank a Mitonu. Nyní se naplne věnuje svému projektu Mentální fitko, kde učí leadery porozumět lidem a sami sobě.Mentální kouč a terapeut Tomáš Zetek si povídal s Danem Tržilem o tom, k čemu sebepoznání je. Z čeho vlastně pramení problémy v práci a i o tom, proč je dobré mít špatného šéfa. Tomáš také vysvětlí, proč je hlavní si věci nebrat osobně a že o vás mnoho nevypovídá ani to, když vás někdo nepozve na druhé rande.V tomto rozhovoru se dozvíte třeba:Zjistíte, jak se psychologie uplatní v korporátuS jakým problémem lidé za Tomášem nejčastěji chodíKdy je vhodné začít s problémy pracovatJaká investice do sebe sama je podle Tomáše nejlepšíNa závěr bude řeč i o tom, co dělat, když ještě nemáte klienty

René Jež má více než 20 let zkuśeností z boardů mezinárodních korporací i startupů. Aktivně prosazuje větší kreativitu v byznyse a pořádá soutěž Young Lions a také konference Cannes in Prague.Ředitel konference Cannes in Prague René Jež si povídal s Danem Tržilem o tom, jak kreativitu chápou a nechápou firmy v Česku. Jak lze kreativitu podpořit ve svém vlastním podniku a na závěr i o tom, jak se snaží na Cannes in Prague dostat světové špičky v oboru.V rozhovoru se dozvíte:Jsou kreativní kampaně jen pro ceny, nebo mají i výsledky?Proč mají velké korporáty problémy s tím, začít něco kreativníhoJak agentury chápou festival v CannesJak je důležité, aby vaši specializaci nedělala i “spousta dalších”

Ondřej Ilinčev je specialista na uživatelskou přívětivost (UX), zvyšování efektivity webu (CRO) a psychologii nakupování. Píše odborný UX blog a pomáhá firmám jako Google, Home Credit nebo Alza vymáčknout z webu maximum zisku.Specialista na zefektivnění webů a zvyšování jejich ziskovosti Ondřej Ilinčev mluvil s Danem Tržilem o tom, jakou hraje v jeho profesi roli blog a jak si mohou lidé otestovat svůj web doma. Nenechá si ale pro sebe i o to, jak přiměje firmy, aby mu zaplatily celou částku za zakázku dopředu a jak si číst knížky za chůze.V rozhovoru se dozvíteZjistíte služby Ondřeje Ilinčeva využíváJaké chyby firmy u svých webů nejčastěji dělajíJak si internetové stránky sám otestovatJak se vzdělávat a jak si lze číst knížku za chůzeNa závěr bude řeč o tvorbě ceny a jak zdražovat

Martin Komora řídí marketing e-shopu s módou ZOOT. Společnost ZOOT vznikla v roce 2012. Od té doby získala zhruba 25 procent českého e-commerce trhu s novou módou. Zoot se chce stát lídrem internetových obchodů s módou ve středoevropském regionu. Kromě České republiky působí i na Slovensku a od listopadu 2015 také v Rumunsku. Martin mluví o výzvách ZOOTu v roce 2018. V marketingu se soustředí na personalizovanou a zákaznicky orientovanou komunikaci. Poodhalí i jak ještě více seznámit zákazníky se způsobem nákupu módy.

David Kolář je influencerem v oboru online marketingu a uznávanou atuoritou na poli B2B i B2C v oblasti designování cest zákazníků. David je bývalý COO a spoluzakladatel firmy Business Animals.Nyní se ve své nové firmě věnuje především budování obchodních funnelů a social sellingu. Také je spoluzakladatelem prémiové byznys komunity Mastermind Klub.

Autor 2 zavedených online nástrojů pro podnikatele. Online fakturačního programu Vyfakturuj.cz, ve kterem lze rychle a přehledně vystavovat a evidovat faktury online. SimpleShop.cz - programu, ve kterém si lze rychle naklikat prodejní formulář pro prodej ebooků, videí, vstupenek a dalších produktů.

Jakub Rož je úspěšný mladý podnikatel, který vytvořil službu Školní sešit.cz a nyní řídí vlastní digitální agenturu Flow Media. V tomto díle podcastu s Jakubem diskutujeme o SaaS startupech. Jakub v 16ti založil aplikaci Školní sešit, dostal investici a vybudoval jí k miliónu uživatelů. Nicméně aplikaci se nepodařilo vydělat si na sebe a tak ji Jakub nakonec zavřel a vrhl svou energii na agenturu Flow Media.V čem je odlišná práce na vlastním produktu oproti klientské práci? Proč většina SaaS startupů nevydělává? Jak se odlišit od x dalších digitálních agentur na českém trhu? To a mnohem více se dozvíte v dnešním rozhovoru.

Pavel Kysilka je zakladatel a předseda správní rady 6DAcademy. Pavel byl v minulosti guvernér ČNB, v 90. letech zodpovídal za zavedení české koruny. Z pozice experta Mezinárodního měnového fondu se podílel na zavedení národních měn v řadě východoevropských zemí. Byl také generálním ředitelem a hlavním ekonomem České spořitelny. Třikrát byl zvolen Bankéřem roku. Aktuálně je členem správních nebo dozorčích rad několika českých univerzit, Aspen Institutu, neziskové organizace Dobrý anděl nebo Nadace Leoše Janáčka. Pavla baví digitální revoluce a nadšeně sleduje její ekonomické, byznysové a sociální dopady.V tomto rozhovoru s Pavlem řešíme hlavně 6D Academy, nové technologie, zavádění inovativních projektů do korporací a dozvíte se i další užitečné byznysové ponaučení.

Martin Holečko je spoluzakladatel Etnetera Group, startupu VRgineers a festivalu/konference Future Port. Martin Holečko je muž mnoha zájmů. Po vybudování skupiny firem Etnetera Group se nyní převážně věnuje novým technologiím. Díky velké zálibě v objevování, kterou má už odmalička, uspořádal v Praze unikátní festival, na který sezval vizionáře a tvůrce umělé inteligence z celého světa. A právě o Future Portu je tento podcast.Jde udělat v Praze konferenci se světovými speakery? Kde jsou největší překážky a mohou takovéto akce vydělávat? I o tom jsem se s Martinem rozpovídal.Future Port Prague můžete samozřejmé navštívit i vy a omrknout to, o čem mluvíme. Koná se 6. a 7. září v Holešovické tržnici.

Michal Molčan je zakladatel a šéfredaktor magazínu Standart. Po téměř 4 letech má magazín Standart, který se vydává kvartálně, čtenáře ve více než 70ti zemích na světě, má 4 jazykové mutace a byl oceněný jako 2017 Best Coffee Magazine.Michalovi je 24 let. Po 2 letech ve Vídni se přestěhoval do Prahy, odkud pracuje na dálku s kolegy v Seattlu, Oxfordě, Reyjkjaviku nebo v Moskvě. Je spoluzakladatelem konference TEDxNitra, kávového festivalu na Slovensku a Rakousku a je event koordinátorem pro slovenskou pobočku Specialty Coffee Association.

Jan Skovajsa je spolumajitel a CEO firmy myTimi. Honza chce se svou službou osobního online asistenta, změnit uvažování lidí o čase. Hlavní myšlenkou rok fungujícího startupu je tak naučit Čechy, časem neplýtvat. Zda se tenhle ambiciozní cíl daří plnit se dozvíte uvnitř podcastu.Honza má několik let zkušenosti s managementem z větších i menších firem, je vášnivým value investorem na burze a ještě vášnivějším cestovatelem. Honza o sobě sám říká: “Vydělávám peníze, abych si mohl koupit čas na cestování a vidět toho v životě, co nejvíc.”

Jirka Doležal je spoluzakladatel firmy Doller, vyrábějící papírové diáře pro lepší plánování a stanovení vize. Jirka je doktorant oboru Finance na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, ale nyní se naplno věnuje hlavně DOLLERu. Ve škole měl spoustu aktivit, působil v akademickém senátu, účastnil se řady studentských i vědeckých soutěží, stáží u nás i v zahraničí a právě to mu umožnilo si uvědomit, jak důležité je umět si zorganizovat čas a mít jasnou vizi. Věří, že každý z nás si může plnit své sny a pomoci tak změnit svět k lepšímu. Projekt #zijsvesny a motivační diář DOLLER, který vytvořili společně s Honzou Emlerem ještě při škole, je přeložen do několika světových jazyků a používá ho na několik desítek tisíc uživatelů. Kromě toho pořádájí konferenci Úspěchobraní a workshopy, kde sdílí tipy a techniky pro produktivnější den.

Dan Taylor is a tech entrepreneur who has co-founded and sold two successful startups.Firstly ‘Dunross Consulting’ an IT and recruitment consulting agency based in Prague, which was sold in a management buyout in 2011.Following on from this he founded a SAAS product for schools called CourseDirector. This company was successfully sold to WizKids in Denmark in 2013. Following on from the sale he founded AppsEvents, and organizes Google Education summits and conferences worldwide in partnership with Google, and more recently EventsFrame, a SAAS for event organizers.

Martin Rozhoň je bývalý CEO a majitel společnosti Vivantis. Martin do podnikání výrazně vkročil v roce 2000, když založil nekomerční portál o zdraví celostnimedicina.cz a následně pro financování jeho provozu otevřel internetový obchod prozdravi.cz. Postupně následovaly další e-shopy: parfemy.cz, hodinky.cz, krasa.cz, sperky.cz, modnidoplnky.cz, a další (celkem asi 10 eshopů). Dnes společnost Vivantis a.s. zaměstnává přes 200 lidí, operuje ve 3 zemích a její obrat se pohybuje kolem 1 miliardy Kč. Martin společnost Vivantis v roce 2018 prodal a právě toto je hlavním tématem rozhovoru. Proč se tak rozhodl, ačkoliv o tom dříve ani neuvažoval, co by udělal dnes jinak a jak se příběh Vivantisu vyvíjel?

Karol Veleba je CEO a spolumajitel digitální agentury Effectix.com a také Google Partners Trainer v oblasti Sales. Obchodu v on-line prostředí se věnuei od roku 2001. Byl na straně portálů, agentur i klientů. Aktivně se účastní obchodních jednání, ale také nastavování komplexních on-line strategií. Kromě hlubokých obchodních znalostí má Karol aktivní zkušenosti s vrcholovým managementem, zakládáním firem a rozbíháním projektů nebo celých společností.Je také účastník programu ALP 2017 (Google Agency Leadership Program 2017).

Michael Petrus je ilustrátor a komiksový hacker s více než 10 letou praxí v podnikání a marketingu na volné noze. V roce 2013 založil ilustrátorské studio profiKOMIKS a později výtvarně-technologický startup Nanits, který v Silicon Valley přivádí digitální komiksy k životu. Jako mentor pomáhá kreativním tvůrcům na volné noze na základě svých zkušeností ze spolupráce s agenturami, nakladateli a firemním sektorem. Michael pořádá workshopy, občas přednáší o ilustrátořině v Čechách nebo právě o podnikání kreativních freelancerů. V roce 2017 rozjel Michael pořad Kreativní Kreatury, který zodpovídá nejčastější dotazy tvůrců ohledně podnikání a pomáhá tak kreativní komunitě nastavit stabilní a prosperující podnikání.

Petr Mandík je CEO a spolumajitel agentury Happyend. Ta se cíleně zaměřuje na startupy a inovativní projekty, které mají potenciál měnit nejen svět komunikace, ale svět obecně. Jako CEO Happyendu. má na starosti mentoring a rozvoj startupů v jejich early stage fázi, kdy jim spolupomáhá jak ke startu a přeměně myšlenky v reálný produkt nebo službu, tak k jejich úspěšnému vstupu na trh a následnému růstu. Petr působí také jako mentor Google Lanchpadu, ESA BIC a Czechinvestu.

Andrea Hurychová je česká odbornice na influencer marketing, zakladatelka WeDigital, digitální agentury se specializací v online videu a kreativních kampaních se zapojením influencerů a celebrit.Svou kariéru začala v českém Googlu, kde měla také na starost marketing sítě YouTube. Poté byla výkonnou ředitelkou festivalu Utubering. Pod hlavičkou své agentury WeDigital vedla úspěšné kampaně pro Český olympijský tým, Frisco nebo značku Excellent. Jako Google Certified Trainer učí kreativní agentury jak tvořit poutavý videoobsah a využívat platformu YouTube. Ráda cestuje, chodí na koncerty a tancuje, její slabostí jsou francouzští buldočci.

Jana Novotná vychovala sama čtyři děti, a teprve když byly dospělí, začala novou etapu života a vrhla se na podnikání. Zkusila si otevřít cukrárnu v Zaječicích (obci s 1000 obyvateli) a vsadila na maximální kvalitu. Už po měsíci věděla, že to je skvělé místo, a že lidé chtějí kvalitu, a jsou ochotni za ni zaplatit. Nyní otevírá druhou cukrárnu v Pardubicích.Poslechněte si tento inspirativní příběh o tvrdé práci a odhodlání.

Jiří Jambor je HR & Social Selling konzultant ve společnosti Aon a zároveň spoluautor vzdělávacího projektu Social Selling po Česku. Dle Jiřího Jambora, profesionála v oblasti Business Developmentu, vám na Cold Call už dneska nikdo neodpoví. Jako ideální způsob se zdá propojení digitálního marketingu a klasického obchodu tzv. Social Selling. Proto se rozhodl své zkušenosti předávat dále v rámci vzdělávacího projektu SocialSellingPoCesku.cz. Dále Jiří působí ve společnosti Aon, která se zabývá strategickou prací s HR daty a měřením zaměstnanecké spokojenosti, odměňování a nastavení benefitů. Mimo to, zde má na starosti budování Social Sellingu jako první korporaci v ČR.

