Pilot na 22. základně vrtulníkového letectva Náměšť nad Oslavou Na bitevníku Mi-24 Hind má nalétáno přes 2000 hodin 32 let v armádě 3x mise v Afghánistánu Vedoucí oddělení vrtulníkového a dopravního letectva Sekce rozvoje ministerstva obrany Už z výčtu zkušeností plukovníka gšt. Miroslava Šajbana je jasné, že jakmile usedne za knipl vrtulníku, stává se ledově klidným a systematicky pracujícím vojákem. Stejně tak působil i ve studiu. Přesně popisuje, jak samotné stroje, tak jejich ovládání a jednotlivé funkce. Aktuálně, ač sám zatím aktivně na platformě H-1 nelétá, pracuje na projektu zavedení vrtulníků typu H-1 do AČR. Říká, že od pilotů, kteří přešli z Mi-17 i Mi-24, slyší jen pozitiva.  Zavzpomínal i na své působení v Afghánistánu. Dle jeho slov to bral tak, že tu válku tam vyhrát nemohou. Z místních pilotů měl ale pocit, že jim reálně, alespoň na omezený čas, pomohl k lepšímu životu.  Jaké lekce si lze vzít z ukrajinsko-ruského konfliktu? Nahradí vrtulníky drony? A čím je platforma H-1 vhodná právě pro AČR? 

CELÝ DÍL NA PATREONU 10:35 Bývalý český velvyslanec při NATO, bývalý náměstek ministra obrany a dnes ředitel Aspen Institute v Praze. Kolegové z ministerstva zahraničí mu říkali, že není plnohodnotný velvyslanec. On ale na to odpovídal, že v okamžiku, kdy po nás zbude kouřící kráter, on musí schválit plnohodnotnou odvetu. Česko patřilo mezi země, které USA probíraly společně s Polskem a dalšími zeměmi, které plní závazek minimálních výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP, a hledaly možnosti, jak na nás a podobné země působit, abychom závazek plnili. Že má mít těžká brigáda tanky a BVPčka není nic chytrého. V koncepci se to objevilo už v době, kdy působil jako náměstek ministra obrany. Že se projekt podařilo dotáhnout, přisuzuje Landovský současné ministryni obrany Černochové. Jak může podle něj dopadnout Válka na Ukrajině? Má česko systémový problém ve vztahu armáda vs. ministerstvo obrany? A jaký je jeho pohled na současnou Ameriku?

Celý díl na našem Patreonu  Republikánská strana prochází změnou. Do popředí se, kromě Donalda Trumpa, dostávají lidé jako JD Vance nebo Vivek Ramaswamy. Jaký vliv mají na americkou zahraniční politiku? Republikáni byli vždy vnímáni jako železná pěst, a to i vůči Rusku. To už dnes tolik neplatí. Amerika upírá zrak jiným směrem. Navíc má doma dost svých problémů. Co přiměje Evropu, aby se začala starat o svou budoucnost a bezpečnost? Budeme se moci spolehnout na Spojené státy? ––––– Odkazy: FT: Neznámý příběh nejchaotičtějšího summitu NATO v historii Politico: Trumpův plán pro NATO Vivek: Životaschopný realismus a doktrína obnovy Rosato, Schuessler: Perspectives on Politics (2011) #usa #volby

Odkaz na celý díl Co dělá v české armádě člověk, který v 16 letech usedl k počítačové hře World of Tanks s přezdívkou, která by se dnes mohla považovat za kontroverzní, i když to tak vůbec nemyslel? Zeptali jsme se na to Ondřeje Havlíčka, alias Tankisty. Střední vojenská škola v Moravské Třebové je internátní školou. Navíc se zde klade velký důraz na řád a kázeň. Ondřej studenty, kteří si tuto školu vybrali, oceňuje. Není to klasická škola. Proč si ale vybral právě vojenskou střední školu? Tankista je také známý tím, že si v rámci své tvorby vyzkoušel službu u různých ozbrojených složek. Kde si to „užil“ nejvíce?

Pozvali jsme si veterána české diplomacie, bývalého velvyslance v Izraeli a dnes vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara. Citací a silných výroků máme více jak čtyři stránky. Těžko vybrat ty nejlepší. Podle Pojara je na čase ukázat Američanům, že Evropa také investuje do své obrany, a že to myslíme vážně. Peníze Evropanů navíc mnohdy končí i v kapsách amerických daňových poplatníků. Je ale třeba myslet na české a lokální firmy a směřovat naše výdaje primárně tam. Český tank nebo stíhačku prostě nevyrobíme. Maďarsko i Slovensko dlouhodobě investují mohutně do vlastní obrany, byť mají jiný pohled například na řešení války na Ukrajině. Maďarsko plní dvě procenta výdajů na obranu dokonce dlouhodobě. Česko podle Pojara závazek dvou procent HDP letos konečně splní. Probrali jsme českou muniční iniciativu a víme, v jakém je teď projekt stavu. Jak lze dosáhnout shody napříč spojenci? Co nejvíce trápí českou obranu? A co pro nás bude znamenat případné vítězství Donalda Trumpa či Kamaly Haris v amerických volbách? My jsme podcast 10:35 a obrana nám není lhostejná. Celý díl podcastu najdete na patreon.com/10:35podcast