Eliška Vyhnánková je konzultantka v oboru sociálních médií. Eliška nabízíí poradenství a odborně vedená školení sociálních sítí Facebook, Twitter, LinkedIn aj. ve firmách i pro jednotlivce.Před odchodem na volnou nohu v červnu 2013 pracovala jako manažerka nových médií ve společnosti NEWTON Media, kd se kromě jiného starala také o rozvoj nástrojů na monitoring sociálních sítí.Každý rok připravuje unikátní semestrální vzdělávání Social Media Akademie a s kolegyní Michelle Losekoot pořádá populární dvoudenní seminář Jak na sítě.

Toto je speciální epizoda Na vlně podnikání v které přejímám podcast vyrobený pro kanál Pomáháme dobrým myšlenkám na téma podnikatelských akcelerátorů.Hosté tohoto podcastu:Gábina Koláčková – manažerka v podnikatelském inkubátoru Point One při ČZU PrahaMartin Štoncner – podnikatel a autor projektu VčeláriumMatyáš Dřevo a Tomáš Pokorný – autoři projektu DogsieOta Novotný – vedoucího akcelerátoru xPORT při VŠE v PrazePřipraveni? Jdeme na to. V následujícím rozhovoru se například dozvíš: Jak snadné nebo obtížné je přihlásit svůj nápad do inkubátoru? Jestli vstupem do inkubátoru získáváš větší šanci na peníze od investorů? Jak se nápady validují v jednotlivých inkubátorech? Dozvíš se konkrétní zkušenosti startupů o životě v inkubátoru Point One.

Bára Rektorová je majitelka cateringové firmy Sushiqueen, která dodává sushi lidem domů, pořádá sushi večírky a prezentace a školí profesionály, jak sushi připravovat. V gastronomii podniká více než 12 let a prožila si všechno, co k tomu patří: výhry, karamboly, krize, vyhoření i únavu. Navíc jí potkala zákeřná smrtelná nemoc – rakovina, ze které po nepředstavitelně těžkém boji vyvázla. Po celou tu dobu uživila sebe i svou rodinu. V počátcích Bára neměla nikoho, kdo by ji poradil. Musela se vzdělávat sama, hlavně proto, že gastronomie a obecně práce s fyzickým produktem je jiná, než například freelancing v oborech, jako je webdesign nebo marketing. I proto začala pomáhat a radit druhým. Od roku 2008 radí dalším podnikatelům v oblasti gastronomie.

Andrea Dostálová je spolumajitelka firmy České ghíčko s.r.o, která se zabývá výrobou ghí, přepuštěného másla a dalších výrobků z něj. Andrea s kamarádkou založili potravinářskou výrobu. Po 4 letech opravdu intenzivní práce jsou již ve druhé, větší provozovně. Májí 10 zaměstnanců, slušný obrat, vyváží do zahraničí a pomalu rostou.

Robert Kaločai v září 2015 spoluzaložil Nanits Universe Ltd., kde po celou dobu působí jako CEO. Z původního záměru vytvořit vlastní interaktivní komiks se Nanits změnil na platformu na interaktivní komiksy, která je otevřená i pro ostatní tvůrce. Nanits mění svět komiksu tím, že je převádí na dotykové zařízení a přidává tam například efekty a hudbu.Projekt byl podpořen úspěšnými kampaněmi na Kickstarteru, Fundliftu a nyní s podporou CzechInvestu strávil 3 měsíce v akcelerátoru v americkém Silicon Valley.

Daniel Višňák je spoluzakladatel X-HOKEJ.cz & autor programu eshopRestart.cz aeshopMind.cz. X-HOKEJ.cz byl od roku 2009 největším hokejovým e-shopem v ČR. Tuto pozici si udržel nepřetržitě až do jara 2016, kdy ho Dan prodal společnosti General Sport. Noví majitelé ale svou roli nezvládli a X-HOKEJ.cz poslali po necelých dvou letech prakticky na úplné dno. I to je jedním z důvodů, proč se Dan rozhodl, že vstoupí znovu v létě 2018 na trh se svým novým e-shopem.

Ondřej Koudela je zakladatelem firmy PrPom, která funguje na principu společensky prospěšného podnikání. Ondřej vystudoval záchranářství a sociologii. V letech 2009 až 2013 pracoval na Klinice anesteziologie a resuscitace ve FN Motol. Pracoval také jako plavčík, lektor podnikatelských dovedností, barman, operátor call centra nebo taxikář. Své dva koníčky — zdravovědu a zážitkovou pedagogiku — spojil dohromady v roce 2012 a založil PrPom.V čele tohoto společensky prospěšného startupu se věnuje výuce první pomoci zážitkem, rozvíjí tým mladých lektorů a snaží se kultivovat výuku první pomoci v ČR. PrPom má na svědomí také řadu osvětových projektů, mezi jinými např. Mýty o první pomoci, Chytrou autolékárničku, NEBOJ se pomoci! nebo výzkum kvality výuky první pomoci v autoškolách.

Michal Orsava je reklamní režisér a živí se tvorbou komerčních videí všeho druhu. Studoval audiovizuální tvorbu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Ve volném čase se však zabývá unikátní tvorbou virálních videí, které už mají přes deset milionů zhlédnutí. Videa jako Sám doma s Donaldem Trumpem, Knight Rider na D1, Brno - město plné vzrušení a Návrat do budoucnosti. Jeho cílem cílem je bavit lidi originální formou a posouvat limity toho, co je možné ve videotvorbě.

Tomáš Sobel pomáhá kreativním profesionálům lépe prezentovat a rozvíjet vlastní tvorbu a podnikání – prostřednictvím projektu JuicyFolio, kde si mohou vytvořit osobní webovou prezentaci, pravidelného podcastu Vaše jméno je vaše značka i formou odborného poradenství.JuicyFolio je nástroj na kompletní tvorbu a správu profesionálních webových stránek navržených pro fotografy, grafiky, ilustrátory, tvůrce videí a další kreativceVaše jméno je vaše značka je pravidelný podcast věnovaný podnikavému myšlení a propagaci kreativních profesionálů; inspirováno zákazníky, kamarády i vlastními zkušenostmi získanými za posledních 16 let podnikáníTomáš také dělá individuální konzultace i přednášky pro větší skupiny a týmy na témata: propagace, marketing, skladba kreativního portfolia, plánování a příprava strategie, analýza možností, alternativní přístupy díky novým technologiím a jejich využití v praxi; přesah do technologických řešení a zkušenosti z přidružených oborů

Jakub Kubíček je bývalý DJ, podnikavec tělem i duší a aktuálně hlavně pořadatel festivalu Bach for All.

Michal Wasserbauer pomáhá firmám s expanzí do Indonésie jako Chairman v Cekindo Bisnis Grup, ve společnosti, kterou založil se svoji ženou v Indonésii.Cekindo pomáhá nejen s přímými, ale i nepřímými vstupy na indonéský trh a mezi jeho služby patří všechno, co expandující společnost potřebuje - market research, právní a administrativní podporu i coworking centra, které budují. Poslechněte si tento fascinující rozhovor o tom, jaké je to rozjíždět podnikání na druhé straně planety.

Karel Dytrych je zakladatel nástroje pro komunikaci v týmu Freelo. Karel soustavně podniká od prváku na vysoké škole. Nikdy nebyl zaměstnaný.V současné době vkládá největší úsilí do Freela, což je aplikace na komunikaci v týmu nad pracovnímy úkoly. Karel sní, že to jednoho dne bude celosvětově používaný nástroj.Rád zjednodušuje podnikání druhým. Proto má i druhý projekt, v rámci kterého pronajímá servery, se kterými si i začátečník připadá jako zkušený administrátor.Od letoška natáčí také vlastní podcast Z podpalubí a organizuje setkávání lidí okolo SaaS – Saaskaři.Když zrovna nepodniká, tak nejradši sportuje nebo cestuje.

Ján Uriga se od roku 2010 venuje konzultačným projektom v oblasti strategického riadenia zmien, inovácií, leadershipu a firemnej kultúry. Externe vyučuje na FSEV a vedie MBA modul change managamentu a inovácií pre automotive sektor v spoluprácu s viedenskou technickou univerzitou. Od 2018 je leadrom Experience Centra PwC v Prahe, ktoré je zamerané na inovácie v oblastí zákazníckej či zamestnaneckej skúsenosti.

David má za sebou téměř 20 let v internetovém byznysu a marketingu. Založil a několik let vedl agenturu Dobrý web, poté společně s třemi dalšími společníky založil a mnoho let stál v čele největší české online agentury H1.cz. S agenturním světem se rozloučil v roce 2014 poté, co agenturu koupil mediální koncern GroupM/WPP. Pak nastoupil do Google Česká republika,jako Head of Performance. S Googlem se rozloučil na podzim roku 2016 a stal se CEO investicni skupiny Miton.Kromě internetového marketingu je Davidovou vášní také jeho rodinná farma v Mysleticích, kde spolu s manželkou Lucií a dvěma dětmi chová vzácné plemeno Shirských koní, a je také aktivním sportovním lukostřelcem.

David Kovalský v roce 2010 spoluzaložil společnost, která jako první vyvinula a nasadila mobilní obchodní platformu jako standartní nástroj v sektoru finančního poradenství. Zpětnout vazbu založenou na zkušenostech z podnikání předává v té nejsyrovější formě a bez obalu. Specializuješ se na strategické řízení firmy, financí a business development. Jeho klienti od roku 2014 získali desítky miliónu kapitálu. Působí v akceleračních programech 100-Day Challenge, Impact First a Social Impact Award.

Jirka Zoderová je zakladatelka BusinessAnimals.cz.Ačkoliv Jitka začala podnikat ve 23 letech, sama sebe se neoznačuje tolik za podnikatelku nebo CEO, ale jako „milovnice salesu“. Zkusila si několik podnikatelských pokusů, z nichž největší mediální zájem získal její projekt Snídaně do postele, s nímž byla v televizním pořadu Den D.Právě vášeň pro sales ji přiměla založit obchodní komunitu BusinessAnimals.cz což je nyní její primární byznys.

Robert Vlach je český podnikatel, poradce a popularizátor podnikání na volné noze. Od roku 2005 se v Česku jako vůbec první publicista, konzultant a lektor věnuje systematické podpoře a popularizaci osobního podnikání (tzv. freelancing) prostřednictvím internetového portálu navolnenoze.cz. Autor knihy Na volné noze: Podnikejte jako profesionálové.

Původem ostravský fotograf Martin Feix je zakladatelem značky Girls Without Clothes.Přes studijní neúspěchy a málem fatální nehodu na motorce se dostal až k vytvoření tohoto brandu. V létě roku 2014 odjel na High Jump do Hříměždic, kde z kufru svého auta začal prodávat první raglany s logem a pár dalších. Následně byl spuštěn e-shop a značka se začala formovat do podoby, jakou znáte dnes. Na podzim 2015 se Martin s celým brandem přesunul do Prahy, kde na jaře roku 2016 otevřel showroom na Bubenské 1.

Petr Krejčí nebo spíše minutový Petr Krejčí je podnikatel, ktery stojí za projekty Minutové rande, Minutový networking, s viralnim guruMichalem Orsavou píší scénáře pro Minutová videa nebo založil a řídí kurzy prezentačních dovedností Minutový řečník.

Zlata Jílková je majitelkou komunikační agentury Seen Media, která se specializuje na Public relation.Téměř deset let staví mediální komunikaci menším i větším firmám, divadlům, knižním nakladatelstvím, hudebním festivalům, komerčním subjektům i osobnostem naší země. Díky příběhům, které se skrývají za prací každého z nás, se jí daří dostávat majitele firem a jejich práci přesně do těch médií, které jsou pro ně určené. O jejich klientech si můžete přečíst v Instinktu, Mladé Frontě Dnes, Forbesu, Lidových novinách, Reflexu nebo je vidět v televizích či slyšet v rozhlase. Deset let pracovala v českých médiích jako novinářka a rozhlasová reportérka.

Tomáš Mužík je tvůrce platformy SocialSprinters a spoluzakladatel agentury Studio x51.Tomáš mnoho let pomáhá firmám na Facebooku s dosahováním cílů. Pracuje pro nadnárodní společnosti a své zkušenosti předává prostřednictvím knih a seminářů také živnostníkům, majitelům menších firem a neziskovým organizacím.

Ondřej Prášek je zakladatelem organizace Business Academy, která kromě celoročních přednášek s předními českými leadery organizuje i největší business akci u nás. Koncentrují se převážně na studenty a mladé lidi a snaží se jim pomocí těchto projektů předat to, co potřebují v obchodní džungli nejvíce… know-how a informace, jak to v praxi skutečně chodí.Více informací naleznete na webu navlnepodnikani.cz

Tomáš Reinbergr je všestraný podnikatel, fitkouč, sportovec a meditátor. Prostě novodobý renesanční muž. V roce 2007 Tomáš založil VAŠI LIGU. Dnes je největší amatérskou ligou v ČR. Je také propagátorem Védské meditace a velkým sportovcem.Více informací o Tomášovi naleznete na webu Na vlně podnikání.

Založil digitální agenturu Stario, kariérní portál VímVíc a cashback portál Tipli expandující po EU. Vybudoval a úspěšně prodal startup SlevyDnes.cz a agenturu 5DM.cz. Předtím vedl marketing v ePojištění/EO. Ve volném čase cestuje, čte a běhá vytrvalostní závody

Jiří Peters v roce 2012 založil s kamarádem Ladislavem Eberlem studio Gravelli, specializující se na produktový a interiérový design. Klíčovým materiálem je beton, jehož vlastnosti posouvá na hranice jeho možností. Na jednu z technologií vlastní celosvětový patent. Jirka zastává ve firmě funkci vývojáře a má tak na starosti nové projekty a produkty. Naprostou novinkou jsou high-end betonové reproduktory, které po téměř tříletém vývoji spatřily teprve nedávno světlo světa. Životní motto: Když nemůžeš, tak přidej!

Na vlně podnikání je podcast přinášející denní dávku podnikatelského know-how a inspirace. Hosty jsou výjimeční lidé ze světa byznysu - zajímaví podnikatelé, úspěšní freelanceři nebo top manažeři. Dan Tržil (tvůrce Proti Proudu) vám přináší nový podcast, který je ideální součástí produktivního dne. V 15-20 minutových epizodách poznáte nejen zajímavé osobnosti českého byznysu, ale získáte praktické rady a tipy, které budete moci okamžitě použít ve svém vlastním podnikání. Navíc se můžete stát součástí podcastu tím, že některému z budoucích hostů položíte otázku na webu navlnepodnikani.cz

Vysoká inflace zvyšuje poptávku po brigádách. Online zprostředkovatel brigád Tymbe zaznamenal zkraje roku nárůst počtu zájemců o více než polovinu ve srovnání s loňskem. "Zpracovali jsme si průzkum a zjistili jsme že, lidé postrádají jednotky tisíc, nejčastěji tři až osm tisíc korun měsíčně. Chodí si pro ně na brigády, aby podpořili svůj domácí rozpočet," říká spoluzakladatel Tymbe Michal Harásek. Firmu založil před šesti lety. S kolegou si tehdy všimli, že zprostředkování brigád je zoufale zastaralé a že digitalizace do tohoto oboru vstupuje zoufale pomalu. A rozhodli se to změnit. A co se ještě dozvíte? - jací lidé nejvíce brigády hledají a kdo byl u Tymbe nejstarší brigádník - kolik si nyní brigádník vydělá a jak moc se liší nabízené výdělky napříč obory - jaké brigády zaměstnavatelé nejvíce nabízejí - čím Tymbe motivuje brigádníky, aby kývli i na méně populární brigády - v čem se liší najímání brigádníků od náboru lidí do trvalého pracovního poměru - jak Tymbe umí firmám usnadnit nábor a jak rychle dokáže brigádníky sehnat - čím vylepšilo Tymbe docházku brigádníků do firem - a jak Tymbe využívá při hledání brigádníků umělou inteligenci a gamifikaci Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Přes osmdesát tisíc přednášek z celého světa a ze všech možných oborů už nahrála a uložila společnost SlidesLive, kterou před lety spoluzaložil Vojta Ciml. Na nápad nahrávat přednášky přišel se svými dvěma společníky Terezou Horákovou a Vojtěchem Drbohlavem ještě jako student ČVUT. Dnes má za sebou start-up SlidesLive již deset let existence, velkou investici od českých miliardářů Václava Dejčmara z RSJ a Eduarda Kučery z Avast, a také úspěšnou expanzi do Spojených států. "Do budoucna je mým snem, aby se ze SlidesLive stala v oblasti přednášek podobně známá značka, jako je Netflix v oblasti filmové zábavy. Byznysově bychom se chtěli stát dominantní značkou v USA a proniknout i na další trhy," říká Ciml. A co se v podcastu ještě dozvíte? Na čem stojí byznys model SlidesLive Jak se firma potýkala s restrikcemi během pandemie  Jak obtížné bylo proniknout na americký trh Jak se podařilo získat od dvojice českých miliardářů investici ve výši jedné miliardy dolarů Jak se technologicky za poslední roky proměnilo nahrávání přednášek Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Většina firem o digitalizaci přemýšlí na dobré úrovni, provedení však často pokulhává. "S pomocí technologie chcete vyřešit nějaký konkrétní problém, něco zlepšit nebo posunout. Jenže ve firmách často myslí jen na ten velký cíl a zapomínají na koncové uživatele technologie, což jsou nejčastěji zaměstnanci," říká Martin Bazala, šéf společnosti Raynet. Firma produkuje CRM, tedy software, který pomáhá firmám přehledně shromažďovat a organizovat údaje o zákaznících. A když to zaměstnanci nepřijmou, bude to jakákoliv snaha o zavedení digitálních prostředků ztracená investice. Jak tedy nejlépe postupovat?   A co se ještě dozvíte? - kdy k řízení obchodu ve firmě přestane stačit Excel - jak se v posledních letech mění přístup firem k obchodu - co je ve firmách problém protékajícího záchodu - jak by k digitalizaci měla přistupovat státní správa a co dělá špatně - proč Raynet zavedl ve firmě systém otevřeného řízení, na kterém se podílejí všichni zaměstnanci - jak se vyvíjí podnikatelské prostředí v Ostravě   Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Když bylo Martinu Kešnerovi, současnému partnerovi investičního fondu J&T Ventures, dvacet let, pokusil se s kamarádem rozjet vlastní podnikání. Myšlenka na založení internetového obchodu s řezanými květinami ale nevyšla. Možná i díky téhle zkušenosti ale dostal zanedlouho poté nápad životní a založil českou startupovou soutěž pojmenovanou Nápad roku. Ta má za sebou už patnáct ročníků, během nichž se do ní přihlásilo dohromady více než 2250 projektů. Mnohé z nich jsou dnes široce známé, mezi jinými třeba aplikace Záchranka nebo vyhledávač letenek Kiwi.com. Jak se Nápad roku i projekty, které se do něj hlásí za 15 let proměnily? A jak se za tu dobu proměnila česká startupová scéna? Co se ještě dozvíte? - Kolik projektů, které Martinu Kešnerovi prošly rukama přežilo do dnešního dne? - Jaké projekty z Nápadu roku se nakonec nerealizovaly, přestože to byly skvělé nápady? - Jaké jsou nejčastější důvody, proč start-up neuspěje? - Jsou mladí čeští podnikatelé v něčem jiní, než ti zahraniční? Co umí skvěle a v čem naopak zaostávají? - Má Martin Kešner stále v plánu založit vlastní byznys?   Podcast moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Přes dvacet let řídil Oldřich Šubrt velká zdravotnická zařízení, šéfoval například Nemocnici Na Homolce. A po padesátce si založil vlastní polikliniku Health Plus. Usiluje o to, aby doktoři mohli svým pacientům věnovat více času. Jenže to se neobejde bez dodatečných peněz. "Opakovaně doktorům říkám: nejste tady kvůli tomu, abyste dělali medicínu. Jste tu kvůli tomu, abyste vydělávali peníze. Když je nebudete vydělávat, nebudeme mít dost financí na nákup léků, přístrojů, na vaše platy a nebudeme moci dělat dobrou zdravotní péči," říká Šubrt. Volá i po tom, aby stát daňově zvýhodňoval zaměstnavatele, kteří svým zaměstnancům připlatí za lepší péči.   A co se ještě dozvíte? - proč je správně, aby ve zdravotnictví působily i ziskové subjekty - jaké priority ve zdravotní péči by Česko mělo mít a co veřejné zdravotnictví už nedokáže - zda by mělo být doplácení za péči povinné nebo dobrovolné - co Šubrta po zkušenostech z velkých nemocnic vedlo k založení vlastní kliniky - jak ustál první roky, kdy se jeho vlastní podnikání ocitlo před krachem a jak se z toho dostal - kdo jsou klienti jeho privátní kliniky a jaké důvody je vedou k tomu, aby si platili za péči - proč doktoři nemají přemýšlet pouze o medicíně - jak covid ovlivnil a "zranil" zdravotníky

Pracovat v londýnské City, jednom z největších světových finančních center, to je sen mnoha mladých ambiciózních finančníků z celého světa. Adamu Šoukalovi se tenhle sen splnil, přesto z Londýna před deseti lety dobrovolně odešel, aby se v Brně pustil do podnikání. Jak vzpomíná, tehdejší londýnští kolegové tenhle jeho krok vůbec nechápali. On by si ale podle svých slov vyčítal, kdyby vlastní byznys nezkusil. V Česku založil platební instituci Roger, která jednak pomáhá firmám, jež nechtějí čekat měsíce, než jim odběratel zaplatí fakturu. Zároveň poskytuje investorům možnost vydělat na tom, že tyhle faktury zafinancují. To vše on-line.  A co se ještě dozvíte? - Jak snadná či trnitá byla cesta Adama Šoukala z Česka až do londýnské City - Kde a jak přišel na nápad založit Roger a jak svízelné byly začátky podnikání  - Jak rychle Roger roste a jaký objem faktur už za svou existenci profinancoval - Jak se vyvíjí platební morálka firem v Česku - Jak funguje spojení Platební instituce Roger s Komerční bankou a jak by se mohla dál vyvíjet Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Trh práce se v posledních měsících loňského pořádně rozhýbal. "Měsíc od měsíce je k dispozici více kandidátů. Zaznamenali jsme, že startupy chtějí využít situace na trhu a nabírají spíše zkušené lidi. Naopak počet volných juniorních pozic poklesl," říká zakladatel a šéf společnosti StartupJobs Filip Mikschik. Firma se zabývá zprostředkováním práce zejména pro startupy. Na vypsané IT pozice se podle Mikschika hlásí meziročně v průměru o 80 procent více kandidátů.   A co se ještě dozvíte? - jestli i do českých firem dorazí vlna masového propouštění, kterou rozjeli nadnárodní technologičtí giganti - zda startupy a technologické firmy v Česku omezují nábor a po kterých odbornících přetrvává největší poptávka - jak se změnila povaha startupů a o jaké typy startupů mají uchazeči největší zájem - jak se současná situace promítá do platového ohodnocení zaměstnanců v IT a ve startupech - jestli se za posledních deset let změnil svět startupů z pohledu HR - a jak se proměňují benefity, které bývaly v IT světě často vysoko nad běžným standardem - co čeká StartupJobs v letošním roce a kde udělal Mikschik největší chyby   Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Václavu Durďákovi se někdy v médiích přezdívá český Willy Wonka. Důvod je prostý, stejně jako jeho pohádkový předobraz, i Václav založil slavnou čokoládovnu. Společně s manželkou Anetou a společníkem Vlastimilem Urbancem stojí za uherskobrodskou Čokoládovnou Janek. Z podniku o pár zaměstnancích, který se na počátku pandemie covidu strachoval o přežití se v posledních letech stala expandující firma, která staví  novou továrnu na čokoládu a nedávno také koupila jednu z největších českých pražíren kávy - Coffeespot. Jak se jim to povedlo a jak strastiplná byla jejich podnikatelská cesta, představuje další díl podcastu týdeníku Ekonom Na vlně podnikání.  A co se ještě dozvíte? - Jak velká dřina je výroba čokolády a jak finančně náročné je pustit se do ní - Jaká čokoláda Čechům nejvíc chutná. - Jaké to je, podnikat s manželkou. - Proč Čokoládovna Janek koupila pražírnu Coffeespot - Jak se Čokoládovně Janek ekonomicky daří a jaké má plány do budoucnosti Tento díl podcastu moderuje Petr Kain, šéfredaktor Ekonomu.

Odhadem jen necelá desetina firem v Česku využívá pro své účetnictví automatizaci. Je to podobné napříč Evropou. Vyčnívají jen severské státy, kde už neřeší, jestli mít všechny účetní doklady na papíře, ale spíše co ještě dál automatizovat. „Zhruba 85 procent účetní agendy je administrativa, nastavení, procesy. To všechno je možné automatizovat. Ve většině firem to stále dělají manuálně. A to nikoho nebaví,“ říká Robert Soudný, šéf a zakladatel start-upu wflow. A co se ještě dozvíte? kdy je a kdy není účetnictví nuda jakou část účetní práce do budoucna nahradí roboti a co zůstane na lidech v čem konkrétně může účetním pomoci digitalizace a jak pomáhá umělá inteligence proč kvalita účetnictví často zaostává a na co by si podnikatelé měli dát pozor co by pomohlo zlepšit postavení účetní profese jak wflow pomohla investice od Seed Starteru České spořitelny na čem ve wflow nyní pracují a kam chtějí dál expandovat Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.  

oblasti finančnictví se David Bystrzycki pohybuje přes dvacet let. Šéfoval českému a slovenskému Home Creditu, stál u rozjezdu prvních finančně-technologických projektů v čele se Zonky. Před pár lety se rozhodl odejít z korporace a založit si vlastní byznys. Tak vznikla investiční platforma Roier, která umožňuje investovat formou crowdfundingu do zajištěných půjček na nemovitosti. „Když jsem skončil vysokoškolské studium, měl jsem sen, že se jednou chci stát CEO. To se mi krok po kroku povedlo. Teď je moje vize, že se stanu investorem, který si vybuduje skupinu vlastních startupů,“ popisuje plány do budoucnosti Bystrzycki. Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