CELÝ DÍL na patreon.com/1035podcast Absolvent Ranger School Dlouholetý velitel chrudimských výsadkářů Veterán mise KFOR v Kosovu Třikrát mise v Afghánistánu Představte si, že jste v zákopu a uprostřed noci se začne po lese rozléhat pláč ztraceného dítěte. Po čase se minimálně jeden nebo dva vojáci zvednou a vydají se dítě hledat. Padnou do zajetí. Ještě netuší, že se stali obětí psychologické operace a ty jsou právě jedním z úkolů 91. skupiny informačního boje, které velí plukovník Ivo Zelinka. Armáda do politického dění nezasahuje. Její současní představitelé mají vysokou pravděpodobnost, že v armádě budou působit ještě dlouho po odchodu toho či onoho politika. Jsou ale momenty, kdy už mlčet nelze. Podobně jako tomu bylo během diskuze nad cvičením odvodů v případě mobilizace. Kdo vyhodnocuje, kdy je zásah armády do veřejné debaty vhodný? Proč a jak armáda komunikuje nákupy nového vybavení? Co si Ivo Zelinka odnesl z misí v Afghánistánu? A jaké jsou hlavní lekce z Ukrajinsko-ruské války?

10 let u 601. skupiny speciálních sil4x mise v Afghánistánu2x mise v AfricePoradce premiéra, ministra a ministryně obranyVelitel 43. výsadkového plukuA teď Generální štáb Matty k nám přišel těsně před tím, než nastoupil na Generální štáb. Mluvil proto hodně o 43. výsadkovém pluku z Chrudimi. Z jeho vyprávění je jasné, že je na lidi co zde slouží opravdu hrdý. Za relativně krátkou dobu, kterou zde strávil, vidí obrovský posun v myšlení, ale i fungování pluku jako celku. Problém je, ale nábor. Dříve by se při přijímači snažili přinutit uchazeče aby to vzdali a zůstali jen ti nejlepší. Dnes je to tak, že se snaží všechny motivovat, aby jich dokončilo co nejvíce. Pryč jsou také doby, kdy instruktoři dřeli vojáky na krev. Pro mladší generace je armáda pouze jednou z možností na trhu práce a musí k nim tak přistupovat. U vstupních prohlídek jsou podle něj lékaři často zbytečně přísní. Sám měl před lety při nástupu problém. Když by na to přišlo, bral by i člověka s protézou. Jak by měl podle něho v armádě fungovat kariérní řád? Jak může armáda konkurovat jiným zaměstnavatelům? A jak se zpětně dívá na svoji cestu armádou?

Od prosince 2021 vede ministerstvo obrany. Situace napovídala, že minimálně resort obrany čeká relativně klidné období. Vstup do funkce ale nemohl být dramatičtější. Jen několik týdnů po jejím nástupu svět zjistil, že konflikt v 21. století může stále vypadat jako tvrdá krvavá zákopová válka. O rok později nabral na obrátkách Izraelsko-palestinský konflikt, který hrozí, že přeroste v rozsáhlejší konflikt v regionu. Obraně dnes velí necelé tři roky. Ze široka jsme proto probrali její první měsíce ve funkci. Popisuje také, zda se daří zlepšovat akviziční procesy a snižovat byrokracii. To by mohlo umožnit jednodušší realizaci klíčových projektů, jako je nákup nových bojových vozidel CV-90 a stíhaček F-35. Úzce spjaté téma je také financování obrany. Jak se daří plnit dvouprocentní výdaje HDP na obranu? Dalším tématem byli lidé. Armáda si podle Černochové potřebuje udržet kvalifikované vojáky (až do důchodu) a úředníky. To s sebou nese potřebu zvyšování náborových příspěvků a dalších benefitů. Probrali jsme její pohled na příběh Blanky Cupákové z úspěšného dílu podcastu Insider #170, která sehrála klíčovou roli v nákupu letounů F-35 a hovoří o nutnosti vzdělávání a zapojování nových odborníků do dlouhodobých obranných projektů. Podaří se splnit náborové cíle KVAČR pro rok 2030? A přijde někdy do Česka trend, kdy přibude více bývalých vojáků v politice?

Podcast 10:35 je zpátky! Je sobota 8. července. Skoro poledne. Izraelské speciální jednotky dostávají zelenou k zahájení operace Seeds Of Summer (později Operace Arnon), ve stejný čas vstupují do dvou budov v uprchlickém táboře Nuseirat, na jejichž přesných kopiích několik dní operaci trénovaly. Teď jde o čas. Dostat se ke čtyřem rukojmím včas, minimalizovat ztráty a bezpečně se z oblasti stáhnout. V takto komplexním městském prostředí je velká šance, že něco nejde podle plánu. A a platí to i tentokrát… Operaci Arnon jsme probrali s Doronem Avitalem, bývalým izraelským výsadkářem, příslušníkem legendární speciální jednotky Sayeret Matkal a někdejším poslancem Knesetu za stranu Kadima. Operoval v Libanonu v roce 1982 a jako velitel Sayeret Matkal má za sebou několik akcí v týlu nepřítele. Nemohli jsme se vyhnout tématu řešení aktuálního Izraelsko-Palestinského konfliktu. Doron, jako odpůrce politiky Benjamina Netanjahua, mluvil o chybách současného lídra Izraele a nastínil možné řešení probíhající války. Jak spolu souvisí vojenství a filosofie? Kde se dozvěděl o Sayeret Matkal? A co je podle něho “End Game” probíhajícího konfliktu? Sledujte nás na Twitteru @1035cz, zpětnou vazbu a návrhy na hosty nám pište na email ⁠[email protected]⁠