E-shopy díky pandemii zažívaly v předchozích dvou letech neskutečný boom. Letos se však jejich byznys trochu zasekl. Další růst, se kterým počítaly, nepřišel. Ale to neznamená, že zůstane zaseknutý navěky. "Pandemie byla trochu anomálie, ale jenom urychlila už jasně daný trend změny retailového chování nás všech. Obchody v budoucnu nezaniknou, ale budou využívané jako showroom. Samotné doručení bude dělané přes e-shopy, fulfillment. Nikdo z nás nechce mít nákupní tašku v ruce a jet s ní metrem nebo tramvají domů," říká Jan Rozlivka, zakladatel a spolumajitel společnosti Mailstep. Firma funguje jako skladník a balič pro e-shopy, zajišťuje jim kompletní logistiku.    A co se ještě dozvíte?   - jak se letošní předvánoční nákupní sezóna liší od těch předchozích a jak se to projevuje na objednávkách - zda a v čem se promění trh e-commerce, které značky mají šanci růst - jak fulfillment pro e-shopy, tedy byznys model Mailstepu, přesně funguje a co se chystá - kde se ve skladech uplatňuje technologie a do jaké míry převezmou práci ve skladech roboti - v čem firmě pomohl prodej většinového podílu skupině Emma Capital Jiřího Šmejce - s čím před třemi desítkami let Rozlivka do byznysu vstupoval a jak ho rozjížděl - a jak dvojnásobného mistra světa dnes naplňuje akrobatické létání    

Po krachu jedné z největších kryptoměnových burz na světě probíhají diskuse, jak moc to s kryptosvětem bude dál. Už delší dobu se třeba objevují názory, že kryptoměny představují jen "pálení" zbytečné energie. Ale nemyslí si to všichni. "Těžba bitcoinů představuje nejjednodušší způsob, jak uchovat energii a poslat ji kamkoliv na světě. A také znatelně revitalizuje energetický průmysl. Těžaři využívají místa, která před tím nikdo nevyužíval a přinášejí tam spoustu peněz," říká ovšem spoluzakladatel a šéf společnosti 2bminer Jakub Hlavenka. Jeho firma těží kryptoměny v USA a Spojených arabských emirátech, prodává stroje na těžbu a zajišťuje kolem nich veškerý servis. Hlavenka dodává, že základním předpokladem je levná elektřina. A co se ještě dozvíte? - jak se dá na těžbě kryptoměn i po nynějších cenových propadech ještě vydělat - proč už je pryč doba "hobby těžby" doma nebo v garáži - na jakých okolnostech závisí, kolik člověk na těžbě bitcoinů vydělá - jaká je návratnost špičkových těžebních strojů - kam je nejlepší těžební stroje umístit - s jakým byznysem Hlavenka začínal ++ Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Od dětství chtěl Petr Srna hrát divadlo a moderovat. Obojí se mu splnilo, hrál ve filmu i na divadle, moderoval řadu akcií včetně slavného krajanského festivalu v rumunském Banátu. Ve světě velkého byznysu se ale nakonec prosadil se svou marketingovou agenturou World of Online, která se specializuje na digitální marketing a především influencer marketing. Během pěti let dokázal z garážové agentury vytvořit firmu, pracující pro klienty jako Škoda, L’Oréal nebo Dr. Oetker. O tom, jak se mu to podařilo a co všechno to obnášelo vyprávěl v podcastu Na vlně podnikání, který připravuje redakce týdeníku Ekonom.   A co se ještě dozvíte? - Co to je influencer marketing a jak se v posledních letech vyvinul - Jak těžké je pracovat s influencery, jak vybrat toho správného a jak jejich marketingový výkon vlastně měřit - Kolik lidí se v Česku touto prací uživí - Jak je český trh influencer marketingu rozvinutý a jaká budoucnost jej čeká   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Očekávané ochlazení ekonomiky se nutně promítne i do nové výstavby. Jak na tuto situaci budou reagovat architekti? Jednou z cest může být třeba snaha stavět úsporněji. "Nejen snížením spotřeby některých materiálů, ale hlavně z pohledu obestavěného prostoru. Čeká nás zmenšování bytů. Ve srovnání s jinými evropskými státy nějaké rezervy v tomto ohledu máme," říká Jana Mastíková, hlavní architektka a partnerka pražského architektonického studia Loxia v podcastu Na vlně podnikání. Budou se také například hledat jiné materiály, z nichž se bude stavět.   A co se ještě dozvíte?   - zda musí mít architektura duši a jaké emoce může vzbuzovat - co architekturu nejvíc svazuje  - které české město je v přístupu k architektuře nejodvážnější - jak se v architektuře odrazí přicházející recese a zda ji čekají hubené roky - co s architekturou udělají vysoké ceny energií - jak architekturu a městský veřejný prostor proměnil covid - koho architektka Mastíková bere jako svůj vzor   Podcast moderuje zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom Martin Petříček.

Muži jsou při investování odvážnější. Ženy postupují mnohem  konzervativněji. Navíc jich investuje méně, než mužů. Bylo by však pro ně mnohem lepší, aby z ekonomických a sociodemografických důvodů investovaly alespoň tak jako muži. "Ženy během života méně vydělávají a mají nižší důchody, ale zároveň jsou v důchodu déle než muži. Pro ženy bylo lepší, aby investovaly více a dokázaly se lépe na důchod připravit. Mohly by dohnat mezeru, která během života vzniká. Důležité je začít a to co nejdříve," říká Eva Hlavsová v dalším dílu podcastu Na vlně podnikání. Ta se svým manželem Honzou založila před pár lety investiční platformu Fondee, která s pomocí předem připravených portfolií usnadňuje investice začínajícím i pokročilým investorům. Podcast moderuje zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom Martin Petříček.

Když Radim Krejčí přišel před pěti lety za manažery ze společnosti Wood & Company s nápadem na robotickou investiční platformu Portu, stálo ho to hodně práce a přemáhání přesvědčit je, že to není úplně bláznivá idea. Dnes svého rozhodnutí ale určitě nelitují, Portu má aktuálně přes 150 tisíc uživatelů a spravuje 13,5 miliardy korun. A rozhodně se s tím nehodlá spokojit. “Na konci příštího roku bychom chtěli mít ve správě 30 až 35 miliard korun,” říká Krejčí. Jak ale obratem dodává, jsou to plány velmi ambiciózní a teprve se uvidí, jak kartami zamíchá inflace, válka na Ukrajině a obecně obavy lidí z budoucnosti.  Podcast Na vlně podnikání moderuje tentokrát šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Planeta se topí v plastech a jakákoliv smysluplná náhrada může pomoci. Počítá se každý nápad, který může přírodě ulevit. David Minařík, zakladatel a šéf startupu Myco, se s kolegy vrhl na výrobu biologicky rozložitelných materiálů. Jako základní vstupní surovinu využívá mycelium, podhoubí, které si sám pěstuje. “Když přemýšlíme nad novým výrobkem, vždy chceme, aby to dávalo smysl. Neděláme naivní ekologii. Snažíme se dělat výrobky, které jsou ekologické z podstaty. Nebudeme nahrazovat plast na sílu,” říká Minařík. Z mycelia vyrábějí třeba kelímky nebo i urny.   A co se ještě dozvíte?   - Co všechno se ještě z mycelia dá vyrobit a kde všude může najít uplatnění.  - Jak se Minařík jako původně akademický malíř dostal k tomu, že začal tvořit věci z mycelia.  - Kde a proč s začal experimentovat s pěstováním hub.  - Co byla úplně první věc, kterou z mycelia vyrobil.  - Jak probíhá probíhá proces výroby s využitím mycelia a jak dlouho to trvá. - Jak výrobky z mycelia dokážou cenově konkurovat plastům.  - A jakou mají výrobky z mycelia životnost, či jak dlouho se rozkládají, pokud je člověk vyrobí.  - Proč nemá Minařík rád naivní ekologii a jak se Češi k ekologii podle něj stavějí. 

V Česku probíhá nový boom fotovoltaiky. Lidé i firmy hledají cesty, jak se zbavit závislosti na ruských fosilních palivech a ušetřit za energie. Často však mají mylné představy. Třeba si myslí, že si dají panely na střechu a úplně se odstřihnou od sítě. "Zcela soběstačný dům se sice dnes dá postavit i v Česku, ale bylo by to poměrně náročné a drahé," říká v novém dílu podcastu Na vlně podnikání Jaroslav Šuvarský, zakladatel a šéf firmy S-Power Energies, která instaluje fotovoltaické elektrárny, baterie a tepelná čerpadla.   A co se ještě dozvíte?   - Jaké další mýty musejí instalační firmy vyvracet. - Jak dlouho se dnes na instalaci fotovoltaiky či baterie čeká. - Podle čeho si instalační firmu vybrat a na co si dát pozor. - Co vede lidi k tomu, že si lidé fotovoltaiku pořizují, a jak se mění zákazníci. - Jaké byly začátky podnikání ve fotovoltaice před téměř 15 lety. - A s čím se firmy z oboru potýkají dnes.   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Už skoro 2500 samospráv, firem a spolků využívá v Česku a dalších evropských zemích pro šíření informací českou komunikační síť Munipolis. Informuje víc než 700 tisíců lidí prostřednictvím rozhlasu, mobilních telefonů či webového rozhraní. Jedná se o robustní obousměrnou komunikační platformu, zahrnující rozhlas, mailingové systémy, sms brány a podobné nástroje, a za vším je podrobná analytika. Jak bytelná je, prověřil covid, kdy se najednou počet dotazů vznesených vůči samosprávám zvýšil dvacetkrát, vysvětluje v dalším díle podcastu Na vlně podnikání Ondřej Švrček, zakladatel Munipolis. Platformu začal nyní víc nabízet firmám a je to podle něj mnohem snazší podnikání. "Není nic těžšího, než prodat cokoli státní správě. Tam nemůžete prodávat technické řešení, jedině komplexní produkt s celou škálou služeb, včetně zaškolování a webináři o tom, jak motivovat lidi, aby nástroj používali. Protože zrovna motivace funguje ve státní správě jinak než v komerčním sektoru."

Cirkulární ekonomika se v posledních letech zásadně posunula. Už není o tom, jak využívat odpad, ale jak co nejdelší dobu udržet materiál v oběhu v co nejvyšší kvalitě. Zatímco malé firmy principy cirkularity často žijí, protože přirozeně používají selský rozum, ty velké často teprve objevují jejich výhody. “Otáčí se totiž celková ekonomická bilance nakládání se zbytkovým materiálem. Firmy zjišťují, že je to výhodné finančně i environmentálně. A tím, že je to zároveň i transparentní a férové, tak to zapadá do konceptu ESG, tedy ohleduplného a udržitelného podnikání, který teď firmy postupně zavádějí,” říká v novém dílu podcastu Na vlně podnikání Soňa Klepek Jonášová, zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky.

Firmy potřebují rozvíjet digitální mindset svých lidí, aby dokázali převádět svou práci do on-line prostředí. Potřebují zvyšovat svou digitální produktivitu a automatizovat své osobní pracovní procesy. A pak digitalizovat svá jednotlivá oddělení. Taková je základní poptávka všech firem na trhu podle experta na digitalizaci Filipa Dřímalky. "K čemu jsem se snažil firmy přimět pět let, dokonal covid za dva dny," říká zakladatel vzdělávací firmy Digiskills v dalším dílu podcastu Na vlně podnikání. Hovoří v něm jak o aktuální situaci ve firmách, tak i o svém nejnovějším projektu, což je marketplace Digitask. Na jednom místě nabízí všechny druhy digitálních služeb a know-how. Bez konzultantů, kteří poptávajícím pomáhají definovat problém a nasměrovat na řešení, by to podle Dřímalky nešlo. Lidé moc nevědí, co chtějí a už vůbec ne, jak se k řešení dostat.

Nevíme přesně, čemu děti učit, protože nevíme, jak bude vypadat svět v době, kdy školu dokončí. Zásadně jim ale pomůže schopnost adaptace na změny a rezistence na stres. Díky nim se totiž budou schopní vypořádají se vším, co přijde a budou schopní to brát jako výzvu, říká v novém dílu podcastu Na vlně podnikání Marv Shamma, zakladatel základní školy Flow založené na holistickém přístupu. Jak se kouč a podnikatel dostal z oblasti vzdělávání dospělých ke vzdělávání dětí? Přes své vlastní.   

"Mzdy sice nemáme vyvěšené na nástěnkách, ale když někdo chce, vždy se k informacím o odměnách ostatních dostane. Snažíme se být maximálně fér. Nesmí se stát, aby lidi dělali stejnou práci, uměli to samé a měli jiné peníze," říká Martin Palička, šéf digitálně-marketingové společnosti Etnetera Group, v dalším díle podcastu Na vlně podnikání. Už dvanáct let ve svém fungování Etnetera aplikuje principy takzvaných svobodných firem. To znamená například to, že o zásadních záležitostech rozhoduje tým, nikoli vedení, a platí, že se lze bavit úplně o všem. Nic není tabu.

Možnost vlastnit část firmy dává zaměstnancům v Česku zatím jen málo společností. Benefit zaměstnaneckých akcií mají většinou start-upy a využívají ho jako nástroj, jak si udržet své lidi. Další díl podcastu Na vlně podnikání rozebírá zaměstnanecké akcie (čili ESOP - Employee Stock Ownership Plan) jak z pohledu právníka, který firmám pomáhá benefit aplikovat v prostředí nepřipravené české legislativy, tak i z pohledu šéfa firmy, která ho zavedla a pak přenastavovala. Hosty Dana Tržila v 25. díle podcastu Na vlně podnikání byli Jakub Císař z advokátní kanceláře Novalia a Pavel Šíma, šéf marketingové firmy Roivenue.

Start-upy mají své inkubátory, velké firmy podporu poradců, pro manažery malých a středních podniků ale v Česku neexistovala platforma, kde by bylo možné se kontinuálně vzdělávat. Proto vzniklo Do toho! Seskupení lidí, kteří se chtějí celoživotně vzdělávat, sdílet své zkušenosti a pomoct české ekonomice posouvat se k vyšší přidané hodnotě. Stojí za ním konzultant Pavel Přikryl, který je hostem dalšího dílu podcastu Na vlně podnikání. Moderuje Dan Tržil.

Cestovat s karavanem není záliba pár bláznů, ale trend, který roste už skoro deset let. Před rokem na tuto vlnu naskočil i bývalý marketingový ředitel fintechu Twisto Lukáš Janoušek, když spoluzaložil platformu na sdílení obytných vozů a camping Campiri. Jak je potenciál tohoto byznysu? O tom je další dílu podcastu Na vlně podnikání Dana Tržila, který vzniká ve spolupráci s týdeníkem Ekonom.

V roce 1998 měl Martin Cígler firmu o deseti vývojářích. Dnes je z původního Cígler Software holding firem Solitea a tvoří desítky subjektů koupených za miliardy korun. Jak společnost vyrostla, jak se podniká, když je klientem státní správa, a jak samozřejmý je dnes všudeskloňovaný cloud? O tom si se zakladatelem Solitey povídal v novém díle podcastu Na vlně podnikání Dan Tržil.

Srovnávač cen Heureka má za sebou další růstový rok. Zpoplatnění prokliků ze srovnávací platformy do e-shopů je sice stále jejím největším zdrojem příjmů, jeho podíl se ale zmenšuje. Jak se nyní podniká v extrémně růstovém byznysu e-commerce, se Tomáše Bravermana, ředitele Heureka Group, ptal Dan Tržil v dalším dílu podcastu Na vlně podnikání. Vznikl opět ve spolupráci s týdeníkem Ekonom.    

Jak se za poslední dvě dekády proměnily možnosti neziskových organizací, jak pomáhat potřebným? Jak tuto oblast změnily moderní technologie a možnosti, jako je třeba crowdfunding? O tom všem a mnohém dalším si v podcastu Na vlně podnikání s Danem Tržilem povídal zakladatel dárcovské platformy Znesnáze21 a ředitel Nadačního fondu pomoci Čestmír Horký.

Jak se žije v Silicon Valley? Jak funguje a co to vlastně je start-up studio? Jak se jedna taková česká firma U+ dokázala prosadit v USA? O tom všem si v dalším dílu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil se zakladatelem U+ Janem Beránkem.

Lucie Brešová stála u zrodu nejúspěšnějšího českého start-upu Kiwi.com a teď vdechuje jako provozní ředitelka život novému slibnému projektu - start-upu Pocket Virtuality. Ten umožňuje díky augmentované, virtuální realitě přenést se během pár vteřin na druhou stranu světa. Co všechno tato technologie umožňuje a jaké je její využití v průmyslu? Nejen o tom si s Lucií Brešovou povídal Dan Tržil v podcastu Na vlně podnikání.

Jak chce výrobce barefoot obuvi ze Slovenska dobýt svět? Jak se mu daří masivně růst, proč nevyrábí v Asii nebo jaké jsou výzvy ve vývoji a výrobě fyzických produktů? O tom všem a mnohém dalším si v novém dílu podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s CEO společnosti Be Lenka Jurajem Fehervarim.

Jak funguje svět pojišťovnictví, jak jej proměňuje automatizace a digitalizace, jak se žije ve světě, kde rozhoduje nahodilost a jak ji předvídat? O tom všem a mnohém dalším si v novém dílu podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil se CEO pojišťovny Allianz Dušanem Quisem.

Jak se dařilo lékárenskému byznysu v pandemii? Jak ekonomicky i logisticky náročné pro ně toto období bylo? Na čem lékárny vlastně vydělávají? Jak jejich fungování vylepšuje digitalizace a jak těžké je rozjet lékárenskou síť v zahraničí? O tom všem i mnohém dalším si v dalším díle podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s generálním ředitelem sítě lékáren Dr. Max Danielem Horákem.  

Co všechno potřebuje start-up, aby byl jednou úspěšný? Jaké dělají začínající podnikatelé nejčastější chyby a co všechno by měli udělat, aby získali na svou stranu investory? O tom všem a mnohém dalším si v dalším dílu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s Václavem Gregorem, CEO a partnerem investičního akcelerátoru Soulmates Ventures, který se specializuje na udržitelné startupy.

Když si pustíte televizi nebo si poslechnete hudbu, s největší pravděpodobností se setkáváte s technologií pražského startupu AIMS, který spoluzaložil Martin Nedvěd. Ten dodává největším světovým producentům audiovizuálního obsahu algoritmus, který je zcela revoluční pro hledání v hudebních knihovnách. Dokáže totiž vyhledat producentům skladby na základě toho, jak moc se podobají jejich již existujícím předlohám. Dan Tržil si s Martinem Nedvědem v Nejnovějším dílu Na vlně podnikání povídal nejen o jeho startupu, ale obecně o tom, jak funguje hudební byzny

V době pandemie kdy byla dobrodružstvím i cesta do práce byznys se "zážitky" přiliš nekvetl. Jak se oklepává z následků covidu, jak zážitkové agentury inovovaly nabídku a jak se změnily požadavky jejich klientů, o tom si Dan Tržil povídal v novém dílu podcastu Na vlně podnikání s Janem Hájkem, majitelem zážitkového portálu Zážitky.cz.

Jak obtížné je podnikat v oblasti vzdělávání? V čem je tento byznys specifický? A dá se na něm vůbec slušně vydělávat? O tom všem a mnohem dalším si v dalším díle podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s Tomášem Jízdným, zakladatelem společnosti Education.cz.

Jak těžké je v Česku zaměstnat kvalifikované cizince? Co všechno pro to firmy musí udělat, jak by se situace ohledně zaměstnávání cizinců měla zlepšit a proč v tomto ohledu tolik zaostáváme? O tom všem a mnohém dalším si v novém dílu podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s jedním z nejostřílenějších českých headhunterů Matějem Matolínem. Nejnovější díl Na vlně podnikání můžete zhlédnout na našem webu v sekci Podcasty nebo si ho poslechnout v mobilních aplikacích Spotify, Google Podcasts nebo Apple Podcasts.  

Jaké jsou nejčastější chyby lidí, kteří začínají s investováním, jaké jsou základní investorské strategie a kam v současné době investovat? Jsou lepší akciové trhy, nebo je lepší vložit uspořené peníze do nemovitostí, umění, nebo snad kryptoměn? O tom všem a mnohém dalším si v novém dílu podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s Mikulášem Splítkem, portfolio manažerem fondu Stock Small Caps (Erste Asset Management).

Jak nyní funguje byznys model internetového prodejce oblečení Zoot? Kdy bude společnost, která musela v minulosti projít reorganizací, v černých číslech? A jak se změnila situace na trhu po příchodu konkurence jako Zalando a About You? O tom všem si v novém podcastu Na vlně podnikání povídá Dan Tržil s šéfem Zootu Milanem Polákem. A řeč přišla i na mnoho dalších témat, třeba jestli může e-commerce s módou dále růst.

Způsob, jakým lidé konzumují zábavu, se v posledních letech zásadně změnil. Zatímco starší generace jsou zvyklé svůj volný čas trávit sledováním televize nebo on‑line videoték typu Netflix či HBO Go, mladí lidé daleko ve větší míře brouzdají na internetu a hrají hry. Fenoménu streamerů, kteří v živém přenosu hrají počítačovou hru, komentují ji a do toho si povídají se svými diváky, se věnuje týdeník Ekonom v aktuálním čísle. O tom, jak uspět na YouTube, a o fenoménu influencerů a youtuberů si zase v podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s Andreou Hurychovou, odbornicí na influencer marketing a zakladatelkou WeDigital Prague, což je agentura specializující se na on-line video a kreativní kampaně s influencery.

V Česku působí desítky na první pohled nenápadných a veřejnosti málo známých firem, jejichž jména zná jen pár odborníků. Jde přitom o podniky, které mají globální charakter, vyváží své produkty a služby do celého světa a ve svém oboru patří k naprosté světové špičce. Několik takových skrytých klenotů české firemní scény představuje týdeník Ekonom ve svém aktuálním vydání. K málo známým a navzdory tomu úspěšným českým podnikům patří i firma Kuberg, kterou před lety založil Michal Kubánek. Chtěl své tehdy tříleté dceři koupit malou motorku, a když nenašel žádný vhodný stroj, rozhodl se, že ho vyrobí sám. Dnes na jeho elektromotorkách jezdí lidé v řadě zemí světa, od Austrálie přes Nový Zéland až třeba po Spojené státy. Jak se mu to podařilo, kolik slepých cestiček musel prošlapat a jaké nástrahy musel překonávat, se dozvíte v dalším díle podcastu Na vlně podnikání, v němž si Michal Kubánek povídal s Danem Tržilem.

Virtuální realita už dávno není jen zábavou hráčů počítačových her. Speciální brýle i další vybavení dnes najdou využití třeba při tréninku a školení zaměstnanců, nebo při prezentaci nových výrobků a služeb. Pronikání virtuální reality do firemního světa výrazně napomohla i pandemie a z původní zábavy pro počítačové nadšence a hráče se tak stává obří byznys.

Jak v Česku funguje spolupráce univerzitního a firemního světa? Jak těžké je pro akademiky uspět v byznysovém světě? O těchto a mnoha dalších otázkách si v dalším díle našeho podcastu povídal Dan Tržil s Janem Šedivým, vedoucím Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). Jan Šedivý se specializuje na výzkum sociální inteligence a interakce mezi lidmi a roboty a má nejen zkušenosti z akademického, ale i firemního světa. Na podobných technologiích v minulosti pracoval v Googlu a IBM. Po návratu na ČVUT se mu pak společně s týmem Alquist a jejich hlasovým chatbotem pravidelně daří umisťovat mezi třemi nejlepšími v globální soutěži The Alexa Prize pořádané Amazonem.

Jak vyřešit problém nedostupnosti bydlení, jak zařídit, aby se v českých městech žilo a bydlelo lépe? A co udělat s velkými sídlišti, aby se z nich stala účelnější a krásnější místa? O těchto, ale i dalších otázkách spojených s archizltekturou a urbanismem si v novém dílu podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s architektem a urbanistou Peterem Bednárem z kanceláře Jakub Cigler Architekti.

Podcast Na vlně podnikání obsahuje více než 130 rozhovorů o podnikání, práci a firmách. Zaměřoval se na praktické know-how a inspiraci, kterou mohl posluchač jednoduše přenést do svého pracovního života. Podcast prošel spoustou změn a v dubnu 2021 se jeho vlastnictví přesunulo na týdeník Ekonom. Proč si myslím, že to podcastu pomůže být lepší než kdy předtím? A co jsem se za 3 roky tvorby tohoto podcastu naučil? Zjistíte ve videu.

V těchto dnech si připomínáme kulatých třicet let od chvíle, kdy se mladoboleslavská Škoda uchýlila pod křídla koncernu Volkswagen. Privatizace Škody byla nejen zlomovým momentem v historii této automobilky, ale také předurčila, kudy se bude ubírat celý český průmysl. Škodovka za těch třicet let ujela obrovský kus cesty stejně jako světový autoprůmysl. V aktuálním vydání Ekonomu jsme se podívali jednak na to, jak hrbolatá ta jízda z minulosti do přítomnosti byla, a pak jsme rovněž nastínili, kam se celý automobilový průmysl vypraví do budoucna a jakou roli v něm bude Škoda Auto hrát. Při té příležitosti jsme v podcastu Na vlně podnikání, který pro Ekonom nově vytváří Dan Tržil, vyzpovídali Martina Jahna, jenž se po dvanácti letech vrátil do Škody Auto jako člen představenstva pro prodej a marketing.

Do další epizody podcastu Na vlně podnikání přijal pozvání Petr Kališ, Managing Partner v CERHA HEMPEL Kališ & Partners. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla restrukturalizace. Rozhovor byl plný inspirace a vhledu do trochu vyšší oblasti byznysu a vy se dozvíte co je restrukturalizace, jaké strany zahrnuje a jestli nás nějaká restrukturalizace v rámci Česka čeká. Téma restrukturalizace může znít velmi specificky, cize a nepřístupně, ale Petr dokázal téma skvěle podat a ilustrovat na mnoha příkladech. Uslyšíte, jakou roli může hrát ego jednotlivce v krachu firmy, v čem se může krachující firma podobat drogově závislému a jak často je krize novým začátkem k další prosperitě. Kromě firemní restrukturalizace se v rozhovoru věnujeme i restrukturalizaci školství, ekonomie či trhu s nemovitostmi. V rámci Petrovi specializace se nelze nezeptat na covid-19 a jeho vlivu na budoucnost Česka.

Do dalšího dílu Na vlně podnikání přijal pozvání psycholog Petr Pacher. Hned v úvodu si povídáme o současné koronavirové situaci a jejím dopadu na management podniků, kterým se nedaří nebo těm, které vyrostly o stovky procent a díky tomu místo vzkvétání bojují s nedostatkem personálu nebo nedostatečně nastavenými procesy. Uslyšíte, jak poznat, že ve firmě nejsou kompetentní manažeři, byť se to zatím neprojevuje na číslech. Povídáme si o důležitosti ega v boardech a podnicích – protože křehké ego manažera může stát práci stovky zaměstnanců, ne-li krach podniku.    V rozhovoru uslyšíte:  proč jsou důležité role, ve kterých interagujeme  co je dobrá komunikace  zda se dá naučit, jak být dobrým krizovým manažerem jak si můžeme pomoci ke šťastnějšímu životu nejen v práci 

Téma investic do startupů v tomto díle proberu s Martinem Rozhoněm. Martin se poté, co prodal společnost Vivantis, stal angel investorem. Jeho přístup k investicím je malinko specifický. Věří v karmu a to, aby mu chodily na investice dobré projekty, si zadává nahoru. Martin Rozhoň je angel investor, který svým zainvestovaným projektům pomáhá aktivně. Ať už  konzultacemi, poradenstvím, cennými radami při rozhodování nebo nastavování byznys modelů a strategií. Před samotnou investicí se chce s founderem (foundery) dobře poznat, aby si seděli hlavně lidsky. Mluví o “dobré karmě” founderů. Tedy nějaké energii, která z nich vyzařuje. Nebaví ho termíny, ani se do nich nenechá tlačit. Rozhodování do čtyřiceti osmi hodin není pro něj, důležitější pro Martina je si celý projekt navnímat a cítit, že to bude fungovat. Dá na intuici. Nejmenší Martinova investice je jeden milion korun, nejvyšší jedenáct. Rád se spojuje i s dalšími investory, pokud je třeba větší investice. Podle Martina je každý startup tak trochu šílený a tak trochu geniální a často se pohybuje na hranici krachu. Jeho motivací není na prvním místě za každou cenu vydělat spoustu peněz. Chce, aby ho práce naplňovala a aby naplňoval svoje poslání. O dobré projekty si říká “tam nahoru”. Jestli vás zajímá, jakým způsobem si “tam nahoru” říká a jestli mu to funguje, poslechněte si rozhovor s Martinem. V závěru rozhovoru se dotkneme tématu reality světa, našich poslání, duší a toho, jak podle Martina funguje svět a jak žít spokojený a šťastný život. Jak sám Martin říká, někdo si o něm myslí, že je tak trochu blázen.

Ať už se zajímáte o investování do firem, jste startup hledající investice nebo vás prostě jen baví podnikání, dnešní díl vám přinese spoustu zajímavých a užitečných informací. S Ondrou jsem se bavil o jejich přístupu k investování, o tom, jak se rozhodují a co je pro ně klíčové. Dozvíte se, kolik peněz musíte mít, abyste se stali venture kapitalistou a jestli mohou investovat jen institucionální investoři nebo i jednotlivci. V rozhovoru uslyšíte Jakou částku musíte coby venture kapitalista minimálně investovat. Za jakou dobu se hodnotí úspěšnost investice. Proč Credo Ventures neohlašují investici v seed fázi firmy. Jestli investovat jen do founderů a nápadu. Jestli při rozhodování o investici zohledňovat, zda firmu vede first time founder nebo opakovaný founder. Jak rozpoznat šílené a geniální nápady. Jak zlepšovat úsudek investora. Jaký je rozdíl mezi trendem a hypem a zda do trendů investovat. Jakou roli hrají další investoři. Proč do některých firem neinvestovat. Doporučení dobrých investičních firem. Další rozhovory a více informací na webu - https://navlnepodnikani.cz/

V dílu se dozvíte, jaké to je budovat jedny z nejúspěšnějších firem na trhu vývoje mobilních aplikací s kamarády ze školy. Jaká jsou úskalí agenturního byznysu, jak pracují s klienty a s utilizací týmu. Dá se dělat zahraniční byznys z Česka? A proč na rozvoj firmy nemít investora? Hosté jsou: Lubo Smid - je spoluzakladatel a CEO firmy STVR, která působí nejen v Česku, ale také v Americe. V roce 2016 ho zařadil časopis Forbes do žebříčku 30 pod 30. Dominik Veselý -  je spoluzakladatel a CTO firmy Ackee. Ackee má kromě Prahy pobočku v Berlíně. Dominik je sice tělem i duší programátor, ale jeho srdcovka je vedení lidí, jejich spokojenost a rozvoj. Jeho velkou vášní jsou auta.   Dominik a Lubo jsou zakladatelé a CEO firem, které vyvíjí mobilní aplikace. Jejich firmy jsou aktivní nejen v Česku, ale i v zahraničí. Oba firmu založili s kamarády a růst firmy financují bez kapitálu od investorů. Kromě práci na projektech pro klienty se věnují i vývoji vlastních produktů.  S klukama jsme se bavili o tom, jaká je jejich motivace podnikat a jak vybalancovat společný byznys s kamarády. Oba si mohou vybírat klienty a nemusí brát každou zakázku. Co si myslí o tendrech a výběrových řízení? Jak pracují s klienty a co si podle nich způsobí, když je jediným výběrovým kritériem pro klienta cena? Dominik i Lubo se rozpovídali i o tom, jak pracují s klienty, kteří přesně nevědí co chtějí a o úskalích agenturního byznysu. Mluvili jsme i o ideální utilizací týmu a o tom, co s volnými kapacitami. Je možná stoprocentní vytíženost? Dozvíte se také, jak koronavirová pandemie ovlivnila Ackee a STVR a co obě firmy v době pandemie a po ní změnily. Změnily se nároky na kanceláře po koronavirové době? A budeme se v nich vůbec potkávat?

V dalším díle podcastu Na vlně podnikání si povídám s Lenkou Mrázkovou a Katkou Tygl. Náš rozhovor se věnoval převážně tématu žen v podnikání. Probereme například, jak se liší vedení nebo komunikační styly žen a mužů. O leadershipu si povíme víc – Lenka vám na základě 20leté zkušenosti popíše, v čem mají výhodu firmy, které mají ve vedeních ženy.    V rozhovoru se dostaneme i k tomu, proč se ženy někdy neodváží pustit do podnikání. Hlavním důvodem bývá často péče o rodinu, a tak rozebereme, v čem se podnikání liší pro muže a ženy z hlediska starání se o rodinu a domácnost. S Katkou probereme, jak se tento problém systémově řeší ve Švédsku.    Dostane se i na témata jako práce na dálku nebo styly managementu, které optimalizují efektivitu zaměstnanců. S tímto tématem je spjatá také flexibilita, což je klíčový aspekt pro organizace, které by chtěly mít víc žen ve svých řadách. Na závěr rozhovoru uslyšíte o mentorování a jeho benefitech a také dostanete pár tipů, jak najít vlastního mentora.    V rozhovoru uslyšíte:  zda už existuje dostatek ženských vzorů v podnikání jak se daří firmám, které mají více žen ve vedení  kolik procent žen je v Česku ve vedení organizací jak si rozdělit rodičovskou dovolenou mezi oba rodiče  nejčastější důvody, proč se ženy zdráhají podnikat  jak podpořit ženy ve vašem okolí, které by chtěly podnikat    Partnerem podcastu je Mastermindklub.cz

V dnešní epizodě uslyšíte Tomáše Bravermana, CEO Heureka a Petra Miklíka z kupi.cz. Dnešní speciální epizode se věnuje tématu změně nákupního chování jak v online tak i offline světě.   Heureka má totiž unikátní data ze světa ecommerce a Kupi.cz zase z retailových obchodů a tak máme unikátní pohled co se v době koronaviru v této oblasti změnilo. Uslyšíte, jaké byly nejvyhledávanější produkty a  v čem se lidé změnili.   Mimo nákupní chování lidí si popovídáme i o tom, jak současná krize zasáhla heureka.cz a kupi.cz, jak to ovlivnilo jejich plány na expazi nebo jak vidíte současný trend digitalizace offline světa.   Více informací o podcastu najdete na webu Na vlně podnikání.

V dnešní epizodě jsou hosty Michaela Jánošková a Vu Minh Hieu (Spoony). Tato epizoda je o dvou projektech, které vznikly v rámci rychlé reakce na současnou situaci. Oba projekty se snaží přijít s novými způsoby, jak podpořit obchodníky a snížit riziko nákazy v obchodech.    Míša Jánošková – nakupbezpečně.cz – Díky tomuto projektu si jakýkoliv maloobchodník může rychle a intuitivně vytvořit eshop. Kdokoliv má možnost se rychle a zdarma přesunout z kamenné prodejny do onlajnu. Celý proces je intuitivní a navržený pro co nejsnazší a nejrychlejí přesun. Celý vývoj navíc probíhal externě, díky dobrovolníkům, kteří chtějí být aktivní ve společenském dění a pomáhat komunitám zasaženým pandemií. Uslyšíte, na jaké problémy nakubezpecne narazil a s jakýma dvěma skupinama uživatelů běžně přicházejí do styku.   Vu Minh Hieu (Spoony) – Calltoshop – umožňuje obchodníkům prodávat skrze videohovor. Zároveň velmi jednoduše obchodník získává vlastní aplikaci s vlastním jménem. Přirozený rozhovor je u některých obchodníků důležitější než u jiných – a u některých je pak naprosto nezbytný.    Nápad se začal realizovat, až když všichni byli na homeofficu, takže ten celý proces byl jiný, ať už testování nebo to, že se museli naučit nové dovednosti, které ne všichni v týmu měli. Calltoshop je nejen pro lidi, kteří potřebují přesunout svůj obchod do onlinu, ale i pro lidi, kteří v onlinu chtějí obohatit zákaznickou zkušenost o osobní element.    V rozhovoru uslyšíte, jak Míša a Spoony vnímají současnou situaci a jak si myslí, že ovlivní budoucnost.    Hodně se mluví o budoucnosti e-commerce a nakupování online. Jaký trend nastiňuje dění kolem současné situace s koronavirem. Ostatně během krize se udály změny, které by normálně trvaly roky. Se svými hosty tak proberu, jaká jsou slabá místa pro lidi, kteří byli vhozeni do online světa obchodu – protože přecijen mít eshop nebo aplikaci nestačí.    V rozhovoru uslyšíte:  Co si odnesli z těchto projektů do svých mateřských firem?  Jak je to s posunem do onlinu u prodejců, kteří s tím nemají zkušenost Jaké je to pracovat s týmem vývojářů, které jste nikdy neviděli 

Lumír Kajnar a Michael Petrus jsou hosty tohoto dílu podcatu na téma zadávání kreativní práce, spolupráce s kreativcema a vše okolo. ětšina lidí alespoň někdy zadává práci kreativním profesionálům. Ať už jde o grafiku, web nebo stavbu domu, spolupráce s kreativci má svoje specifika. Jak moc být v zadávání konkrétní vs. jak moc nechat tvůrčí svobody? Jak najít kreativce, který vás “chápe”? Jak naopak jako kreativec přistupovat ke klientům? O tom se dnes dozvíte.   V rozhovoru s Lumírem a Michaelem se dozvíte: Co je to kreativní zadání Komu a k čemu slouží Kdo má sestavovat kreativní zadání Jak si vybrat kreativního člověka   Lumír Kajnar se specializuje na vizuální branding, vytváření brand identity a veškeré propojení designu a komerční komunikace. V reklamě pracuje od roku 2000. Je několikanásobným držitelem ocenění z festivalů Golden Drum v Portoroži, cen Louskáček, vítězem Young Lions Cannes za Českou   Michael Petrus je ilustrátor a kreativní produkční ve studiu profiKOMIKS, které pomáhá firmám odlišit se a vysvětlit své služby klientům kreslenou nebo animovanou formou.   Staňte se součástí nové kapitoly Na vlně podnikání a napište nám váš feedback na [email protected]

Startupové inkubátory a korporace. Rozdílné jako nebe a dudy nebo spojení s velkým smyslem pro obě strany? Na to se pokusí odpovědět dnešní díl podcastu Na vlně podnikání. Pozvání přijjali Ondřej Homola a Vítek Šubert. Ondřej si prošel start-upovým akcelerátorem v Amsterdamu se svou firmou StartMonday, úspěšně exitoval a nyní radí startupů v začátcích. Vítek je pak zakladatelem  inkubátoru UP21 a pomáhá rozvoji samotných start-upů v rané fázi. V podcastu se dozvíte, proč si některé korporace staví vlastní startupové inkubátory. Jestli je to dobrý nápad a co vlastně startupy v počátcích nejvíce potřebují. V rozhovoru se ještě dozvíte:  - Podle čeho si Ondřej vybíral akcelerátor a co jim to přineslo  - Co mohou start-upy od inkubátorů/akcelerátorů čekat a co nemohou  - Proč není někdy na škodu vstoupit do fáze pivotování  - Jaký je program Seed Starter od České Spořitelny a kdo další v ČR dělá podobné programy

V novém díle Na vlně podnikání můžete slyšet dva velmi zajímavé hosty a to Elišku Vyhnánkovou a Michelle Losekoot. Povídat si budeme o nově vydané knize Jak na sítě, která vyšla před necelými 4 měsíci, ale i o sociálních sítích takových, jak se změnily za posledních 10 let, s čím mají klienti na sociálních sítích největší problémy, jak je uchopit a jak vám může specialista na sociální sítě vůbec pomoci v definici vaší marketingové strategie. Neopomeneme také témata jako knižní marketing, kolik plánování a skrytého úsilí obklopuje publikaci odborné knížky. Kdy je dobré začít s marketingem plánované knihy, nebo se dokonce můžete dozvědět zajímavé informace o sečtělosti Čechů, jak rádi či neradi nakupují knížky a jak moc sečtělým národem jsme. V rozhovoru se dozvíte: jaké úsilí a plánování stojí za vydáním odborné publikace o knížním marketingu o sociálních sítích a jaak se změnily za posledních 10 let jaké nejčastější chyby dělají firmy ve své marketingové strategii na sociálních sítích proč je dobré naučit se říkat klientům ne  Eliška Vyhnánková už devět let učí firmy, jak používat sociální sítě. Má za sebou stovky seminářů pro tisíce účastníků a desítky klientů ‒  například ČSOB, Českou spořitelnu, CzechTourism, ČVUT, Člověka v tísni, Johnson & Johnson, Unipetrol, O2 Czech Republic. Založila semestrální vzdělávací projekt Social Media Akademie. Pravidelně přednáší, moderuje odborné akce a je porotkyní marketingových soutěží. Michelle Losekoot Michelle se živí marketingem více než deset let. Vymýšlí pro své klienty strategie a obsah na sociální sítě, pečuje o online komunity a píše texty. Posledních sedm let také školí firemní týmy a vede veřejné kurzy copywritingu a obsahového marketingu. Je držitelkou dvou ocenění v soutěži Fénix content marketing. Pomáhala s komunikací značkám jako Prague.eu, PUMA, Česká spořitelna, DHL, Henkel, Česká televize, Unilever nebo Nestlé. Pravidelně usedá v porotách marketingových soutěží a přednáší na konferencích. Staňte se součástí nové kapitoly Na vlně podnikání a napište nám váš feedback na [email protected]

Druhý díl nové série podcastu Na vlně podnikání nabídne nový, unikátní formát. Budete svědky řešení reálného podnikatelské problému. Karel Chocholoušek z mladé digitální agentury Web Wolves přichází do podcastu pro radu, jak na aktivní sales. Na druhé straně mikrofonu radí Karol Veleba, který je externím Google trenérem pro sales a sám vlastní digitální agenturu Effectix. Digitální agentura Web Wolves se po organickém růstu na základě referencí a spoluprácí, které již netvoří nové leady, snaží pokračovat v rozrůstání klientely. Ocitla se tak v bodě, kdy hledá správný klíč na online prezenci nejen brandu, ale zejména aktivnímu salesu. V podcastu se dozvíte praktické rady o tom, co funguje, co nefunguje, ať už z oblasti marketingu, tak aktivního salesu. Zajímá vás jak se tento podcast projevil na Karlově podnikání nebo sami řešíte otázky salesu? Pak vám tento podcast prozradí spoustu praktického know-how a roky zkušeností, které jinde nenajdete. Staňte se součástí nové kapitoly Na vlně podnikání a napište nám váš feedback na [email protected]

Markéta Přenosilová, která přijala pozvání do dnešního dílu podcastu Na vlně podnikání, působí jako ředitelka Startup departmentu ve společnosti CzechInvest. Markéta se také aktivně snaží zvyšovat povědomí o českém začínajícím ekosystému. V novém dílu podcastu se dozvíte nejen, o tom jak CzechInvest pomáhá českým startupům růst, ale o tom  CzechInvest je agentura pro investice a rozvoj podnikání České republiky. V zahraničí CzechInvest propaguje Českou republiku jako vhodnou lokalitu pro umisťování investic. Prostřednictvím svých služeb a rozvojových programů CzechInvest přispívá k rozvoji domácích firem, českých a zahraničních investorů i celkového podnikatelského prostředí. Pokud máte zájem se zapojit do programu CzechAccelerator v destinacích Londýn, Singapur, San Francisco, New York, neváhejte se přihlásit. Přihlášky pro tento rok se uzavírají 9. 12. 2019   V rozhovoru s Markétou Přenosilovou se dozvíte: Jaká je státní podpora startupů a spin-offů Co všechno přináší accelerační programy pro early stage startupy Jaké v dnešní době vypadá startupová scéna a jaké obory jsou nejvíce zastoupeny Jak těžké či lehké je získat financování pro český startup Zda vůbec můžete získat podporu, pokud je váš startup v idea stage

Do dalšího  dílu podcastu Na vlně podnikání přijal pozvání Karel Krčmář, o kterém se mluví jako o průkopníkovi IoT v České republice. S Danem Tržilem probere, co se skrývá za buzzwordem Internet of Things, jak nám mohou usnadnit život a jak k mobilním sítím přistupují firmy a jaký dopad mohou mít na jejich business.  

Hostem dnešního dílu Na vlně podnikání je Dita Přikrylová, kterou si fanoušci podcastů pamatují z desátého dílu Proti Proudu. Jak se její neziskovka Czechitas, která se soustředí na výuku informačních technologií pro ženy, za tři roky posunula? Jaká jsou specifika šéfování neziskovky a jaké má Dita plány s expanzí? To se dozvíte právě teď v rozhovoru nahrávaném před živým publikem. „Czechitas vyrábí i metodiky, které se snažíme dát aktivním učitelům, aby zatraktivnili hodiny a posunuli se od Excelu a Wordu trošku dál k základům algoritmizace,“ vysvětluje Dita v rozhovoru s Danem Tržilem a popisuje i další cesty, kterými se snaží spojit svět dětí a moderních technologií. Czechitas, která nyní působí v sedmi pobočkách po Česku a ročně vzdělává 10 tisíc studentů, je nezisková organizace. Co to pro Ditu znamená? Jaké jsou rozdíly v řízení neziskovky a klasické společnosti s ručením omezeným, či jak a jestli vůbec může neziskovka v platech konkurovat soukromým firmám, se dozvíte v dnešním díle podcastu Na vlně podnikání.   V rozhovoru s Ditou Přikrylovou se ještě dozvíte: Proč Czechitas zůstala nezisková organizace Jestli se Dita stále v neděli večer těší na pondělní ráno Jaké znevýhodněné skupiny školí Jak shání zaměstnance, pro které není primární motivací mzda Sponzorem dnešního dílu podcastu je Fakturoid, program, který zrychlí a zjednoduší vše, co s fakturami děláte. Při registraci nezapomeňte v políčku Jak jste se o nás dozvěděli uvést „NVP“. Získáte tak dvacetiprocentní slevu na první rok používání. Další díly naleznete na webu Navlnepodnikani.cz

Do dnešního jubilejního dílu podcastu Na vlně podnikání přijal pozvání šéf české pobočky Pipedrive Tomáš Řehoř. S Danem Tržilem probere nejen svou cestu do estonské společnosti, ale také problémy agilního řízení podniků a shánění nových lidí s patřičným vzděláním v IT. Pipedrive je nástroj pro firmy a jejich obchodní týmy, které vytváří drahé výrobky s velkou přidanou hodnotou a jejichž prodejní cyklus trvá i několik měsíců. „Pipedrive zákazníkům napovídá a tlačí je dělat to správně,“ říká o systému sám šéf české pobočky Tomáš Řehoř. Tomáš se jako programátor živil 12 let a své současné zaměstnání našel díky zkušenostem ze Skypu, kde kdysi pracoval. Díky kontaktům s estonskými ajťáky dostal později příležitost vést právě expanzi Pipedrivu do Prahy.   V rozhovoru s Tomášem Řehořem se ještě dozvíte: Proč firma expandovala do Česka Jaký může ve firmě nastat problém, když najmete odborníka Proč se ve firmě rozdělují do cechů Jak se firmě daří shánět nové lidi Chcete, aby se váš podnik posunul na další level? Nevadí vám sdílet rady s ostatními posluchači? Ozvěte se mi na [email protected] Další díly naleznete na webu Navlnepodnikani.cz

Pozvání do dnešního dílu podcastu Na vlně podnikání přijal Jan Kaštura, jeden ze zakladatelů technologicky konzultační společnosti INVENTI. Ta se zabývá tím, že převádí nápady svých zákazníků do digitálního světa. Ale nejen že vytváří aplikace a softwarová řešení, společnost pomáhá svým zákazníkům také s marketingem, uvedením na trh a celkově budováním značky. „Image firmy stojí hodně na lidech, v Inventi chtějí kvalitní zaměstnance, kteří se u nich mohou seberealizovat,“ zdůrazňuje Jan Kaštura v rozhovoru s Danem Tržilem. Dodává, že se u nich až tolik neřeší, zda člověk odpracuje celých 8 hodin, ale spíše to, jaké jsou výsledky. Vysvětlí také, proč se chtějí sami věnovat tvorbě startupů – vyplní se tak volný čas mezi klientkými projekty a po hotovém produktu je na trhu hlad. V rozhovoru s Janem Kašturou se ještě dozvíte: Zda vnímá další dva spoluzakladatele podniku jako výhodu Co znamená "Přístav Inventi" Kam až by si přál, aby společnost rostla Jaké rady dá ostatním ohledně podpory rozvoje firem Partnerem epizody je Enovation. Jednička na trhu dotačního poradenství. Navštivte webinář: "Začínající podniky, získejte EU peníze jednoduše" 14. 11. v 10,00.   Další díly podcastu naleznete na webu www.navlnepodnikani.cz

Pozvání do dnešního dílu podcastu Na vlně podnikání přijal Filip Slunský z projektu na firemní výuku jazyků Langino. Řeč bude nejen o samotné výuce, ale i o práci s trhem, investicích a expanzi. Projekt Langino nevznikl jen proto, aby se zaměstnanci naučili lépe anglicky. Tento program podle slov Filipa Slunského propojuje svět lidí, kteří se jazyk učí, kteří jazyk učí a i těch, kteří nad celým systémem bdí. Není to tak klasická aplikace, ale ani program pro kontrolu zaměstnanců. Projekt měl hned zkraje úspěch a tak nebyl prvním platícím klientem nikdo jiný, než mladoboleslavská Škoda Auto. Jak aplikace funguje a v čem se liší v porovnání se známým Duolingem se dozvíte v dnešním rozhovoru Dana Tržila. Řeč bude také o tom, jak přišlo Langino k investorovi a proč Slunský odmítl jet na stáž do Silicon Valley. Uslyšíte, kolik let zabrala příprava aplikace pro výuku a jaké lekce si zakladatelé podniku odnesli ohledně validace trhu.   V rozhovoru s Filipem Slunským se ještě dozvíte: Jakou roli v investování hraje CzechInvest Jaké jazyky se mohou lidé díky aplikaci učit Proč Filip psal vlastní slovník angličtiny Jak se mu daří stále zaručovat kvalitu

Pozvání do dnešního dílu podcastu Na vlně podnikání přijal profesionální manažer Roman Stupka. Roman si vyzkoušel práci v nejvyšších pozicích v řadě firem. Posluchačům tak poradí, jaké konkrétní rady majitelům velkých podniků dává, i to, jak sám sebe motivuje k lepším výsledkům. Roman si po 20 letech v korporacích rozhodl vyzkoušet práci krizového manažera. Za svou kariéru zachránil několik firem, ale přiznává, že když musel nechat zavřít fabriku, bylo to pro něj fyzicky i emočně velice náročné. V rozhovoru proto popíše, co mnohdy dělají firmy a jejich majitelé špatně. Co ve firmě nefunguje, pozná Roman zpravidla po prvních patnácti minutách na schůzi vedení rady. Většinou tak začne aplikovat několik základních pravidel, které posluchačům představí. „Musíte nastavit priority, proces komunikace a nezapomenout na peníze. Cash zabije spoustu firem, pokud ho nemáš,“ říká například. V závěru rozhovoru navíc popíše, jak si pomáhá udržet energii a pozitivní přístup a jaké konkrétní kroky sám každé ráno podniká.   V rozhovoru s Romanem Stupkou se ještě dozvíte: Od jakých světoznámých podnikatelů čerpá inspiraci Proč mají některé firmy problém najít nové lidi Proč považuje kouče za nepostradatelnou součást osobního růstu Co si myslí o vizi a jejích změnách Chcete, aby se váš podnik posunul na další level? Nevadí vám sdílet rady s ostatními posluchači? Ozvěte se mi na [email protected]

Jana Chudlíková není jen další kouč, kterých jsou v Česku stovky. V minulosti si prošla korporátem, ale už se dlouhé roky věnuje školení soft skills na volné noze, které kombinuje se svou vášní – neurovědou. Díky poznatkům o fungování mozku tak může lidi lépe učit, jak přemýšlet o svých starostech a úspěších. O tom i o mnoha dalších tématech bude dnes mluvit s Danem Tržilem.   „Umím říct, co neumím, ale v lektořině jsem profík,“ říká o sobě Janka, která nemá rád zbytečnou skromnost. V dnešním podcastu Na vlně podnikání popíše svojí cestu z marketingu Procter & Gamble až na volnou nohu, kde se nyní mimo jiné pokouší již potřetí rozjet fungování online koučingu. Prozradí také, jak na její byznys dopadla finanční krize v roce 2008, i to, jaké má ona sama slabé stránky. Vysvětlí také, jak mohou obrazy v mozku zlepšit náš život, nebo nás přivést až k depresím. Janka, která budování svého brandu postavila z velké části na přenášení svého know-how zdarma si nyní láme hlavu, jak svou cílovou skupinu přimět, aby začala za její služby platit. V podnikání se jí ovšem daří a tak je vše na dobré cestě.   V rozhovoru s Jankou Chudlíkovou se ještě dozvíte: Proč měla v době, kdy se její vrstevníci připravovali na penzi, několik zaměstnání Proč je podle ní důležité zůstat pozitivně naladěn Jak se dostala do DVTV Jak pracovat s chmurnými myšlenkami Partnerem epizody je operativní leasing od Driveto. Nejlepší cesta k novému autu‎. Další epizody podcastu naleznete na webu Na vlně podnikání

V dnešním díle podcastu Na vlně podnikání představí svůj životní příběh managing director firmy Develor David Fojtík. David po škole zamířil do korporátu a nemůže si tuto zkušenost vynachválit. Zároveň je ovšem rád, že společnost Procter & Gamble opustil a začal se věnovat budování a zlepšování soft skills právě pomocí společnosti Develor. „Za korporátní léta jsem strašně vděčný,” říká David a v rozhovoru s Danem Tržilem popíše, proč se nikdy nechtěl živit jako právník. Místo toho se rozhodl najít nadnárodní společnost, která ho naučí podnikat. V Procter & Gamble strávil pět let, aby odešel a stal se šéfem české pobočky Develor. “Když chceš s někým pohnout, musíš lidi přimět, aby se učit chtěli. Potom, když toho člověka otevřeš, tak mu předáš znalosti a dovednosti,” popisuje David, jak se mu daří rozvíjet leadership, talenty, prodej, ale i organizační vývoj.   V rozhovoru s Davidem Fojtíkem se ještě dozvíte: Jaké jsou výhody práce v korporátu Jak fungují takzvané “zlaté náramky” Jak se u lidí buduje návyk Jak je důležité ve firmě jít příkladem Partnerem epizody je operativní leasing od Driveto. Nejlepší cesta k novému autu‎. Další epizody podcastu naleznete na webu Na vlně podnikání

Martina Bláhová, která přijala pozvání do dnešního dílu podcastu Na vlně podnikání, stojí v čele společnosti MakeITtoday. Firma se zaměřuje na výuku programování pro nejmenší v rámci pravidelných kurzů i příměstských táborů. V rozhovoru s Danem Tržilem dnes představí tipy a triky, díky kterým se jí daří učit malé děti IT dovednosti. „Připravujeme děti na život v 21. století,“ říká Martina Bláhová a dodává, že v MakeITtoday učí děti nejen programování, ale i všechny ostatní digitální dovednosti a soft skills. Pomáhají tak dětem rozvíjet jejich talenty. „Až 95 procent základních škol není připraveno na výuku informatiky odpovídajícím způsobem. Nemají vybavení, učitele, ani prostor v rozvrhu,“ vysvětluje Martina, proč se firmě v jejím sociálním podnikání daří a do jejích kurzů se hlásí stále více a více dětí. V rozhovoru popíše, co děti na kurzech programování obvykle nejvíce baví a proč si ona sama myslí, že lepší chápání moderních technologií je důležité pro děti a nejen pro ně. Popíše také plány společnosti do budoucna, a jak funguje partnerské soužití její společnosti a technologických gigantů jako je například Avast.   V rozhovoru s Martinou Bláhovou se ještě dozvíte: Jak motivovat děti, aby se učily programovat Jak dlouho dokáží děti dávat pozor Jaká je zpětná vazba od rodičů Jaký je v praxi cíl sociálního podnikání Další díly podcastu naleznete na serveru Navlnepodnikani.cz   Sponzorem dnešního dílu podcastu je Fakturoid, program, který zrychlí a zjednoduší vše, co s fakturami děláte. Při registraci nezapomeňte v políčku Jak jste se o nás dozvěděli uvést „NVP“. Získáte tak dvacetiprocentní slevu na první rok používání.

Do dnešního dílu podcastu Na vlně podnikání přijal pozvání šéf Flourish Institute Vojtěch Novotný. Vojtěch si po letech úspěšné kariéry v automotive průmyslu prošel syndromem vyhoření a nyní se více než na zisk zaměřuje na pomoc ostatním. Posluchačům podcastu tak předá cenné rady ohledně podnikání, volnočasových aktivit i samotného vyhoření. Vojtěch Novotný na vlastní kůži sám poznal, jak frustrující může být chodit s životopisem po pracovních agenturách a shánět práce. Všude jej odmítali jako příliš kvalifikovaného a on se tak rozhodl svou kariéru vybudovat od píky. Vložil do toho vše a jeho tělo nápor jednoduše nevydrželo. Od té doby se více zaměřuje na odbourávání stresu a pomoc lidem, kteří syndromem vyhoření prochází. „Automotive je hrozně odosobněný. Když jsme šli po škole do fabrik, dostali jste na starost práci a měli jste člověka, který jí znal a jeho jste se mohli zeptat. Navíc orientace na výsledek nebyla taková jako dnes,“ říká Novotný. S Danem Tržilem probere například silné a slabé stránky a jak je najít. Posluchačům také poradí, jak poznají, že jim vyhoření reálně hrozí.   V rozhovoru s Vojtěchem Novotným se ještě dozvíte: Proč nedoporučuje začít podnikat hned po škole Proč nerozvíjet svoje slabé stránky Jak pracovat se svými přednostmi Jak využívat své volnočasové aktivity Další díly podcastu naleznete na serveru Navlnepodnikani.cz   Sponzorem dnešního dílu podcastu je Fakturoid, program, který zrychlí a zjednoduší vše, co s fakturami děláte. Při registraci nezapomeňte v políčku Jak jste se o nás dozvěděli uvést „NVP“. Získáte tak dvacetiprocentní slevu na první rok používání.

Hostem dnešního dílu podcastu Na vlně podnikání je CEO veleúspěšného českého startupu productboard Hubert Palán. Hubert vytvořil nástroj pro všechny produktové manažery a uspěl s ním až v Silicon Valley. Posluchačům vysvětlí, jak pro svůj výrobek najít zákazníky a jak pro zákazníky najít ten nejlepší výrobek. Už jako produktový manažer vymýšlel Hubert způsoby, jak by mohl nějaké úkony automatizovat. Postupně s kolegou Danielem Hejlem vytvořil celý systém, kterým změnil způsob, jak produktoví manažeři na světě pracují. „Systém jim pomáhá dělat lepší rozhodnutí ve smyslu jaké produkty uvést na trh v jakou chvíli. Pomáhá jim naslouchat trhu a lépe přijímat zpětnou vazbu od zákazníků,“ vysvětluje Palán.  Kromě více než 2 tisíc klientů sesbírala firma productboard také řadu investorů z Česka i z Ameriky. Hubert tak bude vyprávět o tom, jakou roli obecně v byznyse investice hrají a jak je snadné díky ním zlenivět. Popíše začátky firmy a nakonec srovná také život v San Franciscu a Praze. V rozhovoru s Hubertem Palánem se ještě dozvíte: Jak je těžké zákazníky přimět vyzkoušet něco nového Proč chce napsat knihu Jaké riziko s sebou nese venture kapitál Jaké české investory mají   Máte zajímavý nápad, komentář nebo připomínku k podcastu Na vlně podnikání? Napište jeho tvůrci na [email protected] Další díly podcastu naleznete na webu Na vlně podnikání.

Jiří Moos po studiu ČVUT se svými spolužáky založil společnost Inspirum Technologies, která se zaměřuje na tvorbu e-shopů na míru, a také InspiPay, který se zabývá optimalizací platebních metod. V dnešním díle podcastu Na vlně podnikání vysvětlí, jak se mu daří lákat nové programátory, jak chytře implementuje požadavky zákazníků do své stálé nabídky a na kolik vlastně nový e-shop vyjde. „Devadesát procent funkcí, které vytváříme pro zákazníky na míru, poté zpětně integrujeme do naší platformy,“ vysvětluje Moos, jak se jeho firma stále zlepšuje v nabízení online obchodů na klíč. Dodává, že člověk snadno pozná, kdy je třeba nechat si udělat svůj e-shop na míru od profesionálů. Stačí prý mít nápad na věc, která by zvedla tržby a od svého programátora dostat zprávu, že vysněné úpravy nejsou možné. Dan Tržil se Moose ještě zeptá na cenu, se kterou musí zákazníci Inspirum Technologie počítat při e-shopu na zakázku, ale také na to, jaké další projekty Moos vede. Řeč tak bude například o InspiPay, který pomáhá ušetřit obchodům při platbách na internetu. Navíc dává Moosovi silnou páku, když by někdo zapomněl uhradit fakturu.   V rozhovoru s Jiřím Moosem se ještě dozvíte: Proč přijali peníze od investora Kdy raději odmítnout zakázku a doporučit jinou firmu Jak se firmě daří shánět nové zaměstnance Čím se e-shopy od Inspirum Technologies liší od klasického krabicového řešení Máte zajímavý nápad, komentář nebo připomínku k podcastu Na vlně podnikání? Napište jeho tvůrci na [email protected] Další díly podcastu naleznete na webu Na vlně podnikání.

O reklamě a její tvorbě vám bude dnes vyprávět Jan Vašík z kreativní agentury Fairy Tailors. Honza v rozhovoru vysvětlí nejen to, co jeho firma dělá, poradí vám také, jak o reklamě a značce vůbec přemýšlet a jak jí dále rozvíjet. V podcastu pro vás má Dan Tržil připravenou také důležitou zprávu a tak prosím, užijte si dnešní díl.   "Je blbost se zaměřovat na lajky. To říkáme všem naším klientům," říká v rozhovoru Honza s odkazem na to, že jeho firma na začátku podnikání pracovala hlavně na sítích. "Setkali jsme se řadou klientů, kteří nějak získali statisíce fanoušků na sociálních sítích. Když jsme pak přišli k profilu, který měl 200 až 400 tisíc odběratelů, pod každým postem bylo pět lajků…" Postupně se společnost rozrostla a nyní se jí daří úspěšně vymýšlet i provádět celé reklamní kampaně. Firma o sobě také na webu píše: „Jsme Fairy Tailors. Šijeme příběhy značek, které vzbudí zájem, vyvolají emoce a stanou se nevšedním zážitkem.“ Jejich klienty v minulosti byly například Sazka, Porsche, televize Nova nebo Teekanne. Jan tak vidí do budování značky jako málokdo a vysvětluje, jak lze konkrétně zlepšit jméno vašeho podniku ve světě. Dozvíte se také, proč a jak firma v brandingu využívá archetypů a jak může každý z nás přemýšlet o své osobní značce.   V rozhovoru s Honzou Vašíkem se ještě dozvíte: Proč jsou emoce v reklamě klíčové Jak přesně Fairy Tailors dokáží odhadnout náklady na kampaň Co hrozí, pokud kampaň nevytváří ten, kdo ji vymyslel Jak v reklamě fungují archetypy Další díly podcastu naleznete na webu Na vlně podnikání. Máte zajímavý nápad, komentář nebo připomínku k podcastu Na vlně podnikání? Napište jeho tvůrci na [email protected]  

Lucie Říhová se věnuje daním a často pomáhá start-upům vest si své účetnictví správně a podle pravidel. Začínající podnikatelé s tímto totiž mnohdy nemají zkušenosti a na daňový úřad zkouší dávno nefunkční triky. Pokud chcete konkrétní rady a tipy, jak si vést účetnictví a kde se ještě dá ušetřit, přijměte pozvání k poslechu dnešního podcastu. „Hlavní bolest start-upů je, že když budují byznys, tak daně jsou většinou věc, na kterou nemají vůbec čas,“ vysvětluje Lucie Říhová a dodává, že vést účetnictví správně od začátku podnikání je důležité a nakonec mnohem levnější, než si lidé myslí. V dnešním díle Na vlně podnikání ovšem nebude řeč jen o daních. Dozvíte se také, že jen dobré slovo a podání ruky ve firmě mnohdy nestačí a co hrozí, pokud si budete chtít koupit luxusní vůz “na firmu” a poté tvrdit, že to bylo pro rozjezd podnikání nezbytné. Dan Tržil se zeptá, jak se v Česku odhaluje švarc systém. Zjistíte, proč stále někteří CEO posílají vlastní firmě fakturu a proč jsou překvapeni, když to brzy vyjde najevo. Dozvíte se také, co bude v první řadě zajímat investora, který by chtěl dát peníze do vašeho podniku a co bude hledat ve vaší účetní rozvaze.   V rozhovoru s Lucií Říhovou se ještě dozvíte: V čem je český daňový systém unikátní Jak daně optimalizovat Jaké smlouvy mít se zaměstnanci a čeho si úřady všímají Jak a proč se zakládají firmy v daňových rájích Chcete patřit mezi lidi, kteří mají růst jako svou hlavní prioritu? Přidejte se ke členům Mastermind klubu. Další díly podcastu naleznete na webu Na vlně podnikání.  

Jan Galgonek je managing director digitální agentury Adexpres. Jan Adexpres vybudoval od nuly, časem spolkl několik menších agentur a poté prodal skupině Dentsu Aegis Network. Dnešní rozhovor tak bude o fúzích, budování agentury i o dalších projektech Honzy Galgonka. Už když Honza svou digitální mediální agenturu zakládal, doufal, že se mu jednoho dne podaří ji spojit s globální skupinou. To se mu po letech opravdu podařilo a on si mohl na chvíli oddechnout. „Po fúzi jsem pociťoval hlavně úlevu. Podnikání s sebou nese útrapy,“ vysvětluje Jan v dnešním díle podcastu Na vlně podnikání. Poté, co se jeho firma spojila se skupinou Dentsu Aegis Network, ovšem neusnul na vavřínech a dál pracoval na rozvoji projektu. Řeč ovšem nebude pouze o reklamním světě. Dozvíte se, jak se firmě podařilo skloubit kreativitu a média a jak společnost reagovala, když po ní klienti chtěli další a další produkty jako byly aplikace či správa sociálních sítích. Dan Tržil se zeptá také na projekty, kterým se Galgonek věnuje ve volných chvílích. V rozhovoru s Janem Galgonkem se ještě dozvíte: Čemu se Jan věnoval v Ernst & Young Jaké další projekty vedle Adexpres stíhá a proč mu dávají smysl Jak vybíral firmu, se kterou svou vlastní společnost spojí Jak zpětně hodnotí první tři roky svého podnikání Partnerem epizody je operativní leasing od Driveto. Nejlepší cesta k novému autu‎. Další epizody podcastu naleznete na webu Na vlně podnikání